23 C 55/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená Anonymizováno Anonymizováno Jméno zmocněnce A sídlem Adresa zmocněnce A 2. Jméno zmocněnce B , narozená Datum narození zmocněnce B bytem Adresa zmocněnce B zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení částky Anonymizováno Kč s přísl., smluvní pokuty Anonymizováno % denně z částky Anonymizováno Kč od 17.1.2021 do zaplacení I. Žalovaná ad 2) je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu , Anonymizováno, % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud se žalobkyně po žalované ad 2) domáhá více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žaloba se vůči žalované ad 1) zamítá v celém rozsahu.IV. Žalobkyně je povinna žalované ad 2) zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované ad 2).V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované ad 1) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované ad 1).

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku , částka, , smluvní pokutu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši , Anonymizováno, % ročně.

2. Žalobkyně původně podala žalobu proti první žalované. V žalobě tvrdila, že žalobkyně uzavřela s žalovanou , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované , Anonymizováno, na dobu určitou peněžní prostředky ve výši , částka, s dohodnutým celkovým úrokem z poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, s termínem vrácení celkové částky ve výši , částka, žalobkyni dne , datum, . První žalovaná svoji povinnost ze smlouvy nesplnila a ke dni , datum, , ani kdykoliv později do dne učinění tohoto podání nevrátila žalobkyni ničeho. Žalobkyně se pokoušela o smírné vyřešení celé záležitosti, nicméně bezvýsledně, žalovaná jí pouze slibovala dlužné peníze vrátit. Z uvedeného důvodu byla nucena žalobkyně vyhledat právní pomoc. O vrácení žalované částky (součet jistiny a pevně dohodnutého smluvního úroku) byla žalovaná opakovaně prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně upomínána, a to přípisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , na které prvá žalovaná sice reagovala, nicméně tyto upomínky byly bezvýsledné a žalovaná i přes své opakované přísliby neuhradila dlužnou částku ani zčásti.

3. Prvá žalovaná se žalobou nesouhlasila. Předně namítala, že smlouva o úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena dne , datum, , avšak žalovaná byla založena až , datum, . Žalovaná ani nikdy částku , částka, od žalobkyně nepřevzala. Na základě toho prvá žalovaná namítla, že není ve věci pasivně legitimována. Prvá žalovaná dále v řízení uvedla, že dluh od původního dlužníka ze smlouvy o úvěru převzala , Jméno zmocněnce B, .

4. Na základě těchto zjištění, žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že žalobkyně původně dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru se , Anonymizováno, , právnická osoba, , kde byla v tu dobu , Anonymizováno, i jednatelem , Anonymizováno, , Jméno zmocněnce B, , která je dnes jediným , Anonymizováno, a jednatelem prvé žalované. Částku ve sjednané výši , částka, v , Anonymizováno, předala žalobkyně téhož dne, tedy , datum, této , Anonymizováno, , tím byly finance poskytnuty, na což jí byl téhož dne vystaven příjmový pokladní doklad č. , Anonymizováno, . Druhým , Anonymizováno, a jednatelem dané , Anonymizováno, byl , Anonymizováno, , jméno FO, . Žalobkyně jakožto osoba nezkušená byla díky zejména , Anonymizováno, vystupování , tituly před jménem, , jméno FO, přesvědčena, že jí nabízejí jedinečnou a bezpečnou možnost, jak dobře zhodnotit její úspory. Následně se však na ní obrátila , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, i se svým , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, s tím, že nejsou spokojení s , Anonymizováno, , jméno FO, apod., že jsou ve , Anonymizováno, nějaké neshody stran , Anonymizováno, a odměn apod., že původní , Anonymizováno, , právnická osoba, jde tzv. ke , Anonymizováno, . Z důvodů těchto potíží a neshod že bude daná , Anonymizováno, převedena na třetí osobu, ale že už nebude vůbec fungovat a že z ní proto , Anonymizováno, , jméno FO, převádí peníze včetně jí poskytnutých prostředků do nové firmy, kterou , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, zakládá a kde bude již vše v pořádku a v bezpečí, že se nemusí o své peníze bát, že závazky vůči ní přebere tato její nová , Anonymizováno, , tedy dnes žalovaná, kde již bude jen solidní , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobkyně se tedy nemusí ničeho bát. Z toho důvodu, aby závazky vůči ní přebrala tato nová , Anonymizováno, , musí prý ale nutně s touto novou , Anonymizováno, podepsat žalobkyně novou zcela identickou smlouvu o úvěru.

5. To přišlo žalobkyni , Anonymizováno, a byla ráda, že jí vlastně , tituly před jménem, , jméno FO, uchrání před jí tvrzeným hrozícím krachem , Anonymizováno, , právnická osoba, , kde by o své peníze prý s jistotou přišla a , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, tak vystupovala jako jakýsi zachránce, který na svou novou , Anonymizováno, smlouvu a tedy dluh převedl. Za tímto účelem tedy přivezl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, k podpisu potřebnou , Anonymizováno, smlouvu. Měl u sebe , Anonymizováno, dvě vyhotovení, jedno pro novou , Anonymizováno, a jedno pro , Anonymizováno, žalobkyni. Jen na vyhotovení určeném pro novou , Anonymizováno, , tedy žalovanou, požadoval ověřený podpis žalobkyně, listinu určenou pro ni si měla dopodepsat sama doma bez ověření. Vše se seběhlo rychle, žalobkyně jednala jen dle pokynů , Anonymizováno, , jméno FO, a na místě , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Byla ráda, že o své peníze prý nepřijde a plně věřila všemu, co připravili. , Anonymizováno, předložené listiny vedle sebe žalobkyně nikdy neměla položené, neměla ani šanci si je nijak porovnat, zkontrolovat. Byla ráda, že má v ruce novou , Anonymizováno, , jméno FO, podepsanou smlouvu o úvěru s její novou , Anonymizováno, , to si zkontrolovala, sedělo datum vrácení peněz i částka, kterou , Anonymizováno, má , Anonymizováno, vrátit, tak byla žalobkyně v klidu a svůj podpis tedy připojila až následně doma. Žalobkyně si již nepamatovala, jaké datum bylo uvedeno na listině, která jí nezůstala a která zůstala , Anonymizováno, , jméno FO, , jen si pamatovala, že ověřovala svůj popis na poště a že už ověřovala podepsanou listinu s datumem, že nepodepisovala přímo před pracovnicí pošty. Proto pak do listiny předložené soudu žalobkyně před podáním žaloby sama dodatečně doplnila datum, které si myslela, že doplnit měla, protože nevěděla, jaké datum bylo na listině, kterou odevzdala , Anonymizováno, , jméno FO, a ten pak žalované. Žalobkyně tedy uznává, že na listinu evidentně doplnila špatné datum, protože toho dne nebyla daná smlouva uzavřena. Podpis , tituly před jménem, , jméno FO, zde již byl doplněn předem. Z listiny, kterou nyní doručila soudu i jí žalovaná, je zřejmé, že datum uzavření má být patrně dne , datum, , což by ale logicky nekorespondovalo s tím, že peníze poskytla reálně žalobkyně již , datum, . Po sjednaném datu , datum, pak opakovaně ujišťovala jednatelka žalované žalobkyni, že jí peníze budou žalovanou vráceny, vymlouvala se na náročné kovidové období apod., nicméně neustále žalobkyni slibovala řádné zaplacení všeho. Žalobkyně neustále věřila slibům žalované, resp. její jednatelky a nechtěla si připustit, že by se vůči ní dopouštěla čehokoliv nekalého, věřila, že , Anonymizováno, nová , Anonymizováno, má jen finanční potíže a byla ochotna posečkat. Po zahájení tohoto řízení, když se po podaném vyjádření spojili právní zástupci účastníků v dané věci, byla právní zástupkyni žalobkyně doručena jí podle všeho skutečně podepsaná listina – dohoda o převzetí dluhu uzavřená dle ust. § 1888 a násl. občanského zákoníku, z níž je zřejmé, že ne žalovaná, ale ve skutečnosti jen její jednatelka je dle této listiny namísto původní , Anonymizováno, , právnická osoba, dlužníkem žalobkyně ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Toto však nikdy , tituly před jménem, , jméno FO, za celou dobu komunikace s žalobkyní i její právní zástupkyní nesdělila, naopak je utvrzovala, že dluh převzala její nová , Anonymizováno, , tedy žalovaná.

6. Na základě těchto zjištění pak žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo prvé žalovaná vstoupila , tituly před jménem, , jméno FO, . V případě, že souhlas se záměnou nebude dán, pak nechť , tituly před jménem, , jméno FO, vystupuje jako druhá žalovaná.

7. Prvá žalovaná se záměnou nesouhlasila, neboť tvrdila, že žalovaná o tom, kdo je nositelem povinnosti ze smlouvy o úvěru, měla vědět, a proto soud rozhodl podle § 92 odst. 1 o.s.ř. o přistoupení , Jméno zmocněnce B, jako druhé žalované.

8. Druhá žalovaná proti uplatněnému nároku vznesla námitku promlčení. Žaloba vůči ní byla uplatněna , datum, . Nárok ze smlouvy ze dne , datum, byl splatný dne , datum, a je tedy promlčený.

9. Žalobkyně námitku promlčení považuje za rozpornou s dobrými mravy. Má za to, že za situace, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, připravila veškerou dokumentaci k převodu dluhu a podepsanou dohodu o převzetí dluhu žalobkyně neobdržela, je námitka promlčení nemravná.

10. Předmětem sporu mezi účastníky je otázka, kdo je nositelem povinností ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

11. Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

12. Žalobkyně přenechala na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, , Anonymizováno, částku , částka, , kterou , Anonymizováno, dle příjmového pokladního dokladu převzala dne , datum, (zjištěno ze smlouvy a příjmového pokladního bloku na čl. , Anonymizováno, ). Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že se , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . rozcházeli, rozdělovali si , Anonymizováno, , Anonymizováno, mezi sebe své realitní obchody. Druhá žalovaná (, tituly před jménem, , jméno FO, ) proto měla „převzít“ dluh vůči žalobkyni. Jakým způsobem k „převzetí dluhu“ mělo dojít, ale , Anonymizováno, není známo.

13. K tomu byla v řízení žalobkyní předložena dohoda o převzetí dluhu ze dne , datum, uzavřená mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, (čl. , Anonymizováno, ). Dále byla v řízení předložena listina označená jako smlouva o úvěru uzavřená mezi , Jméno žalobkyně, a , Jméno žalované, . (čl. , Anonymizováno, ). Smlouva o úvěru uzavřená s , Jméno žalované, . je přitom obsahově totožná se smlouvou o úvěru ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a , právnická osoba, Pokud jde o datum uzavření smlouvy, je zde uvedeno , datum, , avšak v průběhu řízení vyšlo z přednesu žalobkyně, jejího výslechu a výslechu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, najevo, že toto datum na listinu dopsala sama žalovaná. Listina jí měla být předložena spolu s dohodou o převzetí dluhu ze dne , datum, a podepsala ji tak dne , datum, . Protože ale obdržela stejnopis bez vyplněného data, pro účely tohoto řízení datum doplnila, neboť se domnívala, že doplněné datum odpovídalo datu podpisu. Sama žalobkyně opakovaně v řízení uvedla, že částku , částka, předala jen jednou. Žádné další platby nikomu (, právnická osoba, , , Jméno žalované, . ani druhé žalované) neplatila. Z výpovědi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, bylo zjištěno, že částka , částka, jako dluh měla účetně přejít na druhou žalovanou. Zda přímo na ni jako fyzickou osobu, nebo na nějakou , Anonymizováno, , kterou si žalovaná založila za tím účelem, ale nevěděl.

14. K posouzení vztahu smlouvy o úvěru uzavřené mezi , Jméno žalobkyně, a , Jméno žalované, . a dohody o převzetí dluhu ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, předně je třeba uvést, že druhá žalovaná v řízení odmítla vypovídat. Se svým výslechem souhlasila pouze k tvrzené skutečnosti, že žalobkyni seznámila s převzetím dluhu. Pokud jde o žalobkyni, z jejího výslechu nelze učinit žádný závěr o vztahu dohody o převzetí dluhu ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, a smlouvou o úvěru uzavřenou mezi , Jméno žalobkyně, a , Jméno žalované, . Žalobkyně vypověděla, že částku , částka, předala jen jednou, a to , Anonymizováno, , právnická osoba, Pokud jí později bylo nabídnuto, že je třeba peníze zachránit a převést do nové , Anonymizováno, , důvěřovala , Anonymizováno, , jméno FO, a podepsala dokumenty, které jí předložil. Při výslechu si již ale nebyla schopna vzpomenout, které dokumenty to byly a jaký byl jejich záměr (kromě toho, že chtěla zachránit svoji investici). Pokud jde o částku , částka, platilo, že si původní a nový dlužník měli částku převést mezi sebou. Pokud jde o konkrétní označení, kdo měl jako dlužník nastoupit, žalobkyně ani u smlouvy o úvěru ani u dohody o převzetí dluhu ze dne , datum, přesně nerozeznávala, kdo má nastoupit jako dlužník. , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, prakticky nedělala rozdíl. V rámci výslechu však opakovaně zmiňovala, že jí byl dán do ruky papír, který podepsala na poště. V kontextu dalších provedených listin, pak tento „papír, který podepsala na poště“, nelze chápat jinak, že se jedná o souhlas s dohodou o převzetí dluhu mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, ze dne , datum, .

15. Platí, že smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje poskytnutou peněžní prostředky a dlužník se zavazuje, že je vrátí (§ 2395 o.z.). Žalobkyně sice uzavřela se , Anonymizováno, , Jméno žalované, . smlouvu o úvěru (ostatně prvá žalovaná ani uzavření této smlouvy nijak nesporuje, tvrdí jen, že dluh převzala druhá žalovaná – viz čl. , Anonymizováno, , popř. že peníze neobdržela), avšak žádné peníze prvé žalované nepředala. Z obsahu listiny se ani nepodává, že by nějakým způsobem tato smlouva měla nahradit smlouvu o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, Pokud by na , Anonymizováno, , Jméno žalované, . měl přejít dluh z , právnická osoba, , muselo by se tak stát dohodou o převzetí dluhu uzavřenou se souhlasem věřitele (žalobkyně) mezi , právnická osoba, a , Jméno žalované, . (§ 1888 o.z.). Taková dohoda ale žalobkyní tvrzena nebyla a v řízení ani nebyla zjištěna. Tvrzení žalobkyně o tom, že uzavření smlouvy o úvěru mezi ní a , Jméno žalované, . sledovalo záměr, na základě kterého měl původní dluh z , právnická osoba, přejít na , Jméno žalované, ., proto tyto účinky nemohlo mít a k takovému převzetí nedošlo.

16. Protože prvá žalovaná není dlužníkem žalobkyně (peníze neobdržela, ani na ni dluh nijak nepřešel), nemohla být žaloba proti ní v žádném rozsahu úspěšná, a proto byla zamítnuta. Je třeba ale poznamenat, že žalobkyně poté, co zjistila, že dluh měl přejít na , tituly před jménem, , jméno FO, , navrhovala, aby prvá žalovaná z řízení vystoupila a na její místo vstoupila , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. , Anonymizováno, ). Prvá žalovaná s tím nevyslovila souhlas. Tato skutečnost by se měla promítnout do rozhodování o náhradě nákladů řízení.

17. Pokud jde o dohodu o převzetí dluhu ze dne , datum, uzavřenou mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, bylo zjištěno z listiny (čl. , Anonymizováno, ) dohoda o převzetí dluhu ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, se souhlasem žalobkyně daným dne , datum, , že předmětem převzetí je dluh ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, Z listiny se podává, že souhlas žalobkyně s převzetím dluhu byl dán dne , datum, , zatímco samotná dohoda mezi tehdejším a budoucím dlužníkem byla uzavřena až dne , datum, . Listina je opatřena legalizační doložkou u podpisu žalobkyně. Žádná ze stran listinu nijak nezpochybnila. Závěr o tom, že žalobkyně touto listinou projevila souhlas s převzetím dluhu , Jméno zmocněnce B, je v souladu s výpovědí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . Legalizační doložka prokazuje, že žalobkyně si musela být vědoma, že tuto listinu podepsala a musela proto o tom, že udělila svůj souhlas druhé žalované a předchozímu dlužníku k tomu, aby se dohodli na převzetí dluhu, vědět. V době udělení souhlasu s převzetím dluhu však ještě dohoda mezi tehdejším a budoucím dlužníkem neexistovala.

18. Druhá žalovaná tvrdila, že žalovanou po uzavření dohody o převzetí informovala, dohodu jí předala a informovala ji o tom i později. Jako důkaz o této skutečnosti navrhla svůj výslech. Z její výpovědi vyplynulo, že ona sama v kontaktu se žalobkyní nikdy nebyla. Dokumenty jí měl předat , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, při svém výslechu uvedl, že byl za žalobkyní pouze jednou, když měla podepsat souhlas s převzetím dluhu. Druhé žalované se tak nepodařil prokázat konkrétní okamžik, kdy by na ni přešel dluh na základě dohody o převzetí dluhu ze dne , datum, a kdy bylo převzetí dluhu oznámeno žalobkyni. Její výpověď je v rozporu s ostatními důkazy a soud ji nepovažuje za věrohodnou.

19. Z emailové zprávy ze dne , datum, (čl. , Anonymizováno, ) soud zjistil, že druhá žalovaná sděluje zástupkyni žalobkyně, že převzala závazek od , Anonymizováno, , právnická osoba, . Z mailové komunikace mezi zástupci stran předložené žalobkyní (čl. , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že na základě mailové komunikace z , datum, zástupce žalovaných zaslal zástupkyni žalobkyně dohodu o převzetí dluhu ze dne , datum, podepsanou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, za , právnická osoba, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . Na základě toho žalobkyně tvrdí, že se o převzetí dluhu dozvěděla až , datum, . Z výpisu z obchodního rejstříku pro , právnická osoba, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, byl oprávněný jednat za , právnická osoba20. Pokud jde o převzetí dluhu, vyšel soud z následující úvahy:

21. Podle § 1888 odst. 1 o.z. kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.Podle § 1889 o.z. nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli.Podle § 1890 odst. 1 o.z. obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Přejímateli dluhu náleží všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník. Převzetí dluhu se nedotýká ani vedlejších práv spojených s pohledávkou.Podle § 1882 odst. 2 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Z výše uvedeného se podává, že předpokladem pro účinné převzetí dluhu je souhlas věřitele.

23. Komentářová literatura k souhlasu věřitele píše: „Souhlas je věřitelovým jednostranným právním jednáním adresovaným jedné nebo oběma stranám dohody o převzetí dluhu. Může být dán předem, nebo následně. Může být také podmíněn - účinky převzetí pak nastanou teprve splněním podmínky. Účinným se souhlas stává, jakmile je doručen prvnímu adresátovi (původnímu či novému dlužníkovi).Blanketní věřitelův souhlas s budoucím převzetím dluhu konkrétně neurčeným přejímatelem není podle našeho názoru vyloučen (opačně , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Připouští-li právo, aby byla smlouva jako celek postoupená blanketním rubopisem (bez vyplnění postupníka), není důvod nepřipustit obdobné převzetí jednotlivých dluhů. Vůči věřiteli však může převzetí dluhu konkrétním dlužníkem na základě blanketního souhlasu nabýt účinku teprve v okamžiku, kdy je věřiteli jeho identita oznámena. I blanketní souhlas však musí být přiměřeně určitý, jde-li o vymezení přebíraných dluhů, aby bylo jednoznačně možné určit, které dluhy přebírány jsou a které nikoli.“ viz , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, Občanský zákoník: Komentář, Svazek , Anonymizováno, , (§ 1721-2520). [, jméno FO, ]. , Anonymizováno, [cit. , Anonymizováno, -, právnická osoba, ]. , Anonymizováno, . Dostupné z: www., právnická osoba, . , AnonymizovánoOdkaz: https://www., právnická osoba, , Anonymizováno„Druhým základním předpokladem převzetí dluhu je udělení souhlasu věřitelem, a to dlužníkovi nebo přejímateli dluhu. Souhlas je jednostranným právním jednáním, k jehož účinnosti je zapotřebí, aby došlo adresátovi. Jestliže věřitel sdělí svůj souhlas oběma smluvníkům, je z hlediska účinnosti převzetí dluhu rozhodný okamžik jeho dojití prvnímu z nich. K tomu, aby věřitel mohl souhlas účinně udělit, se vyžaduje, aby byl věřitelem pohledávky, které odpovídá dlužníkův dluh. Postoupil-li věřitel pohledávku, nemůže již souhlas účinně udělit, a to ani v případě, nebyla-li dlužníkovi cese dosud oznámena. Předmětem souhlasu není celý obsah smluvního ujednání mezi dlužníkem a přejímatelem, nýbrž ta jeho část, která se týká zproštění původního dlužníka a přijetí nového na jeho místo. Věřitel se nikterak nevyjadřuje ke kauze smlouvy ani k dalším právům a povinnostem, které ze smlouvy pro její strany vyplývají. Máme rovněž za to, že věřitel nemůže nijak zasahovat do dohody o druhu či rozsahu plnění převzatého přejímatelem. K tomu by ze strany věřitele mohlo dojít tím, že udělí souhlas pouze k převzetí části dluhu. Tím by ovšem zasáhl do obsahu smlouvy mezi dlužníkem a přejímatelem dluhu, což mu nepřísluší. Pokud jde o určitost souhlasu věřitele, musí být zřejmé, že se týká konkrétního dluhu a jeho konkrétního přejímatele. Nejčastěji vyplynou tyto skutečnosti z toho, že dlužník nebo přejímatel věřitele v souvislosti s uzavřením smlouvy k udělení souhlasu vyzvou. Zákon však nestanoví – s výjimkou převzetí dluhu u hypotekárního závazku –, kdy a kdo má věřiteli uzavření smlouvy oznámit. Úprava tedy počítá s tím, že souhlas může věřitel udělit i před uzavřením smlouvy. Zároveň z uvedeného vyplývá, že se věřitel o smlouvě mezi dlužníkem a přejímatelem může dozvědět i od třetích osob. Stejně jako dosavadní úprava nevyžaduje ani ObčZ pro souhlas věřitele písemnou formu; věřitel jej proto může udělit i ústně či konkludentně. Konkludentní souhlas věřitele může být spatřován například v tom, že upomene přejímatele o plnění, domáhá se na něm plnění podanou žalobou nebo proti jeho pohledávce započte pohledávku svou.“ Viz , Anonymizováno, § 1888 [Nástupnictví na místo dlužníka]. , Anonymizováno, . Občanský zákoník , Anonymizováno, . Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . č. , hodnota, –, Anonymizováno, .

24. Z komentářové literatury vyplývá a soud tyto závěry sdílí, že souhlas s převzetím dluhu může věřitel udělit předem, dříve než dlužník sjedná se svým nástupcem převzetí dluhu. Vzniká pak otázka, kdy takové ujednání má účinky vůči věřiteli. Zda, kým a jak je třeba věřitele o dohodě o převzetí dluhu vyrozumět.

25. Právní úprava tuto otázku řeší jen omezeně, a to v případě převodu vlastnického práva při přechodu zástavního práva (§ 1888 odst. 2 o.z.). Jinak se vyjadřuje k opačné situaci, kdy je uzavřena dohoda o postoupení dříve, než je souhlas udělen (§ 1889 o.z.).

26. V případě, že věřitel uděluje původnímu dlužníku, přejímateli dluhu nebo dokonce oběma souhlas předem, nemusí být jisté, zda k dohodě o převzetí dluhu nakonec dojde (tím spíše za situace, kdy se jedná o právní jednání mezi nepřítomnými /§ 570 odst. 1 o.z./). Není proto přijatelné, aby již samotné udělení souhlasu mělo vůči věřiteli účinky spočívající v povědomí o tom, kdo se stane na základě (budoucí) dohody o převzetí dluhu novým dlužníkem. A není rovněž akceptovatelné, aby věřitel byl ponechán v nejistotě, zda k uzavření dohody skutečně došlo a kdo je jeho dlužníkem. V takové situaci je třeba za použití § 10 odst. 1 o.z. vyjít z obdobných pravidel, která platí při postoupení pohledávky (§ 1882 odst. 1 o.z.). Vůči věřiteli se tak převzetí dluhu stane účinným v okamžiku, kdy mu původní dlužník prokáže, popř. přejímatel dluhu oznámí, že k dohodě o převzetí dluhu došlo (za předpokladu, že se jedná o stejné osoby, vůči kterým věřitel vyslovil s dohodou souhlas). Neboť pouze tak je zajištěna právní jistota věřitele, který udělil souhlas. Soud nesdílí závěr komentářové literatury, že postačuje, pokud se o změně dlužníka věřitel dozví od třetích osob. V takovém případě je třeba změnu i prokázat.

27. Z toho současně plyne, že do doby prokázání převzetí dluhu předchozím dlužníkem či oznámení přejímatele dluhu, že dluh převzal (došlo k uzavření dohody o převzetí dluhu), se věřitel svého dluhu může domáhat vůči původnímu dlužníkovi.

28. V dané situaci věřitel (žalobkyně) udělila dne , datum, zcela určitý souhlas s převzetím dluhu, který vůči ní měla , Anonymizováno, , právnická osoba, na základě s ní uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , , tituly před jménem, , jméno FO, .

29. Žalobkyně tvrdí, že se o převzetí dluhu dozvěděla ze zprávy zástupce žalovaných ze dne , datum, , jejíž přílohou byla dlužníky podepsaná dohoda o převzetí dluhu (čl. , Anonymizováno, . Současně předložila a soud jako důkaz provedl email , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (čl. , Anonymizováno, ), který zaslala zástupkyni žalobkyně, kde ji informovala o tom, že převzala závazek vůči ní od , Anonymizováno, , právnická osoba, . V podobném duchu pak byla i zpráva mezi týmiž adresáty ze dne , datum, (čl. , Anonymizováno, ), kde ale , tituly před jménem, , jméno FO, sděluje, že „závazek převzala do své nové , Anonymizováno, .“30. Z těchto listin pak plyne, že o tom, že druhá žalovaná převzala dluh , Anonymizováno, , právnická osoba, se žalobkyně dozvěděla nikoliv až , datum, , ale již dne , datum, z emailu , tituly před jménem, , jméno FO, . Na tom nic nemění ani to, že , tituly před jménem, , jméno FO, je titulována jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno žalované, .“, neboť se nejedná o právní jednání jménem , Anonymizováno, , Jméno žalované, ., ale toliko oznámení přejímatele dluhu o tom, že dluh na něj přešel. Emailová zpráva mezi týmiž adresáty ze dne , datum, , kde , tituly před jménem, , jméno FO, sděluje, že „závazek převzala do své nové , Anonymizováno, ,“ pak žádné právní účinky mít nemohla, neboť pokud žalobkyně s jiným převzetím dluhu než mezi , právnická osoba, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, nevyslovila souhlas, tak na základě pouhého oznámení , tituly před jménem, , jméno FO, k žádnému jinému převzetí dluhu dojít nemohlo.

31. Obrana druhé žalované proti dluhu spočívá ve vznesení námitce promlčení.

32. Předmětem žaloby je jistina, úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta.Žaloba byla podána , datum, . Vrácení jistiny bylo splatné do dne , datum, . Žaloba vůči druhé žalované byla podána dne , datum, .

33. Pro úvahy ohledně promlčení platí:Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

34. Z hlediska promlčení nemá změna v osobě dlužníka vliv na běh promlčecí doby, pokud jde o promlčení povinnosti zaplatit dluh. Novému dlužníkovi se započítává i ta část promlčecí doby, která uplynula předchozímu dlužníkovi. (NS , spisová značka, )

35. Smluvní pokuta má, stejně jako úroky z prodlení a poplatky z prodlení, akcesorickou povahu. Znamená to, že bez existence hlavního (zajišťovaného) závazku nemůže platně vzniknout vedlejší (zajišťovací) závazek z dohody o smluvní pokutě. Zásadně platí, že při zániku hlavního závazku se nelze úspěšně domáhat smluvní pokuty. Jak již však bylo výše uvedeno, smluvní pokuta není na rozdíl od úroků z prodlení a poplatků z prodlení příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, ale samostatným majetkovým nárokem. , právnická osoba, a rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je zajedno v tom, že dojde-li ke zrušení smlouvy odstoupením (§ 48 obč. zák.), zaniká sice hlavní závazek (tj. práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy), jakož i vedlejší závazek sloužící k jeho zajištění, nezaniká však nárok na smluvní pokutu, pokud vznikl ještě před odstoupením od smlouvy. V důsledku porušení smluvní povinnosti totiž vznikl mezi smluvními stranami nový - dosud neexistující a původní smlouvou bez dalšího nezaložený - právní vztah, který již nemá ve vztahu k zajištěnému závazku akcesorickou povahu a na jehož existenci nemá zánik zajištěného závazku vliv (srovnej , Anonymizováno, , Anonymizováno, Občanský zákoník , Anonymizováno, . Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný v Souboru pod č. C , Anonymizováno, ). Jestliže zánik pohledávky nemá vliv na smluvní pokutu, na niž vzniklo právo v době před zánikem pohledávky, tím spíše musí platit, že úspěšné uplatnění námitky promlčení pohledávky nemůže mít vliv na smluvní pokutu, na niž vzniklo právo před promlčením pohledávky. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta, na kterou již právo vzniklo, je samostatným nárokem, nevylučuje promlčení práva zajištěného smluvní pokutou, jehož se dlužník dovolal, aby se věřitel úspěšně domohl přiznání smluvní pokuty vzniklé před promlčením zajištěného práva. Jinak je tomu ovšem se smluvní pokutou, na niž vzniklo právo po promlčení zajištěné pohledávky. Dojde-li k promlčení pohledávky z hlavního závazkového vztahu, stává se nevymahatelnou i smluvní pokuta z vedlejšího závazkového vztahu, na niž vzniklo právo po promlčení zajištěné pohledávky. Promlčená pohledávka i smluvní pokuta, na niž vzniklo právo po promlčení pohledávky, sice nezanikly a existují nadále, ovšem oslabené o nárok, a jsou soudně nevynutitelné. Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž vyslovil, že po promlčení práva zajišťovaného smluvní pokutou nelze soudně přiznat právo na zaplacení smluvní pokuty za dobu po uplynutí promlčecí doby. (NS , spisová značka, )

36. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) zaujal právní názor, podle něhož je-li smluvní pokuta sjednána procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení, vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas. Smluvní pokuta totiž není tak jako úroky z prodlení příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, které by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna, ale samostatným majetkovým nárokem. Zatímco v případě povinnosti dlužníka platit úroky z prodlení se splněním závazku, která nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení, a tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako "celek" (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ), u práva na smluvní pokutu, která je sjednána procentní sazbou z dlužné částky za každý den prodlení, běží promlčecí doba u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně a nepromlčuje se tudíž jako celek. Uvedené závěry lze vztáhnout i na smluvní pokutu, která byla sjednána pevnou částkou za každý den prodlení. Žalobkyni tak vznikalo za první a každý následující den prodlení se zaplacením dlužného nájemného právo na smluvní pokutu ve sjednané výši. Závěr o začátku běhu promlčecí doby u (každého) práva na smluvní pokutu je přitom závislý na zjištění, zda si smluvní strany sjednaly splatnost smluvní pokuty. Pokud tak neučinily a splatnost nebyla ani jinak určena - jak odpovídá skutkovým zjištěním v souzené věci - platí, že promlčecí doba začala běžet dnem následujícím po vzniku práva na smluvní pokutu (§ 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "obč. zák.", srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, /81, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , Anonymizováno, ). (NS , spisová značka, )

37. Povinnost dlužníka platit úroky z prodlení nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, nýbrž jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku. Tímto dnem počíná u dotčeného práva běžet promlčecí lhůta a jejím uplynutím se právo na úrok z prodlení promlčí jako celek. (NS , spisová značka, )Uvedené závěry jsou použitelné i za nové právní úpravy.

38. Žalobkyně dluh na vrácení úvěru, který byl splatný nejpozději dne , datum, a ode následujícího dne počala běžet tříletá promlčecí lhůta, uplatnila vůči první žalované dne , datum, a vůči druhé žalované dne , datum, . Promlčecí doba uplynula dne , datum, . Vůči druhé žalované tak žaloba byla podána po uplynutí promlčecí lhůty a druhá žalovaná vznesla námitku promlčení (§ 610 odst. 1 o.z.). Soud nesdílí přesvědčení žalobkyně, že jednání druhé žalované od počátku směřovalo k tomu, aby žalobkyně nevěděla, kdo vystupuje na straně dlužníka a dluh tak nemohl být splněn. Jak vyplývá z výše uvedeného výkladu, než se žalobkyně dozvěděla o tom, kdo dluh převzal, byl ze smlouvy zavázán původní dlužník , právnická osoba, Podání žaloby vůči této osobě by bylo spojeno se stavěním běhu promlčecí lhůty (§ 648 o.z.), přičemž pokud by vyšlo dále v řízení najevo, že dluh přešel na jiný subjekt, neměla by změna na straně žalovaného žádný vliv na běh promlčecí doby a nárok by byl zachován (srov. § 1890 o.z.).

39. Právo na úrok z prodlení bylo splatné ke stejnému dni, jako jistina a platí pro ni i stejné důvody, proč je toto právo promlčené.

40. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že obsahuje ujednání o smluvní pokutě , Anonymizováno, % denně za každý den prodlení jak s vrácením jistiny, tak sjednaného úroku.

41. Pokud jde o smluvní pokutu, platí, že smluvní pokutu nelze požadovat od určitého data „až do zaplacení“, ale toliko za určité časové období. Smluvní pokuta, byť sjednána procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení, totiž není opětující se plnění, nýbrž vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas (viz např. NS , spisová značka, ). Žalobkyni v petitu žaloby požaduje smluvní pokutu za období od , datum, do zaplacení. Druhá žalovaná se každý den od , datum, do dne předcházejícího , datum, (okamžik promlčení) dostávala do prodlení se splněním své povinnosti vrátit jistotu s úroky. Za toto období až do okamžiku promlčení hlavního závazku ze smlouvy o úvěru každý den vznikl samostatný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % z částky , částka, , jak bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru ze dne , datum, . Každý tento samostatný nárok na smluvní pokutu má vlastní promlčecí dobu. Promlčecí doba těchto nároků tak plynula v intervalu od , datum, do , datum, (první denní smluvní pokuta) až do , datum, až , datum, (poslední smluvní pokuta před promlčením dluhu). Vůči druhé žalované však žaloba byla podána až , datum, . Námitka promlčení se vztahuje i na tyto denní smluvní pokuty, a proto denní smluvní pokutu je možné žalobkyni přiznat vůči druhé žalované jen za období od , datum, (tři roky zpětně před podáním žaloby) do dne , datum, . Datum , datum, předchází okamžiky vydání rozhodnutí ve věci a k tomuto datu bylo zjištěno, že povinnost splněna nebyla a nárok na smluvní pokutu tak vznikl. Proto smluvní pokuta mohla být přiznána do tohoto okamžiku. Na další období je již promlčena, resp. nově vzniklé nároky na denní smluvní pokutu, neboť promlčením zajištěného dluhu se promlčují i nově vznikající nároky na smluvní pokutu, jež tento dluh utvrzuje.

42. Výši smluvní pokuty soud neshledal nepřiměřenou. Druhá žalovaná závazek ze smlouvy o úvěru převzala. Přes opakované ujištění o splnění dluhu, povinnost ze smlouvy o úvěru splněna nebyla a doba, která od okamžiku splnění (, datum, ) uplynula, je dlouhá. Způsob výpočtu smluvní pokuty odpovídá hodnotě poskytnuté částky a předpokládanému zhodnocení. Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že dlužník smluvní pokuty vystupoval jako profesionál (NS , spisová značka, ).

43. Pokud žalobkyně tvrdí, že z emailové zprávy ze dne , datum, (čl. , Anonymizováno, ) nebo emailové zprávy ze dne , datum, (čl. , Anonymizováno, ) plyne, že druhá žalovaná svůj dluh uznala, s tím se soud neztotožňuje. Podle § 2053 o.z. musí být uznání učiněno v písemné formě a musí obsahovat označení důvodu a výše dluhu. Toto žádná z uvedených zpráv nesplňuje. Jsou jen příslibem zaplacení. Uznání nelze dovodit ani z toho, že se jedná o odpověď druhé žalované na dokument přiložený v emailové zprávě, který se zmiňuje o předmětném dluhu, neboť aby takové jednání druhé žalované mohlo být posouzeno jako uznání dluhu, musela by sama druhá žalovaná v textu výslovně na přiložený dokument odkázat. Druhá žalovaná však ve svých zprávách žádný dokument od právní zástupkyně žalobkyně nezmiňuje.

44. Žalobkyně se dovolává toho, že druhou žalovanou vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Judikatura je ustálena v závěru, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz NS , spisová značka, , , spisová značka, ).

45. Za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

46. Žalobkyně v žalobě formuluje přesvědčení, že jednání druhé žalované od počátku směřovalo k tomu, aby žalobkyně nevěděla, kdo vystupuje na straně dlužníka a dluh tak nemohl být splněn. K tomu mělo dojít tak, že jí měly být předloženy nedatovaná smlouva o úvěru s , Jméno žalované, . a dohoda o převzetí dluhu mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, , přičemž žádné vyhotovení dohody o převzetí dluhu žalobkyni nebylo vydáno a žalovaná se tak o převzetí dluhu neměla dozvědět, resp. dozvěděla se o něm až v řízení ze zprávy zástupce žalovaných dne , datum, , což však již bylo pozdě, neboť druhá žalovaná vnesla námitku promlčení.

47. S takovými závěry se nalézací soud neztotožňuje. Z výslechu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, i samotné žalobkyně bylo zjištěno, že sjednání smlouvy o úvěru s , Jméno žalované, . a dohody o převzetí dluhu mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, mělo být uskutečněno v souvislosti s rozdělováním portfolia klientů , Anonymizováno, , právnická osoba, Pohledávka žalobkyně měla být z původního dlužníka , právnická osoba, převedena na jiný subjekt. Stejnopis smlouvy o úvěru s , Jméno žalované, . žalobkyni zůstal (byť bez vyznačeného data, ale s podpisy všech stran). Dohoda o převzetí dluhu mezi , právnická osoba, a , Jméno zmocněnce B, ale žalobkyni předána nebyla. To má ale logické zdůvodnění. Dohoda v té době žádná neexistovala. Na listině byl formulován toliko návrh dohody, která v době, kdy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, listinu žalobkyni do , adresa, dovezl, ještě mezi , právnická osoba, a druhou žalovanou nebyla uzavřena (podepsána). Žalobkyně jednoznačně projevila s budoucí dohodou souhlas, neboť na listině je její podpis úředně ověřený ze dne , datum, . O tom, že souhlas uděluje, tudíž musela vědět. A takto opatřenou listinu souhlasem žalobkyně pak , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, odvezl zpět a zřejmě ji předal druhé žalované. Druhá žalovaná pak zajistila souhlas původního dlužníka a přejímatele dluhu, kteří na listinu připojili své podpisy, čímž vyjádřili s návrhem dohody souhlas, ale až dne , datum, . Žalobkyni tak ke dni , datum, nebylo co předávat, neboť udělení souhlasu si musela být vědoma (ostatně souhlas nemusí být udělen ani písemnou formou) a samotná dohoda o převzetí dluhu ještě uzavřena nebyla.

48. Bylo na žalobkyni, aby v souladu se zásadou vigilantibus iura za situace, kdy udělila souhlas s převzetím dluhu, avšak nebyla informována, zda dohoda o převzetí nakonec byla uzavřena, se sama obrátila na , právnická osoba, nebo i , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, s dotazem, zda dohoda o převzetí dluhu byla uzavřena.

49. Pokud jde o sjednání smlouvy o úvěru s , Jméno žalované, ., nemohla žalobkyně z této smlouvy nabýt přesvědčení, že by tato smlouva nahrazovala smlouvu o úvěru s , právnická osoba, Tím méně za situace, kdy žalobkyně současně s podpisem této smlouvy o úvěru (jak sama vypověděla) udělovala souhlas s převzetím dluhu. Přesný smysl uzavření této smlouvy se v řízení nepodařilo zjistit. Shoda je jen v tom, že na jejím základě nikdy plněno nebylo a ani nemělo být. Nabízí se snad jen úvaha, že byla uzavřena z účetních důvodů, byť právně to žádnou relevanci z hlediska sledovaného účel, kterým byl převod dluh z jednoho subjektu na jiný, nemá. Podíl na tom, že uzavření této smlouvy účinky převzetí dluhu nemá, však nesou obě strany této smlouvy. Spatřovat ve vznesené námitce promlčení rozpor s dobrými mravy proto nelze.

50. Ještě před promlčením dluhu , datum, na základě emailové komunikace zástupců účastníků se žalobkyně dne , datum, dozvěděla, že druhá žalovaná sděluje, že závazek sama převzala od , Anonymizováno, , právnická osoba, . Na základě tohoto sdělení žalobkyně musela mít povědomí o tom, že dohoda o převzetí dluhu, se kterou vyslovila souhlas, byla uzavřena a že dluh přešel na , tituly před jménem, , jméno FO, .

51. I kdyby žalobkyně i tak (zejména vzhledem k emailové zprávě druhé žalované ze dne , datum, ) měla pochybnosti o tom, kde je dlužníkem ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , mohla své právo uplatnit vůči původnímu dlužníkovi , právnická osoba52. Z výše uvedeného se tak podává závěr, že druhé žalované nelze přičítat, že by způsobila, že žalobkyně nemohla včas podat vůči ní žalobu, a v důsledku toho byla vznesená námitka promlčení nemravná.

53. Lze tedy shrnout: Prvá žalovaná nikdy nebyla v postavení dlužníka žalobkyně, a proto žaloba vůči ní nemohla být úspěšná. Druhá žalovaná převzala dluh ze smlouvy o úvěru uzavřený mezi žalobkyní a , právnická osoba, , avšak vzhledem k tomu, že vznesla důvodně námitku promlčení, nebylo možné žalobě ohledně jistiny, úroku a úroku z prodlení vyhovět. Část denní smluvní pokuty, na kterou vznikl nárok dříve, než se dluh ze smlouvy o úvěru utvrzený smluvní pokutou promlčel, soud přiznal. Zbývající smluvní pokutu též zamítl.

54. O nákladech řízení bylo rozhodnuto následovně:

55. Žalobkyně v řízení uplatnila objektivní kumulaci nároků. Ohledně úspěchu a neúspěchu tak je třeba rozhodnout ve vztahu ke každému z uplatněných nároků samostatně (NS , spisová značka, ).

56. Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství. Soud hodnotu příslušenství určil jeho kapitalizací ke dni rozhodování (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) a porovnáním těchto hodnot posoudil míru úspěchu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

57. Žalobkyně v řízení uplatnila i subjektivní kumulaci. O náhradě nákladů řízení tak je třeba i vůči jednotlivým žalovaným rozhodnout samostatně.

58. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou byla plně úspěšná druhá žalovaná (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), pokud jde zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení z ní. Ohledně smluvní pokuty byla úspěšnější druhá žalovaná (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).

59. Pro účely stanovení tarifní hodnoty (§ 8 odst. 1 AT) je třeba vycházet z toho, že v řízení byla uplatněna jistina , částka, (k příslušenství, byť kapitalizovanému, se nepřihlíží). Dále byla uplatněna smluvní pokuta , Anonymizováno, % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Při určení tarifní hodnoty soud vyšel dle § 8 odst. 2 AT z pětinásobku ročního plnění (, částka, /den).

60. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7, § 12 odst. 3 AT , částka, .

61. Podle § 12 odst. 4 AT jde-li o , Anonymizováno, úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.

62. Druhá žalovaná byla zastupována jako druhá v pořadí převzetí zastoupení totožným zástupcem jako prvá žalovaná, a proto odměna za jeden úkon činí , částka, .

63. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby činí dle § 13 odst. 4 AT , částka, , resp. za úkony od , datum, , Anonymizováno, Kč.

64. Při rozhodování o poměru úspěchu při náhradě nákladů právního zastoupení při kumulaci nároků soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Soud stanovil tarifní hodnotu z částek z celého předmětu řízení, ve kterých žalovaná strana byla úspěšná, a v tomto rozsahu je sečetl.

65. Tarifní hodnota tak byla počítána z částky , částka, , částky , částka, (, částka, /, Anonymizováno, ročního plnění smluvní pokuty/ - , částka, /, Anonymizováno, roky , Anonymizováno, měsíců a , Anonymizováno, dnů, za které byla smluvní pokuty přiznána //, Anonymizováno, /) a částky , Anonymizováno, (kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni rozhodnutí). Pro zachování poměru bylo pro účely denní smluvní pokuty vycházeno z denního plnění. Tarifní hodnota činí , částka, .

66. Od této částky odečetl částku v rozsahu, ve kterém strana úspěšná nebyla /tarifní hodnota z , částka, činí , částka, /. Tento výsledek vydělil součtem tarifních hodnot, pokud by strana byla zcela úspěšná /tarifní hodnota z , Anonymizováno, , částka, činí , částka, /. Konečný výsledek pak vynásobil , Anonymizováno, a získal procentuální vyčíslení poměru náhrady nákladů řízení účastníků (, Anonymizováno, %). Procesně úspěšnější byla druhá žalovaná, a proto její náhrada činí , Anonymizováno, %.

67. Zástupce druhé žalované poskytl:- Převzetí a příprava zastoupení , datum- Vyjádření dne , datum- Účast na jednání dne , datum- Účast na jednání dne , datum- Vyjádření ze dne , datum- Účast na jednání dne , datum- Účast na jednání dne , datumPokud jde o podání ze dne , datum, , nemuselo být činěno samostatně, a proto jej soud jako účelně vynaložený náklad neshledal.

68. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

69. Celkem tedy druhé žalované náleží náhrada nákladů ve výši , částka, (, Anonymizováno, % z , částka, ).

70. Pokud jde o náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a prvou žalovanou. Prvá žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poté, co jí prvá žalovaná v řízení předložila doklad o tom, že dluh převzala druhá žalovaná, navrhla, aby prvá žalovaná z řízení vystoupila, avšak prvá žalovaná s tím nevyslovila souhlas, přičemž soud neshledává důvody, pro které prvá žalovaná souhlas nevyslovila za přesvědčivé pro takový postup, je na místě, aby soud za použití § 150 o.s.ř. prvé žalované náhradu těch nákladů řízení, které vznikly v řízení poté, co prvá žalovaná se svým vystoupením z řízení nevyjádřila souhlas, nepřiznal.

71. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7, § 12 odst. 3 AT , částka, .

72. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý činí dle § 13 odst. 4 AT , částka, , resp. za úkony od , datum, , Anonymizováno, Kč.

73. Zástupce prvé žalované poskytl:- převzetí a příprava zastoupení- vyjádření k žalobě ze dne , datumPokud jde o doplnění vyjádření ze dne , datum, podáním ze dne , datum, , má soud za to, že odměna za toto podání je konzumována předchozím vyjádřením.- Nesouhlas s vystoupením prvé žalované z řízení ze dne , datum74. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

75. Celkem tedy prvé žalované náleží náhrada právního zastoupení ve výši , částka, .

76. Protože oba účastníci, jimž náleží náhrada nákladů řízení, byli zastoupeni advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).