23 C 93/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený Anonymizováno Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro zaplacení částky Anonymizováno Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soudní poplatek z odvolání ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:dlužnou jistinu: , částka, ,částku dlužného poplatku: , částka, ,kapitalizovaný úrok: , částka, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: , částka, ,plynoucí úrok z jistiny ve výši , Anonymizováno, % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení,plynoucí zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení.

2. Žalující strana se dále domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:dlužnou jistinu: , částka, ,částku dlužného poplatku: , částka, ,kapitalizovaný úrok: , částka, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: , částka, ,plynoucí úrok z jistiny ve výši , Anonymizováno, % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení,plynoucí zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení.

3. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že , právnická osoba, (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel zápůjčky) na ní postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

4. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku , částka, za souhrnný poplatek ve výši , částka, . Souhrnný poplatek byl složen z částky kapitalizovaných úroků: , částka, , poplatku za administrativní činnosti: , částka, a poplatku za zpracování a doručení: , částka, . Dlužník měl zápůjčku splácet v pravidelných , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na: , datum, . Dlužník své povinnosti nesplnil.

5. Žalující strana dále uvedla, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku , částka, za souhrnný poplatek ve výši , částka, . Souhrnný poplatek byl složen z částky kapitalizovaných úroků: , částka, , poplatku za administrativní činnosti: , částka, a poplatku za zpracování a doručení: , částka, . Dlužník měl zápůjčku splácet v pravidelných , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na: , datum, . Dlužník své povinnosti nesplnil.

6. Dlužné částky tvoří zbývající části jistin, souhrnných poplatků a úroků z prodlení.

7. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

8. Přihlédl i k zásadě, že „[v] občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

9. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

10. Žalované straně byl průběhu řízení ustanoven opatrovník, neboť žalovaný jako cizinec po doručení žaloby přestal mít doručovací adresu v ČR (§ 46b písm. a) o.s.ř.). Žalovanému se nepodařilo doručit ani v jeho domovském státě, neboť ani tam jeho pobyt není známý. Opatrovník žalovaného pak až v rámci odvolacího řízení namítal, že poskytovatel zápůjček neposoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Následkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru spočívající v posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, přičemž soud k této skutečnosti přihlíží z úřední povinnosti. Žalovaný má za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání skutečnosti, že dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv, a proto jsou obě smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné. Dále žalovaný namítá, že , Anonymizováno, soud se v řízení nezabýval ani tím, zda smlouvy o zápůjčce nejsou v rozporu s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku. Žalovaný poukazuje na skutečnost, že RPSN v uzavřených smlouvách o zápůjčce činila , Anonymizováno, % u smlouvy ze dne , datum, a , Anonymizováno, % u smlouvy ze dne , datum, . Smlouvy o zápůjčce jsou podle žalovaného pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny s tím, že je třeba zohlednit skutečnost, že žalovaný na zápůjčku poskytnutou ve výši , částka, uhradil , částka, a na zápůjčku ve výši , částka, uhradil , částka, . Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni toliko , částka, a , částka, , přičemž považuje za přiměřenou dobu k vrácení dosud nesplacených částí obou jistin dobu dvou let od právní moci rozsudku.

11. Vzhledem k tomu, že opatrovníku žalovaného nejsou osobní a majetkové poměry žalovaného známy, neboť žalovaný je neznámého pobytu, nemohl se opatrovník nijak vyjádřit k osobním a majetkovým poměrům žalovaného a na základě čeho stanovil jako přiměřenou dobu pro vrácení dlužné jistiny dobu 2 let.

12. Mezinárodní i místní příslušnost (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, ) je třeba určit dle článku , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, písm. a), b), druhá odrážka nařízení EU č. 1215/2012. Podle tohoto ustanovení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří nárok ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn s tím, že místem plnění závazku je v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby byly poskytnuty. V daném případě se uplatňuje nárok ze smluv o zápůjčce, které byly uzavřeny mezi českým poskytovatelem na území ČR a zde (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) v hotovosti žalovanému předány. Tím byla založena pravomoc a místní příslušnost zdejšího , Anonymizováno, soudu.

13. Soud předně uvádí, že žalovaný částečně uplatněný nárok v odvolání uznal, a to v rozsahu částek , částka, a , částka, . V tomto rozsahu je tedy dluh nesporný.

14. Z oznámení o postoupení pohledávek vyhotoveného předchozím věřitelem, z podacího lístku ze dne , datum, o odeslání oznámení o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek a příloh ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byly postoupeny pohledávky, které jsou předmětem řízení (§ 1879, § 1882 odst. 1 o.z.).

15. Listinami zachycujícími obsah smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , ze dne , datum, a č. , hodnota, , ze dne , datum, , obě uzavřené mezi předchozím věřitelem a dlužníkem, byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smluv o zápůjčkách na , částka, a , částka, a výše souhrnného poplatku, který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z nich dále zjištěno, že zápůjčky měly být spláceny v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smluv jsou i smluvní podmínky. Listinami bylo rovněž prokázáno přenechání uvedených částek, což dlužník stvrdil vždy podpisem smlouvy o zápůjčce.

16. Z tabulek umoření z , datum, (čl. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) bylo zjištěna bilance zápůjček, který odpovídá dlužným částkám tvrzeným v žalobě. Rovněž z nich plyne, že dlužník přestal dluh splácet až se třetí splátkou pozdější zápůjčky ze dne , datum, . V době, kdy poskytovatel zápůjčky sjednal druhou zápůjčku, byla první zápůjčka ze dne , datum, splácena.

17. Z předžalobní výzvy z , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhů upomenuta.

18. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

19. Na žalující stranu byly postoupeny vymáhané pohledávky. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávek předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 odst. 1 o.z.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupené pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

20. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčky hradit ve splátkách, zaplatit úrok , Anonymizováno, % ročně a sjednané poplatky. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.). Protože ve smlouvě byl založen na základě ujednání stran (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.) i závazek dlužníka k zaplacení poplatků, je povinen zaplatit i je.

21. K námitkám žalovaného soud předně uvádí, že posouzením úvěruschopnosti i přiměřeností úroku a dalších poplatků se soud zabýval již v prvním rozhodnutí. Pozitivní závěr o tom, že sjednaný úrok s poplatky není nemravný a dlužník byl schopen úvěr splácet, ale nijak zvlášť neodůvodňoval, neboť tento závěr se podává z toho, že soud žalobě vyhověl jakožto žalobě na vrácení zápůjčky dle § 2390 o.z., jak bylo uvedeno v bodě , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, . rozsudku ze dne , datum, .

22. Pokud jde o přiměřenost plnění, k tomu bylo zjištěno následující:- ze smlouvy o zápůjčce z , datum, – žalovaný obdržel , částka, , přičemž sjednaný úrok činil, Anonymizováno, , Anonymizováno, % ročně. Na období trvání smlouvy za předpokladu, že bude řádně splácena, byl již kapitalizován ve smlouvě a rozvržen do splátek na částku , částka, . Dále byl sjednán samostatný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení , částka, a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení , částka, .- z bodu , Anonymizováno, smluvních podmínek, které žalovaný podepsal, bylo zjištěno, že v případě, že bude v prodlení se splácením i po uplynutí doby, na kterou bylo splácení zápůjčky rozvrženo, úročí se dlužná jistina dále sjednaným úrokem , Anonymizováno, % ročně- ze přední části smlouvy, bodu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, smluvních podmínek, které žalovaný podepsal, bylo zjištěno, že zákazník zvolil týdenní režim splácení. V bodě , Anonymizováno, smlouvy je popsáno, co spočívá ve zpracování, doručení a flexibilním splácení a co spočívá v administrativní činnosti a komfortním splácení. Poskytovatel zápůjčky tak zpoplatňuje činnosti související se sjednáním smlouvy a doručení zápůjčky v hotovosti zákazníkovi v místě bydliště (popř. jiném místě určeném zákazníkem). Zpoplatněn je pak i výběr jednotlivých splátek v týdenním cyklu v místě bydliště zákazníka. Poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení , částka, a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení , částka, tak nepředstavuje úplatu za poskytnuté peníze ale za jiné služby poskytovatele zápůjčky. Ze smlouvy rovněž plyne, že zápůjčku lze čerpat i jiným způsobem.- ze smlouvy o zápůjčce z , datum, – žalovaný obdržel , částka, , přičemž sjednaný úrok činil , Anonymizováno, % ročně. Na období trvání smlouvy za předpokladu, že bude řádně splácena, byl již kapitalizován ve smlouvě a rozvržen do splátek na částku , částka, . Dále byl sjednán samostatný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení , částka, a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení , částka, .- z bodu , Anonymizováno, smluvních podmínek, které žalovaný podepsal, bylo zjištěno, že v případě, že bude v prodlení se splácením i po uplynutí doby, na kterou bylo splácení zápůjčky rozvrženo, úročí se dlužná jistina dále sjednaným úrokem , Anonymizováno, % ročně- ze přední části smlouvy, bodu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, smluvních podmínek, které žalovaný podepsal, bylo zjištěno, že zákazník zvolil týdenní režim splácení. V bodě , Anonymizováno, smlouvy je popsáno, co spočívá ve zpracování, doručení a flexibilním splácení a co spočívá v administrativní činnosti a komfortním splácení. Poskytovatel zápůjčky tak zpoplatňuje činnosti související se sjednáním smlouvy a doručení zápůjčky v hotovosti zákazníkovi v místě bydliště (popř. jiném místě určeném zákazníkem). Zpoplatněn je pak i výběr jednotlivých splátek v týdenním cyklu v místě bydliště zákazníka. Poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení , částka, a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení , částka, tak nepředstavuje úplatu za poskytnuté peníze ale za jiné služby poskytovatele zápůjčky. Ze smlouvy rovněž plyne, že zápůjčku lze čerpat i jiným způsobem.- z internetové databáze , Anonymizováno, systému , Anonymizováno, byly k rozhodným datům uzavření jednotlivých smluv o zápůjčce zjištěny průměrné sazby úvěrů na spotřebu k , Anonymizováno, , Anonymizováno, % ročně a k , Anonymizováno, % ročně a sazby kontokorentních úvěrů k , Anonymizováno, ročně a k , Anonymizováno, ročně. Soud shledává tyto typy bankovních úvěrů (úvěry na spotřebu a kontokorentní) jako referenční pro účely posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Soudní praxe ze statistických údajů ČNB dlouhodobě vychází (srov. NS , spisová značka, ).

23. Pokud jde o výši sjednaného úvěru , Anonymizováno, % ročně, pohybuje se tato sazba v limitu stanoveným ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu jakožto úrok přiměřený (srov. NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, a NS , spisová značka, ). Sjednaný úrok je ve vztahu k úvěrům na spotřebu přibližně v trojnásobné výši, ve vztahu ke kontokorentním úvěrům pak ani ne ve dvojnásobné výši.

24. Pokud jde o poplatky, rozhodovací praxe je posuzuje odděleně od úroků. Sjednané poplatky byly jasně a srozumitelně se zákazníkem sjednány a náleží za vedlejší činnosti poskytovatele. Je třeba vzít v úvahu, že pokud je zápůjčka poskytována v místě bydliště a rovněž vybírána v týdenních hotovostních splátkách v místě bydliště dlužníka zástupcem poskytovatele, že s touto činností vzniknou další (nemalé) náklady, která ani nemusí reflektovat výši zápůjčky, neboť se jedná částečně o náklady fixní, které vznikají bez ohledu na výši čerpané zápůjčky. Spíše jsou ovlivněny délkou (četností) výběrů. Soud výši poplatků za nepřiměřenou neshledává, odpovídá četnosti výběrů a výši peněz, se kterými musí zástupce poskytovatele manipulovat.

25. Lze odkázat na rozhodnutí , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ve věci typově stejné zápůjčky poskytovatele , právnická osoba, :náklady musel být žalovaný při podpisu smlouvy srozuměn. Jen pro úplnost soud dodává, že poplatek za hotovostní inkaso činil , částka, .

26. Rovněž zdejší odvolací soud se v jiných věcech přiklonil k oddělenému posouzení přiměřenosti úroku a jiných plateb.

27. Pokud jde o RPSN, podává se z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu, že pouze z číselného vyjádření výše RPSN závěr o přiměřenosti (nemravnosti) činit nelze (viz NS , spisová značka, , , spisová značka, ): Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyložil, že roční sazbu procentních nákladů na , Anonymizováno, úvěr nelze zaměňovat se smluveným úrokem z půjčené hodnoty peněz, neboť zahrnuje veškeré náklady spojené s úvěrem, a byť s její pomocí lze posuzovat výhodnost úvěru, nelze od ní odvozovat navýšení ani z ní nelze jednoduše odvodit absolutní výši úroků pro úvěr s více než jednou splátkou. RPSN je jeden z řady ekonomických ukazatelů, který určitým způsobem vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Ukazatel RPSN je svou konstrukcí odlišný od ukazatele „roční úroková sazba (míra)“, tj. ukazatel „roční úroková sazba (míra)“ se vypočte na základě zcela odlišného vzorce, než je vzorec pro výpočet ukazatele RPSN. Jednomu a témuž , Anonymizováno, úvěru bude tedy příslušet určitá hodnota ukazatele RPSN a jiná hodnota „roční úrokové sazby (míry)“. RPSN je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru, udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

28. Ve věci NS , spisová značka, zase Nejvyšší soud uvedl: Správnost právního posouzení věci dovolatel zpochybňuje tvrzením, že podle „ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu je výše sjednaného úroku (RPSN) ve výši , Anonymizováno, % ročně neplatná pro rozpor s dobrými mravy“. Jeho odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (jde o rozsudek ze dne , datum, , který je, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách) jako na rozhodnutí, od něhož se měl odvolací soud odchýlit, není správný, protože v této jiné věci byla řešena otázka (ne)přiměřenosti smluvního úroku dohodnutého ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi fyzickými osobami podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Smluvní vztah mezi společností poskytující úvěry a fyzickou osobu - spotřebitelem - není obdobný vztahu ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi fyzickými osobami, a tudíž nelze v projednávané věci aplikovat závěry výše uvedeného rozhodnutí. Především však dovolatel zaměňuje výši úroku z úvěru s výší roční procentní sazby nákladů (dále též jen „RPSN“), která představuje celkové náklady na poskytnutí , Anonymizováno, úvěru. Dovolatel se mýlí, domnívá-li se, že RPSN se rovná úroku z úvěru. Proto nelze závěr odvolacího soudu o výši RPSN poměřovat se závěrem vyjádřeným v dovolatelem zmíněném rozsudku dovolacího soudu týkajícím se pouze úroku a navíc úroku ze smlouvy o půjčce. Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyložil, že roční sazbu procentních nákladů na , Anonymizováno, úvěr nelze zaměňovat se smluveným úrokem z půjčené hodnoty peněz, neboť zahrnuje veškeré náklady spojené s úvěrem, a byť s její pomocí lze posuzovat výhodnost úvěru, nelze od ní odvozovat navýšení ani z ní nelze jednoduše odvodit absolutní výši úroků pro úvěr s více než jednou splátkou. RPSN je jeden z řady ekonomických ukazatelů, který určitým způsobem vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Ukazatel RPSN je svou konstrukcí odlišný od ukazatele „roční úroková sazba (míra)“, tj. ukazatel „roční úroková sazba (míra)“ se vypočte na základě zcela odlišného vzorce, než je vzorec pro výpočet ukazatele RPSN. Jednomu a témuž , Anonymizováno, úvěru bude tedy příslušet určitá hodnota ukazatele RPSN a jiná hodnota „roční úrokové sazby (míry)“. RPSN je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru, udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

29. Pokud zástupkyně žalovaného odkazovala v souvislosti s RPSN na nálezy ÚS , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , konstatuje soud, že tyto nálezy se výkladem RPSN nezabývají. Meritum věci v obou případech spočívá na tom, zda byla posouzena schopnost dlužníka splácet úvěr.

30. Z výše uvedených důvodů soud ani jednu smlouvu o zápůjčce jako nemravnou, a tedy neplatnou neshledal.

31. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, k tomu bylo zjištěno následující:

32. Nalézací soud nejdříve předznamenává, že vzhledem k tomu, že obě smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny již za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., je třeba postupovat podle tohoto předpisu. Vzhledem k tomu, že se dikce předmětného ustanovení oproti zákonu č. 145/2010 Sb. změnila, nelze zcela vycházet z rozhodnutí NS , spisová značka, , na který se odvolává zástupkyně žalovaného (a který cituje i odvolací soud). Ostatně k předmětnému § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. již existuje judikatura Nejvyššího soud „nová“, ze které je na místě vycházet.

33. Podle § 86 dost. 1 zákona č. 257/2016 Sb.Poskytovatel před uzavřením smlouvy o , Anonymizováno, úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše , Anonymizováno, úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne , Anonymizováno, úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele , Anonymizováno, úvěr splácet.

34. Ve věci NS , spisová značka, tak Nejvyšší soud dovodil, že: Žalobkyně se nespolehla jen na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož majitelkou byla dlužnice, tak z externí databáze. Výstupem ekonomického modelu zohledňujícího náklady a výdaje úvěrované byla absence důvodných pochybností o její schopnosti úvěr splácet.

35. Ve věci , spisová značka, pak Nejvyšší soud poskytl obsáhlý výklad předmětného § 86 dost. 1 zákona č. 257/2016 Sb.:

27. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ukládá členským státům (při zohlednění zvláštních charakteristických rysů svých úvěrových trhů) přijmout vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Cílem je v rámci úvěrového trhu zabránit tomu, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování a neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti (odstavec 26 odůvodnění citované směrnice). Členské státy mají povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi (článek 8). Je na každém členském státu, aby stanovil pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice a přijal veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování s tím, že sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (článek 23). Směrnice následky za porušení uvedené povinnosti nestanoví a neupravuje ani otázky smluvního práva související s platností úvěrových smluv (srov. odstavec 30 odůvodnění směrnice).

28. Úprava zákona o , Anonymizováno, úvěru ukládá poskytovatelům či zprostředkovatelům úvěrů povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), přičemž zákonodárce pro případ, byl-li úvěr poskytnut, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti dlužníka (spotřebitele) vyplývá, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, zvolil „sankci“ v podobě neplatnosti smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci ex lege pro případ, kdy byl úvěr poskytnut spotřebiteli, který nebyl schopen ho splácet. Jde o realizaci cíle dotyčného harmonizačního rámce, jímž je ochrana před neuváženým poskytováním úvěrů dlužníkům, kteří nejsou schopni je splácet.

29. Pro závěr, zda smlouva o , Anonymizováno, úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

30. Uvedený přístup odpovídá záměru zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy k citovaným ustanovením je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí; posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný , Anonymizováno, úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele (…) a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. (…) Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. (…) Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli , Anonymizováno, úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele , Anonymizováno, úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (…) Sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. (…) Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku [např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c)], pokud by i při splnění tohoto prvku byl , Anonymizováno, úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního - při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl , Anonymizováno, úvěr vůbec být poskytnut.

31. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut). Právní posouzení věci odvolacím soudem, který neplatnost smlouvy založil výlučně na porušení povinnosti žalovanou posoudit úvěruschopnost, aniž vzal v úvahu, zda, resp. že předchůdce žalobkyně byl schopen úvěr splatit (což nebylo nijak zpochybněno), je neúplné, a proto nesprávné.

32. Jde-li o posouzení otázky, zda žalovaná před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost předchůdce žalobkyně, právní úprava způsob a rozsah zkoumání úvěruschopnosti konkrétně nestanoví, pouze ukládá její posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele (§ 86 odst. 1 věta první zákona o ochraně spotřebitele), a předpokládá, že se posoudí zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky , Anonymizováno, úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 zákona o , Anonymizováno, úvěru).

33. Závěr odvolacího soudu, že žalovaná řádně neposoudila jeho úvěruschopnost, považuje dovolací soud za nepřezkoumatelný. Odvolací soud sice učinil obsáhlou obecnou úvahu o tom, jakými úvahami se má věřitel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele řídit, přičemž žalované konkrétně vytkl, že při tomto posouzení neprověřila dlužníkem uváděné výdaje, resp. že jeho výdaje reálně nezjišťovala, aniž k tomu učinil odpovídající skutková zjištění, z nichž by vyplynulo, zda tyto údaje (jež uvedl předchůdce žalobkyně v žádosti o úvěr) byly skutečně nesprávné. Dovodil-li odvolací soud, že neověření spotřebitelem uvedených údajů je u žalované jasně účelové – ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, pak takový závěr nemá žádný podklad ve skutkových zjištěních. K tomu je třeba rovněž uvést, že způsob a rozsah posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se v konkrétních případech bude lišit, neboť se vždy jedná o posouzení individuální. Pokud v projednávané věci měsíční splátka úvěru (s jistinou ve výši , částka, ) činila cca , Anonymizováno, % prokázaného měsíčního příjmu spotřebitele (nominálně , částka, ), předchůdce žalobkyně úvěr řádně splatil, aniž sám kdy uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit, není zřejmé, proč je neprověření údaje uvedeného předchůdcem žalobkyně v žádosti o úvěr natolik závažným pochybením, že to mohlo mít vliv na jeho schopnost úvěr splatit.

36. Z výše uvedeného závěru Nejvyššího soudu se pak podává, že námitky vznesené zástupkyní žalovaného jsou nepřípadné a že nalézací soud nemůže zcela vycházet z bodu , Anonymizováno, . rozhodnutí odvolacího soudu ze dne , datum, , neboť je překonané výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (k možnosti odchýlení nalézacího soudu od závazného právního názoru odvolacího soudu srov. NS , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , viz rovněž komentář , právnická osoba, . § 226 [Vázanost právním názorem odvolacího soudu]. , Anonymizováno, . Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .: „Odchýlit se od závazného právního názoru odvolacího soudu může soud prvního stupně také tehdy, jestliže v mezidobí do jeho nového rozhodnutí o věci dojde ke změně relevantní judikatury vyšších soudů řešící příslušnou rozhodnou otázku, jíž se právní názor odvolacího soudu týkal (samozřejmě odlišně od tohoto právního názoru), a současně jde o judikaturu ustálenou (srov. NS , spisová značka, , NS , spisová značka, ).“37. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného již v návrhu uvedla: „Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o , Anonymizováno, úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet , Anonymizováno, úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit.Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, , právnická osoba, , jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o , Anonymizováno, úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet , Anonymizováno, úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, . Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno: „Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o , Anonymizováno, úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o , Anonymizováno, úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka.“Z čl. , Anonymizováno, Smluvních podmínek pak dále plyne, že: /i„Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen , právnická osoba, splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“/Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet , Anonymizováno, úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele , Anonymizováno, úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce.“38. Ze , Anonymizováno, karty z , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, žije , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyživovací povinnost, pracuje jako , Anonymizováno, na plný pracovní úvazek. Zaměstnání bylo prokázáno předložením pracovní smlouvy a výplatní pásky za období , Anonymizováno, . měsíc roku , Anonymizováno, . Pracovní smlouva byla na období , datum, -, datum, . Čistý příjem činil , částka, a měsíční výdaje činily , částka, .

39. Ze , Anonymizováno, karty z , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, žije , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyživovací povinnost, pracuje jako , Anonymizováno, na plný pracovní úvazek. Zaměstnání bylo prokázáno předložením pracovní smlouvy a výplatní pásky za období , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, . Pracovní smlouva byla na období , datum, -, datum, . Čistý příjem činil , částka, , ostatní příjmy , částka, , celkem , částka, a měsíční výdaje činily , částka, , interní splátky , Anonymizováno, činily , částka, (předchozí zápůjčka).

40. Částka životního minima jednotlivce dle § 2 zákona č. 110/2006 Sb. činila v rozhodné době , částka, . Žalovaný své výdaje uvedl , částka, , resp. , částka, . Vzhledem k výši zákonného životního minima a tomu, že žalovaný žil sám, byl mladý a žil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , lze jím uvedené částky hodnotit jako věrohodné.

41. Ze zprávy , Anonymizováno, (právní nástupce zaměstnavatele žalovaného) bylo zjištěno, že žalovaný na hlavní pracovní poměr pracoval v jejich společnosti od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . Za toto období jeho čistý příjem činil 3/, částka, , , Anonymizováno, /, částka, , , Anonymizováno, /, částka, , , Anonymizováno, /, částka, , , Anonymizováno, /, částka, , , Anonymizováno, /, částka, , , Anonymizováno, /, částka, a , Anonymizováno, /, částka, . Z platu neprobíhala žádná srážka.

42. Na základě těchto důkazů lze učinit závěr, že žalobkyně postupovala v souladu s názorem vyjádřeným Nejvyšším soudem ve výše uvedeném rozhodnutí, neboť nebyly důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný s ohledem na své poměry (svobodný, , Anonymizováno, vyživovací povinnosti a dalších závazků, bydlící , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), mající stálé zaměstnání s dostatečným příjmem nemohl splácet nejdříve zápůjčku s týdenní splátkou , částka, a později zápůjčku s týdenní splátkou , částka, .

43. Je sice pravda, že není úplně zřejmé, jak byl vypočten čistý příjem žalovaného uvedený v , Anonymizováno, kartě (v kartě je uvedena nižší částka, než jaký příjem žalovaný skutečně dle zprávy zaměstnavatele obdržel), avšak jak již bylo uvedeno v rozhodnutí NS , spisová značka, , rozhodující je, zda skutečně bylo možné pochybovat o schopnosti dlužníka úvěr splácet, což nebylo ani dle údajů uvedených v , Anonymizováno, kartě. Tím spíše tomu tak nebylo ani dle skutečně vyplácených částek zaměstnavatelem, které byly ještě vyšší a umožňovaly při zohlednění uvedených výdajů splácení zápůjčky.

44. Opatrovnice poměry žalovaného v době sjednání zápůjček ani nyní nezná. Žádné skutečnosti, které by zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti dlužníka zápůjčky splácet, proto neuvedla, ani neprokázala.

45. Ustanovení § 86 dost. 1 zákona č. 257/2016 Sb. představuje provedení (transpozici) směrnice Evropského parlamentu a Rady , Anonymizováno, do vnitrostátní právní úpravy. Při jeho výkladu, aby bylo dosaženo cíle směrnice a její implementace, tak je třeba vycházet z interpretace směrnice a příslušného článku , Anonymizováno, směrnice tak, jak ji vykládá Soudní dvůr EU. Pokud jde o rozsah informací požadovaných od dlužníka a jejich ověřování, vyplývá z rozhodnutí , Anonymizováno, následující:1) Ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady , Anonymizováno, ze dne , datum, o smlouvách o , Anonymizováno, úvěru a o zrušení směrnice Rady , Anonymizováno, musí být vykládána v tom smyslu, že:– zaprvé brání vnitrostátní právní úpravě, podle které břemeno důkazu o nesplnění povinností stanovených v článcích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, směrnice , Anonymizováno, nese spotřebitel, a– zadruhé brání tomu, aby byl soud na základě standardní doložky nucen na spotřebitele pohlížet tak, že uznal úplné a řádné splnění předsmluvních povinností poskytovatele úvěru, neboť tato doložka vede k obrácení důkazního břemene v otázce splnění uvedených povinností, čímž může být narušena účinnost práv přiznaných směrnicí , Anonymizováno, .2) Článek , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, směrnice , Anonymizováno, musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.

46. Z výše podaného výkladu , Anonymizováno, tedy plyne, že pokud poskytovatel úvěru vyšel z údajů poskytnutých žalovaným, tyto ověřil oproti pracovní smlouvě a výplatním páskám, nezjistil, že by dlužník byl veden v registru , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postupoval v souladu s těmito závěry. Z výkladu , Anonymizováno, neplyne, že by byl věřitel povinen uchovávat doklady o průběhu prověřování úvěruschopnosti. Nesmí toliko přednášet břemeno důkazní o tom, že úvěruschopnost prověřil na spotřebitele, například prohlášením ve smlouvě. Poskytovatel zápůjček těmto podmínkám dostál.

47. Pokud opatrovnice namítá, že soud si neměl vyžádat zprávu , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zaměstnavatele žalovaného), neboť důkazní břemeno tíží poskytovatele, je k tomu třeba uvést následující:1) Toto tvrzení se z rozhodnutí , Anonymizováno, nepodává. Nelze toliko přenášet důkazní břemeno na spotřebitele.2) Žalobkyně označila listiny, kterými splnění této povinnosti prokazovala. Soud vždy provádí hodnocení každého důkazu z hlediska jeho závažnosti, zákonnosti, pravdivosti a věrohodnosti § 132 o.s.ř. (NS , spisová značka, ). K zhodnocení pravdivosti důkazu pak je soud oprávněn provádět dokazování, a to i z vlastní iniciativy. Bylo na místě prověřit, zda údaje obsažené v zákaznické kartě odpovídají skutečnosti, přičemž důkaz přímo od původce údajů (tj. zaměstnavatele, pokud jde o otázku, zda byl žalovaný zaměstnán a jaká byla výše jeho příjmu) má větší důkazní hodnotu, než důkaz získaný derivativně, zprostředkovaně. Proto taky bylo na místě vyžádat zprávu přímo od zaměstnavatele, a ne vyslýchat obchodního zástupce poskytovatele ke způsobu zjištění těchto údajů, neboť (i) jednak od doby sjednání obou smluv již uběhla delší doba, takže lze předpokládat, že si tyto skutečnosti zástupce již přesně nebude pamatovat, především (ii) obchodní zástupce není původce těchto skutečností (nebyl zaměstnavatelem žalovaného).3) Podmínky § 120 odst. 2 o.s.ř. byly splněny. Z výše uvedeného rozhodnutí NS , spisová značka, se podává, že: Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.Za situace, kdy na jedné straně je povinnost soudu přezkoumat, zda se nejedná o smlouvu absolutně neplatnou a na druhé straně má obstát závěr NS , spisová značka, , nelze než uzavřít, že soud je povinen takový důkaz provést i bez návrhu (k tomu srov. NS , spisová značka, ).4) Konečně, argumentuje-li opatrovnice absolutní neplatnosti smlouvy dle § 588 o.z., přičemž k vadám způsobujícím absolutní neplatnost soud přihlíží i bez návrhu, bylo by absurdní, pokud by soud nemohl z vlastní iniciativy prověřit, zda těmito vadami napadené jednání trpí.

48. Zcela závěrem lze uvést, že postup poskytovatele zápůjčky vyhovuje i rozhodnutí NS , spisová značka, , neboť poskytovatel zápůjčky se nepokojil s ničím nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, ale příjmové poměry požadoval prokázat pracovní smlouvou a výplatními páskami.

49. Bylo tudíž na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjček, jak bylo sjednáno, nedošlo a že zápůjčky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, a ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky ohledně splnění dluhu nevznesl a vrácení neprokázal.

50. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistiny vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení (poslední splátka byla uhrazena , datum, zápůjčka , částka, , resp. , datum, zápůjčka , částka, , přičemž splátky byly týdenní).

51. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

52. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

53. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku , částka, . Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel z jistiny a poplatků. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT ve výši , částka, do podání návrhu a poté dle § 7 AT ve výši , částka, . Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT , částka, a poté dle § 13 odst. 4 AT , částka, . Zástupce poskytl tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění, vyjádření k odvolání ze dne , datum, , vyjádření k odvolání ze dne , datum, (tento úkon soud hodnotí dle § 11 odst. 2 AT s příslušnou sazbou odměny v poloviční výši), vyjádření ze dne , datum, a účast na jednání , datum, .

54. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

55. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

56. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

57. Žalovaný byl v řízení zastoupen opatrovníkem. Soud odvolání podané opatrovníkem žalovaného pro nezaplacení soudního poplatku nezastavil, a proto mu soud uložil zaplatit soudní poplatek z podaného odvolání v rozhodnutí, kterým se řízní končí (§ 9 odst. 6 z.s.ú.). Soudní poplatek byl stanoven dle Položky 22 bod 1. a), položky 1 bod 1. b) sazebníku.