24 C 130/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitosti,

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou u soudu dne 14. 6. 2021 se žalobkyně a původně též její bratr , právnická osoba, (společně dále též jako „žalobci“) domáhali vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost vyklidit budovu č. p. , číslo, , rodinný dům, stojící na pozemku p. č. st. , číslo, , zapsanou v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , město, , obec , adresa, (dále jen „nemovitost“). Žalobu odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky nemovitosti, přičemž tuto nabyli na základě darovací smlouvy od svého otce. Žalovaná, která je jejich matka, v současné době nemovitost užívá bez právního důvodu, neboť nedisponuje nájemní smlouvou ani jiným právním titulem, na základě kterého by byla oprávněna nemovitost užívat. Žalovaná navíc užívá nemovitost závadným způsobem a poškozuje práva žalobců, když neumožňuje žalobcům vstup do sklepa k hlavnímu uzávěru vody a k měřidlům za účelem odečtu stavu vody, neumožňuje vstup k revizním vrátkům dvou komínů a k ovládacímu zařízení čističky odpadních vod, příbuzný žalované navrtal elektroinstalaci a žalovaná odmítla vpustit revizního technika elektroinstalace, v domě je v důsledku chování žalované nestandardní zápach, žalovaná zničila kuchyňskou linku, zdi obývaného bytu jsou nasáklé kouřem, obývací pokoj je plesnivý, celkový stav bytu brání kolaudaci domu, žalovaná vypouští do odpadu nepovolené látky, nedodržuje základní hygienické návyky, v důsledku čehož je nemovitost částečně zamořena škůdci a myšmi, přes výslovný zákaz v nemovitosti kouří, manipuluje s otevřeným ohněm a používá propanbutanovou láhev, aniž by prováděla revize plynu, pozemek před domem je v důsledku chování žalované zanedbaný, žalovaná zamezuje přístup řemeslníkům a odhadcům, vyvrátila plot a části nemovitosti zdevastovala, pes žalované pokousal návštěvu a všude zanechává exkrementy. Dále tvrdili, že žalovaná slovně napadá ostatní obyvatele nemovitosti, plive po nich, po partnerovi žalobkyně hodila truhlík s květinami a úmyslně zapálila popelnici. Žalobci dále tvrdili, že žalovaná dlouhodobě nepřispívá na provoz nemovitosti, následně v průběhu řízení svá tvrzení změnili tak, že od března 2023 žalovaná přispívá částkou 3 000 Kč, od července 2023 pak částku o 500 Kč navýšila. Náhradní ubytování žalobkyně odmítla.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Na svoji obranu uvedla, že žaloba je pouze účelovým jednáním žalobců, kteří se jí chtějí zbavit, jedná se o dům, který spolu s manželem od roku 1970 přestavěli a zrekonstruovali, vlastníkem nemovitosti se stal manžel žalované , jméno FO, po své matce, hodnota aktiv dědictví byla 6 200 Kč, což odpovídá havarijnímu stavu domu, poté co nemovitost daroval žalobcům, bylo dostavěno druhé patro. Žalovaná zdůraznila, že nemovitost užívá po dobu více než 14 let, kdy prodala svůj byt a získané prostředky investovala do rekonstrukce domu. Žalobci nemovitost nabyli bezplatně jako dar od svého otce , jméno FO, darovací smlouvou ze dne , datum, , přičemž v článku VI. smlouvy si dárce vymínil pro sebe a žalovanou právo doživotního užívání nemovitosti ve formě věcného břemeno, které nebylo vloženo do katastru nemovitostí, přesto ode dne uzavření darovací smlouvy žalovaná nemovitosti užívá v dobré víře v existenci tohoto oprávnění a má za to, že uplynutím 10 let došlo k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. I kdyby tomu tak nebylo, již tehdy žalobci vyslovili souhlas s užíváním nemovitosti, když tento souhlas byl zjevně podmínkou pro bezplatné nabytí nemovitostí. Žalovaná měla dále za to, že jednání žalobců ve vztahu k ní, coby jejich matce, je opovrženíhodné a postrádá nejen základy lidské slušnosti a úcty ke starším a dětí k rodičům, ale je rovněž učebnicovým příkladem jednání, které odporuje dobrým mravům a je nedovoleným zneužitím práva. Žalobkyně poukázala na to, že je matkou žalobců, má vyšší věk a její zdravotní stav není dobrý, je starobní důchodkyní a má příjem pouze ze starobního důchodu, nemovitost užívá od roku 2007 a na místo je citově a osobně vázána, dále na bezplatné nabytí nemovitosti žalobci a opakované vyjádření jejich souhlasu s užíváním nemovitosti, na to, že do rekonstrukce domu investovala své prostředky a uspokojuje v nich svoji základní lidskou potřebu bydlení, přičemž nemá, kam by šla. Uvedla, že nemovitost nijak neničí, nic nezneužívá, nečiní nic nebezpečného, není pravdou, že by neudržovala pořádek, po schválnostech ze strany žalobců zasahovala policie, žalovaná žalobcům žádné naschvály neprovádí, naopak to jsou žalobci, kteří ji týrají schválnostmi, jako je vypínání elektřiny, zákaz užívání zahrady, zákaz návštěv apod., žalovaná již není schopna to snášet a věci řeší přes policii, která je postupuje Magistrátu města , Anonymizováno, .

3. Soud ve věci vydal dne , datum, rozsudek č.j. , spisová značka, , kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalované bylo uloženo, aby nemovitost ve lhůtě 2 měsíců od právní moci rozsudku vyklidila, neboť bylo shledáno, že žalovaná v současné době nemá žádný právní titul k užívání nemovitosti.

4. Proti uvedenému rozsudku podala žalovaná odvolání, odvolací soud následně usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom směru, že žalovaná aktuálně (a to od doby po výzvě žalobců ze dne 21.2.2021) užívá nemovitost bez právního důvodu, avšak s ohledem na okolnosti případu vyslovil pochybnosti o tom, zda výkon práv žalobců nekoliduje s dobrými mravy, a proto uložil soudu prvního stupně, aby se touto otázkou dále zabýval.

5. Při jednání dne , datum, vzal , jméno FO, žalobu za svoji osobu zpět, když uvedl, že některá žalobní tvrzení žalobkyně jsou přehnaná a nesouhlasí s nimi, zároveň na místě vypověděl plnou moc původnímu zástupci žalobců, , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť si již nepřál, aby jej dále zastupoval. Soud následně usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, řízení ve vztahu k žalobci , jméno FO, zastavil. V řízení tak nadále na straně žalující vystupovala pouze , Jméno žalobkyně, .

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně a její bratr , jméno FO, jsou spoluvlastníky pozemku st.p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, (výše označená jako nemovitost), v katastrálním území , město, , přičemž každý vlastní podíl o velikosti jedna polovina. Nemovitost nabyli od svého otce darovací smlouvou ze dne , datum, , otec žalobců a manžel žalované byl výlučným vlastníkem nemovitosti, tuto nabyl děděním. Nesporné bylo i to, že žalovaná užívá celé spodní patro nemovitosti vyjma garáže, žalobkyně užívá byt v horním patře domu a bratr žalobkyně , jméno FO, užívá druhý byt v horním patře domu.

7. Obrana žalované spočívala mimo jiné v tom, že tvrdila, že má právní titul k užívání nemovitosti, ať už věcné břemeno nebo nájemní smlouvu. Soud v rozsudku č.j. , spisová značka, podrobně vyložil, na základě čeho dospěl k závěru, že takový právní titul v současné době neexistuje, protože však byl rozsudek usnesením odvolacího soudu zrušen (byť odvolací soud se s těmito právními závěry ztotožnil), soud na tomto místě znovu uvádí, jaká skutková zjištění k těmto tvrzením učinil a k jakým právním závěrům dospěl.

8. Z obsahu darovací smlouvy ze dne , datum, , jejímiž účastníky byl otec žalobců , jméno FO, , narozený , datum, , jako dárce a žalobci jako obdarovaní, vyplývá, že její součástí byl článek VII. tohoto znění: „Dále si dárce pan , jméno FO, a jeho manželka , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , , adresa, vymiňují právo užívat nemovitosti uvedené v článku I. po dobu svého života v plném rozsahu. A pro tyto účely se touto smlouvou zakládá věcné břemeno, tedy, že rodiče obdarovaných mohou užívat výše uvedené nemovitosti po dobu trvání jejich života.“.

9. Z dohody o vzdání se věcného břemene ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobkyni, jejím bratrem, , jméno FO, a žalovanou se podává, že žalovaná a její manžel se touto dohodou vzdávají „věcného břemene k movitému majetku, který se převáděl darovací smlouvou ze dne , datum, a na základě které měli rodiče výše uvedených majitelů nárok užívat nemovitosti doživotně. Touto smlouvou se tohoto práva vzdávají.“10. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, , uzavírané mezi , jméno FO, a žalovanou, bylo zjištěno, že , jméno FO, tímto právním jednáním projevil vůli přenechat žalované k užívání bytovou jednotku v 1. nadzemním podlaží domu na adrese , adresa, , a to na dobu neurčitou, za účelem bydlení a bezúplatně.

11. Otázku vzniku věcného břemene je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) posuzovat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013.

12. Podle ustanovení § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013, věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

13. Podstata oprávněné držby spočívá v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo patří, je držitelem oprávněným. Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. Takový titul nemusí být platný, dokonce ani nemusí existovat (tzv. domnělý nebo putativní titul), držitel však musí být v dobré víře, že konkrétní titul existuje. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1178/96).

14. Způsobilým titulem ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni je písemná smlouva, jejíž věcně právní účinky nastanou teprve vkladem do katastru nemovitostí (§ 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013). Věcně právní účinky ujednání (smlouvy) o věcném břemenu doživotního užívání v žalovanou odkazovaném článku VII. darovací smlouvy ze dne , datum, nenastaly, neboť věcné břemeno nebylo vloženo do katastru nemovitostí, přičemž tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Věcné břemeno pak nemohlo být ani vydrženo, neboť i kdyby žalovaná byla přes skutečnost, že věcné břemeno nebylo vloženo do katastru nemovitostí, v dobré víře, že věcné břemeno existuje, tuto dobrou víru pozbyla uzavřením „Dohody o vzdání se věcného břemene“, případně nejpozději uzavřením „Smlouvy o nájmu bytu“, neboť pokud by žalovaná byla v dobré víře, že ji svědčí právo odpovídající věcnému břemenu, neměla by důvod podepisovat nájemní smlouvu.

15. I když žalovaná nebyla účastníkem darovací smlouvy, je v jejím článku VII. dostatečně určitě označena jako manželka dárce svým jménem a datem narozením, a žalobci v tomto článku dostatečně určitě projevili vůli, resp. srozumění se zřízením věcného břemene spočívající v doživotním užívání darovaných nemovitosti jak pro dárce, tak pro jeho manželku. S ohledem na ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013, které umožňuje uzavření smlouvy ve prospěch třetí osoby, tak žalované na základě tohoto článku mohlo vzniknout právo doživotního užívání nemovitosti s obligačními účinky a tomu odpovídající závazek žalobců takové užívání žalované poskytnout, neboť žalovaná, v jejíž prospěch závazek žalobců vznikl, faktickým užíváním nemovitosti projevila souhlas a stala se subjektem závazkového vztahu se žalobci (§ 50 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013) vzniklého na základě nepojmenované smlouvy (§ 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013) o doživotním užívání nemovitostí.

16. Třetí osoba se však může svého práva vzdát dohodou s dlužníkem (§ 574 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013), a pokud se tak stane, závazek zanikne. V dané věci se žalovaná vzdala svého práva doživotního užívání nemovitosti písemnou dohodou se žalobci a dárcem uzavřenou dne , datum, o vzdání se práva věcného břemene, čehož si byla dobře vědoma, neboť následně po zhoršení vztahů se žalobkyní se snažila „legalizovat“ svoje užívání nemovitosti uzavřením nájemní smlouvy. Nájemní smlouva o nájmu bytu či nemovitosti sloužící k bydlení (§ 2201, 2235 odst. 1 a § 2246 o. z.) je pojmově smlouvou úplatnou a k tomu je zapotřebí, aby srozumění stran, že jde o smlouvu úplatnou, vyplývalo z obsahu smlouvy. Žalovanou předložená smlouva datovaná , datum, tak nemůže být posouzena jako smlouva nájemní, byť je tak označena, neboť článek IV. s nadpisem Nájemné a úhrada za plnění spojená s užívání bytu obsahuje text „Nájemné za užívání bytu dle dohody smluvních není. Bydlení je poskytnuto zadarmo“. Smlouva však nemohla založit ani bezplatné užívací právo k nemovitosti, když účastníkem této smlouvy nebyla žalobkyně jako druhá spoluvlastnice nemovitosti. Uzavřená smlouva je proto neplatná (§ 580 odst. 1 o. z.).

17. Smlouva o nájmu bytu datovaná , datum, jako neplatný právní úkon tak nemohla ničeho změnit na tom, že právo žalované užívat nemovitost a bydlet v ní bylo odvozeno od souhlasu žalobců, tento svůj souhlas žalobci odvolali nejpozději předžalobní výzvou k vyklizení nemovitosti ze dne 21. 2. 2021 učiněnou prostřednictvím právního zástupce, o jejímž doručení žalované nebylo sporu. Soud proto opět uzavírá, že žalovaná užívá nemovitost ve vlastnictví žalobkyně a jejího bratra , jméno FO, , aniž by jí pro takové užívání svědčil právní důvod.

18. Vzhledem k těmto skutečnostem soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, kterým mělo být prokázáno, že podpisy , jméno FO, a , jméno FO, na Dohodě o vzdání se věcného břemene nejsou jejich pravými podpisy, neboť i kdyby bylo na základě znaleckého zkoumání zjištěno, že podpisy nejsou pravé, tato skutečnost by na výsledek řízení neměla žádný vliv.

19. Jak už bylo výše popsáno, rozhodnutím odvolacího soudu bylo soudu prvního stupně uloženo, aby se zabýval tím, zda výkon vlastnického práva žalobkyně nekoliduje s dobrými mravy. Soud za tím účelem provedl účastníky označené listinné důkazy, vyslechl řadu svědků a rovněž provedl místní šetření.

20. Ze zprávy Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že policie eviduje celkem 7 záznamů o konfliktech mezi účastníky řízení, všechny věci byly ukončeny odevzdáním Magistrátu města , adresa, k dalšímu postupu.

21. První záznam se týká události ze dne , datum, , z Oznámení o přestupku Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Magistrátu města , adresa, bylo oznámeno, že žalobkyně a , právnická osoba, byli podezřelí, že dne , datum, vypnuli žalované elektrický proud a znemožnili ji užívání části zahrady.

22. Druhý záznam se týká události ze dne , datum, , z úředního záznamu Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, telefonicky oznámila policejnímu orgánu, že jí její dcera a syn opakovaně vypnuli přívod elektřiny, na místo bydliště žalované se dostavila policejní hlídka, která zjistila, že v zámku od dvířek elektroměru byl nacpán kapesník, po otevření dvířek byly zjištěny spadlé pojistky. Na žádost žalované byla provedena zkouška na obsah alkoholu v dechu žalované, a to s negativním výsledkem. Žalobkyně ani , jméno FO, na zvonění policejního orgánu nereagovali. Z Odevzdání věci k projednání přestupku Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že věc byla odevzdána Magistrátu města , adresa, k projednání přestupku.

23. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dvě výše popsané věci byly spojeny ke společnému řízení a řízení bylo přerušeno z důvodu očekáváného rozhodnutí soudu.

24. Třetí záznam se týká události ze dne , datum, , z úředního záznamu Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně přivolala hlídku policie s tím, že se jí cizí muž a žena hrabou v elektroměru, který je umístěný před domem. Přivolaná hlídka na místě nezjistila přítomnost cizích osob, žalovaná sdělila, že jí žalobkyně opakovaně vypnula jistič, a protože je po , podezřelý výraz, , poprosila sousedy, aby jí jistič zapnuli. Žalobkyně žalovanou napadla, že je silně pod vlivem alkoholu, na žádost žalované byla provedena zkouška na obsah alkoholu dechu, a to s negativním výsledkem. Z Oznámení Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Magistrátu města , adresa, bylo oznámeno podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že pomlouvala žalobkyni ze spáchání přestupu a že žalobkyni dlouhodobě hrubě uráží.

25. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Magistrátu města , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že obě věci, tedy přestupky spočívající v obviňování žalobkyně žalovanou z opakovaného vypínání elektřiny a v hrubém urážení žalobkyně žalovanou, byly odloženy, neboť osoba přímo postižená spácháním přestupků nedala souhlas k zahájení řízení.

26. Čtvrtý záznam se týká události ze dne , datum, , resp. , datum, , z úředního záznamu Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na místo bydliště účastníků přivolána policejní hlídka, a to z důvodu, že na místě došlo k zahoření kontejneru. Na místě se nacházela žalobkyně a její přítel , jméno FO, , který uvedl, že je přesvědčen, že kontejner zapálila žalovaná, která vyhrožovala, že místo podpálí. Oba přítomní dále uvedli, že nemají žádný důkaz o tvrzeném protiprávním jednání žalované. Oznamovatelem události byl , jméno FO, a přítomen byl , jméno FO, , který však neviděl nikoho zakládat požár. Z oznámení Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit žalovaná zapálením kontejneru, bylo oznámeno Magistrátu města , adresa, . Z usnesení Magistrátu města , Anonymizováno, zn. , Anonymizováno, ze den , datum, bylo zjištěno, že věc byla předána věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, a to Hasičskému záchrannému sboru , Anonymizováno, kraje. Ze sdělení Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, kraje, územního odboru , adresa, , ze dne , datum, , ve spojení s usnesením téhož orgánu č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že věc byla odložena. Jako příčina vzniku požáru byla stanovena manipulace s otevřeným ohněm, přičemž nebyla zjištěna forma zavinění (úmysl nebo nedbalost) ani osoba, která měla s ohněm manipulovat. Protože nebyly zjištěny skutečnosti, které by odůvodňovaly zahájení přestupkového řízení vůči žalované, byla věc odložena.

27. Pátý záznam se týká události ze dne , datum, . Z Oznámení o přestupku Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Magistrátu města , adresa, bylo oznámeno podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla žalovaná dopustit tím, že jednala hrubě s obyvateli domu č.p. , číslo, .

28. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Magistrátu města , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že věc – přestupek proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že vůči žalobkyni jednala hrubě, kdy jí vyhrožovala podpálením domu, byla odložena, neboť správnímu orgánu se nepodařilo zjistit skutečný stav věci, a proto mu nezbylo, než v souladu se zásadou in dubio pro reo věc odložit.

29. Šestý záznam se týká události ze dne , datum, . Z úředního záznamu Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že uvedeného dne byla na místo bydliště účastníků žalobkyní přivolána policejní hlídka, a to z důvodu, že z plotu u domu byla odstraněna cedule s nápisem „vstup zakázán“ a s upozorněním na kamery. Na místo se dostavila i žalovaná, která se přiznala, že ceduli sundala, protože je to její branka. Ceduli následně žalobkyni vrátila. Žalobkyně dále žádala o přístup do bytu žalované za účelem kontroly plynové bomby a vodoměru, což žalovaná umožnila. Žalobkyně na to konstatovala, že je vše v pořádku. Z Oznámení přestupku Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Magistrátu města , adresa, bylo podezření ze spáchání přestupku žalovanou, spočívající v odstranění cedule, oznámeno. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Magistrátu města , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že věc – přestupek proti občanskému soužití, kterého se měla žalovaná dopustit odstraněním výše uvedené cedule, byla odložena, neboť nebyl prokázán úmysl žalované.

30. Sedmý záznam se týká události ze dne , datum, . Z Oznámení přestupku Policie ČR, KŘP , Anonymizováno, kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Magistrátu města , adresa, byl oznámen přestupek, z jehož spáchání byla podezřelá žalovaná a který spočíval v tom, že žalovaná měla nejprve vodou z okna polít , jméno FO, , následně mu měla začít nadávat a nakonec po něm hodit truhlík s květinami. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Magistrátu města , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že věc – přestupky proti občanskému soužití, kterých se měla žalovaná dopustit výše popsaným jednáním vůči , jméno FO, , byly odloženy, neboť správnímu orgánu se nepodařil zjistit skutečný stav věci – žalovaná popřela, že by se uvedených jednání dopustila a tvrzenému jednání nebyl přítomen žádný svědek.

31. Ze zprávy , právnická osoba, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná má na své jméno vedený účet č. , hodnota, a že zůstatek na tomto účtu činil ke dni , datum, částku – , částka, .

32. Z lékařské zprávy , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná trpí , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , je po , Anonymizováno, , dále má , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , je jí pravidelně kontrolován , Anonymizováno, . Zpráva obsahuje i výčet , Anonymizováno, léků, které má žalovaná užívat, k čemuž žalovaná uvedla, že v současné době užívá pouze léky na , Anonymizováno, , na , Anonymizováno, , někdy na , Anonymizováno, , v případě , Anonymizováno, potíží užívá , Anonymizováno, a nárazově užívá rovněž , Anonymizováno, .

33. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a jejím předchozím právním zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že podklady pro podání žaloby dodávala právnímu zástupci právě žalobkyně. Zprávy jsou v kopii zasílány též na emailovou adresu , e-mail, , o které žalobkyně tvrdí, že patří , jméno FO, . Informaci o změně termínu jednání zasílal , tituly před jménem, , jméno FO, pouze žalobkyni, tuto zprávu dále přeposlala na email , e-mail, a , e-mail, .

34. Z whatsappové komunikace mezi žalobkyní a osobu, kterou má žalobkyně uloženou pod názvem „, Anonymizováno, “, z období let 2021 – 2023 bylo zjištěno, že mezi těmito osobami bylo komunikováno o žalované, a to vulgárně. Dotyčný žalobkyni psal, že „, Anonymizováno, “, přičemž toto jednání odůvodňuje obavami z toho, že bude v registru neplatičů, neboť žalovaná nepřispívá na elektřinu a on sám nemá peníze.

35. Soud provedl za účasti zástupce žalobkyně, žalované a jejího zástupce místní šetření, a to za účelem zjištění stavu nemovitosti. Bylo zjištěno, že do domu jsou zřízené dva přístupy, jsou tam dvoje vstupní dveře a rovněž dvě branky vedoucí na pozemek. Jednu branku a vchod do domu využívá žalobkyně a , jméno FO, , druhou branku a vchod využívá žalovaná. Zahrada byla spoluvlastníky domu rozdělena plotem, jednu část užívá žalobkyně a druhou , jméno FO, , který užívání „své“ poloviny zahrady umožňuje i žalované. Žalovaná užívá celé spodní patro domu vyjma garáže, kterou užívá , jméno FO, . V bytě žalované se nachází vstupní chodba, která slouží zároveň jako kuchyň, dále obývací pokoj, ložnice, další místnost využívaná jako skladiště, koupelna a WC. V bytě nebyla zjištěna plíseň ani nestandardní zápach, kuchyňská linka ani jiné vybavení bytu nebylo zničené, naopak bylo evidentní, že žalovaná se o vybavení bytu v rámci svých možností stará. Žádné psí exkrementy ani hlodavci se v bytě nenacházeli a nenacházela se tam ani propanbutanová lahev, v kuchyni byl pro účely vaření instalován elektrický sporák. Z chodby bytu je vstup do sklepních prostor, ve kterých je umístěn hlavní vodoměr a dva podružné vodoměry, stejně tak jako zařízení pro ovládání čističky odpadních vod. V bytě se nacházejí dvoje kamna, ta v obývacím pokoji se nevyužívají, byla studená, topí se zde radiátorem. Druhá kamna se nacházejí v obývacím pokoji, přičemž přístup k revizním vrátkům do komína, kam ústí trubka z těchto kamen, se nacházejí v garáži užívané , jméno FO, . Kotel na dřevo je umístěn rovněž v této garáži. Elektroměry jsou pak umístěny ve skříňce na plotě, přístupné z ulice. Jedinou viditelnou závadou v bytě byla chybějící dlažba v koupelně, což žalovaná vysvětlila tím, že v minulosti bylo špatně položené potrubí, v důsledku čehož začala vytékat voda a dlažba se proto musela odstranit. Žalovaná uvedla, že nemá prostředky na to, aby nechala dlažbu spravit. Zjištěný stav nemovitosti koresponduje s fotografiemi Policie ČR, které byly jako listiny rovněž provedeny k důkazu, s tím rozdílem, že na fotografiích zachycená plynová bomba nebyla v bytě nalezena. Pozemek kolem domu nepůsobil zanedbaným dojmem, byl upravený, ani zde se psí exkrementy nenacházely. Pes, který se na části pozemku, kterou využívá žalovaná, při místním šetření volně pohyboval, nebyl nijak agresivní.

36. Svědek , jméno FO, , přítel žalobkyně, vypověděl, že v nemovitosti bydlí se žalobkyní asi pět nebo šest let, žádná smlouva se spoluvlastníky nemovitosti jeho nastěhování nepředcházela, zkrátka se k žalobkyni nastěhoval jako ke své přítelkyni. Na chod domácnosti a na dům žalobkyni přispívá, společně do domu investují. Věděl o tom, že nemovitost žalobkyně se svým bratrem získala darem od otce, bylo to však ještě předtím, než spolu začali žít, nevěděl proto o tom, jestli byla mezi účastníky uzavřena nějaká dohoda ohledně užívání nemovitosti žalovanou. Svědek nejprve uváděl, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou byly velmi špatné už v době, kdy se k žalobkyni nastěhoval, následně však vypověděl, že prvního půl roku byly vztahy normální, žalované dokonce daroval svůj nábytek, následně však žalovaná začala ostatní obyvatele domu napadat, a to verbálně, kdy používá vulgarit jako „, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “ a podobně. O žalované opakovaně uvedl, že je věčně opilá, alkohol pije doma. Svědek dále vypověděl, že podání žaloby inicioval on a žalobkyně, následně výpověď upravil, že to inicioval i , jméno FO, , který byl žalobkyní napadán neustále. Svědek se i účastnil schůzky u předchozího zástupce žalobkyně, bratr žalobkyně se těchto schůzek naopak neúčastnil. Svůj vztah s , jméno FO, , bratrem žalobkyně, svědek zhodnotil jako velmi špatný, neboť v minulosti spolu podnikali, ale on ho podrážel, takže mu už vůbec nevěří. , jméno FO, mu ale nikdy výslovně neřekl, že si nepřeje, aby v domě bydlel, navíc svědek už do domu investoval poměrně hodně peněz. Ohledně energií v domě svědek vypověděl, že v domě jsou tři elektroměry, dva má na sebe napsané pan , jméno FO, a jeden žalobkyně. V domě je kotel na tuhá paliva, dřevo obstarává a v kotli topí pan , jméno FO, , s tím, že topivo se platí snad napůl. Zálohu na vodu platí žalobkyně, náklady si se svým bratrem dělí, svědek uvedl, že neví přesně, jestli platí každý úplně stejně ani jestli jsou v domě podružné vodoměry. Svědek dále vypověděl, že žalovaná by snad měla na energie přispívat částkou 3 000 Kč, peníze ale dostává pan , jméno FO, , přičemž pravděpodobně se z toho platí teplo a asi voda. Svědek dále vypověděl, že byl stokrát přítomen nevhodnému chování žalované, které spočívalo ve vulgárním nadávání, v tom, že žalovaná po svědkovi hodila květináč, zapálila popelnici a podobně. Také došlo k tomu, že pes žalované pokousal známou svědka. Svědek rovněž vypověděl, že žalovaná brání jemu a žalobkyni v přístupu ke kamnům, a tedy nemohou zjistit, zda se provádí revize. Rovněž jim brání v přístupu k hlavnímu uzávěru vody, když chtěli se žalobkyní měnit baterii ve sprchovém koutě, k čemu je nutné vypnout vodu, žalovaná je odmítala vpustit, nakonec tam žalobkyni (pouze ji) vpustila až s policií. Následně výpověď pozměnil tak, že baterii měnil pan , jméno FO, , který se vlastně s žalovanou domluvil, aby se voda vypnula. Policie byla volána kvůli plynové bombě, kterou tam žalovaná používá k topení. K dotazu, jak si svědek vysvětluje, že bratr žalobkyně vzal za sebe žalobu zpět, svědek vypověděl, že se může jen domnívat, ale zmínil, že bratr žalobkyně léta zavážel veškerý „bordel“, který měl na zahradě, včetně betonu, na pozemek žalobkyně, což se svědkovi a žalobkyni nelíbilo, a tak mu zamezili přístup. Svědek též vypověděl, že buď on nebo žalobkyně, nevzpomněl si přesně, žalované nabízeli zajištění nějakého bytu nebo pečovatelského domu, kde by se o žalovanou postarali, s tím, že by za žalovanou zaplatili kauci a půl roku nájemné. Kdy k nabídce došlo, si již nevzpomínal, bylo to už dříve. Nabídka byla činěna i přes zástupce žalobkyně, ale žalovaná to odmítla.

37. Svědek , jméno FO, , bratr žalobkyně, vypověděl, že vztahy se svojí matkou, tedy žalovanou, má v současné době dobré, tak jako syn s matkou, ale byla doba, kdy se se žalovanou nepohodl, protože po ní chtěl, aby přispívala na elektřinu, protože on sám to nemohl finančně zvládnout. Se žalobkyní nekomunikuje, snaží se jí vyhýbat. Dříve měli vztahy vřelé, navštěvovali se. Ke zhoršení vztahu došlo poté, co žalobkyně poznala svého současného přítele. Svědek vypověděl, že dům č.p. , číslo, na , adresa, byl polodřevěný dům, otec s matkou ho počali svépomocí rekonstruovat, následně se otec rozhodl dům darovat svým dětem. V době darování byl dům ve stavu hrubé stavby, svědek poté začal se sestrou dělat rozvody, odpady, sádrokartony a podobně, spodní patro ale zůstalo od té doby nezměněno. V domě bydlel on i sestra ještě předtím, než jim otec dům daroval. Svědek nevěděl, proč došlo ke zrušení věcného břemene, ale jeho otec si přál, aby tam on i matka zůstali na dožití, aby měli střechu nad hlavou, to byla podmínka, což věděla i žalobkyně. Od počátku se počítalo, že v domě budou tři byty. Za života otce, který zemřel před 6 lety, se svědek i sestra s rodiči normálně navštěvovali, kdyby vztahy nefungovaly, otec by nic nepřepisoval. Společně trávili i Vánoce, scházeli se všichni u žalované v bytě. Vztah svědka se žalobkyní se začal zhoršovat asi před 2 nebo 2 a půl lety kvůli běžným provozním věcem v domě, postupně se přestali zdravit a teď už se na sebe ani nepodívají. K chybějící dlažbě v koupelně bytu žalované svědek uvedl, že tam šlo o to, že se položilo špatné potrubí, byly špatně udělané spoje, průřez trubice byl nedostatečný a docházelo k ucpávání. To se stalo asi před 8 lety, řekla mu o tom žalovaná, sehnali proto řemeslníka, který trubku vyměnil. Ohledně propanbutanové lahve svědek vypověděl, že ta tam byla již v době, kdy dole v bytě s rodiči bydlel, byla to jediná alternativa, jak vařit, trval na tom otec, protože to bylo levnější než elektřina. V současné době tam ale lahev už není, došlo k výměně za elektrický sporák. Svědek dále vypověděl, že v domě je hlavní vodoměr a dva podružné vodoměry, které měří spotřebu ve dvou bytech v patře. Od spotřeby na hlavním vodoměru lze odečíst dva podružné vodoměry, s tím, že zbytek připadá na byt žalované. Dva roky už probíhá platba za vodu tak, že vodu platí žalobkyně a svědek jí posílá měsíčně částku 8 000 Kč, ve které je vedle splátky hypotéky a daně z nemovitosti zahrnuta též voda. Žalovaná za vodu platí 500 Kč měsíčně, a to přímo svědkovi, který částku následně přeposílá žalobkyni. K částce dospěli s žalobkyní dohodou, která požadovala minimálně částku 500 Kč. Odečty z hlavního vodoměru byly donedávna prováděny fyzicky, ve schránce bylo předem avízo a odečty se normálně uskutečnily, žalovaná obecně nikdy nebránila v přístupu do sklepa. Svědek dále vypověděl, že v domě jsou tři elektroměry, tedy elektřina je pro každý z bytů zvlášť, přičemž svědek má na sebe psaný elektroměr pro svůj byt a pro byt žalované, která mu každý měsíc posílá na elektřinu peníze. Ohledně topení v domě svědek vypověděl, že v domě je teplovodní vytápění a pro celý dům je jeden kotel na tuhá paliva. Palivo obstarává svědek, žalobkyně mu přispívá, po žalované svědek platbu za palivo nepožaduje. V domě jsou dva komíny, ale funkční je jen jeden, revizní vrátka k němu jsou v garáži a revize se pravidelně dělají. K čističce odpadních vod svědek vypověděl, že ovládací zařízení k čističce se dalo do sklepa na základě dohody mezi ním a žalobkyní, ale pro běžný provoz není třeba se zařízením manipulovat, když se tam porouchala nějaká součástka, technik přístup do sklepa nepotřeboval, všechno si odpojil zvenčí, pod víkem čističky. Dále svědek vypověděl, že je pravdou, že v bytě žalované byl problém s elektroinstalací, jsou tam původní rozvody, neopravovaly se, neobnovovaly. Svědek si pamatoval, že když došlo k navrtání elektroinstalace, byl na místě nějaký technik od žalobkyně, který to řešil, normálně uvnitř bytu, svědek viděl rozdělané vypínače, řešilo se, že obývací pokoj nesvítil. Svědek vypověděl, že podání žaloby iniciovala žalobkyně, on původně nesouhlasil úplně s vystěhováním, žalovaná mu tam nepřekáží, on má svůj byt. Ale chtěl, aby byla spravedlnost ohledně placení nákladů v domě, konkrétně šlo o elektřinu, která stojí 3 000 Kč měsíčně, motivací tedy bylo vyjasnění si pravidel ohledně plateb, protože on sám má rodinu a nemůže si dovolit platit něco navíc. Některá žalobní tvrzení označil vyloženě za nepravdivá, konkrétně to, že všude jsou psí výkaly, nebo že žalovaná nemovitost vybydluje. To podle svědka není pravda, nemovitost je od doby, kdy ještě žil otec, v téměř nedotčeném stavu, k žádnému poškození od té doby nedošlo. Ke způsobu užívání nemovitosti žalovanou nemá svědek žádné výhrady. Svědek popřel, že by žalovaná v nadměrném množství konzumovala alkohol, občas si dá pivo. Rovněž nebyl nikdy přítomen tomu, že by žalovaná po někom plivala. Nepamatuje si žádné zvláštní situace, kdy by žalovaná nějak extrémně vulgárně napadala žalobkyni, byť k výměnám názorů dochází, avšak například v žalobě citované oslovení „, Anonymizováno, “ nikdy neslyšel nebo si to nevybavuje. Ke konfliktům docházelo již před podáním žaloby, ale byly to malichernosti, byť svědek si vzpomněl, že jednou tam řešila konflikt mezi nimi policie, šlo o to, že svědek nezabezpečil dětskou oslavu narozenin před psem, aby nikoho nekousl. Svědek potvrdil, že pes v minulosti jednou kousl společnou známou, a to když ta přišla na návštěvu a vítala se se žalovanou. Věc se ale v dobrém urovnala, poškozené nabídli náhradu, protože musela na ošetření, nikdo nikoho nežaloval. K incidentu s květináčem svědek vypověděl, že žalovaná je alergická na včelí bodnutí, proto byla dohoda, že se jí před okna nebudou dávat květináče s květinami, ale ty se tam najednou objevily. Žalovaná se proti tomu ohradila, , jméno FO, řekla, co je to zase za naschvál. Svědek však neviděl, jak se květináč dostal na zem. Ohledně požáru popelnice svědek vypověděl, že neví, jak vznikl, nic neviděl, v době vzniku požáru spal. Svědek dále vypověděl, že vztah žalobkyně a žalované byl dříve velmi dobrý, společně chodily na brigády, jezdily na nákupy, poseděly u kafe, volaly si. Ke zhoršení vztahu došlo poté, co se žalobkyně seznámila se svým současným partnerem, tedy , jméno FO, . Obě se začaly hádat kvůli běžným věcem, třeba když žalovaná hlasitě fandila při hokeji. Svůj vztah s , jméno FO, zhodnotil jako velmi špatný, choval se vždy velmi povýšeně, arogantně, postupně se přestali zdravit. Poté, co svědek v květnu vzal za sebe žalobu zpět, mu , jméno FO, ihned po příjezdu od soudu domů začal vyhrožovat tím, že na něj zavolají , Anonymizováno, , že se o něj postarají, zabijí ho, poteče krev a bude to velký, což svědek nahlásil na policii. Svědek i žalovaná se jinak s , jméno FO, nepotkávají, žalovaná má svůj vchod a jeho přítomnost určitě nevyhledává. Svědek uvedl, že mu přijde, že se mu , jméno FO, snaží škodit, zabarikádoval mu vjezd domů, nedostal se dva dny ze své vlastní zahrady. Ke změně svého postoje v řízení, kdy svědek nejprve vystupoval v postavení žalobce, uvedl, že k tomu došlo poté, kdy poprvé viděl text žaloby, což bylo až někdy na počátku letošního roku, neboť on sám předtím s jejich právním zástupcem nijak nekomunikoval, poprvé ho uviděl až u soudu. V žalobě byly uvedeny nepravdy a nebylo mu jasné, o co žalobkyni jde, jestli bylo cílem někomu uškodit, nebo někoho vyhodit na ulici jen proto, aby se jinému lépe žilo. K nájemní smlouvě ze dne , datum, vypověděl, že tuto skutečně podepsal, v té době už byly na žalovanou nějaké tlaky a měla obavu o své bydlení, proto smlouvu podepsal, aby tam mohla nadále bydlet. Nevěděl, že smlouvu musí podepsat i žalobkyně. Dohodu o vzdání se věcného břemene naopak svědek nepodepsal, podpis na listině není jeho a rovněž podpis , jméno FO, není pravým podpisem jeho otce. Věcné břemeno bylo podle něj jasně dané, byla to podmínka darování.

38. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že žalovaná je její dlouholetá kamarádka, byla jí i na svatbě, znala se s ní ještě předtím, než se přestěhovala do domu své tchýně, tedy do současného bydliště. S žalobkyní zase kamarádila vnučka svědkyně, obě studovaly stejnou školu, ale nyní spolu již několik let nemluví. K žalované chodí svědkyně na návštěvy pravidelně, určitě jednou do týdne, žádných konfliktů mezi žalobkyní, případně jejím partnerem a žalovanou svědky nebyla. O žalované vypověděla, že se vždy snažila o svoje děti maximálně starat, měla třeba i dvě nebo tři práce, aby jim mohla všechno koupit. Vztahy mezi žalobkyní a žalovanou byly dříve dobré, ale v současné době se žalovaná k žalobkyni chová hrozně, nepozve ji ani na Vánoce, vše jí tam zamykají, žalovaná musela být o svíčkách, protože ji odtrhli od elektrického proudu, neměla tam ani topení. Žalobkyně v současné době škodí i svému bratrovi, znemožňuje mu parkovat na parkovišti u domu. K žalované se někdy ošklivě chová i přítelkyně syna žalované, o kterou se žalovaná starala od jejích 16 let. Svědkyně vypověděla, že když si žalobkyně vzala svého prvního manžela, vztahy mezi účastnicemi ještě nebyly tak špatné, opravdu ošklivé jsou až od doby, kdy má žalobkyně pana , jméno FO, , což může být odhadem dva až tři roky. Důvod, pro který se vztahy zhoršily, svědkyně nezná. Svědkyně dále vypověděla, že nikdy neviděla žalovanou opilou, v její přítomnosti alkohol nikdy nepije.

39. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že s žalovanou se přátelí asi čtrnáct let, zhruba dvakrát do týdne chodí k žalované na návštěvu. Nikdy nebyla svědkem nějakých konfliktních situací mezi žalobkyní a žalovanou. Svědkyně vypověděla, že ke zhoršení vztahů mezi žalobkyní a žalovanou došlo v době, kdy u žalobkyně začal bydlet její přítel, což svědkyně nejprve nedokázala datovat, následně uvedla, že netuší, ale může to být tak dva nebo tři roky. Svědkyně vypověděla, že žalovaná v její přítomnosti v žádném případě nepožívá alkohol, nikdy ji neviděla podnapilou.

40. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že s žalovanou se zná asi 30 let, od doby, co byly děti žalované malé a všichni na , adresa, jezdili a budovali to tam. Svědkyně chodí k žalované každý den, pomáhá jí s venčením psa, s nákupy a podobně, žalovaná má problém se , Anonymizováno, . Svědkyně vypověděla, že když žalované vypnuli proud, táhla na káře k sobě domů dva mrazáky žalované. Sama měla konflikt s žalobkyní v situaci, kdy jí žalobkyně zakazovala za žalovanou chodit, byla svědkem i toho, že přijela policie kvůli proudu a topení. Ke vztahům mezi žalobkyní a žalovanou vypověděla, že v minulosti špatné nebyly, žalobkyně byla hodná, příjemná, k vyhrocení došlo poté, co začala žalobkyně žít se současným partnerem, chvíli byly vztahy ještě dobré, pak se to ale zhoršilo, což může to být tak tři roky zpět. Svědkyně se domnívala, že důvodem bude asi to, že chtěli byt po žalované, aby měli větší prostory. Žalovaná přitom žalobkyni dala všechno, žalobkyně již na střední školu jezdila autem, dostala i kola, drahé lyže a podobně. Ohledně alkoholu vypověděla, že si žalovaná možná někdy dala pilo, ale určitě skoro vůbec nepije, protože bere plno prášků, v podnapilém stavu ji nikdy neviděla. Svědkyně nebyla osobně přítomna tomu, že by se žalovaná chovala nevhodně ke svým dětem nebo vnoučatům. S dětmi si všechny situace vyříkala, vnoučata k ní nesměla chodit. Svědkyně si pamatovala, že na místě byla několikrát policie, žalobkyně ji volá kvůli všemu, zmínila hořící popelnici, což žalobkyně nesmyslně svedla na žalovanou, a také vypnutý proud. Šlo o to, že žalovaná svědkyni volala, že jí nejde proud, svědkyně přišla a chtěla po žalobkyni a jejím partnerovi, ať to zapnou, on jí řekl, ať se o to nestará. Pak se volala policie, opakovalo se to asi třikrát, svědkyně poté sama jistič přišla nahodit, oni to zase vypnuli. Svědkyně popsala, jak se budoval dům, kde účastnice bydlí, byla to původně pastouška s hliněnými podlahami, žalovaná i její manžel na domě dřeli, vše vyzdili, postavili nahoru patro.

41. Žalobkyně původně k důkazu navrhovala svůj účastnický výslech, k žádnému jednání se ale nedostavila a zástupce žalobkyně následně uvedl, že účastnický výslech žalobkyně již provést nechtějí. Stejně tak žalovaná původně navrhovala k důkazu svůj účastnických výslech, ale po všech provedených výsleších svědků od tohoto návrhu ustoupila. Vzhledem k tomu, že podmínkou účastnického výslechu je souhlas těchto účastníků, který by však pravděpodobně nebyl dán, soud účastnické výslechy neprováděl. Nad to v dané věci nebyla splněna podmínka dle § 131 o.s.ř. pro provedení těchto důkazů, a to ta, že dokazované skutečnosti nelze prokázat jinak, neboť k tvrzeným skutečnostem byla navržena a provedena řada jiných důkazů.

42. Soud rovněž neprovedl důkaz výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , neboť žalobkyně, která jejich výslechy původně navrhovala, následně sdělila, že na jejich provedení netrvá, a soud jejich výslech považoval za nadbytečný, neboť bylo možnost o věci rozhodnout na základě skutkového stavu zjištěného ostatními provedenými důkazy. Výslech svědka , jméno FO, , který navrhovala žalovaná k prokázání tvrzení, že žalobkyně a její bratr projevili vůli k užívání bytu žalovanou ve formě nájmu, rovněž nebyl proveden, neboť jak již soud výše vyložil, nájemní smlouva nebyla platně uzavřena, a proto byl i tento výslech nadbytečný.

43. Soud dále neprovedl důkaz videozáznamy, které předložila žalobkyně a na kterých měla být zachycena žalovaná. Videozáznamy mělo být prokázáno, že žalovaná je ve slušné fyzické kondici, a dále měl být na nahrávkách zdokumentován stav nemovitosti. Žalovaná k nahrávkám uvedla, že nikdy nedala souhlas k tomu, aby si ji žalobkyně natáčela. Soud tak musel posoudit, zda provedením takového důkazu nedojde k neodůvodněnému zásahu do osobnostních práv žalované. Pokud jde o fyzickou kondici žalované, tak o té se soud přesvědčil sám, neboť žalovaná se osobně účastnila všech jednání, a tedy soud mohl sám seznat, že žalovaná není imobilní a nenosí , Anonymizováno, (čímž argumentovala žalobkyně). Zejména však byl zdravotní stav žalované zjištěn z lékařské zprávy, která byla k důkazu provedena. Pokud jde o stav nemovité věci, ten byl dostatečným způsobem zjištěn při místním šetření. Nebylo tak třeba provádět další důkazy, nad to videozáznamy, k jejichž pořízení nedala žalovaná souhlas. Soud tak dospěl k závěru, že zájem žalobkyně na zjištění skutečného stavu věci musí ustoupit právu nu na ochranu osobnosti žalované, a proto tento důkaz neprovedl.

44. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně ohledně části svých tvrzení neunesla důkazní břemeno a ohledně ostatních tvrzení byl prokázán opak.

45. Žalobkyně neprokázala, že žalovaná úmyslně zapálila popelnici, že vypouští do odpadu nepovolené látky, že stav bytu, který lze přičítat žalované, brání kolaudaci domu a že žalovaná plive po ostatních obyvatelích domu. Provedenými důkazy nebyla toto tvrzení prokázána a po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně žádné další důkazy neoznačila.

46. Žalobkyně dále neprokázala, že žalovaná hodila po partnerovi žalobkyně truhlík, když věc byla v přestupkovém řízení odložena, neboť správnímu orgánu se nepodařil zjistit skutečný stav věci. Toto tvrzení bylo podpořeno pouze výpovědí svědka , jméno FO, , avšak tento byl s odůvodněním níže zcela nevěrohodný, a proto soud vyzval žalobkyni k označení jiného důkazu k prokázání tohoto tvrzení. Žalobkyně však žádné další důkazy neoznačila.

47. Na základě provedeného místního šetření soud dospěl k závěru, že nemovitost není žalovanou užívána závadným způsobem, byt není plesnivý nebo zničený, ani kuchyňská linka není poničená, nikde se nepovalují psí exkrementy, po bytě neběhají hlodavci a pozemek působí upraveným dojmem. Propanbutanová lahev se v bytě již nenachází, při místním šetření nebyla nikde nalezena a rovněž svědek , jméno FO, potvrdil, že lahev, která se historicky užívala pro účely vaření, již byla odvezena a místo ní byl pořízen elektrický sporák. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že odečty vody z měřidel ve sklepě dosud standardně probíhají, žalovaná v přístupu do sklepa, je-li ho potřeba, nebrání. K ovládacímu zařízení čističky odpadních vod, které se nachází rovněž ve sklepě, není běžně přístup nutný, svědek , jméno FO, popsal, že v minulosti volaný technik dokázal vše potřebné ovládat zvenčí na zařízení pod víkem čističky, vstup do sklepa nebyl třeba. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo rovněž zjištěno, že když byl v bytě žalované problém s elektřinou, na místě věc řešil elektrotechnik, kterého žalovaná do bytu bez dalšího vpustila. Ohledně užívání komínů a neprovádění revizí bylo zjištěno, že jeden komín se nepoužívá, přístup k revizním vrátkům, který se nachází v kuchyni žalované a je zastavěn nábytkem, není proto třeba, a že u druhého komína se revizní vrátka nacházejí v garáži, kterou ale neužívá žalovaná, nýbrž , jméno FO, , žalovaná proto těžko může bránit tomu, aby se prováděly revize. Incident, při kterém pes žalované pokousal návštěvu, byl v řízení prokázán, zároveň to však byl jediný tvrzený a prokázaný případ, kdy k něčemu podobnému došlo. Nebylo však zjištěno, že by žalovaná psa na někoho cíleně poštvala (což ostatně nebylo ani tvrzeno), šlo spíše o nešťastnou událost. Pes, který návštěvu kousl, byl přítomen i při místním šetření a ačkoli na pozemek v jednu chvíli vstoupilo několik cizích lidí (soudce, zapisovatelka a dva právní zástupci), pes si jejich přítomnosti vůbec nevšímal a nejevil ani minimální známky agresivity.

48. V řízení bylo výpovědí svědka , jméno FO, dále prokázáno, že žalovaná za spotřebovanou vodu platí částku 500 Kč měsíčně a za elektřinu částku 3 000 Kč měsíčně, přičemž obě částky platí svému synovi a ten se dále vypořádává s žalobkyní. Dům je vytápěn kotlem na dřevo, které zajišťuje syn žalované. Žalobkyně na topivo přispívá, po žalované pan , jméno FO, žádný příspěvek nežádá, což je jeho rozhodnutí a jeho dobrá vůle. Lze tedy uzavřít, že ačkoli žalovaná za užívání bytu nic neplatí, náklady spojené s užíváním bytu hradí.

49. Pokud jde o možné náhradní bydlení žalované, žalobkyně se v závěru řízení prostřednictvím svého zástupce vyjádřila tak, že nabídka směrem k žalované byla obecná a týkala se zajištění ubytování v zařízení pro seniory. Nabídka neobsahovala žádné bližší údaje, například výši nájemného. Žádná nabídka zajištění konkrétního ubytování tedy učiněna nebyla. Žalovaná pak prostřednictvím svého zástupce sdělila, že bydlet v pečovatelském domě ani nechce. Obecně lze konstatovat, že ubytování v pečovatelském domě zásadně není srovnatelné s bydlením v domě, zejména však součástí nabídky zajištění ubytování nebyla cena bydlení, což je ale otázka pro žalovanou zásadní, neboť žalovaná je starobní důchodkyně a z výpisu z jejího bankovního účtu bylo zjištěno, že nemá žádnou finanční rezervu. Je proto vůbec otázkou, zda by takové bydlení bylo ve finančních možnostech žalované – což však nelze posoudit, neboť nabídka s konkrétní cifrou učiněna nebyla.

50. Je zcela zřejmé, že vztahy mezi obyvateli domu jsou špatné, k určitým konfliktům v minulosti docházelo a pravděpodobně i nadále dochází, nicméně nebylo zjištěno, že by se žalovaná dopouštěla závadného chování, které by žalobkyně nebyla povinna snášet. V řízení vyslechnutí svědci (s výjimkou , jméno FO, ) se shodli v tom, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou bývaly dobré, žalovaná se o žalobkyni vždy řádně starala jako matka o dceru, zejména se však svědci shodli v tom, že ke zhoršení vztahů mezi žalobkyní a žalovanou došlo poté, co si žalobkyně do domu nastěhovala svého současného partnera , jméno FO, . Je zcela evidentní, že , jméno FO, je v celé záležitosti silně angažován, účastnil se konzultací s předchozím právním zástupcem, byla mu zasílána korespondence týkající se probíhajícího řízení, ač není jeho účastníkem. I z jeho výpovědi bylo patrné, že se k věci staví tak, že je to de facto i jeho dům, když již několik let žije se žalobkyní, protože vypověděl, že i on se po žalované domáhal přístupu k vodoměrům a k revizním vrátkům komína (a žalovaná mu v tom měla bránit), ačkoli on sám k domu žádná práva nemá. Ve své výpovědi si pak několikrát protiřečil, výpověď měnil, když nejprve například vypověděl, že žalovaná mu a žalobkyni bránila v přístupu k hlavnímu uzávěru vody v průběhu opravy sprchy a musela být volána policie, avšak následně vypověděl, že , jméno FO, se s žalovanou vlastně domluvil, aby ho k vodoměru pustila a policie byla volána proto, aby mohla být zkontrolována plynová bomba. Ani tato verze však nebyla pravdivá, neboť z provedených úředních záznamů Policie ČR bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalobkyní přivolána Policie ČR nikoli kvůli plynové bombě, ale proto, že žalobkyni někdo sundal z branky dvě cedule s nápisem Vstup zakázán. Po prošetření této záležitosti žalobkyně následně požádala žalovanou, aby mohla zkontrolovat plynovou vodu a následně i vodoměr, což jí žalovaná dovolila. Soud proto svědkovi , jméno FO, neuvěřil a jeho svědecká výpověď ohledně jednání žalované zůstala osamocena.

51. Soud naopak uvěřil výpovědi svědka , jméno FO, , neboť jeho výpověď se jevila jako věrohodná. Bylo zřejmé, že se ho celá situace citově dotýká, ačkoli on sám se v minulosti vůči žalované rovněž nezachoval tak, jak by se syn měl chovat ke své matce. Byl to totiž on, kdo se minimálně podílel na vypínání elektřiny žalované, sám ani nepopíral, že s žalovanou měl spory ohledně placení elektřiny v době, kdy již nezvládal svou finanční situaci. Popřel však, že by chtěl žalovanou z domu primárně vystěhovat, chtěl pouze, aby se podílela na úhradě spotřebovávaných energií, nevěděl ani, co vše je v žalobě uvedeno, neboť řízení neinicioval a s právním zástupcem, který ho zastupoval v době, kdy ještě v řízení vystupoval jako žalobce, se poprvé setkal až u soudu. To bylo patrné již z toho, že při vstupu do jednací síně se tehdejší zástupce žalobců panu , jméno FO, představoval, ujišťoval se, že je to skutečně on, a oznamoval mu, že ho zastupuje. Ve výpovědi svědka pak nebyly zjištěny žádné rozpory, naopak logicky navazovala na další provedené důkazy. Změna jeho procesního postoje, kdy nejprve vystupoval v postavení žalobce a následně vzal za sebe žalobu zpět, se v situaci, kdy žalovaná po zahájení řízení začala platit elektřinu a vodu, čímž došlo k narovnání jejich vztahu, jeví jako logická a jen potvrzuje jeho verzi, že mu šlo pouze o to, aby žalovaná přispívala finančně na energie, a ne o to, aby se z domu odstěhovala.

52. Žalobkyně se opakovaně vyjadřovala v tom smyslu, že ona má zájem (a též právo) vědět, v jakém stavu je byt žalované, přičemž žalovaná jí do bytu odmítá vpustit. Stejnou rétoriku vedl i svědek , jméno FO, (byť on sám žádný právní důvod, pro který by měl mít přístup do bytu žalované, nemá). Avšak ve chvíli, kdy žalobkyně tuto příležitost měla, neboť během místního šetření měla jedinečnou možnost se se stavem bytu detailně seznámit, žádný zájem neprojevila a místního šetření se dobrovolně nezúčastnila.

53. Nelze dále přehlédnout skutečnost, jakým způsobem aktuální situace, tedy že žalovaná bydlí v domě svých dětí bez právního důvodu, vznikla. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemku (jehož je dům součástí) na základě darovací smlouvy, kterou uzavřela se svým otcem, manželem žalované. Ačkoli jak bylo výše vysvětleno ke vzniku věcného břemene ve prospěch žalované nedošlo, z provedených listin je zřejmé, že otec žalobkyně daroval svým dětem nemovitosti s tím, že v domě s manželkou dožijí, což bylo žalobkyni známo, neboť darovací smlouvu osobně podepsala. Svědek , jméno FO, právo doživotního užívání nemovitosti svými rodiči výslovně označil jako jasnou podmínku darování. To, že se od počátku počítalo s tím, že v domě budou bydlet všichni, je zřejmé i z toho, že v domě jsou tři samostatné byty (byť nejsou vymezeny jako bytové jednotky ve smyslu příslušných ustanovení o.z.). Žalobkyně a její bratr mají svůj přístup z ulice, tj. mají svoji branku do zahrady, i svůj přístup do domu. Žalovaná má rovněž svůj přístup z ulice a přístup do jejího bytu je z druhé strany domu. V současné době je i zahrada za domem rozdělena plotem, takže ačkoli jde stále o jeden dům, bydlení žalobkyně a žalované je fakticky zcela oddělené, tudíž se spolu nemusejí téměř potkat, pokud nechtějí. Užíváním nemovitosti tak žalovaná nezasahuje neúměrným způsobem do užívacího práva žalobkyně a jí spotřebované energie si sama platí.

54. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal (dále jen „o.z.“)

55. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

56. Žalobkyně, která je vlastníkem podílu na nemovité věci, se může podle § 1040 o.z. domáhat ochrany svého vlastnického práva, zároveň však výkon jejího práva nesmí být podle § 2 odst. 3 v rozporu s dobrými mravy nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že výkon práva žalobkyně s dobrými mravy zásadním způsobem koliduje. Žalovaná je matka žalobkyně, dům společně se svým manželem svépomocí budovala a v domě od počátku užívá byt v přízemí – až do smrti svého manžela společně s ním. Ačkoli manžel žalované nemovitou věc daroval svým dětem, nadále v bytě bydleli, protože se od počátku počítalo s tím, že v domě dožijí. Žalovaná má k domu citový vztah a užívá jej řádným způsobem, k žádnému znehodnocování nedochází, nebylo zjištěno ani žádné chování žalované vůči žalobkyni a její rodině, které by bylo možné označit za zcela nevhodné. Žalované nebylo nabízeno žádné adekvátní náhradní bydlení, které by bylo v možnostech žalované. Je třeba zohlednit i to, že žalovaná je vyššího věku, je starobní důchodce, její , Anonymizováno, je , Anonymizováno, a nemá žádné finanční rezervy.

57. Kroky žalobkyně vůči žalované se soudu jeví jako čistě šikanózní, vedené snahou žalovanou z domu za každou cenu vystěhovat. To potvrzuje i množství policejních výjezdů iniciovaných žalobkyní, ačkoli žalovaná nikdy nebyla následně z žádného přestupku uznána vinnou, stejně tak nikdy v těchto situacích, kdy žalovaná měla být dle tvrzení žalobkyně a výpovědi svědka , jméno FO, silně pod vlivem alkoholu, nebyla přítomnost alkoholu v dechu žalované zjištěna. Žalobkyně po celou dobu řízení staví sama sebe do role oběti, avšak žádnou obětí není. Soud tak uzavírá, že výkon práva žalobkyně je bezohledný a koliduje s dobrými mravy, proto byla žaloba zamítnuta.

58. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má plně úspěšná žalovaná vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem za podané odvolání ve výši 5 000 Kč a dále odměnou za zastupování, jelikož žalovaná byla zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31.12.2024 (dále jen AT). Soud při určení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč, a to dle § 9 odst. 1 AT. Zástupce vykonal celkem 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , podání odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , účast při místním šetření , datum, , 2x účast při jednání soudu dne , datum, trvajícím 3,5 hodiny, účast při jednání soudu dne , datum, ) s odměnou ve výši 1 500 Kč a dále 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 AT (účast při vyhlášení rozsudku dne , datum, , účast při vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne , datum, a účast při vyhlášení rozsudku dne , datum, ) s odměnou ve výši 750 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. dohromady 3 900 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku 26 150 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro určení jiné lhůty.