28 C 234/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 70 323,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná s její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, , uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly osobní podmínky a smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně možnost žalované čerpat bezúčelový úvěr do sjednané výši , částka, , které žalovaná v souladu se smlouvou čerpala. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednání konanému dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, soud proto jednání konal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) v nepřítomnosti žalované.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a příslušenstvím vrátit ve formě pravidelných minimálních měsíčních splátek splatných vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna právní předchůdkyni žalobkyně hradit, měla být dle osobních podmínek sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Úrok byl sjednán ve výši 70,81 % ročně. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila celkem , částka, . Z dopisu ze dne , datum, nazvaného Výzva před zesplatněním dluhu, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě částky , částka, , jinak se celý její úvěr z úvěrové smlouvy č. , hodnota, stane splatným včetně splatných úroků. Z fotografií bylo zjištěno, že žalovaná předložila při uzavření smlouvy svůj občanský průkaz (fotografie žalované, jak drží svůj občanský průkaz). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že její pohledávku postoupila žalobkyni a vyzvala ji k úhradě dlužné částky , částka, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

7. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

11. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. K prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr byly předloženy pouze fotografie občanského průkazu žalované a fotografie žalované, jak drží svůj občanský průkaz, z čehož soud nemohl učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně měla z uvedeného občanského průkazu k dispozici relevantní informace o tom, zda je žalovaná schopna požadovaný úvěr splácet. Z občanského průkazu nejsou patrna žádná tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, tyto skutečnosti nelze občanským průkazem nijak doložit. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalované bylo pouze formálním mezikrokem mezi žádostí o úvěr a uzavřením smlouvy.

12. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalované o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

13. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 o. z. (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

14. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.).

15. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně vyplatila žalované částku , částka, a prokázala, že žalovaná uhradila do postoupení pohledávky celkem , částka, , žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku , částka, představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a tvrzeným součtem úhrad. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žaloba byla v převážné části zamítnuta (žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky přesahující 120 tisíc Kč včetně kapitalizovaných úroků ke dni rozhodnutí, žalobě bylo vyhověno co do částky necelých 56 tisíc Kč), právo na náhradu nákladů řízení by tak měla mít žalovaná, která měla převážný úspěch ve věci vůči žalobkyni. Té však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.