92 C 11/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice bytem Adresa opatrovnice proti žalovanému: Jméno žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnictví k nemovité věci a neplatnosti kupní smlouvy,

I. Žaloba, aby soud určil, že vlastníkem bytové jednotky č. 859/3, zapsané na LV č. , hodnota, , katastrální území Vratislavice nad Nisou, je žalobce, a že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, , na základě které byla bytová jednotka prodána žalovanému, je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen ve lhůtě 15 dní od právní moci rozsudku zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci doplatek soudního poplatku ve výši , částka, .

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal určení, že vlastníkem bytové jednotky č. 859/3, zapsané na LV č. , hodnota, , katastrální území Vratislavice nad Nisou (dále jen „bytová jednotka“), je žalobce, a že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, , na základě které byla bytová jednotka prodána žalovanému, je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce na základě usnesení Krajského soudu v , adresa, č.j. , incidenční spisová značka, ze dne , datum, nabyl do svého výlučného vlastnictví výše uvedenou bytovou jednotku. Na základě kupní smlouvy byla bytová jednotka prodána žalovanému, zároveň byla ve prospěch žalobce smluvně zřízena služebnost bytu. Žalovaný se následně dostal do dluhů, a proto byt za dvojnásobnou cenu prodal paní , jméno FO, , která byt dále přeprodala. Aktuálně jsou v katastru nemovitostí evidování manželé , jméno FO, . Žalobce tvrdil, že kupní smlouvu mu žalovaný vnutil a nemovitosti byly podhodnocené, dále pak tvrdil, že s žalovaným měl uzavřenou ústní dohodu o předkupním právu, kterou žalovaný porušil, když byt bez vědomí prodal třetí osobě. Žalobce měl rovněž za to, že žalovaný jako jakožto podnikatel v oblasti nemovitostí zneužil žalobce jako slabší smluvní stranu. Z uvedených skutečností žalobce dovodil, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva i na určení neplatnosti kupní smlouvy, neboť ačkoli je stále vlastníkem bytové jednotky, není jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Předně namítal, že není ve věci pasivně legitimován, neboť aktuálně není jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí. Dále uvedl, že žádnou smlouvu žalobci nevnutil, žalobce jej sám oslovil, přičemž dojednali, že žalovaný nemovitost odkoupí a cenu uhradí k rukám insolvenčního správce, což se také stalo. Žádné předkupní právo si s žalobcem neujednal, žalobce možná zaměňuje předkupní právo s uzavíranou smlouvou o smlouvě budoucí. Žalovaný uzavíral smlouvu jako fyzická osoba, nikoli jako podnikatel, ničeho nezneužil, nad to žalobce v bytě nadále bezplatně bydlí, a tedy jeho užívací právo není nijak rušeno. Žalovaný netušil, jaké záměry má s bytem paní , jméno FO, , nicméně na skutečnosti, že byt byl dále prodán, nespatřuje nic nekalého. Kupní cena bytu pak byla dle žalovaného stanovena oceněním v rámci insolvenčního řízení, přičemž je v ní zohledněna právní vada v podobě věcného břemena.

3. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Liberci č.j. č.j. , incidenční spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v rámci insolvenčního řízení , Jméno opatrovnice, , manželky žalobce, bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů, a to tak, že mezi insolvenčním správcem dlužnice , Jméno opatrovnice, a žalobcem byl uzavřen smír, na základě kterého bytová jednotka (a pozemek p.č. , hodnota, včetně garáže, který však nebyl předmětem tohoto řízení) připadla do výlučného vlastnictví žalobce, který se zároveň zavázal zaplatit do majetkové podstaty insolvenční dlužnice , Jméno opatrovnice, částku , částka, .

4. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě soud zjistil, že mezi žalobcem v podstavení budoucího prodávajícího a žalovaným v postavení budoucího kupujícího byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal pro případ, že nabude bytovou jednotku do svého výlučného vlastnictví (když v době uzavření smlouvy byla bytová jednotka součástí společného jmění manželů), tuto prodat žalovanému nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření kupní smlouvy, s tím, že výzva může být učiněna do 5 let ode dne provedení vkladu výlučného vlastnického práva budoucího prodávajícího do katastru nemovitostí. Kupní cena byla ujednána ve výši , částka, .

5. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem v postavení prodávajícího a žalovaným v postavení kupujícího dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou žalobce převedl své vlastnické právo mimo jiné k bytové jednotce na žalovaného, a to za kupní cenu , částka, , která dle č.l. III smlouvy byla zaplacena před podpisem smlouvy. Vlastnické právo mělo dle čl. I odst. 9 smlouvy přejít na kupujícího okamžikem, k němuž nastanou účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

6. Ze smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené mezi žalobcem v postavení oprávněného a žalovaným v postavení povinného dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla zřízena služebnost doživotního užívání bytové jednotky, s tím, že žalobce se v č.l III zavázal hradit náklady spojené s užíváním bytové jednotky, zejména topení, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadů, poplatky za televizi, rozhlas, internet a rovněž platby do příslušného fondu oprav.

7. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným v postavení prodávajícího a , jméno FO, v postavení kupujícího dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný bytovou jednotku následně prodal , jméno FO, za kupní cenu , částka, .

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci bytové jednotky zapsáni manželé Iveta a , jméno FO, , tedy osoby odlišné od osoby žalovaného.

9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Obecně je naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972).

10. Pokud jde o určení neplatnosti kupní smlouvy, pak soud poukazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, který v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, judikoval, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Obdobně v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud judikoval, že žaloba o určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže například právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (například vlastnictví), není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu. Opačný závěr Nejvyšší soud připouštěl v případě, že dosud nedošlo k povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, což však je odlišná situace od situace v tomto řízení, neboť zde již vlastnické právo zavkladováno bylo. Soud proto uzavírá, že žalobce na určení neplatnosti kupní smlouvy nemá naléhavý právní zájem, a proto byla v této části žaloba zamítnuta.

11. Pokud jde existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k nemovitým věcem (jakou bytová jednotka je), tak i tato situace je již vyřešena judikaturou Nejvyššího soudu. V rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud vysvětlil, že reálné možnosti soudního výroku o žalobě podle § 80 o. s. ř. ovlivnit ohrožené či nejisté právo nebo právní vztah se pojí též s hlediskem subjektovým, a tedy o splnění uvedených podmínek naléhavého právního zájmu lze uvažovat pouze v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude závazný pro všechny jeho subjekty. Tak tomu může být ovšem jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku, nejde-li o rozsudek o osobním stavu, resp. rozsudky, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v ust. § 83 odst. 2 o. s. ř., a v případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpisy, je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a o. s. ř.). Platí tedy, že naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. naopak nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě (příp. všem osobám), která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Obdobně v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud judikoval, že rozsudek, kterým je vůči žalovanému určeno vlastnické právo k nemovitosti, je ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, podkladem pro záznam změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, avšak tento účinek má takový rozsudek jenom vůči účastníkům řízení, když výrok pravomocného rozsudku je podle ustanovení § 159 odst. 2 o.s.ř. závazný jen pro účastníky řízení. Proto pokud výrok rozsudku, kterým se rozhoduje o určení vlastnictví, nebude zavazovat osoby, které jsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, není v takovém případě dán naléhavý právní zájem na vydání požadovaného určovacího rozhodnutí. Takové rozhodnutí totiž nemůže mít žádný vliv na zápis do katastru nemovitostí. V posuzovaném případě žaloba směřuje proti osobě, se kterou žalobce sice uzavíral kupní smlouvu, na základě které bylo vlastnické právo k bytové jednotce převedeno, avšak tato osoba bytovou jednotku následně prodala a aktuálně je v katastru evidováno vlastnické právo osob odlišných od osoby žalovaného. Ve světle výše popsané judikatury to znamená, že rozsudek, kterým by soud případně určil vlastnické právo žalobce, by byl závazný jen pro účastníky řízení a nikoli pro osoby, kterým jako vlastníkům svědčí zápis v katastru nemovitostí. Proto za této situace, kdy žaloba směřuje proti někomu, kdo není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník, není na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Soudu proto nezbylo, než žalobu i v této části zamítnout, aniž by se dále zabýval okolnostmi převodu vlastnického práva.

12. Soud na tomto místě uvádí, že vzhledem k tomu, že na určení neplatnosti kupní smlouvy ani na určení vlastnického práva není naléhavý právní zájem, již k důkazu neprovedl žalobcem označené trestní oznámení, plnou moc pro pana , právnická osoba, její odvolání, kompletní spis , Anonymizováno, , spisová značka, a kompletní listiny z katastrálních řízení – V-1656/2021, V-1251/2023, V-726/2024, neboť šlo o důkazy nadbytečné, které by na výsledek řízení neměly žádný vliv. Ze stejných důvodů soud nevyslechl navržené svědky, a to , Jméno opatrovnice, , , jméno FO, a pana Stejskala.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaný, který byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu. Náklady řízení jsou tvořeny náklady na zastoupení žalovaného advokátem. Zástupce žalovaného vykonal celkem , hodnota, úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), a to převzetí a příprava věci dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, a účast při jednání soudu dne , datum, . Další účtovaný úkon v podobě prostudování spisu nebyl žalovanému přiznán, neboť prostudování spisu v civilním řízení není úkonem ve smyslu § 11 odst. 1 AT (na rozdíl od prostudování spisu při skončení vyšetřování v , podezřelý výraz, řízení). Odměna byla určena z tarifní hodnoty , částka, , a to dle § 9 odst. 4 písm. a) AT. Za jeden úkon právní služby náleží zástupci žalovaného dle § 7 bod 5 AT odměna ve výši , částka, , celkem tedy odměna činí částku , částka, . Dále zástupci žalovaného v souvislosti s každým učiněným úkonem právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů, přičemž výše paušální náhrady hotových výdajů je stanovena v § 13 odst. 4 AT, a to částkou 450, celkem tedy činí paušální náhrady částku , částka, . Dále jsou náklady řízení tvořeny paušální náhradou, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., a který má ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu svých hotových výdajů v paušální výši, kdy výše paušální náhrady byla určena podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. částkou , částka, za jeden úkonů, a to za vyjádření k žalobě, které sepsal a podal přímo žalovaný v době, kdy ještě nebyl zastoupen advokátem. Celkem tedy náklady řízení činí částku , částka, .

14. Jelikož byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věty prvé před středníkem, když soud neshledal důvod k určení jiné lhůty nebo k určení plnění ve splátkách.

15. Žalobce za podanou žalobu zaplatil soudní poplatek ve výši , částka, , vzhledem k tomu, že následně došlo ke změně žaloby, kdy žalobce se nově kromě určení vlastnického práva domáhal též určení neplatnosti kupní smlouvy, činí výše soudního poplatku po připuštění změny žaloby částku , částka, , a to dle položky 4 bod 1 písm. a) (částka , částka, ) ve spojení s položkou 4 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků (částka , částka, ). Protože žalobce dosud zaplatil pouze částku , částka, , bylo mu výrokem III. rozsudku uloženo doplatit soudní poplatek ve výši , částka, .