13 C 177/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Skalkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro žaloba o vyklizení nemovitých věcí

I. Žalovaný je povinen vyklidit a odevzdat žalobci nemovité věci, a to parcelu č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, s označením doprava, v katastrálním území , adresa, ., kdy nemovitá věc je zapsána na listu vlastnictví číslo , hodnota, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, I. u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, ve znění podání ze dne , datum, domáhal vyklizení nemovitosti - parcely č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, s označením doprava, v katastrálním území , adresa, I., kdy nemovitá věc je zapsána na listu vlastnictví číslo , hodnota, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, . u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“). Žalobu odůvodnil tím, že předmětnou nemovitosti koupil od své švagrové, paní , jméno FO, za cenu , částka, . V předmětné nemovitosti se však bez právního důvodu zdržuje žalovaný se svojí rodinou (manželkou , jméno FO, a dcerou , jméno FO, ). Žalobce se snažil do předmětné nemovitosti dostat, ale žalovaný toto znemožnil a začal mu vyhrožovat. Dále zjistil, že žalovaný předmětnou nemovitost používá k opravám vozidel, které umísťuje na sousední pozemky , právnická osoba, , které žalobce vyzývají k nápravě. Žalobce proto žalovaného výzvou ze dne , datum, vyzval k vyklizení nemovitosti, avšak bez úspěchu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne , datum, , v němž uvedl, že předmětnou nemovitost užívá oprávněně. Vysvětlil, že od , datum, je jediným jednatelem a společníkem ve společnosti , právnická osoba, (nyní v likvidaci); předtím pro tuto společnost spolupracoval na základě živnostenského oprávnění. Zdůraznil, že v roce , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, projevila zájem koupit předmětnou nemovitost od tehdejších spolumajitelů , jméno FO, a , jméno FO, . Za koupi nemovitosti společnost , právnická osoba, zaplatila těmto spoluvlastníkům částku , částka, ve třech splátkách - dne , datum, částku , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Kupní cena odpovídala hodnotě dle znaleckého posudku vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Mezi stranami však bylo ujednáno, že předmětná nemovitost nebude formálně převedena na společnost , právnická osoba, , přičemž ale společnost jí bude moci užívat a na vlastní náklady provede rekonstrukci nemovitosti, aby bylo možné ji následně kolaudovat jako objekt vhodný k bydlení. Teprve poté měla být předmětná nemovitost převedena na společnost , právnická osoba, i na katastru nemovitostí. Měl za to, že v dané věci není pasivně legitimován, neboť žaloba měla být podána na společnost , právnická osoba, , neboť tato společnost nemovitost užívá a provozuje v ní autodílnu. Dále žalovaný vysvětlil, že k okolním pozemkům má zřízeno závazkové věcné břemeno za úplatu, proto okolní pozemky může používat. Žalovaný přiznal, že prostřednictvím společnosti , právnická osoba, předmětnou nemovitost dlouhodobě užíval, přičemž jej nikdo na nic neupozornil. Teprve po změně zápisu na katastru vznikly problémy. Vyslovil přesvědčení, že veškeré závazky, které na nemovitosti vázly na základě jednání , jméno FO, a , jméno FO, , přešly i na současného majitele. Pokud by soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, . neužívá nemovitost oprávněně, pak by kupní cena měla být považována za nájemné, kterým si společnost předplatila užívání nemovitosti. V neposlední řadě tvrdil, že mu žalobce řádně nedoručil předžalobní výzvu. K věci samé následně během jednání dne , datum, uvedl, že předmětnou nemovitost koupil a zaplatil (resp. jí koupila společnost , právnická osoba, ) v roce , Anonymizováno, , přičemž celou věc řešila policie jako trestný čin pod č. j. , číslo, . V roce , Anonymizováno, měla společnost , právnická osoba, skončit, byla v likvidaci; protože nevěděli, co bude dál, koupili předmětný sklad, aby měli případné prostory pro další podnikání, které ale neměli rozmyšlené. Společnost sice pozemek koupila a zaplatila, ale do majetku společnosti nešel; tehdy byla ústní dohoda s paní , jméno FO, , že se pozemek přepíše na ni do doby, než dojde k likvidaci společnosti , právnická osoba, s tím, že až budou vědět, co bude dál, tak se jim pozemek vrátí, což se ale nestalo.

3. Během prvního jednání nařízeného na , datum, účastníci řízení navrhli přerušení řízení z důvodu možného smírného řešení v podobě odkupu předmětné nemovitosti žalovaným. Okresní soud proto vydal usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým řízení přerušil. Podání ze dne , datum, však žalobce navrhoval pokračování v řízení, neboť žalovaný příslušnou kupní smlouvu na odkup předmětné nemovitosti nepodepsal. Proto soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl o pokračování v řízení.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci:Listinné důkazní prostředky5. Dle kupní smlouvy ze dne , datum, paní , jméno FO, prodala předmětnou nemovitost žalobci za cenu , částka, . Součástí této smlouvy je informace, že ve prospěch této nemovitosti slouží věcné právo – věcné břemeno chůze a jízdy po povinném pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Prodávající dále prohlásila, že na předmětu koupě neváznou žádné závady, které by dle občanského zákoníku měly přejít na kupujícího.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro kat. území , adresa, I k právnímu stavu ke dni , datum, soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti s tím, že na předmětné nemovitosti nevázna žádné věcné právo zatěžující tuto nemovitost.

7. Z Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, , č. j. , číslo, , vyplývá, že žalobce podal vysvětlení podle zákona č. 273/2008 Sb., v němž uvedl, že zakoupil předmětnou budovu, přičemž věděl, že jí má užívat žalovaný. Snažil se s ním proto navázat kontakt, avšak žalovaný mu začal zasílat výhružné SMS, přičemž mu vyhrožoval i během telefonické rozmluvy. Předmětnou nemovitost se snaží prodat, avšak žalovaný mu brání ve vstupu do nemovitosti. Majitel okolních pozemků , právnická osoba, jej navíc mají upomínat k odstranění vozidel, které si pravděpodobně na tyto pozemky umístil žalovaný. Co se týče předchozích vlastnických vztahů, pak uvedl, že měl k dispozici kupní smlouvu od paní , jméno FO, , která v minulosti žila s žalovaný. Policie následně žalobci ve vyrozumění ze dne , datum, sdělila, že předmětné jednání nenaplňuje znaky trestného činu dle ustanovení § 208 trestního zákoníku s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, přičemž policejní orgán žalobce poučil, že věc má řešit u civilního soudu pořadem práva.

8. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyzývaly žalobce k uzavření nájemní smlouvy na pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, v kat území , adresa, s odůvodněním, že tento pozemek má žalobce neoprávněně využívat k odstavení vozidel.

9. Soud rovněž ověřil, že žalobce žalovaného vyzýval k vyklizení nemovitosti věci přípisem ze dne , datum, , který byl dán k poštovní přepravě dne , datum, , přičemž byl zaslán na adresu , adresa, , , adresa, . Zásilka byla vrácena z důvodu nevyzvednutí adresátem.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro kat. území , adresa, I k právnímu stavu ke dni , datum, soud zjistil, že podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti s podílem ve výši ½ jsou , jméno FO, a , jméno FO, .

11. Z výpisu běžného účtu č. , č. účtu, soud ověřil, že společnost , právnická osoba, zaplatila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a , datum, částku , částka, (z výslechu žalovaného přitom zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, je , jméno FO, ).

12. Ze sdělení ze dne , datum, paní , jméno FO, , nar. , datum, , které bylo provedeno na základě shodného souhlasu obou účastníků s takovýmto postupem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), soud zjistil, že paní , jméno FO, k žalobě na vyklizení předmětné nemovitosti uvedla, že o této záležitosti neví. Žalobce nezná a v životě jej neviděla. Přiznala, že v roce , Anonymizováno, prodávala s panem , jméno FO, předmětnou budovu na základní kupní smlouvy ze dne , datum, . Kupujícím byla paní , jméno FO, , právní účinky zápisu převodu byl provedeny ke dni , datum, . Koupi skladu s nimi vyřizoval žalovaný; o dalším osudu budovy se ona ani pan , jméno FO, nezajímali.

13. Na základě provedení tohoto sdělení žalovaný dále soudu sdělil, že netrvá na provedení důkazu v podobě výslechu , jméno FO, , neboť ten by podle jeho názoru sdělil totéž, co paní , jméno FO, ve svém vyjádření ze dne , datum, .

14. Ze spisu Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, územní odbor , adresa, , oddělení hospodářské kriminality č. j. , adresa, soud provedl tyto listinné důkazní prostředky:14.

1. Z úředního záznamu o podání vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , adresa, soud zjistil, že paní , jméno FO, potvrdila, že s panem , jméno FO, nabízela k prodeji předmětnou nemovitost za , částka, . Se zájmem k koupi je oslovil žalovaný, který komunikoval také přes e-mailovou schránku , e-mail, . Jednali pouze s žalovaným. Kupní cena měla být uhrazena ve 3 splátkách. Podle kupní smlouvy mělo být vlastnictví převedeno na , jméno FO, . , jméno FO, nevěděla, jaké jsou vztahy mezi těmito osobami. , jméno FO, si nepamatuje, jestli byla paní , jméno FO, přítomná u podpisu nebo ne. Podpisy byly ověřeny. U podpisu byl přítomen pan , jméno FO, .14.

2. Z úředního záznamu o podání vysvětlení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , číslo, soud zjistil, že na konci roku , Anonymizováno, , právnická osoba, pracoval znalecký posudek pro společnost , právnická osoba, , který se týkal odhadu nemovitosti – budovy , Anonymizováno, skladů s nákladovými rampami a prostorem pro kancelář. Více detailů si znalec nevybavil. Nemovitost osobně navštívil, přičemž u toho byl zástupce zadavatele.14.

3. Z úředního záznamu o podání vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , číslo, včetně čestného prohlášení na č.l. , Anonymizováno, soud zjistil, že paní , jméno FO, byla asi od roku , Anonymizováno, do , datum, jednatelkou společnosti , právnická osoba, s tím, že žalovaný se měl tehdy rozvádět a tak nechtěl, aby manželka měla s tou společností něco společného. Společnost tehdy normálně fungovala, pak to ale nějak začalo jít od deseti k pěti. Když přestalo , právnická osoba, dávat práci, tak se společnosti přestalo dařit. Pochopila, že se žalovaný s manželkou nerozvede, proto chtěla, aby si žalovaný přepsal společnost na sebe. Fakticky po celou dobu společnost ovládal žalovaný, který spolupracoval s paní , jméno FO, , která dělala účetnictví firmy. Platební kartu k bankovnímu účtu společnosti měl žalovaný; občas jí žalovaný půjčil platební kartu k výběru z účtu společnosti s přesnými pokyny. Žalovaný měl na všechno plnou moc podepsanou paní , jméno FO, ; ve společnosti si mohl dělat, co chtěl. Fakticky tak byl jednatelem společnosti. Žalovaný měl rovněž z prostředků společnosti platit nájem, rovněž si platil takto své soukromé záležitosti. , jméno FO, věděla o nákupu předmětné nemovitosti; původně myslela, že to bude na firmu na splátky, ale žalovaný jí ohledně podpisu kupní smlouvy uvést, že to je zařízeno. Nakonec ale zjistila, že předmětná nemovitost je z nějakého důvodu napsána na paní , jméno FO, ; důvod tohoto převodu neví. Celou věc zařizoval žalovaný, který jí k tomu nic neřekl. , jméno FO, k tomuto vysvětlení doložila Čestné prohlášení ze dne , datum, podepsané žalovaným, podle kterého společnost od jejího založení fakticky řídil žalovaný s tím, že paní , jméno FO, nikdy nepoužila firemní účet. Dále žalovaný potvrdil, že paní , jméno FO, příslušné dokumenty podepisovala na základě jím poskytnutých informací.14.

4. Z listiny s názvem Smlouva o půjčce peněz na č. l. 50 spisu a smlouvy o zápůjčce na č. l. 52 trestního spisu soud zjistil, že podle smlouvy o půjčce ze dne , datum, si žalovaný od , jméno FO, půjčil částku ve výši , částka, s tím, že se žalovaný tuto částku zavázal vrátit dne , datum, . Podle Smlouvy o zápůjčce bez data uzavření paní , jméno FO, zapůjčila žalovanému částku , částka, s tím, že se žalovaný zapůjčenou částku spolu s úroky vyplatí , jméno FO, nejpozději do , datum, ; podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny dne , datum, .14.

5. Z usnesení o odložení věci ze dne , datum, , č. j. , číslo, soud zjistil, že policejní orgán odložil podezření ze spáchání přečinu zpronevěry, které se měl dopustit žalovaný tím, že jako osoba jednající za obchodní společnost , právnická osoba, (tehdy před likvidací, nyní po likvidaci), jemuž byly svěřeny finanční prostředky společnosti disponibilním oprávněním k nakládání s bankovním účtem číslo , č. účtu, , vyvedl částku celkem ve výši , částka, tak, že je převedl ve prospěch bankovního účtu číslo , č. účtu, jako platbu za koupi předmětné nemovitosti, za něž bylo dle kupní smlouvy sepsané dne , datum, převedeno vlastnické právo od původních majitelů , jméno FO, a , jméno FO, na , jméno FO, , čímž si ve větším rozsahu přisvojil peněžní prostředky v celkové výši , částka, , přičemž v této výši způsobil škodu zmíněné společnosti. V odůvodnění tohoto usnesení policejní orgán mj. popsal, že trestní oznámení podal žalovaný na , jméno FO, , která jej měla podvést, neboť mu měla přislíbit, že v případě potřeby budou vlastnická práva k předmětné nemovitosti převedena na něho, což se nestalo. Dále policejní orgán uvedl, že , jméno FO, potvrdil, že osobou reálně vystupující za společnost , právnická osoba, v likvidaci po celou její obchodní činnost byl žalovaný, který k tomu měl i plnou moc vystavenou panem , jméno FO, . O nákupu předmětné nemovitosti však , jméno FO, ničeho nevěděl, pouze mu měla , jméno FO, sdělit, že jí žalovaný půjčil peníze a v nemovitosti tak měla mít záruku, že o tyto peníze nepřijde. V průběhu trestního řízení policejní orgán dále zjistil, že paní , jméno FO, měla k věci uvést, že v roce , Anonymizováno, měla s žalovaným intimní poměr, přičemž jí měl žalovaný slibovat společnou budoucnost v této nemovitosti; skutečnost, že na ni nemovitost převedl, vnímala tak, že to žalovaný myslí vážně. , jméno FO, k tomu měla uvést, že žalovanému půjčila finanční prostředky, což doložila dvěma smlouvami. Žalovaný však dluhy vůči paní , jméno FO, popřel, resp. tvrdil, že jí vše vrátil, přičemž pro ní zajišťoval různé záležitosti, ze kterých nikdy nic neměl. Policejní orgán však po provedeném dokazování dospěl k závěru, že se trestný čin zpronevěry nestal, neboť žalovaný takto prostřednictvím společnosti , právnická osoba, podnikal a obchodoval, přičemž se koupí předmětné nemovitosti snažil zajistit pokračování svého podnikání, tudíž platil za nemovitost z bankovního účtu společnosti pouze formálně. Policejní orgán doplnil, že se žalovaný svou vlastní neprozřetelností vědomě připravil o vlastní majetek, když nemovitost převedl na paní , jméno FO, . Žalovaný sice do nemovitosti dále investoval, ale činil tak bez opatření jakékoliv právní jistoty v podobě právního dokumentu mezi ním a paní , jméno FO, , kterou by bylo případně užívání nemovitosti dále upraveno.14.

6. S ohledem na skutečnost, že soud z trestního spisu provedl k důkazu úřední záznamy o podání vysvětlení paní , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , účastníci netrvali na jejich osobním výslechu (viz přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), a proto soud neprovedl výslech , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .Výslechy svědků a účastníků řízení15. Svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, , k věci uvedla, že žalobce je její švagr, má s ním pozitivní vztah. S žalovaným měla v minulosti intimní poměr, nyní k němu má negativní vztah. Popsala, že v minulosti pracovala pro společnost , právnická osoba, jako účetní, není si ale jistá, zda to bylo v roce , Anonymizováno, (žalovaná k tomu sám doplnil, že svědkyně byla i jeho účetní před společností , právnická osoba, , když pracoval jako živnostník). , jméno FO, přiznala, že byla vlastníkem předmětné nemovitosti zhruba 6 let, a to od roku , Anonymizováno, . Tu nemovitosti pořizovali z toho důvodu, že předpokládala, že bude s žalovaným žít a že žalovaný v této budově bude dále podnikat. Množné číslo uvedla proto, že tím myslela sebe a žalovaného. Nemovitost se přepsala pouze na ni s tím, že již tehdy platila za žalovaného jeho dluhy a půjčovala mu peníze. Dohoda s žalovaným zněla tak, že on v nemovitosti zřídí bydlení pro ně dva a že tam bude mít rovněž místo k podnikání. Chtěli pak sepsat nějakou smlouvu stran podnikání žalovaného v předmětné nemovitosti, ale k tomu nedošlo. Po rozchodu se žalovaným chtěla tuto nemovitost s ním vyřešit, ale žalovaný přestal komunikovat. Upozorňovala jej, že chce finanční vyrovnání. Postěžovala si proto žalobci, který jí nabídl, že to vyřeší, proto mu nemovitost prodala za částku , částka, , která jí byla rovněž zaplacena. Jednání kolem kupní smlouvu ze dne , datum, probíhala s žalovaným, neboť takové věci řeší muž, on navíc byl ze , adresa, . Prodávající proto svědkyně viděla pouze jednou. Těmto o svém vztahu s žalovaným neříkala. Svědkyně nevěděla, čí je bankovní účet č. , č. účtu, , poznala ale že u bankovního účtu č. , č. účtu, je psáno jméno , právnická osoba, K dotazu, proč předmětné nemovitosti nekoupil žalovaný jako fyzická osoba nebo jménem nějaké společnosti, vysvětlila, že jí žalovaný neplatil a že to mělo být jejich bydlení, tudíž nevěděla, proč by nemovitost neměla být přepsána na ní. Svědkyně rovněž nevěděla, že kupní cena byla hrazena z finančních prostředků společnosti , právnická osoba, Po roce , Anonymizováno, v nemovitosti podnikal a přespával žalovaný, který jí za to nic neplatil. Žalovaného takto nechala, neboť předpokládala, že budou spolu. Svědkyně nebyla schopna říct, kdy s ním ukončila poměr, neboť žalovaný ji pořád uklidňoval s tím, že má ještě počkat; k rozchodu došlo někdy mezi 7 až 9 lety. , jméno FO, neměla s žalovaným uzavřenou žádnou písemnou smlouvu stran předmětné nemovitosti. K dotazu soudu, jaké jsou formální náležitosti právního jednání týkající se nemovitosti, uvedla, že toto neví. Ohledně finanční situace společnosti , právnická osoba, uvedla, že po ní převzala účetnictví nějaká paní a že v roce , Anonymizováno, tato společnost přišla o hlavního odběratele; myslí, že finanční situace společnosti byla špatná, neboť za ní platila dvě splátky leasingu. Žalovaný jí nejprve za vedení účetnictví platil, později přestal. Takto měla vést účastnictví společnosti , právnická osoba, několik let. Přesně nevěděla, kolik žalovanému půjčila; brala to tak, že jsou spolu a že mu chtěla pomoct. Řádově se jedná o několik set tisíc korun. Koupi předmětné nemovitosti proto brala jako satisfakcí. Kvůli předmětné nemovitosti jí kontaktovali , právnická osoba, kvůli kolejím, kterou chtějí začít užívat, přičemž bylo nutné zkrátit střechu. K dotazu žalovaného, co jí má dlužit, svědka sdělila, že si žalovaný nevzpomíná, co se mezi nimi dělo, že platila splátky za telefon, leasing atd. s tím, že ve firmě bylo více věcí na leasing, ale přesně již neví. K dotazu žalovaného, proč u policejního orgánu měla sdělit, že od žalobce nedostala žádné peníze, pak svědkyně vysvětlila, že toto nikdy neřekla. To, že dostala zaplaceno, vyplývá i z výpisu z bankovního účtu. Soud k tomuto provedl dle ustanovení § 129 o. s. ř. ve spojení s § 120 odst. 2 o. s. ř. listinu v podobě úředního záznamu ze dne , datum, , č. j. , číslo, , v níž je uvedeno „Řekla jsem si za to , částka, , což je méně, než jsem žalovanému za celou dobu poskytla“.

16. Žalovaný ve své účastnické výpovědi zdůraznil, že nikdo jiný než on do předmětné nemovitosti nic neinvestoval; vše platil z vlastních zdrojů. Kupní smlouvu v lednu , Anonymizováno, uzavíral on s paní , jméno FO, , pan , jméno FO, nebyl přítomen. Žalovaný našel inzerát na koupi této nemovitosti. Tehdy věděl, že jejich odběratel společnost , právnická osoba, končí na zakázkách v , Anonymizováno, , takže hledali, v čem budou dál podnikat. Protože tehdy neměl peníze, tak se s paní , jméno FO, domluvil na splátkách kupní ceny. To, že kupní cenu zaplatil, nemůže doložit z účetnictví , právnická osoba, , protože mu paní , jméno FO, zadržela toto účetnictví. Proto žádal paní , jméno FO, o výpis z jejího účtu č. , č. účtu, . Předmětnou nemovitost nechtěl napsat na společnost , právnická osoba, , protože ta měla jít do likvidace. Tehdy bezmezně věřil paní , jméno FO, . Toto mu vytýkala i policie, že měl zpronevěřit peníze ze společnosti, ale toto už je promlčené. K paní , jméno FO, uvedl, že v roce , Anonymizováno, měli s manželkou přestávku, proto se s ní sblížil. On se ale chtěl vrátit k manželce, což se nakonec i stalo, proto vztah s paní , jméno FO, ukončil. Protože paní , jméno FO, měla mít před ním více „přítelů“, vztah s ní nebral vážně. O společném bydlení nebyla určitě řeč. Ostatně v předmětném domě byly pouze nebytové prostory; , právnická osoba, jej v tomto směru upozornil, že se musí provést rekonstrukce a pasportizace stavby. Rekonstrukci udělal po částech. Po ukončení vztahu s paní , jméno FO, jim tato odmítla vydat účetnictví společnosti , právnická osoba, . Peníze na koupi byly společnosti , právnická osoba, , jejímž jménem jednal na základě plné moci od paní , jméno FO, , přičemž takto hledal způsob, jak zajistit pokračování v podnikání. Za použití těchto peněžních prostředků společnost , právnická osoba, neobdržela žádné protiplnění, pouze se odvedla daň. Finanční situace této společnosti byla proměnlivá, po získání zakázky najali lidi; pokud nedostali včas zaplaceno, tak si půjčili. Protože nedostávali zaplaceno včas, začaly se kumulovat dluhy, až to bylo nesplatitelné. Účetnictví společnosti , právnická osoba, nyní nemá k dispozici; měla by jej mít paní , jméno FO, , ale ani policie ji od ní nezískala. Žalovaný neví, jaké jsou formální náležitosti úkonů týkající se nemovité věci; takto kupoval nemovitost poprvé. S paní , jméno FO, se pouze ústně domlouval, jak to bude pokračovat. Žádná písemný záznam o dohodě mezi ním a paní , jméno FO, neexistuje, vše bylo pouze ústní. Myslí si, že u toho byl pan , jméno FO, . Obsahem této dohody bylo, že až se dokončí likvidace firmy, tak se nemovitost přepíše zase na něj. K tomu doplnil, že formálně společnost v likvidaci v roce , Anonymizováno, ještě nebyla, ale už věděli, že v likvidaci skončí. Jako důvod, proč předmětnou nemovitost nepřevedl přímo na sebe, uvedl, že to bylo z důvodu jeho neznalosti. K dotazu soudu, zda již v roce , Anonymizováno, měl nějaké exekuce, pak uvádí, že to nyní neví, ale myslí si, že předtím měl nějakou exekuci u exekutora Vrány, ale tu zaplatil. Žalovaný přiznal, že předmětnou nemovitost užívá pro potřeby své osoby a své rodiny na základě toho, že všechno zaplatil on; nemovitost užívá na základě ústní dohody s paní , jméno FO, , že v budoucnu bude nemovitost přepsána zpět na něj. Žádnou smlouvu na užívání předmětné nemovitosti neuzavřel; toto vysvětloval tím, že se domluvil s paní , jméno FO, na zpětném převodu na jeho osobu. Žalovaný dále tvrdil, že své dluhy vůči paní , jméno FO, zaplatil. , číslo, Kč jí vrátil; na to má svědky. Co se týče částky , částka, , tak za to se nakoupila , jméno FO, , jméno FO, bez technické kontroly, na kterou nakoupil náhradní díly, které do auta vložil. Vozidlo si odvezla následně paní , jméno FO, na svůj pozemek. K dotazu, proč stran předmětné nemovitosti nemá žádný písemný doklad, pak vysvětlil, že byl laxní. Vyslovil názor, že kdyby nemovitost platila paní , jméno FO, , pak by na to papír určitě byl. Protože ale koupi nemovitosti platil on a paní , jméno FO, věřil, nepovažoval písemný doklad za důležitý. K dotazu zástupce žalobce vysvětlil, že v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, s paní , jméno FO, stran převodu předmětné nemovitosti nejednal, protože nebyla ukončena likvidace společnosti. Neví přitom, proč čekal na ukončení likvidace; pak vysvětlil, že si na internetu vyčetl, že i v rámci likvidace může firma nadále přijímat zakázky. Je jednatelem této společnosti, ale firma fakticky nic nedělá. Žalovaný zdůraznil, že tomu nerozumí, ostatně jej nekontaktoval ani samotný likvidátor společnosti. Stran současných exekucí na svou osobu žalovaný uvedl, že je na něj vedeno asi 6 exekucí. Neví však, jaká je jeho celková dlužná částka. V období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, platila daň z nemovitosti paní , jméno FO, ; to je proto jediné, co jí žalovaný dluží. Stran užívání nemovitosti uvedl, že jako bytový prostor to užívá asi 4 roky, přičemž předtím provedl rekonstrukci nemovitosti. Nemá možnost bydlet jinde. S paní , jméno FO, v nemovitosti nebydlel ani v době jejich soužití. Tehdy v nemovitosti přespával.

17. S ohledem na předmět tohoto řízení v podobě žaloby na vyklizení předmětných nemovitostí soud zamítnul návrh žalovaného na provedení znaleckého posudku pro zjištění obvyklého nájemného za nájem nemovitosti k předmětné nemovitosti, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby je zjištění toho, zda žalovaný či společnost , právnická osoba, má vůči někomu nároky z titul nájemního vztahu, resp. nárok na zápočet částky , částka, vůči nájemnému, irelevantní. Předmětem tohoto řízení bylo posouzení otázky, zda žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti a zda žalovaný má jakýkoli titul k užívání předmětné nemovitosti, případně zda je tato v jeho vlastnictví. Předmětem tohoto řízení žalovaný neučinil vypořádání jiných jeho domnělých nároků (či nároků jiné osoby) vůči žalobci či jiné osobě. Ostatně kdyby se mělo jednat nároky společnosti , právnická osoba, , musel by žalovaný mj. prokázat, že tyto nároky na něj byly postoupeny, resp. že na něj přešly.

18. Dle § 1040 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“ či „občanského zákoníku“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle odstavce druhého žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

19. V projednávané věci se žalobce domáhal vyklizení žalovaného z předmětné nemovitosti na základě jeho tvrzení, že žalovaný předmětnou nemovitost užívá a bydlí v ní, resp. v ní provozuje autodílnu.

20. Pro provedeném dokazování má soud postaveno na jisto, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti, jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro kat. území , adresa, I k právnímu stavu ke dni , datum, (odst. 6 tohoto rozsudku). Žalobce nabyl vlastnické právo úplatným převodem naplňujícím všechny pro to, aby se stal výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti (viz ustanovení § 984 odst. 1 NOZ). Samotná skutečnost, že v trestním řízení bylo v jednom úředním záznamu o podání vysvětlení ze strany paní , jméno FO, zachyceno, že za prodej předmětné nemovitosti obdržela fakticky oproti textu kupní smlouvy ze dne , datum, částku nižší, neznamená, že k převodu vlastnického práva na žalobce nedošlo. Ostatně žalovaný v tomto směru nenapadá skutečnost, že předmětnou nemovitost vlastní žalobce, ale pouze to, že k této nemovitosti má mít právo užívat ji na základě dohody s paní , jméno FO, , resp. mělo dojít k naplnění dohody mezi ním a paní , jméno FO, stran převodu vlastnického práva na jeho osobu po ukončení likvidace společnosti , právnická osoba21. Dále soud zjistil, že předmětnou nemovitost fakticky užívá žalovaný, jak ostatně přiznal žalovaný ve své výslechu - viz odst. 16 rozsudku. Rovněž tuto skutečnost nepřímo potvrdila ve svém výslechu paní , jméno FO, (viz odst. 15 rozsudku), když popisovala, že se s žalovaným snažila domluvit stran užívání nemovitosti, resp. jejich vzájemného vypořádání týkající se této nemovitosti, avšak neúspěšně, což následně vedlo k uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, a prodeji nemovitosti žalobci. Rovněž tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky spornými.

22. Spornou skutečností naopak je, zda žalovaný disponuje jakýmkoli právem na užívání předmětné nemovitosti. Soud má přitom za to, že po provedeném zevrubném dokazování se žalovanému, kterého v tomto směru v souladu s poučením soudu tížilo břemeno tvrzení a důkazní břemeno, nepodařilo prokázat, že by takovýmto právem disponoval.

23. Soud v tomto směru neuvěřil výpovědi žalovaného, v níž žalovaný uvedl, že se "na něčem" s paní , jméno FO, stran předmětné nemovitosti dohodnul. Soud má naopak za to, že to byl žalovaný, kdo vyvedl peněžní prostředky ze společnosti , právnická osoba, , aniž by tato získala za toto jednání jakékoli protiplnění, na koupi předmětné nemovitosti, jejíž vlastnické právo zcela vědomě nechal převést na paní , jméno FO, . V tomto směru soud zdůrazňuje, že je irelevantní, kdo fakticky sjednával příslušnou kupní smlouvu (zda žalovaný nebo paní , jméno FO, ) a kdo poskytnul příslušné peněžní prostředky (zda to byly peněžní prostředky žalovaného, jak si on zjevně myslel, nebo společnosti , právnická osoba, , anebo třetí osoby - ostatně to, že na koupi nemovitosti jsou použity peněžní prostředky třetí osoby, typicky banky, není nic mimořádného a rovněž to nezakládá důvod, aby se tato třetí osoba stala vlastníkem takovéto nemovitosti), případně kdo nemovitost následně fakticky užívá či kdo prováděl její postupnou rekonstrukci. Stěžejní naopak je, kdo učinil příslušné právní jednání v podobě koupi nemovitosti do svého vlastnictví. V projednávané věci přitom bylo bez jakýchkoli pochyb prokázáno, že tuto vůli k převodu vlastnického práva na svou osobu projevila paní , jméno FO, . Ta byla stranou předmětného právního jednání a tu jako kupující ostatně vnímali i prodávající (viz sdělení , jméno FO, popsané v odst. 12 rozsudku). Je přitom irelevantní, zda se paní Teryková s paní , jméno FO, či s panem , jméno FO, osobně viděla či setkala; důležité je pouze to, kdo byl účastníkem tohoto jednání. Touto osobou přitom byla zjevně pouze paní , jméno FO, .

24. Tak to ostatně vnímal i žalovaný, který ve své výpovědi potvrdil, že se předmětná nemovitost měla převést na paní , jméno FO, , nikoli na jeho osobu. Soud má přitom za to, že jednání žalovaného bylo motivováno snahou vyhnout se tomu, aby předmětná nemovitost byla přepsána na jeho samotného, neboť se obával, že v takovém případě bude předmětem exekuce - viz výpověď žalovaného, v níž přiznal, že jak v současné době (tak i v minulosti, pravděpodobně i v době převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti) je v exekuci, tudíž je žalovanému zřejmé, že v takovém případě by se o předmětnou nemovitost zajímal příslušný exekutor, který by se snažil předmětnou nemovitost exekvovat. To je podle soudu rovněž pravý důvod, proč se žalovaný fakticky nesnažil o reálné naplnění jím tvrzené dohody mezi ním a paní , jméno FO, v pozdější době, kdy došlo k ukončení likvidace společnosti , právnická osoba, (viz usnesení o odložení věci ze dne , datum, , č. j. , číslo, citovaný v bodě 14.5 rozsudku), neboť žalovanému je zřejmé, že by takováto nemovitost byla exekvována k úhradě jeho dluhů. To, že se žalovaný v těchto právních souvislostech orientuje, vyplývá soudu i z toho, že společnost , právnická osoba, nebyla formálně do roku , Anonymizováno, psána na žalovaného, ačkoli za ni jednal, přičemž důvodem bylo to, aby se tato společnost nestala předmětem případného vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství žalovaného (viz podání vysvětlení paní , jméno FO, citované v odst. 14.3 rozsudku). Soud v tomto směru nevěří tvrzení žalovaného, že o ukončení likvidace společnosti , právnická osoba, neví. Jako jediný jednatel této společnosti (viz jeho výpověď citované v odst. 16 rozsudku) má vykonávat příslušné povinnosti ve vztahu k této společnosti i po dobu její likvidace a má se o její osud zajímat, zvláště když je to on, kdo jako jediný může likvidátorovi poskytnout příslušné informace stran majetkové situace společnosti. Soud rovněž podpůrně poukazuje na princip formální a materiální publicity obchodního rejstříku, vedoucí k tomu, že žalovanému příslušné informace o "jeho" společnosti , právnická osoba, musejí být známy.

25. Stran žalovaným tvrzené dohody mezi ním a paní , jméno FO, soud dospěl k závěru, že žádná dohoda mezi ním a paní , jméno FO, stran budoucího převodu předmětné nemovitosti na něj a jejich vzájemného vypořádání nebyla uzavřena. Soud uvěřil výpovědi paní , jméno FO, , že předmětná nemovitosti byla původně kupována za tím účelem, aby ona v ní spolu s žalovaným, se kterým v dané době tvořila milenecký pár, žila, přičemž výlučný převod na její osobu byl ze strany žalovaného motivován nejen tím, aby se předmětná nemovitost "dostala" z dosahu případné exekuce a případného sporu o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství žalovaného (viz výše), ale aby případně zajistil zájem paní , jméno FO, setrvat v mileneckém vztahu s ním za situace, kdy tato zjevně hradila řadu dluhů žalovaného a půjčovala mu nemalé částky peněz (viz její výpověď citovaná v odst. 15 a listiny popsané v odst. 14.4. tohoto rozsudku). Soud nevěří tvrzení žalovaného, že mezi ním a paní , jméno FO, byla v době, kdy byly "milenci", ústně uzavřená dohoda o jejich vzájemném vypořádání a převodu nemovitosti na žalovaného poté, což již nebude společnost , právnická osoba, v likvidaci, neboť takovéto jednání mezi milenci nepovažuje za obvyklé a předvídatelné. Naopak za obvyklé jednání považuje to, že partner převede na svou milenku v době trvání mimomanželského poměru věci větší hodnoty za účelem zachování mileneckého vztahu. Soud má naopak za to, že pokud by se žalovaný v tomto směru chtěl na něčem s paní , jméno FO, v tomto směru domluvit, jistě by to bylo formou písemné dohody, neboť jak i samotný žalovaný přiznal, paní , jméno FO, by na uzavření písemné dohody trvala, pokud by něco měla platit - soud k tomu přitom zdůrazňuje, že by v důsledku uzavření takovéto dohody v budoucnosti měla přijít o nemovitost zjevně nemalé hodnoty, u které lze navíc obecně očekávat navýšení ceny jejím zhodnocením v podobě opravy, která byla zjevně v době koupě již očekávaná (viz výpověď žalovaného, že jej již pan , právnická osoba, upozorňoval na nutnost provedení dalších oprav nemovitosti za účelem použití stavby k bydlení).

26. Pokud žalovaný rozporoval výpověď paní , jméno FO, a důkazní prostředky stran toho, že mu paní , jméno FO, půjčila nemalé finanční prostředky (listiny popsané v odst. 14.4. tohoto rozsudku dokládající převod peněz ve výši , částka, ), když tvrdil, že tyto dluhy uhradil a že na to má svědky, pak se soud pozastavuje nad tím, proč tyto svědky a další důkazní prostředky k prokázání úhrady jeho dluhů nenavrhnul k provedení. To, že paní , jméno FO, tvrdí, že žalovaný vůči ní měl nemalé dluhu, jejichž úhradu převodem nemovitosti měl takto "zajišťovat" a které žalovaný neuhradil, což vedlo k prodeji předmětné nemovitosti na žalobce, totiž žalovaný věděl již na základě trestního řízení provedeného na základě jím podaného trestního oznámení týkajícího se podezření na spáchání podvodu ze strany paní , jméno FO, , v jehož průběhu byl žalovaný s tímto opakovaně konfrontován. To, že žalovaný měl mít vůči paní , jméno FO, dluhy, nepřímo zjistil i policejní orgán (viz usnesení o odložení věci ze dne , datum, , č. j. , číslo, ), kterému , jméno FO, potvrdil, že mu , jméno FO, řekla o dluzích žalovaného vůči její osobě. Soud přitom nemá za to, že by paní , jméno FO, toto v minulosti účelově rozhlašovala s vidinou vedení tohoto řízení, v němž by se zkoumalo, zda žalovaný jí něco dlužil a zda toto žalovaný následně i uhradil.

27. Soud k tomu doplňuje, že žalovaným uváděné osoby, které by o údajné dohodě mezi ním a paní , jméno FO, něco měly vědět, o žádné dohodě zjevně nic neví. , jméno FO, totiž ve svém sdělení pro soud uvedla pouze tolik, že nemovitost prodala paní , jméno FO, a nic dalšího jí není známo. , jméno FO, , kterého se žalovaný rovněž dovolával, policejnímu orgánu sdělil, že mu paní , jméno FO, sdělila, že má žalovaný vůči ní dluhy.

28. Podpůrně soud dále poukazuje na to, že i kdyby se žalovanému podařilo prokázat, že mezi ním a paní , jméno FO, byla uzavřena dohoda stran toho, že následně dojde k převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti na žalovaného po ukončení likvidace společnosti , právnická osoba, , musela by být taková smlouva naplňující zjevně znaky smlouvy o smlouvě budoucí s ohledem na její předmět uzavřena písemně - viz PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, výklad k § 1785. In: marg. č.

10. Kdyby byla uzavřena a žalovanému se podařilo prokázat její obsah, byla by taková dohoda stižena neplatností. V neposlední řadě soud poukazuje na to, že žalobce je osobou odlišnou od paní , jméno FO, ; pokud by se tedy chtěl žalovaný dovolávat takové dohody, musel by rovněž prokázat, že závazky z ní přešly na žalobce.

29. K procesnímu postupu soudu stran provedení podání vysvětlení z jiných řízení nebo čtení prohlášení jednotlivých osob namísto jejich výslechu dle § 126 o. s. ř. soud uvádí, že oba účastníci s tímto souhlasili. Soud nadto zdůrazňuje, že z těchto listin zjistil, že dotyčné osoby by zjevně nemohly vypovědět více o vztahu mezi žalovaným a paní , jméno FO, a zejména by nemohly vypovědět, zda mezi nimi byla uzavřena dohoda stran budoucího převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti. , jméno FO, totiž potvrdila pouze to, že byla smluvní stranou kupní smlouvy z , datum, , což nebylo mezi stranami sporné. A paní , jméno FO, k dané věci policejnímu orgánu sdělila pouze to, že žalovaný fakticky jednal jménem společnosti , právnická osoba, a že o použitích peněžních prostředků rozhodoval rovněž žalovaný. Rovněž tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná.

30. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal, že je vlastníkem předmětné nemovitosti, kterou užívá žalovaný, jemuž se nepodařilo prokázat, že k tomuto užívání má jakýkoli právní titul. K tomu soud opakovaně uvádí, že předmětem řízení bylo posouzení toho, zda žalovaný neoprávněně užívá předmětnou nemovitost a zda je tedy žaloba na vyklizení předmětné nemovitosti důvodná. Předmětem řízení nebylo posouzení toho, zda má společnost , právnická osoba, nějaké nároky na vypořádání z titulu uhrazení kupní ceny v roce 2015 nebo z titulu provedené rekonstrukce předmětné nemovitosti. Rovněž předmětem řízení nebylo posouzení toho, zda žalovaný předmětnou nemovitost zrekonstruoval a zda na základě tohoto má vůči žalobci či , jméno FO, nárok na nějaké vypořádání. Pro předmět řízení bylo rovněž irelevantní, zda žalobce má zajištěn přístup k předmětné nemovitosti přes další pozemky či nikoli (nad rámec nezbytného odůvodnění přitom soud odkazuje na výpis z katastru nemovitostí, podle kterého přístup k předmětné nemovitosti je zajištěn na základě věcného břemene).

31. Stran lhůty k vystěhování se z předmětné nemovitosti soud přihlédnul k tíživé sociální a majetkové situaci žalovaného a jeho rodiny, které znemožňuje, aby se z nemovitosti vystěhoval v krátkém časovém horizontu. Lhůtu 60 dnů tak má soud za adekvátní situaci, možnostem žalovaného a tomu, aby žalobce dlouho nečekal na to, aby mohl předmětnou nemovitost jako její vlastník užívat dle svých představ.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

33. K výši nákladů řízení soud uvádí, že zástupci žalobce nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby v podobě nahlížení do spisu , datum, , neboť má za to, že toto jednání je nutné považovat za součást úkonu v podobě případě na jednání soudu proběhnuvšího dne , datum, , za něž byla zástupci žalobce přiznána odměna za jeden úkon právní služby. Soud dále přiznal zástupci žalobce odměnu za vypracování smlouvy o smlouvě budoucí, která však nebyla žalovaným realizována, avšak výši tarifní hodnoty určil v souladu s § 9 odst. 1 advokátního tarifu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, či usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2305/19), neboť předmětem řízení bylo vyklizení nemovitosti, nikoli částka , částka, , na kterou zněla tato smlouva o smlouvě budoucí.