21 C 174/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Šlapalem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 2) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 o zřízení práva nezbytné cesty ve formě služebnosti

I. Žaloba, aby soud povolil za náhradu právo nezbytné cesty v podobě služebnosti ve prospěch vlastníka stavby garáže bez čp/če stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a vlastníka stavby přístavby rodinného domu č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy zatíženými pozemky jsou pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. , hodnota, ) na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. , hodnota, ) na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zřízení práva nezbytné cesty ve formě služebnosti s tvrzením, že je vlastníkem stavby garáže pro dva osobní automobily stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (dále jen „garáž“) a stavby přístavby rodinného domu č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dále jen „přístavba“) v katastrálním území , adresa, , kdy uvedené stavby nejsou spojeny s veřejnou cestou a žalobce nemá k těmto stavbám zajištěn legální přístup. Obě žalované jsou vlastníky pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , přes které má nezbytná cesta k uvedeným stavbám vést.

2. Žalovaná č. , hodnota, ) se k žalobě vyjádřila tak, že žalobce není vlastníkem předmětných staveb, když obě stavby jsou v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Žalobce se tak domáhá zřízení přístupu k cizímu majetku. Přístavba domu č.p. , Anonymizováno, je pak černou stavbou, jež byla postavena bez stavebního povolení. Žalobce není vlastníkem žádné z předmětných nemovitostí a nemovitosti užívá bez právního titulu. Žalovaná č. , hodnota, ) proto s žalobou nesouhlasí (viz vyjádření žalované č. , hodnota, na čl. 86-89 spisu).

3. Žalovaná č. , hodnota, ) se k žalobě vyjádřila tak, že se zcela připojila k vyjádření žalované č. , hodnota, ) (viz vyjádření žalované č. , hodnota, na čl. 74-75 spisu).

4. Soud se nejprve zabýval listinnými důkazy vztahujícími se k evidovaným vlastnickým vztahům, k nabytí nemovitých věcí a jejich právní historii, kdy byly prokázány následující pro věc relevantní skutečnosti:a) Žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba domu č.p. , Anonymizováno, , a pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , kdy každá z žalovaných vlastní ideální 1/2 těchto pozemků (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 55 a 96-97 spisu). Žalovaná č. , hodnota, ) nabyla ideální 1/2 pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, do vlastnictví od žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 1. 2. 1999 s právními účinky vkladu ke dni 3. 2. 1999 (prokázáno kupní smlouvou na čl. 4 a 91-92 spisu). Žalovaná č. , hodnota, ) nabyla druhou ideální 1/2 pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, do vlastnictví od žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 9. 4. 2001 s právními účinky vkladu ke dni 11. 4. 2001 (prokázáno kupní smlouvou na čl. 5-6 a , právnická osoba, spisu). Z obou kupních smluv a z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. , hodnota, pak zcela zjevně vyplývá, že z pozemku parc. č. , Anonymizováno, o tehdejší výměře , Anonymizováno, m2 byl v mezidobí oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, o tehdejší výměře , Anonymizováno, m2, přičemž pozemek parc. č. , Anonymizováno, má nyní výměru , Anonymizováno, m2. Dále byl v mezidobí z pozemku parc. č. , Anonymizováno, o tehdejší výměře , Anonymizováno, m2 geometrickým plánem oddělen pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je předmětná garáž bez čp/če, přičemž pozemek parc. č. , Anonymizováno, má nyní výměru , Anonymizováno, m2 (prokázáno geometrickým plánem na čl. 63 spisu a výpisem z katastru nemovitostí na čl. 126-127 a 179 spisu).b) Žalovaná č. , hodnota, ) je dále výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 249-250 spisu). Žalovaná č. , hodnota, ) nabyla uvedený pozemek do svého vlastnictví od , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2016 s právními účinky vkladu ke dni 28. 11. 2016 (prokázáno kupní smlouvou na čl. 23-24 spisu).c) Všechny předmětné pozemky, konkrétně nynější pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jsou přehledně zobrazeny v katastrální ortofotomapě na čl. 180 a 230 spisu a soud na tuto ortofotomapu v podrobnostech odkazuje.d) K evidovaným vlastnickým vztahům lze dále uvést, že žalobce u žádného z pozemků ani u stavby garáže nefiguruje jako jejich vlastník. Přístavba pak není zanesena do katastru nemovitostí, byť skutečně existuje a je patrná na ortofotomapě. Žalobce je bývalým manželem žalované č. , hodnota, ), kdy manželství bylo uzavřeno dne 12. 8. 2000 (prokázáno oddacím listem na čl. 207 spisu) a rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 10. 12. 2020, č.j. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci dne 11. 7. 2021 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 9. 6. 2021 (známo soudu z úřední činnosti). Žalobce a žalovaná č. , hodnota, ) uzavřeli za trvání jejich manželství dne 4. 4. 2001 formou notářského zápisu dohodu o zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů, z níž se mimo jiné podává, že každý z účastníků bude počínaje dnem následujícím po uzavření dohody nabývat do svého výlučného vlastnictví nemovité věci (prokázáno notářským zápisem sp.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, na čl. 26-27 a 106-108 spisu). Z uvedeného vyplývá, že žalovaná č. , hodnota, ) nabyla od žalobce ideální 1/2 nynějších pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, před uzavřením jejich manželství a pozemek parc. č. , Anonymizováno, do svého výlučného vlastnictví za trvání manželství, nicméně v době, kdy již bylo společné jmění manželů notářským zápisem zúženo. Lze tedy uzavřít, že stav evidovaný v katastru nemovitostí je právně v souladu se stavem skutečným. Zbývá doplnit, že žalovaná č. , hodnota, ) je matkou žalované č. , hodnota, ) a z tohoto titulu bývalou tchyní žalobce (tato skutečnost je mezi účastníky nesporná).

5. Soud se dále zabýval otázkou a okolnostmi vzniku předmětných staveb, tedy garáže a přístavby, o nichž žalobce tvrdí, že je jejich výlučným vlastníkem.Dle ustanovení § 506 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), jsou součástí pozemku stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných. Dle ustanovení § 3054 o.z., stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Dle ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník (obč. zák.), není stavba součástí pozemku.Vzhledem k tomu, že právní režim staveb je v režimu starého a nového občanského zákoníku odlišný, bylo třeba nejprve zodpovědět otázku, kdy předmětné stavby garáže a přístavby vznikly. Pokud by vznikly do 31. 12. 2013 včetně, nebyly by součástí pozemku v případě, že vlastnické právo ke stavbě a vlastnické právo k pozemku by nesvědčilo téže osobě. Pokud by vznikly po 1. 1. 2014, byly bez dalšího součástí pozemku.

6. Žalobce navrhl k prokázání svého tvrzení, že je vlastníkem předmětných staveb, výslech tří svědků, kteří se měli na výstavbě těchto staveb podílet. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, byly nejprve slyšeni dne 10. 10. 2022 (viz protokol na čl. 212-213 spisu). Aby byla zajištěna co nejvyšší přesnost, autenticita a bezprostřednost výpovědí, nařídil soud dále místní šetření a provedl výslechy všech tří svědků rovněž přímo na místě samém dne 7. 11. 2022 (viz protokol na čl. 233-234 spisu).a) , jméno FO, (bez příbuzenského vztahu k účastníkům) nejprve vypověděl, že stavba garáže byla z roku 1999-2001 a dále pro žalobce asi v roce 2000 dělal přístavbu rodinného domu. Na místě samém svědek uvedl, že se podílel na stavbě garáže, dělal zdivo od stropu nahoru a střechu. Časově svědek uvedl, že to bylo někdy v letech 2004-2005, možná 2007. Dále dělal někdy v letech 2005-2006-2007 dřevěnou přístavbu myslivny. Peníze za práci a materiál mu hradil žalobce. Svědkovi žalobce předložil jím vytištěné barevné fotografie a snímky google mapy ručně označené daty jejich pořízení, jež zobrazují předmětné stavby (založeny v příloze spisu). Svědek na snímcích poznal předmětné stavby.b) , jméno FO, (bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že dělal pro žalobce celou přístavbu od základů až po terasu vyjma dřevěné přístavby myslivny. Časově svědek označil možná rok 2005. , právnická osoba, garáže se nijak nepodílel. Svědkovi žalobce předložil jím vytištěné barevné fotografie a snímky google mapy ručně označené daty jejich pořízení, jež zobrazují přístavbu (založeny v příloze spisu). Svědek na snímcích přístavbu poznal a podrobněji pospal průběh její stavby.c) , jméno FO, (bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že na garáži dělal stropy, zděné vikýře a celou fasádu, na přístavbě se nijak nepodílel.d) Žalobce dále k důkazu předložil čestná prohlášení všech shora uvedených svědků (založena na čl. 159-162 spisu). Soud svědky s jejich prohlášeními konfrontoval, přičemž vyšlo najevo, že obsah čestných prohlášení formuloval sám žalobce a svědci je na žádost žalobce podepsali. Svědci při svém výslechu obsah prohlášení potvrdili. Soud nicméně nakonec nepovažuje obsah čestných prohlášení i výslechy svědků za rozhodující důkazy, neb tyto důkazy byly prováděny výhradně za účelem objasnění otázky doby vzniku předmětných staveb, jež byla nakonec dostačujícím způsobem vyřešena níže provedenými důkazy.

7. Soud si dále k důkazu vyžádal spis , právnická osoba, , adresa, , Stavebního úřadu, sp.zn. SU/0032495/20/Kř ve věci Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí „Garáž pro 2 osobní automobily“, z něhož zjistil následující relevantní skutečnosti:Dne 3. 5. 2001 vydal stavební úřad oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby garáže pro dva osobní automobily na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , kdy řízení bylo zahájeno na žádost žalobce jako stavebníka. Žalobci jako stavebníku bylo současně uloženo, aby doložil stavebnímu úřadu doklad o vlastnictví pozemku parc. č. , Anonymizováno, s tím, že pokud je pozemek v podílovém spoluvlastnictví, jsou stavebníky všichni spoluvlastníci anebo musí být mezi spoluvlastníky uzavřena smlouva dle občanského zákoníku (oznámení založeno rovněž na čl. 78-79 spisu). Dne 9. 7. 2001 vydal stavební úřad rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, jímž na základě žádosti žalobce a žalované č. , hodnota, ) dodatečně povolil na pozemku parc. č. , Anonymizováno, stavbu garáže pro dva osobní automobily (rozhodnutí založeno rovněž na čl. 80-82 spisu). Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se mimo jiné podává, že stavebník zahájil stavbu bez stavebního povolení, stavební úřad dne 22. 2. 2001 zahájil řízení o odstranění stavby, přičemž stavebník následně prokázal, že stavbu není nutné odstranit a podal dne 12. 4. 2001 žádost o dodatečné povolení stavby. Dne 1. 6. 2020 podal žalobce stavebnímu úřadu návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbě garáže a dne 3. 6. 2020 zahájil stavební úřad kolaudační řízení. Garáž byla v červnu 2020 zaměřena geometrickým plánem a v červenci 2020 byla projektantem , jméno FO, vypracována stavební dokumentace skutečného provedení stavby. Dne 14. 9. 2020 pak stavební úřad vydal kolaudační rozhodnutí, jež nabylo právní moci dne 15. 10. 2020, jímž povolil užívání stavby garáže (rozhodnutí založeno rovněž na čl. 11-13 spisu). Stavba garáže pak byla následně zanesena do katastru nemovitostí a je zapsána jako součást nově vzniklého pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v podílovém spoluvlastnictví žalovaných (ad odst. 4 písm. a).

8. Ve vztahu ke stavbě garáže má soud shora provedenými důkazy za prokázané, že její stavba byla zcela dokončena za účinnosti starého občanského zákoníku (obč. zák.), nejpozději na začátku roku 2001, což vyplývá z toho, že stavební úřad dne 22. 2. 2001 zahájil řízení o jejím odstranění, tedy předmětná stavba již k tomuto datu musela existovat. Pokud svědci při jejich výslechu na místě samém časově zařadili stavbu do let 2004-2007, tak toto lze jednoduše vysvětlit tím, že svědci takto učinili odhadem, přičemž sami poukazovali na značný časový odstup. Je naopak logické a věrohodné, že přesný časový údaj nelze po svědcích za této situace spravedlivě požadovat. , právnická osoba, starého občanského zákoníku nabývá vlastnictví k nově zhotovené věci originárně ten, kdo věc vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, kdo stavbu uskutečnil s úmyslem mít ji pro sebe. Není přitom rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Vzhledem k tomu, že v režimu starého občanského zákoníku není stavba součástí pozemku, není pro nabytí vlastnického práva ke stavbě rozhodující vlastnictví pozemku, na němž je umístěna (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Provedené důkazy dále prokazují, že žalobce a žalovaná č. , hodnota, ) byli od 12. 8. 2000 do 11. 7. 2021 manželé, přičemž s účinností od 5. 4. 2001 měli formou notářského zápisu zúženo SJM a každý z nich od tohoto data nabýval nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. Stavba garáže stála původně na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož ideální 1/2 nabyla žalovaná č. , hodnota, ) od žalobce před uzavřením manželství s právními účinky ke dni 3. 2. 1999 a ideální druhou 1/2 žalovaná č. , hodnota, ) od žalobce s právními účinky ke dni 11. 4. 2001 (ad odst. 4 písm. a). Za této situace, kdy je spolehlivě shora uvedeným spisem stavebního úřadu prokázáno, že stavba garáže na pozemku parc. č. , Anonymizováno, stála nejpozději dne 22. 2. 2001, přichází v úvahu dvě varianty jejího vlastnického režimu. V případě, že stavba garáže byla postavena v období od 12. 8. 2000 do 22. 2. 2001, tvořila by součást tehdejšího SJM žalobce a žalované č. , hodnota, ), neb k jeho zúžení došlo až s účinností od 5. 4. 2001, přičemž vzhledem k tomu, že garáž nebyla předmětem zúžení SJM (v notářském zápise není vůbec zmíněna) a manželství žalobce a žalované č. , hodnota, ) zaniklo dne 11. 7. 2021 právní mocí rozvodového rozsudku, byla by garáž v současné době součástí zaniklého a dosud nevypořádaného SJM. Pokud byla garáž postavena v období do 11. 8. 2000, byla by naopak výlučným vlastnictvím žalobce. Je přitom zřejmé, že za této situace garáž nikdy nebyla a ani se po účinnosti nového občanského zákoníku nestala součástí pozemku a její zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečným vlastnickým vztahům. Soud nicméně v tomto řízení řešil otázku vlastnictví garáže toliko jako otázku předběžnou, neb předmětem řízení je zřízení přístupu k ní v podobě služebnosti nezbytné cesty.

9. Soud ve vztahu k požadavku žalobce na zřízení nezbytné cesty ke garáži aplikoval následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.):Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (§ 1029 odst. 1 o.z.). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (§ 1029 odst. 2 o.z.). Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení (§ 1032 odst. 1 o.z.).

10. Provedenými důkazy i šetřením na místě samém bylo prokázáno, že stavba garáže ve výlučném vlastnictví žalobce nebo v nevypořádaném SJM žalobce a žalované č. , hodnota, ) není spojena s veřejnou cestou a je zcela obklopena pozemky v podílovém spoluvlastnictví obou žalovaných a pozemkem ve výlučném vlastnictví žalované č. , hodnota, ) (viz rovněž ortofotomapa na čl. 180 a 230 spisu). Potud by žaloba byla v této její části důvodná. Nelze však přehlédnout, že žalobce si sám způsobil hrubou nedbalostí nedostatek přístupu ke garáži, což dle ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. vylučuje, aby soud nezbytnou cestu ke garáži povolil. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp.zn. 22 Cdo 3242/2015, uveřejněné pod č. 37/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Dle závěrů tohoto judikátu je na překážku povolení nezbytné cesty takové závadné jednání, z něhož lze usoudit na zavinění žadatele ve formě úmyslu (přímého či nepřímého) či ve formě hrubé nedbalosti. Hrubou nedbalostí se pak rozumí nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu osoby k plnění jejích povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti této osoby k zájmům jiných osob. Aplikace ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. může typově přicházet do úvahy zejména v situacích, kdy vlastník nemovité věci měl k nemovité věci zajištěno spojení na veřejnou cestu, o které následně hrubě nedbalým či úmyslným jednáním přišel, v situacích, kdy vlastník nemovité věci svou stavební činností zabránil napojení své nemovité věci na veřejnou cestu a v situacích, kdy osoba nabývá nemovitou věc, aniž by k ní měla zajištěno spojení veřejnou cestou a její jednání lze považovat za hrubě nedbalé či úmyslné. Při posouzení jednání nabyvatele nemovité věci lze vyjít ze základní premisy obsažené v ustanovení § 4 o.z., podle níž se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Taková osoba se v rámci běžné opatrnosti při nabytí nemovité věci zajímá o to, jak je k nabývané nemovité věci zajištěn přístup, a v případě, že k nemovité věci přístup není zajištěn, se již před koupí pokusí přístup k nemovité věci zařídit a bez dalšího se nespoléhá jen na to, že mu soused umožní přes svůj pozemek přístup, popř. že mu bude přístup povolen soudním rozhodnutím. Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou.

11. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce byl původním výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na němž byla nejpozději ke dni 22. 2. 2001 postavena, a to bez stavebního povolení jako černá stavba, předmětná garáž, a dále i pozemků sousedních parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Ideální 1/2 těchto pozemků prodal kupní smlouvu ze dne 1. 2. 1999 žalované č. , hodnota, ) a druhou zbývající ideální 1/2 pozemků kupní smlouvou ze dne 9. 4. 2001 žalované č. , hodnota, ) (ad odst. 4 písm. a). Žalobce se tedy sám dobrovolně zcela zbavil svého vlastnického práva k pozemkům a tím i přístupu k předmětné garáži, jež nikdy nebyla a není součástí pozemku, na němž stojí (ad odst. 8), a to v době, kdy předmětná garáž již stála. Uvedeného si musel být žalobce nepochybně vědom, přičemž dle ustanovení § 4 o.z. lze presumovat, že i žalobce má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. Jde rovněž k tíži žalobce, že stavbu garáže prováděl bez stavebního povolení a stavbu začal legalizovat až poté, co stavební úřad nařídil její odstranění. Uvedené jednání žalobce proto soud vyhodnotil jako hrubě nedbalé mající za následek nepovolení nezbytné cesty k předmětné garáži.

12. Dále se soud zabýval přístavbou domu č.p. , Anonymizováno, . Soud si k důkazu vyžádal spis , právnická osoba, , adresa, , Stavebního úřadu, sp.zn. , Anonymizováno, ve věci Dodatečné povolení stavby „Stavební úpravy a přístavba rodinného domu , adresa, “, z něhož zjistil následující relevantní skutečnosti:Dne 22. 6. 2020 podal žalobce jako žadatel a vlastník stavby stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby a o povolení jejího užívání, kdy tato se týkala přístavby stávajícího objektu rodinného domu č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , právnická osoba, žádosti žalobce přiložil projektovou dokumentaci pro dodatečné povolení stavby vypracovanou v březnu 2020 projektantem , jméno FO, , jejíž součástí je i studie přístavby, kterou vypracoval v únoru 2005 , Anonymizováno, . Dne 30. 6. 2020 vydal stavební úřad usnesení, jímž přerušil řízení o nařízení odstranění předmětné stavby (usnesení založeno rovněž na čl. 8 spisu). Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že žalobce jako stavebník podal dne 22. 6. 2020 žádost o dodatečné povolení stavby, jež byla provedena bez příslušného povolení nebo opatření vyžadovaného podle stavebního zákona. Žádost žalobce podal v okamžiku zahájení řízení o jejím odstranění, a proto stavební úřad řízení o odstranění stavby přerušil a nadále vede řízení o podané žádosti. Dne 1. 7. 2020 vyzval stavební úřad žalobce jako stavebníka, aby nejpozději do 30. 9. 2020 podanou žádost doplnil o souhlas vlastníka, když stavebník , Jméno zainteresované osoby 0/0, není vlastníkem stavby domu č.p. , Anonymizováno, a dotčených pozemků (výzva založena rovněž na čl. 7 spisu), a dále usnesením z téhož dne řízení o dodatečném povolení stavby nejpozději do 30. 9. 2020 přerušil. Dne 29. 9. 2020 požádal žalobce stavební úřad o prodloužení lhůty s tím, že se mu zatím nepodařilo od žalovaných jako vlastníků získat požadovaný souhlas. Usnesením ze dne 7. 10. 2020 stavební úřad žádosti žalobce vyhověl a lhůtu k odstranění nedostatků žalobci prodloužil do 31. 12. 2020. Dne 28. 12. 2020 žalobce znovu požádal stavební úřad o prodloužení lhůty s tím, že stále nemá souhlas žalovaných jako vlastníků. Usnesením ze dne 18. 1. 2021 stavební úřad žádosti žalobce vyhověl a lhůtu k odstranění nedostatků žalobci prodloužil do 1. 2. 2021 (usnesení založeno rovněž na čl. 14-15 spisu). Dne 29. 1. 2021 žalobce znovu požádal stavební úřad o prodloužení lhůty s tím, že stále nemá souhlas žalovaných jako vlastníků. Usnesením ze dne , právnická osoba, . 2021 stavební úřad znovu žádosti žalobce vyhověl a lhůtu k odstranění nedostatků žalobci prodloužil do 30. 4. 2021. Žalobce pak dne 14. 6. 2021 navrhl stavebnímu úřadu přerušení řízení s odkazem na to, že podal k soudu tuto žalobu, kterou se domáhá zřízení práva nezbytné cesty. Zde soudem vyžádaný spis stavebního úřadu končí.K dotazu soudu na další postup stavebního úřadu v této věci žalovaná č. , hodnota, ) k důkazu předložila sdělení stavebního úřadu ze dne 21. 7. 2022 (založeno na čl. 252-255), z něhož se podává, že žalovaná č. , hodnota, ) podala dne 24. 6. 2022 stavebnímu úřadu podání označené jako „Stavební úpravy a přístavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , 41141 , adresa, “ s přílohami, kdy jednou z příloh je i žádost žalované č. , hodnota, ) jako stavebníka a vlastníka stavby o dodatečné povolení stavby a o povolení jejího užívání. Stavební úřad v tomto sdělení podrobně popsal postup dle stavebního zákona, odkázal na žádost žalobce podanou dne 22. 6. 2020, na přerušení řízení o odstranění stavby a na následné přerušení řízení ve věci žádosti žalobce, k němuž přistoupil dne 13. 7. 2021 na základě žádosti žalobce ze dne 14. 6. 2021, kdy řízení přerušil do doby pravomocného rozhodnutí soudu o této žalobě. Žalobce pak k důkazu předložil uvedené usnesení stavebního úřadu ze dne 13. 7. 2021, jímž stavební úřad řízení o jeho žádosti ve věci dodatečného povolení stavby přerušil do doby pravomocného rozhodnutí soudu o této žalobě (založeno na čl. 256-257 spisu).

13. Z provedených listinných důkazů (ad odst. 12) ve spojení s výpověďmi svědků (ad odst. 6) má soud za prokázané, že stavba přístavby započala nejdříve někdy v roce 2005 (viz zejména studie přístavby z února 2005, jež je součástí spisu stavebního úřadu), přičemž kdy byla dokončena, není spolehlivě prokázáno, zejména z toho důvodu, že stavba byla prováděna „načerno“ bez stavebního povolení a řízení o dodatečném povolení stavby není dosud skončeno, neb bylo stavebním úřadem přerušeno do pravomocného skončení tohoto řízení. Další průběh stavebního řízení proto nelze jakkoli presumovat. Otázka doby dokončení přístavby však nakonec není pro rozhodnutí této věci relevantní, neb bylo při místním šetření i projektovou dokumentací vypracovanou v březnu 2020 projektantem , jméno FO, bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že předmětná přístavba není samostatnou stavbou, nýbrž je součástí stavby jiné, konkrétně domu č.p. , Anonymizováno, , kterýžto je jako součást pozemku v podílovém spoluvlastnictví obou žalovaných (ad odst. 4 písm. a).

14. Při místním šetření bylo zjištěno (srov. zejména fotografie uložené na CD na čl. 231 spisu), že přístavba bezprostředně navazuje na původní dům č.p. , Anonymizováno, , z něhož zbylo toliko obvodové zdivo směrem do ulice a do dvora a část střechy, přičemž obvodová zeď směrem na jih byla zcela zbourána a nahrazena zděnou přístavbou, na níž je dále přímo napojena dřevěná přístavba myslivny. Toto nejlépe ilustruje fotografie pod č. , hodnota, (pohled směrem ze dvora), kdy světle zelená část stavby vpravo je původní stavba domu č.p. , Anonymizováno, , šedá část stavby uprostřed je zděná přístavba a dřevěná část vlevo je další přístavba tzv. myslivny. Všechny tři části jsou přitom stavebně propojeny, na sebe bezprostředně navazují a interiérově jsou volně bez jakýchkoli překážek průchozí. Stavebně tak jde o stavbu jedinou tvořící jeden funkční celek určený k bydlení jedné domácnosti (v podrobnostech viz pořízené fotografie).

15. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (§ 120 odst. 1 obč. zák.). Totéž platí i v poměrech nového občanského zákoníku, kdy dle ustanovení § 505 o.z. je součást věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

16. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2014, sp.zn. , spisová značka, . Dle závěrů tohoto judikátu lze vlastnické právo nabýt i vytvořením nové věci. Takto však lze nabýt vlastnictví jen k věci, která může být samostatným předmětem právních vztahů, nikoli k nesamostatné součásti věci. , právnická osoba, , postavená na místě odstraněné části původní stavby, se stává částí původní stavby jen v případě, že je stavebně funkčně propojená s původní stavbou, která jako věc nezanikla. Jinak řečeno, nově zřízená stavba je součástí původní stavby jen jestliže splňuje kritéria § 120 odst. 1 obč. zák., tedy jde-li o část, která k původní stavbě podle její povahy náleží a nemůže být oddělena, aniž by se tím původní stavba znehodnotila. Může-li jak část původní stavby, která nebyla odstraněna, tak i nová část plnit samostatně svou funkci a také samostatně existovat, jde o dvě samostatné stavby jako věci v právním smyslu. Ke stavbě však nelze nabýt vlastnictví její přestavbou („přepracováním“ či zpracováním - § 135b obč. zák.). Nabytí vlastnictví k „přestavěné“ stavbě je možné jen tehdy, pokud původní stavba jako věc v právním smyslu v důsledku přestavby zcela zanikla. Jde-li o přestavbu původní stavby a nebylo-li mezi jejím vlastníkem a stavebníkem dohodnuto něco jiného, je třeba při posuzování vlastnického vztahu k takové nemovitosti zpravidla vycházet z toho, že to, co přirostlo k původní (neodstraněné) stavbě, náleží vlastníku této původní stavby.

17. V řízení bylo prokázáno, že z původní stavby domu č.p. , Anonymizováno, v podílovém spoluvlastnictví žalovaných zůstalo obvodové zdivo a část střechy vyjma jižní zdi, kdy do této stavby byla přímo stavebně ukotvena a interiérově zakomponována zděná přístavba. Původní stavba domu č.p. , Anonymizováno, tedy nezanikla, ale byla přestavěna tak, že byla rozšířena směrem na jich o zděnou přístavbu a následně dřevěnou přístavbu myslivny. Horní patro původní stavby a zděné přístavby tvoří jeden jediný prostor, jenž slouží jako obývací pokoj s kuchyňským koutem (viz fotografie pod č. , hodnota, , 10 a 11). Lze tedy uzavřít, že předmětná přístavba není věcí samostatnou, nýbrž je součástí, případně tzv. přírůstkem stavby jiné, a to domu č.p. , Anonymizováno, . Z tohoto důvodu nelze k této přístavbě zřídit právo nezbytné cesty, neb žalobce není vlastníkem této stavby.

18. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu zcela zamítl.

19. Pro úplnost zbývá závěrem konstatovat, že soud se zabýval pouze důkazy z pohledu předmětu řízení vymezeného žalobou relevantními. Proto se soud jako nadbytečnými a bezpředmětnými vůbec nezabýval dalšími v průběhu řízení provedenými důkazy a zamítl z tohoto důvodu i další důkazní návrhy účastníků.

20. Soud si nicméně neodpustí učinit poznámku k žalobcem v průběhu řízení předloženému dovolání se nároku na vrácení daru a odstoupení od kupní smlouvy ze dne 9. 4. 2001 (založeno na čl. 167-170 spisu). Žalobce, nejspíš si vědom toho, že se řízení pro něj nevyvíjí příznivě, učinil na podporu jím podané žaloby vůči k žalované č. , hodnota, ) tento „právní úkon“. Právní logika je ovšem neúprosná. Pokud by se opravdu žalobce platně dovolal vůči žalované č. , hodnota, ) vrácení daru v podobě předmětným pozemků nebo by platně odstoupil od kupní smlouvy, stal by se ex tunc spoluvlastníkem pozemků a podaná žaloba by nemohla mít šanci na úspěch, neb se nelze domáhat zřízení nezbytné cesty přes vlastní pozemky. To je i z povahy věci naprostý nesmysl. Pokud chce žalobce definitivně vyřešit zjevně komplikované vlastnické vztahy, nic mu nebrání v tom, aby podal proti žalovaným žalobu určovací, případně proti žalované č. , hodnota, ) žalobu na vypořádání společného jmění manželů.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když obě žalované měly ve věci plný úspěch. Žalované č. , hodnota, ) tedy náleží náhrada nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony (písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání na místě samém dne 7. 11. 2022) ve výši , částka, (dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Žalované č. , hodnota, ) pak náleží náhrada nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 6 úkonů (písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání před soudem ve dnech 27. 7. 2022, 26. 8. 2022, 10. 10. 2022, 7. 11. 2022 a 16. 12. 2022) ve výši , částka, (dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.).