23 C 289/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 14 053,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částky , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky , částka, , tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za 115 dnů (tj. od , datum, do , datum, ) a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za 64 dnů (tj. od , datum, do , datum, ); a dále částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním uvedených dvou pohledávek žalobkyně vůči žalované. Uvedla, že dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o spolupráci (dále též jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala zprostředkovávat žalované marketingové služby, provádět služby směřující k uzavření smluv o dílo mezi žalovanou a třetími osobami za paušální odměnu , částka, měsíčně a dále odměnu ve výši 2 % ze čtvrtletního obratu žalované. Smlouvu navrhla , tituly před jménem, , jméno FO, , jde-li o odměnu, bylo navrženo, že žalobkyni náleží paušální odměna a 2 % z obratu žalované bez jakýchkoliv podmínek. Odměna byla stanovena z obratu, neboť zisk nelze stanovit v průběhu kalendářního čtvrtletí. Pokud jde o dovětek „dle rozhodnutí jednatele“, mělo být zdůrazněno, že rozhoduje pouze jednatel žalované, nikoliv , jméno FO, , neboť tehdy měli společníci žalované mezi sebou spory. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu je ujednání v pracovních smlouvách, kterým by úhrada odměny byla vázána na rozhodnutí zaměstnavatele, protiprávní. Totéž by se mělo uplatnit i v obchodních závazkových vztazích. Takové ujednání je totiž neplatné pro rozpor se zákonem. Je dále na zvážení, zda se jednalo o faktický pracovní poměr. Účastníci ukončili smlouvu dohodou ke dni , datum, . Žalobkyně vystavila (i) fakturu č. , hodnota, , kterou vyúčtovala žalované částku , částka, jako odměnu z obratu žalobkyně za třetí čtvrtletí roku , Anonymizováno, ; (ii) fakturu č. , hodnota, , kterou vyúčtovala žalované částku , částka, jako odměnu z obratu žalobkyně za čtvrté čtvrtletí roku , Anonymizováno, . Uvedené faktury žalovaná odmítla, přestože žalobkyně řádně plnila své povinnosti ze smlouvy; paušální odměny žalovaná žalobkyni uhradila. Ani přes předžalobní výzvu žalovaná žalobkyni ničeho dalšího neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť je přesvědčena, že žalobkyni uhradila pohledávky vyplývající ze smlouvy. Kvůli hospodářské situaci žalované jednatel žalované rozhodl, že nebudou vyplaceny odměny z obratu za třetí a čtvrté čtvrtletí roku , Anonymizováno, . Uvedla, že žalobkyně se fakticky domáhá úhrady částky , částka, celkem; žaloba, kterou se žalobkyně nyní domáhá úhrady částky , částka, , tj. pouze zákonného úroku z prodlení, byla podána, aby žalobkyně zjistila, zda je její nárok po právu, či nikoliv. Žalovaná dále uvedla, že z čl. 4 odst. 4.1 smlouvy jednoznačně plyne, že na vyplacení odměny z obratu není automatický nárok (na rozdíl od paušální odměny , částka, měsíčně), přičemž je na rozhodnutí jednatele žalované, zda odměna z obratu bude vyplacena, či nikoliv, což jednatel žalované žalobkyni opakovaně vysvětloval. Pokud jde o jednání o smlouvě, smlouvu navrhla a nejprve o ní jednala s žalobkyní , jméno FO, , tj. kolegyně žalobkyně. Žalobkyně se s , jméno FO, nedohodla na znění smlouvy, proto žalobkyně následně jednala s jednatelem žalované. Žalovaná kromě paušální odměny trvala na odměně zohledňující situaci žalované, zejména cash flow. Ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy je záměrné, neboť odměna z obratu měla být vyplácena vždy s ohledem na výsledky žalované a toto bylo žalobkyni známo od počátku spolupráce, rozuměla významu tohoto ujednání. Žalobkyně se nemohla zavázat k placení odměny z obratu bez dalšího, neboť obrat není zisk, dále je třeba zohlednit konkrétní situaci žalované, ekonomický vývoj. V případě, že by si účastníci chtěli sjednat placení odměny z obratu bez dalšího, nebylo by ve smlouvě v čl. 4 odst. 4.1. uvedeno „dle rozhodnutí jednatele“. Žalobkyně měla návrh smlouvy k dispozici několik dnů před podpisem. Smlouvu nelze považovat za neplatnou, žalobkyně jako její spoluautor nemůže namítat neplatnost. Za rok 2023 žalovaná vyplatila žalobkyni částku , částka, včetně dvou kvartálních odměn, a to za první čtvrtletí roku , Anonymizováno, ve výši , částka, a za druhé čtvrtletí roku , Anonymizováno, ve výši , částka, .

3. Ze smlouvy o spolupráci ze dne , datum, uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalobkyně se zavázala mimo jiné zprostředkovat marketingové služby, obchodní služby směřující k uzavření smlouvy o dílo mezi žalovanou a třetími osobami. Ohledně odměny byla sjednána paušální částka , částka, měsíčně a dále kvartální odměna ve výši 2 % z obratu dle rozhodnutí jednatele (čl. 4 odst. 4.1 smlouvy).

4. Z dokumentu označeného „smlouva o spolupráci“ bez uvedení data a bez podpisů smluvních stran soud zjistil, že jako Smluvní strana 1 je označena žalobkyně a jako Smluvní strana 2 je označena žalovaná, ohledně odměny je v čl. 4 odst. 4.1 uvedeno, že se žalovaná zavazuje zaplatit žalobkyni paušální částku , částka, měsíčně a dále „kvartální odměnu 0,5 – 5 % (může být z obratu nebo zisku) dle rozhodnutí jednatele“.

5. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že u žalované působila jako výkonná ředitelka, dále zajišťovala marketing, obchodní zastupování žalované. Pokud jde o odměnu, chtěla, aby smlouva obsahovala i motivační odměnu s jasně stanoveným procentem z obratu. Pokud jde o znění ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy „dle rozhodnutí jednatele“, bylo jí vysvětleno, že ohledně 2 % z obratu rozhoduje jednatel, nikoliv společník , jméno FO, ; o bezpodmínečném vyplacení odměny rozhodne jednatel. Jednatel žalované nepředložil žalobkyni rozhodnutí o přiznání odměny ani způsob jejího výpočtu.

6. Z výslechu jednatele žalované soud zjistil, že ohledně uzavření smlouvy proběhlo mnoho jednání, odměna měla být složena z pevné a motivační složky s tím, že nakonec byla sjednána odměna ve výši 2 % z obratu žalované a bude na rozhodnutí jednatele žalované, zda taková odměna bude, či nebude vyplacena v návaznosti na hospodářské výsledky žalované. Ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy chápal tak, že v případě, kdy bude mít žalovaná prostředky na úhradu odměn, tj. budou takové výsledky, odměny budou vyplaceny, v opačném případě si ale žalovaná nemůže půjčovat na úhrady odměn od bank. První a část druhého čtvrtletí roku , Anonymizováno, byla bez problémů a s kladnými výsledky, ale na konci druhého čtvrtletí roku , Anonymizováno, byla učiněna chybná manažerská rozhodnutí, např. dodnes naskladněný nepoužitý materiál v hodnotě , částka, , která se projevila ve třetím a čtvrtém čtvrtletí, motivační složka odměny proto nebyla vyplacena. Pokud jde o , tituly před jménem, , jméno FO, , byl to společník žalované, vypomáhal v divizi lodí, odpovědný za ekonomický chod žalované byl nadále jednatel, formulace v ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy se proto vztahuje k odměně. Překvapilo jej, když žalobkyně předložila fakturu s vyúčtováním odměny z obratu za třetí čtvrtletí roku , Anonymizováno, .

7. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná je její zaměstnavatelkou, žalobkyně je její bývalou kolegyní. Svědkyně pracuje jako ekonomka žalované, připravila první návrh smlouvy na základě vlastního vzoru a konzultací s obchodním zástupcem jiné společnosti s ujednáním o odměně ze zisku nebo z obratu dle rozhodnutí jednatele. Pokud jde o vyplácení odměn v roce 2023, bylo na rozhodnutí jednatele žalované, zda a v jaké výši bude odměna vyplacena.

8. Z listiny ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v zastoupení žalované reagovala na oznámení „Reklamace , číslo, “.

9. Z faktury č. , hodnota, vystavené žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka , částka, s označím provize za třetí čtvrtletí , Anonymizováno, .

10. Z faktury č. , hodnota, vystavené žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka , částka, s označím provize za čtvrté čtvrtletí , Anonymizováno, .

11. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z doručenky datové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla uvedená výzva doručena žalované.

12. Z reakce žalované ze dne , datum, na výzvu k zaplacení soud zjistil, že dle žalované nelze ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy vyložit jinak než, že závisí na rozhodnutí jednatele žalované, zda odměna z obratu bude vyplacena, či nikoliv.

13. Z odpovědi žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasí s výkladem žalované ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy, který neodpovídá vůli účastníků projevené při uzavření smlouvy.

14. Z dohody o provedení práce uzavřené dne , datum, mezi účastníky soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vykonávat práci výrobní ředitelky od , datum, do , datum, .

15. Z listiny označené „Seznam operací“ od , datum, do , datum, soud zjistil, že na bankovní účet žalobkyně byly od dubna , Anonymizováno, do listopadu , Anonymizováno, a dále v lednu , Anonymizováno, připisovány platby v rozmezí , částka, až , částka, měsíčně, vždy poukázané žalovanou.

16. Ostatní důkazní návrhy soud zamítl, tj. provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, ; znaleckým posudkem ke zjištění, jak označené zakázky v přehledu za rok, Anonymizováno, , Anonymizováno, ovlivnily obrat či příjmy žalované, popř. zda se v účetnictví žalované projevuje hospodářská činnost vycházející z právních vztahů mezi žalovanou a osobami označenými žalobkyní; znaleckým posudkem ke stanovení výše obratu žalované za třetí a čtvrté čtvrtletí roku , Anonymizováno, včetně odpovídající provize žalobkyně; dokumentem označeným jako rok , Anonymizováno, (č.l. , Anonymizováno, spisu), dokumentem označeným , číslo, fakturace (č.l. , Anonymizováno, , Anonymizováno, spisu), dokumentem seznam-číselná řada cenových nabídek (č.l. , Anonymizováno, spisu) a komunikací mezi žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. , Anonymizováno, spisu); a to z části pro nadbytečnost a z části pro absenci vztahu k podstatným skutkovým okolnostem; soud též zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu účetní závěrkou žalované za rok , Anonymizováno, pro absenci vztahu k podstatným skutkovým okolnostem, neboť z již provedených důkazů (např. výslech jednatele žalované a žalobkyně) bylo zjištěno, že žalobkyně vykonávala pro žalovanou práce v roce , Anonymizováno, , a dále byly uvedené důkazy navrženy k prokázání výše obratu žalované za třetí a čtvrté čtvrtletí roku , Anonymizováno, , tudíž ke zjištění konkrétní výše procentuální odměny žalobkyně z obratu žalované za citované období. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do tvrzení, že úmyslem účastníků v okamžiku uzavírání smlouvy bylo sjednání, že kvartální odměna ve výši 2 % z obratu žalované bude žalobkyni uhrazena bez dalšího, soud zamítl návrhy důkazů k prokázání výše obratu žalované za třetí a čtvrté čtvrtletí roku , Anonymizováno, .

17. Po skutkové stránce dospěl soud k následujícím závěrům: ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět služby spočívající v poskytování marketingových služeb, zprostředkování uzavření smluv o dílo mezi žalovanou a třetími osobami, a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni (i) paušální odměnu , částka, měsíčně a (ii) kvartální odměnu 2 % z obratu „dle rozhodnutí jednatele“ (dále jen „čtvrtletní odměna“). Žalobkyně prováděla služby pro žalovanou v roce , Anonymizováno, . Žalovaná řádně uhradila žalobkyni paušální odměny, čtvrtletní odměny za první a druhé čtvrtletí roku , Anonymizováno, , avšak odmítla úhradu čtvrtletních odměn za třetí a čtvrté čtvrtletí roku , Anonymizováno, .

18. Podle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

19. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

20. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: účastníci uzavřeli dne , datum, nepojmenovanou smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět služby spočívající v poskytování marketingových služeb, zprostředkování uzavření smluv o dílo mezi žalovanou a třetími osobami, za což se žalovaná zavázala platit žalobkyni paušální odměnu , částka, měsíčně a dále čtvrtletní odměny. Mezi účastníky byl sporný výklad části ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy: „…dle rozhodnutí jednatele“, který žalobkyně vyložila tak, že má nárok bez dalšího na zaplacení čtvrtletní odměny, uvedeným je pouze zdůrazněno, že rozhoduje jednatel žalované, nikoliv její společník , jméno FO, . Zatímco žalovaná uvedené vyložila tak, že v každém čtvrtletí závisí na rozhodnutí jednatele žalované, zda čtvrtletní odměna bude, či nebude žalobkyni zaplacena.

21. Soud se proto nejprve zabýval výkladem části ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy: „Smluvní strana 1 se zavazuje zaplatit Smluvní straně 2 za zprostředkování… kvartální odměnu ve výši 2 % z obratu dle rozhodnutí jednatele.“, konkrétně, jaká byla skutečná společná vůle jednajících účastníků při zohlednění všech v úvahu přicházejících okolností, a to k okamžiku, kdy projev vůle učinili. Dále za předpokladu, že takový úmysl jednajícího byl druhé straně znám nebo musela-li o něm vědět.

22. Obsah právního jednání je totiž vždy předmětem výkladu (§ 556 odst. 1 o. z.; nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Výkladu podléhají i navenek jasná právní jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dle závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, v případě, že vůle účastníků směřuje k jinému významu a podaří-li se ji procesem hodnocení skutkových a právních otázek, ozřejmit, má shodná vůle účastníků přednost před doslovným obsahem jejího textu, „Vůle je vnitřním stavem jednající osoby, který není bezprostředně přístupný a poznatelný interpretovi právního úkonu, ale je nutno na ni usuzovat z různorodých okolností vnějších, spojených s tím, co jeho uzavření předcházelo, jaké vnějšně identifikovatelné zájmy byly jinak projeveny, jaké bylo následné chování účastníků apod.“23. Až nelze-li zjistit skutečnou společnou vůli jednajících, soud postupuje podle § 556 odst. 1 věty druhé o. z. Podle § 556 odst. 2 o. z. lze na skutečnou vůli usuzovat i z následného chování účastníků.

24. Soud proto zjišťoval, jaká byla skutečná společná vůle účastníků při sjednávání sporné části ujednání „… dle rozhodnutí jednatele“, a to v okamžiku, kdy činili předmětný projev vůle, zda vůbec měli společnou vůli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tvrdila, že chtěla, aby smlouva co do odměny obsahovala i motivační faktor, citované části nyní sporného ujednání rozuměla tak, že jí čtvrtletní odměna bude bez dalšího vyplacena, nepředpokládala, že žalovaná vnímala ujednání o čtvrtletní odměně odlišně než žalobkyně. Nadto jí byly bez dalšího uhrazeny čtvrtletní odměny za první a druhé čtvrtletí roku , Anonymizováno, . Naproti tomu žalovaná od počátku konzistentně a též její jednatel při výslechu tvrdili, že vůlí žalované bylo vždy ponechat na zvážení jednatele žalované, zda čtvrtletní odměna bude, nebo nebude vyplacena žalobkyni, zejména s ohledem na hospodářskou situaci žalované, tj. aby odměna byla hrazena pouze tehdy, má-li k tomu žalovaná finanční prostředky, aniž by byl ohrožen její chod.

25. Pokud jde o společný úmysl účastníků v době uzavření smlouvy, soud zjistil, že jím bylo pouze sjednání motivační složky odměny ve výši 2 % z obratu žalované. Každý z účastníků však jinak vykládal, a to i v okamžiku uzavření smlouvy, část ujednání smlouvy „… dle rozhodnutí jednatele“.

26. Vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna společná vůle účastníků co do části ujednání „… dle rozhodnutí jednatele“, musel soud dále vykládat právní jednání podle významu, jaký by projevu vůle zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je určen při zohlednění specifických vlastností a znalostí adresáta, tedy vyložit obsah právního jednání podle jeho objektivního významu.

27. Soud přihlédl k tomu, co právnímu jednání předcházelo: již nedatovaný návrh smlouvy (č.l. , Anonymizováno, spisu) obsahuje v čl. 4 odst. 4.1 „Smluvní strana 1 se zavazuje zaplatit Smluvní straně 2 za zprostředkování… samostatnou kvartální odměnu ve výši 0,5 – 5 % (může být z obratu nebo ze zisku) dle rozhodnutí jednatele.“, dále účastníci shodně tvrdili, že nejprve žalobkyně o návrhu smlouvy jednala s , jméno FO, , neshodly se na znění smlouvy, proto následně žalobkyně jednala s jednatelem žalované, přičemž žalovaná konzistentně tvrdí (srov. reakce žalované ze dne , datum, na výzvu žalobkyně; vyjádření žalované ze dnů , datum, . a , datum, apod.), že cílem ujednání čl. 4 odst. 4.1 bylo podmínit uhrazení čtvrtletní odměny rozhodnutím jednatele v návaznosti na hospodářskou situaci žalované. Současně je třeba vycházet z předpokladu, že účastníci jednali racionálně, tj. aby výklad projevu vůle nevyústil v nesmyslné závěry o projevené vůli (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V tomto směru spornou část ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy „… dle rozhodnutí jednatele“ lze vyložit výhradně tak, že závisí na rozhodnutí jednatele žalované, zda čtvrtletní odměna bude žalobkyni uhrazena, či nikoliv. Soud nemohl uvěřit tvrzení žalobkyně, že cílem citovaného ujednání je pouze zdůraznit, že rozhoduje jednatel, nikoliv společník , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť žalobkyni s ohledem na její vysokoškolské vzdělání, postavení u žalované (mj. výkonná ředitelka) muselo být známo, že právě jednatel žalované (nikoliv její společník) zastupuje žalovanou.

28. Soud naopak nemohl přihlédnout k praxi zavedené mezi účastníky v právním styku, neboť se jednalo o první společné právní jednání účastníků.

29. Soud proto žalobu zamítl, nebylo zjištěno, že by žalobkyni z čl. 4 odst. 4.1 smlouvy bez dalšího vyplýval nárok na zaplacení čtvrtletní odměny.

30. Pokud jde o námitku žalobkyně, že ujednání čl. 4 odst. 4.1 smlouvy je neplatné pro rozpor se zákonem s tím, že odkázala na § 1790 o. z. a nespecifikované rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se odměňování v pracovním poměru, soud konstatuje, že nelze závěry rozhodnutí v pracovně-právních věcech analogicky aplikovat na závazkové vztahy podnikatelů, neboť se zejména řídí jinými právními předpisy (tj. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „ZPr“) a o. z.) a jsou založeny na zčásti odlišných právních zásadách (srov. § 1a odst. 1 ZPr oproti zásadě smluvní volnosti vyjádřené v § 1 odst. 2 o. z.), které se projevují i v oblasti odměňování, resp. plnění za provedené služby. Konkrétně, v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud uzavřel, že sice rozhodnutí o přiznání mimořádné jednorázové odměny a o tom, kterým zaměstnancům bude udělena, závisí jen na úvaze zaměstnavatele, což ale neznamená, že si zaměstnavatel může při takovém rozhodování počínat zcela libovolně (odst. 20), přičemž odkázal na § 16 odst. 1 ZPr, dle nějž jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde mimojiné o jejich odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. Takové ustanovení ani jeho obdoba není v o. z., naopak bylo zcela na účastnících jako dvou podnikatelích ve smyslu § 420 odst. 1 o. z., jaký způsob odměňování si sjednají.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, (2 x , částka, ) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, (od 12:30 hod do 16:10 hod) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

32. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

33. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.