7 C 240/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, IČO Anonymizováno se Anonymizováno Adresa žalované A 2. žalovaná, IČO IČO žalované A se sídlem Adresa žalované A 3. žalovaná, IČO IČO žalované B se sídlem Adresa žalované B o žaloba na nahrazení projevu vůle soudem I. Návrh, aby byl soudem nahrazen projev vůle žalované k uzavření kupní smlouvy s žalobkyní, kterou dojde k prodeji nemovitosti pozemku pozemková parcela č. hodnota, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: dráha, způsob ochrany: chráněná krajinná oblast - II. – IV. zóna, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa, a to za kupní cenu částka (slovy: dvěstěosmdesátpěttisícpětsetdvacetkorun českých) tohoto znění: spisová značka spisová značka Jméno žalované A se sídlem adresa, adresa, za kterou právně jedná tituly před jménem jméno FO, ředitel odboru Odloučené pracoviště adresa, na základě adresa generálního ředitele č. Anonymizováno v platném zněni, IČO: IČO (dále jen „prodávající "), a právnická osoba. se sídlem adresa, který zastupuje jméno FO, předseda, IČO IČO, zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v adresa, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, sp. zn, Anonymizováno, (dále jen „kupující “), uzavírají podle § 2079 a násl, zákona č, 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 89/2012 Sb.“), a podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 6, 219/2000 Sb.“), tuto KUPNÍ SMLOUVU č. Anonymizováno Čl. I.

1. Česká republika je vlastníkem níže uvedené nemovité věci: Pozemek pozemková parcela č. hodnota, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: dráha, způsob ochrany: chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj Katastrálním pracovištěm adresa (dále jen „převáděný majetek").

2. Jméno žalované A je na základě bodu Anonymizováno zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušen! některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, příslušný s převáděným majetkem hospodařit, a to ve smyslu § 9 zákona č, 219/2000 Sb. Čl. II.

1. Prodávající převádí touto smlouvou kupujícímu vlastnické právo k převáděnému majetku se všemi právy a povinnostmi, a to za kupní cenu stanovenou v ČI. Anonymizováno. odst. Anonymizováno této smlouvy. Kupující toto právo za kupní cenu uvedenou v ČI. Anonymizováno této smlouvy přijímá.

2. Kupní cena za převáděný majetek ve smyslu odst. 1 tohoto článku činí částka (slovy: Anonymizováno českých).

3. Jedná se o formou přímého prodeje kupujícímu z důvodu podpory veřejného zájmu na obnovení historické jednokolejní trati v úseku adresa pro širokou veřejnost. Čl. III.

1. Kupující je povinen zaplatit kupní cenu dle ČI. Anonymizováno na účet prodávajícího č. hodnota- č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to ve lhůtě, která bude kupujícímu oznámena ve výzvě prodávajícího k zaplacení, přičemž tato lhůta nebude kratší než 60 dnů ode dne odeslání výzvy k úhradě.

2. Neuhradí-li kupující celou kupní cenu ve lhůtě, stanovené touto smlouvou, je kupující povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové kupní ceny za každý den prodlení.

3. V připadá prodlení s úhradou kupní ceny je kupující povinen zaplatit kromě smluvní pokuty dle předchozího odstavce i úroky z prodlení dle platné právní úpravy.

4. Pokud kupující v prohlášeních podle čl. V. uvede nepravdivé skutečnosti o svých dluzích vůči prodávajícímu a své způsobilosti nabýt převáděný majetek, má prodávající právo požadovat na kupujícím úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z kupní ceny, 5. Pokuty podle odst. 2 nebo 4 Jsou splatné na účet prodávajícího č. č. účtu ve lhůtě, která bude kupujícímu oznámena ve výzvě prodávajícího k zaplacení, přičemž tato lhůta nebude kratší než 30 dnů ode dne odeslání výzvy k úhradě.

6. Pro účely této smlouvy se kupní cena, smluvní pokuta, úroky z prodlení a případné jiné platby považuj! za zaplacené okamžikem připsání celé hrazené částky na účet prodávajícího. Čl. IV.

1. Kupujícímu je známo, že část převáděného majetku o výměře Anonymizováno m2 je užívána na základě Smlouva o pachtu zemědělské půdy Č. Anonymizováno ze dne datum se společností právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa, doba nájmu je sjednána do datum. S obsahem shora uvedené smlouvy byl kupující seznámen před podpisem této smlouvy, což stvrzuje svým podpisem.

2. Prodávající prohlašuje, že mu není známo, že by na převáděném majetku vázla nějaká omezení, závazky či právní vady s výjimkou níže uvedeného: Liniové stavby - v převáděném majetku se vyskytuje síť elektronických komunikací společnosti právnická osoba., - v převáděném majetku se nachází nebo ochranným pásmem zasahuje energetické zařízení typu nadzemní síť Anonymizováno v majetku společnosti právnická osoba., Geometrický plán Na převáděný majetek je vyhotoven geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků č. hodnota, který je zapsán v katastru nemovitosti. Díl půdního bloku Dle údajů z veřejného registru půdy - LPIS je na části převáděného majetku o výměře Anonymizováno m2 (stav ke dni datum) evidován díl půdního bloku, Územní plán Převáděný majetek se v územním plánu obce adresa nachází mimo zastavěná území a je zahrnut do plochy přestavby Anonymizováno, představující plochu dopravní infrastruktury - drážní doprava „Anonymizováno“ 3. Kupující se v souladu s ustanovením § 1916 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. vzdává svého práva z vadného plnění a zavazuje se, že nebude po prodávajícím uplatňovat jakákoliv práva z vad převáděného majetku; ustanovení § 2002 zákona 6. 89/2012 Sb. tím není dotčeno. Čl. V. Kupující prohlašuje, že je mu současný stav převáděného majetku dobře znám, Kupující rovněž prohlašuje, že je schopen dodržet své závazky vyplývající z této smlouvy, zejména zaplatit včas a řádně kupní cenu, a že vůči prodávajícímu nemá žádný dluh, jehož plnění je vynutitelné na základě vykonatelného exekučního titulu podle § 40 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činností (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. VI. Kupující je povinen bezodkladně písemně oznámit prodávajícímu veškeré skutečnosti, které mají nebo by mohly mít vliv na převod vlastnického práva k převáděnému majetku podle této smlouvy, zejména pak skutečnosti, které se dotýkají povinnosti zaplacení kupní ceny. Tato povinnost kupujícího trvá až do okamžiku zaplaceni kupní ceny s příslušenstvím. ČI. VII.

1. Kupující je oprávněn odstoupit od této kupní smlouvy pouze v souladu s ustanovením § 2001 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.

2. Pokud kupující neuhradí kupní cenu řádně a včas, má prodávající právo v souladu s ustanovením § 1977 zákona č. 89/2012 Sb. od smlouvy odstoupit, pokud to kupujícímu, (prodlévajícímu) oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl.

3. Prodávající je kromě zákonných důvodů též oprávněn od této smlouvy odstoupit, jestliže se prokáže, že prohlášení kupujícího uvedená v čl. V. nejsou pravdivá, úplná nebo přesná. Čl. VIII.

1. Odstoupení od této smlouvy kteroukoliv ze smluvních stran se nedotýká povinnosti kupujícího zaplatit peněžitá plnění (zejm. úroky z prodlení, smluvní pokuty), na jejichž úhradu dle táto smlouvy vznikl prodávajícímu nárok do data účinnosti odstoupení.

2. Odstoupení od smlouvy musí být v písemné formě a nabývá účinnosti dnem doručení druhé straně. Odstoupením se závazky z této smlouvy ruší od počátku a smluvní strany si vrátí vše, co si splnily, kromě peněžitých plnění (např. úroků z prodlení, smluvních pokut), na jejichž úhradu vznikl prodávajícímu nárok do data účinnosti odstoupení.

3. Pokud dojde k odstoupení od smlouvy a kupní cena již byla zaplacena, má prodávající povinnost do 30 dnů od účinků odstoupení vrátit kupní cenu sníženou o - vyúčtované smluvní pokuty a úroky z prodlení na účet kupujícího.

4. Nebyla-li kupní cena dosud uhrazena a od kupní smlouvy odstoupil prodávající, má kupující povinnost vyúčtované smluvní pokuty, úroky z prodlení, pokud vznikly podle této smlouvy, uhradit prodávajícímu ve lhůtě, která bude kupujícímu oznámena ve výzvě prodávajícího k zaplacení, přičemž tato lhůta nebude kratší než 30 dnů ode dne odeslání výzvy k úhradě. Čl. IX.

1. Vlastnické právo k převáděnému majetku nabývá kupující zápisem do katastru nemovitostí. Právní účinky zápisu nastanou k okamžiku podání návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Tímto dnem na kupujícího přecházejí veškerá práva a povinnosti spojené s vlastnictvím a užíváním převáděného majetku.

2. Návrh na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podají prodávající a kupující společně prostřednictvím prodávajícího, a to bez zbytečného odkladu po úplném zaplacení kupní ceny včetně příslušenství, případných smluvních pokut a všech ostatních dluhů kupujícího vůči prodávajícímu. Správní poplatky spojené s touto smlouvou nese kupující.

3. Pokud by příslušným katastrálním úřadem byl návrh na zápis vkladu vlastnického práva k prodávanému převáděnému majetku dle této smlouvy pro kupujícího pravomocně zamítnut, účastníci této smlouvy se zavazují k součinnosti směřující k naplnění vůle obou smluvních stran.

4. Pro případ, že vklad vlastnického práva k prodávanému převáděnému majetku podle této smlouvy pro kupujícího nebude příslušným katastrálním úřadem ani po součinnosti stran podle odstavce 3 povolen, smluvní strany si sjednávají rozvazovací podmínku tak, že se tato kupní smlouva ruší od počátku. Prodávající se zavazuje písemně oznámit kupujícímu naplnění této rozvazovací podmínky této kupní smlouvy bezodkladně po jejím vzniku. Prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu do 30 dnů od naplnění této rozvazovací podmínky. Čl. X.

1. Smlouva je platně uzavřena dnem schválení příslušným ministerstvem podle ustanovení § 22 zákona č. 219/2000 Sb.

2. Smlouva nabývá účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Prodávající zašle tuto smlouvu správci registru smluv k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Nemá-li kupující zřízenu datovou schránku, prodávající kupujícímu předá doklad o uveřejnění smlouvy v registru smluv podle § 5 odst. 4 zákona o registru smluv jako potvrzení skutečnosti, že smlouva nabyla účinnosti. Pro účely uveřejnění v registru smluv smluvní strany navzájem prohlašuji, že smlouva neobsahuje žádné obchodní tajemství.

3. Smluvní strany berou na vědomí, že jsou svými projevy vázány od okamžiku podpisu této smlouvy.

4. Smluvní strany se dohodly, že není-li v této smlouvě stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti smluvních stran zákonem č. 89/2012 Sb. a zákonem č. 219/2000 Sb.

6. Smluvní strany se dohodly, že jakékoli změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou, v podobě oboustranně uzavřených, vzestupně číslovaných dodatků smlouvy. Tato smlouva je vyhotovena ve čtyřech stejnopisech. Každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotoveni, jedno vyhotoveni bude určeno pro příslušné ministerstvo a jedno vyhotovení bude použito k zápisu vlastnického práva vkladem do katastru nemovitostí.

7. Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely svobodně a vážně, nikoliv z přinucení nebo omylu. Na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy, se zamítá Anonymizováno II. Návrh, aby soud nahradil projev vůle souhlasu žalovaná s uzavřením kupní smlouvy mezi žalovanou s žalobcem, kterou dojde k prodeji nemovitosti pozemku pozemková parcela č. hodnota , druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: dráha, způsob ochrany: chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa, a to za kupní cenu částka (slovy: Anonymizováno českých), se zamítá. III. Návrh, aby soud nahradil projev vůle souhlasu žalovaná prostředí s uzavřením kupní smlouvy mezi žalovanou s žalobcem, kterou dojde k prodeji nemovitosti pozemku pozemková parcela č. hodnota, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využiti: dráha, způsob ochrany: chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa, a to za kupní cenu částka (slovy: Anonymizováno českých), se zamítá. IV. Návrh, aby žalované byla uložena povinnost uveřejnit tento rozsudek v registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. hodnota) náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. hodnota) náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku VII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. hodnota) náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se vůči žalovaným domáhala nahrazení projevů vůle citovaných ve výrocích tohoto rozsudku, a to vůči první žalované nahrazení projevu vůle spočívajícího v uzavření ve výroku I. citované kupní smlouvy, vůči druhé žalované a třetí žalované o nahrazení projevu vůle - souhlasu druhé žalované a třetí žalované s uzavřením dotčené kupní smlouvy mezi žalobkyní a první žalovanou. Dále se domáhala uložení povinnosti první žalované zveřejnit rozsudek v registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“) ve znění pozdějších předpisů. Poukázala na to, že je i vlastníkem stavby dráhy, která se nachází na pozemku č. hodnota v katastrálním území adresa, v okolí vlastní i další pozemky někdejší dráhy adresa a usiluje o její obnovu. Má ve vlastnictví i další navazující pozemky, parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa, parcelní č. Anonymizováno v katastrálním území adresa nebo parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa. První žalovaná je vlastníkem pozemku parcely č. hodnota, ostatní plocha, způsob využití, dráha, způsob ochrany, chráněná krajinná oblast - II - IV zóna zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Tento pozemek je součástí železniční dráhy adresa, kde je dnes provoz zastaven, status dráhy byl obnoven v roce 2009. Stavba dráhy a stavby na dráze jsou vymezeny v § 5 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, když stavba dráhy není součástí pozemku, stavba dráhy je celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhy speciální, je veřejně prospěšná. Stavbu dráhy nabyla žalobkyně dodatkem č. hodnota ke kupní smlouvě č. Anonymizováno ze dne datum od právnická osoba. Ve vlastnictví má i další navazující pozemky v okolí, na nichž vede dráha jako liniová stavba. Právní předchůdkyně právnická osoba., stavbu již dříve nabyla od České republiky. Dotčený pozemek parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa v souboru nebyl, neboť svého času byl svěřen do správy Státnímu statku a následně byl přidělen jiné organizační složce státu, než zbylé pozemky dráhy a nesdílel tak osud ostatních navazujících pozemků. Nyní má pozemek ve správě první žalovaná. První žalovaná tento pozemek již v minulosti nabízela k prodeji a dohodla se na prodeji se žalobkyní napřímo. V roce Anonymizováno a to dne datum uzavřela první žalovaná s žalobkyní smlouvu č. Anonymizováno o koupi nemovitosti – pozemku pozemková parcela č. hodnota, ostatní plocha, způsob využití, dráha, způsob ochrany, chráněná krajinná oblast – II. – IV. zóna, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, a to za vzájemně dohodnutou kupní cenu částka dle znaleckého posudku. Tím dle § 22 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. již došlo k uzavření kupní smlouvy a stanovení podmínek prodeje. Žalobkyně splnila všechny podmínky prodeje pro dokončení převodu nemovitosti do jejího vlastnictví. První žalovaná však po podpisu předmětné smlouvy, ale hlavně po výměně řídícího pracovníka ÚZSVM odloučeného pracoviště v Anonymizováno začala dělat obstrukce a odmítala proces prodeje pod různými záminkami dokončit. Na druhou stranu však smlouvu ani jiným právem předvídaným způsobem neukončila, například výpovědí či odstoupením, nejprve argumentovala nevydáním souhlasu ministerstva Anonymizováno prostředí, následně nevydáním doložky Ministerstva Anonymizováno. Žalovaná smlouvu ani nenahrála do registru smluv, ač tak učinit měla, ani nevyzvala žalobkyni k zaplacení kupní ceny. Žalované nikdy nedoložily nesouhlas s uzavřenou kupní smlouvou. Žalovaná ani nikdy od smlouvy neodstoupila, nevypověděla ji, ani ji jinak neukončila, nechává ji ve stavu pasivní rezistence doslova „vyhnít“. První žalovaná je dle uvedené smlouvy článku X. odst. 3 stále vázána svou projevenou vůlí prodat pozemek za uvedených podmínek a za dohodnutou kupní cenu žalobkyni. Žalobkyně již z opatrnosti dobrovolně plnila i kupní cenu. První žalovaná uhrazenou kupní cenu poslala žalobkyni zpět. První žalovaná od smlouvy neodstoupila, žádná časová expirace uvedené smlouvy sjednána nebyla, ani nevyplývá z jiných podmínek prodeje. Tedy smlouva i nadále trvá, nicméně první žalovaná pozemek opět nabízí k prodeji formou elektronické aukce. Aukce byla vyhlášena jako elektronická č. Anonymizováno, kdy počátek aukce byl stanoven na datum. První žalovaná tak nehodlá podle uzavřené smlouvy dále pokračovat a prodej dotčeného pozemku žalobkyně dokončit, a proto se žalobkyně domáhá svého práva touto žalobou. Poukazuje na článek X. odst. 3 uzavřené smlouvy, kdy žalobkyně i první žalovaná jsou vázány svými projevy vůle, dále v České republice platí zásada, že smlouvy je nutno dodržovat „pasta sund servanda“ – § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 219/2000 Sb., dále zásada „nemo turpitudinem suam allegans auditur“. Zároveň dojde k narovnání a sjednocení vlastnických vztahů v místě, když stavba dráhy a pozemek, na němž stavba dráhy je, bude mít stejného vlastníka. Uzavřela, že žádná z žalovaných již nemůže namítat neplatnost uzavřené smlouvy, neboť podle uzavřené smlouvy již bylo žalobkyní plněno. Kdy žalobkyně zaplatila první žalované kupní cenu, dále by neplatnost smlouvy způsobila čistě a pouze první žalovaná svou nečinností a nespoluprácí, nemůžu proto namítat, že by smlouva byla uzavřena neplatně. Žalobkyni nikdy nebyl předložen nesouhlas druhé žalované a třetí žalované, pokud by byl dán nesouhlas Ministerstva Anonymizováno z environmentálních důvodů, měla první žalovaná převést pozemek podle své územní působnosti Anonymizováno, což se však nestalo. Žalobkyně nesouhlasila s argumenty vyslovenými v rozsudku Nejvyššího soudu spisová značka (usnesení Ústavního soudu I Anonymizováno) s tím, že se jedná o pomýlený názor soudní soustavy na povahu a roli ministerstev při schvalování převodu majetku podle § 22 zákona č. 219/2000 Sb. a to i s poukazem na ustanovení § 4 a § 19 zákona č. 2/1969 Sb. s tím, že druhá žalovaná a třetí žalovaná jsou již ze samotné dikce kompetenčního zákona, zejména § 20 a 21 zákona č. 2/1969 Sb. vůči žalobkyni v postavení orgánu státní správy a nikoliv v soukromoprávním postavení a jejich činnost podléhá soudnímu přezkumu. Žalobkyně má nárok na vydání souhlasného stanoviska, soudní přezkum neschválení druhou a třetí žalovanou, neboť na vydání rozhodnutí existuje právní nárok, stejně tak má žalobkyně nárok na ochranu před jejich nečinností.

2. Žalované se žalobou nesouhlasily. První žalovaná ve svém vyjádření potvrdila, že s žalobkyní podepsala dne datum kupní smlouvu ohledně dotčeného pozemku, a to v souladu s interními předpisy Anonymizováno. Dle tehdy platné právní úpravy převod pozemku podléhal schválení Ministerstvem Anonymizováno ve smyslu § 22 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb. v platném znění. V době podpisu kupní smlouvy převod nepodléhal schválení druhou žalovanou – právnická osoba – viz. ustanovení § 22 odst. 4, písm. d) zákona č. 219/2000 Sb. ve znění účinném od datum do datum. Dodala, že schvalovací doložka k uzavřené kupní smlouvě Ministerstvem Anonymizováno nebyla dne datum udělena, a to s odůvodněním, že kupující vlastní jen jeden navazující pozemek parcelní č. hodnota v k. ú. adresa a převáděný pozemek převažující plochou sousedí s pozemky ve vlastnictví právnická osoba, která má také část převáděného pozemku v pachtu, a tato společnost o koupi pozemku projevila zájem. Vzhledem k poloze předmětného pozemku a jeho současnému způsobu využití a zájmu dalšího subjektu o koupi pozemku proto Ministerstvo Anonymizováno neudělilo schvalovací doložku a navrhlo místo přímého prodeje pozemku žalobkyni prodej formou výběrového řízení či elektronické aukce. První žalovaná tak postupovala v souladu s uvedeným stanoviskem a pozemek nabídla k prodeji v elektronické aukci, která proběhla ve dnech od datum. do datum. Do elektronické aukce se přihlásily dva subjekty, a to žalobkyně a jméno FO, ani jeden z nich však neučinil příhoz. V současné době je prodej dotčeného pozemku pozastaven z důvodu probíhajícího soudního sporu. Poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu I. Anonymizováno a zdůraznila, že Ministerstvo životního prostředí při udělování doložky ke kupní smlouvě nevystupuje jako nositel veřejné moci, nýbrž jako rovnocenný subjekt soukromoprávního vztahu a schválení kupní smlouvy je projevem vůle státu jakožto vlastníka a je podmínkou platnosti právního jednání. Na soudní přezkum udělení či neudělení schvalovací doložky Ministerstva Anonymizováno neexistuje právní nárok. Poukázala též na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky spisová značka, který konstatoval, že nahradit prohlášení vůle vedlejší účastnice je možné pouze tehdy, jestliže by povinnost schválit smlouvu ukládala smlouva nebo zákon s tím, že udělení souhlasu s uzavřenou kupní smlouvou není výkonem veřejné moci. Uzavřela, že kupní smlouva byla sice oboustranně podepsána, avšak schvalovací doložka Ministerstva Anonymizováno nebyla udělena. Schvalovací doložka je podmínkou platnosti právního jednání, a tak dotčená kupní smlouva nikdy nebyla platně uzavřena. Z tohoto důvodu nemohla být ani ukončena výpovědí či odstoupením. Potvrdila, že žalobkyně zaplatila první žalované sjednanou kupní cenu částka dne datum, tuto však první žalovaná neprodleně žalobkyni zaslala zpět.

3. Druhá žalovaná ve svém vyjádření uvedla shodné argumenty jako první žalovaná, s tím, že v době podpisu kupní smlouvy dne datum tato smlouva nepodléhala souhlasu Ministerstva Anonymizováno, podléhala schválení Ministerstva Anonymizováno, avšak schvalovací doložka Ministerstva Anonymizováno v tomto případě udělena nebyla. Zdůraznila, že § 44 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. stanoví, že povolení výjimky, schválení i předchozí souhlas jsou podmínkou platnosti právního jednání, k němuž se poskytují. Vzhledem k tomu, že nebyla Ministerstvem Anonymizováno udělena schvalovací doložka, která je podmínkou platnosti právního jednání, nebyla tak kupní smlouva platně uzavřena, a nemohla být tak zveřejněna v registru smluv. Celá koncepce nakládání s majetkem státu je postavena na důsledném zákonném vymezení kompetencí jednotlivých státních institucí. Instanční kontrola v podobě nutnosti schválení vybraných dispozic se státním majetkem je jedním ze základních kamenů nakládání s majetkem státu. Vyhověním žalobou formulovanému požadavku žalobkyně by došlo k zásadnímu a nezákonnému narušení této koncepce. Zdůraznila, že ve věci není pasivně legitimována vzhledem k tomu, že převod předmětného pozemku v době podpisu kupní smlouvy nepodléhal schválení Ministerstva Anonymizováno.

4. Třetí žalovaná zdůraznila, že první žalovaná v létě Anonymizováno zaslala Ministerstvu Anonymizováno žádost o schválení kupní smlouvy č. Anonymizováno dle ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., tato schvalovací doložka Ministerstvem Anonymizováno k dotčené kupní smlouvě ze dne datum však nebyla udělená, neboť předmětný pozemek měl být dle této smlouvy převáděn formou přímého prodeje kupujícímu, který na tomto pozemku hodlá obnovit historickou jednokolejnou železniční dráhu v úseku adresa. Tato železniční dráha zde byla kdysi provozována, v době podpisu dojednání kupní smlouvy se však jednalo o pozemek, který byl trvalou travnatou plochou, kupující vlastnil pouze jeden částečně navazující pozemek, a to pozemek parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa, předmětný pozemek svou převažující plochou sousedí s pozemky ve vlastnictví společnosti právnická osoba, která má část předmětného pozemku v pachtu (smlouva o pachtu zemědělské půdy č. Anonymizováno ze dne datum). Další nemalou částí předmětný pozemek sousedí s pozemkem ve vlastnictví jméno FO. O koupi předmětného pozemku projevila zájem společnost právnická osoba, i když nebylo vyhlášeno výběrové řízení či prodej formou elektronické aukce, a to dopisem ředitele společnosti ze dne datum a dále dopisem jednatele společnosti ze dne datum. Ministerstvo Anonymizováno tak přípisem ze dne datum č. j. Anonymizováno sdělilo první žalované, že k její žádosti nebyla udělena schvalovací doložka dotčené kupní smlouvě, a to z důvodu, že vzhledem k poloze předmětného pozemku, jeho současnému způsobu využití a zájmu minimálně jednoho dalšího případného nabyvatele není možné realizovat přímý prodej, ale je nutné pozemek převést formou výběrového řízení či formou aukce EAS, do kterého se může v případě jeho trvalého zájmu přihlásit i žalobkyně. Dle ustanovení § 22 zákona č. 219/2000 Sb. pro neudělení schvalovací doložky příslušným ministerstvem dotčená kupní smlouva nenabyla nikdy platnosti. Žalobkyně nemá žádný právní nárok na udělení schválení ze strany státu, schvalovací doložka je projev vůle státu jako vlastníka. Soudní přezkum udělení či neudělení souhlasu s kupní smlouvou je tak vyloučen, jelikož na udělení souhlasu straně kupující – žalobkyni nevzniká právní nárok. Schvalovací mechanismus je zde vyžadován právě proto, že se dané pozemky nacházejí v chráněné oblasti. Žalovaná Anonymizováno nemá zákonem ani smluvně danou povinnost udělit souhlas s dotčenou kupní smlouvou a žalobě na nahrazení projevu vůle tak nelze vyhovět. Poukázala i na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisová značka.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, bylo zjištěno, že na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa je jako vlastník pozemku parcela č. hodnota, ostatní plocha, způsob využití, dráha, způsob ochrany, chráněná krajinná oblast – II. – IV. zóna, dále pozemku parcelní č. hodnota a Anonymizováno evidována žalobkyně.

6. Z oznámení o vyhlášení elektronické aukce ze dne datum bylo zjištěno, že první žalovaná informovala žalobkyni o vyhlášení elektronické aukce č. Anonymizováno na prodej pozemku parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa, a to od datum do datum.

7. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně a první žalovaná podepsaly dne datum kupní smlouvu č. Anonymizováno ohledně pozemku parcelní číslo hodnota, ostatní plocha, způsob využití, dráha, způsob ochrany, chráněná krajinná oblast – II. – IV. zóna, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, za kupní cenu částka. Ve smlouvě bylo mimo jiné v článku X. bodu 1 zakotveno, že smlouva je platně uzavřena dnem schválení příslušným ministerstvem podle ustanovení § 22 zákona č. 219/2000 Sb. V článku X. 2 bylo sjednáno, že smlouva nabývá účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) ve znění pozdějších předpisů s tím, že prodávající zašle tuto smlouvu správci registru smluv k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. V článku X. bod 3 bylo ujednáno, že smluvní strany berou na vědomí, že jsou svými projevy vázány od okamžiku podpisu, od této smlouvy. V článku X. bod 4 bylo sjednáno, že smluvní strany se dohodly, že není-li v této smlouvě stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti smluvních stran zákonem č. 89/2012 Sb. a zákonem č. 219/2000 Sb.

8. Z dodatku č. hodnota ke kupní smlouvě č. hodnota ze dne datum, ze dne datum se podává, že žalobkyně nabyla od právnická osoba., IČO IČO, vedle nemovitých věcí uvedené ve smlouvách č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota, také liniová stavba dráhy adresa, zejména též stavby železničního spodku v obci adresa a katastrálním území adresa, z toho část na pozemku parcelní č. hodnota – ostatní plocha, dráha, zapsaném na LV č. hodnota – Anonymizováno).

9. Z potvrzení o provedení platby banky právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne datum na zde uvedený účet pod variabilním symbolem var. symbol částku částka.

10. Z přípisu první žalované bez data, vyplynulo, že první žalovaná sdělovala žalobkyni, že obdrženou platbu ve výši částka pod variabilním symbolem var. symbol odeslala zpět na účet žalobkyně a poukázala na přípis ze dne datum, ve kterém žalobkyně informovala o tom, že kupní smlouva č. 586/2022 nemůže nabýt platnosti bez schválení příslušným ministerstvem podle ustanovení § 22 zákona č. 219/2000 Sb., což bylo v té době Ministerstvo životního prostředí s tím, že dne datum obdrželi zamítnutí udělení schvalovací doložky ze strany Ministerstva životního prostředí. Z tohoto důvodu tak není kupní smlouva platná a nelze požadovat plnění plynoucí z příslušných ustanovení kupní smlouvy.

11. Ze stanoviska Ministerstva Anonymizováno ze dne datum se podává, že právnická osoba požádal Ministerstvo Anonymizováno o sdělení stanoviska v souladu s ustanovením § 3 a § 8 odst. 2 správního řádu, respektive ke sdělení, zda rozhodnutími Ministerstva Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno byl do kategorie vlečka zařazen i úsek „adresa“, Ministerstvo Anonymizováno rozhodnutím ze dne datum, č. j. Anonymizováno na základě žádosti právnická osoba rozhodlo výrokem, že se stavba železniční dráhy adresa zařazuje do kategorie železniční dráha – vlečka podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v tehdy platném znění. Ministerstvo Anonymizováno dovozuje, že do kategorie železniční dráha – vlečka byl kromě úseku adresa zařazen rovněž úsek adresa, to znamená v původní délce, jaké odpovídala bývalá celostátní železniční dráha adresa před zrušením v roce 1978. K tvrzení první žalované, že přes pozemek parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa nevede železniční dráha – vlečka Ministerstvo dopravy konstatovalo, že jeho rozhodnutím ze dne datum, č. j. Anonymizováno, byla stavba zrušené celostátní dráhy adresa, včetně odbočky adresa zařazena do kategorie železniční dráha – vlečka. Z uvedeného vyplývá, že přes pozemek parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa vede železniční dráha – vlečka (úsek adresa).

12. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, list vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, vyplynulo, že jako vlastník pozemku parcelní č. hodnota je evidována žalobkyně. Z výpisu z katastru nemovitostí evidovaném u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, list vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a Katastrální územní adresa vyplynulo, že jako vlastník pozemku parcelní č. Anonymizováno je evidována žalobkyně.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku se podává existence žalobkyně s tím, že žalobkyně je samosprávná, dobrovolná, nepolitická a nezisková organizace založená za účelem naplňování společného zájmu, kterým je sdružovat osoby (fyzické i právnické), které se v souladu s těmito stanovami zabývají historií, současností a budoucností veřejné dopravy, ekologickými aspekty dopravy a ochranou přírody a krajiny v souvislosti s dopravou a dopravními stavbami a tím přispívají k obecnému blahu na poli ekologie, kultury a péče o kulturní dědictví. Posláním spolku je v souladu s § 146 občanského zákoníku v souladu se zakladatelským právním jednáním stanovami přispívat vlastní činností k dosahování obecného blaha za využití poctivě nabytého majetku pod vlivem a správou bezúhonných osob.

14. Z e-mailové zprávy první žalované ze dne datum se podává, že tato oznamovala Jméno advokáta ukončení aukce ohledně dotčeného pozemku s tím, že v aukci nebylo přihazováno.

15. Z přípisu Ministerstva financí ze dne datum žalobkyni (předsedovi žalobkyně) vyplynulo, že Ministerstvo Anonymizováno obdrželo žádost žalobkyně o schválení smlouvy č. Anonymizováno avšak vzhledem ke skutečnosti, že dosud žádnou žádost první žalované ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 219/2000 Sb. obsahující uvedenou smlouvu neobdrželi, nemohou nic bližšího sdělit.

16. Z přípisu první žalované ze dne datum Ministerstvu Anonymizováno vyplynulo, že první žalovaná požádala Ministerstvo Anonymizováno o schválení převodu dotčeného pozemku – schválení kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a první žalovanou za kupní cenu částka.

17. Z přípisu Ministerstva Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno bylo zjištěno, že schvalovací doložka Ministerstva Anonymizováno ke kupní smlouvě č. Anonymizováno podepsané dne datum mezi žalobkyní a první žalovanou nebyla udělena s tím, že kupující vlastní pouze jeden částečně navazující pozemek, a to pozemek parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa, předmětný pozemek svou převažující plochou sousedí s pozemky ve vlastnictví společnosti právnická osoba která má část předmětného pozemku v paktu (smlouva o paktu zemědělské půdy č. Anonymizováno ze dne datum) další nemalou částí předmětný pozemek sousedí s pozemkem ve vlastnictví jméno FO. Předmětný pozemek je převáděn formou přímého prodeje kupujícímu, který na tomto pozemku hodlá obnovit historickou jednokolejnou železniční dráhu v úseku adresa. Tato dráha zde byla kdysi provozována, v současné době se však jedná o pozemek, který je travnatou plochou. O koupi předmětného pozemku projevila společnost právnická osoba zájem, i když nebylo vyhlášeno výběrové řízení či prodej formou EAS a to dopisem ředitele společnosti ze dne datum a dále dopisem jednatele společnosti ze dne datum. Vzhledem k poloze předmětného pozemku, jeho současnému způsobu využití a zájmu minimálně jednoho dalšího případného nabyvatele, je nutné pozemek převést formou výběrového řízení (či EAS), do kterého se může v případě jeho trvajícího zájmu kupující přihlásit.

18. Z aukční vyhlášky č. Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že první žalovaná vyhlásila elektronickou aukci ohledně prodeje dotčeného pozemku se začátkem elektronické aukce na den datum v Anonymizováno hodin a konec elektronické aukce datum v Anonymizováno hodin.

19. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, list vlastnictví Anonymizováno pro obec adresa a katastrální území adresa, bylo zjištěno, že jako vlastník pozemku parcela č. hodnota, ostatní plocha, způsob využití, dráha, způsob ochrany, chráněná krajinná oblast, chráněná krajinná oblast – IV. zóna je evidována Anonymizováno, příslušnost hospodařit s majetkem státu má první žalovaná.

20. Ze spisu spisová značka bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, byl zamítnut návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jímž by bylo první žalované uloženo nenakládat s nemovitou věcí pozemky parcelní č. hodnota v obci adresa, katastrální území adresa zapsaným na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa.

21. Dle § 22 odst. 4 písm. d) zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném k datu podpisu předmětné kupní smlouvy (ke dni datum) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o převod věcí podle odstavce 5 nebo 6, 22. Podle § 22 odst. 6 citovaného zákona ve znění účinném ke dni datum, schválení Ministerstvem Anonymizováno vyžaduje převod pozemků ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde - li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.

23. Dle § 44 odst. 4 citovaného zákona ve znění účinném ke dni datum, povolení výjimky, schválení i předchozí souhlas jsou podmínkou platnosti právního jednání, k němuž se poskytují.

24. Podle § 22 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění (ke dni rozhodování soudu) pokud se převádí pozemek ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu anebo stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, vyžaduje jejich převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). K převodu vydá z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo životního prostředí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně podle své územní působnosti Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku. S tímto majetkem je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku příslušná hospodařit podle § 9.

25. Dle § 58 a odst. 3 citovaného zákona ve znění účinném ke dni datum, pokud právní jednání neobsahují ujednání, která musí podle tohoto zákona obsahovat, nepřihlíží se k nim. Odporují-li právní jednání jiným podmínkám stanoveným tímto zákonem pro taková právní jednání, jsou neplatná, nestanoví-li tento zákon jinak.

26. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

28. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“), nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

29. Podle § 2 odst. 1 písm. a) citovaného zákona se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.

30. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům :

31. Žalobkyně a první žalovaná podepsaly dne datum kupní smlouvu o koupi nemovitosti, pozemku parcelní č. hodnota v obci adresa, katastrální území adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, citovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Vlastníkem tohoto pozemku je Anonymizováno, právo hospodaření s pozemkem má první žalovaná. Žalobkyně je nezisková organizace založená za účelem naplňování společného zájmu, která je vlastníkem liniové stavby dráhy adresa, zejména též stavby železničního spodku v obci adresa a katastrálním území adresa, z toho část na pozemku parcelní č. hodnota – ostatní plocha, dráha. K uzavření této kupní smlouvy však nedalo souhlas právnická osoba, přípisem ze dne datum, z důvodů uvedených v bodě 17. rozsudku. Z tohoto důvodu první žalovaná dotčenou kupní smlouvu nezveřejnila v registru smluv, a žalobkyní zaplacenou kupní cenu žalobkyni vrátila. Následně dotčený pozemek první žalovaná nabídla ke koupi v elektronické aukci, pořádané od datum Anonymizováno hodin do datum v Anonymizováno hodin, k prodeji pozemku však nedošlo, aukce byla ukončena, když v aukci nebylo přihazováno.

32. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům:

33. K otázce nahrazení projevu vůle první žalované uzavřít kupní smlouvu :

34. Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv obsahuje hmotněprávní, objektivní, prekluzivní tříměsíční lhůtu, po jejímž marném uplynutí nastává nevyvratitelná právní domněnka (uvozená slovy „platí, že“), podle které je zrušena od počátku. Smlouva, která není uveřejněna v registru do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, je podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv považována za zrušenou od samého počátku se všemi z toho plynoucími důsledky. Neuveřejnění takové smlouvy nelze napravit. Podle § 7 odst. 2 zákona o registru smluv ani nelze provést její inovaci či narovnání. Úmyslem zákonodárce, který je zřejmý již z důvodových zpráv k návrhu zákona o registru, bylo vyvolat absolutní neplatnost, která sice měla smlouvy, která sice měla být uveřejněna v registru, ale buď skutečně uveřejněna nebyla, anebo nastala právní fikce jejího neuveřejnění. Tyto následky nastávají ze zákona ex lege bez ohledu na vůli smluvních stran a k takovéto právní skutečnosti se musí rovněž bez návrhu přihlížet.

35. Obecně platí, že pokud má první žalovaná povinnost smlouvu uzavřít (například na základě smlouvy nebo zákona), lze podat žalobu na nahrazení projevu vůle podle § 161 odst. 3 o. s. ř. Rozsudek pak nahrazuje podpis na smlouvě. V praxi se to týká situací, kdy první žalovaná odmítá uzavřít smlouvu, ačkoliv k tomu má právní povinnost. O takový případ se však v daném případě nejedná, neboť první žalovaná smlouvu s žalobkyní dne datum podepsala. V § 22 odst. 3 zákona o nakládání s majetkem státu a též výslovně v článku X. bod 1. dotčené kupní smlouvy ze dne datum je zakotveno, že smlouva je platně uzavřena dnem schválení příslušným ministerstvem podle ustanovení § 22 zákona č. 219/2000 Sb. o nakládání s majetkem státu, tedy schválení příslušného ministerstva (v daném případě Ministerstva Anonymizováno) je zákonnou podmínkou platnosti právního jednání při nakládání s majetkem státu. Bez tohoto souhlasu smlouva není platným právním úkonem. Souhlas ministerstva zde nelze nahradit soudním rozhodnutím, neboť ministerstvo zde vystupuje nikoliv jako orgán veřejné moci. Soud nemůže uložit ministerstvu povinnost smlouvu schválit, ani tento souhlas nahradit. Pokud smlouva nebyla schválena, nelze ji ani zveřejnit v registru smluv (zákon o registru smluv předpokládá zveřejnění až po platném uzavření). Dotčená kupní smlouva tedy platně nevznikla s ohledem na absenci schválení příslušným ministerstvem dle § 22 odst. 3 zákona o majetku státu a stala se i absolutně neplatnou dle § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. ve spojení s ustanovením § 580, odst. 1 a § 588 o. z. S ohledem na to, že nelze nahradit soudním rozhodnutím souhlas příslušného ministerstva s dotčenou kupní smlouvou, soudu nezbylo, než návrh žalobkyně na nahrazení projevu vůle ministerstva životního prostředí (které bylo ke dni datum příslušným ministerstvem k udělení takového souhlasu) a ke dni rozhodnutí soudu by takovým příslušným ministerstvem bylo Ministerstvo Anonymizováno, pak i souhlasu Ministerstva Anonymizováno s dotčenou kupní smlouvou, zamítnout. Uzavření či neuzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku je projevem svobodné vůle státu jako vlastníka nemovitého majetku a subjektu občanskoprávních vztahů, v nichž vystupuje s ostatními účastníky v rovném postavení, soukromoprávní povaha jednání a rozhodování státu při hospodaření a tedy i nakládáním s vlastním majetkem, plyne i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka či ze dne datum, č. j. spisová značka).

36. Jelikož se žalobkyně domáhá toho, aby soud uložil první žalované povinnost uzavřít smlouvu o koupi dotčené nemovitosti, ve které první žalovaná vystupuje jako subjekt občanskoprávního vztahu, je nutné takto vymezený nárok nepochybně charakterizovat jako nárok vyplývající ze soukromoprávních vztahů, které se vyznačují rovným postavením účastníků, neboť pro vztah účastníků neplatí, že by některý z nich měl vůči jinému nadřazené postavení a byl oprávněn rozhodovat o jeho právech a povinnostech a vynucovat plnění autoritativně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo usnesení zvláštního senátu ze dne datum č. j. Konf 93/2011-9).

37. S ohledem na to, že kupní smlouva ze dne datum není platná (jak uvedeno shora), mohl by soud projev vůle první žalované s uzavřením takové kupní smlouvy nahradit pouze, pokud by první žalované taková povinnost smlouvu uzavřít vznikla, a to ať či na základě smlouvy či ze zákona. V daném případě však v řízení nebylo prokázáno, že by první žalované takováto povinnost vznikla. První žalovaná vystupuje při uzavírání kupních smluv ohledně majetku státu jako subjekt občanskoprávních vztahů majících soukromoprávní povahu jednání a rozhodování státu při hospodaření, a tedy i nakládáním s vlastním majetkem. V daném případě by soud shledal naléhavý právní zájem na podání předmětné žaloby o nahrazení projevu vůle první žalované s uzavřením dotčené kupní smlouvy, neboť bez takovéhoto nahrazení projevu vůle by nebylo možno docílit změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, nicméně s ohledem na soukromoprávní povahu jednání žalobkyně a první žalované, kdy soud nedospěl k závěru, že by povinnost první žalované takovou smlouvu uzavřít plynula ze smlouvy či ze zákona, když i výslovně v § 22 odst. 3 zákona o majetku státu i výslovném znění článku X. bod 1 smlouvy platí, že taková smlouva je platně uzavřena dnem schválení příslušným ministerstvem, což se však v daném případě nestalo. Je pravdou, že v článku X. bod 3 smluvní strany ujednaly, že berou na vědomí, že jsou svými projevy vázány od okamžiku podpisu této smlouvy, nicméně to nemění nic na tom, že za absence schválení příslušného ministerstva smlouva nebyla platně uzavřena. S ohledem na soukromoprávní, občanskoprávní charakter vztahu při uzavírání kupní smlouvy a s ohledem na absenci povinnosti první žalované takovou smlouvu uzavřít, soudu nezbylo, než žalobu na nahrazení projevu vůle ze strany první žalované na uzavření dotčené kupní smlouvy, zamítnout (výrok I.).

38. K otázce souhlasu příslušného ministerstva :

39. Z ustanovení § 22 odst. 6, § 44 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 58a odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném k datu uzavření předmětné kupní smlouvy, vyplývá, že neexistence zákonem předepsaného schválení, výjimky nebo předchozího souhlasu, ať už z jakéhokoliv důvodu, tak pro konkrétní právní jednání vždy znamená jeho absolutní neplatnost, a to jak ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) tak i podle výslovného ustanovení zákona č. 219/2000 Sb. obsaženého v jeho ustanovení § 58a odst.

3. Podmínka platnosti tak ve svém důsledku zavádí speciální režim platnosti právních jednání oproti obecnému režimu (pravidel) dle občanského zákoníku, schválení se uděluje příslušným orgánem k již uzavřené smlouvě a zároveň je schválení podmínkou platnosti dotčeného právního jednání.

40. Rozhodování příslušného ministerstva o udělení souhlasu ke kupní smlouvě podle § 22 odst. 3 a § 44 zákona č. 219/2000 Sb. je výrazem vůle státu jako vlastníka věci vůči nabyvateli a nikoliv výkonem (uplatněním) veřejné moci, s nímž by bylo možnost spojovat odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/19980 Sb. ve znění pozdějších předpisů (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

41. S poukazem na znění § 22 odst. 6 a § 44, odst. 3 a 4 zákona o majetku státu a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka dospěl soud k závěru, že nahradit prohlášení vůle příslušného ministerstva je možné pouze tehdy, kdyby povinnost ministerstva smlouvu schválit ukládala smlouva nebo zákon. Schválení kupní smlouvy je projevem vůle státu jako vlastníka, jde o podmínku platnosti právního jednání. Příslušné ministerstvo v tomto právním poměru nevystupuje jako nositel veřejné moci, ale jako rovnocenný subjekt soukromoprávního vztahu. Dle názoru soudu je vyloučen soudní přezkum (ne)schválení příslušného ministerstva, neboť na ně neexistuje právní nárok, jde totiž o projev vůle vlastníka. Schválení (udělení souhlasu) je vyžadováno právě proto, že sporné pozemky se nacházejí v chráněné krajinné oblasti, jde o pozemky se zvýšeným významem pro stát. Udělení souhlasu s uzavřenou kupní smlouvou podle § 22 odst. 4 a § 44 zákona č. 219/2000 Sb. není výkonem veřejné moci, nýbrž korektivem sloužícím k hospodárnému využití majetku státu v souladu s principem ochrany přírody a životního prostředí. Schválení převodu konkrétního majetku státu je součástí „pravidel“ pro nakládání s majetkem státu a systému opatření bránících převodům státního majetku, které by z pohledu chráněných zájmů státu mohly být pro stát nevýhodné. Tato pravidla plynou ze zákona, a tak každý zájemce o majetek státu s nimi musí v rámci legitimního očekávání počítat.

42. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2016 platilo, že výjimky se povolují a schválení a předchozí souhlas podle tohoto zákona se poskytují pouze pro jednotlivé případy a jsou součástí projevu vůle a právního úkonu státu (§7). Na toto rozhodování se nevztahují předpisy o správním řízení a učiněná rozhodnutí nepodléhají přezkoumání soudem. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu „příslušné orgány nebudou v těchto individuálních případech rozhodovat ve správním řízení a také soudní přezkum se vylučuje (…), pokud jde o často v této souvislosti požadované stanovení kritérií uvedeného rozhodování příslušných orgánů, vychází návrh z praktické úvahy, že dílčí kritéria budou v případech, kde je to účelné a reálné, obsažena v konkrétních ustanoveních zákona, obecná kritéria, naproti tomu stanovit nelze právě vzhledem k variabilitě možných situací a potřeb (…) přes výslovnou nepřezkoumatelnost uvedených aktů soudem, která se týká aktů jako takových, navrhovaný zákon v žádném případě nezbavuje stát odpovědnosti za nedovolené zásahy do práv třetích osob a obecné odpovědnosti za škodu jimi způsobenou“. Novelou provedenou zákonem č. 51/2016 Sb. bylo s účinností od 1. 3. 2016 ve znění § 44 odst. 1 citovaného zákona vypuštěna věta druhá. Tento zásah byl podle důvodové zprávy k zákonu č. 51/2016 Sb. odůvodněn tím, že „...tyto specifické akty, mající v principu především zásadní funkci kontrolní a usměrňující, zůstávají v zákonu o majetku státu pro vybrané majetkoprávní dispozice zachovány s dosavadními jednoznačnými dopady na platnost resp. neplatnost (a to neplatnost absolutní) těch vybraných právních jednání (srov. § 44 odst.4), u kterých jsou tyto akty zákonem požadovány, a to i když se vzhledem k pojetí jednání právnických osob v občanském zákoníku ustupuje v § 44 odst.1 zákona o majetku státu od dosavadní výslovné a speciální charakteristiky těchto aktů jako součásti projevů vůle a právního jednání státu (…) Zároveň bylo jako obsolentní vypuštěno výslovné ustanovení o vyloučení použitelnosti správního řádu a soudního přezkumu na rozhodování o těchto aktech. Správní řád je tedy ve smyslu komentářů k uvedeným ustanovením aplikován nejen při správním řízení v užším slova smyslu, tedy při postupu správního orgánu směřujícího k vydání rozhodnutí (ať již konstitutivního či deklaratorního) o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob (účastníků řízení), ale též v rámci veškerého postupu správních orgánů při výkonu veřejné správy vůbec. To znamená na veškerou veřejnoprávní činnost správních orgánů směřující navenek (takovou povahu schvalování i výjimky ani předchozí souhlas podle zákona o majetku státu jednoznačně nemají). Správní řád se naopak nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní, pracovněprávní úkony či případně jiné právní úkony prováděné správními orgány, tedy úkony v rámci „správy soukromé“ (tj. správy vykonávané subjektem ze své vlastní vůle a ve svůj vlastní prospěch). Soukromoprávní povaha jednání a rozhodování státu při hospodaření, a tedy i nakládáním s vlastním majetkem, je ostatně již ustáleně judikována i soudy, takže i bez výslovného ustanovení v zákoně o majetku státu by ani nadále neměly vznikat v právním režimu těchto aktů pochybnosti. Důvodová zpráva k zákonu č. 51/2016 Sb. tak potvrzuje, že i když § 44 odst. 1 zákona o majetku státu již expressis verbis nestanoví, že na rozhodování o udělení výjimky, schválení nebo předchozí souhlas se nevztahují předpisy o správním řízení a učiněná rozhodnutí nepodléhají přezkoumání soudem, tato pravidla platí ze své věcné podstaty stále (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka, který výslovně stanoví, že i když § 44 odst. 1 zákona o majetku státu po novele provedené zákonem č. 51/2016 Sb. s účinností od 1. 3. 2016 již expressis verbis nestanoví, že na rozhodování o udělení výjimky, schválení nebo předchozí souhlas se nevztahují předpisy o správním řízení a učiněná rozhodnutí nepodléhají přezkoumání soudem tato pravidla platí ze své věcné podstaty stále).

43. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze souhlas příslušného ministerstva nahradit soudním rozhodnutím, když rozhodování příslušného ministerstva o udělení souhlasu ke kupní smlouvě podle § 22 odst. 6 a § 44 zákona č. 219/2000 Sb. je výrazem vůle státu jako vlastníka věci vůči nabyvateli a nikoliv výkonem (uplatněním) veřejné moci, a v řízení nebylo prokázáno, že by příslušnému ministerstvu vznikla právní (založená smlouvou či zákonem) povinnost takový souhlas udělit. Nelze bohužel než konstatovat, že na tom nemění nic situace, že žalobkyně je neziskovou organizací založenou za účelem naplňování společného zájmu, a přes pozemek parcelní č. hodnota v katastrálním území adresa vede železniční dráha – vlečka (úsek adresa), která patří žalobkyni. Proto byla žaloba na nahrazení takového souhlasu jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. a III.).

44. S ohledem na to, že byla zamítnuta žaloba na nahrazení projevu vůle – první žalované uzavřít předmětnou citovanou kupní smlouvu, i žaloba na nahrazení projevu vůle- souhlasu dotčeného ministerstva s předmětnou kupní smlouvou, byla zamítnuta i žaloba na uložení povinnosti první žalované uveřejnit smlouvu v registru smluv (výrok IV).

45. To nemění nic na situaci, že by za splnění příslušných podmínek mohla žalobkyně s první žalovanou uzavřít novou kupní smlouvu o koupi dotčeného pozemku s podmínkou schválení takové smlouvy příslušným ministerstvem dle metodického postupu a první žalované při prodeji takových pozemků, v budoucnu. Avšak jednalo by se o soukromoprávní jednání žalobkyně a první žalované, jejíž projev vůle nelze soudním rozhodnutím nahradit.

46. Podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal první žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem, podle § 151, odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu).

48. Soud přiznal též druhé žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání soudu) a ve formě cestovného. Co se týče jízdného druhé žalované k jednání soudu, pak soud žalované nepřiznal jízdné osobním automobilem, neboť užití osobního motorového vozidla k cestě k jednání soudu z Prahy do Litoměřic není účelné a hospodárné. Spojení veřejnou hromadnou dopravou je časté, bez přestupů a není časově náročné. Druhá žalovaná má tak právo pouze na náhradu jízdného veřejným hromadným dopravním prostředkem. Dle názoru soudu v tomto případě k tíži žalobce nelze přiznat jízdné motorovým vozidlem, když ani soud nedal předem žalobkyni k užití motorového vozidla souhlas. Jak bylo zjištěno z údajů na internetu, jízdné autobusem z Prahy do Litoměřic činí částka, za cestu tam a zpět tak činí jízdné 2 x částka, tj. celkem částka. Náklady řízení druhé žalované tak činí celkem částka (částka + částka).

49. Třetí žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem, podle § 151, odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu).

50. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na to, že neshledal důvod pro stanovení další lhůty k plnění či plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.