7 C 277/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 39 231,23 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a to pod obchodní značkou , jméno FO, (dále jen „banka“) poskytl žalovanému na základě žádosti ze dne , datum, spotřebitelský úvěr č , číslo, a to revolvingový úvěr na základě části IV. smlouvy, když k poskytnutí revolvingového úvěru došlo na základě části IV. smlouvy následně. Na základě smlouvy byla banka oprávněna akceptovat žádost žalovaného a kdykoliv po dobu jednoho roku od data podpisu smlouvy, v případě řádného splácení spotřebitelského úvěru žalovanému otevřít a umožnit průběžné čerpání do určeného úvěrového rámce, naposledy ve výši , částka, , který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty. Když žalovaný čerpal úvěr dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , celkem takto načerpal , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky a případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy , částka, , a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Žalobkyně však uplatňuje tento úrok ve výši 15 % ročně. Žalovaný ve smlouvě prohlásil srozumění se přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle sazebníku, které si s bankou sjednal, zavázal se k úhradě smluvní pokuty v případě nesplácení úvěru ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši , částka, , poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši , částka, a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, proto banka využila svého práva sjednaného v čl. 3.2 produktových podmínek a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem banky, když odstoupení nabylo účinnosti dne , datum, , tedy ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu, včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného ve výši , částka, byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit ode dne následujícího po dni zesplatnění žalobce nárokuje zaplacení smluvního úroku 15 % ročně z jistiny ve výši , částka, a zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky , částka, zahrnující dlužnou jistinu a dlužné poplatky v souladu s čl. 2.16 Všeobecných podmínek. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, v rámci portfolia na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , která ji následně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Žalobkyně po žalovaném tak požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného neuhrazeného úroku z platného ke dni zesplatnění ve výši , částka, , dále smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, . I přes předžalobní výzvu k úhradě odeslané dne , datum, žalovaný žalovanou částku nezaplatil. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení i ohledně částek zaplacených žalovaným na konto dotčené úvěrové smlouvy s tím, že uhradil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, celkem , částka, .

2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, žalobkyně uvedla, že přímo z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný je od roku , Anonymizováno, zaměstnán jako pracovník ve službách a prodeji ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , že výše jeho měsíčních příjmů činí , částka, , že je svobodný, má vyživovací povinnost k další osobě a žije od roku , Anonymizováno, ve vlastním domu/bytě. Celkové náklady domácnosti, včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly oceněny na částku , částka, měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně u žádostí provádí automaticky komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému expert systém (ES), který je navržen tak, aby co nejúčinněji simuloval lidský rozhodovací proces založený na zkušenostech. Dále učinil dotaz do registru Solus, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. Žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. Příjem deklarovaný klientem je vždy ověřen bankou, liší se pouze technika ověření, a to v závislosti na druhu produktu. Ověření žadatelem sděleného příjmu v rámci posuzování úvěruschopnosti probíhá oproti tabulce předpokládaných příjmů v prvé fázi, která je vytvořena na základě statistiky , právnická osoba, .

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, potvrdil, že od právní předchůdkyně žalobkyně čerpal úvěr ve výši , částka, za účelem nákupu televizoru, žádný jiný úvěr od právního předchůdce žalobkyně nečerpal, žádnou jinou částku mu právní předchůdce žalobkyně neposkytl. Není si vědom, že by čerpal nějakou další částku, neměl k dispozici žádnou platební kartu, žádnou platební kartu, mu paní, se kterou uzavíral smlouvu o úvěru, neposkytla. Paní, která to zprostředkovávala, mu nabízela úvěrovou kartu, že by postupně úvěr dočerpával, ale to on nechtěl a žádnou kartu si od ní nevzal, kupoval si pouze televizor a nic jiného nechtěl. Žádné doklady jako výplatní pásky, výpisy z účtu a podobně právnímu předchůdci žalobkyně nepředkládal. Televizor si jel zakoupit na , adresa, a když tam zjistil, kolik to stojí, tak si řekl, že by to na splátky zvládl, ale určitě s sebou nevezl nějaké výplatnice či výpisy z účtu a podobně, nevybavuje si, že by nějaké takové doklady po něm paní, která s ním sjednávala úvěr požadovala, myslí si, že nikoliv. Dodal, že paní, která s ním úvěr sjednávala, určitě říkal o tom, že má vyšší výdaje než , částka, , , částka, měsíčně byla jen splátka hypotéky, vedle toho ještě hradil náklady na bydlení, jako energie, uhlí, voda a podobně, hradil výživné , částka, měsíčně, navíc splácel osobní automobil , název, částkou , částka, měsíčně, to vše paní uváděl.

4. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , číslo, (produktové smlouvy k rámcové smlouvy pro poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, ) ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný jako spotřebitel uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně s , právnická osoba, prostřednictvím zprostředkovatele úvěru , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, smlouvu o úvěru. Žalovaný měl ve smlouvě uvést, že pracuje jako pracovník ve službách a prodeji u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, od února , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem , částka, . Nemá žádné finanční závazky jako splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet a podobně. Celkové náklady domácnosti činí , částka, . Je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, a bydlí ve vlastním domě/bytě. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný žádá o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem , částka, , v této souvislosti, že mu předchůdce žalobkyně může poskytnout platební prostředky podle produktových podmínek pro revolvingové úvěry, zejména úvěrovou kartu a platební nálepku, žalovaný bude úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však , částka, , 17. den v měsíci, bankovním převodem, roční úroková sazba 22,68 %, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů , částka, RPSN 28,74 %. Ve smlouvě je zakotvena smluvní pokuta jako následek nesplácení úvěru za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, dále náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku , částka, , poplatek za odeslání upomínky k úhradě , částka, . Za specifických podmínek č. , číslo, ze dne , datum, vyplynulo, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně měla být sjednána výše specifického čerpání (cena zboží/služby po odečtení 15 000, po odečtení platby přímo prodejci) , částka, , úroková sazba19,48 % a RPSN je 20,85 %, měsíční splátka specifického čerpání (bez pojištění) , částka, v 11měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci.

5. Z výpisu z notářského zápisu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , včetně seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO , IČO, na , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení portfolia ze dne , datum, , a to s účinky od , datum, . Toto se podává též z dohody o transferu portfolia ze dne , datum, .

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud ověřil existenci a aktivní legitimaci žalobkyně.

7. Z přehledu nazvaného číslo úvěru , Anonymizováno, pan , jméno FO, se podává, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, evidovala ve svém systému poskytnutí úvěru žalovanému dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , zároveň evidovala platby ze strany žalovaného dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, . Evidovala tedy celkem poskytnutí úvěru, finančních prostředků ve výši , částka, a úhrady splátek ze strany žalovaného v celkové výši , částka, .

8. Z přípisu ze dne , datum, se podává, že právní předchůdce žalobkyně oznamoval žalovanému schválení jeho žádosti o , jméno FO, kredit ze dne , datum, a rovnou z něj zaplatili nákup žalovaného na splátky u obchodníka s tím, že mu otevřeli , jméno FO, kredit s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Z části těchto peněz použili na zaplacení nákupu na splátky a zbytek má k dispozici v podobě tzv. revolvingového úvěru s tím, že k , jméno FO, kreditu patří i , jméno FO, kreditka, kterou najde za pár dní ve schránce. V oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, označila úvěr číslem úvěrového účtu , číslo, .

9. Z přílohy č. , hodnota, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, vyplynulo, že , právnická osoba, zaplatil , právnická osoba, . , právnická osoba, . (žalobce) zaplatil , právnická osoba, . kupní cenu za soubor postupovaných pohledávek ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

10. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplynulo, že , právnická osoba, . oznamovala žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni.

11. Z informace o zpracování osobních údajů ze dne , datum, se podává, jaké informace žalobkyně ohledně žalovaného zpracovává.

12. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, odstoupila od úvěrové smlouvy uzavřené s žalovaným č. , hodnota, s tím, že úvěr se stal splatným ke dni , datum, v plném rozsahu a žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . postoupila žalobkyni soubor pohledávek dle přílohy č. , hodnota, seznamu pohledávek je součástí postupovaných pohledávek i pohledávka za žalovaným a to úvěru z kreditní karty , název, , číslo účtu , číslo, , pohledávka je identifikovaná číslem úvěru , číslo, (identifikátor , číslo, ), číslo smlouvy , číslo, .

14. Z podacího lístku ze dne , datum, vyplynulo, že tohoto dne zasílala žalobkyně žalovanému zásilku.

15. Z výzvy k plnění ze strany právního zástupce žalobkyně, včetně podacího lístku, vyplynulo, že před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky výzvou ze dne , datum, danou k poštovní přepravě dne , datum, .

16. Z dohody o úplatě ze dne , datum, se podává dohoda o úplatě za postupované pohledávky ze strany , právnická osoba, . žalobkyni.

17. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , právnická osoba, , , právnická osoba, . se podává, že k datu žádosti , datum, u úvěru označeného číslem , č. účtu, žalovaný uvedl na žádosti příjem ve výši , částka, , výdaje , částka, , splátky ve výši , částka, a splátka nového úvěru činila , částka, . Banka pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, a tak příjem klienta byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Životní výdaje klienta banka stanovila na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na , částka, .

18. Podle § 1841 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

23. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o .z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží.

24. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. S odhlédnutím od toho, že pohledávka za žalovaným ve smlouvách o postoupení pohledávky, je označena odlišně, když v seznamu postupovaných pohledávek ze strany právního předchůdce žalobkyně , právnická osoba, na , právnická osoba, . je postupovaná pohledávka za žalovaným označená č. úvěrové smlouvy , Anonymizováno, , číslem smlouvy , Anonymizováno, a interním ID , číslo, a v seznamu postupovaných pohledávek ze strany , právnická osoba, . žalobkyni je postupovaná pohledávka za žalovaným označena číslem účtu , Anonymizováno, , což se shoduje s číslem úvěrové smlouvy – číslem úvěru uváděným , právnická osoba, . v oznámení o postoupení pohledávky žalovanému na žalobkyni ze dne , datum, , soud konstatuje následující:

29. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , právnická osoba, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

30. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr (při požadovaném obchodním úroku, a dalších poplatcích při neuhrazení pohledávky v řádném termínu). Předchůdce žalobkyně eviduje údaje o osobním stavu žalovaného, způsobu bydlení, zaměstnavatelce a čistém měsíčním příjmu, celkových nákladech domácnosti a finančních závazcích. Žalobkyně však soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly náležitě ověřeny a vyhodnoceny celkové majetkové poměry žalovaného, jeho skutečné příjmy a výdaje, výdaje domácnosti, dosavadní závazky, počet členů domácnosti.

31. Ustanovení § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

32. Předchůdce žalobkyně zcela rezignoval na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného. Vycházel pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovaným, aniž by si jejich skutečnou výši prověřoval. Rozhodující zde přitom jsou konkrétní výše nájemného v bytě, kde žadatel o úvěr bydlí, konkrétní obvyklá spotřeba plynu a elektřiny v tomto bytě, konkrétní náklady na vytápění tohoto bytu, konkrétní náklady na léky, konkrétní výše pravidelných splátek dluhů apod. Pakliže předchůdce žalobkyně využil údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované údaje, např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nelze je však převzít a vycházet z nich jako ze skutečných výdajů. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani provedení lustrace žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohl předchůdce žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet.

33. Předchůdce žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

34. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

35. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: „….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.

36. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí poskytovatel úvěru zjišťoval potřebné skutečnost o schopnosti splácet úvěr žalovaným, ale ani že by poskytnuté informace náležitě ověřovala.

37. Pro úplnost soud dodává, že pokud dle ustanovení § 87 odst. zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kde mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , III.ÚS 4129/18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

38. A navíc, jak plyne z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne , datum, , ve věci , spisová značka, (řízení o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, , týkající se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

39. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně neprokázala, že by její právní předchůdce kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného, a ani, že by ji vůbec jakkoliv ověřoval. Předtištěné prohlášení spotřebitele ve smlouvě o úvěru o tom, že se mu dostalo informací a vysvětlení, na jejichž základě je schopen posoudit, zda je pro něj půjčka vhodná nemůže zastoupit splnění povinnosti věřitele přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj závazek splnit. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Věřitel by měl požadovat přinejmenším potvrzení zaměstnavatele dlužníka a porovnat informace tvrzené dlužníkem se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Navíc, jak uvedl žalovaný, paní, která se žalovaným úvěr sjednával, uváděl i další informace, které nejsou ve smlouvě uvedeny, když částka , částka, , uvedená jako celkové náklady domácnosti, neodpovídala skutečnosti, částka , částka, měsíčně byla jen splátka hypotéky, vedle toho ještě hradil náklady na bydlení, jako energie, uhlí, voda a podobně, hradil výživné , částka, měsíčně, navíc splácel osobní automobil , jméno FO, , jméno FO, částkou , částka, měsíčně, to vše paní uváděl. Tyto skutečnosti právní předchůdce žalobkyně neověřoval a při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nebral v úvahu. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány a ověřovány majetkové poměry žalovaného, zejména jeho příjmy a výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak nemohl dojít k závěru, že by žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr ve výši úvěrového rámce , částka, dle podmínek smlouvy o úvěru splácet. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná.

40. S ohledem na shora uvedené závěry, jež mají oporu i v právním názoru Krajského soudu v , adresa, prezentovaném v rozhodnutí pod č.j.: , spisová značka, ze dne , datum, , soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem a zjevným narušením veřejného pořádku. Obdobně také srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, .

41. Co se týče výše poskytnutého bezdůvodného obohacení, pak žalovaný potvrdil, že čerpal od právního předchůdce žalobkyně částku, která byla použita na koupi spotřebního zboží ve výši , částka, dne , datum, s tím, že si nevzpomíná, že by čerpal nějaké další finanční částky. V tomto směru též byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit soudu svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání skutkových tvrzení, zda, kdy a v jaké výši byl žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně úvěr poskytnut, respektive kterého dne a v jaké výši právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky. Žalobkyně soudu předložila pouze interní přehled jejího právního předchůdce, ze kterého se podává, že právní předchůdce žalobkyně ve svém vnitřním interním systému evidoval poskytnutý úvěr žalovanému dne , datum, ve výši , částka, (tento žalovaný potvrdil) a dále dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, (tyto poskytnuté částky již žalovaný nepotvrdil). Jedná se však pouze o interní přehled žalobkyně, který neprokazuje, že by žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Navíc pohledávka za žalovaným je jinak označována v seznamu postupovaných pohledávek ze strany , právnická osoba, na , právnická osoba, . a jinak v seznamu postupovaných pohledávek ve smlouvě o postoupení pohledávek z , právnická osoba, . na žalobkyni. Je tak otázkou, zda pohledávka, která byla postupována z , právnická osoba, . na žalobkyni, je právě tou pohledávkou, která vyplývá ze smlouvy o poskytnutí úvěru – smlouvy o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, . I s ohlédnutím od tohoto pouhý interní přehled právního předchůdce žalobkyně neprokazuje, že právní předchůdce žalobkyně jím uváděné částky žalovanému poskytl. Nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně žalovanému doručil platební kartu, prostřednictvím které by žalovaný mohl úvěr čerpat, že mu poskytl PIN k uvedené platební kartě a podobně. Navíc žalobkyně ve svém vyjádření ohledně tvrzení, kdy a v jaké výši žalovaný splácel žalovaný úvěr, uvádí splátky až od , datum, , tedy první uvádí splátku z , datum, ve výši , částka, , avšak z předloženého interního přehledu právního předchůdce žalobkyně se podává, že žalovaný měl splácet již dříve, a to dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč, dne , datum, , částka, Kč a dne , datum, , částka, Kč. Tyto částky žalovaná ve svém přehledu úhrad neuvádí. Navíc přehled – výpis z interního systému právního předchůdce žalobkyně je označen číslem úvěru , číslo, a soudu předložená smlouva o revolvingovém úvěru je označena číslem , číslo, , nicméně jak se podává ze seznamu postupovaných pohledávek z , právnická osoba, na , právnická osoba, . v případě předloženého interního přehledu se jedná o přehled k revolvingovému úvěru číslo , číslo, , když v označení postupované pohledávky je tato pohledávka označena nejenom číslem úvěrové smlouvy , číslo, , ale také i číslem „contract number“ , číslo, .

42. Soud tak dospěl k závěru, že i přes poskytnuté poučení se žalobkyni nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, poskytl žalovanému dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Soud má z provedeného dokazování pouze za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku , částka, , což i žalovaný ve svém vyjádření potvrdil. Žalovaný, uváděl, že poskytnutou částku , částka, právnímu předchůdci žalobkyně splatil. Toto se podává i z žalobkyní uváděných tvrzení a jím předloženého výpisu. Soud dospěl k závěru, že poskytnutou částku , částka, , kterou se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil, již žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil.

43. Je též otázkou, zda , právnická osoba, . nepostupovala žalobkyni jinou pohledávku než pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo , Anonymizováno, , když v seznamu postupovaných pohledávek i v oznámení o postoupení pohledávky je pohledávka , právnická osoba, . za žalovaným označena číslem úvěrové smlouvy , číslo, (a nikoliv číslem úvěrové smlouvy , číslo, či číslem , hodnota, , i v seznamu postupovaných pohledávek z , právnická osoba, na , právnická osoba, . je po postupovaná pohledávka za žalovaným označena interním číslem , hodnota, , což též neodpovídá číslu , hodnota, a v oznámení o poskytnutí úvěru , právnická osoba, ze dne , datum, je poskytnutý úvěr označen číslem úvěrového účtu , číslo, s tím, že má žalovaný úvěr splácet pod variabilním symbolem , var. symbol, .

44. Nicméně i s ohlédnutím na tyto pochybnosti ohledně označení postupovaných pohledávek dospěl soud k závěru, že žalovaný poskytnuté bezdůvodné obohacení ve výši , částka, právnímu předchůdci žalobkyně vrátil a žalobkyni se nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně tvrzení, že se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil i v dalším rozsahu, tj. co do částky , částka, dne , datum, a co do částky , částka, dne , datum, . Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

45. Podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný by tak měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, žalovaný se však tohoto práva výslovně vzdal, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.