7 C 312/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Liscové a přísedících Ivana Trpišovského a Bc. Miloše Moravce, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o zaplacení 312 987,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty z konkurenční doložky sjednané mezi účastníky dne , datum, . Uvedla, že žalovaný nastoupil k žalobkyni na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “), dne , datum, byl žalovaný jmenován do funkce ředitelem a mezi účastníky byla uzavřena téhož dne manažerská smlouva ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, . Náplní práce žalovaného bylo mimo jiné například uzavírání obchodních smluv jménem žalobkyně, zajišťování technického provozu žalobkyně, včetně řízení a školení podřízených zaměstnanců. Měl na starosti kompletní vedení žalobkyně po obchodní a technické stránce. Žalovaný ukončil pracovní poměr u žalobkyně výpovědí ze dne , datum, . Žalobkyni byla výpověď doručena dne , datum, , pracovní poměr žalovaného tedy skončil ke dni , datum, . Mezi účastníky byla dne , datum, sjednána dohoda o konkurenční doložce, ve které se žalovaný zavázal, že po dobu jednoho roku ode dne zániku pracovního poměru, se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti žalobkyně v době uzavření konkurenční doložky nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Pro případ porušení této konkurenční doložky byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následující zákona č. 62/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoník práce“ či „z. p.“) ke dni skončení pracovního poměru. Na základě této konkurenční doložky bylo žalobkyní žalovanému po skončení pracovního poměru vypláceno plnění ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku dle dohody v konkurenční doložce, kdy žalovaný byl i žalobkyní písemně informován o tom, že v období od , datum, do , datum, bude vůči němu uplatňována ze strany žalobkyně konkurenční doložka. Žalovaný konkurenční doložku porušil, když začal dne , datum, pracovat pro konkurenční , Anonymizováno, . Z tohoto důvodu oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne , datum, ukončení vyplácení peněžitého vyrovnání z titulu konkurenční doložky. Žalobkyně zdůraznila, že z pozice ředitele společnosti byl žalovaný seznámen s klienty žalobkyně, především těmi významnými, účastnil se cenové politiky žalobkyně, měl přístup do databáze klientů, měl přístup do počítačového systému , jméno FO, , ve kterém jsou podrobné informace o technických kontrolách, tržbách z kontrol a podobně. Byla mu znám cenová politika žalobkyně. K zaplacení žalované částky byl vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, , žalovanou částku však neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, s tím, že žalobkyně zřejmě žaluje s odvoláním na neexistující pracovní smlouvu, když mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, pracovní smlouva na dobu určitou od , datum, do , datum, na pracovní pozici kontrolního technika , Anonymizováno, . Tato smlouva nebyla nikdy měněna a zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána. Potvrdil, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena tzv. manažerská smlouva a k ní dodatek, tato smlouva však nerušila pracovní smlouvu z , datum, a je možné považovat půjde dodatek původní pracovní smlouvy, anebo druhou pracovní smlouvu existující vedle pracovní smlouvy z , datum, . Poukázal na rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ve věci pod sp. zn. , spisová značka, , ze kterého se podává, že žalobkyně nemá u , Anonymizováno, žádný vlastní podnikatelský záměr a není zde proto nic, co by mohl jakýkoliv zaměstnanec žalované zneužít a co by jaká o co by jakákoliv jiná , Anonymizováno, mohla stát a považovat informace o tom, jak je žalobkyně organizovaná za pro ni přínosné. Namítl dále, že smlouva konkurenční doložka je neplatná, protože odporuje § 310 zákoníku práce, protože u zaměstnanců žalobkyně žalovaného nebylo na místě požadovat uzavření takové smlouvy, protože žalobkyně nedisponuje žádným výrobním či jiným postupem, jehož sdělení třetí osobě by ji poškodilo. Všechny , Anonymizováno, v republice podnikají na základě podmínek správního orgánu, když bez tohoto rozhodnutí podnikat nemohou.

3. Účastníci učinili nesporným, že pracovní poměr žalovaného u žalobkyně byl založen pracovní smlouvou ze dne , datum, na pozici kontrolního technika , Anonymizováno, . Následně mezi účastníky byla uzavřena manažerská smlouva dne , datum, a dodatek k manažerské smlouvě, dne , datum, mezi účastníky byla uzavřena smlouva o konkurenční doložce z , datum, . Dále účastníci učili nesporným, že pracovní poměr žalovaného u žalobkyně byl ukončen ke dni , datum, na základě výpovědi z pracovního poměru žalovaného ze dne , datum, . Účastníci dále učinili nesporným, že žalobkyně podniká jako stanice technické kontroly, dále že žalovaný pracuje od , datum, u zaměstnavatele , právnická osoba, na pozici vedoucího stanice technické kontroly, kdy předmětem činnosti této organizace je provozování stanice technické kontroly, dále účastníci učinili nesporným, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky výzvou ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, a žalovaný tuto výzvu před uplynutím lhůty obdržel.

4. Dále účastníci učinili nesporným, že žalobkyně vyplácela žalovanému přiměřené peněžité vyrovnání z konkurenční doložky v době po ukončení pracovního poměru mezi účastníky, mezi účastníky však bylo sporným, za který měsíc naposledy bylo toto vyplaceno. Právní zástupce žalobkyně k tomu uvedl, že toto bylo vypláceno za období od skončení pracovního poměru do , datum, , tedy naposledy byla tato náhrada vyplacena v měsíci květnu , Anonymizováno, za duben , Anonymizováno, . Poté došlo k ukončení této výplaty na základě oznámení žalobkyně přípisem z , datum, .

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty z konkurenční doložky, zda je tato konkurenční doložka platná, a byla spornou výše šestinásobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného (výše průměrného měsíčního výdělku žalovaného) vypočteného v souladu se zákoníkem práce ke dni skončení pracovního poměru.

6. Žalovaný soudu předložil listinu nazvanou odvolání z funkce – místa vedoucího zaměstnance, datovanou , datum, s tím, že byl žalobkyní odvolán z funkce ředitele, tentýž den žalobkyně nabídla žalovanému změnu pracovního zařazení zpět na pozici kontrolního technika , Anonymizováno, a tuto nabídku žalovaný ústně přijal. Žalobkyně potvrdila, že listina nazvaná odvolání z funkce je listinou platnou vyhotovena byla. Nenamítla její neplatnost, respektive nepopřela pravost ani pravdivost listiny odvolání z funkce ředitele žalovaného, uvedla však, že dle této listiny se účastníci neřídili s tím, že se účastníci dohodli na tom, že žalovaný bude ve funkci ředitele pokračovat dál, a proto vyhotovení listiny, které měla k dispozici žalobkyně, bylo skartováno. Žalobkyně dodala, že i po , datum, nadále žalovaný vykonával funkci ředitele. Žalovaný k tomu uvedl, že funkci ředitele nevykonával, vykonával funkci vedoucího , Anonymizováno, . Neúčastnil se tvorby cen chodu motoristického areálu, pouze dohlížel na provoz , Anonymizováno, .

7. Z listiny ze dne , datum, se podává, že žalobkyně oznamovala žalovanému ukončení výplaty peněžního vyrovnání z konkurenční doložky vzhledem k tomu, že žalovaný od , datum, je registrován na jiné , Anonymizováno, .

8. Z emailové komunikace se podává, že žalobkyně obdržela informace o tom, že žalovaný vykonává činnost kontrolního technika od , datum, .

9. Z emailové zprávy žalovaného z , datum, se podává, že se vzneseným nárokem žalobkyně na částku , částka, nesouhlasím.

10. Z listiny nazvané jmenování do funkce bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní dne , datum, jmenován do funkce ředitele žalobkyně, a to s účinností od , datum, s tím, že dosavadní práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu se žalovaným založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, budou individuálně upraveny manažerskou smlouvou, veškerá práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy ze dne , datum, , pokud nebyly odlišně upraveny, nejsou dotčena a zůstávají v platnosti.

11. Z konkurenční doložky ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o konkurenční doložce dle ustanovení § 310 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoník práce“ či „z. p.“) s tím, že účastníci se dohodli na tom, že žalovaný nesmí po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru, vykonávat činnost pro jiného zaměstnavatele nebo jinou osobu, která je se zaměstnavatelem v hospodářském styku nebo se kterou udržuje zaměstnavatel obchodní styky nebo na vlastní účet za a) přímo nebo zprostředkovaně vykonávat činnost, která byla ke dni skončení pracovního poměru předmětem činnosti zaměstnavatele, zejména činnost související s prováděním emisních a technických kontrol a prohlídek nebo za b) přímo nebo zprostředkovaně vykonávat jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, zejména činnost provozování stanice technické a emisní kontroly. Tuto činnost nesmí žalovaný vykonávat po dobu jednoho roku počínaje dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru na území České republiky. Mezi účastníky bylo též sjednáno, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat přiměřené peněžité vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zaměstnance z této konkurenční doložky s tím, že toto peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období a to vše do desátého dne následujícího kalendářního měsíce. Dále bylo mezi účastníky sjednáno, že poruší-li žalovaný povinnost stanovenou v konkurenční doložce, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance. S tím, že smluvní pokuta je splatná na výzvu zaměstnavatele do 30 dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení zaměstnanci.

12. Z manažerské smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu jejímž předmětem bylo ujednání o individuálních platových podmínkách ředitele, jeho dalších povinnostech a dalších závazcích zaměstnavatele, kde jsou zakotveny povinnosti ředitele – žalovaného, jeho měsíční mzda s účinností od , datum, , odměny a podobně, když v této manažerské smlouvě je v článku V. zakotvena i konkurenční úmluva, že se žalovaný zavazuje, že nebude bez písemného souhlasu zaměstnavatele mimo jiné provozovat činnost podle zákona č. 455/1991 Sb. ve stejném nebo obdobném oboru, ve kterém podniká společnost (písmeno d). Manažerská smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to od , datum, s tím, že nabývá platnosti dnem podpisu smluvními stranami a účinnosti dnem jmenování do funkce.

13. Z potvrzení o průměrném výdělku ze dne , datum, se podává, že žalobkyně vypočetla průměrný výdělek žalovaného ke dni skončení pracovního poměru, tj. , datum, na částku , částka, .

14. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky na dobu určitou od , datum, do , datum, s tím, že žalovaný bude pracovat jako kontrolní technik , Anonymizováno, .

15. Z přípisu ze dne , datum, se podává, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uplatnila u žalovaného nároky z konkurenční doložky, kdy vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, do , datum, .

16. Z přípisu ze dne , datum, se podává, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že bere na vědomí jeho přípis ze dne , datum, , kterým podal výpověď z pracovního poměru založeného mezi účastníky dne , datum, , s tím, že výpověď byla doručena žalobkyni , datum, a pracovní poměr skončí k , datum, .

17. Z listiny nazvané návrh narovnání vztahů ve společnosti ze dne , datum, se podává, že žalobkyně navrhovala žalovanému narovnání vztahů ve společnosti. Žalovaný s tvrzeními zde uvedenými nesouhlasil. Taktéž z listiny nazvané popis příčin a návrh opatření ke zlepšení personální situace se podává, že se žalovaný dne , datum, měl pokoušet narovnat vztahy ve společnosti.

18. Z listiny nazvané uplatnění konkurenční doložky, bez data, se podává, že žalobkyně oznámila žalovanému, že bude od ukončení pracovního poměru ke dni , datum, uplatňovat vůči žalovanému konkurenční doložku ze dne , datum, . Žalovaný k tomu připsal, že se necítí být konkurenční doložkou od , datum, vázán.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně podniká s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.

20. Z listiny nazvané výpověď z pracovního poměru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný podal výpověď z pracovního poměru založeného mezi účastníky pracovní smlouvou z , datum, .

21. Z dodatku č. , hodnota, k manažerské smlouvě ze dne , datum, ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky (žalovaným na pozici ředitele) byla sjednána měsíční mzda ředitele společnosti s účinností od , datum, na pevnou částku ve výši , částka, a pohyblivou částku až , částka, .

22. Z dodejky se podává, že žalobkyně zasílala žalovanému zásilku, kterou žalovaný převzal dne , datum, .

23. Z dodejky ze dne , datum, se podává, že tohoto dne zasílal právní zástupce žalobkyně žalovanému zásilku, zásilka (výzva k úhradě) byla žalovanému doručena dne , datum24. Z protokolu o předání vozidla ze dne , datum, , protokol o předání vozidla ze dne , datum, , protokol o předání vozidla z , datum, , předávacího protokolu vozidla ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný od žalobkyně převzal osobní automobil registrační značky , SPZ, , dne , datum, osobní automobil registrační značky , SPZ, , dne , datum, osobní automobil registrační značky , SPZ, dne , datum, předal panu , jméno FO, osobní automobil registrační značky , SPZ, .

25. Z listin nazvané odvolání z funkce – místa vedoucího zaměstnance ze dne , datum, bylo zjištěno, že tohoto dne žalobkyně odvolala žalovaného z funkce ředitele s tím, že v souvislosti s tímto odvoláním pozbývá platnosti a účinnosti manažerská smlouva ze dne , datum, s tím, že pokud dojde mezi účastníky k uzavření dohody, na základě které žalovaný setrvá v pracovním poměru u žalobkyně, přísluší mu mzda sjednaná citovanou manažerskou smlouvou ještě po dobu tří kalendářních měsíců následujících po dní účinnosti tohoto odvolání z funkce. Listina je opatřena razítkem žalobkyně a podpisem jednatele žalobkyně a podpisem žalovaného.

26. Z listiny nazvané nabídka změny pracovního zařazení po odvolání z funkce – místa vedoucího zaměstnance ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně navrhla žalovanému po odvolání z funkce ředitele změnu pracovního zařazení na pozici kontrolní technik , Anonymizováno, , tuto změnu žalovaný přijal, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na uvedené listině dne , datum, .

27. Z předložené emailové korespondence se podává, že žalovaný komunikoval jménem žalobkyně se třetími osobami, a to dne , datum, ohledně plánu dovolených na rok , Anonymizováno, ze dne , datum, , zasílal odbornou expertizu pověřené organizace servisu , právnická osoba, , soupis vybavení , Anonymizováno, a jiné Krajskému úřadu, dne , datum, komunikace stran pojezdu , Anonymizováno, , dne , datum, zaslal jednateli žalobkyni životopis dvou zájemců na pozici kontrolního technika , Anonymizováno, .

28. Z přehledu docházky do zaměstnání , jméno FO, za měsíc leden , Anonymizováno, se podává, že tuto docházku podepsal žalovaný. Z dovolenky , jméno FO, za den , datum, se podává, že tuto dovolenku podepsal žalovaný.

29. Z listiny nazvané jmenování do funkce vedoucího zaměstnance ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jmenovala do funkce ředitele pana , jméno FO, s nástupem do funkce dne , datum, na dobu neurčitou.

30. Z dovolenky ze dne , datum, , jméno FO, se podává, že tuto podepsal žalovaný, z dovolenky ze dnů , datum, . až , datum, ohledně , jméno FO, se podává, že toto podepsal žalovaný.

31. Z mzdového listu žalovaného za rok , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se podává, že žalovaný obdržel za měsíc duben , Anonymizováno, hrubou mzdu , částka, , týdenní úvazek , Anonymizováno, , odpracované hodiny , Anonymizováno, , placené svátky , Anonymizováno, , mzda za odpracovanou dobu , částka, , příplatky za soboty a neděle , částka, , prémie , částka, , mimořádné odměny , částka, . Za měsíc květen , Anonymizováno, žalovaný obdržel hrubou mzdu , částka, , týdenní úvazek , Anonymizováno, , odpracované hodiny , Anonymizováno, , mzda za odpracovanou dobu , částka, , příplatky za sobotu a neděli , částka, , prémie , částka, , mimořádné odměny , částka, . Za měsíc červen , Anonymizováno, obdržel žalovaný hrubou mzdu , částka, s týdenním úvazkem , Anonymizováno, , odpracované hodiny , Anonymizováno, , mzda za odpracovanou dobu , částka, , příplatky za sobotu a neděli , částka, , prémie , částka, , mimořádné odměny , částka, . Za měsíc červenec , Anonymizováno, obdržel žalovaný hrubou mzdu , částka, , s týdenním úvazkem , Anonymizováno, , odpracované hodiny , Anonymizováno, , placené svátky , Anonymizováno, , mzda za odpracovanou dobu , částka, , příplatky za sobotu a neděle , Anonymizováno, .

32. Z přehledu docházky , jméno FO, za měsíc prosinec , Anonymizováno, se podává, že pod touto docházkou je podepsán též žalovaný. Z dovolenky , jméno FO, za dobu , datum, do , datum, se podává, že tuto dovolenku schvaloval žalovaný.

33. Z osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích ze dne , datum, bylo zjištěno, že ministerstvo dopravy toto osvědčení udělilo žalovanému s tím, že absolvoval základní výcvik a je oprávněn provádět technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. Osvědčení je platné do , datum, . Přezkoušení ze zkušebního protokolu došlo dne , datum, .

34. Z platového výměru u žalovaného u žalobkyně se podává ze dne , datum, , že měsíční základní výdělek žalovaného byl stanoven na , částka, a pohyblivá část platu až do výše , částka, . Výměr nabyl platnosti dne , datum, .

35. Z předávacího protokolu ze dne , datum, , včetně příloh, dalších předávacích protokolů ze dne , datum, , předávacího protokolu vozidla ze dne , datum, , včetně fotografie tachometru bylo zjištěno, že žalovaný předával věci související s funkcí vedoucího , Anonymizováno, a přidružených středisek panu , jméno FO, ke dni , datum, , včetně svěřeného majetku žalobkyní osobního automobilu, včetně karet, tankovací karty a podobně.

36. Z přehledu nazvaného vyčíslení nákladů na proškolení jednoho technika v roce , Anonymizováno, se podává, že žalobkyně vyčíslila náklady na proškolení jednoho technika v roce , Anonymizováno, na částku , částka, bez DPH.

37. Z přehledu docházky , jméno FO, za měsíc prosinec , Anonymizováno, se podává, že tento přehled je podepsaný žalovaným.

38. Z ceníku měření emisí , Anonymizováno, , pravidelných technických prohlídek a podobně se podává ceník žalobkyně platný od , datum, .

39. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne , datum, uzavřeného mezi žalobkyní a panem , jméno FO, , včetně dodatku z , datum, bylo zjištěno, že pan , jméno FO, byl oprávněn vykonávat funkci vedoucího , Anonymizováno, s platností od , datum, .

40. Z e-mailové komunikace se podává, že žalovaný komunikoval jménem žalobkyně se třetími osobami i s ostatními zaměstnanci žalobkyně, například dne , datum, s ostatními zaměstnanci žalobkyně ohledně zablokování přístupu do PC programů ohledně paní , jméno FO, , zasílal návrh opatření ke zlepšení personální situace, komunikoval s paní , jméno FO, ohledně školení – přihlášky do kurzu pana , jméno FO, přípisem z , datum, , dále komunikoval s jednatelem žalobkyně dne , datum, ohledně přezkoumání složek u pana , jméno FO, a , adresa, , komunikoval jménem žalobkyně se třetími osobami ohledně kurzu mechaniků SME organizovaných pověřenou organizací , Anonymizováno, .cz dne , datum, , a dne , datum, zasílal na ministerstvo dopravy potvrzenou organizační strukturu , číslo, .

41. Ze zprávy Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne , datum, bylo zjištěno, že jako osoba odpovědná za provoz žalobkyně podle informací od žalobkyně byl veden od října , Anonymizováno, do srpna , Anonymizováno, pan , tituly před jménem, , jméno FO, , od září , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, žalovaný a od , datum, , jméno FO, . Tyto informace byly poskytnuty Krajskému úřadu žalobkyní, Krajský úřad nevede a nemá žádnou evidenci zaměstnanců a jejich funkčního zařazení žádné ze stanic , Anonymizováno, v , Anonymizováno, kraji. Krajský úřad rovněž nemá žádné rozhodovací či schvalovací pravomoci, ani vliv na zaměstnaneckou politiku jednotlivých stanic technických kontrol.

42. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že žalovaný působil ve společnosti jako vedoucí , Anonymizováno, a ředitel, přičemž vykonával činnosti zahrnující komunikaci s Ministerstvem dopravy a Krajským úřadem, znal příslušné zákony, vedl tým zaměstnanců, zajišťoval provozní záležitosti firmy a jednal s kontrolními orgány. Účastnil se porad vedení, které se konaly nepravidelně, přibližně jednou měsíčně, a aktivně se vyjadřoval i k otázkám cenové politiky, včetně diskusí o změnách ceníků a konkurenceschopnosti. Měl přehled o hospodaření společnosti, personálních záležitostech, navrhoval odměny zaměstnancům, zajišťoval školení techniků, servis a kalibraci přístrojů. V rámci řešení pohledávek se podílel na informování zákazníků o dluzích, seznam dlužníků byl veřejně dostupný na nástěnce. V oblasti IT měl přístup do systému , jméno FO, , který obsahoval faktury, mzdovou a účetní agendu, přičemž rozsah přístupu byl omezen dle přidělených oprávnění; žalovaný měl přístup k údajům podle svého hesla. Jednal s třetími osobami, včetně úřadů, a předával svědkyni dokumenty k odeslání datovou schránkou. Přestože si svědkyně nevzpomíná na formální změnu jeho pozice, fyzicky nezaznamenala žádnou změnu v jeho činnosti ani v roce , Anonymizováno, , a domnívá se, že žalovaný vykonával svou činnost ve stejném rozsahu až do ukončení pracovního poměru. O jeho odvolání z funkce ředitelky nemá konkrétní vzpomínku, ale připouští, že dokument mohl být založen ve složce; ostatní zaměstnanci podle ní o případném odvolání nevěděli, neboť žádná viditelná změna nenastala.

43. Svědek , jméno FO, , externí správce informačního systému žalobkyně, uvedl, že žalovaného zná dlouhodobě a po celou dobu jeho působení ve firmě nezaznamenal žádný zásadní problém v jeho pracovním poměru. Žalovaný měl přístup do systému , jméno FO, , který mu byl zřízen v době zavádění zákaznického systému (cca 2016–2018), aby mohl jako vedoucí poskytovat individuální slevy zákazníkům. Tento přístup mu zůstal aktivní až do ukončení pracovního poměru a nikdy nebyl změněn. Patřil do přístupové skupiny č. , hodnota, , stejně jako pracovnice pokladny, s oprávněním k údajům o zákaznících, fakturaci a tržbám; jeho přístup k personálním údajům byl nízký, k finančním vysoký a ke klientským střední. Porad se svědek účastnil výjimečně, ale potvrdil, že žalovaný se jich účastnil vždy, a že se na nich řešily slevy, výkonnostní výkazy a cenová politika, k níž žalovaný přispíval. , jméno FO, umožňuje export dat, včetně seznamů zákazníků, a žalovaný měl oprávnění takové údaje zobrazit i vytisknout. Přístup do systému byl chráněn individuálními hesly, nikoli skupinovými, a nebylo technicky možné zpětně dohledat, kdo si co zobrazil nebo vytiskl. Žalovaný svědkovi nedával pokyny k úpravám systému, ale svědek připustil, že pokyny dostával jak od něj, tak od paní , adresa, , přibližně rovným dílem. Žalovaný se svědkem neuzavíral žádné smlouvy ani nepotvrzoval fakturaci, protože k tomu neměl oprávnění. V e-mailové komunikaci se žalovaný většinou nepodepisoval formálně, a svědek si nevzpomíná, zda používal označení „ředitel“ nebo „vedoucí“.

44. Svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalobkyně od počátku roku , Anonymizováno, , působí od , datum, na pozici vedoucího , Anonymizováno, . Se žalovaným se osobně setkal přibližně tři měsíce před jeho odchodem, přičemž žalovaný byl v té době jeho nadřízeným. O tom, že žalovaný vykonával funkci ředitele, svědek usuzoval z informací na webových stránkách žalobkyně, kde byl žalovaný uveden jako vedoucí i ředitel, nikoliv však z přímého sdělení. Rozdíl mezi funkcí ředitele a vedoucího , Anonymizováno, nedokázal přesně definovat, avšak uvedl, že činnosti, které vykonával žalovaný, se nelišily od těch, které vykonává on sám. Mezi jeho pracovní náplň patří administrativa, komunikace se zákazníky, kontrola a zasílání dokumentů, práce na lince , Anonymizováno, , schvalování dovolených a odměn zaměstnancům (technikům a operátorkám), rozdělování práce, řešení stížností zákazníků, komunikace s Krajským úřadem a ministerstvem, a zajištění kalibrace přístrojů. Účastní se porad vedení, které se konají nepravidelně, a podílí se na cenové politice společnosti. Přístup do systému , jméno FO, nemá, využívá pouze e-mail a program ISTP. Při nástupu byl zaškolován i žalovaným, ale vzhledem ke krátkému času si část agendy musel osvojit sám. Potvrdil, že byl uveden jako kontrolní osoba u správních orgánů a že se na něj obracejí při kontrolách. Uvedl také, že provozní ředitel pan , jméno FO, měl v době souběhu jeho a žalovaného ve firmě na starosti celý areál, včetně , Anonymizováno, i emisní stanice, která však patří jiné společnosti.

45. Svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalobkyně od , datum, , působil nejprve jako provozní ředitel a později jako ředitel společnosti, přičemž náplň jeho práce zůstala podle jeho slov stejná – staral se o technický chod areálu, budovy a revize, nikoliv o provoz , Anonymizováno, a emisí. Přístup do systému , jméno FO, měl, zejména k účetní agendě a seznamům zákazníků. Účastnil se porad vedení, které svolával a kterých se účastnil i žalovaný; porady byly nepravidelné a později se i delší dobu nekonaly. Žalovaný se podle něj podílel na cenové politice společnosti, přičemž se na poradách diskutovalo o směrování cen služeb. O formálním odvolání žalovaného z funkce ředitele se dozvěděl pouze z doslechu, údajně v důsledku opakovaných rozepří s jednatelem, které však často vyšuměly. V praxi žalovaný vykonával funkci ředitele i vedoucího , Anonymizováno, současně a jeho pracovní náplň se podle svědka za celou dobu nezměnila. Organizační struktura nebyla nikdy formálně stanovena, ale svědek vnímal žalovaného jako osobu nad sebou v rámci provozu , Anonymizováno, . Po jeho odchodu nastoupil na jeho místo pan , jméno FO, , který podle svědka vykonává obdobnou činnost. Žalovaný jednal i s významnými zákazníky, jako jsou autoservisy a autobazary, a podílel se na procesu poskytování slev, které byly sjednávány na základě smluv připravovaných paní , jméno FO, a podepisovaných jednatelem. Slevové karty byly vydávány jednotně a žalovaný zajišťoval jejich zprostředkování. Potvrdil, že žalovaný měl pod sebou všechny zaměstnance, stejně jako nyní on sám. Smlouvy byly archivovány v systému , jméno FO, i fyzicky, přičemž žalovaný se na jejich archivaci nepodílel. Vzpomněl si na období úbytku zákazníků v letech , Anonymizováno, , které souviselo s odchodem zaměstnanců ke konkurenci. Potvrdil, že žalovaný se na něj obracel i s provozními záležitostmi. O konkurenční doložce žalovaného slyšel, ale sám ji nikdy neměl. V době odvolání žalovaného z funkce věděl, že „něco probíhá“, ale konkrétní informace neměl a snažil se situaci spíše uklidnit.

46. Jednatel žalobkyně vypověděl, že žalovaný působil ve firmě žalobkyně po dobu 16 let, z toho většinu času jako ředitel , Anonymizováno, , přičemž měl rozsáhlé pravomoci a přístup k citlivým informacím týkajícím se provozu areálu, personální agendy, cenové politiky, technického vybavení, jednání s úřady a spolupráce s firmou , právnická osoba, . Ačkoliv byly sepsány listiny o jeho odvolání z funkce a nabídce jiné pozice, žalovaný se následně jednateli omluvil a došlo k ústní dohodě, že bude ve funkci pokračovat. Originály listin byly skartovány, žalovaný si ponechal kopii. Po této dohodě žalovaný nadále vykonával činnosti odpovídající funkci ředitele, účastnil se porad, rozhodoval o odměnách, přijímání zaměstnanců, školeních, cenách a slevách, a měl i nadále k dispozici služební automobil, vyšší plat a další benefity. Jednatel uvedl, že žalovaného nikdy fakticky neodvolal. Žalovaný měl rovněž plnou moc od manželky jednatele k jednání za firmu , právnická osoba, , čímž získal přístup i k informacím mimo rámec , Anonymizováno, . Po ukončení pracovního poměru byla jeho agenda rozdělena mezi dva zaměstnance. Žalovaný obdržel odměnu z konkurenční doložky, kterou podle jednatele pravidelně vracel, později byla výplata zastavena, když přešel ke konkurenční firmě , právnická osoba, , kam odešlo i několik dalších zaměstnanců.

47. Žalovaný uvedl, že u žalobkyně pracoval od roku , Anonymizováno, , nejprve jako technik , Anonymizováno, , později jako vedoucí , Anonymizováno, a ředitel. Tvrdí, že byl formálně odvolán z funkce ředitele dne , datum, , kdy podepsal listinu o odvolání a nabídku nové pozice, s jednatelem se však dohodli, že funkci bude vykonávat dál, dokud nebude nalezena náhrada. Až do výpovědi tak nadále zajišťoval provoz , Anonymizováno, , školení, kalibrace, komunikaci s úřady a účastnil se porad, byť bez rozhodovací pravomoci. Pobíral stejný plat jako ředitel. Uvedl, že odměnu z konkurenční doložky dostával, ale obratem pravidelně vracel, neboť se necítil být konkurenční doložkou vázán. Popřel, že by došlo ke skartaci listin nebo že by měl plnou moc od firmy , právnická osoba, . Po odchodu od žalobkyně pracoval krátce ve firmě , právnická osoba, , poté nastoupil jako vedoucí , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , kde působí dosud. Přiznal, že u nového zaměstnavatele pracují i někteří bývalí zaměstnanci žalobkyně, avšak tvrdí, že je aktivně nepřetahoval. Uvedl, že byl označován jako nejvýše postavený zaměstnanec žalobkyně, že se označoval jako ředitel , Anonymizováno, , a že měl na starosti i hospodářské výsledky. Výpověď podal po osobním konfliktu s jednatelem, který jej podle jeho slov hrubě urážel.

48. Z výpovědi jednatele žalobkyně i žalovaného vyplývá, že žalovaný vykonával ve firmě žalobkyně funkci vedoucího , Anonymizováno, a současně i funkci ředitele, přičemž měl rozsáhlé pravomoci v oblasti provozu, personální agendy, komunikace s úřady a spolupráce s firmou , právnická osoba, . Obě strany se shodují, že dne , datum, byla žalovanému předložena listina o odvolání z funkce ředitele a nabídka jiné pracovní pozice, kterou žalovaný podepsal. Zatímco jednatel tvrdí, že žalovaný se následně omluvil a došlo k dohodě o pokračování ve funkci ředitele, přičemž originály listin byly skartovány, žalovaný popírá jakoukoliv omluvu i likvidaci dokumentů a uvádí, že se pouze dohodli na tom, že bude funkci vykonávat do doby, než bude nalezena náhrada. Obě strany se shodují, že žalovaný nadále vykonával činnosti odpovídající funkci ředitele, měl přístup ke všem potřebným informacím a pobíral stejný plat a benefity jako před odvoláním. Žalovaný však tvrdí, že jeho role byla po odvolání spíše pasivní a že se porad účastnil bez rozhodovací pravomoci. Obě strany rovněž potvrzují, že žalovanému byla vyplácena odměna z konkurenční doložky, kterou následně vracel. V otázce přechodu zaměstnanců ke konkurenci se výpovědi rozcházejí – jednatel tvrdí, že žalovaný měl na odchody vliv, zatímco žalovaný popírá jakoukoliv agitaci a uvádí, že někteří zaměstnanci v mezidobí pracovali jinde. Sporný je rovněž rozsah přístupu žalovaného k systému , jméno FO, a jeho případné oprávnění jednat za firmu , právnická osoba, – jednatel tvrdí, že měl plnou moc, žalovaný to popírá. Obě strany se však shodují, že žalovaný vykonával činnosti odpovídající funkci ředitele až do svého odchodu a že jeho agenda byla po ukončení pracovního poměru rozdělena mezi jiné zaměstnance.

49. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zejména rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a protokolu o jednání ze dne , datum, bylo zjištěno, že v tomto řízení byla projednávána otázka zaplacení smluvní pokuty z konkurenční doložky sjednané mezi žalobkyní a zaměstnancem , jméno FO, , který pro žalobkyni pracoval na pozici servisního technika , Anonymizováno, . Ve věci bylo provedeno dokazování řadou listin, výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , adresa, , jméno FO, , , Jméno žalovaného, a jiné. Okresní soud žalobu zamítl a Krajský soud jako soud odvolací rozsudek Okresního soudu potvrdil s tím, že v daném případě se servisním technikem , Anonymizováno, byla neplatně sjednána dohoda o konkurenční doložce s tím, že tento jako zaměstnanec žalobkyně nepřicházel do kontaktu s informacemi, poznatky, znalostmi pracovních a technologických postupů, které by získal v zaměstnání u žalobkyně, jejichž využití při výdělečné činnosti po skončení zaměstnání by bylo způsobilé závažným způsobem ztížit činnost žalobkyně, když z hlediska přístupu k zákazníkům a vyřizování zakázek z obchodního pohledu se jeho práce jeví jako práce jednoduchá bez potřeby zvláštního „know - how“ žalobkyně a z hlediska odborného je pak zajištěna legislativou a garantována státem. Proto nebylo možno spravedlivě požadovat uzavření konkurenční doložky dle § 310 zákoníku práce a tato je proto neplatná. O dovolání v tomto řízení rozhodoval Nejvyšší soud v řízení sp. zn. , spisová značka, (vizte níže)

50. Podle § 310 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoník práce „ či „z.p.“) byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti.

51. Podle § 310 odst. 2 z.p. konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

52. Podle § 310 odst. 3 z.p. byla-li v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance z konkurenční doložky zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1.

53. Podle § 310 odst. 4 z.p. zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

54. Podle § 310 odst. 5 z.p. zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti; konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

55. Podle § 310 odst. 6 z.p. konkurenční doložka musí být uzavřena písemně; to platí obdobně pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď.

56. Podle § 351 z.p. má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.

57. Podle § 352 z.p. průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

58. Podle § 353 odst. 1 z.p. průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle § 353 odst. 2 z.p. za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Podle § 353 odst. 3 z.p. dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

59. Podle § 354 odst. 1 z.p. není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Podle § 354 odst. 2 z.p. průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Podle § 354 odst. 3 z.p. při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Podle § 354 odst. 4 z.p. při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).

60. Podle § 356 odst. 1 z.p. průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

61. Podle § 356 odst. 2 z.p. má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348. Dojde-li ke změně týdenní pracovní doby v rozhodném období, vypočte se týdenní pracovní doba tak, že se úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách a kalendářních dnů, po které byly tyto týdenní pracovní doby uplatněny, vydělí celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období; výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.

62. Na základě provedeného dokazování, po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a při jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

63. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena pracovní smlouva na základě které začal žalovaný pro žalobkyni vykonávat práci kontrolního technika , Anonymizováno, , se dnem nástupu do práce , datum, , pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do , datum, . Mezi účastníky byl sjednán režim dvousměnného provozu v průměrném rozsahu , Anonymizováno, hodin týdně a splatnost mzdy byla stanovena na patnáctý den následujícího měsíce, následně došlo ke změně této pracovní smlouvy, když žalovaný byl žalobkyní dne , datum, jmenován do funkce ředitele žalobkyně, a to s účinností od , datum, , kdy mezi účastníky bylo sjednáno, že dosavadní práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, budou individuálně upraveny manažerskou smlouvou s tím, že veškerá práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy ze dne , datum, , pokud nebyly odlišně opraveny, nejsou dotčena a zůstávají v platnosti. Zároveň dne , datum, byla mezi účastníky sjednána manažerská smlouva, jejímž předmětem bylo ujednání o individuálních platových podmínkách ředitele, jeho dalších povinnostech, stanovena měsíční mzda a v článku V této manažerské smlouvy byla zakotvena i konkurenční úmluva, kterou se žalovaný zavázal, že nebude bez písemného souhlasu zaměstnavatele mimo jiné provozovat činnost podle zákona č. 455/1991 Sb. ve stejném nebo obdobném oboru, ve kterém podniká žalobkyně. Manažerská smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to od , datum, s tím, že nabývá platnosti dnem podpisu smluvními stranami a účinnosti dnem jmenování do funkce.

64. Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena dohoda o konkurenční doložce a dle ustanovení § 310 zákoníku práce s tím, že účastníci se dohodli na tom, že žalovaný nesmí po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru vykonávat činnost pro jiného zaměstnavatele nebo jinou osobu, která je se zaměstnavatelem v hospodářském styku nebo se kterou udržuje zaměstnavatel obchodní styky nebo na vlastní účet za a) přímo nebo zprostředkovaně vykonávat činnost, která byla ke skončení pracovního poměru předmětem činnosti zaměstnavatele, zejména činnost související s prováděním emisních a technických kontrol a prohlídek, nebo za b) přímo nebo zprostředkovaně vykonávat jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, zejména činnost provozování stanice technické a emisní kontroly s tím, že tuto činnost nesmí žalovaný vykonávat po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru na území České republiky. Mezi účastníky též bylo sjednáno, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat přiměřené peněžité vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zaměstnance z konkurenční doložky. V ujednání z , datum, bylo též mezi účastníky sjednáno, že poruší-li žalovaný povinnost stanovenou v konkurenční doložce, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance s tím, že smluvní pokuta je splatná navíc pro zaměstnavatele do 30 dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení zaměstnanci. V konkurenční doložce bylo sjednáno, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. V konkurenční doložce nebyla sjednána možnost odstoupení od konkurenční doložky ze strany zaměstnance. V dodatku č. , hodnota, k manažerské smlouvě ze dne , datum, byla mezi účastníky sjednána měsíční mzda ředitele společnosti – žalovaného s tím, že dojde-li k odvolání ředitele společnosti z funkce a dohodne-li se žalovaný s žalobkyní na setrvání v pracovním poměru v jiné funkci s nižší mzdou, přísluší mu měsíční mzda ředitele ještě po dobu tří kalendářních měsíců následujících po dni účinnosti tohoto opatření. Což neplatí, dojde-li k odvolání ředitele z důvodů, pro něž lze dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce nebo z důvodu pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 53 zákoníku práce. Dne , datum, došlo k odvolání žalovaného z funkce ředitele. Což vyplývá z listiny nazvané odvolání z funkce – místa vedoucího zaměstnance ze dne , datum, , které je podepsané nejen žalovaným, ale též jednatelem žalobkyně s tím, že žalovaný souhlasil, že po odvolání z funkce ředitele bude zařazen na pozici kontrolního technika , Anonymizováno, , což se podává též z nabídky změny pracovního zařazení ze dne , datum, . Nicméně, jak vyplynulo z výpovědí účastníků, a to jednatele žalobkyně i žalovaného, účastníci se ústně dohodli na tom, že nadále bude žalovaný vykonávat funkci ředitele žalobkyně, bude za to pobírat stejný plat do doby, než žalobkyně za žalovaného najde náhradu. Následně byl pracovní poměr mezi účastníky ukončen výpovědí z pracovního poměru žalovaného ze dne , datum, s tím, že pracovní poměr byl ukončen ke dni , datum, . Do této doby vykonával žalovaný u žalobkyně fakticky výkon práce odpovídající funkci ředitele, neboť do doby ukončení pracovního poměru žalovaného žalobkyně za žalovaného nezajistila na pozici ředitele náhradu. Toto potvrdili i všichni ve věci slyšení svědci. Následně začala žalobkyně od , datum, plnit žalovanému náhradu z konkurenční doložky, jak bylo mezi účastníky sjednáno v konkurenční doložce ze dne , datum, . Žalovaný obratem tyto náhrady poskytované žalobkyní žalobkyni vracel s tím, že se necítí být konkurenční doložkou vázán. Žalobkyně podniká jako stanice technické kontroly a žalovaný začal pracovat od , datum, (to znamená před skončením doby jednoho roku od ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně) u zaměstnavatele , právnická osoba, na pozici vedoucího stanice technické kontroly, kdy předmětem činnosti této organizace je též provozování stanice technické kontroly. V reakci na to žalobkyně přípisem z , datum, oznámila žalovanému, že ukončila výplatu peněžního vyrovnání z konkurenční doložky, s ohledem na to, že je žalovaný od , datum, registrován na jiné , Anonymizováno, a vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení smluvní pokuty ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku dle článku III bod 2 konkurenční doložky ze dne , datum, (žalované částky) výzvou ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, a žalovaný tuto výzvu před uplynutím lhůty obdržel, žalovanou částku žalobkyni nezaplatil.

65. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům:

66. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena konkurenční doložka za situace, kdy žalovaný pracoval pro žalobkyni na pozici funkce ředitele na základě jmenování žalovaného do funkce ze dne , datum, , když mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena konkurenční doložka dle ustanovení § 310 zákoníku práce, kterou se žalovaný zavázal, že po dobu jednoho roku, počínaje dnem následujícím, po dni skončení pracovního poměru mezi účastníky, nebude pro jiného zaměstnavatele nebo jinou osobu, která je se zaměstnavatelem v hospodářském styku nebo se kterou udržuje zaměstnavatel obchodní styky nebo na vlastní účet přímo nebo zprostředkovaně vykonávat činnost, která byla ke dni skončení pracovního poměru předmětem činnosti zaměstnavatele, zejména činnost související s prováděním emisních a technických kontrol a prohlídek nebo přímo nebo zprostředkovaně vykonávat jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, zejména činnost provozování stanice technické a emisní kontroly. V manažerské smlouvě ze dne , datum, se účastníci domluvili na podmínkách pracovního poměru žalovaného u žalobkyně na pozici funkce ředitele, když smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od , datum, . V listině, kterou byl žalovaný jmenován do funkce ze dne , datum, , bylo zakotveno, že dosavadní práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu se žalovaným založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, budou individuálně upraveny právě citovanou manažerskou smlouvou s tím, že veškerá práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy ze dne , datum, , pokud nebyly odlišně upraveny nejsou dotčena a zůstávají v platnosti. S ohledem na toto ustanovení i po odvolání z funkce žalovaného z funkce ředitele ze dne , datum, , i s ohledem na nabídku změny pracovního zařazení ze dne , datum, a domluvu mezi účastníky, pracovní poměr žalovaného u žalobkyně nadále trval, a to až do jeho skončení výpovědí ze dne , datum, do dne , datum, . Jak vyplynulo z výpovědi slyšených svědků, žalovaný měl v průběhu trvání svého pracovního poměru, a to jak ve funkci ředitele, tak po odvolání z funkce ředitele přístup k citlivým informacím, které jsou chráněny konkurenční doložkou, i nadále po odvolání z funkce ředitele, vykonával funkci ředitele, měl přístup do programu , jméno FO, , účastnil se porad, mohl participovat na cenové politice žalobkyně a podobně jak uvedeno shora. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný měl přístup k informacím, které mají být dle ustanovení 310 zákoníku práce chráněny konkurenční doložkou v době uzavření konkurenční doložky dne , datum, a tuto smlouvu o konkurenční doložce soud považuje za platnou. Soud také dospěl k závěru, že účinky této konkurenční doložky měly být naplněny v souvislosti s ukončením pracovního poměru žalovaného u žalobkyně ode dne , datum, po dobu jednoho roku, jak bylo v konkurenční doložce mezi účastníky sjednáno, neboť až do konce ukončení svého pracovního poměru žalovaný fakticky funkci ředitele vykonával a měl přístup k citlivým informacím, které jsou chráněny touto konkurenční doložkou ve smyslu ustanovení § 310 zákoníku práce, jak uvedeno shora. Žalovaný však svou povinnost porušil, když dne , datum, začal pracovat u zaměstnavatele , právnická osoba, na pozici vedoucího stanice technické kontroly, kdy předmětem činnosti této organizace je též provozování stanice technické kontroly jako u žalobkyně a tím žalovaný ujednání konkurenční doložky porušil. Žalovaný tam pracoval na pozici vedoucího stanice technické kontroly a mohl potencionálně zneužít informací, které získal v průběhu svého pracovního poměru u žalobkyně, které jsou právě chráněny konkurenční doložkou. Soud tak dospěl k závěru, že žalovanému vznikl nárok na výplatu náhrady z konkurenční doložky ze strany žalobkyně, jak bylo mezi účastníky v konkurenční doložce sjednáno a synallagmaticky vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru žalovaného s tím, že smluvní pokuta je splatná na výzvu zaměstnavatele do 30 dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení zaměstnanci. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této smluvní pokuty před podáním žaloby přípisem ze dne , datum, .

67. Soud tak neshledal důvodné námitky žalovaného, že mezi účastníky neexistovala pracovní smlouva, když pracovní poměr mezi účastníky byl založen pracovní smlouvou ze dne , datum, a modifikován manažerskou smlouvou ze dne , datum, a jmenováním do funkce ředitele ze dne , datum, . Tento pracovní poměr žalovaného u žalobkyně pokračoval i po odvolání žalovaného z pozice funkce ředitele ze dne , datum, , a to s poukazem na ujednání mezi účastníky ve jmenování do funkce, kde bylo mezi účastníky sjednáno, že dosavadní práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu se žalovaným založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, budou individuálně upraveny manažerskou smlouvou s tím, že veškerá práva a povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy ze dne , datum, , pokud nebyly odlišně opraveny, nejsou dotčena a zůstávají v platnosti a zároveň se účastníci při odvolání žalovaného z funkce ředitele ze dne , datum, v dohodě o změně pracovního zařazení domluvili na tom, že pracovní poměr žalovaného u žalobkyně bude pokračovat na pozici kontrolního technika , Anonymizováno, . Tuto nabídku žalovaný přijal. Nicméně účastníci se domluvili, že nadále bude žalovaný vykonávat fakticky funkci ředitele, byť formálně byl z této funkce dne , datum, odvolán, tedy pracovní poměr žalovaného u žalobkyně od , datum, pokračoval nadále na dobu neurčitou až do doby ukončení pracovního poměru výpovědí ze dne , datum, do , datum, .

68. Co se týče námitek žalovaného, že žalobkyně podniká v oboru Stanice technické kontroly, nemá žádný vlastní podnikatelský záměr a není zde nic, co by mohl jakýkoliv zaměstnanec žalovaného zneužít, a proto třeba smlouvu o konkurenční doložce považovat za neplatnou, soud uvádí, že tato premisa platí u zaměstnanců žalobkyně na pozici kontrolního technika , Anonymizováno, , kteří opravdu nepřicházejí do styku s citlivými informacemi, které mají být chráněny konkurenční doložkou, jak i charakterizoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí citovaném shora, nicméně žalovaný přicházel do styku s informacemi, které by bylo možno zneužít, co se týče podnikatelského záměru žalobkyně, její cenové politiky, údajů týkajících se zákazníků, zákazníků, kterým byla poskytována sleva, kteří jsou pro podnikatele v oboru Stanice technické kontroly klíčovými, informace o odměnách, fakturách, platbách a podobně a tyto informace jsou způsobilé u jiné konkurenční společnosti vyvolat vůči žalobkyni výhodu a takzvaně „přetáhnout“ zaměstnance či klíčové klienty, a proto soud smlouvu o konkurenční doložce považuje za platnou s tím, že tato smlouva byla uzavřena plně v souladu s ustanovením § 310 zákoníku práce. Žalovaný i komunikoval s třetími osobami za žalobkyni, a to s Krajským úřadem Ústeckého kraje, Ministerstvem dopravy a podobně, zařizoval školení, komunikoval ohledně školení ostatních zaměstnanců a byl veden u Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, veden jako osoba zodpovědná za provoz od září , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, za žalobkyni, jak plyne ze zprávy Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne , datum, .

69. Na základě všech shoda uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil platné ujednání z konkurenční doložky, v době jednoho roku od ukončení pracovního poměru u žalobkyně začal vykonávat pracovní poměr s obdobnou pracovní náplní, kterou vykonával u žalobkyně u jiné společnosti, a to od , datum, u zaměstnavatele , Anonymizováno, na pozici vedoucího stanice technické kontroly a vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu z konkurenční doložky ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce ke dni skončení pracovního poměru zaměstnance – žalovaného.

70. Je pravdou, že Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, specifikoval, že v případě kontrolního technika , Anonymizováno, se tento jako zaměstnanec žalobkyně nepřicházel do kontaktu s informacemi, poznatky, znalostmi pracovních a technologických postupů, které by získal v zaměstnání u žalobkyně, jejichž využití při výdělečné činnosti po skončení zaměstnání by bylo způsobilé závažným způsobem ztížit činnost žalobkyně, když z hlediska , Anonymizováno, nevyžaduje nutnost přímého přístupu k databázi , jméno FO, , včetně vědomosti o podrobnostech a podobně, ale postačuje mu přístup k systému , Anonymizováno, s přístupem k zákazníkům. Nejvyšší soud zde dovodil, že ustanovení § 310 odst. 2 zákoníku práce neumožňuje uzavření konkurenční doložky i s jiným zaměstnancem, než kterého lze zařadit do okruhu zaměstnanců tímto ustanovením vymezeného a do tohoto okruhu kontrolní technik , Anonymizováno, nespadá. Nicméně Nejvyšší soud charakterizoval, že rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ) se ustálila na závěru, že předmětem pracovněprávního vztahu z dohody, v níž se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, jsou práva a povinnosti účastníků pracovněprávního vztahu zajišťující ochranu zaměstnavatele po skončení pracovněprávního vztahu účastníků před výdělečnou činností zaměstnance, která by měla vůči němu soutěžní povahu. Smysl a účel takového ujednání spočívá zejména v tom, aby zaměstnavatel byl chráněn před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím zaměstnanců, kteří v průběhu pracovního poměru u zaměstnavatele získávají informace, poznatky a znalosti, které mají povahu obchodního tajemství nebo které jsou takového charakteru, že jsou způsobilé zjednat konkurenčnímu podnikateli v hospodářské soutěži výraznou výhodu a tím závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele.

71. Právní úprava § 310 odst. 2 zákoníku práce proto stanoví, že konkurenční doložku nelze uzavřít s každým zaměstnancem, ale jen se zaměstnancem, u něhož to lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti (ať již závislé, nebo nezávislé), po skončení pracovního poměru by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Splnění této podmínky je podmínkou platnosti konkurenční doložky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

72. Též Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, charakterizoval, že úprava konkurenčních doložek, jak je provedena v zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů, je navázán zejména na čl. 26 Listiny, který zaručuje svobodné podnikání. Toto ustanovení přímo chrání jednotlivce primárně před zásahy ze strany veřejné moci, avšak ovlivňuje i výklad zákonné úpravy, která má sloužit k ochraně podnikatelské činnosti před škodlivými zásahy jednotlivců (tj. v horizontální rovině). Takto vyloženo dává čl. 26 Listiny obecným soudům povinnost poskytnout ochranu podnikatelské činnosti, pokud je do ní v souvislosti s porušením smluvního závazku plynoucího z konkurenční doložky zasaženo způsobem, který, byť jen potenciálně, zvýhodňuje konkurenci ústavně konformní výklad ustanovení § 310 zákoníku práce, by tedy měl podnikateli (zaměstnavateli) v co možná nejvyšší míře zaručit právo na podnikání, které však může být plnohodnotně rozvíjeno pouze v prostředí, jež důsledně brání případnému zneužití informací nabytých při výkonu zaměstnání a potenciálnímu konkurenčnímu střetu zájmů, k němuž by mohlo dojít mezi bývalým zaměstnavatelem a bývalým zaměstnancem, případně třetí osobou, pro niž bývalý zaměstnanec vykonává výdělečnou činnost. Vzhledem ke smluvní povaze konkurenčních doložek je nezbytné vykládat předmětné ustanovení § 310 zákoníku práce rovněž v souladu s ústavní zásadou pasta sund servanda (smlouvy je třeba dodržovat).

73. Právní vztah založený konkurenční doložkou se současně vyznačuje tím, že jeho obsah se naplňuje až po skončení pracovního poměru, kdy teprve nastupuje závazek zaměstnance zdržet se po určitou dobu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu a vzájemný závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za každý měsíc plnění závazku. Ke dni skončení pracovního poměru zde tedy ještě nejsou (nemohou být) vzájemná práva a povinnosti z konkurenční doložky (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

74. Co se týče odstoupení od konkurenční doložky pak zákonná úprava zvláštní úpravu v tomto směru neobsahuje. Ustanovení § 310 odst. 4 zákoníku práce jen stanoví, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Uvedené omezení platí výlučně pro zaměstnavatele, zaměstnanec může odstoupit od konkurenční doložky i po skončení pracovního poměru. Zaměstnavateli a zaměstnanci je tedy ponechána možnost, aby se další podmínky odstoupení od konkurenční doložky upravili smluvně. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích vyšel z toho, že v ustanovení § 310 odst. 4 zákoníku práce se o důvodech odstoupení od dohody uzavřené podle ustanovení § 310 odst. 1 zákoníku práce nic neuvádí jeho smyslem (účelem) je vymezit pouze časové období, v němž je odstoupení přípustné a vyloučit tak možnost zrušení této dohody ze strany zaměstnavatele až v době, když již zaměstnancův pracovní poměr skončil a kdyby měl pobírat od zaměstnavatele sjednané peněžité vyrovnání. Kromě toho vycházel z právního názoru, že údaj o důvodu odstoupení je imanentní součástí každého jednostranného odstoupení od právního úkonu bez uvedení tohoto údaje nelze pokládat jednostranné odstoupení od právního úkonu za perfektní a nemůže mít za následek sledované právní účinky. Dovolací soud zakládá své úvahy též na tom, že v pracovněprávních vztazích uplatňovaném principu ochrany zaměstnance, které vylučuje, aby byl zvýhodněn zaměstnavatel na úkor zaměstnance, setrvale proto judikoval, že možnost odstoupení od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele bez uvedení důvodu nebo z kteréhokoliv důvodu by byla takovým zvýhodněním zaměstnavatele na úkor práv zaměstnance. V návaznosti na shora uvedené závěry Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, shledal správným závěr, že odstoupit od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků, a to bez ohledu na to, že v pracovní smlouvě bylo sjednáno, že zaměstnavatel může odstoupit od konkurenční doložky bez uvedení důvodu (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě však mezi účastníky v ujednání o konkurenční doložce nebyla sjednána možnost odstoupit od konkurenční doložky ze strany zaměstnance.

75. Jak se podává z výpovědi slyšených svědků, tak co se týče přístupu žalovaného k citlivým informacím poté, co byl odvolán z funkce ředitele, pak svědek , jméno FO, vypověděl, že žalovaný vykonával činnost vedoucího , Anonymizováno, týkající se administrativy, vedení lidí, komunikace s úřady, účastnil se porad, navrhoval odměny, řešil stížnosti, prováděl kalibrace přístrojů a podobně a podílel se na cenové politice. Též svědkyně , adresa, potvrdila, že žalovaný komunikoval s úřady, vedl tým, navrhoval odměny, zajišťoval školení, kalibraci, účastnil se porad, měl přístup do systému , jméno FO, , ohledně faktur, pokladny, personalistiky, účetnictví a podobně, měl přehled o hospodaření společnosti, personálních záležitostech, navrhoval odměny, účastnil se cenové politiky společnosti. Svědek , jméno FO, potvrdil přístup žalovaného do systému , jméno FO, s tím, že jeho přístup se nezměnil ani po odvolání z funkce ředitele a trval až do konce pracovního poměru, měl přístup k fakturacím, zákazníkům, pokladně, tento přístup mu umožňoval export dat, včetně seznamu zákazníků a podobně. Svědek , jméno FO, potvrdil, že žalovaný byl vnímán jako ředitel a vedoucí , Anonymizováno, , měl pod sebou ostatní zaměstnance, jednal se zákazníky, včetně významných klientů, účastnil se porad, podílel se na cenové politice, zprostředkovával uzavírání smluv se zákazníky, které připravovala paní , adresa, a podepisoval jednatel. Významní zákazníci tvořili zhruba 50 % obratu. Všichni svědci potvrdili, že žalovaný byl vedoucím , Anonymizováno, a vykonával funkci ředitele i poté, co byl odvolán z funkce ředitele, všichni potvrdili jeho účast na poradách, kde se řešila cenová politika společnosti, žalovaný měl přístup k systému , jméno FO, , k fakturaci zákazníkům, tržbám, měl přehled o odměnách a počtu zaměstnanců, měl přístup k údajům o významných zákaznících a podílel se na jejich obsluze. Funkce ředitele a vedoucího , Anonymizováno, se v praxi překrývaly, formální rozdíl nebyl jasně definován. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný měl i poté, co byl odvolán z funkce ředitele přístup k obchodně citlivým informacím, které jsou typicky chráněny konkurenční doložkou a tyto informace by mohly být zneužitelné ve prospěch konkurenční firmy, podmínky pro uplatnění konkurenční doložky jsou tedy v daném případě naplněny. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp. zn. , spisová značka, judikoval, že smyslem konkurenční doložky je ochrana zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím zaměstnanců, kteří v průběhu pracovního poměru získají informace, poznatky a znalosti, jež mají povahu obchodního tajemství nebo jsou způsobilé zjednat konkurenčnímu podnikateli výraznou výhodu v hospodářské soutěži. Naopak za takové informace nelze považovat běžné znalosti a dovednosti, které si osvojí například technik , Anonymizováno, . V posuzovaném případě však žalovaný nebyl běžným technikem , Anonymizováno, , nýbrž osobou, která zastávala funkci vedoucího , Anonymizováno, a ředitele a vykonávala i po svém odvolání z funkce ředitele fakticky funkci ředitele i nadále a která měla dlouhodobý a systematický přístup k obchodním, finančním a zákaznickým informacím. Z výpovědi svědků vyplývá, že se podílel na tvorbě cenové politiky, měl přístup k údajům o významných zákaznících, k fakturaci, tržbám a provozním výsledkům , Anonymizováno, . Tyto informace jsou způsobilé zjednat konkurenční výhodu a jejich úniky by mohly být závažným způsobem ztížit činnost žalobkyně. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu dospěl soud k závěru, že je třeba uzavřít, že konkurenční doložka sjednaná s žalovaným je oprávněná a důvodná.

76. Co se týče výkonu faktické činnosti žalovaného po odvolání z funkce ředitele, pak i zde soud dospěl k závěru, že i po odvolání z funkce ředitele i nadále žalovaný nadále vykonával stejnou činnost, kterou vykonával na pozici ředitele, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně , adresa, , tato nezaznamenala žádnou změnu v činnosti žalovaného, uvedla, že žalovaný i nadále jednal s úřady, účastnil se porad, navrhoval odměny, měl přístup k systému , jméno FO, . Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalovaný byl jeho nadřízený. Funkce vedoucího , Anonymizováno, mu byla předána až v červenci , Anonymizováno, , nezaznamenal rozdíl mezi činnostmi, které vykonával žalovaný a které vykonává svědek jako vedoucí , Anonymizováno, . I svědek , jméno FO, potvrdil, že žalovaný byl vnímán jako ředitel až do svého odchodu, neví o žádné formální změně, vztah mezi nimi i po odvolání z funkce žalovaného ředitele zůstal stejný. Žalovaný měl pod sebou ostatní zaměstnance, účastnil se porad, jednal se zákazníky. I jak se podává z výpovědí , jméno FO, , žalovaný měl po celou dobu trvání svého pracovního poměru stejný přístup do systému , jméno FO, , včetně přístupu k zákaznickým a finančním údajům. Nikdy nedošlo ke změně jeho oprávnění, což by bylo běžné při změně funkce. I sám žalovaný potvrdil, že mezi ním a jednatelem žalobkyně došlo k dohodě, že i po odvolání z funkce ředitele bude žalovaný nadále vykonávat funkci ředitele do doby, než si jednatel žalobkyně za něho na pozici ředitele najde náhradu, což se však do konce pracovního poměru žalovaného nestalo. Tedy až do konce svého pracovního poměru vykonával žalovaný činnosti, které odpovídají postavení ředitele, včetně řízení zaměstnanců, komunikace s úřady, účasti na poradách, přístupu k obchodním a finančním informacím a vlivu na cenovou politiku. Tento faktický výkon funkce ředitele je důležitý i pro posouzení platnosti konkurenční doložky, protože ukazuje, že žalovaný měl dlouhodobý a kontinuální přístup k obchodně citlivým informacím, a to i po svém formálním odvolání z funkce ředitele.

77. Na základě všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že konkurenční doložka byla mezi účastníky sjednána platně. Žalovaný vykonával fakticky funkci ředitele i nadále po jeho formálním odvolání z funkce ředitele až do konce skončení pracovního poměru a až do konce skončení pracovního poměru měl žalovaný přístup k obchodním a finančním informacím a měl vliv na cenovou politiku, měl přístup k informacím, které jsou způsobilé zjednat konkurenční výhodu a jejich únik by mohl závažným způsobem ztížit činnost žalobkyně tak, jak má na mysli ustanovení § 310 odst. 2 zákoníku práce.

78. Co se týče výpočtu průměrného měsíčního výdělku žalovaného vypočteného v souladu s § 351 a následujících zákoníku práce :

79. Výpočet průměrné mzdy je upraven v zákoníku práce, konkrétně v ustanoveních § 351 až § 362. Rozhodným obdobím je dle § 354 odst. 1 z.p. předchozí kalendářní čtvrtletí předcházející prvnímu dni měsíce, ve kterém vznikl nárok na použití průměrného výdělku, v daném případě měsíce duben – červen , Anonymizováno, (byť si účastníci v konkurenční doložce sjednali, že se má použít průměrná mzda ke dni skončení pracovního poměru, pak zákoník práce, který je v tomto ohledu kogentní, až s účinností od , datum, stanovil, že má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu, vizte § 360 zákoníku práce).

80. Započítávané složky mzdy činí hrubá mzda (včetně základní mzdy, příplatků, odměn apod.), mzda za práci přesčas, ve svátek, v noci, o víkendu, prémie a bonusy, pokud byly vyplaceny za práci v rozhodném období. Započítávají se odpracované hodiny, placené volno, placený svátek, nezapočítává se náhrada mzdy např. za dočasnou pracovní neschopnost, překážky v práci, nemocenská či náhrada za dovolenou (není to odměna za práci), důležitá je zde vazba na vykonanou práci, je důležitý rozdíl mezi odpracovanou dobou a výkonem práce dle § 348 zákoníku práce.

81. Výpočet průměrného hodinového výdělku činí hrubá mzda za odpracované období děleno počet odpracovaných hodin, tento hodinový výdělek se pak přepočítá na měsíční: průměrný hodinový výdělek krát týdenní pracovní doba, krát 4,348 (koeficient 4,348 představuje průměrný počet týdnů v měsíci).

82. Jak se podává z předložených mzdových listů, pak za měsíc duben , Anonymizováno, odpracoval žalovaný , Anonymizováno, hodin, placené svátky činily , Anonymizováno, hodin, tedy celkem , částka, . Mzda za odpracovanou dobu činila , částka, + , částka, příplatky za soboty a neděli + , částka, prémie + , částka, mimořádné odměny, tedy celkem mzda za odpracovanou dobu činila , částka, . Za měsíc květen , Anonymizováno, žalovaný odpracoval , Anonymizováno, hodin, dosáhl mzdy za odpracovanou dobu , částka, + příplatky za soboty a neděle , částka, + prémie , částka, + mimořádné odměny , částka, , celkem tedy mzda za odpracovanou dobu činila , částka, . Za měsíc červen , Anonymizováno, žalovaný odpracoval , Anonymizováno, , mzda za odpracovanou dobu činila , částka, , příplatky za sobotu a neděli , částka, , prémie , částka, , mimořádné odměny , částka, , tedy celkem činila mzda za odpracovanou dobu , částka, . Celkem za období dubna až června , Anonymizováno, tedy žalovaný odpracoval spolu s placenými svátky 458 hodin a obdržel za to mzdu za odpracovanou dobu, včetně příplatků a prémií a odměn , částka, .

83. V daném případě se průměrný hodinový výdělek vypočte jako celková hrubá mzda , částka, (, částka, za měsíc duben , Anonymizováno, + , částka, za měsíc květen , Anonymizováno, + , částka, za měsíc červen , Anonymizováno, ) děleno počtem započitatelných hodin , Anonymizováno, (za duben , Anonymizováno, , Anonymizováno, odpracovaných hodin + placené svátky , Anonymizováno, hodin + za měsíc květen , Anonymizováno, , Anonymizováno, odpracovaných hodin + za měsíc červen , Anonymizováno, , Anonymizováno, odpracovaných hodin), tedy průměrný hodinový výdělek za rozhodné období činí , částka, . Průměrná měsíční mzda se vypočte jako průměrný hodinový výdělek , Anonymizováno, x , Anonymizováno, (týdenní pracovní doba v hodinách dle pracovní smlouvy sjednané mezi účastníky) x koeficient , Anonymizováno, , tedy průměrná měsíční mzda žalovaného za rozhodné období činí , částka, hrubého.

84. Soud tak dospěl k závěru, že v dané věci výše smluvní pokuty z konkurenční doložky představující šestinásobek průměrné měsíční mzdy žalovaného činí , částka, hrubého. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, hrubého.

85. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

86. Co se týče splatnosti žalované částky, pak v konkurenční doložce ze dne , datum, bylo mezi účastníky sjednáno, že toto smluvní pokuta je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy zaměstnavatele k jejímu zaplacení zaměstnanci. Výzvu k zaplacení žalované částky ze dne , datum, žalovaný obdržel dne , datum, , jak se podává z dodejky (č. l. 26 spisu), tedy žalovaný měl žalovanou částku zaplatit ve lhůtě do , datum, a od , datum, je se zaplacením žalované částky v prodlení. Ke dni , datum, činil zákonný úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění 12,75 % ročně. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, hrubého se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení vše příslušenství dle § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

87. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)

88. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu, tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, a, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 90 %), sestávající z částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Obdobně judikoval i Krajský soud v , adresa, ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

89. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, (2 x , částka, , když délka jednání přesáhla 2 hodiny) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, (2 x , částka, , když délka jednání přesáhla 2 hodiny) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 150 ujetých km (dle údajů na internetu) v částce , částka, (, částka, za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 17,5 kWh/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 150 ujetých km v částce , částka, (, částka, za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 17,5 kWh/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 150 ujetých km v částce , částka, (, částka, za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 17,5 kWh/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

90. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkony právní pomoci vyjádření ze dne , datum, a doplnění skutkových tvrzení ze dne , datum, . Žalobkyně doplněním žaloby podanou žalobu zpřehlednila a korigovala některá žalobní tvrzení, avšak nutno konstatovat, že nelze souhlasit s praxí, kdy žalobce bude soudu žalobní tvrzení zasílat „po dávkách“ a rovněž tak bude „dávkovat“ i důkazy a následně za takovýto úkon požadovat odměnu jakožto za úkon účelně vynaložený. Dle názoru soudu měla všechna skutková tvrzení a důkazy obsahovat již žaloba, a pokud žalobkyně svá žalobní tvrzení následně koriguje a soudu dosílá některé důkazy, nelze jí k tíži žalovaného přiznat odměnu za takovéto úkony.

91. Co se týče jízdného žalobkyně k jednání soudu dne , datum, a , Anonymizováno, , pak soud žalobkyni nepřiznal jízdné osobním automobilem, neboť užití osobního motorového vozidla k cestě k jednání soudu z , adresa, do , adresa, není účelné a hospodárné, spojení veřejnou hromadnou dopravou je časté, bez přestupů, a není časově náročné. Žalobkyně má tak nárok pouze na náhradu jízdného veřejným hromadným dopravním prostředkem, dle názoru soudu k tíži žalovaného nelze přiznat v tomto případě jízdné motorovým vozidlem, Jak bylo zjištěno z údajů na internetu, jízdné vlakem Českých drah z , adresa, do , adresa, činí , částka, , tj. jízdné ke dvěma jednáním soudu činí , právnická osoba, x , částka, , tj. celkem , částka, .

92. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem , částka, , z toho 80 % činí , částka, .

93. Podle § 149 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud patnáctidenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na výši přiznané částky.