7 C 375/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně 2 - Moravská Ostrava zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného se sídlem Adresa žalovaného o žaloba podle části páté zákona č. 99/1963 Sb. (ve věci ERÚ)

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá změny rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, , Anonymizováno, – ERU (sp. zn. OSS – , č. účtu, – ERU) tak, že by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobní částku , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá přezkumu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále i jen „ERÚ“) ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – ERÚ (sp. zn. OSS – , č. účtu, – ERÚ) s tím, nechť soud toto rozhodnutí změní tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , citované rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zruší, a to podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen o. s. ř.). Uvedla, že se v řízení před Energetickým regulačním úřadem (dále jen „ERÚ“) domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, (následně ponížené na částku , částka, ) s poukazem na to, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel s žalovanou smlouvu o dodávce tepelné energie č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, datum, dne , datum, , v jejímž rámci byla tepelná energie dodávána do dalších čtyř odběrných míst, a to , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , adresa, –, Anonymizováno, , , Anonymizováno, –, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, –, Anonymizováno, , , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , adresa, –, Anonymizováno, . Žalobkyně vstoupila do práv a povinností svého předchůdce na základě dodatku č. , hodnota, ke smlouvě ze dne , datum, . Odběrná místa žalovaného spolu s odběrnými místy jiných odběratelů jsou zásobována teplou vodou z výměníkové stanice , adresa, , ve které probíhá centrální příprava teplé vody. Celková potřeba všech odběrných míst odebírajících teplou vodu z centrální výměníkové stanice byla měřena fakturačním měřidlem umístěným v této centrální výměníkové stanici. K rozdělení nákladů na teplou vodu a nákladů na vodné a stočné, mezi jednotlivá odběrná místa, slouží patní měřidla, osazená v každém odběrném místě. Součet spotřeb všech patních měřidel za rok 2017 byl využit pro zjištění spotřební složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody, spotřební složka nákladů je rozdělena poměrným způsobem dle naměřených spotřeb z jednotlivých patních měřidel k celkovému změřenému množství dodané teplé vody na centrální výměníkové stanici. Za spotřebu tepelné energie byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, , kterou uhradil. Na začátku roku 2019 byla jedním z dalších odběratelů napojených na centrální výměníkovou stanici reklamována faktura za spotřebu teplé vody za rok 2018 z důvodu její neobvyklé výše. Kontrolou bylo zjištěno, že fakturační měřidlo na odběrném místě tohoto odběratele vykazovalo významnou odchylku v měření oproti minulým obdobím (vyšší náměry), a proto bylo měřidlo přezkoušeno. Výsledek byl, že měřidlo nebylo vyhovující. Z důvodu nevyhovujícího měřidla, žalobkyně přistoupila k alternativnímu způsobu zjištění množství dodané tepelné vody do odběrného místa reklamujícího odběratele za roky 2017 a 2018 (od doby posledního ověření měřidla) a to pomocí součtu náměrů bytových vodoměrů za tyto roky, které od daného odběratele získala, tento součet bytových vodoměrů byl žalobkyní použit namísto chybných údajů z fakturačního měřidla pro účely opravy vyúčtování nákladů na výrobu teplé vody. V návaznosti na zjištění spotřeby pro toto odběrné místo žalobkyně provedla přepočet spotřební složky nákladů na dodávku teplé vody u všech odběrných míst, a to tak, že odběrnému místu reklamujícího odběratele byla fakturace snížena a ostatním odběrným místům byla fakturace naopak navýšena. Žalovanému byl po provedeném přepočtu vystaven opravný daňový doklad za rok 2017 č. , hodnota, . Všichni ostatní odběratelé napojení na centrální výměníkovou stanici do fakturace uhradili, žalovaný neuhradil opravnou fakturu za rok 2017, uhradil za rok 2018. Žalovaný rozporoval žalobkyní použitou metodu s tím, že v rámci náhradního zjištění spotřeby mělo být vycházeno ze součtu náměrů bytových vodoměrů ze všech odběrných míst odebírajících teplou vodu z centrální výměníkové stanice. Žalobkyně k námitkám žalovaného provedla nový výpočet. Dle smluvního ujednání stanoveného v příloze č. , hodnota, čl. 7 bod 7.3. a dospěla k výsledku spotřeby pro žalovaného příznivější o částku , částka, a tak to částečně opravila (vzala zpět) svůj návrh. Energetický regulační úřad rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ERÚ (sp. zn. OSS-, č. účtu, – ERÚ) návrh žalobkyně co do částky , částka, přiznala jako důvodný a ve zbytku zamítla. Tuto částku žalovaný uhradil. Rada Energetického regulačního úřadu rozhodnutím z , datum, č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ERÚ předmětné rozhodnutí zrušila a vrátila k novému projednání s tím, že nebylo zřejmé, na základě čeho ERÚ dovodil, že v roce 2017 došlo k nesprávnému měření a dále nebyl uveden právní titul, na základě kterého by žalobkyně mohla požadovat platbu za opravnou fakturu za rok 2017. Rozhodnutím ERÚ ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ERÚ (sp. zn. OSS – , č. účtu, – ERÚ) byl návrh žalobkyně na zaplacení částky , částka, zamítnut s odůvodněním, že relevantními hodnotami pro přepočet jsou údaje z roku 2014, nicméně zde chybí právní titul, na základě kterého by žalobkyně mohla provést opravné vyúčtování, když toto smlouva neumožňuje. Do úvahy by přicházelo uplatnění mimosmluvního institutu. Rada ERÚ rozhodla dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ERÚ tak, že rozklad žalobkyně zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

2. Žalobkyně uvedla, že dle Energetického regulačního úřadu mu nepřísluší rozhodovat o nároku z bezdůvodného obohacení představující závazek z jiného právního důvodu, jestliže není v úzkých souvislostech spojen s plněním ze smlouvy a že Energetický regulační úřad i rada jsou oprávněni případ posuzovat jen podle smlouvy. S touto argumentací žalobkyně nesouhlasí a dodává, že jestliže existuje smlouva, musí být i ta práva a povinnosti již nejsou výslovně smlouvou upravena, ale vyplývají z právních předpisů považován za smluvní, respektive se smlouvou související. ERÚ a rada měli zvážit, zda žalobkyni nesvědčí právo na zaplacení dané částky i z jiného právního důvodu než ze smlouvy. Pokud tak neučinili, zatížili řízení vadou a žalobkyni odepřeli spravedlnost.

3. Dále žalobkyně uvedla, že není správný názor rady i Energetického regulačního úřadu o tom, že neexistuje oprávnění žalobkyně provést žalovanému opravné vyúčtování za rok 2017. Postup ERÚ nebyl zákonný, když jako správní orgán měl daný případ posuzovat ze všech relevantních hledisek a právních důvodů a své závěry ve svém rozhodnutí řádně odůvodnit. Žalobkyně uvedla, že její nárok lze odůvodnit ustanovením § 78 energetického zákona, kdy opravným vyúčtováním má být napraven neférový a protiprávní stav, kdy někdo neoprávněně a bezdůvodně těží na úkor jiného. Právo na zaplacení za dodávku tepelné energie jakožto majetkové právo samozřejmě podléhá promlčení, ale žádný právní předpis nestanoví časový limit pro opravné vyúčtování. Argumentace časovým omezením ze strany rady nemá tak žádnou právní relevanci.

4. Dále žalobkyně namítla, že lze situaci posoudit z pohledu plnění za třetí osobu dle ustanovení § 1936 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále i jen „o.z.“), kdy okamžikem vydání opravného vyúčtování i reklamujícímu odběrateli a uhrazením dobropisované částky mohl mít reklamující odběratel nárok na úhradu dobropisované částky, nikoliv od žalobkyně jako dodavatele tepelné energie, ale od ostatních odběratelů odebírajících teplou vodu ze stejné předávací stanice, kteří se v tom okamžiku mohli nacházet ve stavu bezdůvodného obohacení, neboť jejich majetek nebyl snížen o správnou částku, na kterou zní vyúčtování, ale o částku nižší. Žalobkyně vrácení dobropisované částky reklamujícímu odběrateli mohla plnit za třetí osobu (zde žalovaného) bez jejího souhlasu, čímž se dostala do pozice reklamujícího odběratele jako věřitelé z této pohledávky vůči ostatním odběratelům (tedy i vůči žalovanému), kterým byla předmětná faktura navýšena opravným daňovým dokladem. Žalobkyně uzavírá, že není přípustné, aby někdo bezdůvodně nesl náklady za jiného, a poukázala na zásady občanskoprávních vztahů, že někomu nelze odepřít, co mu po právu náleží, a nikomu neškodit.

5. Žalobkyně doplnila, že měřidlo, jehož ověření proběhlo v roce 2016 a následně v roce 2019 po jeho opravě, muselo vykazovat vadu měření od devátého měsíce roku 2014, kdy došlo ke skokovému navýšení změřené spotřeby (meziročně oproti stejnému měsíci předchozího roku o 65 %, oproti předchozímu měsíci téhož roku o 60 % až do roku 2019). Takový skokový nárůst v roce 2014 a skokové snížení v roce 2019 nelze vysvětlit žádným jiným způsobem než zjevnou vadou měřidla. Chyba měření vyplývající ze zjevně nespolehlivého měřidla potom mezi roky 2015–2018 eskaluje, a tak náměry z období od devátého měsíce roku 2014 do konce roku 2018 je třeba jednoznačně považovat za nevěrohodné. I rok 2016 musel být jednoznačně ovlivněn chybou měření, skutečnost, že měřidlo v únoru 2016 prošlo ověřením, nemusí znamenat, že měřilo správně. Skutečné náměry zcela popírají správnost měření měřidla. Uvedla, že na všechna odběrná místa rozpočítává náklady na spotřebu tepla pro přípravu TUV ve výši , částka, , z toho 30 % připadá na základní složku rozdělené podle podlahové plochy a 70 % připadá na spotřební složku rozdělené podle poměru naměřených spotřeb na patách objektů. Žalobkyně na všechna odběrná místa rozpočítává náklady na spotřebu studené vody a stočné pro přípravu TUV v celkové výši , částka, , která se na odběrná místa dělí výlučně podle naměřených spotřeb na patách objektů. U žalované tyto částky vyšly na , částka, u tepla a , částka, u vody. Se zohledněním toho, co žalovaný původně zaplatil, tak zbývá k doplacení částka , částka, .

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a poukázal na to, že již , datum, podala žalobkyně občanskoprávní žalobu proti žalované o zaplacení žalované částky, věc byla vedena u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, . Obě strany se dohodly, že se podřídí rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a žalobkyně vzala v řízení , spisová značka, žalobu zpět. Žalovaná se rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podrobila. Dále uvedl, že to nebyl žalovaný, kdo se bezdůvodně obohatil, že to nebylo na úkor žalobkyně, a vznesl námitku promlčení.

7. Žalovaný namítl, že žalobkyně neprokázala, kdy přestalo dotčené měřidlo měřit správně. Navíc bylo v roce 2016 nejen přezkoušeno, ale také vyměněno, nebylo tak prokázáno, že by měřidlo měřilo špatně i v roce 2017. Pokud by pracovníci žalobkyně řádně vykonávali své povinnosti, nikdy by ke sporné situaci nemohlo dojít, pakliže prováděla žalobkyně přepočet spotřeby, měla tak učinit u všech odběratelů, nikoliv pouze u reklamujícího, a měla je provést dle součtu náměrů měřidel v jednotlivých bytech, aby došla k relevantním závěrům.

8. Energetický regulační úřad ve svém vyjádření uvedl, že k řešení soukromoprávních sporů je zásadně příslušný soud, správním orgánům musí být tato agenda explicitně svěřena jedině zvláštním zákonem, Energetickému regulačnímu úřadu jsou kompetence k rozhodování sporu svěřeny především ustanovením § 17 odst. 7 písm. a) až e) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se domáhala splnění povinnosti ze smlouvy, neboť základ sporu spočívá od počátku v tom, že žalobkyně vyúčtovala dle ní nesprávně cenu za dodávku tepelné energie, a proto ze strany žalovaného nebyl splněn závazek podle smlouvy a žalobkyně se fakticky domáhá řádného splnění smluvního závazku. V tomto směru Energetický regulační úřad rozhodl. Z objektivních důvodů věc nemohla být projednána v plném rozsahu Energetickým regulačním úřadem, v jehož pravomoci není rozhodnout o bezdůvodném obohacení, které je samostatným zavazujícím právním titulem, který vzniká mimosmluvně při splnění podmínek stanovených v zákoně, a o tom přísluší rozhodnout pouze soudu. Energetický regulační úřad nevyloučil, že v daném případě mohlo ze strany žalovaného dojít k bezdůvodnému obohacení, avšak důvodnost žaloby v tomto ohledu může posoudit pouze soud, nikoliv Energetický regulační úřad.

9. Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu, zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. o rozhodování některých kompetenčních sporů svým usnesením ze dne 20. prosince 2023, č. j. Konf 4/2023 - 16, které nabylo právní moci dne 21. 12. 2023, kterému soud předložil návrh na rozhodnutí sporu mezi soudem jednajícím podle části páté o. s. ř. a ERÚ jako správním orgánem, s otázkou příslušnosti, k posouzení, zda částka nenáleží žalobkyni z jiného (mimosmluvního) titulu, například z titulu bezdůvodného obohacení, vyjádřil právní názor, že v posuzované věci je zřejmé, že žalobkyně u ERÚ uplatnila nárok na uhrazení částky 106 938,64 Kč s příslušenstvím opírající se o tvrzení o neuhrazení částky doúčtované za dodanou teplou vodu za rok 2017, když žalobkyně tento nárok požadovala s odkazem na uzavřenou smlouvu o dodávce tepelné energie a provedení přepočtu spotřební složky nákladů na dodávku teplé vody. O tomto nároku ERÚ rozhodl dne 20. 12. 2021 tak, že ji zamítl a svoji pravomoc tedy nepopřel. Spor byl posléze přenesen k Okresnímu soudu, a to do řízení podle části páté o. s. ř. (§ 44 a následující nikoliv podle části třetí o. s. ř. (§ 79 a následující o. s. ř.)). Pravomoc rozhodnout dle části páté o. s. ř. Okresní soud nepopírá, ERÚ ve věci meritorně rozhodl, tedy uplatněný nárok hmotněprávně posoudil to, že tak neučinil i z pohledu právní úpravy týkající se bezdůvodného obohacení není pro vznik kompetenčního sporu relevantní taková situace kompetenční spor totiž nezakládá. A kompetenční spor ve věci nevznikl.

10. Ze smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, datum, o dodávce a odběru tepla ze dne 24. 1. 2002, vyplynulo, že dodavatel , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce odběru tepla na dobu neurčitou od , datum, , ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele charakterizovaného v pasportu odběrného místa. V článku 6 bod 7 smlouvy bylo ujednáno, že způsob měření a postupy pro stanovení množství dodaného tepla pro účely stanovení výše úhrady odběratele jsou uvedeny v příloze č. , hodnota, smlouvy „technické a obchodní podmínky“. Dle článku 6.8 postup při řešení reklamace stanoví příloha č. , hodnota, smlouvy „technické a obchodní podmínky“. V pasportu odběrného místa – přílohy č. , hodnota, smlouvy byla charakterizována odběrná místa žalovaného. Z přílohy č. , hodnota, citované smlouvy o dodávce a odběru tepla ze dne , datum, bylo zjištěno, že v článku 7 jsou zakotvena pravidla pro stanovení množství dodávky tepla pro vytápění a dodávky tepla TUV, kdy v článku 7.3 je charakterizováno, že v případě poruchy měřičů tepla a průtoku bude množství tepla pro účely stanovení úhrady odběratelů stanoveno náhradním způsobem technickým výpočtem z průměrných denních dodávek před poruchou měřícího zařízení v klimaticky stejném a řádně měřeném období, pokud bude množství tepla nebo TUV stanoveno náhradním způsobem, bude tato skutečnost uvedena v podkladech pro vyúčtování dodávky. V článku 8 je charakterizována skladba sestavy vyúčtování, kdy v článku 8.1. je zakotveno, že při vyúčtování účtovacího období předloží dodavatel odběrateli fakturu za dodávku tepla a TUV za účtovací období doloženou protokolem vyúčtování a výpisem náměru měřičů tepla do 31. 1. následujícího roku. Součástí budou podklady nutné pro posouzení věcně usměrňované ceny dle energetického věstníku.

11. V příloze č. , hodnota, dotčené smlouvy o dodávce a odběru tepla je zakotvena cena, platební podmínky a odběrový diagram. Z přílohy k pasportu odběrného místa je seznatelná plocha bytových prostor v metrech čtverečních ohledně jednotlivých budov odběrného místa.

12. V dodatku č. , hodnota, k příloze č. , hodnota, ke smlouvě o dodávce a odběru tepla č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , jsou zakotveny změny obecných pravidel a pravidel pro stanovení množství dodávky tepla pro vytápění a dodávky tepla a TUV. Kde je doplněn text v odstavci , Anonymizováno, ., Anonymizováno, tak, že pro určení množství dodané tepelné energie pro přípravu teplé vody se v případě poruchy měření po nezbytnou dobu využijí údaje o změřeném množství studené vody odebrané pro přípravu teplé vody a údaje o spotřebovaném množství tepelné energie pro její ohřev v časově srovnatelném období v předchozím kalendářním roce. Z dodatku ke smlouvě č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, datum, o dodávce a odběru tepla z , datum, , se podává, že dodavatel nainstaluje na patě objektu měření spotřeby teplé vody a tepla v teplé vodě obsaženém s tím, že výsledky měření spotřeby vody a tepla v teplé vodě budou použity pro rozúčtování spotřeby v objektu poprvé za období roku 2009. S tím, že dodavatel provede připojení na elektrickou energii ve společných prostorách objektu, spotřebovanou elektrickou energii potom odběratel dodavateli přefakturuje ze spotřeby elektrické energie ve společných prostorách 1 x za rok do 31. 12. příslušného roku. Z dodatku č. , hodnota, k dotčené smlouvě z , datum, , uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s., IČO , IČO žalobkyně, , , Anonymizováno, , s. r. o., IČO , IČO, a žalovaným bylo ujednáno, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. vstupuje do všech práv a povinností dodavatele , Anonymizováno, , s. r. o. a dochází ke změnám evidenčního č. smlouvy z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, datum, na č. , hodnota, s účinností od , datum, .

13. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně vůči žalované podala u Okresního soudu v Litoměřicích dne , datum, žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako dlužné částky vyúčtované žalobkyní žalované daňovým dokladem č. , hodnota, splatného dne , datum, , jakožto doúčtování spotřebované energie za rok 2017 s ohledem na vadné měřidlo, kdy energie byla žalované dodávána na základě smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, datum, . Když žalobce účinnosti dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, k této smlouvě vstoupil do všech práv a povinností vyplývajících z předmětné smlouvy uzavřené mezi původním dodavatelem a žalovaným. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, kdy žalobkyně přípisem došlým soudu dne , datum, sdělila, že na podané žalobě netrvá, neboť mezi ní a žalovaným došlo ke vzájemné dohodě.

14. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vyplynula, že žalobkyně vyúčtovala , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, a , adresa, , za období od , datum, do , datum, za dodávku tepla a , Anonymizováno, částku , částka, po odečtení zálohy , částka, , , částka, s datem splatnosti , datum, . Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně vyúčtovala , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, a , adresa, za období od , datum, do , datum, za dodávku tepla a , Anonymizováno, opravnou fakturu k faktuře č. , hodnota, tak, že vrací částku , částka, .

15. Z výpisu z účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že částka , částka, byla odeslána dne , datum, .

16. Z přípisu žalované ze dne , datum, se podává vyjádření žalované Energetickému regulačnímu úřadu ke správnímu řízení , Anonymizováno, –, č. účtu, –, Anonymizováno, s tím, že žalobkyně neprokázala dobu poruchy měřidla, které prošlo zkušebnou v roce 2016, s tím, že při reklamačním řízení žalobkyni opakovaně žádaly, aby při změnách ve fakturaci byla alespoň použita jedna společná základna pro všechny odběratele (to znamená použít pro spravedlivé rozúčtování náměry všech bytových vodoměrů pro všechny odběratele, nikoliv pouze pro reklamovaného) což však žalobkyně odmítla.

17. Z přehledů a faktur se podává výše spotřeby jednotlivých vodoměrů s tím, že žalobkyní bylo žalovanému vyúčtováno fakturou č. , hodnota, ze dne 23. 1. 2015 za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 11 331 596,09 Kč, po odečtení záloh 16 596,09 Kč. Z faktur jsou zřejmé počáteční a konečné stavy vodoměru. Fakturou č. , hodnota, ze dne 22. 1. 2016 bylo žalobkyní žalovanému vyúčtováno za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 11 136 300,79 Kč, po odečtení záloh 103 199,21 Kč. Z faktury je zřejmý počáteční a konečný stav měřidel. Z faktury č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2019 vyplynulo, že žalobkyně vůči žalované vystavila opravný daňový doklad ohledně odběrných míst , adresa, –, Anonymizováno, částkou 123 526,34 Kč z důvodu chybně stanovené spotřeby za 2017 – vadná měřidla. Z faktury č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2017, bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala spotřebu za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 částkou 10 935 849,29 Kč, po odečtení záloh 60 849,29 Kč. Fakturou č. , hodnota, ze dne 24. 1. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, opravným daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za fakturační období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 opravnou fakturu, znějící na částku 193 740,82 Kč s poznámkou chybně stanovená spotřeba za rok 2018 – vadné měřidlo. Z emailové komunikace mezi účastníky se podává, že žalovaná zasílala žalobkyni přehled ohledně jednotlivých odběrných míst a jejich spotřeby. Přípisem z 27. 2. 2019 sdělovala žalobkyně žalované, že provedla opravu fakturace za rok 2018 na základě podezření na nesprávnou funkčnost poměrového měřidla , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, v objektu , adresa, –, Anonymizováno, .

18. Z protokolu o přezkoušení přesnosti měřící sestavy z 22. 2. 2019 bylo zjištěno, že bylo přezkoušeno měřidlo , Anonymizováno, II – , Anonymizováno, III, OS výrobní č. , hodnota, s výsledkem, že nesplňuje požadavky na přesnost stanovené metodickým pokynem metodologickým číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, –, Anonymizováno, v článku č. , hodnota, . odst. b). Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované opravnou fakturou spotřebu za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 150 965,09 Kč s poznámkou chybně stanovená spotřeba za 2017 – vadné měřidlo. Na faktuře uvedeno datum , Anonymizováno, 14. 3. 2019. Z daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2018 vyplynulo, že žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 721 580,99 Kč, po odečtení záloh 311 280,99 Kč. Ze zkušebního protokolu č. , Anonymizováno, ze dne 10. 2. 2016 bylo zjištěno, že byla provedena zkouška přesnosti měřidla , Anonymizováno, III, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, s výsledkem, že toto zařízení vyhovělo. Z emailové komunikace žalobkyně vyplynulo, že tato sdělovala, že bylo reklamováno vyúčtování za roky 2016 a 2017. Vyúčtování za rok 2016 bylo původně kvůli promlčení zamítnuto.

19. Žalobkyně doplnila, že by soud měl i v řízení podle části páté o. s. ř. přezkoumat rozhodnutí správního orgánu i z jiného titulu než pouze ze smlouvy. Ke způsobu výpočtu bezdůvodného obohacení žalovaného uvedla, že dle sdělených spotřeb se mění toliko poměr mezi jednotlivými odběrateli, ve kterém tito odběratelé hradí žalovanému náklady na přípravu tepla, celková výše nákladů se nemění, nahlášená spotřeba odběratele má pouze vliv na stanovení poměru, jakým se bude na úhradě těchto nákladů podílet, jestliže zaplatí některý z odběratelů více, než kolik činí jeho poměr na skutečné spotřebě obohatí se ostatní odběratelé. Tím, že reklamujícímu odběrateli byla žalobkyní částka zaplacena nad jeho poměr vrácena, vznikl žalobkyni nárok vůči žalovanému na doplacení spotřeby, která odpovídá výši jeho poměru. Pro opravu fakturace a pro účely vydání opravné faktury pro žalovaného žalobkyně použila součet náměrů domácích vodoměrů v odběrném místě , Anonymizováno, –, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně však tuto částku v průběhu řízení přepočetla a to v návaznosti na nový výpočet určený podle denních koeficientů (charakterizováno zdola), s tím, že náměrem měřidla na odběrném místě , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, byly od září 2014 do prosince 2018 chybné, s výraznou odchylkou od normálu, proto žalobkyně přistoupila k jinému způsobu zjištění spotřeby teplé vody v daném odběrném místě na základě výpočtu dle tzv. denních koeficientů, když spotřebu za jednotlivé měsíce v odběrném místě , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, v roce 2017 zjistila tak, že jednotlivé náměry za měsíce leden až srpen roku 2014, které ještě nebyly zatíženy chybou měření, a dále jednotlivé náměry za měsíce září až prosinec 2013 vydělila vždy počtem dní, které uběhly mezi dvěma odečty měřidla za tyto měsíce. Žalobkyně z tohoto důvodu přistoupila k redukci svého nároku vůči žalovanému oproti opravné faktuře (123 526,34 Kč) na částku 106 938,64 Kč.

20. Svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalobkyně, potvrdil, že on a jeho tři technici provádějí každý měsíc odečty měřidel, vytisknou si excelovskou tabulku, kde je přehled měřičů, které mají zkontrolovat, toto vytisknou a fyzicky odečty provedou do tabulky, zapíší výsledky a poté tyto výsledky zadají do systému žalobkyně. Není mu známo nic o výpočtu fakturovaných částek za roky 2017 i za jiné roky ani kdo je prováděl a jakým způsobem. Potvrdil, že měřič, který byl posílán na reklamaci, byl zadán k reklamaci v únoru 2019, to se posílalo na ověření, s výsledkem, že je chybný, předtím bylo jeho ověření v lednu 2016. Jednalo se o ten samý měřič.

21. Ze správního spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřadu sp. zn. , č. účtu, – , Anonymizováno, a v něm založený listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Z daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2018 vyplynulo, že žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 spotřebu za dodávku tepla a , Anonymizováno, částkou 10 069 193,35 Kč, po odečtení záloh je ten 1 485 193,35 Kč. Z předložené emailové komunikace se podává, že žalobkyně nechala přeměřit měřidlo na základě reklamace. Z listiny nazvaná přezkoušení přesnosti měřící sestavy podle článku č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, –, Anonymizováno, a zákona č. 505/1990 Sb. v platném znění ze dne 22. 2. 2019 vyplynulo, že měřidlo , Anonymizováno, II – , Anonymizováno, III , Anonymizováno, , výrobní č. , hodnota, bylo přezkoušeno s výsledky, že nesplňuje požadavky na přesnost stanovené metodickým pokynem meteorologickým č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v článku č. , hodnota, odst. b). Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila žalovanému opravný daňový doklad za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 na částku 123 526,34 Kč. Z komunikace emailové vyplynulo, že žalovaná předávala žalobkyni odečty po jednotlivých odběrných místech. Z přehledu a tabulek založených ve správním spise se podává přehled jednotlivých odečtů jednotlivých odběrných míst včetně velikosti podlahové plochy v metrech čtverečních včetně výpočtu vodného a stočného pro přípravu , Anonymizováno, a celkových nákladů pro zúčtování. Odběrná místa byla označena , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ze spisu založených tabulek se podává evidence náměrů měřidel v odběrném místě od roku 2013 do roku 2018. Ze zkušebního protokolu s datem zkoušky , datum, č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že měřidlo , Anonymizováno, III , Anonymizováno, 2,05 č. , hodnota, bylo přezkoušeno s vyhodnocením, že vyhovělo.

22. Nejprve ve věci rozhodl , Anonymizováno, regulační úřad rozhodnutím ze 4. prosince 2020 č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, Anonymizováno, , kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 548,95 Kč a návrh co do částky 86 389,69 Kč zamítl. K rozkladu žalobkyně proti tomuto rozhodnutí rada , Anonymizováno, rozhodla rozhodnutím z 1. 9. 2021, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, tak, že rozhodnutí , Anonymizováno, , č. účtu, novému projednání. Posléze , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřad rozhodl rozhodnutím z 20. prosince 2021 č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, Anonymizováno, tak, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 106 938,64 Kč zamítl a k rozkladu žalobkyně rozhodla rada , Anonymizováno, rozhodnutím ze , datum, , č. j. , Anonymizováno, řízení návrh na přezkum tohoto rozhodnutí dle části páté o. s. ř.

23. Soud ve věci neprovedl dokazování přehledem opisu osob podle měsíců a přehledem náměrů bytových vodoměrů, a to s ohledem na již zjištěný skutkový stav a právní názor soudu24. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 17. 3. 2020 byl k návrhu žalobkyně zahájeno správní řízení u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) spisové značky , č. účtu, – , Anonymizováno, , a to dne 17. 3. 2020. Kdy se žalobkyně na žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 123 526,34 Kč.

25. Co se týče vlastního přezkumu správního rozhodnutí, tj. rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, (sp. zn. , Anonymizováno, – , č. účtu, – , Anonymizováno, ), pak soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že toto rozhodnutí je správné.

26. Soud vyšel ze skutkových zjištění, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , se sídlem , adresa, . listopadu , adresa, , IČ: , IČO, ) uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o dodávce tepelné energie č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, datum, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě byla dodávána tepelná energie pro přípravu teplé vody do čtyř odběrných míst, konkrétně označených jako , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , adresa, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , adresa, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, - , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , adresa, -, Anonymizováno, . Tato odběrná místa jsou spolu s odběrnými místy jiných odběratelů zásobována teplou vodou z výměníkové stanice , Anonymizováno, - , adresa, (dále též „centrální výměníková stanice“), v níž probíhá centrální příprava teplé vody. Celková spotřeba všech odběrných míst odebírajících teplou vodu z centrální výměníkové stanice byla měřena fakturačním měřidlem umístěným v této výměníkové stanici. K rozdělení nákladů na teplou vodu a nákladů na vodné a stočné mezi jednotlivá odběrná místa slouží patní měřidla osazená v každém odběrném místě. Součet spotřeb všech patních měřidel za rok 2017 byl využit pro zjištění spotřební složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody. Spotřební složka nákladů na přípravu teplé vody na jednotlivá odběrná místa je rozdělena poměrem měřených spotřeb z jednotlivých patních měřidel k celkovému změřenému množství dodané teplé vody na centrální výměníkové stanici.

27. Za spotřebu tepelné energie pro přípravu teplé vody za rok 2017 byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, , kterou řádně uhradil. Na začátku roku 2019 byla jedním z dalších odběratelů napojených na centrální výměníkovou stanici, a to odběratelem s odběrným místem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, adresa, . , Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „reklamující odběratel“) reklamována faktura za spotřebu teplé vody pro rok 2018 (z e-mailové zprávy se podává, že i za rok 2017) z důvodu neobvyklé výše spotřeby (vyšší náměry oproti minulým obdobím). Na základě přezkoušení měřicího zařízení byla konstatována jeho závada mající za následek chybné zaznamenávání spotřeby, neboť měřicí zařízení nevyhovělo metrologickým požadavkům. Z uvedeného důvodu přistoupila žalobkyně k náhradnímu způsobu zjištění množství dodané teplé vody do odběrného místa reklamujícího odběratele za roky 2017 a 2018 (tj. za období od posledního periodického ověření měřidla), a to za pomoci součtu náměrů bytových vodoměrů za předmětné roky, které od daného reklamujícího odběratele obdržela (nikoli u ostatních odběratelů). Tento údaj měl podle žalobkyně s nejvyšší možnou mírou přesnosti korespondovat se skutečnou spotřebou teplé vody v předmětném odběrném místě. Na základě takto zjištěných hodnot provedla žalobkyně přepočet spotřební složky nákladů na dodávku teplé vody u všech odběrných míst zásobených z centrální výměníkové stanice, a to tím způsobem, že reklamujícímu odběrateli byla fakturace ponížena, ostatním odběrným místům navýšena.

28. Za roky 2017 a 2018 byl žalovanému vystaven opravný daňový doklad č. , hodnota, . Částku vztahující se kroku 2018 žalovaný uhradil, předmětem tohoto řízení zůstává částka vyúčtovaná opravným daňovým dokladem za rok 2017. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že postupovala v souladu s § 3 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie (dále jen „vyhláška č. 405/2015 Sb.“). Se svým nárokem ve výši , částka, , který představuje doúčtování spotřeby teplé vody za rok 2017 podle opravného daňového dokladu, se obrátila na , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřad s návrhem na zahájení sporného řízení ve věci uložení odpovídající povinnosti žalovanému. Následně žalobkyně provedla přepočet jiným způsobem, a to na základě výpočtu dle tzv. denních koeficientů, když spotřebu za jednotlivé měsíce v odběrném místě , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, v roce 2017 zjistila tak, že jednotlivé náměry za měsíce leden až srpen roku 2014, které ještě nebyly zatíženy chybou měření, a dále jednotlivé náměry za měsíce září až prosinec 2013 vydělila vždy počtem dní, které uběhly mezi dvěma odečty měřidla za tyto měsíce. Tímto způsobem žalobkyně zjistila tzv. denní koeficienty, tedy hodnotu spotřeby teplé vody, které připadají na jednotlivý den v daném měsíci. Žalobkyně tak dospěla k denním koeficientům, tento vždy vynásobila počtem dní, který uplynul mezi dvěma odečty měřidla za období jednotlivých měsíců, a následně sečetla všechny takto vypočtené hodnoty za všechny měsíce a dospěla k číslu , hodnota, m³. K výpočtu použila celkovou podlahovou plochu zúčtovacích jednotek, která vstupuje do výpočtu nákladů v části základní složky ceny a která činila 19 338,59 m², s tím, že poměr podlahové plochy jednoho objektu, odběrného místa nebo zúčtovací jednotky proti celkové podlahové ploše všech zúčtovacích jednotek představuje procentuální podíl na základní složce, takto vypočtené procento u každého objektu žalobkyně následně vynásobila se základní složkou ceny tepelné energie, tedy částkou , částka, . Podíl na spotřební složce cen tepelné energie žalobkyně spočítala tak, že údaj z patního vodoměru z každého odběrného místa vydělila součtem všech patních vodoměrů, čímž dostala relativní poměr spotřeby jednotlivých objektů vůči jejich součtu, tyto hodnoty následně vynásobila číslem , hodnota, m³, což je údaj o spotřebě vody z centrální výměníkové stanice. Vynásobení tohoto procenta a částky , částka, (spotřební složka nákladů celkem) získala podíl každého jednotlivého odběrného místa v korunách na spotřební složce ceny tepelné energie pro každý objekt – odběrné místo nebo zúčtovací jednotku. Toto je třeba následně vynásobit s náklady na studenou vodu ve výši , částka, , aby byl získán podíl každého objektu odběrného místa na nákladech za studenou vodu pro výrobu teplé vody. Žalobkyně tak dle přepočtu podle smluvního ujednání stanoveného v příloze č. , hodnota, čl. 7 bod 7.3 dospěla k výsledku spotřeby u reklamujícího odběratele, která představovala úsporu ve výši , částka, , z tohoto důvodu přistoupila k redukci svého nároku vůči žalovanému oproti opravné faktuře (, částka, ) na částku , částka, .

29. Žalovaný ve správním řízení sdělil, že žalobkyní vystavené řádné faktury za spotřebu tepelné energie pro přípravu teplé vody v letech 2017 a 2018 spolu s opravnou fakturou za rok 2018 uhradil. Žalovaný především rozporoval žalobkyní použitou metodu, navíc poukázal na povinnost provádět odečty ve stanoveném intervalu podle Smlouvy. Žalovaný namítal, že uhradil žalobkyni opravné vyúčtování za rok 2018, neuhradil však částku doúčtovanou za rok 2017, a to z důvodu žalobkyní uplatněné metody zjištění spotřeby tepelné energie u reklamujícího odběratele s tím, že dle žalované měla být zohledněna a využita jedna společná základna pro všechny odběratele tepelné energie, to znamená použity náměry všech bytových vodoměrů. Žalobkyně požadovala úhradu částky doúčtované za rok 2017 s ohledem na provedenou reklamaci odběrného místa , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – spol.2701–02 z důvodu neobvyklé výše hodnoty spotřeby, když na základě přezkoušení měřícího zařízení byla konstatována jeho závada mající za následek chybné zaznamenávání spotřeby, proto žalobkyně přistoupila k náhradnímu způsobu zjištění množství dodané teplé vody do odběrného místa reklamujícího odběratele za roky 2017 a 2018 (od doby posledního ověření měřidla) a to za pomoci součtu náměrů bytových vodoměrů za předmětné roky, které od daného reklamujícího odběratele obdržela. Na základě takto zjištěných hodnot žalobkyně provedla přepočet spotřební složky nákladů na dodávku teplé vody u všech odběrných míst zásobených z centrální výměníkové stanice, a to tím způsobem, že reklamujícímu odběrateli byla fakturace ponížena, ostatním odběrným místům naopak fakturace navýšena. Žalované byl takto za roky 2017 a 2018 vystaven opravdu daňový doklad č. , hodnota, , všichni odběratelé tepelné energie na základě opravné faktury za rok 2017 doplatek uhradili.

30. Energetický regulační úřad svým rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, rozhodl, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni peněžitou částku ve výši , částka, , a ve zbývající částce , částka, návrh zamítl. Energetický regulační úřad vycházel z toho, že za prioritní je třeba považovat údaje měřícího zařízení, které nevykazuje vady či jehož zaznamenané hodnoty nebyly odběratelem zpochybněny. Z důvodu závady na měřicím zařízení reklamujícího odběratele bylo třeba údaje o spotřebě tepelné energie zjistit jiným způsobem, přičemž oproti žalobkyni dospěl správní orgán k závěru, že je nutné vycházet z náměrů roku 2016. Částku ve výši , částka, žalovaný žalobkyni na základě citovaného rozhodnutí ERÚ uhradil.

31. Proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, podala žalobkyně rozklad. Vadu napadeného rozhodnutí spatřovala vtom, že Energetický regulační úřad vycházel pro výpočet dlužné částky při stanovení náhradní spotřeby u odběrného místa reklamujícího odběratele, na kterém bylo nainstalováno vadné měřidlo, z náměrů roku 2016. Žalobkyně zejména namítá, že měřidlo, k jehož ověření došlo v roce 2016, vykazovalo od září 2014 až do roku 2019 vady měření, tj. i náměr z roku 2016 byl nevěrohodný.

32. Rada Energetického regulačního úřadu rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -ERU ze dne l. září 2021 napadené rozhodnutí zrušila a věc vrátila Energetickému regulačnímu úřadu k novému projednání, a to z důvodu jeho částečné nepřezkoumatelnosti. Energetický regulační úřad v části vyhověl návrhu, aniž identifikoval a odůvodnil právní titul, na jehož základě tak učinil. Z napadeného rozhodnutí nebylo zřejmé, na základě čeho správní orgán dovodil, že v roce 2017 došlo k nesprávnému měření, a dále neuvedl právní titul, na jehož základě by mohl žalobkyně požadovat platbu za opravnou fakturu vystavenou za rok 2017 i vůči žalovanému, který původní vyúčtování nereklamoval. Jinými slovy správní orgán neřešil, na základě jakého práva mohl žalobkyně provést opravné vyúčtování (skrze nové rozúčtování) dodávek za rok 2017, který nebyl předmětem reklamace žádného z odběratelů, a dále nehodnotil, zda žalobkyně mohl provést opravné vyúčtovaní vůči odběratelům, kteří vyúčtování nereklamovali a bylo vůči nim provedeno.

33. Rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 20. prosince 2021 , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřad zamítl návrh žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí uhradit peněžitou částku ve výši 106 938,64 Kč. S ohledem na doložené údaje z měření zaznamenané v období listopad 2020 až září 2021 a jejich srovnáním s náměry z roku 2017 dospěl k závěru, že relevantními hodnotami pro přepočet jsou údaje z roku 2014, nikoli 2016. Správní orgán na základě zprávy od reklamujícího odběratele ze dne 28. února 2019, kterou žádala žalobkyně o opravu vyúčtování i ve vztahu kroku 2017, konstatoval, že byla prokázána nutnost reparace ve vztahu ke spotřebě tepelné energie nikoli jen za rok 2018, ale i za rok 2017. Zdůraznil, že měřicí zařízení žalovaného nevykazovalo vady, tedy spotřeba jím byla zaznamenávána správně. Žalobkyně neuvedla žádné nové argumenty svědčící ve prospěch jejího postupu (oprávněnost provést opravné vyúčtování) a Smlouva při variantě správnosti zaznamenaných hodnot spotřeby žalovaného takové právo nezakládá, proto bylo třeba návrh zamítnout. Zároveň podotkl, že by do úvahy přicházelo uplatnění mimosmluvního institutu.

34. Rada , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve svém rozhodnutí ze , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, Anonymizováno, , uvedla, že smlouva a smluvní závazek k úhradě ceny za tepelnou energii dodanou žalovanému žalobkyní v roce 2017 je třeba považovat ze strany žalovaného za splněný. Uzavřela, že důsledky jednání žalobkyně jakožto podnikatele při nesprávném vystavení vyúčtování dodávek tepelné energie za situace, kdy v rámci smlouvy nebyl sjednán postup pro obdobné situace, nemůže nést žalovaný. Zároveň uzavřela, že neexistuje žádný právní titul, který by z pohledu plnění smlouvy odůvodňoval úhradu rozdílu odvozovaného od předtím nesprávně zjištěné spotřební složky ceny za dodávku tepelné energie pro přípravu teplé vody v důsledku nesprávného měření v odběrném místě reklamujícího odběratele. Uzavřela, že v mezích kompetencí Energetického regulačního úřadu nebylo možné posuzovat, zda tato částka nepřipadá žalobkyni z jiného titulu, který nesouvisí s plněním závazku, především tedy z titulu bezdůvodného obohacení.

35. Podle § 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „správního řádu“ ) správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

36. Podle § 17 odst. 7 písm. b) energetického zákona Energetický regulační úřad mimo jiné rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení.

37. Ve správním řízení se žalobkyně domáhala úhrady rozdílu mezi žalovaným zaplacenou spotřební složkou ceny za dodávku tepelné energie pro přípravu teplé vody a složkou ceny, která podle žalobkyně měla být uhrazena správně, a to na základě nového rozpočítání této složky po reklamaci jednoho z odběratelů za kalendářní rok 2017, dle plnění ze smlouvy uzavřené mezi účastníky. Oba účastníci souhlasili s pravomocí ERÚ rozhodnout v této věci.

38. I okresní soud zastává názor, že byla prokázána možnost přezkumu ve vztahu ke spotřebě tepelné energie nikoli jen za rok 2018, ale i za rok 2017, když na základě předložené zprávy od reklamujícího odběratele ze dne 28. února 2019, dospěl k závěru, že reklamující odběratel požádal žalobkyni o opravu vyúčtování i ve vztahu kroku 2017.

39. Podle článku 2 odst. 2.1. písm. b) Smlouvy je z pohledu odběratele předmětem smlouvy závazek odběratele odebírat sjednaná množství tepla a platit platnou kupní cenu za podmínek uvedených v této smlouvě. Kupní cena a platební podmínky jsou upraveny v čl. 6 Smlouvy, který dále obsahuje odkaz na přílohu č. 3 „Dohoda o ceně, platebních podmínkách a odběrovém diagramu“; podle odstavce 6.7. způsob měření a postupy pro stanovení množství dodaného tepla pro účely stanovení výše úhrady odběratele jsou uvedeny v příloze č. 1 smlouvy „Technické a obchodní podmínky“.

40. Podle čl. 3 odst. 3.1. přílohy č. 3 Smlouvy je účtovací období jeden kalendářní rok s tím, že dodávka tepla pro vytápění i dodávka TUV je během účtovacího období hrazena formou záloh a konečného vyúčtování. Podle odstavce 3.3. téhož článku po ukončení účtovacího období provede dodavatel do 25. ledna následujícího roku vyúčtování veškerých úhrad souvisejících s plněním smlouvy, včetně záloh, s tím, že konečná cena skutečně dodaného tepla se stanoví vždy po uplynutí období příslušného kalendářního roku na základě vyúčtování účtovacího období, a to v souladu s platnými předpisy. Podle odstavce 3.8. je peněžitý závazek splněn, když nejpozději v poslední den splatnosti je předmětná úhrada připsána na účet adresáta.

41. Podle čl. 6 odst. 6.

7. Smlouvy je způsob měření a postupy pro stanovení množství dodaného tepla pro účely stanovení výše úhrady odběratele uvedeny v příloze č. , hodnota, smlouvy „Technické a obchodní podmínky”. Podle čl. 7 přílohy č. , hodnota, Smlouvy (ve znění dodatku č. , hodnota, k příloze č. , hodnota, ze dne , datum, ) platí výslovně: „7.

1. Celková cena dodávky tepla a TUV, připadající na jednu zúčtovací jednotku (odběrné místo), se stanoví jako součet samostatně vyúčtovaných finančních Částek za dodávku tepla pro vytápění a za dodávku TUV. 7.

2. Náklady na dodávku tepla pro vytápění připadající na jednu zúčtovací jednotku (odběrně místo) a náklady na dodávku tepla v teplé vodě připadající na jednu zúčtovací jednotím (odběrné místo), se stanoví v souladu s § 1 a § 2 vyhlásily MPO č. 477/2006 Sb. z , datum, . 7.

3. V případě poruchy měřičů tepla a průtoku bude množství tepla pro účely stanovení úhrady odběratelů stanoveno náhradním způsobem technickým výpočtem z průměrných denních dodávek před poruchou měřícího zařízeni v klimaticky stejném a řádně měřeném období. Pokud bude množství tepla nebo TUV stanoveno náhradním způsobem, bude tato skutečnost uvedena v podkladech pro vyúčtování dodávky. Pro určení množství dodané tepelné energie pro přípravu teplé vody se v případě poruchy měření po nezbytnou dobu využijí údaje o změřeném množství studeně vody odebrané pro přípravu teplé vody a údaje o spotřebovaném množství tepelné energie pro její ohřev v časově srovnatelném období v předchozím kalendářním roce.“42. Žalovaný fakturu za zúčtovací období roku 2017, vystavenou žalobkyní, uhradil; zaplatil cenu za množství, které mu bylo žalobkyní vyúčtováno na základě odečtu měřícího zařízení, které měřilo správně (neměřilo vadně).

43. Podle § 76 odst. 3 písm. e) energetického zákona musí smlouva o dodávce tepelné energie obsahovat pro každé odběrné místo při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování. V čl. 7 přílohy č. , hodnota, Smlouvy uzavřené mezi účastníky je odkaz na vyhlášku č. 477/2006 Sb., o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst, která byla zrušena a nyní je nahrazena vyhláškou č. 405/2015 Sb. Podle § 3 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 405/2015 Sb. platí, že spotřební složka nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody a její dodávku do všech odběrných míst nebo do jednotlivých objektů nebo částí objektů, které jsou zásobovány z jednoho odběrného místa, činí 70 % celkových nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé vody a rozdělí se v poměru podle měřených spotřeb vodoměrů na teplou vodu, jsou-li odběrateli tepelné energie instalovány tyto vodoměry ve všech jednotlivých odběrných místech nebo ve všech jednotlivých objektech nebo částech objektu.

44. Soud souhlasí s názorem, že žalovaný je obecně povinen uhradit cenu, která odpovídá rozdělení v poměru podle měřených spotřeb vodoměrů na teplou vodu. Přímo Smlouva pro případ poruchy měřičů upravuje stanovení náhradním způsobem, přičemž tato skutečnost má být uvedena v podkladech pro vyúčtování dodávky (viz čl. 7 přílohy č. , hodnota, Smlouvy). Vzhledem k tomu, že Smlouva obsahuje úpravu „řádného“ vyúčtování, které je dodavatel povinen provést každoročně po ukončení účtovacího období do 25. ledna (viz čl. 3 přílohy č. , hodnota, Smlouvy), dospěl soud k názoru (shodně s názorem Rady ERÚ), že jak z pohledu předmětu Smlouvy, tak i její systematiky je úpravu náhradního způsobu pro stanovení odebraného množství tepla vykládat pouze ve vztahu k takto vymezenému „řádnému“ vyúčtování. V čl. 3 odst. 3.3. přílohy č. , hodnota, Smlouvy je v rámci povinnosti dodavatele vyúčtovat úhrady uvedeno, že se konečná cena skutečně dodaného tepla stanoví vždy po uplynutí období příslušného kalendářního roku na základě vyúčtování účtovacího období, a to v souladu s právními předpisy, tedy Smlouva evidentně předpokládá, že vyúčtování bude odpovídat skutečně dodanému teplu, ať už údaje o množství byly získány měřením, či náhradním způsobem.

45. Podle § 78 odst. , právnická osoba, zákona je povinností dodavatele tepelné energie dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním předpisem. Povinnost měřit patří mezi základní povinností dodavatele, čímž se do právní úpravy promítá nezbytnost účtovat odběratelům dodávku tepelné energie v takovém množství, kterou tito odběratelé skutečně odebrali. Povinnost vyhodnocovat dodávky tepelné energie lze interpretovat mimo jiné jako zjištění dodaného množství tepelné energie, ať už prostým odečtem z měřicího zařízení nebo i jiným způsobem (právě například náhradním stanovením v případě zjištěné poruchy měřícího zařízení), které následně vede ke splnění povinnosti vyúčtovat za zjištěné množství dodané tepelné energie. § 78 odst. 2 energetického zákona sice obsahuje povinnost ověřit za určitých předpokladů správnost měření, nicméně toto ustanovení není doprovázeno žádnou další hmotněprávní úpravou, která by se vztahovala k následkům nesprávného měření v podobě nesprávně vyúčtované dodávky tepelné energie.46. § 76 odst. 3 písm. c) energetického zákona náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie stanovuje pouze jako jednu z podstatných obsahových náležitostí smlouvy o dodávce tepelné energie, ale právní úprava neobsahuje řešení opravy vyúčtování či náhradní způsoby určení dodané tepelné energie a jeho časové limity. Je sice pravdou, že vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje řádné, mimořádné a opravné vyúčtování, ale ve vztahu k dodávce tepelné energie neobsahuje žádné předpoklady pro jejich uplatnění.

47. Soud dospěl též k závěru, že vyúčtování za rok 2017, které bylo vůči žalovanému uplatněno spolu s fakturou, a na jehož základě žalovaný požadovanou částku uhradil, nelze s časovým odstupem více než jednoho roku jednostranným postupem žalobkyně revidovat. I v samotné Smlouvě je ujednáno, že dodávka tepla je hrazena formou záloh a konečného vyúčtování (čl. 3 odst. 3.1. přílohy č. , hodnota, Smlouvy) s tím, že peněžitý závazek je splněn, když nejpozději v poslední den splatnosti je předmětná úhrada připsána na účet adresáta (odstavec 3.8. téhož ujednání Smlouvy). Soud tak ve shodě s právním názorem správního orgánu dospěl k závěru, že smluvní závazek k úhradě ceny za tepelnou energii dodanou žalovanému žalobkyní v roce 2017 ze strany žalovaného je tedy třeba považovat za splněný, neboť uhradil to, co mu žalobkyně vyúčtovala, a to řádně na základě smluvních ujednání mezi účastníky.

48. Navíc nelze vyloučit, že žalobkyně mohla odhalit vadu měření jíž mnohem dříve, a to jednak s odkazem na její zákonnou povinnost pravidelně ověřovat správnost měření, ale i s ohledem na samotný fakt skokového navýšení spotřeby po roce 2014 v odběrném místě reklamujícího odběratele.

49. Dle ujednání mezi účastníky v dotčené Smlouvě měl žalovaný hradit zálohy, a po skončení zúčtovacího období hradit na základě vyúčtování žalobkyně. Žalovaný nemohl před stanovením množství dodaného tepla a výsledné kalkulaci ceny tepelné energie zjistit existenci nedoplatku čí přeplatku, jednalo se tedy o plnění na výzvu žalobkyně. Žalovaný uhradil žalobkyni žalobkyní vyfakturovanou částku za období roku 2017, vyúčtování bylo řádné, při vystavení vyúčtování nedošlo zjevně k chybě v psaní a počtech, ze strany žalobkyně při vyúčtování nedošlo k omylu a žalovaný nebyl tím, kdo by omyl žalobkyně při vystavení vyúčtování vyvolal.

50. Soud tak uzavírá, že názor správního orgánu, podle kterého neexistuje žádný právní titul, který by z pohledu plnění smlouvy odůvodňoval úhradu rozdílu odvozovaného od předtím nesprávně zjištěné spotřební složky ceny za dodávku tepelné energie pro přípravu teplé vody v důsledku nesprávného měření v odběrném místě reklamujícího odběratele, když žalobkyně spotřebu tepla žalovanému za rok 2017 dle smlouvy vyúčtovala řádně, je správný. Žalobkyně se mohla svého nároku domáhat z jiného titulu, a to titulu bezdůvodného obohacení, jehož projednání však nebylo v pravomoci správního úřadu, ani soudu v řízení podle části páté o.s.ř., ale v řízení u soudu podle části třetí o.s.ř.

51. Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahu soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabyl rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednán na návrh v občanském soudním řízení.

52. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta, tento návrh se nazývá žalobou.

53. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu zmeškání této lhůty nelze prominout.

54. Podle ustanovení § 250b o. s. ř. odst. 3 návrh, o němž rozhodl správní orgán, nesmí být v průběhu řízení před soudem změněn.

55. Podle § 250e odst. 1 o. s. ř. soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem.

56. Podle § 250e odst. 2 o. s. ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu, možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

57. Podle §250i o. s. ř. soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

58. Podle § 250j odst. 1 o. s. ř. dospěl-li soud k závěru, že o sporu nebo i jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem.

59. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

60. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho byla plněno, co po právu měl plnit sám.

61. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

62. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.

63. Dle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

64. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

65. Soud se nejprve zabýval včasností podané žaloby. Jak se podává ze správního spisu, rozhodnutí rady , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, Anonymizováno, , proti kterému již není podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 správního řádu možno podat rozklad, bylo doručeno žalobkyni i žalované dne , datum, , a nabylo tak právní moci tohoto dne. S ohledem na to, že žaloba ve věci byla podána dne , datum, , byla ve smyslu ustavení § 247 odst. 1 o. s. ř. podána včas.

66. Občanský soudní řád ve svém ustanovení § 250b odst. 3 vylučuje, aby v řízení před soudem došlo ke změně návrhu, o němž rozhodl správní orgán. Tento požadavek je vyvolán povahou řízení dle části páté o. s. ř. které má představovat nové (soudní) projednání a rozhodnutí věci jinak náležející do pravomoci správního orgánu. Byl-li předmět soudního řízení oproti správnímu změněn, již by nešlo o nové projednání téhož sporu či věci. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 958/2007 je třeba za změnu návrhu považovat změnu skutkových tvrzení ve vztahu k tvrzením uplatněným v řízení před správním orgánem. V daném případě se žalobkyně ve správním řízení před správním orgánem domáhala zaplacení žalované částky z titulu plnění ze smlouvy uzavřené mezi účastníky. V žalobě podané k Okresnímu soudu dle části páté o. s. ř. však změnila svá skutková tvrzení ve vztahu k tvrzením uplatněným v řízení před správním orgánem tak, že se tohoto nároku u soudu domáhá i z titulu bezdůvodného obohacení. Takovou změnu však ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. vylučuje. I správní orgán ve svém rozhodnutí konstatoval, že není v jeho pravomoci rozhodovat o nároku žalobkyně z jiného než smluvního základu, tj. například z titulu bezdůvodného obohacení, a ve věci rozhodl. Taktéž konfliktní senát Nejvyššího správního soudu ve věci konstatoval ve svém rozhodnutí ze dne 20. prosince 2023, č. j. Konf 4/2023–16, že v dané věci je dána pravomoc Okresního soudu rozhodovat ve věci o přezkumu správního rozhodnutí dle části páté o. s. ř. (§ 244 a následujících o. s. ř.) a zdůraznil, že Energetický regulační úřad ve věci meritorně rozhodl, tedy uplatněný nárok hmotně právně posoudil. To, že tak neučinil i z pohledu právní úpravy týkající se bezdůvodného obohacení, není pro vznik kompetenčního sporu relevantní. Taková situace kompetenční spor totiž nezakládá. Tedy dle názoru soudu lze v řízení podle části páté o. s. ř. pouze přezkoumat rozhodnutí správního orgánu, který ve věci rozhodl, nelze však přezkoumat toto rozhodnutí na základě zmíněných nových skutkových tvrzení, která nebyla v řízení před správním orgánem uplatněna, tj. požadování žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení. V takovém případě měla žalobkyně svůj nárok uplatnit u soudu nikoliv v řízení podle části páté o. s. ř., ale v části podle třetí o. s. ř. v klasickém sporném řízení, jak i učinila svou žalobou ze dne 28. 6. 2019 v řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, , v tomto řízení by soud nárok žalobkyně přezkoumal i z titulu bezdůvodného obohacení. Tím, že však žalobkyně vzala žalobu v tomto řízení zpět a řízení bylo zastaveno, a žalobu podala žalobkyně u správního orgánu se skutkovými tvrzeními domáhající se nároku z titulu ze smlouvy, zvolila žalobkyně cestu přezkumu dle pravomoci správního orgánu a okresní soud je nyní dle části páté o. s. ř. oprávněn přezkoumávat toto rozhodnutí správního orgánu toliko v mezích ustanovení části páté o. s. ř., nikoliv jako nové občanskoprávní řízení s novými skutkovými tvrzeními dle části třetí o. s. ř.

67. Žalovaný navíc vznesl námitku promlčení uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení, a soud tuto námitku shledal důvodnou. Tím, že v řízení , spisová značka, vzala žalobkyně žalobu zpět, došlo k ukončení přerušení běhu promlčecí lhůty, neboť řízení nebylo zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu a nebylo postoupeno Energetickému regulačnímu úřadu, ale bylo zastaveno na základě zpětvzetí žaloby. Řízení před správním úřadem v daném případě neznamená přerušení běhu promlčecí doby pro požadavek z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně se měla svého nároku z bezdůvodného obohacení domáhat žalobou u soudu dle části třetí o.s.ř., což tak učinila v řízení , spisová značka, . Pokud se nyní domáhá plnění žalované z titulu bezdůvodného obohacení žalobou podanou podle části páté o. s. ř. u soudu dne , datum, , pak je již právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčeno, neboť opravná faktura, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky, byla vystavena dne , datum, , se splatností do , datum, . Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Nicméně žalobkyně zcela jistě věděla, kdo se bezdůvodně obohatil a v jaké výši dle § 621 o .z. nejpozději v den vystavení faktury, tj. , datum, . Běh promlčecí doby plnění z bezdůvodného obohacení byl přerušen jeho uplatněním v občanskoprávním řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn , spisová značka, v době od , datum, (podání žaloby) do , datum, (právní moc usnesení o zastavení tohoto řízení) s ohledem na to, že délka promlčecí doby je dle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. tříletá, tedy v daném případě poslední den lhůty pro podání žaloby na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení (s přihlédnutím k přerušení běhu této lhůty v řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích podpisovou značkou , spisová značka, ) byl dne , datum, (rok 2020 byl přestupným rokem). Žaloba však ve věci byla podána , datum, , tedy po uplynutí zákonem stanovené promlčecí lhůty a z tohoto pohledu by nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení byl promlčen68. V daném případě však z provedeného dokazování ani soud nemá za prokázané, že by vodoměr, jehož měření bylo v roce 2019 reklamováno, a který byl přezkušován v roce 2016 s výsledkem, že vyhověl, a až v roce 2019 s výsledkem, že nevyhověl, měřil vadně i v roce 2017, když v roce 2016 byl přezkoušen se závěrem, že je v pořádku. Toto vyplývá z pouhého přehledu provedených odečtů daného vodoměru a jejich srovnáním s lety předchozími a pozdějšími. V tomto směru se žalobkyni i přes poučení soudu nepodařilo unést důkazní břemeno. Soud též z provedeného dokazování nemá za prokázaný rozsah bezdůvodného obohacení a v jakém rozsahu se, že by se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když žalobkyně pro přepočet spotřeby použila údaje z let 2013, 2014, a v tomto směru soud nesdílí i názor žalobkyně, že by se jednalo o srovnatelné období, ze kterého by se pro výpočet případného bezdůvodného obohacení mělo vycházet. Původně žalobkyně provedla přepočet spotřeby tak, že pouze u reklamujícího odběratele provedla odhad jeho spotřeby dle součtu náměrů bytových vodoměrů a u ostatních odběratelů tak neučinila. V daném případě se soud přiklání k názoru žalovaného, že pokud žalobkyně použila takovýto přepočet pouze o jednoho odběratele, pak tento přepočet by nemohl být správný, měla by použít stejný způsob přepočtu i u ostatních odběratelů, aby takovýto přepočet byl adekvátní. Nelze tak souhlasit se způsobem přepočtu, který žalobkyně zvolila, a to ani původně při vystavení opravného daňového dokladu, tak i následně kdy v tomto řízení použila přepočet na tzv. denní koeficient s použitím spotřeby reklamujícího odběrného místa v letech 2013, 2014. Jednak nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla použít takovýto přepočet právě z let 2013 a 2014, když i v článku 7 přílohy č. , hodnota, ke smlouvě č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, datum, ze dne 23. 41. 2002 bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě poruchy měřičů tepla a průtoku bude množství tepla pro účely stanovení úhrady odběratelů stanoveno náhradním způsobem technickým výpočtem z průměrných denních dodávek před poruchou měřícího zařízení v klimaticky stejném a řádně měřeném období, pokud bude množství tepla nebo TUV stanoveno náhradním způsobem, bude tato skutečnost uvedena v podkladech pro vyúčtování dodávky. V daném případě s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by k poruše měřícího zařízení došlo již před rokem 2017, i s ohledem na to, že po přezkoušení měřidla v roce 2016 toto bylo přezkoušeno s výsledkem, že měřidlo je v pořádku, pak soud ani nesdílí názor, že by i tímto rozhodným obdobím měly být právě roky 2013 a 2014, jako klimaticky stejné a řádně měřené období. Navíc se soudu nejeví spravedlivé, aby použitý přepočet na základě období let 2013 a 2014 byl použit jen u jednoho (reklamujícího) odběratele, a nikoli u všech odběratelů, aby množství odebraného tepla bylo porovnatelné i s ostatními odběrateli.

69. V daném řízení ani soud nemá za prokázané, že by se bezdůvodně obohatil žalovaný právě v žalobkyní tvrzeném rozsahu. Vyúčtování za rok 2017, které provedla žalobkyně, žalovaný řádně uhradil, a až na základě reklamace z , datum, žalobkyně provedla přepočet spotřeby za rok 2017, kdy ani žalobkyně neprokázala, že by a v jakém rozsahu a jakou částku vrátila reklamujícímu subjektu, a že to tedy byla i právě žalobkyně, na jejíž úkor se měl žalovaný bezdůvodně obohatit. Žalobkyně soudu předložila pouze fakturu, nikoliv však doklad o zaplacení, tedy doklad o tom, že reklamujícímu subjektu a v jaké výši částku vrátila (a zda a kolik reklamující subjekt žalobkyni uhradil). Navíc žalovaný je pouze vlastníkem některých bytů v dotčených odběrných místech, a je tak otázkou, v jakém rozsahu by se měl žalovaný obohatit, když by se bezdůvodně obohatili vlastníci jednotlivých jednotek. Navíc nelze odhlédnout od toho, že se žalobkyně snažila pro výpočet množství tepla pro účely stanovení úhrad spotřebitelů použít výpočet dle článku 7 odst. 7.3 přílohy č. , hodnota, smlouvy uzavřené mezi účastníky, ačkoliv nejde o nárok ze smlouvy. Navíc jak bylo charakterizováno shora, žalobkyně neprokázala, kdy došlo k poruše měřícího zařízení, použila údaje z roku 2013 a 2014 pro spotřebu v roce 2017, kdy rozdíl těchto let je natolik časově vzdálený, že zcela jistě došlo ke změnám v počtu osob a nebylo prokázáno, že by údaje z roku 2013 a 2014 byly relevantními pro uvedený přepočet. Navíc žalovaný řádně původní fakturu z roku 2017 uhradil, není vlastníkem všech jednotek v uvedených odběrných místech a nebylo tak prokázáno, že by bezdůvodného obohacení bylo výhradně na straně žalovaného a v uvedeném rozsahu.

70. Na základě všech shora uvedených skutečností a právních závěrů dospěl k soud k závěru, že je na místě žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

71. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy měl žalovaný plný úspěch ve věci, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval (výslovně se práva na náhradu nákladů řízení vzdal) bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.