8 C 51/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení Anonymizováno Kč s Anonymizováno

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s žalovaným jako objednatelem v září 2021 ústní formou smlouvu o dílo dle ustanovení § 2 586 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného dílo a žalovaný se zavázal dílo převzít a zaplatit žalobkyni cenu díla. Žalobkyně svůj závazek vyplývající z uzavření smlouvy spočívající v pomocných stavebních pracích, dokončovacích stavebních pracích, strojního interiérového stříkání ze sádrové omítky a zednické práce v bytovém domě řádně a včas zhotovila. Dílo provedla v období od , datum, do , datum, ve stanovém termínu. Žalobkyně zaslala žalovanému přehled hodinového rozsahu prací osob, které dílo zhotovovali a vystavenou fakturu, kdy tyto osoby měly uzavřenu smlouvu o provedení práce s žalobkyní. Splatnost faktury, kterou předložila žalobkyně žalovanému byla stanovena na , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému fakturu dne , datum, . Žalovaný fakturu neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně při jednáních doplnila, že je oslovil žalovaný, aby pro něj žalobkyně provedla práci pro firmu , jméno FO, GmbH tedy žalobkyně byla subdodavatel žalovaného. Hlavním dodavatelem díla byla německá společnost , jméno FO, GmbH a stavba probíhala v Německu v Brémách. Jednalo se o stavbu bytového domu, a cena celého díla, na které se však žalobkyně nepodílela byla , částka, . Žalobkyně pracovala jen v jedné části chodby, v jednom vchodě, a to na základě nabídky. V nabídce firmy , jméno FO, GmbH jsou zakroužkovány práce, které měla žalobkyně provádět. Na tuto nabídku je oslovil žalovaný s těmi konkrétními pracemi. Dílo bylo realizováno v období od 14. září do , datum, , kdy mezi účastníky bylo prokázáno, že byla dohodnuta hodinová sazba za realizované práce na stavbě přítomnými zaměstnanci, kdy byla dohodnuta částka , částka, za hodinu. Výkaz prací byl potvrzován přímo na stavbě jednotlivým zaměstnancům. Sjednání smlouvy o dílo potvrzují zvukové nahrávky, ta zásadní byla na benzínové pumpě, kde se dohodl předmět díla, cena, hodinová sazba, což nevyplynulo nejen z výslechu jednatele žalobkyně, ale potvrdily to i slyšení svědci. Svědci potvrdili, že jejich šéf byl pan , jméno FO, , úkoly jim na stavbě zadával pan , jméno FO, . Žalobkyně žalovanému zaslala fakturu, ovšem ten na ni nereagoval, nereagoval ani na předžalobní výzvu, fakturu nevrátil, na což žalobkyně poukazuje, že se žalovaný proti takové faktuře nebránil. Žalobkyně dokonce fakturu předkládala ve svém účetnictví finančnímu úřadu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že s žalovaným žádnou smlouvu o dílo neuzavřel. Žalobkyně v žalobě netvrdila konkrétní předmět, rozsah díla ani dohodu o jeho ceně případě ani o splatnosti a způsobu zaplacení. Žalovaný namítá, že faktura je pouze daňovým dokladem a nic neprokazuje o uzavřeném smluvním vztahu mezi účastníky a jeho právní podstatě. K tvrzení žalobkyně, že dílo provedla řádně a včas žalovaný postrádá stěžejní dokument, na jehož základě je zhotovitel díla oprávněn cenu díla požadovat, tedy předávací protokol, či zápis o převzetí díla nebo cokoliv obdobného, čím by zhotovitel prokázal, zda a kdy a v jakém rozsahu dílo provedl. Žalovaný má za to, že žaloba není po právu. Žalovaný dále doplnil, že podpisy na listinách, jež předložila žalobkyně, kterými potvrdil hodiny odpracované pracovníky žalobkyně, jsou podpisy žalovaného, avšak důvodem byla skutečnost, že žádný odpovědný zástupce žalobkyně na místo stavby v Německu osobně nejezdil, a navíc nikdo od žalobkyně neuměl německy a žalovaný tak výkazy odpracovaných hodin opatřil svými podpisy a odeslal ho za žalobkyni objednateli , jméno FO, GmbH, čímž pro žalovaného celá záležitost skončila. Žalovaný důrazně odmítá, že by z obsahu uvedené listiny mohl být vyvozen důkaz jakéhokoliv smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným. Dále na vysvětlenou uvádí, že nabídka, kterou předložila žalobkyně byla doručena e-mailem žalovanému, který ji vytiskl a označil práce, které měla pro , jméno FO, žalobkyně zhotovit a kolik dostane zaplaceno. Důvodem byla opět neznalost německého jazyka na straně žalobkyně. Ani z těchto důkazů nevyplývá jakékoliv uzavření smluvního vztahu mezi žalobkyní žalovaným.

3. Žalovaný sdělil, že pokud žalobkyně opírá svá tvrzení o nabídku a zakroužkované práce, kde je ale uvedena firma, , jméno FO, GmbH a částky, které jsou tam zakroužkovány a poznamenány posléze jako částky, které se měly platit, tak jsou částky vesměs v eurech a žaloba opírající se o fakturu, je v českých korunách. Žalovaný se nedohodl se žalobkyní na žádné ceně díla, anebo způsobu jejího určení, a to ani ústně. Postavení žalovaného bylo v dané věci podstatě úplně identické, rovnocenné postavení žalující společnosti a tím pádem nelze přenášet odpovědnost za nezaplacené částky. Žalovaný byl pouze zprostředkovatel v Německu, neměl živnostenský list a podnikat v Německu proto nemohl. Jednal za osoby, které byly ze strany žalobkyně delegovány na ty jednotlivé práce. Zdůraznil, že , datum, , kdy se konalo v pořadí druhé jednání ve věci, soud konstatoval, že žalobkyně ve lhůtě nenatvrdila a neprokázala ani nahrávkami uzavření smluvního vztahu. Dokazování bylo již 7. ledna zkoncentrováno, přičemž výslechy svědků neprokázali tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě. Žalobkyně v zákonné lhůtě nic nedotvrdila a výslechy svědků nemohly nahradit samotná tvrzení. Žaloba neobstála v těch základních tvrzeních, o které opírá žalobkyně své žalobní nároky, proto by měla být žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

4. Z provedených důkazů a to z výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný občan SRN má v České republice živnostenské oprávnění na volnou živnost- výroba , obchod a služby.

5. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím jednatele , jméno FO, poslala žalovanému soupis odpracovaných hodin a fakturu k proplacení. Žalobkyně k dopisu přiložila soupis odpracovaných hodin, jenž není potvrzen žalovaným. Z daňového dokladu, faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila fakturu žalovanému na částku celkem , částka, . Ve faktuře je žalovaný označen jako odběratel, a dále z faktury vyplývá označení dodávky a to konkrétně je zde uvedeno: žalobkyně fakturuje práce za akci ul. , jméno FO, Strase, objednatel , jméno FO, , bytový dům, číslo projektu 2021.00197, obchodní nabídka , IBAN, , stavební práce za období od 14.9. do , datum, , celkem , hodnota, ,5h po , částka, . Celková cena bez DPH je uvedena , částka, , s DPH , částka, .

6. Z předžalobní výzvy vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne , datum, žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, .

7. Žalobkyně předložila dále jako důkaz dohody o provedení práce, z nichž bylo možné zjistit pouze to, že osoby - , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, uzavřely s žalobkyní pracovně právní vztah, na jehož základě měly pro žalobkyni vykonávat práce v Německu v období od , datum, do , datum, .

8. Dále žalobkyně předložila soudu listiny v německém jazyce nepřeložené, z nichž soud pomocí google překladače zjistil, že firma , jméno FO, GmbH učinila pracovní nabídku, nabídka je pod číslem , hodnota, . Z listiny není patrno, komu je konkrétně byla nabídka učiněna, je zde uveden pouze pan Joi. Na listině jsou zakroužkované některé konkrétní práce a ceny, s psanými poznámkami, které se obtížně čtou. Žalobkyně se k tomu důkazu vyjádřila tak, že se jedná o práce, které měla pro žalovaného v Německu vykonávat. Žalovaný nicméně toto popíral a hovořil o tom, že práce měla žalobkyně dělat přímo pro firmu , jméno FO, nikoliv pro něj, on tam působil pouze jako prostředník a tlumočník, když i on sám pro firmu , jméno FO, pracoval. Toto vyplynulo z výpovědí žalovaného. Jednatel žalobkyně ve výpovědi uvedl, že se ústně dohodl se žalovaným, že pro něj bude jeho firma vykonávat práce uvedené v nabídce.

9. Žalobkyně předložila listinu, na které jsou ručně zaznamenány odpracované hodiny, na listině je dle vyjádření žalovaného jeho podpis. Žalovaný to zdůvodnil ve své výpovědi tím, že on to odsouhlasil pouze v zastoupení, aby bylo postaveno najisto, kolik bylo odpracováno Jinak lze z listiny zjistit, že je zde uveden dluh , částka, , bez dalšího vysvětlení.

10. Z platebního výměru, bylo zjištěno, že žalobkyni byla vyměřena daň za měsíc listopad 2021 ve výši , částka, . V tomto výměru žalobkyně uplatňuje částku , částka, s uvedením dodání zboží a služby s místem plnění v tuzemsku.

11. Žalovaný předložil listinu v německém jazyce, nepřeloženou, z níž lze zjistit pomocí google překladače, že se jedná o prohlášení o minimální mzdě. , jméno FO, , jméno FO, byl v této listině seznámen s povinností žalobkyně mu vyplatit minimální mzdu ve výši , částka, .

12. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že svědek nebyl přítomen uzavírání smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovaným. Dále bylo z jeho výpovědi zjištěno, že jeho šéfem byl jednatel žalobkyně a na stavbě v Německu jej úkoloval žalovaný. Měl slíbeno , částka, na hodinu. Svědek hovořil o tom, že si myslí, že vykonané práce po zhotovení byly předány žalovanému.

13. Svědek , jméno FO, uvedl, že byl přítomen jednání mezi jednatelem žalobkyně , jméno FO, a žalovaným, když se spolu dohadovali ohledně placení, prací a fungování mezi nimi a sdělil, že viděl že žalovaný a jednatel žalobkyně podepisovali nějakou smlouvu, kterou nečetl. Řešili, že se bude dělat sádrování v Německu. Z výpovědi vyplynulo, že byl svědek na stavbě pouze jeden týden. Dále uvedl, že žalovaný měl zakázku od německé firmy a pak část zadal žalobkyni. Svědek měl informace, že cena prací měla být okolo , částka, .

14. Jednatel žalobkyně ve své výpovědi uvedl, že se dohodl se žalovaným, že bude vykonávat práce, jako subdodavatel, hlavní firma měla být německá firma, a protože jednatel neumí perfektně německy tak chtěl, aby ty věci v Německu dojednával žalovaný a aby vše fungovalo přes firmu žalovaného. Zdůraznil, že objednávku dostali přímo od žalovaného a mělo se jednat o práce stříkání sádrových omítek, pokyny zaměstnancům dával přímo žalovaný, ale jeho zaměstnance platil přímo on. Po žalovaném chtěl, aby mu předložil písemnou objednávku, ale nic od něj neobdržel. Doplnil, že částku, kterou žalobkyně žaluje tak vychází z normohodin, které odpracovali jeho zaměstnanci za období od 14. 9. do , datum, , 1 normo hodina byla dohodnuta , částka, . Z výpovědi vyplynulo, že jednatel nebyl přímo osobně u předání díla, a že dílo bylo předáno online. Zápisy o předání díla jednatel neobdržel.

15. Žalovaný ve své výpovědi nepotvrdil, že by uzavřel s žalobkyní, respektive s jednatelem žalobkyně smlouvu o dílo, uvedl, že on byl pouze zprostředkovatel, když nabídku učinila německá firma , jméno FO, , proto by žalobkyni měla vystavenou fakturu uhradit. Bylo zjištěno, že on se snažil s firmou , jméno FO, jednat, aby fakturu proplatila, ale k tomu nedošlo, neboť nastal problém s jedním ze zaměstnanců žalobkyně, který se opil a pak způsobil škodu ve výši , částka, a i z těchto důvodů zřejmě nedošlo k uzavření písemné dohody mezi žalobkyní a německou firmou. Žalobkyně trvala na tom, že bude první týden pracovat na zkoušku a pak se uvidí, zda v Německu bude pokračovat. On sám dostal zaplaceno pouze , částka, a navíc musel uhradit , částka, za opravu poškozeného výtahu, kterou způsobil zaměstnanec žalobkyně. Zdůraznil, že on pracoval jako fyzická osoba přímo pro firmu , jméno FO, a dále potvrdil, že se osobně setkal s jednatelem žalobkyně a jeho zaměstnanci, kde právě řešili nabídku od německé firmy a dohodli se, že do toho půjdou a měli dostat smlouvu od firmy , jméno FO, . Dále z výpovědi vyplynulo, že přímo na stavbě působil zaměstnanec firmy , jméno FO, , který vše na místě vysvětloval. Žalovaný nesouhlasil s tím, aby žalobkyně fakturovala přímo žalovanému bylo dohodnuto, že se bude fakturovat přímo firmě MarcioWeber a faktura měla vycházet z provedených pracích, které žalovaný odsouhlasil pouze v zastoupení, aby bylo postaveno najisto, že tyto hodiny byly odpracovány.

16. Z audionahrávek, jež byly přehrány při jednání bylo možno zjistit pouze to, že jednatel žalobkyně hovořil se žalovaným ohledně jednotlivých pracovníků na stavbě a řešila se úhrada za práce, dále mezi sebou řešili obecně ukončení akce a vyjasňovali si mezi sebou otázky stavby, opět obecně. Žalovaný na nahrávce hovoří o zálohové faktuře, která se vystaví na firmu , jméno FO, . Řešilo se, že mělo dojít k předání prací, ale k tomu nedošlo. Z nahrávky vyplynulo, že žalovaný sdělil jednateli žalobkyně, že si peníze zaslouží a že je pošle, opět to bylo v obecné rovině. Dále se řešilo poškození přístroje, vysavače a otázka pojištění v souvislosti se vzniklou škodou. Dále na nahrávce řešil jednatel žalobkyně se svým zaměstnancem pracovní záležitosti, kdo jak pracoval, kolik hodin a dále se řešili peníze za práci. Z nahrávky není jednoznačně patrno, že by došlo k řádnému předání stavby, pouze se o tom hovořilo, že se to předá. Z videí je patrno pouze to, že žalovaný dělá omítky.

17. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: jednatel žalobkyně jednal se žalovaným a domlouvali se na provedení prací v Německu. Jednalo se o práce spočívající ve stříkání sádrových omítek v bytovém domě. Zaměstnanci žalobkyně v Německu pracovali na základě dohody o provedení práce, kterou měli uzavřenu s žalobkyní. Pokyny na stavbě jim dával žalovaný rovněž dohlížel na provedení jejich práce. , právnická osoba, dále působil zástupce německé firmy , jméno FO, , což vyplynulo z výpovědi žalovaného. Zaměstnanci žalobkyně obdrželi za tuto práci odměnu od žalobkyně, někteří v plné výši někteří částečně. Celou akci-stavbu v Německu měla na starosti německá firma , jméno FO, GmbH. Zaměstnanci žalobkyně pracovali na stavbě v Německu zhruba měsíc pracovali, někteří kratší dobu a následně se část z nich dohodla přímo se žalovaným a pracovali pro firmu MarcioWeber. Co se týče žalobkyní tvrzené smlouvy o dílo, tak z provedených důkazů bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně s žalovaným jednali o určité spolupráci na stavbě v Německu, jaký konkrétní obsah dohody, mezi nimi byl, přesně prokázáno nebylo.

18. Podle § 2586 odst. 1 smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

19. Podle § 2586 odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

20. Podle ust. § 558 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

21. Podle ust. § 2604 o.z. platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle ust. § 2610 o.z. platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

23. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

24. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

25. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení dospěl k názoru, že žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jak tvrdila žalobkyně. Jediné, co bylo zjištěno, že jak žalobkyně, tak žalovaný pracovali pro německou firmu , jméno FO, GmbH v Německu. Ani z audionahrávek ani z výpovědi svědků nebylo možno zjistit konkrétní obsah smlouvy o dílo, jak tvrdila žalobkyně. Soud podotýká, že žalobkyně ani po poučení ve lhůtě, kterou jí soud poskytl řádně netvrdila, jaký byl přesný obsah smlouvy o dílo. Žalobkyně ve lhůtě k doplnění tvrzení pouze navrhla výslechy svědků. Není jasné, zda žalobkyně měla dohodu přímo s žalovaným nebo s jiným subjektem. Po provedeném dokazování nebylo možno zjistit rozsah provedených prací a jaká byla sjednána cena díla, dále nebylo prokázáno, že by došlo k předání díla, nebyl předložen žádný předávací protokol ani jiné potvrzení. Z předložených listin bylo pouze zjištěno, že německá firma učinila nabídku, kterou zaslala žalovanému ale není jasné, jestli jí činila žalobkyni nebo pouze žalovanému či oběma a zda mezi žalobkyní a žalovaným byl subdodavatelských vztah či žalovaný žalobkyni práci v Německu pouze zprostředkoval a pomáhal jí v Německu kvůli jazykové bariéře. Za této situace nezbylo soudu než žalobu zamítnout, když předložená faktura je pouze daňový doklad a nelze z ní vyvozovat povinnost pro žalovaného, když nebylo prokázáno uzavření smluvního vztahu, na základě kterého byla žalobkyně oprávněna žalovanému fakturovat a požadovat po něm úhradu částky , částka, .

26. Žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření smlouvy o dílo mezi ní a žalovaným. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně provedla dílo na základě objednávky od žalovaného, proto soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce , částka, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .