8 C 586/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta 3 - Jižní předměstí proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. Et Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 52 125 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro , adresa, dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce spolu s manželkou jsou vlastníky parcely parc. č. st. 47, jejíž součástí je stavba č. p. 10 – rodinný dům, dále pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u Radouně, obec , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, . Tyto nemovitosti byly připojeny na el. energii prostřednictvím el. přípojky ve vlastnictví manželů , jméno FO, . Napojení el. přípojky na veřejnou distribuční síť bylo v pojistné skříni umístěné z části na parcele parc. č. 251/3 a z části na pozemku žalovaného (dále jen „sporná pojistná skříň“). Sporná pojistná skříň byla součástí zděného pilíře, jenž byl stavebně napojen na stavbu č. ev. 14 ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný dne , datum, započal bourací práce výše uvedeného zděného pilíře. Žalobce dne , datum, zjistil, že mu v jeho nemovitostech nejde proud a zjistil, že je pilíř zbourán a pojistná skříň s pojistkami jsou zabaleny v plastovém pytli omotaném páskou. Přivolaný elektrikář zjistil, že je závada v rozvaděči, jenž je v majetku společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost ČEZ“). Rovněž bylo zjištěno přivolaným pracovníkem společnosti ČEZ poškození pojistkové skříně. Vzhledem k poškození zděného pilíře bylo nutné vybudovat nový pilíř pro umístění hodin žalobce a pojistné skříně společnosti ČEZ. Nové pilíře byly zbudovány na jiném místě, a to na pozemku města , adresa, parc. č. 251/3, k.ú. , adresa, u Radouně Bylo zjištěno, že stávající kabel nelze na tento pilíř napojit, neboť jeho část byla zabetonovaná a nedostačuje délka kabelu. Žalobce musel zajistit umístění nového pilíře, výkop pro nový přívodní kabel, uložení nového přívodního kabelu a opětovné zprovoznění přípojky. Na obnovení připojení svých nemovitostí vynaložil žalobce celkem částku , částka, . Žalobce dále doplnil tvrzení k vlastnictví el. přípojky. Žalobce a jeho manželka nabyli nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a předmětná přípojka je příslušenstvím uvedených nemovitostí a dle § 510 o. z. přešlo vlastnické právo k přípojce současně s věcí hlavní. Žalovaný k tomu odkazoval na energetický zákon č. 458/2000 Sb. dle nějž je vlastníkem přípojky ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. Vlastnické právo k el. přípojce nabyl žalobce současně s nabytím vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem, a to jako jejich příslušenství. Současně tvrzení žalovaného jsou ve vzájemném rozporu, když dle jeho tvrzení požadoval po žalobci odstranění přípojky a současně zpochybňuje její vlastnictví žalobcem., právnická osoba, aktivní legitimaci žalobce uvádí, že uplatňuje náhradu škody, kterou vynaložil sic jako fyzická osoba podnikající, avšak na obnovení majetku patřícího do společného jmění manželů, kdy k vymáhání této pohledávky vyjádřila jeho manželka souhlas. Žalobce při společném právním jednání jedná se souhlasem druhého manžela v souladu s § 714 o. z..

3. Žalobce odmítá tvrzení žalovaného, že by se jednalo o neoprávněnou nebo o nepovolenou stavbu. Žalovaný nikdy neučinil právní kroky na ochranu svých práv, tedy že by podal návrh na zahájení správního nebo soudního řízení, jehož výsledkem by bylo prohlášení této stavby za neoprávněnou nebo nepovolenou. Tvrzení žalovaného tak není opřeno o jakékoli důkazy a v tomto rozsahu nemůže žalovaný unést důkazní břemeno. K námitce žalovaného, že jednal svépomocně žalobce uvedl, že neexistovala podmínka ohrožení práv žalovaného v důsledku umístění zděného pilíře a současně nebyla naplněna druhá zákonná podmínka, tedy že by zásah veřejné moci přišel příliš pozdě. Zatékání do nemovitosti žalovaného není stav bezprostřední, ale projevuje se po velmi dlouhou dobu. Za bezprostřední ohrožení nelze proto považovat stav, kdy žalovaný svou dlouhodobou nečinností způsobil poškození vlastního majetku v uvedeném rozsahu. Současně z předložené fotodokumentace nevyplývá, že by k provalení zdiva došlo v místě zděného pilíře. Z fotodokumentace je zřejmé, že umístění zděného pilíře není v příčinné souvislosti s poškozením zdiva. O tom svědčí i způsob provedení odizolování nemovitosti žalovaného, kdy odbourání vrchní části zděného pilíře nebylo pro provedení prací nezbytné. Jednání žalovaného je nutné posoudit jako svémoc, která je ze zákona zakázaná. Sporný pilíř byl umístěn na pozemku města , adresa, , nikoliv na pozemku žalobce, což vyplývá z protokolu o vytyčení hranic ze dne , datum, . Žalobce se ohrazuje proti tvrzení žalovaného, že dal souhlas žalovanému k posunutí pilíře. Žalovaný neinformoval žalobce o zahájení bouracích prací a nedohodl se ním na společném postupu. Po skončení bouracích prací odmítal žalovaný jakoukoliv odpovědnost za své jednání. Žalobce důrazně odmítá, že by s přívodním kabelem manipuloval, že by jej poškodil a dokonce, že by jej naspojkoval a použil jako přívod el. energie ke své nemovitosti (což bylo vyvráceno na místním šetření)., právnická osoba, odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu žalobce odkazuje především na výpověď svědka , jméno FO, , pracovníka společnosti ČEZ, když z výpovědi jednoznačně vyplývá, že došlo k přerušení dodávek el. energie do nemovitosti žalobce v důsledku jednání žalovaného - odbourání zděného pilíře a umístění pojistné skříně mimo něj. Z tohoto důvodu bylo ze strany společnosti ČEZ provedeno nové osazení pojistkové skříně, do které se měl napojit žalobce jako původní odběratel. Za účelem napojení byl žalobce nucen vybudovat novou el. skříň vedle pojistkové skříně ČEZu a plánoval provést napojení původního připojovacího kabelu k nemovitosti. Umístění pojistné skříně ve vlastnictví společnosti ČEZ bylo provedeno na základě rozhodnutí této společnosti na pozemku města , adresa, a žalobce toto nemohl ovlivnit. Žalobce byl proto nucen provést napojení až na nové přípojné místo. Napojení původního kabelu nebylo možné z důvodu jeho nedostatečné délky, proto byl žalobce nucen provést nové uložení kabelu za účelem obnovení napojení nemovitosti na el. síť. Dle žalobce je prokázáno porušení povinnosti žalovaného, vzniklá škoda na majetku žalobce (výstavba nové el. skříně a přívodního kabelu) a příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a způsobeným následkem (neoprávněný zásah do zařízení žalobce a způsobené přerušení dodávek el. energie) jako zákonný předpoklad za vznik odpovědnosti za škodu. Žalobce zdůrazňuje, že nebylo objektivně možné s ohledem na charakter původního zděného pilíře umístění nových skříní na pozemku žalovaného. Umístění by vyžadovalo jeho souhlas, a to i rovněž v případě opravy přívodního kabelu. V případě opravy kabelové spojky je nutné vzít v úvahu, že část přívodního kabelu by byla umístěna v nové trase na pozemku žalovaného. V tomto případě by byl žalovaný oprávněn požadovat jeho odstranění jako neoprávněné a nepovolené stavby. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu v souvislosti s otázkou výše škody sp. zn. , spisová značka, , kde se hovoří o účelnosti nákladů nutných k uvedení poškozené věci do předešlého stavu. Podle žalobce by se výše náhrady škody měla odvozovat od nákladů nezbytných od původního hospodářského stavu, podle žalobce nebylo možné obnovit pilíř s kabelem v původní trase, proto bylo nutné provést nové napojení, a to přes pozemek žalobce v co nejkratší možné trase, což žalobce také učinil. Žalobce vedl nový přívodní kabel v nové trase mimo pozemek žalovaného, aby tak zamezil dalším sporům. V případě naspojkování by musel žalobce s žalovaným uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene pro umístění inženýrských sítí, což nebylo s žalovaným možné.

5. Vedení přívodního kabelu v původní trase a jeho naspojkování je právně přípustné z důvodu existence právní překážky pro realizaci takového řešení. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde se soud vyjadřoval k možnosti zřízení věcného břemene soudem. V konkrétním případě se stěžovatel domáhal zřízení věcného břemene pro el. přípojku, kdy Nejvyšší soud konstatoval, že pro takové rozhodnutí soudu neexistuje zákonné zmocnění. Pro tyto případy vyloučil i možnost aplikace ustanovení energetického zákona. Dle názoru žalobce je tato skutečnost zásadní pro vlastní posouzení věci z důvodu, že soud má v úmyslu posuzovat účelnost vynaložených nákladů žalobcem ve vztahu k hypotetickým nákladům na provedení napojení na původní přívodní kabel. Žalobce vnímá názor soudu, že napojování je nejsnazší a nejlevnější způsob nápravy vzniklé škody, ale nesdílí jeho názor, že toto řešení je právně přípustné. V řízení bylo prokázáno, že v posuzované věci nebylo možné nahradit škodu uvedením v původní stav. Původní věcné břemeno bylo ze zákona zřízeno pro původní rozsah vedení el. přípojky a soudem zvažovaný způsob opravy přesahuje rámec původního rozsahu věcného břemene. Žalobce proto nebyl oprávněn, tedy ani povinen, provést opravu formou napojení na původní přívodní kabel. Tento způsob opravy by byl možný pouze na základě dohody smluvních stran, která ale s ohledem na postoje stran není možná. Pokud by soud vyžadoval aktivitu žalobce v tom ohledu, aby to byl právě on, kdo by měl být aktivní za účelem uzavření smlouvy s žalovaným ohledně možnosti umístění inženýrské sítě v nové trase, tak toto je nutné považovat za požadavek v rozporu s dobrými mravy. Byl to právě žalobce, který měl pokojný stav narušený protiprávním jednáním žalovaného. Jak vyplynulo z výpovědi žalovaného, tak v době zahájení protiprávního jednání nebyl dohodnutý s žalobcem na způsobu řešení nového umístění zařízení společnosti ČEZ. S ohledem na nebezpečí prodlení spočívající v přerušení dodávek el. energie do nemovitosti žalobce, nebylo ani v možnostech žalobce jednat s žalovaným o uzavření nové smlouvy. Pokud žalovaný aktivně nepřistoupil k odstranění vady nebo její náhrady, pak tímto znemožnil dohodu o soudem zvažovaném způsobu opravy. Z těchto důvodů není možné výši předpokládaných nákladů na takovou opravu porovnávat s náklady, které žalobce vynaložil na obnovení původního hospodářského účelu. Žalobce má za to, že není nezbytné vypracovat znalecký posudek k výši škody, když posouzení účelnosti vynaložených nákladů nezávisí na odborném vyjádření znalce, ale na hmotně právním posouzení ve vztahu ke konkrétním okolnostem dané věci a lze vycházet z žalobcem předložených faktur, jenž žalobce uhradil.

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že žalobce není vlastníkem el. přípojky. Věc se musí posuzovat z pohledu starého obč. zákoníku, kdy byl pilíř postaven a starého energetického zákona a staré judikatury. Žalobce a jeho manželka nejsou aktivně legitimovaní k podání žaloby na náhradu škody. el. přípojka a „antoníček“ nejsou ve vlastnictví žalobce ani jeho manželky, jsou černou a neoprávněnou stavbou. Umístění pilíře nevhodně zasahovalo do stavby žalovaného. V době vzniku a v době převodu vlastnického práva žalobce platilo, že musí být v převodní smlouvě vyjmenováno i příslušenství. Minimálně u žalobce tomu tak není, proto na něj byly převedeny dva čisté pozemky bez příslušenství, tudíž není jeho majetkem sporný pilíř. Podání žaloby o náhradu škody není běžnou záležitostí u jednání manželů a v návaznosti na to by na straně žalobce měla stát i manželka. Žalobce požaduje škodu jako podnikatel. Je otázkou, kdo náklady vůbec zaplatil. Pro elektrickou přípojku se použije zákon č. 79/1957 Sb.. Elektrická přípojka nezachovávala ochranná pásma, byla zřízena bez souhlasu vlastníka pozemku, bez stavebního povolení z pohledu tehdejší doby. Žalovaný nikdy nepřerušil přívod el. energie, pouze v situaci krajní nouze, kdy mu díky pilíři zatékalo na zeď, která se hroutila, využil svépomoci a napravil nikým nepovolený stav, kdy pouze uboural část pilíře, která přiléhala na stěnu jeho domu a přemístil zabezpečenou el. krabici na pozemek žalobce a nechal překontrolovat elektrikářem , jméno FO, a rovněž byl přítomen zaměstnanec společnosti ČEZ, který postup žalovaného následně odsouhlasil. Přerušení energie nemá za následek náhradu škody. Ve věci se neprokázalo, že by žalovaný spáchal trestný čin či přestupek. Žalovaný naopak svým jednáním napravil nevyhovující stav, žalobce neomezil v odběru el. energie a umožnil mu přístup k jeho zařízení. Z vyjádření žalobce vyplývá, že se pokoušel dostat kabel z betonové desky, kdy jej musel odstřihnout a tím tedy poškodit. Žalovaný doplnil, že žalobce zjišťoval možnost přesunutí přípojky, ale zjistil, že by musel část nákladů ve výši (70 - , částka, ) hradit sám, a to se mu nechtělo. Žalovaný navrhl žalobci, že mu pomůže el. skříň přemístit, aby ho to tolik nestálo. Pracovník společnosti ČEZ žalovanému na místě sdělil, že se žalovaný rozebráním hodin ničeho nedopustil, a aby se dohodl s žalobcem na vybudování nového pilíře.

7. Žalovaný dále zpochybňuje výši žalobcem uplatněné škody, když tuto škodu řádně neprokázal. Žalovaný má za to, že z úředního záznamu PČR ze dne , datum, vyplývá, že se oba účastníci shodli na tom, že stačilo vystavět z druhé strany zděnou část antoníčku a do něj el. krabice přemístit, když se na tomto postupu shodl i technik , jméno FO, . Žalovaný zdůrazňuje, že el. porucha byla zjištěna až , datum, , dne , datum, byly kabely neporušeny, byly zaizolovány a zabezpečeny. Dle žalovaného byla délka kabelu dostačující a šlo navíc kabel naspojkovat jak vyplynulo z výslechu svědků. Žalobce umístil nově kabel na pozemek třetí osoby města , adresa, , rovněž protiprávně. Žalovaný namítá, že pokud údajnou škodu hradil žalobce jako podnikatel, nevznikla škoda společnému jmění manželů, nýbrž podniku. Doložené výpisy z , právnická osoba, . jsou dle žalovaného falzifikáty a jedná se o trestný čin a žalovaný bude podávat trestní oznámení. V dané věci nebyla škoda, jenž vznikla společnosti ČEZ, po žalovaném požadována a nebylo ani prokázáno, že by byla požadována po žalobci. Do výkopu, jenž vyhotovila externí společnost pro společnost ČEZ, byly umístěny jak el. rozvaděč, tak pojistná skříň. Žalobce nemusel na své náklady nic hradit a nebylo prokázáno, že by něco hradil ČEZu. Podle žalovaného by účelné náklady byly pouze s vybudováním nového zděného antoníčku a pouhé přesunutí elektrických krabic do něj. Z usnesení energetického úřadu vyplývá, že přestupkové řízení vůči žalovanému bylo odloženo, neboť soukromé el. přípojky nepožívají ochrany energetickým zákonem. Z rozhodnutí vyplývá, že jelikož od jednání žalovaného uplynuly dva dny a teprve poté se zjistila závada, tak není možné jednoznačně prokázat, že přestupek spáchal žalovaný. Žalovaný má za to, že přerušení el. energie zavinil žalovaný, když si začal neodborně sám přemísťovat vedení přípojky na svůj pozemek.

8. Žalovaný závěrem uvádí, že žalobce měl bez souhlasu vlastníka pozemku umístěný zděný pilíř a ten byl přilepen k domu žalovaného, čímž zapříčil nemožnost žalovaného tento dům opravit - odizolovat. Žalobce se nechoval tak, aby zabránil vzniku škody na majetku žalovaného. Takovéto chování nemůže požívat soudní ochrany. Žalovaný svým jednáním činil tak, aby zamezil vzniku škody na jeho majetku, kulturní památce. Danou věc vyhodnotil tak, že by se ochrany u soudu mohl domáhat pouze při zcela závažném ohrožení svého práva, když navíc soudní řízení by trvalo nepřiměřeně dlouho a na to nemohl žalovaný čekat. Dle žalovaného se žalobce k vlastnictví sporného pilíře neměl a věc tedy zůstala opuštěná. Žalovaný zpochybňuje věrohodnost svědka , jméno FO, , když podle žalovaného žalobce svědkovi dluží značnou částku peněz.

9. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný dne , datum, započal s bouracími pracemi zděného el. pilíře.

10. Z výpisu z listu vlastnictví č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. st. 47, součástí je stavba, st. 50/1, parc. č. , hodnota, , 94, 95, 251/2, 767/4, k. ú. , adresa, u Radouně je žalobce s manželkou. Z výpisu z LV vyplývá, že nemovitosti nabyli na základě kupní smlouvy ze dne , datum, .

11. Z výpisu z LV č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. 251/3, k. ú. , adresa, u Radouně je město , adresa, .

12. Z výpisu z LV č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemků st. 40, jehož součástí je stavba, st. 41, 85/1, 85/3,86, 768/2, k. ú. , adresa, u Radouně je žalovaný.

13. Z prohlášení manželky žalobce ze dne , datum, soud ověřil, že , jméno FO, souhlasila s podáním předmětné žaloby žalobcem.

14. Z protokolu č. 523/2017 o vytýčení hranic pozemku vyplývá, že žalovaný si nechal zaměřit pozemky ve svém vlastnictví. Z této listiny a ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že sporný zděný pilíř se nachází částečně na pozemku žalovaného a částečně na pozemku města , adresa, .

15. Z úředního záznamu ze dne , datum, bylo zjištěno, že tohoto dne oznámil na linku 158 žalobce, že mu v obci , adresa, u čp. 55 žalovaný bourá elektrický antoníček. Na místo vyjela hlídka a zjistila, že se na místě nachází žalovaný, jenž rozebírá horní a kousek boční části zděného pilíře tzv. antoníčku. Dále se na místě nacházel žalobce a následně se dostavil pracovník společnosti ČEZ pan , jméno FO, . , jméno FO, sdělil, že je žalovaný povinen přípojku zabezpečit, a počínat si tak, aby nedošlo k odpojení žalobce od elektřiny a ohrožení osob, a doporučil žalovanému ať vybuduje nový antoníček, kam přesune el. krabice, neboť veškeré náklady na přesun přípojky jdou na jeho vrub. Žalovaný na místě uvedl, poté co antoníček odbourá, tak se se žalobcem dohodne a dá vše do pořádku. , jméno FO, uvedl, že zatím se žalovaný ničeho protiprávního nedopustil, pokud nedojde k poruše či ohrožení.

16. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce podával vysvětlení na obvodním oddělení PČR , adresa, v souvislosti s elektrickou přípojkou. Uvedl, že se dostavil na policii, aby vypověděl ohledně sporu mezi žalobcem a žalovaným. Uvedl, že bydlí na adrese , adresa, , dále vlastní další dům čp. 10, který s jeho domem sousedí. Uvedl, že žalovaný si zaměřil pozemek a zjistil, že zděný pilíř s rozvaděčem a pojistnou skříní se nachází z části na pozemku žalovaného a z části na pozemku města , adresa, . Nechtěl mít se sousedem špatné vztahy, a tak se obrátil na společnost ČEZ a tam řekli, že přeložka by stála okolo 50 tis Kč. Uvedl, že to měl v úmyslu řešit, ale mezi tím, volal žalovaný na ČEZ, kde mu řekli, že žalobce o přeložku nepožádal. Následně , datum, žalovaný začal bourat zděný pilíř u jeho domu, následně zjistil, že pojistky a rozvaděč jsou v plastovém pytli. Volal proto na policii a společnost ČEZ. Technik z ČEZu mu sdělil, že je poškozený rozvaděč díky neodborné manipulaci.

17. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, (č.j. KRPU-156706-3/ČJ-2020-040615) soud zjistil, že , jméno FO, , pracovník společnosti ČEZ, podával vysvětlení na PČR v souvislosti se zbouráním zděného pilíře žalovaným. Uvedl, že obdržel oznámení o poruše dodávky el. energie na adrese , adresa, dne , datum, okolo 9.30h. Viděl pojistkovou skříň na zemi pod napětím. Podle svědka, ten kdo pilíř boural zřejmě poškodil kabely, došlo ke zkratu a přerušení dodávky, a rovněž k poškození pojistkové skříně, došlo k prasknutí její boční stěny. Svědek uvedl, že nebylo možné provést na místě opravu, tak na místo pak vyjeli další pracovníci ČEZu, aby to opravili. Na místě svědek viděl jen žalobce.

18. Z oznámení o přestupku ze dne , datum, vyplývá, že PČR oznámila energetickému úřadu, že žalovaný poškodil el. přípojku k domu čp. 55 v obci , adresa, .

19. Z fotografie na čl. 275 je vidět původní stav sporného pilíře, před zbouráním. Z fotografie je patrno, že zděný pilíř těsně přiléhá k nemovitosti žalovaného, což vyplynulo i z místního šetření a předložených map se zaměřeními pozemků.

20. Z předložených fotografií datovaných k , datum, je vidět rozbouraný pilíř, z něhož je vyjmuta pojistková skříň. Na dalších fotografiích je pak vidět zabalení pojistkové skříně a elektroměru do igelitu, oblepené páskou, dále je vidět pur pěna na části kabelů.

21. Na fotografiích ze dne , datum, je patrný výkop kolem domu žalovaného u zdi domu, umístění kabelu folie a zahrnutí, jenž provedl žalovaný jako opatření proti vlhkosti jeho domu.

22. Z fotografií datovaných , datum, - , datum, vyplynulo, že na sporné části pozemku žalovaného se nachází rozbouraný pilíř, vykopaná rýha v zemi se zbytky el. kabelu, na zemi leží kousky cihel, rozbitá el. skříň.

23. Z fotografií ze dne , datum, je vidět probořená zeď (na místním šetření ověřeno, že se jednalo o zeď domu žalovaného).

24. Z ortofotomapy (čl. 280), je patrna nová trasa vedení el. kabelu přes pozemek žalobce k domu žalobce. Na fotografii je pak vidět výkop pro vedení nového kabelu (čl. 281 - 282).

25. Z fotografií dodaných společností , právnická osoba, . je patrno, provádění prací touto společností, provedení výkopu, dodání plastového pilíře - hlavní domovní skříň. Na fotkách jsou vidět zbytky původního pilíře - rozbořené cihly, na zemi rozbalené el. skříně.

26. Ze spisu Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) č. j. , č. účtu, -ERÚ, bylo zjištěno, že PČR oznámila podezření ze spáchaní přestupku fyzické osoby- žalovaného podle § 90/1f zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), a to poškození elektrické přípojky žalovaným. Ze spisu vyplývá, že společnost ČEZ oznámila, že jí vznikla škoda, poškozením přípojkové skříně umístěné u č. ev. 17 v obci , adresa, . Z rozhodnutí ERÚ bylo zjištěno, že přestupek se odkládá z důvodu, že soukromé elektrické přípojky nepožívají ochrany energetickým zákonem a nejedená se tedy o přestupek dle energetického zákona. V rozhodnutí se konstatuje, že měla vzniknout škoda společnosti , právnická osoba, . a následně škoda vlastníku el. přípojky. Dále se v rozhodnutí konstatuje, že není zřejmé, zda poškození pilíře a případně kabelové skříně způsobil podezřelý z přestupku - žalovaný. Je zde konstatováno, že kabelová skříň je volně přístupná a mezi odstraňováním el. přípojky ve vlastnictví žalobce včetně pilíře a zjištění závady uběhly dva dny a nelze mít za zcela prokázané, že poškození způsobil žalovaný.

27. Z listiny označené jako žádost o přezkoumání postupu Policie ČR ze dne , datum, bylo zjištěno, že Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích obdrželo žádost od žalobce o přezkoumání postupu policejního orgánu v souvislosti s postoupením šetření přestupku na ERÚ. Dle státního zástupce postupoval policejní orgán v souladu se zákonem, neboť nebyly shledány důvody pro zahájení trestního stíhání.

28. Z listiny označené jako Sdělení k podnětu k přezkumu ze dne , datum, vyplývá, že žalobce podal prostřednictvím svého právního zástupce podnět k zahájení přezkumného řízení. Z listiny vyplývá, že rozkladová komise Rady energetického regulačního úřadu dospěla k závěru, že ERÚ nepostupoval správně, když nezahájil správní řízení, případně neprovedl došetření věci. ERÚ bylo uloženo, aby věc došetřil či zahájil řízení, když odložení věci tomuto postupu nebrání.

29. Z faktury ze dne , datum, vystavené , jméno FO, (čl. 283) vyplývá vyfakturovaná částka , částka, za provedené elektroinstalační práce (15 % DPH). Na faktuře je uvedeno číslo účtu k úhradě a to: , č. účtu, . Součástí faktury je předávací protokol, z něho vyplývají tyto provedené položky: dodání el. rozvaděče, cena , částka, , práce , částka, , 75 m kabelů, cena za jednotku , částka, .

30. Z faktury vystavené , jméno FO, soud zjistil, že je ze dne , datum, a zní na částku , částka, za provedené práce - výkop pro el. kabel, pomocné práce, na faktuře je uvedeno číslo účtu k úhradě a to: , č. účtu, . Cena za hodinu práce je uvedena , částka, , celkem vykázáno 18,5h.

31. Z výpisu z banky soud ověřil, že z účtu žalobce byla dne , datum, zaslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, .

32. Z výpisu z banky soud ověřil, že z účtu žalobce byla dne , datum, zaslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, .

33. Z vyjádření společnosti ČEZ (čl. 237) ze dne , datum, soud zjistil, že byla informována společností ČEZ právní zástupkyně žalovaného ohledně úhrady faktury na částku , částka, z důvodu způsobené škody žalovaným. Podle vyjádření měl žalovaný poškodit zařízení distribuční soustavy. Ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . na adrese , adresa, . K tomu byla předložena faktura a protokol ze dne , datum, o poškození zařízení a stavební deník, z něhož vyplývají provedené práce. Ze záznamu o kontrole datované dne , datum, vyplývá, že na adrese , adresa, byla provedena výměna HDS (hlavní domovní skříň), dodán plastový pilíř z důvodu vzniku škody. Za společnost , právnická osoba, je uveden pověřený zástupce , jméno FO, .

34. Z výslechu svědků, konkrétně svědka , jméno FO, , vyplývá, že svědek pro žalobce prováděl elektrikářské práce pro obnovení elektrické přípojky, svědek na místě prováděl práce za přítomnosti pracovníků společnosti ČEZ a umístění nových el. skříní bylo po dohodě s nimi na patě pozemku. Z výpovědi svědka vyplynulo, že nový kabel na původní starý teoreticky šlo naspojkovat, ale v tomto případě doporučil žalobci kabel celý nový v nové trase kvůli sporu se žalovaným a taky proto, že je vždy lepší, když je kabel celý nový, pak nevznikají problémy.

35. Svědek , jméno FO, uvedl, že prováděl pomocí bagru výkopové práce pro žalobce za účelem uložení nových kabelů pro el. přípojku. Výkop byl zhruba půl metru a trasa vedla od paty pozemku k domu žalobce po jeho pozemku.

36. Z výpovědi svědka Kubince vyplynulo, že je zaměstnanec společnosti ČEZ a byl na místě dne , datum, . Potvrdil, že když dorazil na místo, viděl částečně rozbořený pilíř, kde se nacházely pojistková skříň a elektroměr. Pojistná skříň byla v pořádku, elektroměr držel na kabelech, nakloněný v ubourané části. Neviděl, že by byl elektroměr poškozený, elektrika dle svědka fungovala. Vše nafotil a odjel, protože zařízení ČEZu nebylo poškozeno. Upozornil žalovaného, že pokud bude pokračovat a dojde k poškození zařízení, bude se to řešit, a že je to on kdo svou činností vyvolává přeložku a pokud bude pokračovat, tak náklady půjdou za žalovaným. Svědek si nevybavil, že by dával žalovanému nějaké doporučení, jak to má zabezpečit. Z výpovědi svědka, jenž zhlédl datované fotografie, vyplynulo, že po jeho odchodu z místa žalovaný pokračoval v bourání pilíře. Z výpovědi bylo dále zjištěno, že vždy když se posouvá el. zařízení i třeba jen o 40 cm, je vždy nutná přeložka, o kterou je třeba předem zažádat. Nelze, aby si to někdo překládal sám bez schválení ČEZu. Vždy se pak kabel přerušuje a napojuje k novému místu, bez ohledu na délku původního kabelu a vše se dělá podle projektu. Dále vyplynulo, že v tomto konkrétním případě se projekt nedělal, neboť se jednalo o poruchu, proto se projekt dělá dodatečně. Rovněž bylo zjištěno, že rozvaděč nešel znovu namontovat do nového pilíře (plastového) a proto se musel vyměnit. Svědek se vyjadřoval k fakturám vystaveným společností ČEZ a potvrdil, že práce a materiál v nich uvedených se týkají pouze opravy a přesunu pojistné skříně, nikoliv elektroměru.

37. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud ověřil, že řešil opravu sporné přípojky. Na místě, když přijel byl na zemi elektroměr, který probíjel. Zajistil elektroměr i pojistkovou skříň a pak řešil opravu pojistkové skříně. Svědek si nepamatoval, zda při jeho příjezdu byl elektroměr a pojistková skříň zabaleny v igelitu. Dle svědka pojistková skříň a elektroměrný pilíř by měly být co nejblíže u sebe. Z výpovědi svědka vyplynulo, že nejpravděpodobnější příčina poruchy bylo fyzické rozbourání pilíře, svědek potvrdil, že kabel byl poškozený – naseklý, a viděl obnaženou část, což mohlo být způsobeno bouracím kladivem či majzlíkem. Samotné přemisťování nezpůsobilo dle svědka poškození kabelu. Svědek uvedl, že kabel musel nejprve obsekat a naspojkovat do nového pilíře, jelikož byl poškozený, tak se musel ustříhnout a nově napojit, a navíc nedostačovala délka. Dále z výpovědi vyplynulo, že by teoreticky šlo staré zařízení po přípravě a dohodě umístit zpět do starého zděného pilíře.

38. Z výpovědi svědka , jméno FO, , soud zjistil, že svědek dne , datum, kontroloval na místě el. přípojku na žádost žalovaného, viděl, že je zděný pilíř rozbourán a zapáskován, a obě skříně byly zabalené do igelitu. Nekontroloval zařízení, zda je pod proudem, ale domníval, že to pod proudem bylo. Zařízení neviděl rozbalené. Prováděl pouze vizuální kontrolu, neprováděl žádné práce. Žádné poškození kabelů neviděl. Dále z výpovědi vyplynulo, že prováděl opravu sporné el. přípojky asi před 10 lety původní majitelce domu ve vlastnictví žalobce. Z výpovědi soud zjistil že délka kabelů dovolovala menší posun el. zařízení.

39. Na místním šetření konaném dne , datum, soud vyslechl svědka , jméno FO, a opětovně svědka , jméno FO, .

40. Svědek , jméno FO, , jenž zajišťoval opravu el. přípojky pro dodavatelskou firmu společnosti ČEZ, si pouze pamatoval, že byl na místě sporné el. přípojky, zajišťoval opravu se svými spolupracovníky, nicméně si podrobnosti nepamatoval, neboť takových oprav má během roku velmi mnoho. Svědek na místě samém prohlédl původní přívodní kabel a potvrdil, že v tomto případě by šlo kabel naspojkovat.

41. Svědek , jméno FO, ukazoval na místě samém kudy vedl původní kabel a dále sdělil, že když dělal před lety el. přípojku původní majitelce, tak spojkoval nový kabel, který tam natahoval.

42. Na místním šetření byl zjištěno, kde se nacházel zbouraný pilíř, na zemi byly vidět jeho zbytky- rozbourané cihly. Byly vyjasněny a v terénu ukázány vlastnické vztahy, kde jsou hranice pozemků a bylo vidět, kde původně vedla sporná elektrická přípojka. Dále bylo vidět, kde stojí nový rozvaděč a pojistková skříň. V zemi kousek od rozbořeného pilíře, bylo vidět i nadále jak vedl původní kapel, což potvrdil rovněž přítomný svědek , jméno FO, . V domě u žalovaného byla zhlédnuta nově opravená zeď, jenž se probořila, jak vyplývá z provedeného dokazování fotografiemi ve spise. Návrh na místní šetření bylo vidět, že žalovaný obkopal svůj dům, mimo části, kde je zabetonovaných zbytek sporného pilíře. Na zdi domu žalovaného, je vidět bílá čára zřejmě od vlhkosti. Soud shlédl celou trasu nově položeného elektrického kabelu k domu žalobce a jeho napojení i původní staré kabely.

43. Žalobce ve své výpovědi zopakoval svá tvrzení uvedené v žalobě, a připustil, že ho žalovaný požádal, aby sporný antoníček přesunul kvůli vlhké zdi. Obrátil se proto na společnost ČEZ a tam mu bylo řečeno, že to bude stát 30 -50 tisíc Kč. Proto řekl žalovanému, že přeložku dělat nebude, kvůli nákladům, ale navrhl mu, že to udělá, pokud to zaplatí, s tím ale žalobce nesouhlasil. Popřel, že by se s žalovaným dohodli na zbourání pilíře. Když zjistil, že žalovaný začal bourat pilíř, tak zavolal policii a taky na společnost ČEZ. Podával i vysvětlení na PČR , adresa, , to bylo v sobotu. V neděli zjistil, že mu zlobí elektrika, tak opět zavolal na ČEZ a poté co pracovníci rozbalili el. skříně, které byly na zemi zabalené v igelitu, tak to probíjelo. Sdělil, že po žalovaném požaduje zaplatit pouze práce, které provedly firmy, to, co si dělal sám po žalovaném nechce. Rozhodl se pro úplně novou trasu, aby se nemusel s žalovaným už dohadovat.

44. Z výpovědi žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný se snažil domluvit s žalobcem poté co si nechal zaměřit pozemky, aby odstranil sporný el. pilíř, kvůli plánovaným pracím na domě žalovaného, a to zejména z důvodů odvedení vlhkosti ze zdi domu. Žalovaný problém s vlhkostí domu začal řešil zhruba rok před zbouráním sporného pilíře. Žalovaný chtěl udělat kolem svého domu odvlhčovací opatření, udělat výkop, dát tam trubku, folii a drenáž a sporný pilíř mu v tom zabraňoval. Žalovaný nabídl žalobci pomoc se zbouráním a přemístěním, nenabídl ale pomoc finanční. Jelikož žalobce ani po výzvách sporný pilíř neodstranil, žalovaný začal bourat zděný pilíř a snažil se při tom, aby nic nepoškodil a nepřerušil el. proud, jak mu bylo doporučeno jeho právníkem. Rozbourání el. pilíře provedl se svojí přítelkyní , jméno FO, . Dle žalobce postupoval opatrně, aby nic nepoškodil. Není si vědom, že by něco poškodil. Když začal bourat, tak na základě oznámení žalobce přijeli na místo policisté a dále pracovník společnosti ČEZ. Jelikož neshledali žádné pochybení, tak odjeli a on pokračoval dál s bouráním. Obě el. skříně zabalil do igelitu a vše zajistil pur pěnou, jak mu doporučil pán z ČEZu. Bourali to tak, že část rozebírali ručně, pak použil bourací kladivo a páčidlo a kladivo na oklepaní cihel. Žalovaný vyloučil, že byl poškodil el. přípojku. Žalovaný neměl s žalobcem domluven žádný další způsob zabezpečení el. přípojky.

45. Z položkového rozpočtu (čl. 375) předloženého svědkem , jméno FO, na základě zadání soudkyně ze dne , datum, (čl. 370) vyplynulo, že v případě, že by došlo k naspojkování el. kabelu k nově umístěné el. skříni, jenž byla umístěna na pozemku města , adresa, (viz fotografie na čl. 280, zadní strana), tak by náklady žalobce na opravu el. přípojky činily částku , částka, bez DPH, DPH bylo v původní faktuře účtováno 15%, tedy celkově byly zjištěny náklady na opravu el. přípojky vyčíslené svědkem , jméno FO, , částka, . Položky: dodání el. rozvaděče včetně montáže, cena , částka, , spojka kabelová , částka, , 6mb kabelů , částka, , výkop rýhy , částka, , zához rýhy , částka, , revize , částka, .

46. Soud zamítl návrhy na provedení důkazu - výslech přítelkyně žalovaného, neboť tento důkaz považoval za nadbytečný. Bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný sporný pilíř zboural, tuto skutečnost nepopírá a rovněž byly skutkové okolnosti dostatečně zjištěny z výpovědí svědka Kubince, jenž byl na místě, když žalovaný začal sporný pilíř bourat.

47. Dále soud zamítl provedení žalovaným navržených důkazů, a to výpisem z bankovního účtu žalobce dotazem na banku, SMS zprávy, zprávu MěÚ , adresa, ohledně umístění antoníčku, výslechem , právnická osoba, , složky prověřovaných věcí PČR , adresa, k osobě žalobce, z důvodu nadbytečnosti, neboť z ostatních důkazů bylo možno řádně zjistit skutkový stav.

48. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro zjištění skutkového či právního stavu, proto se jimi v tomto rozsudku podrobně nezabýval.

49. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaný dne , datum, zboural zděný pilíř, v němž byla umístěna elektrická přípojka, jejíž prostřednictvím byla dodávána elektrická energie do domu ve vlastnictví žalobce, v obci , adresa, . Bylo zjištěno, že sporná elektrická přípojka – zděný pilíř byl postaven tak, že přiléhal k domu ve vlastnictví žalovaného, který si nechal zaměřit své pozemky a zjistil, že se pilíř částečně nachází právě na jeho pozemku. Předtím než žalovaný sporný pilíř zboural vyzýval žalobce, aby si tento zděný pilíř přemístil z důvodů plánované opravy domu žalovaného. Žalovaný toto řešil minimálně od roku 2019. Žalovaný chtěl provést práce kolem svého domu tak, aby zamezil vlhkosti zdí jeho domu. Žalovaný měl v úmyslu provést kolem domu výkopové práce spojené s odvlhčením zdí. Jelikož se sporný pilíř nacházel přímo u zdi potřeboval, aby byl přemístěn. Žalobce se však s žalovaným na způsobu přemístění sporného pilíře nedohodli a žalovaný započal , datum, s bouracími pracemi. V době, kdy boural pilíř tak žalobce zavolal na policii a následně na společnost ČEZ. V dopoledních hodinách se na místo dostavil pracovník společnosti ČEZ, v té době již byla část pilíře rozbourána, zařízení ČEZu nebylo poškozeno a bylo nadále umístěno ve zbytku nezbouraného pilíře. Žalovaný byl upozorněn pracovníkem ČEZu, že nesmí svým jednáním toto zařízení poškodit a nesmí přerušit elektrickou energii do domu žalobce. Žalovaný spolu s přítelkyní dokončili bourací práce sporného pilíře, pojistnou skříň a el. rozvaděč zabalili do igelitu a nechali položené na zemi. Dne , datum, žalobce zjistil, že má problémy se elektrickým připojením, proto opět volal společnost ČEZ. Pracovníci ČEZu zjistili, že je závada na elektrickém rozvaděči v majetku společnosti ČEZ a dochází k probíjení, rovněž byla poškozena pojistková skříň a bylo rozhodnuto, že je nutné provést opravu. Po dohodě s žalobcem byla elektrická přípojka- obě el. skříně přesunuta na pozemek města , adresa, . Pracovníci ČEZu provedly práce na obnovení elektrického rozvaděče. Pro žalobce spolu s nimi prováděl elektrikářské práce , jméno FO, na základě dohody s žalobcem. Provedl pro něj elektrikářské práce spočívající v dodání elektrické rozvodné skříně a zapojení nových kabelů až k domu žalobce (použito celkem , hodnota, m kabelů). Výkopové práce pro umístění nových el. kabelů k domu žalobce provedl , jméno FO, . Celkové náklady na obnovení přípojky vyčíslil žalobce na částku , částka, . Za elektroinstalační práce žalobce zaplatil částku , částka, , za výkopové práce částku , částka, . Žalobce si nechal opravit el. přípojku tak, že jednak posunul el. pilíř po dohodě se společností ČEZ mimo pozemek žalovaného na pozemek ve vlastnictví města , adresa, (č.p. 251/3 k. ú. , adresa, u Radouně) a vedl kabely v nové trase až ke svému domu. Žalobce to zdůvodnil právě neustálými spory s žalovaným, zamezení sporům do budoucnosti v souvislosti s umístěním elektrických kabelů tak, aby nebyly na pozemku žalovaného a nemusel řešit věcné břemeno s žalovaným a rovněž krátkou délku přívodního kabelu. Z výpovědí pracovníků ČEZu bylo ověřeno, že sporná přípojka šla opravit naspojkováním. Energetický regulační úřad řešil oznámení o spáchání přestupku osobou žalovaného, došlo k odložení přestupku. Z šetření nebylo zřejmé, zda poškození pilíře a případně kabelové skříně způsobil podezřelý z přestupku -žalovaný. Je zde konstatováno, že kabelová skříň je volně přístupná a mezi odstraňováním el. přípojky ve vlastnictví žalobce vč. pilíře a zjištění závady uběhly dva dny a nelze mít za zcela prokázané, že poškození způsobil žalovaný. Rozkladová komise regulačního úřadu však shledala v postupu Energetického regulační úřad za chybný, v rozporu se zákonem. Ke dni vyhlášení rozsudku nebyla věc došetřena a ukončena.

50. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

51. Podle ustanovení § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

52. Podle ustanovení § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

53. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

54. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

55. Ustanovení § 2910 stanovuje dvě základní skutkové podstaty. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo: a) zaviněným protiprávním jednáním poruší absolutní práva někoho jiného (poškozeného), která lze vymezit jako život, tělesnou integritu, zdraví, svobodu nebo vlastnictví; nebo b) zaviněným protiprávním jednáním poruší relativní práva někoho jiného (poškozeného), která jsou chráněna zvláštním předpisem. Z výše uvedeného vyplývá, že základní předpoklady, za nichž vzniká škůdci povinnost nahradit újmu způsobenou porušením zákonem stanovené povinnosti, jsou porušení povinnosti stanovené zákonem, zásah do absolutního práva poškozeného a s tím spojený vznik újmy, existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti stanovené zákonem a zásahem do absolutního práva poškozeného spojeným se vznikem újmy a zavinění. Není-li naplněn, byť jen jeden ze shora citovaných předpokladů, povinnost k náhradě újmy nevzniká.

56. K otázce protiprávního jednání se soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného, že jeho jednání bylo svépomocí ve smyslu § 14 o. z.

57. Dále soud řešil otázku vlastnictví el. přípojky, tedy zda elektrická přípojka je samostatnou věcí v právním slova smyslu.

58. Podle § 14 o. z. každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.

59. Svépomoc: Podstata svépomoci spočívá v tom, že si oprávněný subjekt vynucuje uskutečnění svého práva vlastní mocí a silou. Tzv. dovolená svépomoc (§ 14 o. z.) je právem ohrožené osoby k odvrácení bezprostředního a neoprávněného zásahu do práva. Dovolená svépomoc odpovídá mezím zákonného povolení a je tak okolností, jež vylučuje protiprávnost, v opačném případě, kdy z těchto mezí vybočuje, jde o exces, který nepožívá právní ochrany. Zásadně je svépomoc možná tam, kde se nelze účinně dovolat pomoci moci veřejné, výjimečně i tam, kde hrozí takový bezprostřední zásah do práv, který by ohroženému neumožňoval užít standardní postup k dosažení soudního rozhodnutí a k jeho výkonu (k tomu blíže komentář ASPI).

60. Svépomoc musí být uskutečněna v mezích zákona a z toho vyplývají podmínky, za kterých půjde o jednání dovolené a požívající právní ochrany (viz např. NS , spisová značka, a NS , spisová značka, ):

61. Podmínky svépomoci:62. a) Subjektivní soukromé právo musí být ohroženo hrozícím útokem ze strany jiného, tj. protiprávním jednáním, protiprávním stavem (kterým může být například padající zeď nebo strom ze sousedního pozemku - viz např. NS , spisová značka, ) nebo i jednáním, které představuje excesivní výkon práva. Možnost jednat svépomocí trvá zásadně do doby, dokud trvá hrozba útoku (resp. pokud trvá protiprávní stav). Svépomocně nelze jednat ani preventivně, tj. jen na základě přesvědčení, že by k útoku mohlo dojít. Svépomocně nelze jednat ani proti jednání v nutné obraně nebo v krajní nouzi.63. b) nelze se dovolat ochrany prostřednictvím veřejné moci (např. soudní či správní řízené)64. c) na ochranu svého subjektivního soukromého práva jedná sám nositel tohoto práva (jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec).65. d) musí jít o jednání, které je přiměřené způsobu a intenzitě hrozícího útoku.

66. Nebudou-li tyto podmínky splněny současně, půjde o vybočení (exces) z mezí svépomoci. Takové jednání není právem chráněno a jednající osoba ponese všechny důsledky, včetně případné povinnosti k náhradě újmy, která jejím jednáním vznikla (například poškození nebo zničení věci – viz NS , spisová značka, ).

67. V tomto konkrétním případě nebyla jednak splněna podmínka, že právo žalovaného bylo bezprostředně ohroženo a dále že se žalovaný nemohl dovolat ochrany svého práva prostřednictvím veřejné moci. Žalovaný vlhkou zeď svého domu řešil dlouhodobě, nebyl to stav náhlý. Žalovaný uvedl, že problém s vlhkou zdí začal řešit již rok před tím, než sporný pilíř zboural, zeď domu žalovaného spadla až v únoru 2021. Žalovaný sice prokázal, že oslovil žalovaného, ale vše ztroskotalo na tom, že se žalobce a žalovaný nedohodli na uhrazení nákladů přeložení el. přípojky. Žalovaný neprokázal, že by se pokusil spornou situaci řešit například předžalobní výzvou a následně podáním občanskoprávní žaloby. Žalovaný nenabídl žalobci žádnou kompenzaci za přemístění el. přípojky, pouze mu nabídl řešení, že se zděný pilíř zbourá a vše se přesune do nového, aniž by se finančně na této operaci chtěl sám žalovaný podílet.

68. Ze všech výše uvedených důvodů má soud z to, že ze strany žalovaného se nejednalo o svépomoc ve smyslu § 14 o. z. a takovéto jednání žalovaného tak nemůže požívat právní ochrany.

69. Ohledně právního posouzení elektrické přípojky soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , s tím že přípojka je samostatnou věcí (obdobně se vyjádřil Nejvyšší soud ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Tyto závěry lze uplatnit i v tomto případě, neboť elektrická přípojka jak vyplynulo z dokazování byla postavena za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Elektrická přípojka je ve smyslu § 121 odst. 1 obč. zák. příslušenstvím nemovitosti a to domu č.p. 10, stojící na parcele p.č.st. 47 k. ú. , adresa, (v době zbourání el. pilíře ve vlastnictví žalobce), která je věcí hlavní. Elektrická přípojka sdílí právní osud věci hlavní. Žalobce jako vlastník pozemku a domu, tedy věci hlavní, byl rovněž vlastníkem elektrické přípojky a to na základě kupní smlouvy. Není správný závěr žalovaného, že elektrická přípojka žalobce je stavba neoprávněná a nepovolená, která není ve vlastnictví žalobce. Žalobce nabyl výše uvedené nemovitosti na základě kupní smlouvy, tedy i s el. přípojku. Předchozí vlastník domu čp. 10, jak vyplynulo z výpovědi svědka , jméno FO, , využíval původní el. přípojku k dodávce el. energie. Že se přípojková skříň („antoníček“) nachází na pozemku žalovaného zjistil žalobce až poté co si žalovaný nechal svůj pozemek zaměřit. Do té doby nebylo žádného sporu ohledně vlastnictví el. přípojky. Z výpovědi žalovaného a jeho vyjádření, vyplývá, že žalovaný pokládal žalobce za vlastníka sporné přípojky, neboť se na něj obrátil s žádostí o posunutí přípojky a jako s vlastníkem s ním jednal. Následná tvrzení žalovaného ohledně neoprávněné stavby, soud považuje za účelová.

70. Soud upřesňuje, že el. přípojka je zařízení, které propojuje distribuční síť s odběrným místem a jedná se o klíčový prvek pro přívod elektřiny. Základními prvky elektrické přípojky je přípojkový kabel nebo vedení, hlavní domovní vedení, přípojková skříň (obsahuje elektroměr a jističe), hlavní jistič a ochranné a bezpečnostní prvky.

71. Po provedeném dokazování bylo jednoznačně zjištěno, že žalovaný svým protiprávním jednáním poškodil věc ve vlastnictví žalobce, elektrickou přípojku. Žalovaný nepopíral, že zboural el. pilíř, namítal, že svým jednáním nepoškodil elektrickou přípojku a nepřerušil žalobci dodávku el. proudu. Ač mezi činností žalovaného (bourání pilíře) a zjištěním závady v dodávce el. energie uplynuly dva dny, z výpovědi svědků vyplynulo, že k problémům s dodávkou el. došlo z největší pravděpodobností činností žalovaného, když zboural zděný pilíř. Žalovaný toto popíral a sdělil, že kabel nepoškodil a přívod elektřiny nepřerušil. Žalovaný svým jednáním poškodil el. přípojku, její část – zděný pilíř, ze kterého vyjmul měřící zařízení a jističe, vše zabalil do igelitu a nechal vše ležet na zemi. Žalobce byl nucen následky činnosti žalovaného opravit, tak aby přípojka byla funkční. Žalovaný zboural zděný pilíř bez souhlasu žalobce a neměl k přesunu přípojky rovněž souhlas od distributora el. energie společnosti ČEZ. Tímto protiprávním jednáním žalovaný způsobil škodu na majetku žalobce. Lze tedy shrnout, že v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda na jeho majetku spočívající v poškození el. přípojky a proto je žalovaný povinen uhradit žalobci vzniklou škodu.

72. Soud se dále zabýval otázkou výše škody, jež žalobci jednáním žalovaného vznikla.

73. Výše škody:

74. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ) se náhrada škody uvedením do předešlého stavu uplatní tehdy, je-li fakticky možná, což znamená nejen možnost faktickou, právní, ale též možnost hospodářskou, tj. splnění podmínky smysluplnosti opravy věci při současném přihlédnutí k poměrům poškozeného a jeho zájmu na zachování neporušitelnosti vlastnictví konkrétní věci.

75. Bylo jednoznačně prokázáno, že nebylo možné obnovit el. přípojku do původního stavu. Jedním z důvodů byla skutečnost, že došlo při poškození el. přípojky žalobce rovněž k poškození zařízení třetí osoby, společnosti ČEZ distribuce a.s. Žalobce byl tak vázán při opravě el. přípojky na rozhodnutí této společnosti jako dodavatele a poskytovatele el. energie. Žalobce tedy umístil novou rozvodnou skříň vedle pojistkové skříně mimo pozemek žalovaného. Uvedení v předešlý stav nebylo možné, bylo nutno zbudovat novou el. skříň a s tím související posun el. kabelů. Z výslechů svědků však bylo zjištěno, že nebylo nutné udělat kompletně novou el. přípojku, s natažením nových kabelů až k domu žalobce, ale že šlo naspojkovat stávající kabely. Soud proto přiznal žalobci pouze náklady ve výši , částka, (zahrnující DPH 15 %) spočívající v pořízení nové rozvodné skříně, naspojkování el. kabelů a práce s tím spojené, jak vyčíslil dle zadání soudu , jméno FO, . Dle názoru soudu se jedná o nutné náklady na uvedení poškozené přípojky do funkčního stavu, tak aby měl žalobce obnoven přívod elektrické energie do svého domu. Ani jeden z účastníků nenavrhoval k výši škody zadání znaleckého posudku a vzhledem k výši uplatňované škody má soud za to, že náklady na znalecký posudek by převýšily celkově přiznanou částku, proto soud tento posudek nezadával. Při určení výše škody, vyšel soud z částky vyčíslené svědkem , jméno FO, , jenž pro žalobce na místě prováděl opravu elektrické přípojky ve spolupráci se zaměstnanci společnosti ČEZ a byl seznámen jednak s okolnostmi případu tak i s poměry na místě samém.

76. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť žalobcem uplatněné náklady ve výši , částka, nepovažuje soud za náklady nutné k obnovení funkčnosti elektrické přípojky.

77. Jelikož soud při vyhlašování rozsudku opomněl vyhlásit i zamítavý výrok, byl tento výrok doplněn rozsudkem vyhlášeným dne , datum, .

78. Zákonný úrok z prodlení je odůvodněn § 1970 o. z., když jeho počátek je odvozen od konce lhůty k úhradě škody dle předžalobní výzvy.

79. K námitkám žalobce, že bylo nutné zřídit novou el. přípojku a vést nově kabely, tak aby nezasahovaly na pozemek žalovaného, jelikož nemohla být obnovena původní trasa pro vedení kabelů a nebyl dán souhlas žalovaného s vedením kabelů a zřízení věcného břemene, soud uvádí, že nebylo prokázáno, že by žalovaný nesouhlasil s opravou kabelů a jeho vedením po jeho pozemku. Pouze to, že byly mezi účastníky neshody samo osobě není důvod k tomu, aby si žalovaný nechal zřídit úplně novou přípojku v nové trase na náklady žalovaného. Žalovaný sice žalobci způsobil škodu, ale byla zde možnost naspojkování kabelů a náklady by tak byly mnohem menší. V případě nesouhlasu žalovaného s vedením kabelů v nové trase po části jeho pozemku, by byla možnost domáhat se legalizace věcného břemene soudní cestou, a to právě z důvodů protiprávního jednání žalovaného a způsobené škody.

80. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 143 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši poloviny celkových nákladů řízení, a to v částce , částka, . Soud při rozhodování o výši nákladů řízení přihlédl k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný zavinil svým jednáním škodu žalobci. V této části byl žalobce úspěšný v plné výši, ohledně výši škody v řízení vyvstala otázka možnosti opravy elektrické přípojky a způsob její opravy. Dle názoru soudu zjištění výše škody záviselo na složitém dokazování (místní šetření, výslechy pracovníků firmy ČEZ a dalších svědků) a rovněž i na právním posouzením pojmu předchozí stav ve vztahu k elektrické přípojce a žalobcem uvažované právní nemožnosti zřízení věcného břemene. Za této situace, ač byl žalobce v části přiznané škody převážně neúspěšný, má soud za to, že jako spravedlivé se jeví přiznání poloviny celkových nákladů řízení (plný úspěch v určení existence škody, neúspěch ve výši určené škody). Tyto celkové náklady ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze 19 úkonů (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva, písemné podání ze dne , datum, , účast na jednání dne 20 .6. 2023 od 8:30 - 11:00 hod – 2 úkony, písemné podání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, -od 9:00 -12.08 hod -2 úkony, písemné podání ze dne , datum, , písemné podání ze dne , datum, , písemné podání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, od 12.30 do 15.35 - 2 úkony, účast na místním šetření dne , datum, , písemné podání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a dne , datum, ) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 19 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. dále jízdné ve výši , částka, - cesta k soudu dne , datum, , vozidlem Subaru, , adresa, , 1 cesta - 159 km, 2h 10 min. Cestovné za cestu tam a zpět: 318 km x 8,54 = , částka, , 10 x , částka, . Cestovné a ztráta času celkem , částka, , cesta k soudu , datum, , adresa, , 1 cesta - 159 km, 2h 10 min. Cestovné za cestu tam a zpět a ztráta času celkem , částka, , cesta k soudu dne , datum, vozem , jméno FO, , jméno FO, – , adresa, , 1 cesta - 159 km, 2h 10 min. Cestovné za cestu tam a zpět: 318 km x 7,96 = , částka, , 10 x , částka, . Cestovné a ztráta času celkem , částka, , cesta k soudu dne , datum, vozem , jméno FO, , jméno FO, – , adresa, , 1 cesta - 159 km, 2h 10 min. Cestovné za cestu tam a zpět: 318 km x 7,96 = , částka, , 10 x , částka, . Cestovné a ztráta času celkem , částka, , cesta k soudu dne , datum, vozem , jméno FO, , jméno FO, – , adresa, , 1 cesta - 159 km, 2h 10 min. Cestovné za cestu tam a zpět: 318 km x 7,96 = , částka, , 10 x , částka, . Cestovné a ztráta času celkem , částka, , cesta k soudu dne , datum, vozem , jméno FO, , jméno FO, – , adresa, , 1 cesta - 159 km, 2h 10 min. Cestovné za cestu tam a zpět: 318 km x 7,96 = , částka, , 10 x , částka, . Cestovné a ztráta času celkem , částka, .

81. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.