11 C 132/2017

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Určuje se, že vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , způsob využití byt, v budově č.p. , Anonymizováno, , , adresa, , stojící na pozemku pč. st. , Anonymizováno, , katastrální území a obec Žatec, bytová jednotka je zapsaná na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Žatec, a podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu čp. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, stojící na pozemku pč. st. , Anonymizováno, a pozemku pč. st. , Anonymizováno, , katastrální území a obec Žatec, to vše zapsané na LV č. , hodnota, , u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Žatec, byla ke dni , datum, paní , jméno FO, , nar. , datum, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, , zemřelá dne , datum, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 57 454 Kč k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech dne 11. 8. 2017 domáhal vydání rozsudku, dle kterého by bylo určeno, že vlastníkem nemovité věci uvedené ve výroku tohoto rozsudku byla ke dni 27. 4. 2016 paní , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , zemřelá dne , datum, (dále také „zůstavitelka“). Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovité věci. Vlastnické právo k nemovité věci měl žalovaný nabýt darovací smlouvou uzavřenou mezi původním vlastníkem bytu, matkou žalobce, paní , jméno FO, a žalovaným dne 20. 1. 2011. Žalobce má za to, že darovací smlouva je neplatná, neboť zůstavitelka v době převodu nebyla způsobilá k právním úkonům a žalovaný spolu se svým otcem , jméno FO, , nar. , datum, , zneužili jejího zdravotního stavu, aby ji o nemovitou věc připravili. Zůstavitelka v rozhodné době trpěla demencí způsobenou Alzheimerovou chorobou, přičemž tato choroba se u ní projevovala již od roku 2001. V roce 2011 bylo mimo jiné i na základě doporučení ošetřující lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, zahájeno řízení ohledně posouzení způsobilosti k právním úkonům. Toto řízení bylo vedeno Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž rozsudkem ze dne 4. dubna 2013 byla zůstavitelka způsobilosti zbavena. Zdravotní stav zůstavitelky byl špatný již delší časový úsek a demence Alzheimerova typu u ní byla dána již k době převodu nemovité věci nikoli až k době rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Žalovaný a jeho otec, , jméno FO, , nar. , datum, , byli rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 7. 2017 sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 7. 10. 2015 vydaným Okresním soudem v Lounech, odsouzeni za trestné činy spáchané právě proti zůstavitelce, která v průběhu trestního řízení zemřela. Žalobce má za to, že je aktivně legitimován k podání žaloby. Převodkyně po své smrti nezanechala žádný dědický titul. Převodkyně má dva syny, a to žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Ti jsou dědici v první třídě. , jméno FO, je podle názoru žalobce dědicky nezpůsobilý podle § 1481 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se dopustil proti převodkyni činu povahy úmyslného trestného činu. V tomto případě by dle § 1633 měli na jeho místo nastoupit jeho potomci, nicméně jeho jediným potomkem je žalovaný, který je dle § 1481 občanského zákoníku také dědicky nezpůsobilý. Dědickou nezpůsobilost odvozuje žalobce z chování , jméno FO, a , jméno FO, vůči převodkyni, která byla jejich matkou, resp. babičkou, přičemž za toto jednání byli oba odsouzeni pro spáchání úmyslného zločinu, přičemž odsuzující rozsudek je již pravomocný. Žalobce je dědicem převodkyně a bude-li shledáno, že další potencionální dědici jsou dědicky nezpůsobilí, jak shora naznačeno, pak dokonce dědicem jediným. Tím je dán i právní zájem žalobce na určení vlastnictví převodkyně k předmětným nemovitostem ke dni jejího úmrtí. Naléhavý právní zájem je v tomto případě dán tím, že v případě, kdy by nebylo určeno, že vlastníkem nemovitosti v době úmrtí převodkyně byla právě převodkyně-zůstavitelka, nebyl by tento majetek zahrnut do dědického řízení, čímž by byl žalobce zkrácen na svých právech.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Namítl nedostatek aktivní legitimace na straně žalobce. Žalobce jako jeden ze dvou synů , jméno FO, ještě před tím, než bylo skončeno dědické řízení, dovozuje, že je dědicem po zůstavitelce, a to dokonce dědicem jediným, neboť předpokládá dědickou nezpůsobilost druhého z pozůstalých synů, a to otce žalovaného, , jméno FO, . V okamžiku podání žaloby okruh dědiců nebyl uzavřen, když do současné doby dědická nezpůsobilost otce žalovaného nebyla relevantním způsobem osvědčena. Žalovaný tvrdí, že v době uzavření předmětné darovací smlouvy zdravotní stav zůstavitelky rozhodně nebyl natolik závažný, aby v této době nebyla zůstavitelka schopná činit platné právní úkony, když o zbavení způsobilosti bylo rozhodnuto až se značným časovým odstupem. Každá osoba, která je postižena Alzheimerovou chorobou, a u které se projevují v určitých momentech projevy chování spojené s určitým zapomínáním, není schopna činit platné právní úkony (nyní „právní jednání“). Žalovaný v žádném případě nesouhlasí s tvrzením, že pokud, v obecné rovině, osoba trpí Alzheimerovou demencí, není způsobilá právních úkonů. Za to i statisticky i prakticky, s ohledem na četnost výskytu této choroby. Tyto osoby, dokud jejich způsobilost k právním úkonům (nyní „svéprávnost“) není omezena soudem, běžně samostatně právně jednají, aniž by to v obecné rovině mělo jakékoliv právní důsledky. Je nutné poukázat na skutečnost, že celá řada osob činí svá rozhodnutí, jakým způsobem má být pořízeno s jejich majetkem pro případ smrti, až v situaci, kdy tyto osoby zejména právě na určitý stupeň demence, jsou umístěny v různých sociálních zařízeních (hospice, léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců apod.), přičemž při přijetí tvrzení uplatňovaného žalobcem v žalobě, by takováto jednání osob postižených do určité míry demencí byla neplatná. Každý projev vůle je proto nutno zkoumat, nejen z hlediska případné diagnostiky určité choroby, ale i za jakých okolností byl ze strany dané jednající osoby činěn. Zůstavitelka, babička žalovaného, byla v době uzavření předmětné darovací smlouvy z hlediska svého duševního stavu ve velmi dobré duševní kondici a v každém případě byla zcela způsobilá takovýto úkon učinit.

3. Řízení ve věci bylo několikrát přerušeno. Poprvé bylo přerušeno usnesením Okresního soudu v Lounech čj. 11, Anonymizováno, C, Anonymizováno, 132/2017-79 ze dne 4. 10. 2018 za účelem podání návrhu žalobce na dodatečné projednání dědictví, naposledy usnesením Okresního soudu v Lounech čj. 11 C 132/2017-145 ze dne 4. 1. 2024 do doby pravomocného rozhodnutí o účasti žalovaného jako pozůstalého vnuka v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

4. Při jednání žalobce setrval na svých tvrzeních. Žalovaný uvedl, že nelze vycházet ze znaleckých posudků vypracovaných v rámci trestního řízení, když v dané věci za posledních 15 let došlo k významnému posunu znalostí a informaci o Alzheimerově nemoci. Chybou těchto posudků je i konstatování, že zůstavitelka nebyla způsobilá k žádným právním úkonům. Žaloba nemůže obstát i z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu, když má být určena osoba vlastníkem deset let zpětně.

5. Soud ke zjištění skutkového stavu provedl dokazování listinnými důkazy.

6. Dle darovací smlouvy ze dne 20. 1. 2011 zůstavitelka jako dárce převedla bezplatně vlastnické právo na žalovaného jako obdarovaného a žalovaný tento dar výslovně přijal. Listina obsahuje úředně ověřené podpisy obou smluvních stran.

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí (založen ve spise , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a informace o nahlížení do katastru k 11. 8. 2017 a k 3.6.2025 je žalovaný v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětné bytové jednotky.

8. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, , nar. , datum, , dne , datum, zemřela. Okresní soud v Lounech zahájil řízení o pozůstalosti. Usnesením Okresního soudu v Lounech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 23.4.2018 bylo dědické řízení zastaveno a nepatrný majetek zůstavitelkou zanechaný soud vydal žalobci jako pozůstalému synovi, který se postaral o pohřeb. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 4. 2018. Dne 25. 4. 2018 vystavila notářka , tituly před jménem, , jméno FO, potvrzení, podle kterého zůstavitelka , jméno FO, zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty. Neodmítnuvší dědici nebyli zjišťování. Jako jediný dědic ze zákona I. dědické třídy přichází do úvahy pozůstalý syn , Jméno žalobce, , tedy žalobce, neboť z obsahu spisu vyplývá dědická nezpůsobilost pozůstalého syna , jméno FO, . Dopisem ze dne 31. 5. 2018 soud požádal notářku o zahájení dodatečného dědického řízení. Přípisem ze dne 4. 6. 2018 notářka sdělila, že dodatečné dědické řízení nezahájí. Na základě návrhu žalobce ze dne 5. 10. 2018 bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví. Usnesením Okresního soudu v Lounech čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 19. 11. 2020 bylo určeno, že v dodatečném řízení o pozůstalosti bude nadále jednáno jako s dědicem ze zákona I. dědické třídy, se žalobcem pozůstalým synem , tituly před jménem, , jméno FO, a dále bylo určeno, že účast pozůstalého syna , jméno FO, a žalovaného, pozůstalého vnuka , jméno FO, , jako dědiců ze zákona I. dědické třídy, v řízení o pozůstalosti končí. Usnesení Okresního soudu v Lounech bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Následně na základě usnesení Okresního soudu v Lounech podal pozůstalý syn , jméno FO, proti žalobci žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze zákona I. dědické třídy. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 19. 5. 2023 potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 11. 10. 2023 byla žaloba žalobce , jméno FO, zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci 20. 11. 2023. Usnesením Okresního soudu v Lounech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 26. 3. 2025 bylo určeno, že účast žalovaného jako dědice ze zákona I. dědické třídy v řízení o pozůstalosti končí. Usnesením Okresního soudu v Lounech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 25. 4. 2025 soud určil obvyklou cenu nově najevo vyšlé pozůstalosti a čistou hodnotu dědictví na částku 266 732,60 Kč a potvrdil nabytí pozůstalosti jedinému dědici ze zákona I. dědické třídy pozůstalosti, a to žalobci. Předmětem dědictví nebyla předmětná nemovitá věc.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 7. 10. 2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl shledán vinným, že dne 21. 1. 2011 uzavřel se svojí babičkou , jméno FO, , narozenou , datum, , darovací smlouvu datovanou dnem 20. 1. 2011, na základě které , jméno FO, darovala žalovanému jako obžalovanému bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , na stavební parcele č. , hodnota, , v katastrálním území Žatec, okres Louny, v hodnotě nejméně 550 000 Kč, přičemž věděl, že její podpis bude ověřován pracovnicí , právnická osoba, v Lounech, a dále dne 21. 1. 2011 spolu se , jméno FO, podal návrh na vklad vlastnického práva k shora uvedeným nemovitostem, založeného touto darovací smlouvou, ke Katastrálnímu úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Žatec, který byl proveden dne 27. 1. 2011 s právními účinky k 21. 1. 2011, přiměl svoji babičku , jméno FO, , narozenou , datum, , aby dne 21. 1. 2011 na pobočce , právnická osoba, . v Lounech prodala na základě příkazu pro banku, podepsaného , jméno FO, , který byl realizován dne 25. 1. 2011, 121 890 kusů podílových fondů Sporoinvestu OPF, a dále aby prostředky z tohoto odkupu ve výši 224 814,80 Kč nechala na základě téhož příkazu převést na účet č. , č. účtu, , vedený u mBank, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , jehož majitelem je žalovaný, přičemž těchto jednání se dopustil přesto, že si byl vědom toho, že její závažný zdravotní stav vylučuje schopnost činit právní úkony, svobodně se o své vůli rozhodovat, jakož i posoudit následky svého jednání, neboť poškozená v předmětnou dobu trpěla Alzheimerovou chorobou, a tuto skutečnost nesdělil před příslušnými orgány a bankou, a tímto jednáním zkrátil majetek , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , nejméně o 774 814,80 Kč a obohatil sebe, tedy sebe obohatil tím, že zamlčel podstatné skutečnosti a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchal pokračující zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku byl mu uložen v rozhodnutí uvedený trest. Žalovanému byla uložena povinnost podle svých sil vydat bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla žalovanému uložena povinnost vydat bezdůvodné obohacení v částce 224 814,80 Kč oprávněným dědicům podle výsledků dědického řízení po pozůstalé , jméno FO, . Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli oprávnění dědicové podle výsledků dědického řízení po pozůstalé , jméno FO, se zbytkem nároku na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Ve věci podané dovolání i ústavní stížnost byly Nejvyšším soudem a Ústavním soudem odmítnuty.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 4. 4. 2013 soud zjistil, že zůstavitelka byla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 18. 6. 2013. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce jako navrhovatel podal dne 16. 2. 2011 návrh na zahájení řízení o zbavení způsobilosti , jméno FO, k právním úkonům. Na základě provedeného dokazování a znaleckých posudků bylo prokázáno, že zůstavitelka trpí demencí Alzheimerova typu, která je v současné době středně těžkého typu. Soud proto dospěl k závěru, že zůstavitelka není schopna činit žádné právní úkony.

11. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který posoudil podle práva.

12. Podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Podle ustanovení § 38 odst. 2 občanského zákoníku rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

13. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je na straně žalobce aktivní legitimace. V řízení bylo prokázáno, že na návrh žalobce bylo zahájeno dodatečné dědické řízení. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které je možné aplikovat i na nyní posuzovaný případ, jestliže bylo řízení o dědictví zastaveno a jestliže byla podaná žaloba o určení vlastnického práva zůstavitele k majetku, k němuž se v řízení o dědictví „ z důvodu spornosti“ nepřihlíželo, resp. bylo rozhodnuto o zastavení řízení o dědictví jako kdyby dotčený majetek zůstavitel vůbec neměl, bude zapotřebí řízení o určení vlastnického práva zůstavitele přerušit podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť rozhodnutí závisí na otázce, kterou není soud v tomto řízení oprávněn vyřešit, a vyčkat, zda bude na návrh žalobce (případně z jiného podnětu) zahájeno řízení o dodatečném projednání tohoto zůstavitelova majetku (případně také dluhu). Bude-li řízení o dědictví „dodatečně“ zahájeno, může být ve sporném řízení o určení vlastnického práva zůstavitele pokračováno až poté, co bude v tomto dodatečném řízení o dědictví dědické právo strany žalobce (resp. také dědické právo žalovaného) zjištěno. Nebude-li řízení o dědictví podle § 175x o. s. ř. v přiměřené lhůtě zahájeno, bude nezbytné žalobu o určení vlastnického práva zůstavitele z důvodu nedostatku aktivní legitimace zamítnout. Na základě návrhu žalobce bylo zahájeno dodatečné dědické řízení, kdy bylo určeno, že jediným dědicem zůstavitelky je žalobce. Žalobce má aktivní legitimaci k podání této žaloby. Žalovaný není dědicem, je však v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník bytové jednotky, je tedy pasivně legitimován.

15. Jak dále vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , spor o to, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší právě žalobou na určení, že zůstavil byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. To platí bez ohledu na to, zda vedle žalobce je více dědiců anebo zda je žalobce jediným univerzálním dědicem. Není neobvyklé, že u soudu je podána žaloba na určení, že určitá osoba byla ke dni své smrti vlastníkem určité věci, aniž by bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví, zvláště je-li tu jiná osoba (nedědic), která má za to, že ona je vlastníkem sporné věci. V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval věcí i z hlediska naléhavého právního zájmu, když uzavřel, že je-li v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník sporné nemovitosti jiná osoba než zůstavitel a je-li mezi touto osobou a dědici sporná otázka platnosti právního úkonu, na základě kterého nabyla vlastnictví ke sporné nemovitosti, soud v řízení o dědictví není oprávněn bez dalšího tuto spornou otázku a v návaznosti na ni, zda zůstavitel byl či nebyl ke dni své smrti vlastníkem sporné nemovitosti, posuzovat. V takovém případě dědic naléhavý právní zájem na určení podle § 80 písm. c) o. s. ř., že určitá věc byla ke dni smrti zůstavitele jeho vlastnictvím má (též v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 29.10. 2019).

16. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která je použitelná i po 1.1.2024, tedy dědicům, ať už je dědicem jediná osoba nebo jich je více, nelze upírat právo, aby se domáhali určení, že věc patřila zůstaviteli ke dni jeho smrti (ve vztahu ke třetím osobám) a aby tento majetek byl projednán v pozůstalostním řízení formou dodatečného projednání dědictví. Je tomu tak proto, že v pozůstalostním řízení po 1. 1. 2014 nemůže být projednána nemovitost zapsaná v katastru, byť by se na tom všichni dědici shodli, že patřila zůstaviteli, pokud tento zůstavitel není zapsán jako vlastník v katastru. Není totiž možné, aby se vydávalo rozhodnutí o dědickém právu s tím, že se někomu potvrdí nabytí vlastnictví nemovité věci zapsané v katastru, ale katastrální úřad už následně neprovede vklad, protože tam bude chybět zápisová návaznost. V posuzovaném případě nemovitost nemohla být projednána v pozůstalostním řízení, neboť je zapsána na žalovaného a nic nebrání poté, co zůstavitelka bude ke dni smrti zapsána jako vlastník, aby tato věc byla dodatečně projednána v pozůstalostním řízení. Má se totiž za to, že jde o nově se objevivší majetek, který nešlo pro právní překážky projednat v původním řízení. Nejvyšší soud tedy přiznává i nadále dědicům právo domáhat se přímo určení, že věc patřila zůstaviteli.

16. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin vůči zůstavitelce. Jak vyplývá ze shora uvedeného ustanovení, je soud vázán výrokem trestního rozsudku. Rozsah vázanosti soudu tímto rozhodnutí příslušného orgánu pak je dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí soudu ve sporu nebo jiné právní věci v občanském soudním řízení. Z výroku o vině je pak nutné vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část. Rozhodnutí, o tom, že byl spáchán trestný čin, znamená vždy konstatování zaviněného protiprávního jednání, ale i závěr o narušení chráněných společenských vztahů a o vzniku určité újmy, jakož i závěr o existenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a zmíněnou újmou. Vázanost trestním rozsudkem v občanském soudním řízení se uplatní jenom vůči osobám, jimž byla v trestním řízení dána příležitost skutkově a právně argumentovat, jakož i činit důkazní návrhy. Z provedeného dokazování v rámci trestního řízení, které vyústilo v pravomocné odsouzení žalovaného, vyplývá jednoznačný závěr, že zůstavitelka ke dni uzavření darovací smlouvy trpěla Alzheimerovou chorobou a tento její závažný zdravotní stav vyloučil schopnost činit právní úkony, svobodně se o své vůli rozhodovat, jakož i posoudit následky svého chování. Předmětná darovací smlouva je tak neplatná. Žalovaný byl účastníkem trestního řízení a měl možnost proti shora uvedenému závěru skutkově a právně argumentovat a činit důkazní návrhy. V tomto řízení je tedy vyloučeno provádět dokazování k okolnostem zjišťovaným trestním soudem. Soud proto zamítl návrhy na doplnění dokazování video záznamem zůstavitelky a novým znaleckým posudkem k posouzení způsobilosti zůstavitelky k uzavření darovací smlouvy.

17. Žalobce měl ve věci plný úspěch a žádal náhradu nákladů řízení. Žalobci soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 57 454 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu za zastupování účastníka advokátem za čtyři úkony právní služby po 10 500 Kč z tarifní hodnoty 550 000 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne 4. 10. 2018 a dne 5. 6. 2025) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024, jeden režijní paušál ve výši 450 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025 (§ 13) a 21 % DPH ve výši 9 103,50 Kč. Tarifní hodnota předmětné bytové jednotky nejméně ve výši 550 000 Kč byla zjištěna v rámci trestního řízení. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.