11 C 336/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUD. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 549 032,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 375 639,34 Kč, to vše ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 173 393,2 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 915,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 549 032,54 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 531 186,85 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 269,5 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 549 032,54 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru dne , datum, , na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši , hodnota, Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se jej zavázala splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši , hodnota, % ročně. Pro neplnění podmínek byl úvěr zesplatněn a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 531 186,85 Kč, úroky ve výši 10 269,50 Kč, poplatky ve výši 7 576,19 Kč, úroky z prodlení ke dni postoupení ve výši 9 915,47 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila , hodnota, Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni.

2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně a žalované. Žalovaná uvedla, že není schopna dluh uhradit najednou, ale jen ve splátkách ve výši , hodnota, Kč měsíčně. Měla více úvěrů, kdy tyto splácela z dalších půjček. Když neplatila, tak se nesplacené částky zvyšovaly. Od , měsíc, rok, má stálý příjem , hodnota, Kč čistého měsíčně, její výdaje činí příspěvek na nájem , upřesnění, ve výši , hodnota, Kč, , upřesnění, , další výdaje činí splátky na půjčku , hodnota, Kč, dopravné do zaměstnání ve výši , hodnota, Kč, výdaje na léky a pojistky ve výši , hodnota, Kč, vyživovací povinnost , upřesnění, . Půjčku si vzal přítel na pomoc žalované s úhradou dalších úvěrů.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, ceníku, upomínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, , platební historie lze učinit závěr, že na základě dohody se žalovanou původní věřitel poskytl žalované částku , hodnota, Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet ve sjednaných splátkách spolu s úrokem. Úvěr by částečně určen na splacení tří úvěrů od původního věřitele v celkové výši , hodnota, Kč, zbývající prostředky nebyly účelově určeny. Žalovaná řádně nesplácela a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti, podle kterého měla žalovaná příjem , hodnota, Kč, kdy příjem byl ověřen potvrzením o příjmu. Žalovaná uvedla výdaje , hodnota, , nájemné ve výši , hodnota, Kč, dosavadní splátky činily , hodnota, Kč (žalovaná měla , hodnota, existujících úvěrů), nové splátkové zatížení tak činilo , hodnota, Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno se statistickými údaji a normativními výdaji na bydlení a s měsíčními splátkami dosavadních závazků. Dle potvrzení od zaměstnavatele činil průměrný příjem žalované , hodnota, Kč. Dle výpisu z účtu za období , měsíc, rok, až , měsíc, rok, žalovaná hospodařila za pomoci kontokorentního úvěru do mínusu, její výdaje přesahovaly její příjmy, příjmy tvořily i půjčky (např. , právnická osoba, ve výši , hodnota, Kč, , právnická osoba, , , právnická osoba, ve výši , hodnota, Kč, půjčka od , upřesnění, ), mezi její příjmy a výdaje patřily i finanční prostředky ze sázek.

4. Z dohody o úplatě, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku lze učinit závěr, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni a postoupení oznámil žalované. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě.

5. Dle informace o obsahu pracovního poměru a mzdových lístků soud zjistil, že žalovaná má sjednaný pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, Žalovaná k tomu uvedla, že je sjednán na dobu určitou. Dle mzdového lístku za , měsíc, rok, měla čistý příjem , hodnota, Kč. Dle čestného prohlášení , jméno FO, mu žalovaná přispívá na splácení půjčky, kterou má vedenou na jeho osobu, a to , hodnota, Kč, když celková výše půjčky je , hodnota, Kč.

6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Původní věřitel však nezohlednil faktické výdaje žalované, ačkoli byla značně zadlužena a své výdaje hradila z půjček a úvěrů. Z výpisu z účtů bylo zřejmé, že má žalovaná více závazků. Původní věřitel pak poskytl žalované úvěr nejen na splacení předchozích poskytnutých úvěrů, ale další částku , hodnota, Kč, která nebyla účelově určena. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Z jiných zdrojů nebyla úvěruschopnost ověřována. Původní věřitel tak neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně, neboť zde existovaly vzhledem k vysokému zadlužení a nízkému příjmu žalované důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrových smluv vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně, která nárok nabyla postoupením pohledávky, má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky ve výši 375 639,34 Kč dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaná na svůj závazek uhradila , hodnota, Kč). V řízení byl prokázán spor o možnost žalované dlužnou částku zaplatit. Lhůtu k plnění jistiny soud určí na návrh některé ze smluvních stran podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Výrok, kterým soud při využití § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určí lhůtu k plnění v budoucnu splatné části dluhu, má konstitutivní povahu. Proto nelze uvažovat o tom, že by spotřebitel z této části dluhu platil úrok z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). Z tohoto důvodu nelze uložit žalované ani ztrátu výhody splátek. Lhůtu k plnění soud určil ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, když sama žalovaná uvedla, že je schopna tuto částku splácet a odpovídá její současné majetkové situaci, která byla v řízení prokázána. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 57 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 43 %. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 655 030 Kč. Žalobkyně měla úspěch pro částku včetně příslušenství 375 639 Kč. Soud proto nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně měla cca stejný úspěch jako neúspěch