11 C 336/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUD. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 549 032,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 375 639,34 Kč, to vše ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 173 393,2 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 915,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 549 032,54 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 531 186,85 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 269,5 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 549 032,54 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru dne datum, na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši hodnota Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaná se jej zavázala splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši hodnota % ročně. Pro neplnění podmínek byl úvěr zesplatněn a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 531 186,85 Kč, úroky ve výši 10 269,50 Kč, poplatky ve výši 7 576,19 Kč, úroky z prodlení ke dni postoupení ve výši 9 915,47 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila hodnota Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni.

2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně a žalované. Žalovaná uvedla, že není schopna dluh uhradit najednou, ale jen ve splátkách ve výši hodnota Kč měsíčně. Měla více úvěrů, kdy tyto splácela z dalších půjček. Když neplatila, tak se nesplacené částky zvyšovaly. Od měsíc, rok má stálý příjem hodnota Kč čistého měsíčně, její výdaje činí příspěvek na nájem upřesnění ve výši hodnota Kč, upřesnění, další výdaje činí splátky na půjčku hodnota Kč, dopravné do zaměstnání ve výši hodnota Kč, výdaje na léky a pojistky ve výši hodnota Kč, vyživovací povinnost upřesnění. Půjčku si vzal přítel na pomoc žalované s úhradou dalších úvěrů.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, ceníku, upomínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum, platební historie lze učinit závěr, že na základě dohody se žalovanou původní věřitel poskytl žalované částku hodnota Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet ve sjednaných splátkách spolu s úrokem. Úvěr by částečně určen na splacení tří úvěrů od původního věřitele v celkové výši hodnota Kč, zbývající prostředky nebyly účelově určeny. Žalovaná řádně nesplácela a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni datum. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti, podle kterého měla žalovaná příjem hodnota Kč, kdy příjem byl ověřen potvrzením o příjmu. Žalovaná uvedla výdaje hodnota, nájemné ve výši hodnota Kč, dosavadní splátky činily hodnota Kč (žalovaná měla hodnota existujících úvěrů), nové splátkové zatížení tak činilo hodnota Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno se statistickými údaji a normativními výdaji na bydlení a s měsíčními splátkami dosavadních závazků. Dle potvrzení od zaměstnavatele činil průměrný příjem žalované hodnota Kč. Dle výpisu z účtu za období měsíc, rok až měsíc, rok žalovaná hospodařila za pomoci kontokorentního úvěru do mínusu, její výdaje přesahovaly její příjmy, příjmy tvořily i půjčky (např. právnická osoba ve výši hodnota Kč, právnická osoba, právnická osoba ve výši hodnota Kč, půjčka od upřesnění), mezi její příjmy a výdaje patřily i finanční prostředky ze sázek.

4. Z dohody o úplatě, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku lze učinit závěr, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni a postoupení oznámil žalované. Dopisem ze dne datum byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě.

5. Dle informace o obsahu pracovního poměru a mzdových lístků soud zjistil, že žalovaná má sjednaný pracovní poměr u společnosti právnická osoba Žalovaná k tomu uvedla, že je sjednán na dobu určitou. Dle mzdového lístku za měsíc, rok měla čistý příjem hodnota Kč. Dle čestného prohlášení jméno FO mu žalovaná přispívá na splácení půjčky, kterou má vedenou na jeho osobu, a to hodnota Kč, když celková výše půjčky je hodnota Kč.

6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Původní věřitel však nezohlednil faktické výdaje žalované, ačkoli byla značně zadlužena a své výdaje hradila z půjček a úvěrů. Z výpisu z účtů bylo zřejmé, že má žalovaná více závazků. Původní věřitel pak poskytl žalované úvěr nejen na splacení předchozích poskytnutých úvěrů, ale další částku hodnota Kč, která nebyla účelově určena. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Z jiných zdrojů nebyla úvěruschopnost ověřována. Původní věřitel tak neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně, neboť zde existovaly vzhledem k vysokému zadlužení a nízkému příjmu žalované důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrových smluv vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně, která nárok nabyla postoupením pohledávky, má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky ve výši 375 639,34 Kč dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaná na svůj závazek uhradila hodnota Kč). V řízení byl prokázán spor o možnost žalované dlužnou částku zaplatit. Lhůtu k plnění jistiny soud určí na návrh některé ze smluvních stran podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Výrok, kterým soud při využití § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určí lhůtu k plnění v budoucnu splatné části dluhu, má konstitutivní povahu. Proto nelze uvažovat o tom, že by spotřebitel z této části dluhu platil úrok z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). Z tohoto důvodu nelze uložit žalované ani ztrátu výhody splátek. Lhůtu k plnění soud určil ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, když sama žalovaná uvedla, že je schopna tuto částku splácet a odpovídá její současné majetkové situaci, která byla v řízení prokázána. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 57 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 43 %. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 655 030 Kč. Žalobkyně měla úspěch pro částku včetně příslušenství 375 639 Kč. Soud proto nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně měla cca stejný úspěch jako neúspěch Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).