7 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro vyklizení nemovitosti

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované vyklidit pozemek st. parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemek parc. č. hodnota, zahrada, vše zapsáno na LV č. hodnota pro obec adresa a k. ú adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 20 872,50Kč k rukám zástupce žalované Jméno advokáta, advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit pozemek st. parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemek parc. č. hodnota, zahrada, vše zapsáno na LV č. hodnota pro obec adresa a k. ú adresa ve lhůtě do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku. K důvodům podání tohoto návrhu, uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Lounech sp. zn. sp.zn. ze dne datum. Žalovaná užívá předmětné nemovitosti od uzavření manželství dne datum s žalobcem. V té době nemovitosti vlastnili rodiče žalobce, který nemovitosti nabyl po smrti rodičů žalobce v dědickém řízení do výlučného vlastnictví. Žalobce převedl nemovitosti na své děti dne datum na základě darovací smlouvy. Od této doby je žalobce oprávněn užívat nemovitosti na základě ústně uzavřené výpůjčky, a od roku 2014 na základě ústně uzavřené výprosy s podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Žalovaná do rozvodu manželství užívala nemovitosti se souhlasem žalobce jako členka jeho domácnosti. Žalobcem byla dne 14. 9. 2022 vyzvána, aby se z předmětných nemovitostí vystěhovala a tyto vyklidila, a to ve lhůtě do 30. 9. 2022, což neučinila. Žalobce je nucen řešit celou záležitost soudní cestou žalobou o vyklizení nemovitostí po rozvodu manželství podle § 769 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaná užívá předmětné nemovitosti nadále bez souhlasu žalobce a bez jakéhokoliv právního důvodu.

2. Ve vyjádření ze dne datum žalovaná uplatněný nárok žalobou neuznala, je přesvědčena, že jí svědčí stejný užívací titul k nemovitosti jako žalobci (ústí výpůjčka, resp. výprosa uzavřená s majiteli nemovitostmi, tj. s dětmi žalované). Odkázala na obsah jejího vyjádření k předžalobní výzvě žalobce o vyklizení nemovitosti. V tomto vyjádření namítala, že se jedná o dům, ve kterém společně s manželem, dnes bývalým bydlí od roku 1969 dosud, dům je ve spoluvlastnictví dětí účastníků, které v domě vychovávala, poskytovala pomoc rodičům žalobce. V domě žije s žalobcem i po jejich rozvodu, když se spolu baví, tvrdí, že na vystěhování netrvá. S ohledem na její věk a nemoc potřebuje pomoc svých dětí. Není schopna se z domu vystěhovat bez pomoci rodiny a najít si sama vhodné bydlení.

3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že - žalobce jako dárce uzavřel s jméno FO, jméno FO a Jméno žalobce jako obdarovanými dne datum darovací smlouvu, která byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni datum. Předmětem darovací smlouvy byla mj. parcela st. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. hodnota zahrada, budova čp. hodnota na stavební parcele č. hodnota zapsané u právnická osoba pro Ústecký kra, Katastrální pracoviště adresa (důkaz: darovací smlouva ze dne datum), - ke dni datum byli v listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa zapsáni vlastníci jméno FO v rozsahu ¼ vzhledem k celku, jméno FO v rozsahu ¼ vzhledem k celku a Jméno žalobce v rozsahu ½ vzhledem k celku nemovitostí parcely st. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba čp. hodnota adresa rodinný dům stojící na pozemku p. č. st. hodnota a zahrady parc. č. hodnota (důkaz: výpis z katastru nemovitostí LV č. hodnota), - žalované byla zaslána zástupkyní žalobce výzva k vyklizení domu čp. hodnota v adresa datovaná datum s odvoláním na rozsudek Okresního soudu v Lounech č. j. sp.zn., kterým bylo manželství účastníků rozvedeno a tím zanikla i rodinná domácnost, která se nacházela v uvedené nemovitosti. Žalované byla dána lhůta k vystěhování do 30. 11. 2022 (důkaz: výzva ze dne 14. 9. 2022), - manželství účastníků uzavřené dne datum bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Lounech č. j. sp.zn. ze dne datum, rozsudek nabyl právní moci datum (důkaz: rozsudek OS Louny), - výše starobního důchodu žalované činí 16 578 Kč (důkaz: doklad o výši starobního důchodu), - žalovaná byla opakovaně hospitalizovaná na interním oddělení, následně na LDN, kdy po abusu alkoholu byla zjištěna porucha rovnováhy, třes celého těla. U jmenované je důležitá abstinence alkoholu, pravidelná dietní životospráva, nutné sociální zázemí nebo ubytování v domově důchodců nebo pod kontrolou, dodržování dietního režimu a abstinence alkoholu (důkaz: lékařská zpráva tituly před jménem jméno lékaře ze dne datum), - žalovaná byla v době od datum do datum (86 dnů) hospitalizována v právnická osoba, kam byla přijata z interního oddělení adresa. Dle propouštěcí zprávy interního oddělení adresa je pacientka závislá na alkoholu. Dle zprávy psychiatrické léčebny počáteční náhled pacientky na závislost postupně mizel i přes veškerou snahu o edukaci, naléhala na dimisi a žádosti bylo vyhověno (důkaz: zpráva psychiatrické léčebny ze dne datum), - jméno FO a Jméno žalobce podepsali čestné prohlášení datované datum, ve kterém prohlásili, že pozemek st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa rodinný dům a pozemek parc. č. hodnota zahrada, vše zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa a k. ú. adresa, že přenechali k užívání pouze otci (žalobci), který jim spoluvlastnické podíly v roce 2007 daroval. Převod nemovitostí byl učiněn z důvodu obav ohledně dluhů matky (žalované), měli za samozřejmé nechat otce bez jakýchkoli omezení dál užívat tak, jak je užíval do roku 2007. Na jeho rozhodnutí ponechali, s kým bude nemovitosti užívat (důkaz: čestné prohlášení ze dne datum).

4. Svědek Jméno žalobce syn účastníků uvedl, že v domě čp. hodnota v adresa obývá s přítelkyní přízemí domu asi po dobu 5 let, mají k dispozici byt o velikosti 1+3, rodiče bydlí v patře, kde s nimi bydlel i v době jeho dětství a v přízemí bydleli prarodiče. Od rodičů se odstěhoval k přítelkyni i asi před 6 lety, kdy se s přítelkyní přestěhovali zpět do domu v adresa. V roce 2018 řešili přestěhování rodičů do bytu v přízemí, žalobce i sestra Iva s tímto souhlasil, přízemí by přizpůsobili pro rodiče a svědek s přítelkyní by se přestěhoval do patra, což matka (žalobkyně) odmítla. Do bytu užívaný rodiči nechodí, je mu známo, že otec užívá dětský pokoj, žalovaná užívá ložnici, o způsobu užívání dalších místností neví. Na nákladech za užívání domu se podílí společně, otec každý měsíc přispívá nějakou částkou, předává ji přítelkyni, výši částky nezná, ani zda se na tomto placení podílí i matka. V roce 2023 byl otcem požádán o pomoc s žalovanou, která byla pod vlivem alkoholu. Je mu známo, že otec podal žalobu na vyklizení, chování matky je neúnosné, požívá alkohol, 2x, 3x do měsíce je opilá, odmítá se léčit. Svědek odmítá pro matku zajistit nějaké bydlení, potvrdil, že v roce 2007 otec nemovitost daroval svědkovi a sestrám, chtěl tak zabránit, aby mu exekutoři vzali nemovitost. Nebavili se o tom, jak budou rodiče dům užívat, jak budou bydlet, nebyl k tomu důvod, když tehdy mezi nimi vše fungovalo. Na provoz domu a služby přispíval otci asi od roku 2009 částkou v rozmezí 3 000 – 5 000 Kč měsíčně. Od doby, kdy se přistěhoval s přítelkyní do přízemního bytu, finanční částku předává přítelkyně otci, resp. to dávají dohromady, odběr elektřiny, vody, plynu jsou hlášeny na otce. Žalobkyně pod vlivem alkoholu někdy leží před domem, je přivolaná sanitka a odvezena do nemocnice. Žalovaná se někdy v domě nezdržuje, občas popíjí s nějakým mužem, který jí kupuje alkohol. Z doslechu mu je známo, že by se matka měla občas zdržovat u toho muže v adresa, který jí do LDN, kde byla také hospitalizována, nosil alkohol a z tohoto důvodu byla z LDN propuštěna. Svědek souhlasí s vystěhováním žalované, pokud se matka bude dál chovat jako dosud. Nevadilo by mu bydlení matky v domě, pokud by se dala do pořádku, přiznala si, že má problém s alkoholem a léčila se, mohla by v domě zůstat. Svědkovi není známo na základě, jakého důvodu, žalovaná v domě bydlela, ale bydlela zde, nic proti tomu nenamítal, souhlasil, aby v bytě bydlela.

5. Z doplňujícího výslechu svědka dne datum bylo zjištěno, že se žalovaná v domě nezdržuje téměř rok, není mu známo, kde se zdržuje. V době, kdy jim otec daroval nemovitost, tak v přízemním bytě svědek přespával asi do roku 2015, pak se odstěhoval k přítelkyni a vrátil se v roce 2017. Matka měla dluhy a byla v exekucích, což byl důvod, že jim otec nemovitost daroval, chtěl zde dožít. Před podpisem darovací smlouvy ani po jejím podpisu s rodiči nijak neřešil jejich další bydlení, nemluvil o tom s nimi. Otec za bydlení v domě, nic neplatí, nebavili se o tom, svědek by ani nic nepožadoval. Po předestření části jeho výpovědi ze datum týkající se jeho vyjádření k bydlení rodičů po darování nemovitosti, potvrdil, že toto tvrzení je pravdivé, nebavili se o tom, jak budou dál v domě bydlet, zůstal stav tak, jak užívali dům předtím.

6. Svědkyně jméno FO dcera účastníků potvrdila, že rodiče (účastníci) bydleli v domě v adresa v prvním patře, společně s bratrem, v přízemí bydlela babička. Svědkyně se v roce 1994 odstěhovala ke svému partnerovi. Otec jim v roce 2007 dům daroval, z důvodu, že matka v té době měla velké dluhy, asi přes 800 000 Kč, což zjistila sestra, na matku proběhla insolvence. Otci obstavili účet, v podstatě zaplatil dluhy matky. Svědkyně založila pro otce účet na své jméno a poukázala 10 000 Kč, aby měl na platby související s bydlením, matka neprojevila žádnou snahu situaci řešit. Když jim otec daroval dům, rodiče dál bydleli v patře domu, nebyl důvod to s nimi nějak řešit, vycházeli spolu. Žádnou smlouvu o dalším způsobu užívání s rodiči neuzavírala, nejednala s nimi o tom. Svědkyně v domě nebydlela, nechala to na otci. Poté, kdy jim otec daroval nemovitost, tak rodiče dům obývali dál stejným způsobem jako dřív, s prarodiči také rodiče neměli žádnou uzavřenou dohodu o užívání domu. Nepřemýšlela o tom na základě, čeho matka v domě bydlí, mysleli si, že tam rodiče dožijí, svědkyni to nevadilo. Zjistili, že žalovaná požívá alkohol a se sestrou zajistila návštěvu v poradně na závislosti, žalovaná to však odmítla. Asi před pěti lety, kdy se bratr s přítelkyní nastěhoval do adresa, řešili možnost opravy přízemí, přestěhování rodičů do přízemního bytu, otec s tím souhlasil, matka to odmítla. Svědkyně do adresa téměř nejezdím, pokud jde o požívání alkoholu matkou, je informovaná bratrem. Naposledy byla v kontaktu s matkou asi před čtyřmi lety, mám za to, že její zdravotní problémy souvisí s požíváním alkoholu. Svědkyně by souhlasila, aby žalovaná v domě zůstala bydlet, pokud by se opravdu šla léčit.

7. Z doplňujícího výslechu svědkyně jméno FO dne datum bylo zjištěno, že jí není známo, kde se matka zdržuje matka. Darovací smlouvu sepsala svědkyně, při ověření podpisů se sešli všichni na městském úřadě, na obsahu se shodli, nebyl důvod jí více probírat. S matkou tehdy byly vztahy už narušené, nic s ní neřešili, neměla ani snahu se bavit, velkou roli hrál alkohol, nebyla s ní žádná řeč. Potvrdila, že po uzavření darovací smlouvy rodiče zůstali v domě bydlet. S otcem řešili, že bude platit elektřinu, opravy a za užívání nic nechtěli. S matkou jsme tyto otázky neřešili, nechali to na otci.

8. Svědkyně jméno FO, dcera účastníků, potvrdila, že rodiče s bratrem a sestrou bydleli v bytě v patře domu v adresa, v přízemí bydleli prarodiče, svědkyně se z domu odstěhovala v roce 1989. V roce 2007 byly důvodem darování nemovitosti žalobcem svědkyni a sourozencům dluhy žalované. Nebavili se, jak budou dál rodiče byt užívat, zda budou jim něco platit, nechali to tak, jak to bylo, tedy rodiče užívali dál byt v patře. V současné době soužití rodičů a bratra je konfliktní, není v pořádku, příčinou je alkohol matky. Dříve společně se sestrou zajistila pro matku návštěvu v poradně, což odmítla, rovněž odmítla léčbu.

9. Ze svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO, který se do obce přistěhoval v roce 2005, bydlí v sousedství účastníků, bylo zjištěno, že žalovanou často potkával v obci, potácela se, mluvila z cesty. V době prázdnin loňského roku (2024) ho manželka informovala, že žalovaná leží na silnici nedaleko rybníka a nejsou schopni s ní pohnout. Na místě, kde byla jeho manželka další osoby, žalovaná mluvila nesmysly, byla bezvládná, na výzvy, aby se zvedla, nebyla schopna reagovat. Chtěl volat rychlou pomoc, nějaký pán, kterého svědek vídal sedávat s žalovanou v autobusové čekárně, řekl, že jí nic není, že je jen „nalitá“. Po této informaci ji pak odnesli ze silnice na trávu k jejich domu. Informoval žalobce a jeho syna o tom, co se stalo, reagovali, že se o ni postarají, že taková situace se stala vícekrát.

10. Při jednáních soudu žalobce a zástupce žalované uvedli, že soudem nařízená mediace nebyla uskutečněna, neboť dle informace od mediátora se žalovaná k mediaci nedostaví. Do července roku 2024 žalobci nebylo o žalované nic známo. V červenci se nastěhovala zpět do domu v adresa, do května měla být hospitalizována v psychiatrické léčebně. Stále požívá alkohol, účastníci spolu nekomunikují. V roce 2025 byla žalovaná hospitalizována v LDN v adresa, dne datum byla přivezena do bydliště a téhož dne pro žalovanou přijel její přítel a odvezl jí k sobě do obce adresa, následující den přijel pro věci žalované. V bytě situovaném v patře domu, kde účastníci vedli společnou domácnost do doby rozvodu manželství, žalovaná užívala místnost, dříve využívanou jako ložnice, žalobce užíval a užívá nadále obývací pokoj, společně užívali třetí místnost, původně užívaná jako dětský pokoj, dále kuchyň a příslušenství. Věci žalované se nacházejí pouze v těchto místnostech. Zástupce žalované ohledně klientky uvedl, že tato není kontaktní, nemá o ní aktuální informace. Zprávou léčebny byla prokázaná hospitalizace žalované v době od datum do datum (86 dnů) v právnická osoba.

11. Podle ustanovení § 768 z. č. 89/23012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení (odst. 1). Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně (odst. 2).

12. Podle ustanovení § 769 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

13. Podle ustanovení § 770 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

14. Podle § 3028 odst. 1, 2 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

15. V občanském zákoníku z. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) účinném do 31.12. 2013 nebylo právo bydlení manžela v případě, kdy manželé společně bydleli v domě, k němuž měl výhradní vlastnické právo druhý z nich, výslovně upraveno. Soudní praxe dovodila, že manžel, který za trvání manželství užívá byt v domě, jehož vlastníkem je druhý z manželů, odvozuje své právo v tomto bytě bydlet od existujícího rodinně právního vztahu (odkaz na stanovisko Nejvyššího soudu SR ze dne 15. 6. 1977, sp. zn. Cpj 11/77).

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že účastníci uzavřeli manželství dne datum a užívali nemovitosti – pozemek st. parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemek parc. č. hodnota, zahrada, zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa a k. ú adresa, které vlastnili rodiče žalobce. Dům má dvě bytové jednotky, účastníci bydleli v bytě v patře domu společně s dětmi účastníků, vedli zde společnou domácnost a byt v přízemí užívali rodiče žalovaného. Za situace, kdy vlastníky nemovitostí byli rodiče žalobce, není právním důvodem obývání domu manželi nájem nebo vlastnické právo manžela, ale svolení rodičů žalobce k užívání domu. Oba manželé měli právo bydlení v jejich domě a právo bydlení jednoho z manželů bylo odvozeno od práva bydlení druhého z manželů.

17. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že za trvání manželství se žalobce později stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, účastníci zde stále měli společnou domácnost. Žalobce tak měl výhradní právo zde bydlet a žalované vzniklo právo bydlení. Žalobce dne datum, kdy byl výlučným vlastníkem nemovitostí, převedl nemovitosti darovací smlouvou ze dne datum na své děti, a to Jméno žalobce, jméno FO a jméno FO, kteří stále nemovitosti vlastní.

18. Svědeckými výpověďmi dětí účastníků, lze mít za prokázané, že nesouhlasí, aby nemovitosti, které mají ve spoluvlastnictví, užívala žalovaná, mají výhrady k nevhodnému chování žalované. Vliv alkoholu na chování žalované bylo prokázáno výslechem svědka tituly před jménem jméno FO, sklon k požívání alkoholu žalovanou a její závislost na alkoholu byla doložena lékařskou zprávou a zprávou právnická osoba, kde byla léčba k její žádosti ukončena. Důvodem nesouhlasu spoluvlastníků s bydlením žalované v jejich nemovitosti je její závislost na alkoholu a nevhodné chování pod vlivem alkoholu. Pokud by došlo ke změně v chování na straně žalované, pak by jí nebránili bydlet dál v domě. Účastníci souhlasili s nařízením mediace, která však pro nezájem žalované nebyla realizovaná.

19. Listinnými důkazy, výpověďmi svědků bylo prokázáno, že účastníci poté, kdy žalobce daroval dětem účastníků tyto nemovitosti, nadále zde bydleli, vedli zde společnou domácnost, bydlel zde i jejich syn Jméno žalobce asi do roku 2015, který přespával v přízemním bytě. Žalobce darováním nemovitostí dětem účastníků přestal mít silnější právo k domu, které měl jako jeho vlastník, děti účastníků se staly spoluvlastníky, respektovaly existující stav užívání nemovitosti rodiči, k žádné změně týkající se bydlení nedošlo, účastníci dál bydleli v domě, žádnou smlouvu o způsobu užívání s rodiči neuzavřeli. Z výpovědí svědků měl soud za prokázané, že spoluvlastníci (děti účastníků) nejednali s rodiči o dalším způsobu užívání, nebavili se o tom, jak svědci uvedli, nebyl důvod to s rodiči řešit, vycházeli spolu, mysleli si, že zde rodiče dožijí, s žalobcem řešili úhrady za elektřinu, opravy, za užívání nemovitosti nic nechtěli, což měl soud za prokázané výpovědí svědků. Účastníci nadále bydleli v nemovitosti, měli zde rodinnou domácnost, a to i po datum. Manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni datum. Po rozvodu jejich manželství, nedošlo mezi nimi k dohodě, kdo bude v domě dále bydlet.

20. Předpokladem návrhu rozvedeného manžela na uložení povinnosti druhému manželovi vystěhovat se (§ 769 o. z.) je rozvod manželství, rodinná domácnost, absence stejného nebo společného práva (vlastnické, nájemní), slabší právo manžela, než je právo druhého manžela a absence dohody rozvedených manželů. Aktivně legitimován k podání takovéto žaloby je rozvedený manžel se silnějším postavením.

21. Předpokladem návrhu rozvedeného manžela na zrušení dosavadního práva toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodnout o způsobu náhrady za ztrátu práva (768 o. z.) je rozvod manželství, rodinná domácnost, stejné nebo společné právo manželů (služebnost, výměnek), absence dohody rozvedených manželů. Legitimovaní k podání takovéto žaloby jsou rozvedení manželé.

22. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce není v postavení vlastníka nemovitostí, výlučného nájemce, výlučným uživatelem služebnosti bytu, spoluvlastníci nemovitostí (děti účastníků) s ním nejednali o obsahu dalšího užívání nemovitostí, o tomto se nebavili, poté co jim nemovitosti daroval do spoluvlastnictví. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že žalobce nemovitosti užíval na základě ústně uzavřené výpůjčky a od roku 2014 na základě ústně uzavřené výprosy s podílovými spoluvlastníky. Tato tvrzení o ústně uzavřených dohodách z provedených důkazů nevyplývají. Dle svědků, nedošlo poté, kdy jim žalobce nemovitosti daroval, k žádnému jednání s žalobcem o dalším užívání nemovitosti, nemohla tedy být ani uzavřena tvrzená výpůjčka. Nebylo prokázáno, že po roce 2014 účastnici jednali s žalobcem, že se ústně dohodli na výprose pro žalobce. Obsahem výprosy je právo věc do odvolání bezplatně užívat (§ 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa). Smlouva o výprose na rozdíl od smlouvy o výpůjčce neobsahuje určení doby, po kterou je věc přenechána k užívání, ani účelu. Spoluvlastníci respektovali bydlení rodičů, tak jak nemovitosti užívali ve stejném rozsahu jako v době před uzavřením darovací smlouvy.

23. Po provedeném dokazování soud uzavírá, že účastníci jako rodiče spoluvlastníků jsou ke spoluvlastníkům ve stejném postavení, vzniklo jim za trvání manželství stejné odvozené právo bydlení v předmětném domě ve vlastnictví svých dětí. Nebyly shledány důvody pro vyklizení nemovitostí dle ustanovení § 769 o. z. a žaloba byla zamítnuta.

24. Soud poukazuje na ustanovení § 770 o. z. upravující situaci, kdy manželé měli právo bydlet s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého. Předpokladem práva žádat vystěhování pak je rozvod manželství, právo manželů v bytě bydlet, kdy právo jednoho bylo odvozeno od práva druhého. Může jít o situaci, kdy vlastníkem nemovitosti je třetí subjekt např. rodič jednoho z manželů. Pasivně legitimován je rozvedený manžel, kterému rozvodem odvozené právo zaniklo. Legitimován k podání žaloby je pak ten, kdo má k nemovitosti věcné nebo závazkové právo, od jehož práva bylo odvozeno právo druhého z manželů. Pokud by v projednávané věci bylo právo žalované v nemovitostech bydlet odvozeno od práva žalobce, pak k podání žaloby jsou legitimovaní spoluvlastníci nemovitosti a je na místě podanou žalobu zamítnout.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba zamítnuta, soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) odměnu za právní zastoupení dle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, a to za pět úkonů po 1 500 Kč, (§ 9 odst. 1, § 7 za převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 22. 2. 2023, účast u jednání soudu dne datum, datum, datum), pět režijních paušálů po 300 Kč k úkonu, dále odměnu za právní zastoupení dle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 za 3 úkony po 2 300 Kč § 9 odst. 1, § 7 za účast u jednání soudu v roce 2025 dne 24. 3., 30. 6., 17. 9.), tři režijní paušály po 450 Kč k úkonu a 21% DPH ve výši 3 622,50 Kč. Požadovanou odměnu za podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený náklad, když podání obsahuje popis chování žalobce a dětí účastníků po jednání soudu, tato nebyla žalované přiznaná. Soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalované celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 20 872,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty k plnění než zákonné lhůty k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, exekuci.