19 C 234/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovanému: Statutární město Mladá Boleslav, IČO 00238295 sídlem Komenského náměstí 61, 293 01 Mladá Boleslav zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení částky 4 058 096,86 Kč s Anonymizováno

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 058 096,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 058 096,86 Kč ode dne 14. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 120 407,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 4 058 096,86 Kč s příslušenstvím (žalobkyní označeným jako „zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně“ od 14. 2. 2025 do zaplacení). Žalobkyně tvrdila, že v souvislosti se zhotovením stavby „, adresa, “ podle smlouvy o dílo č. OStRM/2021/19 ze dne 14. 4. 2021, ve znění dodatků č. 1 až 6, došlo k podstatnému prodloužení doby realizace a přerušení prací z důvodů na straně žalované (zejména nedostatečná kvalita dokumentace pro provedení stavby, změny zadání, neposkytování součinnosti, stavební nepřipravenost spočívající v nezajištění připojení rozvodů NN). V důsledku toho jí měly vzniknout náklady (mzdy zaměstnanců včetně odvodů, doprava, energie, zařízení staveniště – pronájmy lešení, zařízení, oplocení, kontejnerů a toalet), které dle jejího tvrzení nebyly zahrnuty v ceně díla sjednané smlouvou ani dodatky, a měly představovat škodu způsobenou porušením smluvních povinností žalované. Žalobkyně dále uváděla, že předložila změnové listy č. 17 a 48 reflektující vzniklé vícenáklady, avšak žalovaná je neschválila. Žalobkyně přesto akceptovala dodatky prodlužující termíny bez současného navýšení ceny v očekávání, že vícenáklady budou projednány a zohledněny dodatečně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že své smluvní povinnosti splnila, že prodloužení termínů a změny předmětu plnění byly vždy řešeny písemnými dodatky (včetně úprav ceny), přičemž důvody prodloužení byly dle žalované na obou stranách smluvního vztahu a zčásti i objektivní (zejména závislé na postupu třetí osoby – distributora elektřiny). Uplatňovaný nárok žalobkyně žalovaná považovala za nepřípustný, obcházející ujednání smlouvy o dílo, zejména požadavek písemných dodatků pro změnu ceny a pravidla veřejné zakázky. Uplatněné položky (mzdy, doprava, energie, zařízení staveniště) měly být typově zahrnuty v ceně díla. Žalovaná rovněž namítala, že žalobkyně měla možnost posoudit a zkontrolovat předanou dokumentaci před podpisem smlouvy, přesto smlouvu uzavřela.Skutková zjištění soudu, smlouva o dílo3. Ze smlouvy o dílo ze dne 14. 4. 2021, dodatků č. 1 až 6, výzvy k zahájení plnění a předání staveniště ze dne 15. 11. 2021, protokolu o předání a převzetí díla ze dne 4. 12. 2023 a z listinné korespondence účastníků soud zjistil následující. Účastníci uzavřeli dne 14. 4. 2021 smlouvu o dílo v režimu veřejné zakázky (čl. 1.6 Smlouvy). Tomu odpovídá i vyšší důraz na písemnou formu změn a předvídatelnost ujednání o ceně a termínech. Žalobkyně jako dodavatel v zadávacím řízení měla před podáním nabídky ze zákona možnost se se zadávací dokumentací a projektovými podklady seznámit, vyhodnotit jejich obsah a případně požádat zadavatele o vysvětlení či doplnění zadávací dokumentace. V jednání před soudem žalobkyně na dotaz soudu nedokázala odpovědět a prokázat, zda této možnosti využila.

4. Cena díla byla sjednána na základě úplného a závazného rozpočtu, přičemž smlouva obsahovala ujednání, že cena zahrnuje i režijní a vedlejší náklady zhotovitele viz čl. 5.2 smlouvy (řízení a administrativu, koordinaci, zařízení staveniště a další náklady uvedené ve smlouvě). Smlouva současně stanovila, že změny předmětu díla a změny ceny (včetně víceprací) vyžadují předchozí písemné odsouhlasení a písemný dodatek (zejména čl. 3.5 a čl. 5.7 až 5.10 Smlouvy). Podle čl. 1.2 smlouvy odpovídal za správnost a úplnost zadávací dokumentace objednatel, zároveň však v čl. 1.3 zhotovitel prohlásil, že k datu podpisu smlouvy překontroloval předanou dokumentaci pro provádění stavby a zadávací dokumentaci a promítl okolnosti realizace do jednotkových cen své nabídky. Dle čl. 1.4 byl zhotovitel povinen písemně upozornit na zjištěné vady, rozpory a neúplnosti dokumentace ihned po jejich zjištění. Při podpisu smlouvy byla sjednána konečnácena díla 278 876 840,14. Reálně za dílo žalobkyní účtováno a žalovanou uhrazeno 39 871 386,36 Kč (l.č. 53 protokol o předání a převzetí díla). Podle čl. 5.9 právo na zvýšení ceny díla zaniká, není-li potřeba zvýšení sdělena objednateli do 5 dnů, kdy se potřeba dalších prací dodávek a činností objevila. Cena díla v závěrečné fakturaci i při předání byla uváděna ve výši dle smlouvy a jejích dodatků, tedy v té době nebyly vícepráce nyní tvrzené žalovanou nijak oficiálně vyúčtovány. Na tom nic nemění případné diskuse o nich ani předložení neschválených změnových listů.Tvrzené vady dokumentace a reakce žalobkyně5. Dopisy žalobkyně z 24. 6. 2021 (č. l. 57), 19. 7. 2021 (č. l. 60), 29. 11. 2021 (č. l. 61), tvrzení pří jednání žalobkyně 4. 11. 2025. Z nich soud zjistil, že žalobkyně vytkala vady dokumentace až několik měsíců po podpisu smlouvy. Při jednání soudu dne 4. 11. 2025 přitom žalobkyně uvedla do protokolu (l.č. 137 verze), že již před podpisem smlouvy zjistila v zadávací dokumentaci vady, které vylučovaly, aby se podle dokumentace stavělo. Svoje prodlení s vytčením vad dokumentace odůvodnila „praxí“. Žalobkyně neprokázala, že by ještě před uzavřením smlouvy případně v řádu několika dní po té žalovanou písemně upozornila na jakékoli nedostatky dokumentace. Zároveň připustila, že před podpisem věděla, že bude nutno rozpočet změnit, a to s ohledem na v budoucnu přepracovanou dokumentaci. Dále žalobkyně uvedla do protokolu (l.č. 138), že žalovanou upozornila na nedostatky zadávací dokumentace a nutnost ji přepracovat včetně rozpočtu až dopisem ze dne 24. 6. 2021 (l.č. 57), tedy ne do 5 dní od zjištění nedostatků (zjistila již před podpisem smlouvy). Tím žalobkyně porušila povinnost stanovenou v čl. 1.4 smlouvy a v souladu s článkem čl. 3.4 nastala právní fikce, podle které je předmět smlouvy nade vší pochybnost realizovatelný a navržený bez závad. Smlouva současně stanovila, že změny předmětu díla a změny ceny (včetně víceprací) vyžadují předchozí písemné odsouhlasení a písemný dodatek (zejména čl. 3.5 a čl. 5.7 až 5.10 Smlouvy).

6. Žalobkyně v rámci korespondence (zejména dopisy z 24. 6. 2021 a 19. 7. 2021) upozorňovala na potřebu dopracování dokumentace pro provedení stavby a na riziko zvýšení nákladů. V řízení však žalobkyně současně připustila, že se se zadávací dokumentací seznámila před podpisem smlouvy, že její stav znala již v době přípravy rozpočtu a že již tehdy byla přesvědčena, že dokumentace trpí zásadními nedostatky.Zahájení prací a průběh realizace díla7. Výzva k zahájení prací a protokol o předání staveniště ze dne 15. 11. 2021 (č. l. 48, 51) K zahájení realizace díla žalovaná žalobkyni vyzvala dne 15. 11. 2021; v tento den došlo k předání staveniště. Byl tak dodržen čl. 4.3 smlouvy, podle kterého mělo dojít k zahájení do roka od podpisu smlouvy. Tvrzení žalobkyně o vzniku více nákladů z důvodu zahájení stavby až 15. 11. 2021 je tak zcela nedůvodné.Průběh prací a dodatky č. 1–6, dokončení díla8. V průběhu realizace byly uzavřeny dodatky ke smlouvě, jimiž účastníci upravovali termíny, předmět plnění a v řadě případů i cenu. Dodatky č. 1, 2, 4 a 6 obsahovaly navýšení ceny díla na základě odsouhlasených změnových listů; dodatek č. 5 výslovně uvádí, že ostatní ustanovení předchozích dodatků, včetně cenových ujednání, zůstávají nedotčena.

9. Dodatek č. 3 (6. 6. 2022) upravil termín dokončení; jako důvody změny termínu jsou v něm uvedeny nepředvídatelné události související s válečným konfliktem na Ukrajině (odliv pracovních sil a dopady do dodavatelského řetězce) a dále rozšíření mikropilotového založení a změna typu zdiva na základě vyjádření statika a následného doplnění dokumentace pro provedení stavby.

10. Dodatek č. 5 (22. 11. 2022) posunul termín dokončení díla; jako důvody pro posun jsou v něm uvedeny zejména změny DPS (včetně chyb projektanta a neplnění termínů ze strany autorského dozoru), požadavky investora a jeho nájemce, nepředpokládatelná zjištění v průběhu výstavby (mj. výtahová šachta a schodiště – založení / prodloužení mikropilot, stav rozvodů ZTI v 1. a 2. NP), dodavatelskoodběratelské vztahy (dodávka materiálu stropu 5. NP) a návaznost na stávající objekt a jeho stav (zejména ZTI).

11. Dodatek č. 6 (21. 3. 2023) změnil předmět díla o vícepráce a méněpráce vymezené v příloze (změnové listy) a současně upravil cenu díla tak, že cena ve znění dodatku č. 6 činí 40 131 352,12 Kč bez DPH. Dále došlo k přerušení běhu lhůty pro dokončení: lhůta do 31. 3. 2023 byla přerušena dne 21. 3. 2023 (včetně) s tím, že počet dní k dokončení zůstává zachován (11 kalendářních dní) a zhotovitel má zahájit pokračování přerušených prací nejdéle do 21 dnů od zaslání výzvy k dokončení díla. Jako důvod pozastavení stavby je v dodatku uvedeno, že stavbu nelze dokončit v plném rozsahu (včetně revizí zařízení) z důvodu okolností napojení na elektřinu, které nejsou závislé na vůli ani jedné ze smluvních stran, s ohledem na možnosti a schopnosti ČEZ jako dodavatele elektřiny.

12. Změnový list č. 17 (náklady na vedení a organizaci stavby) a změnový list č. 48 (náklady na zařízení – odvlhčovač a elektrické topidlo). Tyto změnové listy přeložené žalovanou nebyly žalovanou akceptovány a nebyly zahrnuty do dodatků. Žalobkyně i přesto uzavřela dodatky, které měnily termíny a/nebo cenu, aniž by k těmto dvěma změnovým listům bylo uzavřeno ujednání o navýšení ceny.

13. Soud k zjištěním z jednotlivých dodatků (viz předchozí text), uzavírá:- termíny (včetně přerušení prací) byly měněny z objektivních příčin (nedostatek pracovnísíly, změny dle statika, nedostupnost dodávek, prodlení způsobené ČEZ),- předmět díla byl několikrát upraven,- akceptované vícepráce jsou výslovně uvedeny v dodatcích,- neakceptované změnové listy (zejm. č. 12, 17, 48) nevstoupily do smlouvy- přerušení prací bylo způsobeno okolnostmi na straně třetí osoby (ČEZ), nikoli žalovanou,a že v době přerušení se na stavbě nemělo pracovat.

14. Z předávací dokumentace soud zjistil, že převzetí díla proběhlo dne 4. 12. 2023; při vyčíslení ceny díla v předávací dokumentaci a při závěrečné fakturaci byla žalobkyní vyúčtována cena dle smlouvy ve znění dodatků s odečtením méněprací (žalobkyně uvedla, že cena sjednaná dodatky činila 40 131 352,15 Kč a fakticky účtovaná cena byla 39 871 386,36 Kč bez DPH z důvodu odečtení méněprací).Tvrzené náklady – kniha jízd, mzdové náklady, faktury15. Faktury č. l. 74–89 z nich soud zjistil jednotlivé částky, které žalobkyně označuje za škodu. Kniha jízd č. l. 91–100 z ní soud zjistil náklady za období 1. 8. 2022–31. 12. 2023. V tomto období byly termíny prodlouženy dodatky č. 3 a 5, a to z důvodů na straně žalobkyně nebo z objektivních důvodů. Mzdové náklady č. l. 101–103 z nich soud zjistil tvrzené náklady na vedení stavby, které žalobkyně požaduje jako škodu.

16. V průběhu jednání žalobkyně výslovně uvedla, že požadované částky uplatňuje jako náhradu škody proto, že pro uplatnění jako vícepráce vnímá, že nemá právní titul. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že by tyto náklady byly v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované.Zamítnuté důkazy17. V průběhu jednání soud žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno jednak ohledně právního důvodu nároku (zejména za situace, kdy smlouva vyžadovala písemné ujednání o změně ceny), a dále ohledně prokázání vzniku a výše tvrzené škody (tj. že částky skutečně z jejího majetku ušly).

18. Po tomto poučení žalobkyně navrhla doplnění dokazování zejména o výpisy z účtu k prokázání úhrad a dále o svědecké výpovědi k prokázání jednání o změnových listech a o další písemnou komunikaci k výtkám vůči dokumentaci. Soud tyto další důkazy neprovedl, neboť- mezi účastníky nebylo sporné, že probíhala jednání o změnových listech, a že žalobkyně v průběhu realizace vůči dokumentaci uplatňovala výhrady;- pro posouzení věci bylo podstatné, že účastníci přes tato jednání uzavřeli písemné dodatky, které změny termínů a ceny upravily jen v rozsahu v nich výslovně zachyceném, a tento stav podpisem dodatků akceptovali;- žalobou uplatněný nárok soud nepovažoval za nárok na náhradu škody, nýbrž (svým obsahem) za požadavek na dodatečné finanční plnění související s realizací díla, které mělo být – pokud vůbec – řešeno v režimu smluvních ujednání o změně ceny;- dodatečně navržené důkazy tak nemohly zvrátit závěr o nedostatku právního základu uplatněného nároku.Právní posouzení19. Soud věc posoudil podle právní úpravy smlouvy o dílo v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), zejména podle § 2586 a násl. (smlouva o dílo) a dále s přihlédnutím k § 2620 (cena určená pevnou částkou nebo rozpočtem) a k ujednáním účastníků o ceně a změnách díla. V rozsahu, v němž žalobkyně svůj požadavek formulovala jako nárok na náhradu škody, soud přihlížel k obecné úpravě odpovědnosti za škodu, zejména k § 2913 občanského zákoníku (porušení smluvní povinnosti).

20. Soud přihlédl rovněž k tomu, že smlouva byla uzavřena na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V režimu veřejné zakázky nese zadavatel odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek (§ 36 odst. 3 ZZVZ); dodavatel je však povinen včas uplatnit výhrady a využít postup dle § 98 ZZVZ. Vědělli či měl a mohl vědět o nedostatcích dokumentace, a přesto bez cenové rezervace uzavřel smlouvu a následné dodatky, nemůže následně obcházet písemný režim změny ceny žalobou na náhradu režijních nákladů. V režimu veřejných zakázek platí zvýšený požadavek na dodržení smluvně ujednané písemné formy změn ceny a závaznost nabídkové ceny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2008, sp. zn. , spisová značka, , a rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ). Veřejná zakázka předpokládá profesionální postup zhotovitele, který svou nabídkou potvrzuje, že je schopen dílo provést na základě poskytnuté dokumentace a za nabídnutou cenu. Po uzavření smlouvy proto nelze nedostatky dokumentace – nejsouli zcela mimořádné a při odborné péči nezjistitelné – využít k dodatečnému navyšování ceny mimo režim písemných smluvních změn a cenových dodatků.

21. Soud zohlednil i ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k otázce víceprací, pevně sjednané ceně a písemné formě změn smlouvy o dílo. Podle závěrů Nejvyššího soudu platí, že vícepráce nebo změny ceny sjednané mimo písemnou formu vyžadovanou smlouvou nezakládají nárok na úhradu, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení; plnění je třeba posuzovat výlučně v rámci smlouvy o dílo (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , spisová značka, a ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud dlouhodobě zdůrazňuje, že sjednání pevné ceny díla vylučuje příčinnou souvislost mezi tvrzenou neúplností či vadami projektové dokumentace a náklady zhotovitele na vícepráce. Tyto náklady nepředstavují škodu(§ 2913 o. z.), protože se jedná o riziko smluvně převzaté zhotovitelem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. , spisová značka, ).

22. Soud dále akcentuje, že nedostatky zadávací nebo projektové dokumentace nemusí po uzavření smlouvy zakládat automatický důvod pro navýšení ceny díla, zejména mohlli zhotovitel tyto skutečnosti zjistit při běžné odborné péči již v zadávacím řízení. Judikatura Nejvyššího soudu je v tomto ohledu konzistentní: „jestliže měl zhotovitel možnost dokumentaci prověřit nebo využít postup podle § 98 ZZVZ a neučinil tak, jdou později namítané vady dokumentace k jeho tíži“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Judikatura současně vykládá, že pokud ji bylo možné odhalit při běžné odborné péči nebo využitím postupů, které právní úprava veřejných zakázek poskytuje (např. žádost o vysvětlení zadávací dokumentace § 98 ZZVZ); vada dokumentace sama o sobě není „mimořádnou nepředvídatelnou okolností“ § 2620 odst. 2 občanského zákoníku (viz NS , spisová značka, ). Z dokazování vyplynulo, že žalobkyň vadu dokumentace odhalila ještě pře podpisem smlouvy, avšak nijak v tomto směru nejednala.K povaze uplatněného nároku23. Žalobkyně uplatnila částku 4 058 096,86 Kč jako „škodu“ (vícenáklady) vzniklou prodloužením a přerušením realizace díla. Z obsahu žaloby i z přednesu žalobkyně však vyplývá, že se jedná o náklady, které žalobkyně spojovala s realizací díla a s dobou jeho provádění (mzdy osob zajišťujících vedení stavby, doprava, energie, zařízení staveniště). Tyto položky jsou svou povahou typicky náklady zhotovitele související s provedením díla (režijní/organizační náklady), nikoli samostatné oddělitelné plnění stojící mimo rámec původní smlouvy o dílo. Ujednání pevné/rozpočtové ceny díla zahrnuje typové režijní náklady zhotovitele; časová prolongace bez písemné dohody o cenové kompenzaci nezakládá samostatný nárok na náhradu škody (§ 2620 o. z.; NS , spisová značka, – náklady na vícepráce nejsou škodou v příčinné souvislosti s neúplnou dokumentací).

24. Z tohoto důvodu nejde o případ, kdy by žalobkyně poskytla žalované plnění nesouvisející s původní smlouvou a poskytnuté bez smlouvy (a tedy o potenciální bezdůvodné obohacení), ani o situaci, kdy by mezi stranami vznikla nová samostatná smlouva (byť i jen ústně) vedle smlouvy původní; takový závěr by ostatně neodpovídal ani režimu veřejné zakázky a smluvním ujednáním o písemné formě změn. Naopak, žalobkyní uplatněné náklady bezprostředně souvisejí s realizací díla podle původní smlouvy o dílo.

25. Smlouva o dílo byla uzavřena s cenou stanovenou na základě úplného a závazného rozpočtu a současně obsahovala ujednání o tom, že cena zahrnuje i další (vedlejší a režijní) náklady zhotovitele včetně řízení a administrativy a zařízení staveniště. Smluvní režim současně výslovně vyžadoval, aby změny předmětu plnění a zejména změny ceny byly sjednány písemně (dodatkem) a aby vícepráce byly před realizací písemně odsouhlaseny.

26. Žalobkyně opakovaně uzavřela dodatky upravující termíny/cenu bez promítnutí ZL 17 a 48 či výhrady dalšího nároku; takový postup je akceptací cenového režimu bez dodatečné náhrady za prolongaci. Prodloužení času bez současné cenové kompenzace nelze dodatečně kvalifikovat jako škodu; jde o důsledek rozdělení rizik v režimu pevné/rozpočtové ceny.

27. Za tohoto smluvního nastavení nelze připustit, aby zhotovitel po uzavření dodatků a po vyúčtování ceny dle smlouvy ve znění dodatků požadoval další plnění za náklady související s prováděním díla, které nebyly smluvně dohodnuty v dodatku, a to tím spíše, že účastníci v průběhu realizace cenu opakovaně upravovali právě prostřednictvím dodatků navázaných na odsouhlasené změnové listy.K tvrzenému porušení smluvních povinností žalované28. Žalobkyně jako základ porušení povinností žalované uváděla především vady dokumentace pro provedení stavby. V řízení však žalobkyně připustila, že stav dokumentace znala již před podpisem smlouvy (včetně fáze přípravy rozpočtu) a přesto smlouvu uzavřela. Smlouva zhotoviteli ukládala povinnost uplatnit výhrady k nevhodným či chybným podkladům v ujednané lhůtě a prokazatelně písemně.

29. Z listiny ze dne 24. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala na potřebu dopracování dokumentace a předestírala rizika, avšak vzhledem k ujednaným smluvním lhůtám a s ohledem na to, že žalobkyně měla stav dokumentace znát před podpisem smlouvy, nepovažoval soud tato tvrzení za způsobilá založit odpovědnost žalované za škodu v nyní uplatněném rozsahu. Za situace, kdy šlo o plnění v režimu veřejné zakázky a žalobkyně v čl. 1.3 Smlouvy deklarovala překontrolování zadávací dokumentace a dokumentace pro provádění stavby a současně byla v čl. 1.4 a 3.4 Smlouvy sjednána povinnost včasných písemných výtek, soud nepovažoval tvrzené vady dokumentace za takové, které by bez dalšího založily mimosmluvní nárok žalobkyně na úhradu „vícenákladů“.

30. K prodlužování termínů soud konstatuje, že důvody prodloužení byly v dodatcích výslovně uvedeny. Z dodatku č. 3 plyne, že prodloužení termínu nebylo sjednáno z důvodů na straně žalované, nýbrž z důvodů zahrnujících okolnosti na straně zhotovitele a objektivní okolnosti (mj. pracovní síla, dodavatelské souvislosti, statické šetření). Přerušení prací podle dodatku č. 6 bylo sjednáno s odkazem na okolnosti závislé na možnostech a schopnostech třetí osoby (distributora), a účastníci takovou situaci smluvně řešili. Neprokázalli zhotovitel porušení konkrétní součinnostní či jiné smluvní povinnosti objednatele (např. k NN napojení) a okolnosti prodloužení byly objektivní nebo na straně třetí osoby, nelze dovodit odpovědnost objednatele za časově závislé režijní náklady zhotovitele (§ 2913 o. z.)K náhradě škody podle občanského zákoníku31. Žalobkyně opírala svůj požadavek o odpovědnost za škodu z porušení smluvní povinnosti. Aby mohl být nárok na náhradu škody úspěšný, musela by žalobkyně tvrdit a prokázat porušení konkrétní povinnosti žalovanou, vznik škody, příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a škodou a výši škody. Soud uzavírá, že žalobkyně již v rovině právního základu neprokázala, že by se žalovaná dopustila takového porušení smluvní povinnosti, které by zakládalo odpovědnost žalované za žalobkyní uplatněné položky. Uplatněné položky navíc mají povahu nákladů souvisejících s prováděním díla, které byly (dle smlouvy) typově zahrnuty v ceně, a které se měly – pokud měly být kompenzovány nad rámec sjednané ceny – stát předmětem písemné dohody o změně ceny. Soud dále přihlédl k tomu, že cena díla byla v průběhu realizace opakovaně navyšována dodatky, přičemž žalobkyně následně vyúčtovala konečnou cenu díla dle smlouvy ve znění dodatků (s odečtením méněprací). Za tohoto stavu soud neshledal prostor pro paralelní uplatnění dalších částek jako „škody“ pouze z důvodu, že nebyly akceptovány určité změnové listy.K možnosti změny ceny soudem32. Soud zvažoval, zda by bylo možné uvažovat o soudním zásahu do ceny díla v režimu občanského zákoníku pro zcela mimořádné nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla. Strany zohlednily okolnosti v dodatcích (Dodatky č. 3 a 6) a soud neshledal, že by v projednávané věci šlo o situaci tohoto druhu. Nadto cena díla se v průběhu realizace zvýšila z původní částky přibližně 28 mil. Kč na částku blížící se 40 mil. Kč, a to prostřednictvím písemných dodatků, aniž by bylo prokázáno, že by nastala taková zcela mimořádná a nepředvídatelná okolnost, která by odůvodňovala další soudní zásah. Komplikace v dodavatelských řetězcích či závislost na třetí osobě nepředstavují bez dalšího „zcela mimořádné a nepředvídatelné okolnosti“ ve smyslu § 2620 odst. 2 o. z.; soudní zásah do ceny je výjimečný (NS , spisová značka, ).K tvrzení žalobkyně o „předsmluvní odpovědnosti“33. Žalobkyně v řízení uváděla, že podepsala dodatky bez zahrnutí změnových listů č. 17 a 48 s očekáváním, že žalovaná následně přistoupí na uzavření dalšího dodatku, a dovozovala z toho odpovědnost žalované z titulu nepoctivého jednání při jednání o uzavření smlouvy.

34. Soud k tomu uvádí, že vztah účastníků byl v rozhodné době primárně vztahem smluvním, jehož obsah byl opakovaně měněn písemnými dodatky. Pokud účastníci jednali o změnových listech, avšak následně uzavřeli dodatky, které změny ceny v uplatněném rozsahu neobsahovaly, je rozhodující pro posouzení práv a povinností účastníků obsah těchto dodatků. Samotné očekávání žalobkyně založené na „dobrých obchodních vztazích“ nemůže překonat jasná smluvní pravidla o způsobu změny ceny. Ani legitimní očekávání založené na obchodních jednáních bez konkrétního ujištění či příslibu uzavřít dodatek nemůže překonat zásadu pacta sunt servanda a smluvní požadavek písemné formy změn ceny (NS , spisová značka, ).Závěr o důvodnosti žaloby.

35. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se domáhala plnění, které nebylo smluvně sjednáno jako změna ceny díla, a současně neprokázala splnění předpokladů odpovědnosti žalované za škodu ve vztahu k uplatněným částkám. Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

36. Pokud jde o žalobkyní uplatněný úrok z prodlení, soud se tímto příslušenstvím samostatně nezabýval, neboť sdílí osud jistiny.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 120 407,10 Kč. Náklady žalobkyně sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem, jehož odměna byla určena podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 4 058 096,86 Kč, z níž mimosmluvní odměna činí 24 540 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát žalobkyně učinil tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání. Jednání soudu přesahovalo dvě hodiny, a podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu se tak pro účely výpočtu odměny považuje za dva úkony právní služby. Za uvedené úkony náleží odměna v celkové výši 98 160 Kč (4 × 24 540 Kč). Advokátovi dále náleží náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři fakticky provedené úkony právní služby ve výši 3 × 450 Kč, tj. 1 350 Kč. Celková částka odměny a náhrad činí 99 510 Kč, k níž se připočítává daň z přidané hodnoty ve výši 21 %,tj. 20 897,10 Kč. Celkem tedy náklady řízení přiznané žalobkyni činí 120 407,10 Kč.