9 C 226/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, t.č. Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 175 955,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního nároku, tj. co do částky částka, úroku ve výši 17,4 % ročně z částky částka od datum do datum, s úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného úrokem ve výši částka, úroku 17,4 % ročně z částky částka od datum do datum, s úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 17,9 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12% ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 12% ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši částka a co do částky částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v adresa dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, s poukazem zejména na následující skutečnosti:

2. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Rámcovou smlouvu č. hodnota na základě, které mu byl aktivován běžný účet č. č. účtu.

3. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši částka. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady bylo mu umožněno jeho čerpání na účtu č. č. účtu s tím, že čerpání kontokorentu probíhá přečerpáním běžného účtu, splácení probíhá průběžně každým splácením peněz, které se vždy započítávají na jistinu a úroky z kontokorentu jsou strhávány z běžného účtu vždy první den měsíce za měsíc předchozí.

4. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši částka. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. IBAN schválen a dne datum vyplacen na jeho běžný účet. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši částka, skládající se ze splátky jistiny a úroku při sazbě 17,4 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na datum. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny - odklad splátek úvěru č. IBAN splatných dne datum a dne datum. Dle dodatku se po dobu splátkových prázdnin úvěr nadále úročí úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě, o tyto úroky se navýší celková částka k doplacení. Úroky jsou hrazeny následujícími splátkami, a pokud nedojde k jejich uhrazení, stávají se úroky součástí kapitalizovaného úroku. Splátky od datum do datum byly splaceny. Celkem bylo uhrazeno částka a tato částka byla započtena v plné výši na sjednaný úrok. Počínaje splátkou ke dni datum tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Ani následně neproběhla žádná platba ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. IBAN dne datum k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou částka a nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru částka, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne datum do datum ve výši 17,4 % p. a. z nesplacené jistiny ve výši částka. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně požaduje od datum smluvní úrok 12,75 % ročně. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne datum, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou částka a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši částka, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni datum. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni datum. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. IBAN ke dni podání žaloby činil na jistině částku částka, dále smluvní úrok ve výši 17,4 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od datum, neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný smluvní úrok v částce částka.

5. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši částka. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. IBAN schválen a dne datum vyplacen na jeho běžný účet. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši částka, skládající se ze splátky jistiny a úroku při sazbě 17,4 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na datum. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny - odklad splátek úvěru č. IBAN splatných dne datum a dne datum. Dle dodatku se po dobu splátkových prázdnin úvěr nadále úročí úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě, o tyto úroky se navýší celková částka k doplacení. Úroky jsou hrazeny následujícími splátkami, a pokud nedojde k jejich uhrazení, stávají se úroky součástí kapitalizovaného úroku. Splátky od datum do datum byly splaceny. Celkem bylo uhrazeno částka, z toho část ve výši částka byla započtena na jistinu a část ve výši částka na sjednaný úrok. Počínaje splátkou ke dni datum tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Ani následně neproběhla žádná platba ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. IBAN dne datum k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou částka a nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru částka, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne datum do datum ve výši 17,4 % p. a. z nesplacené jistiny ve výši částka. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně požaduje od datum smluvní úrok 12,75 % ročně. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne datum, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou částka a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši částka, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni datum. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni datum. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. IBAN ke dni podání žaloby činil na jistině částku částka, dále smluvní úrok ve výši 17,4 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od datum, neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný smluvní úrok v částce částka.

6. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši částka. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. IBAN schválen a dne datum vyplacen na jeho běžný účet. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši částka, skládající se ze splátky jistiny a úroku při sazbě 17,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na datum. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě ze dne datum žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny - odklad splátek úvěru č. IBAN splatných dne datum a dne datum. Dle dodatku se po dobu splátkových prázdnin úvěr nadále úročí úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě, o tyto úroky se navýší celková částka k doplacení. Úroky jsou hrazeny následujícími splátkami, a pokud nedojde k jejich uhrazení, stávají se úroky součástí kapitalizovaného úroku. Splátky od datum do datum byly splaceny. Celkem bylo uhrazeno částka, z toho částka byla započtena na jistinu a část ve výši částka na sjednaný úrok. Počínaje splátkou ke dni datum tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Ani následně neproběhla žádná platba ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. IBAN dne datum k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou částka a nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru částka, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne datum do datum ve výši 17,9 % p. a. z nesplacené jistiny ve výši částka. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně požaduje od datum smluvní úrok 12,75 % ročně. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne datum, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou částka a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši částka, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni datum. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni datum. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. IBAN ke dni podání žaloby činil na jistině částku částka, dále smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od datum, neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný smluvní úrok v částce částka.

7. Žalobkyně uvedla, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě).

8. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení a důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Údaje poskytnuté žalovaným žalobkyně ověřila nahlédnutím na jeho běžný účet č. účtu, na který mu pravidelně přicházela mzda v průměrné výši cca částka měsíčně. Pokud jde o výdaje žalovaný uváděl v žádostech o úvěry a kontokorent, že hradí jiné úvěry, což žalobkyně ověřovala úvěrovými zprávami ze dne datum, datum, datum, kdy na základě toho stanovila výši měsíčních splátek, tak aby žalovaný byl schopen úvěry hradit s tím, že přihlédla ke skutečnosti, že žalovaný splácel dříve poskytnuté úvěry.

9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že se nyní nachází ve výkonu trestu, a proto již nemohl dále splácet splátky předmětných úvěrů. Ve věznici je pracovně zařazen a má tak možnost úvěry částečně splácet.

10. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

12. Z rámcové smlouvy číslo hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby dle požadavků žalovaného. Těmito službami bylo zejména zřízení a vedení běžného účtu č. č. účtu a poskytnutí kontokorentu na tomto účtu a dále poskytnutí úvěrů. Za poskytnuté služby se žalovaný zavázal hradit poplatky stanovené Ceníkem žalobkyně. Obchodní podmínky žalobkyně obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od rámcové smlouvy nebo jiné jednotlivé smlouvy, pokud žalovaný podstatným způsobem porušil své smluvní nebo zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem doručení písemného odstoupení žalovanému.

13. Z Dodatku číslo hodnota k rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne datum se podává, že žalovanému byl na jeho žádost zřízen kontokorent na běžném účtu číslo č. účtu do výše částka.

14. Z Dodatku číslo hodnota k rámcové smlouvě se podává, že žalovanému byl na jeho žádost schválen úvěr číslo IBAN ve výši částka. Úvěr byl sjednán s měsíční splátkou částka splatnou vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum s předpokládaným datem splacení úvěru dne datum, úroková sazba byla sjednána ve výši 17,4 % ročně.

15. Z Dodatku číslo hodnota k rámcové smlouvě se podává, že žalovanému byl na jeho žádost schválen úvěr číslo IBAN ve výši částka. Úvěr byl sjednán s měsíční splátkou částka splatnou vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum s předpokládaným datem splacení úvěru dne datum, úroková sazba byla sjednána ve výši 17,4 % ročně.

16. Z Dodatku číslo hodnota k rámcové smlouvě se podává, že žalovanému byl na jeho žádost schválen úvěr číslo IBAN ve výši částka. Úvěr byl sjednán s měsíční splátkou částka splatnou vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum s předpokládaným datem splacení úvěru dne datum, úroková sazba byla sjednána ve výši 17,9 % ročně.

17. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru shrnuje informace k poskytovaným úvěrům.

18. Podmínky pro používání úvěru vydané žalobkyní blíže upravovaly práva a povinnosti účastníků řízení.

19. Doklady o načerpání úvěru č. IBAN, č. IBAN a č. IBAN bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána na účet celkem částka ve výši částka.

20. Z Přehledu plateb k úvěrům číslo č. IBAN, č. IBAN a č. IBAN ve spojení se splátkovým kalendářem bylo zjištěno, že žalovaný na úvěry za období od datum do datum zaplatil ve splátkách celkem částka, za období od datum do datum zaplatil ve splátkách celkem částka a za období od datum do datum zaplatil ve splátkách celkem částka. Ke dni zesplatnění činila nezaplacená jistina částka a kapitalizovaný nezaplacené úroky částka.

21. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky celkem částka spolu s příslušenstvím.

22. Co se týče posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalovaného č. č. účtu vedeného u Air banky a.s., dále úvěrovou zprávu mapující úvěrovou minulost žalovaného (žádosti o úvěr, trvající úvěry a jejich splácení bez prodlení). Z předložených výpisů z účtu žalovaného č. č. účtu vedeného u Air banky a.s. se mimo jiné podává, že žalovaný měl v období od datum do datum a od datum až datum pravidelný příjem v částce cca částka. Žalovaný byl lustrován v registrech BRKI/NRKI, interním Blacklistu a insolvenčním rejstříku bez záznamu. Žalovaný v době poskytnutí předmětných úvěrů již jiné splácel.

23. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru řádně úvěruschopnost žalovaného. V okamžiku uzavření smlouvy bylo výpisy z účtu žalovaného zřejmé, že je na hranici svých finančních možností. Žalovaný měl každý měsíc stejné příjmy a výdaje, na konci měsíce byly tedy na jeho účtu zůstatky v řádech stovek až tisíc.

24. Věc byla soudem posuzována podle následujících právních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).

25. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet.

26. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Na právní posouzení věci je dále nutné použít ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. Podle § 86 odst. 1 ZsÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

31. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 33. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

35. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Ustanovení § 86 a § 87 ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18 sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum sp. zn. spisová značka), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

37. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. III ÚS 4129/18 judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 38. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

39. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).

40. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala výpisy z účtu před poskytnutím úvěru, nicméně z těchto výpisu zřejmě vůbec nezjišťovala majetkové poměry žalovaného, neboť z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že ten byl na hranici svých finančních možností.

41. Z uvedených důvodů soud práva a povinnosti mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, který je proto v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni vrátit poskytnutou částku. Žalobkyni proto přiznal právo na zaplacení zbývajíc poskytnuté částky ve výši částka s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný úvěry částečně splácel.

42. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a ZSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ. Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy ve vztahu k § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.. Samotný ZSÚ byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. Konkrétním účelem § 87 ZSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Faktickým důsledkem pro poskytovatele úvěru je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k § 87 ZSÚ uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).

43. Pokud jde o nároky nad rámec uvedené částky částka, tedy nároky na úroky z úvěru, pak soud žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ohledně nároků vyplývajících ze smlouvy soud odkazuje na výše uvedené, tedy že smlouvu považuje za absolutně neplatnou a tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok na nic jiného, než na vrácení poskytnuté jistiny, ponížené o již uhrazené částky. Ohledně nároku zákonného, tj. nároku na zákonný úrok z prodlení, soud uvádí, že je pro něj závazný stav v době jeho rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) a nutno konstatovat, že k dnešnímu dni žalovaná v prodlení s vrácením jistoty není, a proto zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

44. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části, a proto přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva; žaloba, vyjádření).

45. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému delší než zákonnou (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalovaného, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky, splátkám dle úvěrové smlouvy a v řízení prokázané situaci žalovaného. Naopak poskytnutí delší lhůty k plnění by nemělo podstatně zasáhnout do majetkových práv žalobkyně. Soud má též za to, že delší lhůta k plnění než je lhůta zákonná žalovanému umožní plnit dobrovolně, bez vykonávacího řízení, a tím zamezí i vzniku dalších nákladů ke splnění povinností žalovaného stanovených tímto rozsudkem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.