11 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno kraj, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro neúčinnost darovací smlouvy a zaplacení 5 023 000 Kč

I. Určuje se, že právní jednání – darovací smlouva uzavřená mezi otcem žalované , jméno FO, , nar. , datum, jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, dne , datum, , kterou dárce daroval obdarované nemovité věci: pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba - rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba (garáž) č. e. , Anonymizováno, , zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , není vůči žalobci právně účinné., jméno FO, . Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši , částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , jméno FO, .

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , jméno FO, dne , datum, domáhal určení neúčinnosti bezúplatného právního jednání – darovací smlouvy uzavřené mezi daňovým dlužníkem , jméno FO, jako dárcem a žalovanou, která je jeho dcerou, dne , datum, . V žalobě uvedl, že u dlužníka byly dne , datum, zahájeny dvě daňové kontroly, a to kontrola na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období let , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dále jen „kontrola DPH“) a kontrola na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dále jen „kontrola DP“). Kontrola DPH byla ukončena zprávou ze dne , datum, , která byla téhož dne projednána. Jejím výsledkem byly dodatečné platební výměry, kterými byla stanovena daň z přidané hodnoty v celkové výši , částka, a penále v celkové výši , částka, . Proti platebním výměrům doručeným dlužníku dne , datum, , bylo podáno odvolání, o němž rozhodlo Odvolací finanční ředitelství dne , datum, tak, že odvolání proti většině dodatečných platebních výměrů zamítlo, výši daně i penále potvrdilo, v případě některých platebních výměrů byla částka daně a penále změněna. Kontrola DP byla projednána dne , datum, a na jejím základě byly vydány dodatečné platební výměry, jimiž byla stanovena daň z příjmů fyzických osob ve výši , částka, za rok , Anonymizováno, a , částka, za rok , Anonymizováno, . Současně bylo vyměřeno penále ve výši , částka, za rok , Anonymizováno, a , částka, za rok , Anonymizováno, . Proti platebním výměrům bylo podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto tak, že odvolání bylo zamítnuto. V průběhu obou kontrol se konalo několik ústních jednání, při nichž byla s dlužníkem projednávána dosavadní zjištění, a při nichž byl upozorněn na nesrovnalosti v předkládaných dokladech. Ústní jednání se konala , datum, , , datum, a , datum, a dlužník musel vědět, že přiznal daň v nesprávné výši a že mu bude daň doměřena.

2. Žalobce dále v žalobě uvedl, že dlužník uzavřel dne , datum, , tedy v průběhu daňových kontrol, darovací smlouvu se svou dcerou (žalovanou), kterou na ní převedl nemovité věci. Účinky bezúplatného jednání nastaly dne , datum, . Žalovaná následně kupní smlouvou ze dne , datum, prodala nemovitosti , jméno FO, , nar. , datum, , vklad vlastnického práva byl povolen s právními účinky ke dni , datum, . Kupní cena byla ve smlouvě sjednána ve výši , částka, . Žalobcem bylo zjištěno, že dlužník nevlastní jiné nemovité věci, nemá peníze na účtech u bank, ani nevlastní jiný majetek, ze kterých by mohl uspokojit své vymahatelné pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaná již není vlastníkem nemovitostí, požadoval žalobce odpovídající náhradu, za kterou považuje obvyklou cenu darovaných nemovitostí stanovenou znaleckým posudkem ve výši , částka, .

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla, aby jí soud zamítl. Namítala, že se žalobce domáhá neúčinnosti smlouvy uzavřené dne , datum, , ona však v tento den žádnou smlouvu neuzavřela. Smlouvu s otcem uzavřela , datum, a žalobce se tedy domáhá neúčinnosti něčeho, co neučinila. Uvedla, že jí v době uzavření darovací smlouvy nebylo nic známo o tom, že u otce probíhá daňová kontrola, nevěděla a objektivně vědět nemohla, že by mohlo dojít ke zkrácení nějakého věřitele. Bylo jí tehdy 17 let a otec jí řekl, že se chystá odjet na nebezpečnou výpravu a rád by měl do budoucna vyřešenou otázku jejího bydlení, nechce, aby v případě, že se mu něco stane, měla problémy a aby mohla disponovat s majetkem, který jí hodlal odkázat. Převod byl zkoumán opatrovnickým soudem a ani z jeho strany nebyly shledány překážky k uzavření darovací smlouvy. Otec byl s průběžnými zjištěními žalobkyně učiněnými v průběhu daňové kontroly seznámen dne , datum, , tedy až po uzavření darovací smlouvy. S konečným výsledkem byl seznámen až , datum, , tedy více než rok po darování. Ani ona, ani její otec, nemohli v době uzavření smlouvy vědět, že mu bude doměřena daň, otec byl v minulosti účastníkem více daňových kontrol a všechny pro něho dopadly dobře. Podnikal stále stejným způsobem, ve stejném oboru, nemohl předpokládat, že by tentokrát mohl být výsledek kontroly negativní.

4. Žalovaná dále uvedla, že má polorodého bratra z matčiny strany, a ačkoli s ním otec dobře vychází, vždy chtěl, aby jeho majetek po něm nabyla ona. Z toho důvodu se v roce , Anonymizováno, , kdy měl odjet na cestu do , Anonymizováno, s neziskovou organizací, která se zabývá záchranou mořských želv, z obavy z onemocnění exotickou nemocí či náhlé smrti, rozhodl vyřešit otázku majetku a převedl na ni dům, ve kterém rodina bydlela. Cesta byla plánována se zaměstnancem, který se této akce již několikrát zúčastnil a upozornil otce na možné nebezpečí. Další motivací k převodu byla skutečnost, že otec pracoval tak, že trávil většinu času v autě a kdykoli mohlo dojít k nehodě. Jednání otce tedy bylo plněním, kterým plnil svůj mravní závazek vůči ní, když se jí snažil do budoucna zajistit a předejít případným sporům o majetek, které by v rodině mohly po jeho smrti nastat. Z toho důvodu šlo o jednání, jehož neúčinnosti se věřitel nemůže dovolávat.

5. Skutková zjištění potřebná pro posouzení věci čerpal soud z listinných důkazů.

6. Z protokolu o zahájení daňové kontroly č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne , datum, byla zahájena daňová kontrola daňového subjektu: , jméno FO, , DIČ: , DIČ, (otec žalované). Předmětem kontroly byly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a daně z přidané hodnoty za jednotlivé zdaňovací období měsíců leden až prosinec roků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

7. Z protokolu o ústním jednání č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že se dne , datum, konalo ústní jednání, při němž byl daňový subjekt vyzván k podání vysvětlení k uplatněným výdajům v rámci probíhající daňové kontroly. Správce daně seznámil daňový subjekt s nesrovnalostmi mezi získanými a předloženými důkazními prostředky a vyzval daňový subjekt, aby tyto nesrovnalosti vysvětlil. Daňový subjekt neodpověděl na dotazy týkající se nesrovnalostí v původu jím dovážených a dále prodávaných ojetých vozidel, ani na dotazy týkající se vozidel nezahrnutých do daňové evidence.

8. Z protokolu o ústním jednání č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že se dne , datum, konalo jednání, při němž daňový subjekt vysvětloval dříve zjištěné nesrovnalosti a přislíbil dohledat a doložit chybějící doklady k některým vozidlům.

9. Z protokolu o ústním jednání č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že se dne , datum, konalo ústní jednání ve věci vyjádření se ke zjištěným skutečnostem, které vyšly najevo z odpovědí zaslaných v rámci mezinárodní výměny informací. V průběhu jednání byl daňový subjekt seznámen s obsahem důkazů opatřených správcem daně. Z nich vyplynulo, že řada kupních smluv předložených daňovým subjektem obsahovala informace o neexistujících prodávajících a neexistujících adresách. Dále z nich vyplynulo, že byla dohledána řada skutečných posledních majitelů vozidel, kteří byli vyslechnuti jako svědci a od nichž bylo zjištěno, že nikdy neprodávali vozidlo , jméno FO, . Kontrolovaný se ke zjištěním správce daně nebyl schopen vyjádřit.

10. Z protokolu o ústním jednání č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že se dne , datum, konalo ústní jednání, jehož předmětem bylo projednání zprávy o daňové kontrole č.j. , č. účtu, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (DPH). Je z něho patrné, že správce daně předložil zástupci daňového subjektu zprávu o daňové kontrole v rozsahu 252 stránek.

11. Z protokolů o ústním jednání č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že správce daně dne , datum, předal zástupci daňového subjektu zprávu o daňové kontrole č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (DP) v rozsahu 60 stránek. Zpráva byla následně projednána.

12. Dodatečnými platebními výměry na daň z přidané hodnoty vydanými správcem daně dne , datum, byla , jméno FO, doměřena daň z přidané hodnoty a penále za jednotlivé měsíce (vždy leden až prosinec) let , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Takto byla , jméno FO, doměřena DPH v celkové výši , částka, a penále ve výši , částka, .

13. Rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství (dále jen OFŘ) ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o odvolání proti dodatečným platebním výměrům tak, že pět dodatečných platebních výměrů bylo změněno v části určující výši doměřenou DPH a výši penále, ve zbývajícím rozsahu bylo odvolání zamítnuto a napadená rozhodnutí žalobkyně potvrzena. Celková výše doměřené DPH (po změně, k níž došlo v rámci odvolacího řízení) činila , částka, , výše penále , částka, . Rozhodnutí OFŘ nabylo právní moci dne , datum, .

14. Proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství byla podána žaloba, o níž rozhodl Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

15. Dodatečnými platebními výměry vydanými správcem daně dne , datum, byla , jméno FO, doměřena daň z příjmů fyzických osob, a to ve výši , částka, za rok , Anonymizováno, a ve výši , částka, za rok 2015. Současně jimi bylo vyměřeno penále ve výši , částka, za rok , Anonymizováno, a ve výši , částka, za rok , Anonymizováno, .

16. Ze spisu vedeného Okresním soudem v , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne , datum, bylo k návrhu otce , jméno FO, zahájeno řízení o udělení souhlasu k důležitému úkonu – uzavření darovací smlouvy k převodu nemovitostí za nezletilou , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, . Se zamýšleným převodem vyslovila dne , datum, souhlas Hypoteční banka. Zůstatek nesplaceného hypotečního úvěru byl ke dni , datum, vyčíslen částkou , částka, . Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud schválil darovací smlouvu uzavřenou za nezletilou , Jméno žalované, jejími rodiči dne , datum, . Soud shledal smlouvu v souladu se zájmem nezletilé.

17. Z darovací smlouvy datované dnem , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, daroval své dceři – žalované – nemovité věci – pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je garáž č. e. , Anonymizováno, , zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro obec , adresa, , Katastrální území , jméno FO, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Návrh na vklad byl podán , datum, , což bylo zjištěno z Návrhu na vklad do katastru nemovitostí podaného u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Zápis vlastnického práva žalované byl proveden dne , datum, s právními účinky ke dni , datum, (výpis z katastru nemovitostí).

18. Ze smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná jako prodávající převedla vlastnické právo ke shora označeným nemovitostem na , jméno FO, , nar. , datum, (kupující) za dohodnutou kupní cenu , částka, . Vklad vlastnického práva byl povolen , datum, s účinky ke dni , datum, , což bylo zjištěno nahlédnutím do informací zveřejněných ČÚZK.

19. Z posudku o ceně nemovitých věcí vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo zjištěno, že obvyklá cena (tržní hodnota) nemovitých věcí činila ke dni , datum, – , částka, .

20. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná je dcerou , jméno FO, , nar. , datum, , vůči němuž má žalobce splatnou a vykonatelnou daňovou pohledávku. Žalovaný dluží na dani z přidané hodnoty za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, celkem , částka, , na dani z příjmu fyzických osob za rok , Anonymizováno, částku , částka, a na dani z příjmu fyzických osob za rok , Anonymizováno, částku , částka, . Žalovaný dále dluží žalobci penále ve výši , částka, (DPH) a ve výši , částka, (DP). Výše daňové pohledávky vyplynula z dodatečných platebních výměrů ve spojení s rozhodnutím OFŘ. Dále bylo zjištěno, že dlužník převedl na žalovanou nemovité věci, a to darovací smlouvou uzavřenou dne , datum, , jejíž právní účinky nastaly dne , datum, . Darovací smlouva byla uzavřena v průběhu daňové kontroly, která byla u dlužníka zahájena dne , datum, a jejímž výsledkem byly dodatečné platební výměry ukládající daňovému dlužníkovi zaplatit výše uvedené daně a penále. Zjištěno bylo i to, že žalovaná nemovité věci, jichž nabyla darováním od otce, převedla kupní smlouvou uzavřenou dne , datum, na , jméno FO, , za kupní cenu , částka, .

21. Podle § 589 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je o. z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

22. Podle § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

23. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se oa) plnění povinnosti uložené zákonem,b) obvyklé příležitostné dary,c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebod) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

24. Podle § 595 odst. 1 o. z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

25. Je bez pochyb, že žalobce má vůči otci žalované vykonatelnou daňovou pohledávku, a to na dani z přidané hodnoty ve výši , částka, , na dani z příjmu fyzických osob za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, , na dani z příjmu fyzických osob za rok , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, a na penále ve výši , částka, (DPH) a , částka, (DP). O daňové povinnosti bylo rozhodnuto dodatečnými platebními výměry na daň z přidané hodnoty vydanými správcem daně dne , datum, , jimiž byla doměřena daň z přidané hodnoty a penále za jednotlivé měsíce (vždy leden až prosinec) let , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a dodatečnými platebními výměry vydanými dne , datum, , jimiž byla doměřena daň z příjmů fyzických osob za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V rámci odvolacího řízení byly dodatečné platební výměry z větší části potvrzeny OFŘ, pouze v pěti případech (dodatečné platební výměry za zdaňovací období leden , Anonymizováno, , únor , Anonymizováno, , květen , Anonymizováno, , červen , Anonymizováno, a listopad , Anonymizováno, ) došlo ke změně výše vyměřené daně a penále. Právní mocí rozhodnutí OFŘ (, datum, ) nabyly právní moci také dodatečné platební výměry (DPH) a začala běžet náhradní lhůta pro zaplacení v trvání 15 dnů. Dnem , datum, se pohledávka na DPH stala splatnou. Ke zrušení rozhodnutí OFŘ nedošlo ani v řízení o žalobě proti rozhodnutí OFŘ vedeném Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byl dne , datum, , vydán zamítavý rozsudek, který nabyl právní moci dne , datum, .

26. Ke dni zahájení tohoto řízení, tedy ke dni , datum, , měl žalobce vůči otci žalované vykonatelnou daňovou pohledávku na dani z přidané hodnoty ve výši , částka, a na penále ve výši , částka, . Na tomto místě soud podotýká, že podmínkou úspěšnosti žaloby na neúčinnost právního jednání není to, aby právní jednání, jehož neúčinnosti se dovolává, nastalo (z časového hlediska) až poté, kdy se pohledávka stala vykonatelnou. V tomto směru lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého právní úkon dlužníka je za podmínek uvedených v ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. odporovatelný nejen tehdy, jestliže pohledávka věřitele byla vymahatelnou již v době, kdy byl učiněn, ale i v případě, že byl učiněn dříve, než se věřitelova pohledávka za dlužníkem stala vymahatelnou. Odpůrčí žalobě lze vyhovět tehdy, jestliže pohledávka žalujícího věřitele byla vymahatelnou v době rozhodování soudu (obdobně např. usnesení NS ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

27. K samotné existenci pohledávek žalobce je nutno uvést, že daňové pohledávky vznikají ze zákona a daňový subjekt je povinen daň ve správné výši přiznat a zaplatit. Daňové povinnosti daňového dlužníka na DPH za zdaňovací období roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, vznikly v jednotlivých měsíčních zdaňovacích obdobích a daňový dlužník byl povinen je přiznat a zaplatit ve lhůtě stanovené zákonem, tj. vždy do 25. dne následujícího měsíce, což neučinil. Skutečnost, že správná výše DPH byla stanovena z moci úřední, po provedené daňové kontrole, neznamená, že pohledávka neexistovala, resp. že vznikla až na základě dodatečných platebních výměrů. Dodatečnými platebními výměry byla doměřena daň za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , důvod pro doměření daně tedy vznikl již v předchozích letech, ve kterých měla být daň řádně zaplacena a přiznána.

28. Právní jednání, jehož neúčinnosti se žalobce dovolával – darovací smlouva, jejímž předmětem byly ve výroku I. uvedené nemovité věci – byla mezi žalovanou a jejím otcem uzavřena dne , datum, . Námitka žalované, že toho dne žádné právní jednání neučinila, byla vyvrácena samotnou darovací smlouvou, která je datována dnem , datum, , tato smlouva také byla podkladem pro zápis vlastnického práva žalované, což vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí, jakož i z návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Účinky vkladu nastaly dne , datum, . Dnem následujícím, tedy dnem , datum, , začala běžet dvouletá lhůta, v níž se žalobce mohl dovolat neúčinnosti darovací smlouvy, která je typickým bezúplatným jednáním. Pokud žalobce podal žalobu dne , datum, , podal ji před uplynutím lhůty a uplatnil svůj nárok včas (viz rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

29. Výkladem pojmu „bezúplatné právní jednání“ se zabýval Krajský soud v , adresa, ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , které uvádí: Darovací smlouva je bezúplatným právním jednáním, u nichž právní úprava relativní neúčinnosti v § 591 o. z. vylučuje použití § 590 o. z. dopadajícího toliko na relativní neúčinnost právních jednání úplatných. Věřitel se neúčinnosti bezúplatného jednání svého dlužníka může úspěšně dovolat za podmínky, že takové právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky (§ 589 o. z.) a že k němu došlo v posledních dvou letech. Subjektivní stránka, tj. to, zda dlužník měl zkracující úmysl a zda byl nebo musel být takový úmysl znám druhé straně, se v takovém případě neposuzuje. Pojem bezúplatnosti je pojmem širším nežli darování. Bezúplatným je každé právní jednání, které znamená pro dlužníka majetkovou oběť, za niž mu druhá strana neposkytne adekvátní protihodnotu.

30. Je bez pochyb, že darovací smlouva mezi žalovanou a jejím otcem byla jednáním zkracujícím žalobce v možnosti uspokojit daňovou pohledávku. Nemovitosti, jež byly žalované darovány, byly jediným majetkem daňového dlužníka, z něhož mohla být daňová pohledávka reálně uspokojena. Otec žalované nevlastní žádné jiné nemovité věci, nemá peníze na účtech u bank, ani nevlastní majetek, z něhož by bylo možné daňové pohledávky uspokojit. To, že věřitel byl bezúplatným jednáním skutečně zkrácen, potvrzuje i fakt, že daňový dlužník z pohledávky za několik let uhradil jen zanedbatelnou část – , částka, . Vědomost, či zkracující úmysl stran darovací smlouvy se neposuzuje a není pro tuto věc významný. Z toho důvodu nejsou právně významná tvrzení žalované, že o probíhající daňové kontrole nevěděla, a že objektivně nemohla vědět, že by její otec mohl být daňovým dlužníkem. Ze stejných důvodů nejsou právně významná ani tvrzení, že otec žalované nemohl v době darování vědět, že mu bude doměřena daň, neboť u něj v minulosti probíhala řada daňových kontrol, které v jeho podnikání, které se nijak nezměnilo, neshledaly žádná pochybení.

31. Ačkoli tvrzení o nevědomosti otce žalované není právně významné, soud je v kontextu shora uvedeného, považuje navíc i za nepravdivé. Otec žalované věděl, že u něj probíhá daňová kontrola, a věděl, že správce daně v jejím průběhu zjistil nedostatky, s nimiž ho konfrontoval. Z protokolů o ústních jednáních konaných dne , datum, a , datum, jasně vyplývá, že žalobce seznámil otce žalované s řadou pochybností a nedostatků v předkládaných dokladech i s výsledky mezinárodní spolupráce. Opakovaně ho vyzval k podání vysvětlení a předložení důkazů. Otci žalované muselo být zcela zřejmé, že výsledek kontroly pro něho může být nepříznivý, a že dojde k dodatečnému vyměření daně. Soud je toho názoru, že právě vědomí tohoto „rizika“ vedlo otce žalované k darování nemovitých věcí dceři. Zřejmá je i časová souvislost. Během července a srpna 2018 byl otec žalované seznámen s průběžnými zjištěními daňové kontroly a v listopadu 2018, tedy cca tři měsíce poté podal u soudu návrh na udělení souhlasu k uzavření darovací smlouvy za tehdy nezletilou žalovanou. K návrhu připojil darovací smlouvu datovanou dnem , datum, . Argumentace tím, že soud v opatrovnickém řízení dohodu schválil, neboť „na ní neshledal nic špatného“ a shledal ji „souladnou se zájmem nezletilé“ není případná. Z rozsudku, jímž byla darovací smlouva za nezletilou schválena, vyplývá, že byl vydán dne , datum, , tedy několik dní před vydáním dodatečných platebních výměrů. Informace o probíhající daňové kontrole a o výši dodatečně vyměřených daní soud k dispozici neměl a otec o nich soud neinformoval. Pro rozsudek byl navíc rozhodující stav v době jeho vyhlášení, tedy stav ke dni , datum, , kdy ještě o výši daňových doplatků nebylo rozhodnuto. Soud je navíc přesvědčen, že pokud by otec žalované opatrovnický soud informoval o probíhající daňové kontrole, byly by okolnosti zjišťovány dotazem na správce daně a ke schválení darovací smlouvy by pravděpodobně nedošlo.

32. Soud se dále zabýval obranou žalované, že se žalobce nemůže úspěšně dovolávat neúčinnosti právního jednání, neboť uzavřením darovací smlouvy vůči ní otec plnil svůj mravní závazek, resp. že šlo o právní jednání, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Motivem k němu měla být snaha otce zajistit svou dceru pro případ, že by se mu něco stalo buď v souvislosti s jeho podnikáním, kdy většinu času tráví na cestách a v autě, nebo v souvislosti s chystanou cestou do Indonésie, kam se chystal odjet ne výpravu směřující k záchraně mořských želv. Dalším motivem měla být snaha předejít sporům, k nimž by mohlo dojít v rámci pozůstalostního řízení.

33. V této souvislosti je třeba konstatovat, že ustanovení § 591 písm. d) o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet při posuzování otázky, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu představuje plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 591 písm. d) o. z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

34. Podmínky uvedené v § 591 písm. d) o. z. je třeba – vzhledem k tomu, že jde o výjimku, která vylučuje možnost věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka – vykládat v souladu se smyslem a účelem institutu relativní neúčinnosti. Tuto výjimku z možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka je namístě aplikovat jen tehdy, převáží-li mravní závazek nebo ohledy slušnosti nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost (dluh) vůči věřiteli. Ustanovení § 591 písm. d) o. z. tedy nelze interpretovat tak, že by jakékoliv bezúplatné právní jednání dlužníka, které by z obecného hlediska bylo možné ve vztahu k nabyvateli plnění považovat za mravné a slušné, mohlo být důvodem k vyloučení možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti tohoto bezúplatného právního jednání dlužníka. Takový výklad ustanovení § 591 písm. d) o. z. by nadřazoval mravní závazky a ohledy slušnosti nad závazky právní bez ohledu na jejich konkrétní podobu a prakticky by znemožňoval věřitelům dovolat se neúčinnosti bezúplatných právních jednání dlužníka učiněných vůči osobám jemu blízkým, neboť při standardně fungujících vztazích mezi osobami blízkými by se dalo téměř jakékoli bezúplatné právní jednání mezi těmito osobami považovat za „slušné“ a „mravné“. Takové absolutní nadřazení mravních závazků a ohledů slušnosti nad závazky právní však jistě nebylo smyslem a účelem ustanovení § 591 písm. d) o. z. a naopak by v některých případech mohlo vést k rozporu s dobrými mravy, neboť ne každé bezúplatné právní jednání dlužníka, které lze považovat ve vztahu k nabyvateli plnění za „slušné“ a „mravné“ (za plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti), je způsobilé převážit nad právním závazkem dlužníka vůči věřiteli a ospravedlnit tak skutečnost, že dlužník na úkor svého věřitele bezúplatným právním jednáním převádí majetek na třetí osobu, a že právo věřitele proto zůstane zcela nebo zčásti neuspokojeno. Otázku, zda jde o plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, je tedy třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a při jejím posuzování je třeba přihlížet zejména k tomu, o jaké konkrétní plnění se jedná, zda je v dané situaci ospravedlnitelné, že tímto plněním třetí osobě dlužník tuto osobu zvýhodní na úkor svého věřitele, zda je dlužníkem poskytnuté plnění za daných okolností přiměřené jeho majetkovým poměrům a zda se poskytnutím plnění podstatně nesnižuje hodnota dlužníkova majetku, v jaké majetkové (popřípadě sociální) situaci se v době právního jednání nacházel nabyvatel plnění a jakou subjektivní hodnotu pro něj toto plnění s ohledem na jeho majetkovou (sociální) situaci představuje, ale i k tomu, zda tímto plněním dlužník skutečně sledoval vyhovění svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (zda toto bezúplatné právní jednání nečinil pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele, a nikoli v úmyslu vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti).

35. Pojem „ohledy slušnosti“ užitý v ustanovení § 591 písm. d) o. z. je nutné vykládat tak, že dlužníkem poskytnuté plnění musí vyhovovat těmto ohledům jak ve vztahu k nabyvateli plnění, tak i ve vztahu k dlužníkovi. Za plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti vůči jiné osobě (nabyvateli plnění), by bylo možné považovat například poskytování „výživného“, byť by k tomu dlužník nebyl podle zákona povinen, za situace, kdy by nabyvatel plnění byl na tomto příjmu existenčně závislý. I v takovém případě však musí být plnění dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku. Stejně tak plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku, musí být přiměřené majetkovým poměrům dlužníka, nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku a musí se jednat o takový mravní závazek, který převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli a kterému je proto třeba dát přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky (viz rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

36. Darováním nemovitostí žalované se daňový dlužník zbavil veškerého majetku, nezůstalo mu nic, z čeho by byl schopen uspokojit daňovou pohledávku. Šlo tedy o zásadní majetkovou dispozici naprosto nepřiměřenou majetkovým poměrům dlužníka a jednoznačně zvýhodňující žalovanou na úkor věřitele. Důkazem toho je fakt, že od splatnosti dluhu (, datum, ) do rozhodnutí soudu, tedy za více než tři roky, byl daňový dlužník schopen zaplatit jen minimální část pohledávky – , částka, . Tvrzení, že se dlužník obával o svůj život a zdraví a snažil se zaopatřit dceru pro případ náhlého úmrtí, považuje soud za účelové. Žalované bylo v okamžiku darování 17 let a žila ve společné domácnosti se svými rodiči. Potřeba zajišťovat jí bydlení tedy nebyla aktuální. Pro případ smrti pak měl otec žalované možnost pořídit závěť. Časová souvislost průběhu daňových kontrol u otce žalované, zejména ústních jednání, k nimž došlo v červenci a v srpnu 2018, s uzavřením darovací smlouvy a s podáním návrhu na schválení právního jednání za nezletilou, odůvodňuje závěr, že se rodiče žalované snažili o to, aby k uzavření darovací smlouvy došlo co nejrychleji, ještě předtím, než bude daňový subjekt oficiálně seznámen s výsledky kontrol jejich projednáním a převzetím kontrolních zpráv a než budou na jejich základě vydány příslušné platební výměry. Skutečnou motivací k darování byla, dle názoru soudu, snaha zbavit se majetku, z něhož by mohla být daňová pohledávka uspokojena. Tomuto závěru svědčí i následný rychlý prodej nemovitostí žalovanou třetí osobě. Ze získané kupní ceny – , částka, – nebylo přitom na dluh uhrazeno ničeho. Obranu žalované, že darováním nemovitostí otec plnil svůj mravní závazek vůči ní, neshledal soud důvodnou. K obdobnému závěru dospěl Krajský soud v , adresa, ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který uvedl, že právní jednání, kterým dlužník daruje nemovitost určenou k bydlení svému potomkovi (případně i se současným zřízením oprávnění k bezúplatnému užívání nemovitosti), nelze bez dalšího považovat za vyhovění mravnímu závazku dlužníka či ohledům slušnosti ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z., které by věřiteli bránilo dovolat se jeho neúčinnosti, a to ani tehdy, poskytl-li obdobné bezúplatné plnění (darování finančních prostředků) za účelem řešení bytové otázky dalším svým dětem. Se závěry tohoto rozhodnutí se podepsaný soud ztotožňuje.

37. Právní jednání – darovací smlouva je vůči žalobci neúčinná, neboť šlo o bezúplatný převod majetku jeho dlužníka, žalobce se neúčinnosti dovolal v zákonné lhůtě a současně nešlo o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti tak, jak má na mysli § 591 písm. d) o. z. Soud shledal žalobu důvodnou a určil, že právní jednání je vůči žalobci právně neúčinné (výrok I.).

38. Soud vyhověl žalobě i v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení přiměřené náhrady. Žalovaná krátce poté, kdy byla zapsána jako vlastník do katastru nemovitostí a kdy nabyla zletilosti, prodala darované nemovitosti kupní smlouvou třetí osobě – , jméno FO, . Kupní smlouva byla uzavřena , datum, a žalovaná obdržela kupní cenu ve výši , částka, . Protože žalovaná, která nabyla nemovitosti neúčinným právním jednáním, již tyto nemovitosti nevlastní, nemůže se žalobce domáhat uspokojení pohledávky z tohoto majetku. Podle § 595 odst. 1, věta druhá o. z. mu však náleží odpovídající náhrada. Za odpovídající náhradu je třeba považovat obvyklou cenu nemovitostí určenou ke dni, kdy nastaly právní účinky darování, tedy ke dni , datum, . Ta byla zjištěna ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /V-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalované proto byla uložena povinnost k zaplacení této částky žalobci (viz výrok , jméno FO, .).

39. Soud před svým rozhodnutím provedl dokazování, jímž byl dostatečně objasněn skutkový stav. Zamítl důkazní návrhy žalované, které nebyly pro věc významné nebo byly nadbytečné. Takto byl zamítnut důkazní návrh spisy vedenými ve věcech všech předchozích kontrol daňového dlužníka , jméno FO, , které se k věci vůbec nevztahují. Pro řízení byly významné důkazy objasňující okolnosti daňové kontroly zahájené , datum, , směřující k prověření plnění daňových povinností za roky 2014, 2015 ve vztahu k DPH a DP. Tyto důkazy byly provedeny. Zamítnut byl i důkazní návrh účastnickým výslechem žalované, neboť skutečnosti, k jejichž prokázání měl důkaz sloužit – nevědomost a neinformovanost o daňové pohledávce otce a objasnění okolností prodeje nemovitostí třetí osobě, nebyly pro rozhodnutí významné. Soud rovněž zamítl výslech svědků – rodičů žalované, kterým mělo být prokázáno, že darování bylo plněním mravního závazku vůči dceři. Důvody, v nichž bylo spatřováno plnění mravního závazku, byly žalovanou v průběhu řízení jasně označeny a svědectví osob, které byly účastny právního jednání posuzovaného v tomto řízení, navíc osob majících zájem na výsledku sporu, nemůže nic změnit na závěru soudu, že darování bylo zcela nepřiměřené majetkové situaci otce žalované, a že v jeho důsledku byla žalovaná zvýhodněna na úkor žalobce, jemuž bylo prakticky znemožněno domoci se svého práva na zaplacení. Rovněž důkaz rodným listem polorodého bratra žalované byl pro věc nevýznamný. Soud konečně zamítl důkaz výslechem svědka , jméno FO, , který se měl podílet na přípravách otce na cestu do Indonésie. Soud nezpochybňuje, že se , jméno FO, na cestu k záchraně mořských želv připravoval a je zcela lhostejné, zda se na ní skutečně vydal či nikoli. Žádná výprava, na níž hrozí nebezpečí onemocnění exotickou nemocí (která jistě nebyla povinná a otec žalované na ní nemusel odjet), ani náhlá obava ze smrti při dopravní nehodě, nemohou být chápány jako tak morálně silné důvody, které mohly být považovány za plnění mravní povinnosti ve smyslu § 591 písm. d) o. z.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., s přihlédnutím k tomu, že se žalobce, který měl úspěch ve věci, práva na náhradu nákladů řízení vzdal tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

41. O povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen z. s. p.). Žalobce byl od soudního poplatku osvobozen podle 11 odst. 2 písm. a) z. s. p., ve věci měl plný úspěch, proto poplatková povinnost přešla na žalovanou. Výše poplatku byla stanovena v souladu s položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků.

42. S ohledem na výši přiznaného plnění, jakož i na výši soudního poplatku, soud určil lhůtu k plnění delší, než stanoví zákon, a to v trvání 30 dnů.