17 C 263/2017

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., AK obec sídlem adresa o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu <b>I. Žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci ad a) a ad b) jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení, a to v částce 30 032 Kč k rukám právního zástupce žalované, advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Předmětem řízení je nárok žalobců ad a) a ad b) na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum]. Oba žalobci v žalobě argumentovali tím, že vzhledem k vyčerpání možností přesvědčit pronajímatele údajně zastoupeného neznámou osobou, která doposud nenašla dostatek odvahy k tomu, aby uvedla v záhlaví písemností doručovaných nájemcům jméno vyřizujícího zaměstnance, přičemž navíc naskenovaný podpis (s razítkem) obchodního ředitele žalované nesplňuje dodržení písemné formy. Žalobci dále v žalobě uvedli, že v podstatě amatérsky zpracovaná výpověď a výzvy žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] svědčí o nejistotě jejich autora z hlediska dluhu na nájemném, který žalovanou jakožto pronajímatelem doposud (tedy ani do dne doručení výpovědi) nebyl vymáhán ani soudně ani exekučně. Oba žalobci měli v žalobě za to, že je nutné popřít dvě soukromé listiny z hlediska pravosti i správnosti (pravdivosti), a to tzv. nepojmenované podání žalované ze dne [datum] a výpověď z nájmu bytu ze dne [datum]. Podle žalobců nebyla ze strany pronajímatele dodržena písemná forma listiny, a to výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], což vyvolává rozpor s veřejným pořádkem, když nájemci (slabší smluvní strana) jsou výpovědí vystaveni neodůvodněné ztrátě bydlení. Neznámý zaměstanec se snaží na základě neprokázaného dluhu na nájemném zbavit nájemců„ výpovědí“, přičemž k tomuto účelu zneužívá naskenovaný podpis člena statutárního orgánu včetně razítka, a to nejen na této listině. Podle žalobců k platnosti výpovědi (právního jednání) se vyžaduje vlastnoruční podpis jednajícího a podle žalobců je pro absenci tohoto podpisu výpověď absolutně neplatná. Pro popření správnosti (pravdivosti) soukromé listiny žalobci argumentovali tím, že a) výpovědní důvod musí být vymezen skutkově, což vzhledem k nesrozumitelnosti a nepravdivosti výše dluhu vlivem snížení nájemného o částku 140 Kč za měsíc ode dne [datum] neodpovídá skutečnosti, b) podle žalobců je nájemné hrazeno řádně a včas, a to na základě stále platného předpisu v evidenčním listě, jehož aktualizace se odmítá pravomocným usnesením ObvS pro [část Prahy] dne [datum], c) podle žalobců z výpovědi ani nelze zjistit, kdy nastala skutečnost podle ustanovení § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), tedy kdy vlastně došlo k nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců (tj. konkrétně kterých), d) podle žalobců obdobně nelze z výpovědi zjistit, proč nebyla uplatněna ihned po vzniku předpokladu tj. dluhu na nájemném) ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 1 NOZ jakožto citelná sankce za porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem, tedy nemalou intenzitou závadného chování nájemců. Podle žalobců je výpověď z hlediska neurčitosti nicotná a pro nedodržené písemné formy je neplatná. Žalobci v žalobě popřeli výpovědní důvod vzhledem k nepravdivým skutečnostem, na něž bylo žalobci jakožto nájemci dostatečně srozumitelně, konkrétně a včas reagováno. Žalobci navrhují, aby soud žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu z důvodu její neoprávněnosti v plném rozsahu vyhověl.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že nárok žalobců zcela neuznává. Žalovaná vedla se žalobci spor o stanovení výše nájemného pod sp. zn. 15 C 224/2011 OS [obec]. V tomto sporu byla určena výše nájemného oběma žalobcům ode dne [datum] na částku 3 543 Kč měsíčně.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze spisu sp. zn. 15 C 224/2011 vedeného u OS v [obec] soud zjistil, že ve věci stanovení výše nájemného bylo řízení pravomocně skončeno dne [datum]. Ze spisu sp. zn. 15 C 224/2011 vedeného u OS v [obec] soud dále zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 15 C 224/2011-115, který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] došlo zpětně k navýšení částky, kterou měli žalovaní ad 1) a ad 2) (v této kauze oba žalobci) žalobkyni (v této kauze žalované) platit na nájemném z uvedeného bytu z částky 1 331 Kč na částku 3 543 Kč, tedy o částku 2 212 Kč měsíčně, a to ode dne [datum], přičemž žalovaní ad 1) a ad 2) (v této kauze oba žalobci) nadále až do podání žaloby platí nájemné v původní výši 1 331 Kč měsíčně. Za roky [rok], [rok], [rok], [rok] a prvních šest měsíců roku [rok] oba žalovaní (v této kauze oba žalobci) dluží žalobkyni (v této kauze žalované) částku 145 992 Kč. Ze spisu sp. zn. 45 C 2/2018 vedeného u OS v [obec] soud zjistil, že se jedná o kauzu o zaplacení částky 145 992 Kč. Dne [datum] byl v této kauze vydán OS v [obec] pravomocný rozsudek, že žalovaní ad 1) a ad 2) (v této kauze oba žalobci) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni (v této kauze žalované) částku 145 992 Kč a k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. na náhradě nákladů řízení částku 41 579 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž uplatněný nárok žalobkyně (v této kauze žalovaná) odůvodnila tvrzením, že rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 19.12.2013 č.j. 15 C 224/2011-115, který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] došlo zpětně k navýšení částky, kterou jí měli žalovaní ad 1) a ad 2) (v této kauze oba žalobci) platit na nájemném z uvedeného bytu z částky 1 331 Kč na částku 3 543 Kč, tedy o částku 2 212 Kč měsíčně, a to ode dne [datum], přičemž žalovaní ad 1) a ad 2) (v této kauze oba žalobci) nadále až do podání žaloby platí nájemné v původní výši 1 331 Kč měsíčně. Za roky [rok], [rok], [rok], [rok] a prvních šest měsíců roku [rok] oba žalovaní (v této kauze oba žalobci) dluží žalobkyni (v této kauze žalované) částku 145 992 Kč. Z tzv. karty o úhradě nájemného z bytu soud zjistil, že se nejedná o listinu zakládající práva a povinnosti stran této kauzy, není to ani účetní doklad, který by sloužil ve vztahu k finančnímu úřadu nebo k dalším institucím, jedná se o interní doklad žalované, kde jsou zaznamenány úhrady ze strany žalobců s tím, že povinnost žalobců bylo hradit nájemné ve výši 3 543Kč měsíčně, kdy toto nájemné bylo určeno rozsudkem OS [obec] č.j. 15C 224/2011-115. Z rozsudku OS [obec] č.j. 15C 224/2011-115 soud dále zjistil, že tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem KS [obec] č.j. 14Co 125/2014-150, přičemž z tohoto rozsudku jasně vyplývá povinnost žalobců hradit žalované částku 3 543 Kč měsíčně. Z poštovních poukázek předložených oběma žalobci soud zjistil, že pokud oba žalobci tvrdí a dokládají, že hradí žalované částku na nájemném, která je uvedena v poštovních poukázkách předložených oběma žalobci, tak se v tomto řízení prokázalo, že dluh obou žalobců na nájemném opravdu je, když oba žalobci platí žalované na nájemném menší částku, než je stanovena ve shora citovaném rozsudku. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalované k úhradě nedoplatku na nájemném představující rozdíl mezi původním a nově stanoveným nájemným, ve kterém uvedla splatnost dluhu do dne [datum]. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že oba žalobci dluh žalované neuhradili a nehradili žalované ani soudem stanovené nájemné. Z výpovědi z nájmu bytu soud zjistil, že žalovaná přistoupila k podání výpovědi bez výpovědní doby datované dnem [datum], která byla žalobcům doručena dne [datum], kdy důvodem výpovědi byl dluh žalobců na nájemném, který ke dni podání výpovědi činil částku 145 992 Kč, tj. více než 41 násobek měsíčního nájemného. Z výpovědi z nájmu bytu soud dále zjistil, že žalovaná vypovídá nájemní smlouvu uzavřenou dne [datum] podle ustanovení § 2291 odst. 1 NOZ, tedy bez výpovědní doby a požaduje, aby žalobci byt odevzdali oprávněnému zástupci žalované bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi. Z výpovědi z nájmu bytu soud dále zjistil, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2291 odst. 3 NOZ žalobce na závadnost jejich chování písemně upozornila a byla jim poskytnuta lhůta k jeho odstranění., současně závadné chování žalobců splňuje podmínky nejen generální klauzule pro podání výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby podle ustanovení § 2291 odst. 1 NOZ (porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem), ale i speciální úpravy obsažené v ustanovení § 2291 odst. 2 NOZ. Z výpovědi z nájmu bytu soud dále zjistil, že v poučení je uvedeno, že žalobci mají v souladu s ustanovením § 2286 odst. 2 NOZ právo vznést námitky, případně navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení této výpovědi. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 95 Co 59/2020-132 ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se jedná se o kauzu ve věci zaplacení částky 145 992 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 45 C 2/2018-62, kdy tento rozsudek potvrzuje, že dluh obou žalobců, vůči žalované, kvůli kterému byli oba žalobci vypovídáni žalovanou z bytu, existoval.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: podle ustanovení § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle ustanovení § 2291 odst. 2 NOZ nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle ustanovení § 2291 odst. 3 NOZ, neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. Podle ustanovení § 2290 NOZ nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Podle ustanovení § 555 odst. 1 NOZ právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Žaloba byla oběma žalobci podána včas, neboť k doručení výpovědi ze dne [datum] došlo dne [datum], takže posledním dnem zákonné lhůty je datum [datum]. Žalobci porušili své povinnosti plynoucí z nájemního vztahu zvlášť závažným způsobem, a to tím, že nehradili řádnou výši nájemného, která byla stanovena rozsudkem sp. zn. 15 C 224/2011 OS [obec]. Dluh obou žalobců na nájemném prokazatelně existuje, když oba žalobci platí žalované na nájemném menší částku, než je stanovena ve shora citovaném rozsudku. Soud je vázán pravomocným rozhodnutím soudu rovněž shora citovaným, že zvýšené nájemné je platné. V řízení bylo prokázáno, že žalobci na výzvu žalované k zaplacení dluhu nereagovali, nepokusili se se žalovanou dohodnout na splátkách dluhu a oba žalobci dluh žalované neuhradili. V otázce zpětného navýšení nájemného ke dni podání žaloby o stanovení výše nájemného a jeho vymáhání soud shodně se žalovanou odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. z 26 Cdo 4848/2016 ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou nedoplatků na nájemném vzniklého rozhodnutím o jeho (zpětném) navýšení.„ Nedoplatek, který vznikne zvýšením nájemného s účinností od podání žaloby, je nájemným (jeho součástí), a proto jedna ze základních povinností nájemce - platit nájemné - tak zahrnuje logicky i takovýto nedoplatek. Nezaplatí-li ho nájemce řádně a včas, poruší tím své povinnosti vyplývající z nájmu a v případě, že se bude jednat o porušení hrubé či zvlášť závažné, má pronajímatel právo nájem vypovědět. Soud uzavřel, že byly naplněny podmínky ustanovení § 2291 odst. 1 NOZ pro vypovězení nájmu bytu z důvodu porušení povinnosti žalobců zvlášť závažným způsobem. Soud tak považuje výpověď za oprávněnou. Pokud žalobci rozporují podpis na předmětné výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], tak žalobci uvedené skutečnosti soud nepovažuje za důvody neplatnosti výpovědi pro nedodržení zákonem stanovené písemné formy. Soud uzavřel, že podpis mechanickými prostředky na předmětné výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] splňuje požadavky dané ustanovením § 561 NOZ, a tedy účel institutu podpisu, což je prokázání totožnosti jednající stran, zajištění pravosti písemnosti a informování druhé strany o rozsahu projevené vůle. Podpis mechanickými prostředky je podle ustanovení § 561 odst. 1 NOZ věty druhé, možný tam, kde je to obvyklé. Procesní obrana žalované, že v případě tohoto způsobu podepisování se jedná o zavedenou a obvyklou praxi žalované, která je pro tyto účely využívána zcela běžně a pravidelně v souladu s ustanovením § 556 odst. 2 NOZ ve spojení s ustanovením § 574 NOZ, byla úspěšná. Podpis mechanickými prostředky je možný v případě, že jedním z účastníků právního jednání je obecně uznávaná právnická osoba, přičemž tato forma podpisu je přípustná i ve vztahu vůči slabší straně. Podpis mechanickými prostředky tak nemůže být vadou právního jednání, která by mohla způsobit jeho neplatnost. Soud ve shodě s procesní obranou žalované shodně uzavřel, že podpis obsažený ve výpovědi přidaný mechanickými prostředky dostatečně identifikuje žalovanou, tedy pronajímatele. S ohledem na prokázaný vzájemný vztah účastníků této kauzy a zjevnou schopnost účastníků této kauzy vzájemné identifikace, soud opět ve shodě s procesní obranou žalované uzavřel, že v případě tohoto způsobu prokázání totožnosti byla naplněna podmínka prokázání totožnosti a zákonem stanovená písemná forma výpovědi byla dodržena. K podmínce zajištění pravosti písemnosti soud doplňuje, že podpis na výpovědi je naskenovaným podpisem zaměstnance žalované, který byl do dokumentu vložen mechanickými prostředky. Procesní obrana žalované, že tento její zaměstnanec jednal za žalovanou v rámci oprávnění, které vyplývá z ustanovení § 436 NOZ a v právním styku se žalobci byly naplněny podmínky ustanovení § 161 NOZ na označení zastoupení, byla rovněž úspěšná. Z jednání podepsaného zaměstnance byla žalovaná zavázána v rozsahu, ve kterém se jeví toto jednání navenek třetím osobám a soud uzavřel, že podmínky pro zastoupení tak splněny byly, přičemž zavázaná z předmětného právního jednání byla žalovaná a byla tak v předmětné výpovědi dostatečně identifikována. Řízení k návrhu nájemce vyhovuje lépe zájmu na vyvážené ochraně zájmů stran. Je-li zasaženo do práv nájemce, je na něm, aby se bránil (vigilantibus iura). Nájemcovo postavení jako slabší strany je dostatečně vyváženo tím, že se vyžaduje, aby byl o svém právu domáhat se soudního přezkoumání výpovědi pronajímatelem ve výpovědi poučen. Povinnou obsahovou náležitostí výpovědi musí být mj. poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Komentované ustanovení opravňuje nájemce obrátit se do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla, na soud a požádat ho, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi. Soud po přezkoumání oprávněnosti výpovědi uzavřel, že je dán výpovědní důvod. Soud dále uzavřel, že skutečnosti uváděné pronajímatelem jsou pravdivé a že naplňují výpovědní důvod po právní stránce (protiprávní jednání nájemců lze kvalifikovat jako porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem). Podle ustanovení § 1872 odst. (1) NOZ, je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

5. Vzhledem k tomu, že se žalobcům ad a) a ad b) předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byli v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 032 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) podle sazby mimosmluvní odměny podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) AT sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 AT, cestovní náhrada v celkové částce 3 420 Kč, dále náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby za 18 započatých půlhodin po částce 100 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 5 212 Kč.