22 C 175/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 1 107 147,82 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku , částka, k rukám zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalované částky domáhal s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla v souvislosti s vypořádáním majetkových vztahů při ukončení společného soužití, resp. družského poměru uzavřena ústní dohoda o rozdělení výtěžku z prodeje mj. pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba – budova , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. , hodnota, (zahrada) v obci , adresa, , k. ú. , obec, (dále jen nemovitosti v , obec, ). Dále tvrdil, že ústní dohoda účastníků byla stvrzena podpisem dokumentu „Rozdělení výtěžku z přímého prodeje“ (dále jen „Rozdělení výtěžku“). Uvedl, že dohoda o vypořádání nemovitostí v , obec, byla součástí celkového majetkového vyrovnání, jehož předmětem byly dále pozemek parc. st. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemek parc. č. , Anonymizováno, v obci , obec, , katastrální území , adresa, , tzv. elektrárna, spoluvlastnický podíl ve výši 375/2000 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (bytový dům), v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , a podíl žalované ve společnosti , právnická osoba, Dohoda ohledně uvedeného majetkového vypořádání byla uzavřena někdy mezi říjnem a listopadem 2020. Jejímu uzavření předcházelo vyjednávání, kterému byl nápomocen jednak , jméno FO, , prokurista společnosti , právnická osoba, , pokud se jednalo o žalované nemovitosti, dále , jméno FO, , který současné vedl vyjednávání ohledně podílu ve společnosti , právnická osoba, , nemovitosti v , obec, a nemovitosti v , obec, . Výsledkem vyjednávání byla ve vztahu k nemovitostem v , obec, dohoda, že žalovaná zaplatí žalobci blíže nevyčíslenou částku na účet , jméno FO, , který proto, že se jednalo o peníze určené žalobci, zřídil žalobci dispoziční právo k tomuto účtu. Výsledná částka měla vzejít určeným výpočtem až z kupní ceny získané prodejem nemovitostí v , obec, uvedeným na listině „Rozdělení výtěžku z přímého prodeje“ datované dnem , datum, a podepsané žalovanou s tím, že podpis žalované na této listině byl , datum, úředně ověřen. Výše žalované částky odpovídá výpočtu na listině „Rozvrh výtěžku“ a vychází z kupní ceny, která byla žalovanou získána na základě smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne , datum, uzavřené s , tituly před jménem, , jméno FO, jako kupujícím ve výši , částka, .

2. Žalovaná uvedla, že ústní dohoda o rozdělení výtěžku z prodeje nemovitostí v , obec, mezi účastníky uzavřena nebyla. Žalobce, kterého tížilo důkazní břemeno týkající se tvrzení o této dohodě, toto břemeno neunesl. Rovněž žalovaná namítala nedostatek pasivní legitimace, neboť z listiny Rozdělení výtěžku nevyplývalo, že by žalovaná měla žalobci žalovanou částku uhradit. Dále žalovaná namítala, že z uvedené listiny nebylo zřejmé, jaká částka by měla být , jméno FO, žalobci vyplacena, resp. nebyla zjištěna jejich vzájemná dohoda o tomto plnění. Listina „Rozdělení výtěžku“ byla žalované předložena již sepsaná, její obsah žalované nikdo nevysvětlil. Podepsala jí proto, že byla ve stresovém období a pod nátlakem, kdy díky žalobci měla řadu úvěrů, dále jí žalobce hrozil tím, že jí vyhodí na ulici. Nátlak žalovaná vnímala již v roce 2019 žalobce šel se sekerou na žalovanou v tom smyslu, že žalovaná bude dělat, co on řekne, nebo že rozmlátí celý barák. Udělal touto sekerou skutečně díru do zdi. Obecně žalovaná považovala žalobce za manipulátora. Nátlaková byla i jednání v advokátní kanceláři u , tituly před jménem, , jméno FO, , která probíhala i s jeho manželkou v únoru 2021. Žalovaná dále namítala, že ještě v únoru 2021 se řešily otázky vzájemného vypořádání mezi účastníky. Nemovitosti v , obec, chtěla prodat, neboť měla velkou půjčku od , právnická osoba, . a rovněž se začaly vynořovat problémy se žalobcem.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním: Z listiny nazvané „Rozdělení výtěžku z přímého prodeje rodinného domu , Jméno žalované, “ ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je dále uvedené rozdělení blíže číselně neurčeného výtěžku „z přímého prodeje“ nemovitostí v , obec, : částka , částka, žalované na účet tam uvedený, doplatek hypotečního úvěru , právnická osoba, . na tam určený účet, částka , částka, společnosti , právnická osoba, . jako provize za zprostředkování prodeje nemovitostí a zbytek výtěžku z prodeje , jméno FO, na tam uvedený účet. Podpis žalované byl na listině dne , datum, úředně ověřen.

4. Z výpovědi svědka , jméno FO, , dlouholetého kamaráda a lepšího známého žalobce, soud zjistil následující: Svědek pomáhal účastníkům zprostředkovat prodej nemovitostí v , obec, , a to poté, co společnost , právnická osoba, , v níž svědek působil jako prokurista, v průběhu srpna a září 2020 neúspěšně jako dražebník organizovala veřejnou dražbu a opakovanou dražbu za účelem prodeje týchž nemovitostí. Za účelem provedení první i opakované veřejné dražby byly mezi žalovanou jako výlučným vlastníkem nemovitostí a společností , právnická osoba, uzavřeny smlouvy o provedení dražby. Součástí smluvních ujednáních v těchto smlouvách byl mj. „rozdělovník“, podle kterého měla být kupní cena získaná v dražbě a zaplacená na účet dražebníka dále dražebníkem rozdělena podle předem ve smlouvách o provedení dražby určených pravidel: za část získané kupní ceny měl být doplacen hypoteční úvěr u , právnická osoba, ., částka , částka, měla být poukázána na účet žalované, zbytek kupní ceny pak na účet č. , č. účtu, , jehož majitel nebyl uveden. (Ze shodných tvrzeních účastníků soud zjistil, že se jednalo o účet , tituly před jménem, , jméno FO, .) Po neúspěšném provedení veřejných dražeb měl svědek zájem na tom, aby nemovitosti v , obec, byly prodány, neboť společnost , právnická osoba, přišla jako dražebník o peníze z uvedených dvou neúspěšných dražeb. Jednalo se o provizi ve sjednané výši 5 % a náklady dražby. Podle svědka mělo jít proto o provizi ve výši , částka, a náklady dražby ve výši , částka, , celkem , částka, . V souladu s tímto zájmem za stavu, kdy jednatelem společnosti , právnická osoba, byl syn svědka, dále svědek již pouze jako fyzická osoba přímo zastupující žalovanou na základě jí vystavené plné moci činil kroky k prodeji nemovitostí v , obec, . V určitou chvíli si svědek uvědomil, že ho účastníci chtějí z prodeje nemovitosti vyšachovat (na prohlídkách nemovitosti se zájemci o její koupi se potkával i s jinými zájemci zprostředkovanými realitní kanceláří) a jet si po své linii, což bylo s ohledem na náklady neúspěšných dražeb v rozporu se zájmy společnosti , právnická osoba, Svědek měl z uvedených důvodů, dále pro existenci vážného zájemce o koupi nemovitosti a rovněž pro vážné finanční neshody účastníků zájem na tom, aby byl za účelem prodeje nemovitostí v , obec, podepsán rovněž rozdělovník kupní ceny, a to obdobně, jak tomu bylo ve smlouvách o provedení dražby. O tento rozdělovník měli zájem i účastníci. Nový rozdělovník sám svědek vyhotovil, a to ve dvou verzích, na jedné byl nárok žalované na zaplacení částky , částka, , na druhé , částka, . Rozdělovník s částkou připadající žalované ve výši , částka, ze dne , datum, žalovaná odsouhlasila na jednání mezi účastníky a svědkem v kavárně v , obec, . Ihned z kavárny šel svědek se žalovanou podpis žalované na tomto rozdělovníku v podobě listiny „Rozvrhu výtěžku“ ověřit na poštu. Na žalovanou nebyl činěn nátlak, aby rozdělovník podepsala. Svědek tento rozdělovník poté předal zástupci konkrétního zájemce o prodej nemovitostí v , obec, , který chtěl jeho obsah znát. Prodej nemovitosti se však poté neuskutečnil pro nezájem tohoto zájemce, neboť mu nevyhovovalo dispoziční uspořádání nemovitosti. Svědek nikdy neviděl , jméno FO, . Jeho jméno bylo uvedeno na rozdělovníku proto, že žalobce měl v uvedené době finanční problémy, chtěl nejprve vyplatit své věřitele, než spadne do exekuce či insolvence. O tom, jak se měl žalobce s , jméno FO, vyrovnat, nebylo svědkovi nic známo. Rozdělovník byl podle svědka výsledkem vyjednávání účastníků o jejich majetkovém vypořádání. Účastníci již dříve v souvislosti s veřejnými dražbami, rovněž pak před podpisem rozdělovníku ze dne , datum, na jednání o těchto vypořádáních přinášely popsané A4, na nichž byly nakonec vypočteny a zaškrtnuty částky, které byly kompromisem jejich ujednání. Po výše uvedeném neúspěšném pokusu o prodej nemovitostí svědek již s oběma účastníky společně dále nevyjednával. Byl mu doručen email žalované ze dne , datum, o tom, že žalovaná ukončuje své zastoupení svědkem při prodeji předmětné nemovitosti a rovněž bere zpět rozdělení výtěžku z přímého prodeje ze dne , datum, .

5. Z e-mailové zprávy ze dne , datum, od , Jméno žalované, z adresy , e-mail, , jméno FO, na adresu , e-mail, soud zjistil, že žalovaná sdělila , jméno FO, , že s ním ukončuje smluvní vztah k prodeji nemovitostí v , obec, dražební cestou ze dne , datum, a zplnomocnění k zastupování při jeho prodeji plnou mocí ze dne , datum, . V téže zprávě rovněž žalovaná sděluje, že bere zpět i „Rozdělení výtěžku“ z přímého prodeje ze dne , datum, . Dále mj. sděluje, že výhradním zprostředkovatelem prodeje nemovitostí v , obec, je nyní , název, .

6. Z Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že k žádosti , jméno FO, banka , právnická osoba, . zřídila žalobci dispoziční právo k účtu právě , jméno FO, . Z Prohlášení disponenta - žalobce ze dne , datum, vůči , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, žalobce přijal zmocnění disponovat s účtem , jméno FO, .

7. Ze Smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne byla za účasti , právnická osoba, uzavřena mezi žalovanou jako prodávající a , tituly před jménem, , jméno FO, jako kupujícím kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovitosti v , obec, . Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, .

8. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí v podobě informací o pozemku soud zjistil, že vlastníkem nemovitostí v , obec, je , tituly před jménem, , jméno FO, .

9. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a výzvy k zaplacení žalované částky ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky na účet „mého klienta“ označený stejným číslem jako účet v „Rozvrhu výtěžku“ s tím, že nebude-li do , datum, uhrazena, bude podána žaloba. Žalobce uvedl, že se jednalo opět o účet , jméno FO, .

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku týkající se společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že svědek , jméno FO, je od roku 2018 prokuristou uvedené společnosti.

11. Z plné moci žalované udělené žalobci ze dne , datum, s úředně ověřeným podpisem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná zmocnila žalobce mj. k realizaci prodeje nemovitostí v , obec, . Plná moc byla udělena na dobu určitou, a to do , datum, . Žalobce plnou moc přijal (viz podpis žalobce na plné moci).

12. Z e-mailové komunikace včetně její přílohy ze dne , datum, mezi žalovanou ze dne , datum, , , jméno FO, ze dne , datum, z adresy , e-mail, za žalovanou doručené na adresu , e-mail, soud zjistil, že žalovaná advokátní kanceláři zástupce žalobce (resp. na e-mailovou adresu manželky zástupce žalobce) sdělila své majetkové a finanční požadavky vůči žalobci.

13. Z rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná jako jediný společník při výkonu působnosti valné hromady rozhodla o odvolání stávajícího jednatele (sebe samé) společnosti, o jmenování nového jednatele společnosti, a to žalobce, a o převodu podílu na , jméno FO, , vše ke dni , datum, (viz rovněž výpis z obchodního rejstříku uvedené společnosti).

14. Z kupní smlouvy mezi žalovanou jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prodala uvedené společnosti za částku , částka, spoluvlastnický podíl ve výši 375/2000 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (bytový dům), v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .

15. Z kupní smlouvy mezi žalovanou jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prodala uvedené společnosti za částku , částka, pozemek parc. st. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .

16. Z e-mailové zprávy ze dne , datum, od žalované , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná navrhla udělat novou plnou moc na prodej nemovitostí v , obec, s novým konkrétním v emailové zprávě uvedeným rozdělovníkem kupní ceny z prodeje nemovitostí v , obec, .

17. Na webových stránkách insolvenčního rejstříku byly ohledně insolvenčního řízení vedeného Krajským soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, zjištěny následující skutečnosti: Dne , datum, bylo zveřejněno, že bylo schváleno oddlužení žalobce plněním splátkové kalendáře (viz usnesení Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, -, právnická osoba, o oprávnění dlužníka podat návrh na povolení oddlužení, schválení zprávy o přezkumu a schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ze dne , datum, ). Dne , datum, bylo zveřejněno sdělení žalované ze dne , datum, , že žalobce porušuje podmínky insolvenčního řízení, neboť mj. nepřiznal své skutečné příjmy a má dluhy na nájemném. Dne , datum, byl zveřejněn úřední záznam insolvenčního soudu ze dne , datum, o tom, že dosavadní obsah spisu nenasvědčuje tomu, že by návrhem na povolení oddlužení dlužník sledoval nepoctivý záměr, ani že by dlužník neplnil podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení.

18. Z uvedených skutečností zjištěných na webových stránkách insolvenčního rejstříku soud vycházel jako ze skutečností obecně známých ve smyslu § 121 o. s. ř. Podle tohoto zákonného ustanovení není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.

19. Ze smlouvy o důchodu ze dne , datum, uzavřené mezi žalobce jako příjemcem a , jméno FO, jako plátcem soud zjistil, že , jméno FO, se zavázal po dobu 1 roku insolvenčního řízení platit žalobci důchod ve výši , částka, měsíčně. Soud seznámil účastníky s obsahem této smlouvy s tím, že ze skutečností z ní zjištěných soud vycházel jako ze skutečností mu známých z jeho činnosti ve smyslu § 121 o. s. ř. Tato smlouva byla soudu předložena za účelem zkoumání existence zákonných podmínek pro osvobození žalobce v předmětném řízení od soudních poplatků.

20. Z výslechu žalobce soud zjistil, že v době, kdy měla přijít částka od žalované podle „Rozdělení výtěžku“, měl exekuce. Nechtěl, aby mu exekutoři strhli peníze z jeho účtu, proto v minulosti přes internet disponoval s účtem , jméno FO, , poté , jméno FO, . Mezi žalobcem a , jméno FO, bylo dohodnuto, že z částky, která bude vyplacena z prodeje nemovitostí v , obec, podle „Rozdělení výtěžku“ žalobce zaplatí své dluhy v insolvenci. Žalobce chtěl tuto částku rozdělit sám, a to po předchozích špatných zkušenostech s exekutory, kdy byl zabavován jiný (firemní) majetek než majetek žalobce. Žalobce byl zvyklý si věci řešit sám. Z tvrzeného celkového majetkového vypořádání se žalovanou měl žalobce nabýt pouze částku podle listiny „Rozdělení výtěžku“. O žalované pohledávce žalobce vyrozuměl insolvenčního správce až po podání předmětné žaloby, konkrétně po dohodě se svým právním zástupcem s tím, že odkryjí všechny karty a půjdou s pravdou ven.

21. Soud zamítl následující důkazní návrhy:- výslech , jméno FO, proto, že svědek zemřel před konáním ústního jednání soudu,- výslech , právnická osoba, (bývalého partnera žalované) proto, že majetkové vypořádání mezi tímto svědkem a žalovanou, rovněž pak okolnosti jejich společného soužití, nebyly skutečnostmi právně významnými;- výslech žalované proto, že žalovaná popírala, že by došlo k uzavření tvrzené dohody o majetkovém vypořádání účastníků, resp. její výslech není navržen k právně významným skutečnostem;- výslech , jméno FO, proto, že nebyl způsobilý prokázat relevantní skutečnosti; byl navržen k prokázání tvrzení o rozdělení výtěžku s tím, že byl několikrát přítomen vyjednávání účastníků; soud má za to, že žalobcem tvrzené skutečnosti, byť by byly, popř. jsou prokázané, ohledně tzv. majetkového vyrovnání mezi účastníky, nezakládají žalovaný nárok;- ze stejného důvodu, jako výslech , jméno FO, byly zamítnuty návrhy na provedení důkazu spisy Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, týkající se sporu účastníků o převod podílu ve společnosti , právnická osoba, , dále , spisová značka, , , spisová značka, týkající se sporu účastníků o převod nemovitostí v , obec, a , obec, ;- spis Krajského ředitelství Policie ČR , Anonymizováno, sp. zn. , adresa, , výslechem , jméno FO, (bývalé partnerky žalobce) a , jméno FO, (dcery žalované) proto, že nátlak, který měl být těmito důkazy prokázán, nebyl žalovanou tvrzen v podobě právně významné při podpisu listiny „Rozdělení výtěžku“;- výslech , jméno FO, dále proto, že skutečnost, zda byla či nebyla uzavřena dohoda o majetkovém vyrovnání, jejímž důkazem by byl „Rozvrh výtěžku“, nebyla s ohledem na skutkové a právní posouzení nároku žalobce soudem významná;- výslech , jméno FO, (realitní makléřky z realitní kanceláře , právnická osoba, ) proto, že skutečnost, že zprostředkovávala prodej nemovitostí v , obec, a byla seznámena s podklady, na základě nichž mělo dojít k původnímu prodeji, neprokazuje žádné skutkově významné okolnosti;- výslech , Jméno žalobce, (syna žalobce) proto, že skutečnosti týkající se majetkového vyrovnání účastníků a existence nátlaku na žalovanou ze strany žalobce, neprokazující žádné nové, popř. právně významné skutečnosti, rovněž pak proto, že nátlak, který měl být těmito důkazy prokázán, nebyl žalovanou tvrzen v podobě právně významné při podpisu listiny „Rozdělení výtěžku“;- nahrávkou zaznamenávající sdělení , jméno FO, o tom, že žalované nepůjčoval částku , částka, , listinou o uznání dluhu ve výši , částka, žalovanou vůči žalobci a zástavní smlouvou zajišťující půjčku ve výši , částka, poskytnutou žalované , jméno FO, proto, že skutečnosti, které měly tyto důkazní návrhy prokázat, nebyly pro posouzení věci právně významné;- smlouvami o provedení dražby ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a o opakované dražbě mezi týmiž účastníky proto, že byly navrženy až po koncentraci řízení v souladu s § 118b odst. 1 o. s. ř.

22. K návrhu na výslech svědka , jméno FO, soud nepřihlížel proto, že žalobce ani po poučení podle § 43 odst. 2 o. s. ř. na konci přípravného jednání dne , datum, nedoplnil údaje potřebné pro předvolání tohoto svědka (mj. adresu svědka).

23. V souladu s výše uvedenými zjištěními soud učinil skutkový závěr, že žalované vznikl na základě dohody mezi účastníky, jejímž důkazem byla listina „Rozdělení výtěžku z přímého prodeje rodinného domu , Jméno žalované, “, závazek rozdělit kupní cenu z prodeje v žalobě označené nemovitosti v listině stanoveným způsobem. Žalobce jako příjemce části kupní ceny v listině uveden nebyl. Tento závazek byl vázán na prodej nemovitosti, kterou v době podpisu uvedené listiny žalovanou zajišťoval jako zástupce žalované svědek , jméno FO, . K prodeji nemovitostí za účasti svědka , Anonymizováno, jako zástupce žalované však do zániku tohoto zastoupení odvolání plné moci žalovanou nedošlo. Nemovitost byla prodána později, avšak již bez účasti , jméno FO, , resp. poté, co žalovaná plnou moc udělenou , jméno FO, k prodeji nemovitosti odvolala. Současně žalobci, i kdyby došlo k uvedenému prodeji nemovitosti, nárok na výplatu podle listiny „Rozdělení výtěžku“ nevznikl.

24. Právní posouzení věci soud učinil následující: Po provedeném dokazování soud zjistil, že ač žalobce tvrdil, že listina „Rozdělení výtěžku“ vzešla z celkového majetkového vypořádání mezi účastníky a je dokladem o jejich majetkovém vypořádání ve vztahu k nemovitostem v , jméno FO, , byly prokázány jiné skutečnosti.

25. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

26. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

27. Podle § 448 odst. 1 o. z. zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

28. Majetkové vzájemné vypořádání účastníků, které žalobce tvrdil, mělo proběhnout ve vztahu k několika nemovitostem a k obchodnímu podílu. Toto vypořádání mj. prokazovaly smlouvy, kterými žalovaná tyto věci, popř. práva převedla na společnost , právnická osoba, , obchodní podíl na , jméno FO, . Pouze ve vztahu k nemovitostem v , obec, nebyla taková smlouva uzavřena. Byla ale mezi účastníky uzavřena dohoda o tom, jak bude naloženo s kupní cenou, která bude získána výše uvedeným prodejem za účasti svědka , jméno FO, .

29. Bylo zjištěno, že sepsání listiny „Rozvrh výtěžku“ předcházela dvojí neúspěšná veřejná dražba, kterou zajišťovala společnost , právnická osoba, vždy prostřednictvím svého prokuristy svědka , jméno FO, . Svědek , jméno FO, byl tím, kdo měl zájem na zisku z tohoto prodeje, neboť společnost , právnická osoba, přišla o peníze při zajišťování neúspěšných veřejných dražeb nemovitostí v , obec, a svědek byl prokuristou a jeho syn jednatelem téže společnosti. I z tohoto důvodu byl tento svědek tím, kdo inicioval byť již jen jako fyzická osoba zplnomocněná k zastupování žalované při prodeji nemovitostí v , obec, sepis uvedené listiny „Rozvrh výtěžku“, v níž byl rovněž ve prospěch společnosti , právnická osoba, stanoven podíl na kupní ceně. Současně měl svědek v době sepisu uvedeného „Rozvrhu výtěžku“ již vážného zájemce o koupi nemovitostí. S ohledem na tyto okolnosti, které sepisu listiny „Rozvrh výtěžku“ předcházely, má soud v souladu s § 556 odst. 2 o. z. za to, že k rozdělení výtěžku podle listiny „Rozdělení výtěžku“, resp. k povinnosti žalované rozdělit nabytou kupní cenu podle této listiny mělo dojít za splnění podmínky, že bude za účasti svědka , jméno FO, jako zástupce žalované jako prodávající nemovitost prodána. Pozdějším odvoláním plné moci žalovanou , jméno FO, k zastoupení žalované při prodeji nemovitostí (viz e-mail žalované ze dne , datum, ), na základě něhož podle § 448 odst. 1 o. z . zaniklo zmocnění svědka k zastoupení žalované, zanikla rovněž platnost uvedené listiny „Rozvrh výtěžku“ jako ujednání souvisejícího se zastoupením žalované.

30. V souladu s výše uvedeným soud učinil právní závěr, že mezi účastníky byla v souladu s § 1746 odst. o. z. uzavřena ústní zákonem nepojmenovaná smlouva mj. o tom, že žalovaná část kupní ceny, jejíž prodej jako zástupce žalované zajišťoval svědek , jméno FO, , ve výši stanovené výpočtem uvedeným v listině „Rozdělení výtěžku“ zašle na účet , jméno FO, . Tato dohoda se vztahovala ke konkrétnímu prodeji předmětné nemovitosti, který byl určen tím, že za žalovanou při tomto prodeji vystupoval jako zástupce svědek , jméno FO, .

31. Soud v souladu s výše uvedeným dospěl k závěru, že listina „Rozvrh výtěžku“, o kterou žalobce konkrétně opírá svůj žalobní nárok, nebyla důkazem o vzájemném majetkovém vypořádání účastníků, ale důkazem o tom, jakým způsobem bude rozdělena kupní cena získaná konkrétním prodejem nemovitostí v , obec, , tj. za účasti , jméno FO, jako zástupce žalované. Nebylo proto prokázáno tvrzení žalobce, že mezi účastníky došlo k celkovému majetkovému vypořádání souvisejícímu s ukončením jejich družského poměru, jehož výsledkem byla předmětná listina „Rozdělení výtěžku“ podepsaná pouze žalovanou. Výsledkem dokazování však byly prokázány jiné skutečnosti, které vylučovaly existenci skutkového děje předneseného žalobcem. V souladu s tím nebylo povinností soudu dále poučovat žalobce jeho povinnosti prokazovat svá tvrzení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.

32. K namítanému nedostatku aktivní legitimace žalobce žalovanou soud uvádí, že s ohledem na výše uvedené skutkové a právní závěry je tento argument pro posouzení důvodnosti žaloby právně nevýznamný. Nicméně s ohledem na počínání žalobce tvrzené jím samotným v dále uvedené podobě soud nad rámec výše uvedeného posouzení doplňuje následující: Ze všech tvrzení samotného žalobce v průběhu řízení, rovněž pak z jeho účastnického výslechu zcela zřetelně vyplynula jeho vůle nebýt nikde majetkově vázán. Tento svůj postoj odůvodnil zcela otevřeně tím, že nechtěl, aby jeho případný majetek byl předmětem probíhající exekuce či insolvence. Z tohoto důvodu to byla žalovaná, která nabyla vlastnické právo k nemovitostem v , obec, . Z tvrzení žalobce vyplynulo, že jeho původní spoluvlastnický podíl na těchto nemovitostech žalovaná nabyla v exekučním řízení vedeném proti žalobci, druhý podíl nabyla žalovaná ve veřejné dražbě od manželky otce žalobce za přičinění žalobce v této dražbě. Žalobce chtěl, aby nemovitosti po jeho otci zůstaly pod jednou střechou. Žalobce dále tvrdil, že peníze na zakoupení podílu získala žalovaná půjčkami od společnosti , právnická osoba, , poté od , právnická osoba, . Rovněž z důvodu exekuce to však nebyl žalobce, kdo by byl dlužníkem z tvrzených úvěrů poskytnutých pouze žalované za trvání družského soužití účastníků, neboť banka by žalobci jako dlužníkovi v exekuci úvěr neposkytla. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že výše uvedené nemovitosti v , obec, nabyla žalovaná na základě kupní smlouvy od žalobce. Žalobce po dobu soužití se žalovanou tak unikal zákonnému systému exekuce mj. tím, že to byla žalovaná, která byla výlučným vlastníkem společně užívaného, zčásti dříve žalobcem výlučně vlastněného majetku, avšak zároveň i výlučným dlužníkem poskytnutých nikterak nízkých úvěrů. Žalobce uvedený zájem na tom, aby nebyl postihnut jeho původní majetek, opakovaně tvrdil v průběhu celého řízení. Soud se výše uvedenými úvěry, ani konkrétními okolnostmi získání nemovitostí v , obec, žalovanou po důkazní stránce v plném rozsahu nezabýval, neboť se nejednalo o skutečnosti právně významné. Pokud je zmiňuje nyní, činí tak pouze za účelem zdůvodnění dále uvedených závěrů pohnutkami žalobce tvrzenými samotným žalobcem. Výše uvedenému počínání žalobce odpovídá i zjištění soudu, že nemovitosti a obchodní podíl, které měly být předmětem tzv. vzájemného majetkového vypořádání účastníků, nebyly ani zčásti po ukončení společného soužití účastníků žalovanou převedeny do vlastnictví žalobce. Nebylo zájmem žalobce, aby tyto věci nabýval ani v průběhu společného soužití účastníků, ani po jeho ukončení, a to z důvodu stále trvajících exekucí a později insolvence. Výše uvedeným zjištěním odpovídá i skutečnost, že dne , datum, byl zveřejněn návrh žalobce na zahájení insolvenčního řízení s tím, že v návrhu žalobce uvedl, že nemá žádný majetek, který by mohl zpeněžit za účelem úhrady svých závazků. V návrhu žalobce rovněž přiznal příjem z pracovního poměru ve výši , částka, hrubého. Za účelem splnění podmínek insolvence byl žalobce nucen v průběhu insolvenčního řízení uzavřít smlouvu o důchodu s , jméno FO, . V předžalobní výzvě před zahájením předmětného řízení žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzývá žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že uvádí č. účtu , jméno FO, , na který má být platba žalovanou poukázána.

33. V souladu s důvody uvedeného dlouhodobého a samotným žalobcem přiznaného počínání soud v souladu s § 556 odst. 2 o. z. následujícím způsobem dále vyložil důkaz v podobě listiny „Rozvrh výtěžku“: Z listiny „Rozvrh výtěžku“ bylo soudem zjištěno, že žalovaná písemně prohlásila, že část peněz nabytých z prodeje nemovitostí v , obec, vyplatí , jméno FO, na účet v uvedené listině specifikovaný. O toto ustanovení v listině opřel žalobce žalobní nárok s tím, že k účtu tam uvedenému měl dispoziční právo. Je zřejmé a s ohledem na výše uvedené logické, že nebylo zájmem žalobce, aby na základě této listiny, resp. dohody účastníků o rozdělení kupní ceny, popř. žalobcem tvrzené dohody o majetkoprávním vypořádání účastníků vznikl žalobci nárok na zaplacení žalované částky. Byl by to , jméno FO, , kterému by žalovaná, pokud by měla dostát dohodě účastníků o rozdělení kupní ceny z prodeje nemovitostí v , obec, , měla povinnost vyplatit částku, která by byla „zbytkem výtěžku prodeje“. Uvedená osoba byla v „Rozvrhu výtěžku“ řádně označena svým jménem a příjmením, adresou, rodným číslem a číslem bankovního účtu. Nelze učinit závěr, že by uvedené označení dané osoby a čísla účtu bylo jen označením platebního místa ve smyslu § 1954 věta první o. z., podle které k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Pokud by byl v listině „Rozdělení výtěžku“ označen místo , jméno FO, žalobce, byť majitelem účtu, na který by měly být peníze zaplaceny, by byl , jméno FO, , byla by situace odlišná. Soud v tomto rozsahu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , jeho právní věta zní: „Plnění poskytnuté na základě určitého (byť třeba později odpadnuvšího) právního důvodu mezi dvěma subjekty na bankovní účet třetí osoby vymezený coby platební místo nelze pokládat za bezdůvodné obohacení majitele tohoto účtu na úkor osoby peníze zasílající. Zaplacení určité částky na účet třetí osoby u peněžního ústavu představující sjednané platební místo s úmyslem dostát smluvenému závazku je totiž třeba pokládat za plnění druhé smluvní straně, a nikoliv majiteli účtu. Takováto platba směřuje ke splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé, nezakládá právní vztah mezi osobou zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace v podstatě nabývá plnění osoba odlišná od subjektu, pro nějž byl zřízen bankovní účet.“34. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce nebyl oprávněn k přijetí plnění od žalované na základě listiny „Rozdělení výtěžku“, resp. že nárok žalobci z uvedené listiny vůči žalované nevznikl. Nicméně skutečnost, že žalobce měl k účtu , jméno FO, dispoziční právo, rovněž zapadá do logického řetězce počínání žalobce, který chtěl uvedený majetek, popř. příjmy z něho vyloučit z postižení exekucí či insolvencí.

35. K argumentu žalované, že listinu podepsala pod nátlakem, soud uvádí následující: Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

36. Žalovanou tvrzený nátlak ze strany žalobce byl žalovanou vnímán dlouhodobě. Žalovaná k jeho vyjádření užívala slov „stresové období“, popř. že po vyhození žalobcem z domu se jí otevřely oči a ocitla se bez jakýchkoli tlaků od žalobce. Žalovaná tvrdila, že žalobce byl manipulátor a již v roce 2019 využil k zastrašení žalované sekeru. Žalovaná netvrdila žádné konkrétní přímé nátlakové jednání ve smyslu § 587 odst. 1 o. z. ve vztahu k uzavření dohody o rozdělení kupní ceny z prodeje nemovitostí v , obec, . Rovněž takové jednání nebylo prokázáno ani výslechem svědka M. Půži, který byl přítomen uzavření uvedené smlouvy. Žalovanou uvedená tvrzení o nátlaku žalobce v době minimálně několika měsíců tak nedosahují podoby ani intenzity duševního násilí podle § 587 odst. 1 o. z., které by mohlo v předmětné situaci u žalované jako výlučném vlastníkovi nemovitosti vzbudit důvodnou bázeň smlouvu o rozdělení kupní ceny se žalobcem uzavřít.

37. V souladu s výše uvedenými skutkovými zjištěními a právním posouzením má soud za to, že žalované vznikl na základě dohody mezi účastníky, jejímž důkazem byla listina „Rozdělení výtěžku z přímého prodeje rodinného domu , Jméno žalované, “, závazek rozdělit tam uvedeným způsobem kupní cenu z prodeje v žalobě označených nemovitostí. Tento závazek byl vázán na konkrétní prodej nemovitostí daný zástupcem žalované při tomto prodeji svědkem , jméno FO, . K tomuto prodeji však nedošlo pro nezájem konkrétních zájemců, později pro odvolání plné moci , jméno FO, žalovanou. Zánikem zastoupení žalované , jméno FO, při prodeji nemovitostí v , obec, zanikl i související závazek žalované rozdělit výše uvedeným způsobem kupní cenu z prodeje uvedené nemovitosti. Rovněž soud zjistil, že i kdyby k prodeji nemovitosti došlo, nebyl by to žalobce, kdo by měl vůči žalované nárok na vyplacení částky určené postupem uvedeným v listině „Rozdělení výtěžku“. Důvodně tomu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

38. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

39. Plně úspěšná žalovaná má tak právo na náhradu nákladů řízení, které jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši , částka, (8 úkonů právní služby po , částka, podle §7 b. 5, §11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony v podobě převzetí a přípravy zastoupení, odporu proti platebnímu rozkazu ze dne , datum, , polovičního úkonu za písemného vyjádření ve věci ze dne , datum, , 2 úkony za účast u přípravného jednání soudu dne , datum, , 3 úkony za účast u jednání soudu dne , datum, , půl úkonu za účast na vyhlášení rozsudku soudem dne , datum, ), náhradou hotových výdajů ve výši , částka, (8 režijních paušálů po , částka, podle § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou cestovného ve výši , částka, (cesta vlakem k ústnímu jednání soudu dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, a zpět, tj. 6 jízd po , částka, ) v souladu s §13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou za promeškaný čas ve výši , částka, (6 promeškaných půlhodin po , částka, ) podle §14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši , částka, (§137 odst. 3 o. s. ř.) náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Nárok na cestovné soud v souladu se zjištěním, kdy žalobkyně ani po písemné výzvě soudu nevyčíslila vzniklé náklady řízení, stanovil ve výši nákladů potřebných při využití veřejné hromadné dopravy, konkrétně vlaku.