22 C 385/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovníkem Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, s 8,5 % úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení se v plném rozsahu zamítá., jméno FO, . Řízení se v rozsahu částky , částka, a 12 % úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení pro zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalované částky uvedené ve výroku I. rozsudku z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovanému tím, že dosud neuhradil kupní cenu za dále uvedenou bytovou jednotku žalobci. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o koupi nemovitosti, na jejímž základě převedl vlastnické právo k bytové jednotce č. , Anonymizováno, v bytovém domě č.p. , Anonymizováno, stojícím na pozemku parc.č. , hodnota, a dále spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech uvedeného bytového domu a spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na uvedeném pozemku v obci , adresa, v katastrálním území , jméno FO, , zapsané na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, u , právnická osoba, , adresa, (dále jen „bytová jednotka“) na žalovaného. Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, a měla být podle smlouvy uhrazena „na účet prodávajícího“ č. ú. , č. účtu, nejpozději do tří pracovních dní ode dne zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Majitelem uvedeného bankovního účtu však nebyl žalobce a kupní cena mu dosud nebyla uhrazena. K ingerenci majitele účtu , jméno FO, žalobce uvedl, že tato osoba nebyla v době uzavření kupní smlouvy jednatelem společnosti , právnická osoba, , která v předmětné věci vystupovala jako prostředník mezi účastníky. Kupní cena byla splatná do , datum, , neboť k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného došlo ke dni , datum, . Uvedenou kupní smlouvu žalobce považuje za neplatnou v důsledku nedostatku vůle žalobce smlouvu uzavřít, neboť ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, byl vypracován , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru psychiatrie, dodatek znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu žalobce pod poř. č. , hodnota, , z nějž mimo jiné plyne, že v době podpisu kupní smlouvy k bytové jednotce č. , Anonymizováno, nebyl žalobce schopen posoudit význam, smysl, účel ani důsledky právního jednání v podobě uzavření kupní smlouvy. Žalobce se nemůže po žalovaném domáhat navrácení bytové jednotky, neboť došlo k jejímu dobrověrnému nabytí třetí osobou, a proto se předmětnou žalobou domáhá po žalovaném plnění z bezdůvodného obohacení. Žalobce dále vznesl námitku pravosti listiny v podobě pokladního dokladu ze dne , datum, vystaveného společností , právnická osoba, , kterým žalovaný prokazoval zaplacení kupní ceny žalobci. Žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5094/2016 ohledně konstantní judikatury týkající se důkazního břemene v případě námitky pravosti listiny.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil z následujících důvodů: předmětnou kupní smlouvu uzavřel jako kupující v dobré víře s tím, že kupní cenu zaplatil na bankovní účet uvedený v kupní smlouvě. Dále uvedl, že v době uzavření kupní smlouvy neměl znalost, že by žalobce nebyl schopen činit právní kroky, rovněž neměl žádné pochybnosti o jeho duševním zdraví. Skutečnost, že by znalec byl schopen posoudit stav žalobce týkající se jeho duševního zdraví v minulosti, považoval za diskutabilní. Dále uvedl, že peníze se prokazatelně k žalobci dostaly, byť přes společnost , právnická osoba, , se kterou on sám opakovaně spolupracoval. K námitce žalobce týkající se pravosti výdejního pokladního dokladu žalovaný mj. uvedl, že celý průběh převodu peněz až k žalobci byl prokázán, rovněž byla prokázána přímo výplata peněz osobně žalobci za účasti svědků, jejichž výslech navrhl.

3. Žalobce se původně domáhal zaplacení částky , částka, (viz usnesení o připuštění změny žalobce ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ), avšak žaloba byla vzata z části zpět, a proto soud ve výroku , jméno FO, . řízení částečně zastavil.

4. Z procesního hlediska je třeba k předmětnému řízení dále uvést, že z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce byl omezen ve svéprávnosti, a to mj, v tom rozsahu, že není schopen mj. k uzavírání smluv týkajících se nemovitostí. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

5. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud schválil za žalobce jako omezeného ve svéprávnosti podání předmětné žaloby a vedení předmětného řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím dne , datum, soud zjistil, že žalovaný koupil od žalobce předmětnou bytovou jednotku za kupní cenu ve výši , částka, (čl. IV.1. smlouvy). V čl. IV.2. kupní smlouvy se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu na „účet prodávajícího“ č. ú. , č. účtu, do tří pracovních dnů ode dne zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Z ověřovací doložky , právnická osoba, soud zjistil, že tuto smlouvu účastníci vlastnoručně podepsali, konkrétně žalobce dne , datum, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem předmětné bytové jednotky je , právnická osoba, . Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne , datum, .

8. Z listiny nazvané Reakce „Předžalobní výzva k doložení dokladu o úhradě kupní ceny“ soud zjistil, že opatrovníkovi žalobce bylo dne , datum, (viz doručenka datové zprávy) doručeno do datové schránky sdělení žalovaného, že mu zasílá doklad o úhradě kupní ceny na č. ú. dle uvedené kupní smlouvy.

9. Z listiny Oznámení o platbě vystavené dne , datum, , právnická osoba, . soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, byla dne , datum, zaúčtována platba ve výši , částka, ve prospěch účtu č. , č. účtu, se zprávou pro příjemce: „byt , adresa, “.

10. Z dohody uzavřené dne , datum, mezi zprostředkovatelem , právnická osoba, a žalobcem jako prodávajícím soud zjistil, že se uvedený zprostředkovatel a žalobce dohodli na provizi , částka, , která bude odečtena z celkové prodejní ceny předmětné bytové jednotky. Zprostředkovatel se zavázal, že kupní cenu ve výši , částka, zaplatí žalobci do 5 pracovních dní na účet žalobce nebo hotově v kanceláři zprostředkovatele. Podpis žalobce byl na této dohodě dne , datum, ověřen , právnická osoba, (viz ověřovací doložka za uvedené dohodě).

11. Z výpisu z účtu na , č. účtu, za období od , datum, do , datum, s názvem , jméno FO, soud zjistil, že dne , datum, na tento účet došla platba z účtu žalovaného ve výši , částka, s poznámkou „byt , adresa, “ a rovněž byl proveden bezhotovostní převod prostřednictvím elektronického bankovnictví částky , částka, ve prospěch účtu č. , č. účtu, s názvem , právnická osoba12. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, s názvem , právnická osoba, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl proveden výběr hotovosti ve výši , částka, .

13. Z výdajového pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, uvedeného dne vyplatila osobě označené p. , jméno FO, , , adresa, , r. č. , RČ, částku , částka, . Doklad obsahuje podpis příjemce pod jménem , jméno FO, .

14. Z účastnické výpovědi syna žalobce , jméno FO, učiněné v průběhu ústního jednání konaného dne , datum, v řízení vedeném zdejším soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že syn žalobce se o předmětném prodeji bytu dozvěděl až na podzim roku 2018.

15. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti: předmětem uvedeného řízení byl mj. nárok žalobce proti žalovanému na určení platnosti předmětné kupní smlouvy, jejíž neplatnost žalobce namítal z důvodu, že žalobce nebyl schopen právního jednání v podobě uzavření smlouvy, a to v souladu s § 581 o. z (viz žaloba). Z písemného vyjádření žalovaného ze dne , datum, v uvedené věci soud zjistil, že již tehdy žalovaný uvedl, že firma , právnická osoba, zajišťovala celý prodej, a proto uvedení č. účtu uvedené společnosti do kupní smlouvy této firmy je logické. Rovněž sdělil, že žalobce nikdy předtím neviděl a poprvé se s ním setkal v roce 2020 u soudu ve věci žaloby na vyklizení bytu, o žádné jeho duševní chorobě proto nevěděl. Z tohoto písemného vyjádření rovněž soud zjistil, že žalovaný s firmou , právnická osoba, dlouhodobě spolupracuje, tato firma se stará o jeho nemovitosti, zajišťuje jejich nákup a prodej. V průběhu uvedeného řízení byl soudem zadán znalci , tituly před jménem, , jméno FO, níže uvedený znalecký posudek. Z písemného vyjádření , právnická osoba, (žalovaného a nového nabyvatele předmětné bytové jednotky) ze dne , datum, k uvedenému doplňku znaleckého posudku soud zjistil, že , jméno FO, zpochybnil závěry znalce v dodatku znaleckého posudku proto, že se omezil pouze na podání odborného závěru bez toho, že by bylo možné seznat, na základě jakých úvah došel ke svému závěru, v dané věci proto zdůvodnění, jak znalec dospěl k závěru, že žalobce trpěl duševní poruchou již v roce 2018. K vyjádření znalce k této námitce již nedošlo z důvodu zpětvzetí žaloby ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo řízení pro zpětvzetí žaloby v plném rozsahu zastaveno.

16. Ze znaleckého posudku z oboru psychiatrie, který je zapsán pod pořadovým číslem , hodnota, , znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že u žalobce byla zjištěna duševní porucha nikoli přechodná (alkoholová osobnostní degradace, organická osobnostní degradace, rozvoj syndromu demence), jedná se o stav trvalý, léčbou významným způsobem neovlivnitelný. V souladu s tímto znaleckým posudkem, resp. mj. na základě něho byl žalobce omezen rozsudkem ze dne , datum, (viz výše) ve svéprávnosti.

17. Z doplňku tohoto znaleckého posudku ze dne , datum, (zapsaného pod poř. č. , hodnota, ) soud zjistil, že soud zadal znalci úkol odpovědět mj. na otázku, zda žalobce trpěl v době , datum, duševní poruchou nebo jiným postižením duševních schopností, pokud ano, zda se jednalo o poruchu přechodného rázu či nikoli. Dále znalec odpovídal na otázku soudu, jak se konkrétně zjištěná porucha projevovala v jednání posuzovaného, resp. jak byl schopen posoudit význam, smysl, účel a důsledky svého jednání ve vztahu k předmětné kupní smlouvě. Znalec odpověděl, pokud jde o podobu duševní poruchy, shodně jako v původním posudku, tj. zejména že se jedná o stav trvalý, léčbou významným způsobem neovlivnitelný. Dále uvedl, že touto poruchou žalobce trpěl i v době podpisu předmětné kupní smlouvy. Nebyl schopen posoudit její význam, smysl, účel a důsledky svého právního jednání ve vztahu k této smlouvě.

18. Ze spisu zdejšího soud vedeného pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že předmětem řízení byl nárok původně žalovaného na vyklizení předmětné bytové jednotky žalobcem (viz žaloba). Z protokolu o jednání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce zastupovala u jednání obecná zmocněnkyně , jméno FO, (nyní , jméno FO, ), tehdejší společník společnosti , právnická osoba, , dnes rovněž její jednatelka (viz výpis z obchodního rejstříku). V rámci svých tvrzení mj. uvedla, že kupní cenu vyplatila žalobci v postavení prodávajícího hotově. Žalobce jí podepsal, že vyplacenou částku v hotovosti převzal. , jméno FO, rovněž uvedla, že není pravdou, že by žalovaný na účet uvedený v kupní smlouvě, na který skládal žalobce kupní cenu, vrátil nějaké finanční prostředky. Jí ani kupujícímu (v předmětném sporu žalovanému) žádnou část kupní ceny nevrátil. Rozsudkem č. j. , spisová značka, z téhož dne soud rozhodl o vyklizení bytové jednotky žalobcem. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacího ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byl uvedený rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud mj. vytknul prvostupňovému soudu, že , jméno FO, byla soudem vyslýchána k tvrzením žalobce nikoli jako svědkyně pod řádným poučením, přesto z jejího tvrzení soud učinil zjištění, ze kterých soud ve svém rozhodnutí vycházel. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a , jméno FO, dne , datum, soud zjistil, že žalovaný předmětnou bytovou jednotku převedl na další osobu. Ze zpětvzetí žaloby ze dne , datum, v uvedené věci soud zjistil, že současný vlastník bytové jednotky , tituly před jménem, , právnická osoba, vzal žalobu zpět, neboť se žalovaným (žalobcem v předmětném řízení) má uzavřenou platnou nájemní smlouvu na předmětný byt a již nemá zájem pokračovat v řízení o vyklizení bytu. Z usnesení o zastavení řízení ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby.

19. Ze spisu č. , PČR, soud zjistil, že dne 19 6. 2019 bylo synem žalobce , jméno FO, podáno trestní oznámení na neznámého pachatele, kdy současně navrhl, aby byly prošetřeny podezřelé okolnosti prodeje bytové jednotky. Syn žalobce policii mj. předložil do spisu pokladní doklad , právnická osoba, s razítkem banky s datem , datum, . Z tohoto dokladu soud zjistil, žalobce složil na účet , právnická osoba, částku , částka, . Tato částka měla být dle odůvodnění žalobce, kterého se jeho synovi dostalo, částkou, kterou získal z prodeje předmětné bytové jednotky. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný sdělil mj. na , Anonymizováno, ohledně realit spolupracuje s , jméno FO, , která zařizovala celý obchod týkající se předmětné kupní smlouvy. Připravila kupní smlouvu a žalobce poslal finanční prostředky na účet uvedený ve smlouvě. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, policii v uvedené věci sdělila, že pro žalobce již spravovala několik dalších bytů a v minulosti mu obdobné byty již sehnala. K zaplacení kupní ceny uvedla, že žalovaný zaslal na její osobní účet č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši , částka, . Tento účet uvedla v kupní smlouvě k výslovné žádosti žalobce, který ji požádal o výplatu peněz v hotovosti. Z účetních důvodů poté částku převedla na účet společnosti , právnická osoba, Dále uvedla, že žalobci předala částku , částka, v hotovosti, k čemuž vystavila výdajový doklad na tuto částku. Dále , jméno FO, uvedla, že k žádosti žalobce po odsouhlasení žalovaným současně sepsala se žalobcem jako nájemcem nájemní smlouvu k předmětnému bytu na dobu určitou do , datum, . V nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné a zálohy na služby v celkové částce , částka, měsíčně (viz kopie nájemní smlouvy v trestním spisu). Z tohoto důvodu z částky , částka, (kupní cena bytu) zpět přijala částku , částka, na nájemné za měsíc květen 2018 a dále částku , částka, jako nájemné včetně služeb na měsíce červen 2018 až květen 2019. Příjem těchto plateb v trestním řízení prokazovala příjmovými pokladními doklady ze dne , datum, obsahujícími rovněž údaj o uvedeném účelu, které jsou v kopii rovněž součástí trestního spisu. Z těchto příjmových dokladů soud zjistil výše uvedené. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, žalobcem soud zjistil, že žalobce na policii uvedl, že prodej bytu řešil s jistým , Anonymizováno, a paní , jméno FO, . Uvedl, že prodej proběhl prostřednictvím realitní kanceláře paní , adresa, . Podepsal kupní smlouvy a dostal od ní peníze v hotovosti. Měl za to, že dostal v hotovosti částku , částka, . Jestli dostal další peníze, to nevěděl. Dále uvedl, že si prodej po několika dnech rozmyslel a chtěl vše zrušit. Peníze (v blíže neuvedené výši) poslal zpět žalovanému, avšak vrátili se mu jako nedoručené. Usnesením Policie ČR ze dne , Anonymizováno, byla věc odložena, neboť nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak.

20. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem soud zjistil, že účastníci v uvedeném postavení uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu určitou do , datum, s výší měsíční platby za nájem a zálohy na služby ve výši , částka, .

21. Soud zamítl následující důkazní návrhy žalobce: důkaz návrhem žalovaného na vklad vlastnického práva k předmětné bytové jednotce do katastru nemovitostí, důkaz sdělením , Anonymizováno, . ze dne , datum, k žádosti , název, , zda je žalobce majitelem účtu č. , č. účtu, , neboť nebyly způsobilé prokázat žádnou právně relevantní skutečnost. Důkazní návrh v podobě lustrace , jméno FO, jako osoby jednající za společnost , právnická osoba, , zda vůči ní bylo vedeno insolvenční řízení a na ni vyhlášen konkurz a s jakým výsledkem, za účelem prokázání věrohodnosti jednání této osoby při uzavření předmětné kupní smlouvy soud zamítl proto, že nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by svědčila o tom, že jednání této osoby při uzavření kupní smlouvy, resp. při vyplacení kupní ceny žalobci bylo nevěrohodné. Návrh na výslech syna žalobce , jméno FO, soud zamítl proto, že nemohl prokázat žádnou právně významnou skutečnost. Výslech tohoto svědka k výzvě soudu žalobce odůvodnil tak, že je synem žalobce, který zjistil, že žalobce „prodal“ byt, že neobdržel žádné plnění z prodeje, tj. kupní cenu, kdy uvedené pro žalobce zjišťoval. Skutečnost, zda žalobce kupní cenu obdržel či nikoli, právně významná v předmětném řízení byla, ale s ohledem na zjištění, že svědek se v době realizace žalovaného prodeje bytu se žalobcem nijak nestýkal (viz účastnická výpověď , jméno FO, provedená v průběhu ústního jednání konaného dne , datum, v řízení vedeném zdejším soudu pod sp. zn. , spisová značka, ), o prodeji bytu se dozvěděl až na podzim roku 2018, nemohl prokázat, zda žalobce kupní cenu skutečně obdržel, resp. jaké byly právně významné okolnosti „obdržení“ kupní ceny žalobcem. Současně s ohledem na další v řízení provedené přímé důkazy o realizaci prodeje bytu jeho výpověď nebyla ani důvodná jako důkaz nepřímý.

22. Soud zamítl následující důkazní návrhy žalovaného: důkaz protokolem o předání bytu žalobcem společnosti , právnická osoba, bez uvedeného data a výslechy svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , neboť nebyly způsobilé prokázat žádnou právně relevantní skutečnost, popř. skutečnost, která by již byla dostatečně prokázána jiným způsobem. Důkaz znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, znalce , tituly před jménem, o tržní hodnotě předmětné bytové jednotky soud zamítl proto, že zjištění tržní hodnoty této jednotky nebylo skutečností právně významnou. Ze stejného důvodu soud zamítl i výslech znalce , tituly před jménem, .

23. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu o převodu bytové jednotky. Žalovaný na základě uvedené kupní smlouvy zaplatil na místo plnění uvedené v kupní smlouvě dohodnutou kupní cenu.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

25. V předmětné věci bylo zjištěno, že kupní smlouva, která byla uzavřena mezi účastníky dne , datum, , je v souladu s § 581 o. z. neplatná, neboť žalobce v době jejího uzavření jednal v duševní poruše, která ho činila neschopným právně jednat.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2991 odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Předmětná smlouva uzavřená mezi účastníky byla shledána neplatnou, a proto má v souladu s § 2993 o. z. žalobce jako ochuzený právo na vydání bezdůvodného obohacení.

30. Současně však bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne , datum, nabyla vlastnické právo k předmětného bytové jednotce od žalovaného třetí osoba.

31. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

32. Soud vycházel při svém dalším posouzení ze zjištění, že žalobce dobrověrné nabytí vlastnického práva tvrdil (viz písemné rozšíření žaloby ze dne , datum, ) a žalovaný dobrou víru nabyvatele , jméno FO, nijak nezpochybnil, resp. účastníci učinili tuto skutečnost nespornou (viz úvod ústního jednání ze dne , datum, ). Nebyla-li dobrá víra nabyvatele předmětné bytové jednotky , jméno FO, nijak zpochybněna, není na soudu, aby se jí dále zabýval. Nový nabyvatel je jako dobrověrný chráněn § 984 odst. 1 o. z., ač v předmětném řízení byla v rámci posouzení předběžné otázky zjištěna neplatnost kupní smlouvy k předmětného bytové jednotce uzavřené mezi účastníky. Z výše uvedeného je zřejmé, že nelze uspokojit právo žalobce na vrácení bytové jednotky v souladu s § 2993 o. z.

33. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

34. Podle § 2999 odst. 2 o. z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

35. V souladu s tím, že žalobce poskytl předmětnou bytovou jednotku žalovanému za úplatu, má v souladu s § 2999 odst. 2 o. z. nárok na náhradu ve výši této úplaty, resp. sjednané kupní ceny, a to za stavu, kdy důvodem neplatnosti smlouvy nebyly důvody vypočtené v § 2999 odst. 2 o. z. za středníkem.

36. Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, a soud má po provedeném dokazování za to, že žalovaný kupní cenu v souladu s kupní smlouvou žalobci uhradil. Žalovaný prokázal, že plnil v souladu s příslušným ustanovením kupní smlouvy na místo, které bylo sjednáno.

37. Podle § 1954 o. z. k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem.

38. Podle § 1957 odst. 1 o. z. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele.

39. Je zřejmé, že účastníci si v předmětné smlouvě dohodli jako místo plnění konkrétní bankovní účet. Ze zákona neplyne povinnost žalovaného jako kupujícího ověřovat si, zda majitelem účtu je druhá smluvní strana, resp. místem plnění může být i účet třetí osoby jako osoby odlišné od smluvní strany.

40. Podle právní věty rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4264/2009 platí: „Nelze přičítat k tíži dlužníka, plní-li na bankovní účet uvedený v žalobě, aniž by před platbou ověřoval, zda tento účet skutečně náleží žalobci (věřiteli). Dlužník splní svůj dluh i tehdy, pokud poskytne peněžní prostředky na účet uvedený v žalobě, přestože takový účet náleží třetí osobě.“41. Pokud se týká argumentace žalobce, že byl v kupní smlouvě účet označen jako „účet kupujícího“, ač žalobce žádným účtem nedisponoval, ani tato námitka není způsobilá zpochybnit existenci dostatečně určeného místa plnění, neboť je-li dáno číslem účtu a bankovním ústavem, není třeba žádné další identifikace, resp. takové údaje plně označují místo plnění. Uvedení konkrétní osoby u č. účtu není pro smluvní stranu plnící na takový účet nikterak určující, tím méně, kdy osoba smlouvu uzavírající na jednu stranu při neznalosti jiných skutečností nepochybně počítá, že se bude jednat o účet protistrany, na druhou stranu však nemá povinnost ověřovat, komu uvedený účet skutečně patří (viz výše uvedené rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 4264/2009). Uvedená námitka žalobce neobstojí ani tehdy, jde-li vztah plynoucí z bezdůvodného obohacení. Soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 808/2011, jehož právní věta zní: „Jestliže z obsahu smlouvy nebo z okolností kontraktačního jednání nevyplývá něco jiného, může kontrahent legitimně očekávat, že údaje týkající se platebního místa u osoby druhého kontrahenta (např. bankovní spojení), jsou uvedeny správně. Je-li proto podle takových údajů plněno, jedná se o plnění ve prospěch druhého kontrahenta (příp. i ve smyslu § 457 obč. zák.) bez ohledu na to, že poskytnutím plnění získala majetkový prospěch třetí osoba.“42. Dále je třeba mít za to, že soud nezjistil (nebyly tvrzeny) ani žádné jiné okolnosti, které by měly zpochybnit víru žalovaného v řádně sjednané platební místo, pokud smlouvu uzavíral, aniž by byl v osobním kontaktu se žalobcem. Naopak se jevilo jako logické, že realitní kancelář působící ve prospěch žalobce jako „zprostředkovatel“, se kterou navíc žalovaný v minulosti opakovaně spolupracoval, mohla žalobci za stavu, kdy nemá svůj účet, poskytnout součinnost v podobě „zprostředkování“ platby. Žalovaný se osobně uzavření smlouvy neúčastnil, peníze tak nemohl poskytnout žalobci sám v hotovosti.

43. Soud však nemohl odhlédnout ani od ostatních skutečností, které v předmětné věci zjistil, a jimiž se zabýval právě v souladu s vědomím, že žalobce jednal v duševní poruše, která ho činila neschopným právně jednat. Tato skutečnost nepochybně předpokládá vyšší skutkovou a právní ostražitost soudu i při posouzení věci z pohledu dále uvedených skutečností.

44. V souladu s tím soud uvádí, že rovněž zjistil, že žalobce podepsal dne , datum, dohodu s realitní kanceláří o výplatě kupní ceny, a to v konkrétní výši s přiměřeným zdůvodněním uvedeným v této dohodě. Nelze přisvědčit tomu, že by nárok na zaplacení téže částky svědčil žalobci ze dvou právních titulů (z kupní smlouvy a z uvedené dohody, popř. z bezdůvodného obohacení plynoucího z těchto případně neplatných smluv). Bylo dále prokázáno, že kupní cena, kterou žalovaný na sjednané platební místo uhradil, byla žalobci vyplacena, byť díky jednorázové platbě několikaměsíčního nájemného v celkově nižší částce. Bylo však již nad rámec posouzení předmětného sporu zjišťovat, zda byly od žalobce jako nájemce vyžadovány platby nájemného. K námitce žalobce, že uvedená dohoda je neplatná s ohledem na mentální neschopnost žalobce tuto dohodu uzavřít, soud uvádí, že tuto smlouvu neposoudil jako určitý (kvalifikovaný) právní úkon, ale pouze z pohledu skutkového, kdy toto posouzení bylo pro potřeby předmětného řízení dostatečné.

45. K námitce žalobce týkající se popření listiny v podobě výdajového pokladního dokladu o vyplacení kupní ceny žalobce realitní kanceláří dne , datum, , soud uvádí následující: Žalobce poukázal na rozhodnutí NS ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. 33 Cdo 5094/2016, v jehož odůvodnění se mj. uvádí: „U soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li listina pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v listině zachyceném, případně učinil prohlášení v listině obsažené. Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky; důkazní břemeno opaku, tj. popření pravdivosti listiny, zatěžuje toho, kdo ji popírá, jen tehdy, unesla-li protistrana důkazní břemeno pravosti (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1031/96, ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1228/2012, a ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 33 Cdo 729/2013).“ Je zřejmé, že v předmětném řízení z uvedené listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky právě žalovaný. Soud přesto nepoučil žalovaného o tomto důkazním břemeni, neboť má za to, že žalovaný v předmětné věci právně relevantní skutečnosti prokázal. Rovněž pak soud v této souvislosti poukazuje na § 132 o. s. ř., podle kterého důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Ve vztahu k posuzovanému sporu je třeba uvést, že žalovaný předložil originál popřené listiny. Skutečnost, že žalobce peníze, byť dle jeho tvrzení možná (!) v odlišné výši za prodej bytu obdržel, potvrdil i sám žalobce ve zmíněném trestním řízení. Tuto skutečnost sdělil i svému synovi, který v témže trestním řízení předložil policii doklad z , právnická osoba, s tím, že mu žalobce sdělil, že se jedná o peníze, které získal z prodeje předmětné bytové jednotky. Den (, datum, ), kdy ke vkladu došlo, souhlasí s dnem, kdy byl vystaven zpochybněný výdajový pokladní doklad. Rovněž tvrzení žalovaného, žalobce a , jméno FO, učiněné v uvedeném trestním řízení, byť pouze v rámci podaných vysvětlení, dále pak v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, (byť opět pouze v rámci tam učiněných tvrzení), jsou v souladu s tím, co bylo tvrzeno, popř. zjištěno z dalších důkazů provedených v předmětném řízení (mj. důvody, které vedly k označení platebního místa v kupní smlouvě, postupný převod a finální výplata kupní ceny žalobci, existence následné nájemní smlouvy účastníků k témuž bytu). Ne bezvýznamnou při hodnocení provedených důkazů se jeví v souladu s § 132 o. s. ř. okolnost, že právně významná tvrzení žalovaného byla od počátku (v trestním řízení) dosud i nadále neměnná. Zástupce žalobce zpochybnil podpis na uvedené listině, avšak bez bližšího odůvodnění, proč tak činí, zřejmě právě proto, že bylo logicky v jeho zájmu popřít přímý důkaz o výplatě kupní ceny. Soud se uvedenou listinou zabýval a jako důkaz ji provedl právě proto, aby při vědomí žalobcovy duševní poruchy spor posoudil v rámci širšího kontextu, resp. se znalostí skutečností, které jen tehdy by mohly zasáhnout do rozhodnutí ve věci, pokud by vyloučily skutečnosti významné pro žalovaný vztah mezi účastníky. S přihlédnutím ke všemu uvedenému je pak třeba mít za to, že případná nepravost listiny v podobě výdajového pokladního dokladu či podpisu žalobce na této listině samy o sobě nevylučují skutečnost, že žalovaný řádně plnil, resp. že se neobohatil na úkor žalobce. V souladu s těmito všemi skutečnostmi se soud uvedenou námitkou více nezabýval v tom smyslu, v jakém ji žalobce namítal, tj. z pohledu možného přesunutí důkazního břemene k důkazu zaplacení kupní ceny na žalovaného.

46. K námitce žalobce, že , jméno FO, nebyla v době rozhodné (uzavření kupní smlouvy, tvrzená výplata kupní ceny žalobci) osobou oprávněnou za realitní kancelář , právnická osoba, , soud odkazuje na uvedené, resp. ani tato skutečnost s přihlédnutím ke všemu uvedenému nevylučuje právně významnou skutečnost, že žalovaný řádně plnil, resp. že se neobohatil na úkor žalobce.

47. S ohledem na omezenou svéprávnost žalobce v předmětném řízení, se soud zabýval z opatrnosti vůči žalobci i námitkou žalovaného, že nevěděl, že by žalobce nebyl schopen pro duševní poruchu v době uzavření kupní smlouvy činit právní kroky, a že skutečnost, že by znalec byl schopen posoudit stav žalobce týkající se jeho duševního zdraví v minulosti, považuje za diskutabilní. K námitce žalovaného v rozsahu „diskutabilnosti“ závěru znalce soud uvádí, že po provedeném dokazování s ohledem na všechny výše uvedené úvahy a skutečnosti dospěl k závěru, že volat znalce k doplnění znaleckého posudku za účelem vysvětlení závěru o duševní poruše žalobce v době uzavření smlouvy, bylo nad rámec potřebných skutkových zjištění v předmětném sporu. V souladu s tím žalovaného nepoučil o tom, aby svou námitku blíže rozvedl. Rovněž se ze stejných důvodů dále nezabýval tím, co vyšlo v řízení najevo (§ 132 o. s. ř.), tedy s tím, že již v řízení sp. zn. , spisová značka, byla uvedená pochybnost zmíněna. Soud vzal na vědomí omezení svéprávnosti žalobce v předmětném řízení, avšak o skutečnost, zda trpěl duševní poruchou v době uzavření kupní smlouvy, své rozhodnutí neopřel. Bylo proto nadbytečné a nehospodárné uložit znalci, aby svůj závěr blíže zdůvodnil, neboť by se tím navýšily náklady řízení a prodloužilo řízení. Pro potřeby právního posouzení přihlédl ke znaleckému závěru znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který dospěl k závěru o duševní poruše žalobce v době uzavření smlouvy vylučující schopnost žalobce posoudit význam, smysl, účel a důsledky svého jednání právě ve vztahu k této smlouvě. Tento přístup soud zvolil právě proto, že právo nepochybně chrání více osoby omezené ve svéprávnosti než osoby bez takového omezení. Rovněž však tak učinil s vědomím, že i pokud by přistoupil k žalobci jako osobě uvedenou duševní poruchou v době uzavření kupní smlouvy nepostiženou, nároku žalobce by vyhovět nemohl. Změnilo by se právní posouzení vztahu mezi účastníky, kdy by tento právní vztah posoudil v souladu s § 2079 a násl. o. z.

48. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

49. Podle § 2128 odst. 1 o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma, nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věci zřízeno věcné právo.

50. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

51. Soud v souladu s uvedenou právní úpravou uvádí, že i kdyby právní vztah mezi účastníky posoudil jako vztah založený kupní smlouvou ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na skutečnosti, že žalovaný řádně plnil, a proto žalobce nemůže být s předmětnou žalobou úspěšný, by toto právní posouzení ničeho nezměnilo. Konstrukce bezdůvodného obohacení, resp. nároku ochuzeného v případě plnění na závazek podle § 2999 odst. 2 o. z. totiž stojí na tom, že je bezvýznamné, zda obohacený plní na neplatný či zrušený závazek, neboť významné je, zda splnil smluvenou úplatu, resp. plnění obohaceného tu odpovídá obsahu závazku. Dále je třeba uvést, že v souladu s tím, že nebylo na peněžitém plnění žalováno více než ve výši sjednané kupní ceny, nebylo třeba zabývat se v případě posouzení žalovaného nároku jako bezdůvodného obohacení cenou obvyklou předmětné bytové jednotky ve smyslu § 2999 odst. 1 o. z. Dle tohoto zákonného ustanovení platí, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

52. S ohledem na výše uvedené skutkové a právní posouzení věci soud předmětnou žalobu zamítl, neboť zjistil, že žalovaný se na úkor žalobce neobohatil.

53. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., a to ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby.

54. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

55. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

56. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo v průběhu řízení zaviněním žalobce, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby nepřistoupil pro chování žalovaného, a proto žalovanému náleží náhrada nákladů řízení i v rozsahu tohoto zpětvzetí.

57. V souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. soud v řízení plně úspěšnému žalovanému přiznal následující náhradu nákladů řízení:

58. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.

59. Žalovanému vznikly hotové výdaje v podobě cestovného, které bylo přiznáno v souladu s § 30 odst. 2 vyhl. č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.

60. Podle § 30 odst. 2 vyhl. č. 37/1992 Sb. účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.

61. Žalovaný pro cestu k ústnímu jednání soudu dne , datum, použil vlastního motorového vozidla s předchozím souhlasem soudu, a proto mu náleží náhrada nákladů v podobě cestovného podle § 157 odst. 3, 4, § 158 odst. 3, 4 zák. práce a § 1, 4 vyhl. č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024.

62. Náhrada cestovného v souladu s výše uvedenými právními předpisy z , adresa, a zpět k ústnímu jednání soudu (celkem , hodnota, km) dne , datum, představuje částku , částka, .

63. Dále soud žalovanému přiznal náhradu ušlého výdělku za dobu strávenou účastí na ústním jednání dne , datum, , a to včetně času stráveného na cestě k tomuto jednání.

64. Podle § 29 odst. 3 vyhl. č. 37/1992 Sb. u účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob, dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však , částka, ; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.

65. Žalovaný soudu předložil daňové přiznání za rok 2023, z něhož soud zjistil, že jeho částka základu daně převyšuje částku , částka, , a proto pro účely náhrady ušlého výdělku soud vyšel právě z částky , částka, . Počet pracovních hodin pro rok 2024 činí 2 016 hodin. V souladu s tím soud žalovanému přiznal částku , částka, za hodinu času stráveného v souvislosti s účastí na jednání soudu, a proto celkem , hodnota, hodiny za účast na jednání a 4 hodiny za cestu k jednání, celkem , hodnota, hodin po , částka, . Náhrada ušlého výdělku žalovaného činí proto částku , částka, .

66. Soud však žalovanému nepřiznal náklady za požadované 4 hodiny času stráveného přípravou k jednání. Pokud žalovaný přípravu na jednání uskutečnil v čase výkonu jeho pracovní činnosti, kdy jedině by mu mohla být přiznána náhrada ušlého výdělku, nejsou takové náklady účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Pokud je učinil mimo uvedený čas, nemůže mu vzniknout náhrada za ztrátu ušlého výdělku.

67. Soud dále přiznal žalovanému náhradu za vyhotovený znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, P. Bicencem ve výši , částka, (viz vyúčtování znalce , tituly před jménem, P. Bicence č. 2024/16 ze dne , datum, a doklad o zaplacení v podobě oznámení o provedení příkazu k úhradě žalovaným ze dne , datum, ) jako náklad důkazu v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř., ač tento důkazní návrh byl soudem zamítnut. Soud posoudil tento náklad za účelně vynaložený, neboť znalecký posudek byl žalovaným zadán poté, co mu bylo soudem doručeno rozšíření žaloby žalobce o částku , částka, s odůvodněním, že po šetření trhu, které učinil, dospěl k závěru, že v rozhodné době činila obvyklá cena obdobného bytu částku , částka, (viz písemné rozšíření žaloby ze dne , datum, ). Částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, o částku , částka, , která byla dle výslovného vyjádření žalobce předmětem rozšíření žaloby, bylo soudu doručeno až dne , datum, . Uvedený znalecký posudek byl z výše uvedených důvodů přiměřenou reakcí žalovaného na postup žalobce v předmětném řízení, kdy žalovaný nemohl předvídat jeho další postup v podobě částečného zpětvzetí žaloby.

68. V souladu s výše uvedeným soud přiznal žalovanému vůči žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ).