22 C 71/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 380,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 900,07 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 7 265,31 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 4 717,26 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25 úrokem z prodlení z částky 907,50 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 480 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalovaného nároku z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 7 265,31 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Z titulu téže smlouvy byla předmětem řízení faktura [číslo] znějící na částku 4 717,26 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Předmětem řízení byl z uvedené smlouvy rovněž poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Dále byl předmětem řízení poplatek vždy ve výši 240 Kč za upomínku ze dne [datum] a [datum], celkem 480 Kč.

2. Žalovaná se k žalovanému nároku nevyjádřila.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] v níž se zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii na odběrní místo EAN [číslo] na adrese [adresa] (viz předmětná smlouva).

5. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit za dodanou elektrickou energii cenu dle aktuálního ceníku žalobkyně. Žalovaný však řádně nezaplatil za odběr elektřiny a tento odběr mu byl za období od [datum] do [datum] vyúčtován fakturou [číslo] znějící na částku 7 265,31 Kč splatnou dne [datum] (viz faktura [číslo]) a za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] znějící na částku 4 717,26 Kč splatnou dne [datum] (viz faktura [číslo]).

6. Upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných plateb (viz uvedené upomínky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne [datum] (viz tato upomínka včetně podacího poštovního archu s razítkem pošty ze dne [datum]). V upomínce ze dne [datum] byl žalovaný dále žalobkyní poučen o tom, že neuhradí-li dlužnou částku do [datum], žalobkyně od předmětné smlouvy pro neplnění povinností ze strany žalovaného odstoupí.

7. Rovněž soud z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny zjistil, že zákazník je zavázán nahradit náklady na přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny dle ceníku příslušného distributora (viz uvedené obchodní podmínky). Dle ceníku distributora žalobkyně společnosti [právnická osoba] činil poplatek za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy částku 907,50 Kč (viz uvedený ceník).

8. Rovněž soud z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny zjistil, že žalobkyně je oprávněna vyúčtovat zákazníkovi poplatek ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku k úhradě jakékoli splatné platby.

9. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny jsou formulářového charakteru a jsou psány drobným písmem. Tato listina nebyla žalovaným podepsána (viz uvedené obchodní podmínky).

1. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaný porušil předmětnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny tím, že dosud nezaplatil za odběr elektřiny v žalovaném období.

10. Právní posouzení věci se opírá o § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Podle § 50 odst. 1 energetického zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku, g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena písemně.

11. Soud v souladu s těmito zákonnými ustanoveními přiznal žalobkyni právo na zaplacení částek odpovídajících výši plnění v podobě elektřiny, které se žalovanému dostalo.

12. O žalovaném poplatku ve výši 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy soud rozhodl v souladu s § 2903 odst. 1 o. z., podle kterého nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

13. Pokud by došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovaným podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona, vznikla by na straně žalobkyně škoda, které v důsledku odpojení odběrného místa od distribuční soustavy žalobkyně v souladu s § 2903 odst. 1 o. z. zabránila. Žalobkyni v souladu s odpojením žalovaného vznikly náklady ve výši 907,50 Kč, neboť tuto částku byla nucena uhradit distributorovi za provedení odpojení. V souladu s § 2908 o. z. má nárok na jejich náhradu vůči žalovanému.

14. K nároku žalobkyně ve výši 480 Kč (2 x 240 Kč) za upomínky, soud uvádí následující. Soud tyto poplatky posoudil jako smluvní pokuty ve smyslu §2048 a násl. o. z., když ze Všeobecných obchodních podmínek ani z ceníku žalobkyně ani z jejich výše nevyplývá, že se jedná o náklady na upomínání žalovaného.

15. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

16. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

19. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 20. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

21. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalovanou smluvní pokutu za písemné upomínky, resp. nárok na ně zamítl, neboť ujednání o nich nebylo součástí smlouvy o dodávce elektřiny samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, na které v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalovaného jako spotřebitele. Původní věřitel si tak v právním vztahu nepočínal poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu.

22. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

25. Žalobkyně měla ve věci úspěch sice jen částečný, avšak její neúspěch spočíval pouze v nepatrné části předmětu řízení, a proto jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.

26. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč podle §14b odst. 1 b. 2, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč.