48 C 152/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 103 593,18 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobce vykonává dle § 4 zák. č. 305/2000 Sb. správu vodních toků, a to konkrétně i vodního toků , Anonymizováno, a , adresa, . Žalovaná provozuje kromě jiného výrobu nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické v areálu firmy , adresa, . Žalovaná provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 2924 o.z. a zároveň vyvíjí ve své firmě činnost, kterou lze považovat bezesporu za provoz zvlášť nebezpečný ve smyslu § 2925 o. z. Areálem firmy žalované protéká , Anonymizováno, , který se vlévá do , Anonymizováno, . Dne , datum, došlo po požáru v areálu žalované k úniku hasební vody s pěnou včetně dalších znečišťujících látek přes ČOV žalované do , Anonymizováno, přes areálovou ČOV, kterou také provozuje žalovaná. Původcem havárie a následného úniku hasebních vod byla žalovaná. Kontaminace byla nahlášena Hasičskému záchrannému sboru ČR, , právnická osoba, (dále jen ČIŽP) a příslušnému vodoprávnímu úřadu. Na místě byla ČIŽP , adresa, , která zpracovala "protokol z kontroly". Žalobce při odstraňování následků havárie postupoval v souladu s ustanovením § 41 a § 47 odst. 2 písm. g) z. č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, kdy prostřednictvím svých zaměstnanců v místě havárie a na kontaminovaných vodních tocích prováděl souvislou kontrolní činnost, monitoroval úhyny ryb, odebíral vzorky vody a ryb, zajišťoval informace pro vodohospodářský dispečink. Náklady na výše uvedené činnosti, které žalobce požaduje jako náhradu škody, činí celkem , částka, a sestávají se z následujících položek: náklady na výkon laboratoří – , částka, a náklady na dopravu (km) a čas zaměstnanců (hodiny)v pracovní a mimopracovní době – , částka, . Státní podnik , právnická osoba, je povinen, jak vyplývá z ustanovení § 17b zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, využívat majetek podniku účelně, hospodárně a efektivně. S majetkem státu je povinen hospodařit a nakládat tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Dle odst. 2 výše uvedeného ustanovení zákona o státním podniku, podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. V souladu s odst. 3 citovaného ustanovení zákona, má povinnost důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované škody, kdy byly vyúčtovány jen ty náklady, které by žalobce v rámci své běžné činnosti nevykonával. Práce havarijního technika byla účtována pouze mimo pracovní dobu. Žalovaná dále doplnila, že škoda je běžně hrazena pojišťovnami škůdců, tedy škoda je hrazena z pojištění odpovědnosti osob, které ji způsobily.

2. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, nejednalo se o havárii ve smyslu § 40 vodního zákona. Z protokolu ČIŽP nelze zjistit, proč je použitá hasební voda považována za závadnou látku a proč tedy měla způsobit havárii. Jelikož tedy tvrzená událost nebyla havárií ve smyslu § 40 vodního zákona, žalobce nebyl oprávněn k výkonu činností dle § 41 a 47 odst. 5 vodního zákona.

3. Pokud by se jednalo o havárii, tak náklady žalobce spojené s prováděním kontrolní činnosti, monitorování úhynu ryb, odběru vzorků a zajišťováním informací pro vodohospodářský dispečink, k nimž je žalobce povinen, jako správce havárií zasaženého toku, na základě ust. § 41 a §47 odst. 2 písm. g) zákona č. 254/2001 Sb., nevznikly poškozením nebo ztrátou majetku, nýbrž plněním zákonné povinnosti, kterou žalobkyni ukládají platné právní předpisy. Náklady, jejichž úhrady se žalobce domáhá, tak nelze považovat za škodu, ale za provozní náklady spojené s řádným plněním povinností, které žalobci ukládají platné právní předpisy. Tyto činnosti, za které žalobce požaduje náhradu nákladů, jsou specificky vyjmenovány v ust. § 41 odst. 5 vodního zákona, a patří k těmto činnostem i mimo jiné povinnost předání získaných vzorků akreditované laboratoři k rozboru těchto vzorků. Škoda způsobená žalovanou by mohla vzniknout pouze v případě porušení zákonem uložených povinností, uvedených v ust. §41 odst. 1, 2 a 8 vodního zákona. Žalovaná v okamžiku zjištění zasažení vodního toku hasební pěnou, neprodleně kontaktovala dle ust. §41 odst. 1 vodního zákona , právnická osoba, (dále jen „HZS ČR“). Žalovaná se dále řídila pokyny , právnická osoba, (dále jen „ČIŽP“), HZS ČR a žalobcem dle ust. §41 odst. 2 vodního zákona. Po celou dobu šetření spolupracovala s uvedenými orgány. Skutečnosti, že žalovaná neporušila žádnou z uvedených povinností, které žalované ukládá vodní zákon, dokládá protokol o kontrole vypracovaný ČIŽP a námitky ze strany žalované k tomuto protokolu.

4. Soud účastníky řízení seznámil s předběžným právním názorem při jednání, na kterém setrval, dal jim prostor argumentovat a poučil je ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř. o odlišném právním posouzení a zároveň o možnosti doplnit tvrzení a důkazní prostředky k prokázání doplněných tvrzení.

5. Soud ve věci provedl následující důkazní prostředky.

6. Výpisy z obchodního rejstříku žalobce a žalované prokazují jejich existenci.

7. Zakládací listina žalobce z roku 2023 prokazuje, že mezi Hlavní předmět činnosti žalobce patří i spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích a v povodí jim spravovaných vodních toků, pokud mohou ohrozit jakost vody. Žalovaná navrhla provedení důkazu zakládací listinou z roku 2025, která však s ohledem na tvrzený vznik škody v roce 2024 nemá relevanci, proto sám soud dohledal poslední zakládací listinu před tvrzeným vznikem škody a provedl jí důkaz. Tato část se nezměnila mezi roky 2023 a 2025.

8. Z výroční zprávy žalobce za rok 2024 soud zjistil, že jenom výnos - tržby za odběry povrchové vody činil , částka, . (bod 17. na straně 37). Soud tento důkazní prostředek provedl, byť nebyl navržen, neboť má podpůrný význam pro rozhodnutí ve věci a jeho potřeba vyplývá z obsahu spisu, když bylo žalobcem tvrzeno, že má příjmy z odběrů povrchové vody, aby tedy byla představa o výši tohoto jednoho z příjmů vzhledem k výši tvrzené škody.

9. Soud zamítl zbylé návrhy na provedení žalobcem navržených důkazních prostředků, a to: Snímek obrazovky s vyznačením vodního toku , Anonymizováno, a vodního toku , adresa, , Kalkulační list 885/2024, Kalkulační list 886/2024, Kalkulační list 887/2024, Tabulka Havárie , Anonymizováno, , datum, , Výzva k náhradě škody ze dne , datum, , Odpověď žalované ze dne , datum, , Replika k odpovědi žalované ze dne , datum, , Výzva žalobce žalované před podáním žaloby ze dne , datum, . I kdyby žalobce prokázal všechna žalobní tvrzení navrženými důkazními prostředky, nic by to nezměnilo na právním posouzení sporu. Tedy už na základě žalobních tvrzení je možno žalobu zamítnout a je tak nadbytečné provádět navržené dokazování.

10. Soud zamítl zbylé návrhy na provedení žalovanou navržených důkazních prostředků, a to: Protokol o kontrole ze dne , datum, , Podání žalované ze dne , datum, adresované ČIŽP, Tisková zpráva žalobce ze dne , datum, a Zakládací listina žalobce ze dne , datum, . Tyto důkazní prostředky jsou nadbytečné pro rozhodnutí sporu s ohledem na právní názor soudu, nadto zakládací listina neexistovala v době tvrzeného vzniku škody.

11. Soud zamítl i návrh na provedení důkazu listinou prokazující, že obdobné náhrady škody, jako je žalována, jsou hrazeny pojišťovnami a škůdci, neboť toto není podstatné pro rozhodnutí soudu, s ohledem na právní názor soudce, je třeba rozlišovat mezi dobrovolnou úhradou a zákonnou povinností hradit.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci řízení existují, že žalobce byl kromě jiného založen i pro spolupráci při zneškodňování havárií na vodních tocích, a v povodí jim spravovaných vodních toků, pokud mohou ohrozit jakost vody. Tržby žalobce v roce 2024 za odběry povrchové vody činily , částka, .

13. Co se týče požadavku na náhradu škody ze strany žalobce je třeba vyjít z toho, co je vlastně náhrada škody a jaké jsou její podmínky. Náhrada škody je povinnost zaplatit peněžitou kompenzaci nebo uvést věc do původního stavu tomu, kdo jinému způsobil škodu. Občanský zákoník rozlišuje majetkovou škodu (např. zničení věci, ušlý zisk) a nemajetkovou újmu (např. zásah do cti, zdraví). K jejímu nároku je nutné prokázat protiprávní jednání, vznik škody, příčinnou souvislost a zavinění.

14. S ohledem na povahu žalobce je třeba se podrobněji zabývat jeho postavením. Postavení žalobce směrem vůči vodním tokům je upraveno v zákoně č. 245/2001 Sb, vodní zákon (dále také jen „v.z.“)

15. Dle § 48 odst. 1 v.z. správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona (dále jen „správci povodí“); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.

16. Žalobce je jedním z těchto správců.

17. Příjmy žalobce dle § 101 v.z. obecně tvoří platby za odběr povrchové vod. Dle § 102 v.z. může stát poskytovat finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu. Žalobce dále může čerpat dotace, nakládat s vlastním majetkem apod.

18. Vodní zákon tak vymezil i příjmy správce povodí.

19. Dle § 54 odst. 1 v.z. se správou se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.

20. Dle § 54 odst. 2 v.z. správu povodí vykonávají správci povodí.

21. Vodní zákon uložil správci povodí i povinnosti. Ostatně pro plnění povinností správy povodí byli správci povodí zřízeni.

22. Dle § 21 odst. 4 v.z. zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

23. Dle § 21 odst. 6 v.z. správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

24. Dle § 21 odst. 7 písm. a) v.z. zaměstnanci správců povodí a pověřených odborných subjektů jsou oprávněni při výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků povrchových a podzemních vod, v nezbytně nutném rozsahu vstupovat na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích staveb a dalších prostor užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle jiných právních předpisů; vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni vstup umožnit.

25. Žalobce má dle vodního zákona zákonnou povinnosti dohlížet na kvalitu vod ve svém povodí, včetně odběru vzorků.

26. Dle § 40 odst. 1 v.z. je havárií mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

27. Dle § 41 odst. 5 v.z. šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Pro účely šetření příčin havárie správce povodí zajistí odběry vzorků havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody, včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárií zasaženém území, a jejich bezodkladné předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků; tím není dotčena možnost odběru vzorků orgány nebo osobami uvedenými v odstavci 6.

28. Dle § 47 odst. 2 písm. g) v.z. se správou vodních toků rozumí povinnost spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích.

29. Žalobce má vodním zákonem výslovně uloženou povinnosti odebírat vzorky v případě havárie a předávat je k rozboru do akreditované laboratoře a spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích.

30. Dle § 112 odst. 1 písm. a) bod 6 v.z. , právnická osoba, přísluší v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat, jak podnikající fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost.

31. Dle § 112 odst. 1 písm. b) v.z. , právnická osoba, přísluší ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a).

32. Dle § 112 odst. 1 písm. g) v.z. provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,33. Dle § 125a až 125k v.z. mohou být přestupky právnických osob potrestány za použití § 112 odst. 2 i Českou inspekcí životního prostředí.

34. Žalobce má v podstatě povinnost dle vodního zákona zajistit důkazní prostředky i pro ČIŽP pro účely přestupkového řízení dle vodního zákona.

35. Správce povodí (žalobce) má podle § 41 odst. 5 v.z. povinnost zajistit odběry vzorků havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody, včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárií zasaženém území, a jejich bezodkladné předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků. Tato povinnost souvisí se šetřením příčin havárie a není dotčena možností odběru vzorků jinými orgány nebo osobami. Povinnost je součástí širšího rámce ochrany vod před znečištěním a haváriemi, kde správce povodí spolupracuje s vodoprávními úřady, Českou inspekcí životního prostředí a dalšími subjekty. Požadavek na náhradu škody je aktivní právo státního podniku vymáhat kompenzaci za újmu způsobenou třetími osobami, tento nárok chrání majetek státu a přináší podniku příjem, který zvětšuje jeho jmění. Podle § 17b odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, je podnik povinen včas uplatňovat právo na náhradu škody. Kdežto náklady na plnění zákonné povinnosti představují interní výdaje státního podniku spojené se splněním jeho zákonných povinností, jako je zajištění odběrů vzorků a jejich předání k analýze podle § 41 odst. 5 vodního zákona. Tyto náklady hradí podnik sám z vlastního jmění, bez nároku na refundaci od státu. Povinnost je součástí šetření příčin havárie a slouží k ochraně vod, je to běžná provozní činnost podniku jako správce povodí. Dělící čára spočívá v externím vs. interním charakteru a kompenzačním vs. povinnostním účelu, s ohledem na vodní zákon. Náklady na plnění zákonné povinnosti jsou interní výdaje (hradí je podnik sám), které vyplývají přímo ze zákona, jako odběr vzorků při havárii podle § 41 odst.

5. Tyto činnosti jsou povinné pro šetření příčin havárie a ochranu vod, bez automatického nároku na kompenzaci.

36. Lze tedy shrnout, že žalobce jako správce povodí má zákonnou povinnost provádět odběry a rozbory vody, zejména při haváriích. Tyto činnosti jsou součástí jeho veřejnoprávního poslání dle vodního zákona, pro které byl dokonce i zřízen Zakládací listinou, která to řadí mezi hlavní předmět činnosti žalobce. Náklady na provádění tohoto veřejnoprávního poslání a hlavního předmětu činnosti nelze považovat za škodu, kterou by bylo možné uplatnit vůči původci znečištění. Informace o znečištění musí být žalobcem předány ČIŽP, která má pravomoc ukládat sankce.

37. Co se týče námitky, že žalobce provedl rozbor vzorků ve vlastní akreditované laboratoři a tím mu vznikla škoda ve výši nákladů na rozbor, tak v tomto případě se taktéž z tvrzení žalobce nemůže jednat o náhradu škody, neboť žalobkyně má zákonnou povinnost pouze předat vzorky k rozboru akreditované laboratoři, naopak nemá zákonnou povinnost provádět jejich rozbor. Náklady na rozbor žalobce tak rozhodně nemohou být škodou, žalobce jejich rozborem nejednal v rámci zákonného zmocnění ani v rámci smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Pokud žalobci vznikly náklady rozborem vzorků, měl by náklady na jejich rozbor uplatnit u subjektu, pro který takový rozbor provedl, respektive kdo si rozbor u něj objednal.

38. Správce povodí má vlastní příjmy a možnost státního financování, čímž je zajištěna jeho ekonomická stabilita právě proto to, aby mohl plnit své veřejnoprávní poslání a hlavní předmět činnosti. Případná sankce za přestupek bude příjmem státního rozpočtu, tedy ani stát, jakožto zřizovatel státního podniku, nebude finančně tratit. Ostatně zákonodárci nic nebránilo v tom, aby jednoznačně ve vodním zákoně uložil povinnost škůdcům hradit škody obdobné žalovanému nároku, přesto to neučinil. Výklad zákonných ustanovení je možno provést i z mlčení zákona o určité problematice.

39. Výše žalované částky vzhledem k tržbám jenom za odběr povrchových vod je zcela bezvýznamná, což podporuje právní názor soudu, že se jedná o běžnou zákonnou činnost a povinnost žalobce.

40. Jelikož náklady na odběr vzorků a jejich rozbor nelze považovat za škodu, ale za náklad při plnění zákonné povinnosti, soud žalobu zcela zamítl.

41. Soud nad rámec odůvodnění uvádí, že se zaobíral i tím, zda nebyla tato problematika již judikatorně řešena, avšak žádné rozhodnutí, které by se zaobíralo obdobným skutkovým stavem a bylo tak aplikovatelné i na současný spor, se mu nepodařilo dohledat. Žalobce to ostatně potvrdil.

42. Co se týče náhrady nákladů řízení, tak žalovaná byla zcela úspěšná a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však uvedla, že neuplatňuje náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

43. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.