Okresní soud v Mostě · Rozsudek

48 C 195/2024

č. j. 48 C 195/2024-40

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ústí 8 Co 128/2025-65

Rozhodnuto 2024-12-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2024:48.C.195.2024.1

  1. OS Most 48 C 195/2024-40
  2. KS Ústí 8 Co 128/2025-65

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 79 263 Kč s příslušenstvím + 11 483,49 Kč

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále pak částky , částka, a úroku v částce , částka, a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci a po , částka, počínaje květnem 2025 splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta za prodlení ve výši , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných měsíčních splátkách po , částka, , dostal se do prodlení a úvěr byl ke dni , datum, zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována.

2. Původně byla předmětem žaloby částky , částka, (skládající se z , částka, jistiny a přirostlého úroku ke dni zesplatnění , částka, po odečtení úhrady , částka, žalovaným po zesplatnění ve výši , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ), smluvní pokuta za prodlení se splátkou , částka, , náklady prodlení , částka, , smluvní pokuta za prodlení s úhradou po zesplatnění , částka, s úroky z prodlení v zákonné výši a úroky z úvěru ve výši 71,04 % ročně s omezením dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. Po podání žaloby se rozhodla žalobkyně omezit žalovanou částku, o zpětvzetí bylo rozhodnuto samostatným pravomocným usnesením.

3. Žalovaný uvedl, že úvěrovou smlouvu uzavřel, nesplácel ji řádně, nyní dluh hradí manželka asi po , částka, měsíčně, doklady o tom nemá. Je zaměstnaný u Amazonu, má příjem kolem , částka, měsíčně, z toho , částka, měsíčně hradí na úvěry. Nejbližší z úvěrů doplatí někdy v březnu či dubnu 2025, kdy jej splácí po cca , částka, měsíčně. Bydlí s manželkou ve společné domácnosti, na úvěry hradí asi , částka, měsíčně. Byl by s ohledem na výdej schopen tento úvěr splácet po , částka, měsíčně a pak, až doplatí v dubnu předchozí úvěr, tak po , částka, měsíčně., právnická osoba, výzvě soudu žalovaný nedoložil žádné úhrady, soudu pouze jeho manželka sdělila, že s uzavřením úvěrové smlouvy nesouhlasila, na tento úvěru uhradila , datum, částku , částka, .

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

6. Dodejka ze dne , datum, prokazuje, že byl žalovanému dne , datum, doručen dopis od žalobkyně.

7. Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, týkající se procesu uzavírání smlouvy, Kopie OP žalovaného, Základní informace o klientovi, Dopis ze dne , datum, o zesplatnění úvěru, Potvrzení o licenci ČNB, Prohlášení klienta, Předsmluvní formulář, Podpis na dálku, Dopis ze dne , datum, upomínka, Dopis ze dne , datum, upomínka neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé s ohledem na níže uvedený závěr o nedostatečném posuzování úvěruschopnosti žalovaného, kdy bylo třeba prokazovat uzavření úvěrové smlouvy, úvěruschopnost a následně již jen výši bezdůvodného obohacení.

8. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla dne , datum, poukázána na účet žalobkyní částka , částka, .

9. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínka. Poštovní podací arch z téhož dne prokazuje odeslání dopisu.

10. Hodnocení klienta prokazuje, že byla žalobkyní posuzována úvěruschopnost žalovaného v této věci, kdy předmětem byl úvěr ve výši , částka, , měsíční splátka , částka, , příjmy měl žalovaný , částka, ze zaměstnání, životní minimum , částka, , splácel pouze žalobkyni částku ve výši , částka, , nájemné , částka, , celkem výdaje , částka, , rezerva , částka, . Dále žalovaný uvedl, že je ženatý, zaměstnaný na dobu neurčitou, nežije s manželkou, má maturitu a vlastní bydlení. Disponibilní příjem , částka, .

11. Klientská karta prokazuje, že žalovaný uhradil 6 dnů po splatnosti první splátku ve výši , částka, , následně uhradil , částka, a , částka, další splátky 23 dní po splatnosti, další splátku , částka, , , částka, a , částka, uhradil žalovaný 214 dní po splatnosti, z toho částku , částka, ze dne , datum, uhradila manželka žalovaného. Nic dalšího neuhradil. Celkem tak uhradil , částka, .

12. NRKI report prokazuje, že žalovaný měl 7 finančních institucí s žádostí, dlužil , částka, , měl částku , částka, jako součet Celkového úvěrového rámce Nesplátkových operací a Celkového limitu Kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele, s částkou , částka, byl po splatnosti.

13. Ověření bankovního účtu prokazuje číslo účtu žalovaného, na který mu byla vyplacena výplata od Amazon Logistic Prag.

14. Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem byl úvěr žalovanému ve výši , částka, , 48 měsíčních splátek po , částka, , celkem , částka, , úroková sazba 71,04 % ročně.

15. Oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, prokazuje, že žalobkyně schválila žádost žalovaného o úvěr ze dne , datum, .

16. Výpisy z účtu žalovaného prokazují příjem z pracovního poměru ve výši , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, .

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, žalovanému byla vyplacena částka , částka, na jeho účet, žalovaný měl úvěr splatit v 48měsíčních splátkách po , částka, . První splátku uhradil o 6 dní později, druhou splátku uhradil 23 dní po splatnosti a třetí splátku uhradil až po zesplatnění. V rámci posuzování úvěruschopnosti byl zjištěn příjem žalovaného kolem , částka, měsíčně. Výdaje byly vypočteny, nebyly nijak ověřeny, byly stanoveny ve výši životního minima a nákladů na bydlení uvedených žalovaným. Výdaj na jiný úvěr uvedl sám žalovaný. Z reportu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný má úvěry od 7 společností, celkem dluží , částka, , splátky má ve výši , částka, měsíčně a hlavně je s částkou , částka, po splatnosti. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalovanému bylo v době uzavření úvěrové smlouvy 61 let. Žalovaný celkem uhradil do zesplatnění , částka, a po zesplatnění , částka, , z toho , částka, uhradila manželka žalovaného. Žádné další úhrady žalovaný neprokázal.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.

25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

26. Stejný závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/2013 (CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

27. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne , datum, sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

28. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

29. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , v rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.

30. Ve věci sp. zn. C-755/22., 62022CJ0755, uvedl Soudní dvůr EU v rozhodnutí ze dne , datum, v odstavci 46 a následujících odůvodnění, že i v případě, že úvěrová smlouva uzavřená spotřebitelem byla v plném rozsahu splněna, aniž tento spotřebitel během tohoto plnění nebo v návaznosti na něj utrpěl škodlivé následky, platí, že – jak vyplývá z bodů 33 a 34 tohoto rozsudku – povinnost stanovená v článku 8 směrnice 2008/48 má za cíl nejen chránit spotřebitele před takovými riziky, ale také to, aby věřitelé jednali zodpovědně a úvěry nebyly poskytovány spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Ve světle tohoto dvojího účelu již Soudní dvůr rozhodl, že s ohledem na zásadní význam, který má tato povinnost v kontextu směrnice 2008/48, může být její porušení sankcionováno v souladu s vnitrostátním právem zánikem nároku věřitele na úroky v tomto smyslu viz rozsudek ze dne , datum, , Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C‑303/20, EU:C:2021:479, body 39 a 40]. Kromě toho Soudní dvůr již ve věci týkající se téže vnitrostátní právní úpravy, o kterou se jedná v původním řízení, rozhodl, že sankce, která v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k zániku nároku věřitele na sjednané úroky, se jeví jako přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne , datum, , OPR-Finance,C‑679/18, EU:C:2020:167, bod 30). Je přitom třeba uvést, že kdyby uplatnění sankce neplatnosti úvěrové smlouvy, jakož i zániku nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků bylo podmíněno tím, že spotřebitel utrpěl škodlivé následky, mohlo by to přispět k nedodržování povinnosti věřitelů, která pro ně vyplývá z článku 8 směrnice 2008/48. Taková situace by totiž mohla povzbudit věřitele k tomu, aby neprováděli systematické a vyčerpávající posouzení úvěruschopnosti všech spotřebitelů, kterým poskytují úvěry, což by bylo v rozporu s účelem spočívajícím v zajištění odpovědného jednání věřitelů a v předcházení nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů spotřebitelům. Takový výklad by ostatně mohl ohrozit skutečně odrazující povahu stanovené sankce.

31. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním nebylo prokázáno, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované strany před poskytnutím úvěru, neboť bylo ohledně výdajů vycházeno pouze z tvrzení žalovaného na bydlení a životního minima. Dle NRKI v době poskytnutí úvěru byl žalovaný v prodlení s úhradou , částka, , kdyby měl žalovaný celkovou dlužnou částku , částka, uhradit do doby odchodu do důchodu v 65 letech, musel by při úrokové sazbě pouhých 10 % ročně splácet , částka, měsíčně.

32. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

33. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny , částka, , uhrazeno bylo , částka, . Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, nevzniklo žalující straně právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

34. Soud žalovanému povolil splátky ve výši , částka, měsíčně od právní moci rozsudku a od května ve výši , částka, , což jsou částky, které je žalovaný schopen splácet, a to zejména s ohledem na jeho úvěrové zatížení. Zvýšení splátky od května je dáno tím, že žalovaný doplatí jiný úvěr. Splátky v této výši umožní žalovanému uhradit dlužné obohacení v dohledné době.

35. Žalovaný původně splácel úvěr na účet č. , č. účtu, s VS , var. symbol, , soud však žalovanému doporučuje obrátit se na žalobkyni k ověření aktuálnosti platebních údajů pro splátky z rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované je přibližně stejná. Neúspěšnost žalobkyně soud vypočetl s ohledem na původně požadovanou žalovanou částku včetně příslušenství, kdy žaloba byla následně vzata částečně zpět nikoli pro chování žalovaného a v další části pak i zamítnuta.

37. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.