15 C 362/2019

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa - o určení podmínek

I. Žalovanému se jako vlastníkovi služebných nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] –zahrada a pozemek parc. [číslo] –zahrada, ukládá povinnost na základě věcného břemene zřízeného rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], umožnit žalobkyni a každému dalšímu vlastníkovi panujících nemovitostí - nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –ostatní plocha a nemovitosti - stavby rozestavěného domu, stojící na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsané v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí], chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 420,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud určil podmínky pro výkon práva chůze a jízdy po pozemcích, na nichž vázne věcné břemeno zřízené soudem, kdy není záznam v katastru nemovitostí.

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně specifikovala, jakým konkrétním způsobem žalovaný neoprávněně zasahuje, resp. ruší výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni (pozemkové služebnosti) a současně upravila žalobní návrh tak, že nově se domáhá, aby soud uložil žalovanému jako vlastníkovi služebných nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] –zahrada a pozemek parc. [číslo] –zahrada, povinnost na základě věcného břemene zřízeného rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], umožnit žalobkyni a každému dalšímu vlastníkovi panujících nemovitostí - nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –ostatní plocha a nemovitosti -stavby rozestavěného domu, stojící na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsané v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí], chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu. Žalobkyně uvedla, že žalovaný ruší výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni opakovaným umisťováním různých překážek na služebných pozemcích, kdy tyto umisťuje na služebné pozemky dlouhodobě. V minulosti se žalobkyně v řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] domáhala odstranění překážek, které jí bránily ve výkonu práv ze zřízeného věcného břemene. V době podání žaloby a aktuálně i nyní, žalovaný brání žalobkyni ve výkonu práv ze zřízeného věcného břemene tím, že na služebných nemovitostech umístil stavbu fóliovníku, ve kterém má zřízenou dílnu s různými pracovními nástroji a stroji a sklad materiálu. Předmětná stavba fóliovníku je umístěna tak, že brání v celé šíři služebných nemovitostí v průchodu a průjezdu po služebných nemovitostech. Žalobkyně dále uvedla, že se nebude podanou žalobou vůči žalovanému domáhat odstranění předmětné stavby fóliovníku, nebo jakékoliv jiné překážky, neboť žalovaný by vzhledem k jeho dosavadním postojům při soudním výroku ukládajícím mu povinnost odstranit konkrétní překážku, umístil na služebné nemovitosti jinou –novou překážku a následně by tvrdil, že výrok rozsudku se na umístěnou„ novou“ překážku nevztahuje. V řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] bylo mimo jiné rozhodováno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně v návaznosti na obsah odůvodnění tohoto usnesení a vzhledem k dosavadním postojům žalovaného, kterými žalobkyni dlouhodobě brání ve výkonu práv ze zřízeného věcného břemene umísťováním různých překážek na služebných nemovitostech, proto upravila petit žaloby ve výše uvedeném rozsahu.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Uvedl, že žalobkyně svůj nárok opírá o věcné břemeno zřízené rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací]. Tento rozsudek byl vydán v době platnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., podle jehož ustanovení § 151o odst. 1 věty poslední platilo, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Vklad do katastru nemovitostí proveden nebyl a žalobkyni tak právo odpovídající věcnému břemeni nesvědčí. Žalobkyně dále opírá svou žalobu o tvrzení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně není vlastníkem tohoto pozemku. Darovací smlouva ze dne [datum], kterou měla žalobkyně nabýt pozemek [parcelní číslo] do svého vlastnictví, je neplatná, protože svým obsahem a účelem obcházela zákon, jelikož smluvní strany chtěly provést převod nezastavěného stavebního pozemku, ačkoliv nebyly příbuznými v řadě přímé, přičemž dle tehdejších právních předpisů byl takový převod možný právě výlučně mezi příbuznými v řadě přímé. Otázka vlastnictví tohoto pozemku byla opakovaně řešena v několika soudních řízeních, zejména pak v řízeních vedených Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], a [spisová značka]. Naposledy pak bylo o vlastnictví pozemku [parcelní číslo] rozhodováno v řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka]. Proti rozhodnutím vydaným v tomto řízení podal žalovaný ústavní stížnost, která je Ústavním soudem projednávána pod sp. zn. IV. ÚS 1998/20. Žalovaný ve svém podání citoval právní argumentaci, kterou v podané ústavní stížnosti uplatnil. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobce v celém rozsahu zamítl.

4. Žalovaný v průběhu řízení (na jednání dne [datum]) dále namítl, že ze strany žalobkyně se jedná o zjevné zneužití práva, když v současné době stavba bez č.p./č.e. (dříve [adresa]) není stavbou řádnou, tedy není hodna právní ochrany a neměla by ani právní ochrany užívat.

5. Žalobkyně na námitku žalovaného uvedenou v odstavci 4 tohoto rozsudku reagovala tak, že žalobkyně se snaží poté, co získala k předmětné stavbě vlastnické právo, uvést vše do souladu se stavební dokumentací, spolupracuje za tímto účelem se svědkem [jméno] [příjmení], který pro ni připravuje projekt změny stavební dokumentace k předmětné stavbě, spolupracuje za tímto účelem i se stavebním úřadem, kdy však podmínkou je i řádný přístup ke stavbě samé, ve kterém ji však brání žalovaný.

6. Žalovaný dále v průběhu řízení (na jednání dne [datum] ve svém závěrečném návrhu) namítl, že překážka byla prokázána pouze na jednom pozemku žalovaného, tudíž u dalších pozemků nelze žalobě při takto prokázaném skutkovém stavu vyhovět. Dále namítl, že žalobě nelze vyhovět v části, kde by měla žalovanému být uložena povinnost umožnit každému dalšímu vlastníkovi panujících nemovitostí chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu, když toto nelze žádat pro budoucí vlastníky panující nemovitosti. Nesouhlasil ani s tím, že by došlo ke splynutí pozemku par. [číslo] nezkolaudované stavby, tudíž by žaloba neměla znít ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo].

7. Žalobkyně učinila v průběhu řízení nesporným, že nemovitost - rodinný dům stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. katastrální [obec] u [obec], pozbyla v mezidobí č.p., stejně tak učinila nesporným, že její právo z věcného břemene zřízeného rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nebylo dosud zapsáno do katastru nemovitostí.

8. Žalovaný na jednání dne [datum] potvrdil, že fóliovník, tak jak je zachycen na fotografiích na [číslo listu] spisu, je na jeho pozemku stále umístěn.

9. Z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že katastrální úřad rozhodl v řízení o povolení vkladu vzniku věcného břemene k nemovitostem – pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jako povinným nemovitostem a stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí na pozemku p. [číslo] jako oprávněné nemovitosti, vše v k.ú. [obec] u [obec] na základě rozsudku Okresního soudu v Náchodě o zřízení věcného břemene č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne 14.9.2009 tak, že tento vklad zamítl.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby nerušil výkon jejího práva odpovídajícího věcnému břemeni a nebránil tak průjezdu a průchodu tím, že do cesty staví překážky, které nelze objet ani obejít a tedy průjezd a průchod po svých pozemcích uvolnil v jejich plné šíři.

11. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný citoval žalobkyni ustanovení § 151o zákona č. 40/1964 Sb. a dále ji oponoval, že měla několik možností jak získat přístup ke stavbě zákonnou cestou.

12. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] k [stát. instituce], odboru výstavby, má soud za prokázané, že žalovaný se vyjadřoval ve věci řízení o odstranění stavby ke sdělení stavebního úřadu ze dne [datum] a k výzvě ze dne [datum].

13. Z katastrální mapy [číslo listu] spisu, informací z katastru nemovitostí [číslo listu] spisu, katastrální mapy [číslo listu] spisu, letecké katastrální mapy [číslo listu] spisu a informací o pozemku [číslo listu] p.v. spisu má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo]. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo]. [jméno] [příjmení] je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Ze stejných listin soud zjistil, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] na sebe vzájemně navazují tvoří jakýsi souvislý pás. Pozemek parc. [číslo] pak přímo sousedí s pozemkem parc. [číslo].

14. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný mimo jiné žalobkyni sdělil, že ve [adresa] dožije a pokud bude nouze nejvyšší, postaví si na některý ze svých pozemků (třeba [číslo]) maringotku.

15. Ze záznamu podrobného měření [číslo listu] spisu má soud za prokázané, že [datum] byla podrobně zaměřeny pozemky v k.ú. [obec] u [obec], které jsou dnes ve vlastnictví žalovaného a žalobkyně.

16. Z protokolu ze dne [datum] [anonymizována tři slova], odboru výstavby má soud za prokázané, že před dotyčným úřadem byl řešen přestupek žalobkyně, kterého se měla dopustit tím, že užívala novostavbu rozestavěného rodinného domu na pozemku (tehdy) parc. [číslo] v k.ú. [obec] bez kolaudačního rozhodnutí.

17. Z darovací smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo] [číslo], má soud za prokázané, že na základě této smlouvy daroval [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] pozemkovou parcelu č. kat. [číslo], zahrada, o výměře [výměra]. Zmiňovaný pozemek se postupoval za účelem výstavby rodinného domku. V této smlouvě označil [jméno] [příjmení] žalobkyni jako svoji dceru.

18. Z územního rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, okresní národní výbor vydal územní rozhodnutí pro umístění rodinného domu v obci [obec]. Z této listiny soud dále zjistil, že pozemek, na němž měl být předmětný rodinný dům postaven, měl být dle textu tohoto rozhodnutí vyňat ze zemědělského půdního fondu dne [datum].

19. Z návrhu na zřízení věcného břemene ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně podala v minulosti k Okresnímu soudu v Náchodě návrh na zřízení věcného břemene chůze a jízdy, kdy tato věc byla projednávána pod sp.zn. [spisová značka].

20. Z fotografií na [číslo listu] spisu a protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že na pozemku žalovaného je v zadní části, která sousedí s pozemkem žalobkyně (vše k.ú. [obec] u [obec]) umístěn fóliovních, který zabírá (téměř) celou šíři pozemku žalovaného. Před fóliovníkem je zaparkován automobil [registrační značka]. Fotografie byly pořízeny listopadu [rok].

21. Z fotografie na [číslo listu] spisu soud zjistil, že v předmětném fóliovníku je umístěno značné množství věcí. Fotografie byla pořízena v červenci [rok].

22. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že krajský soud tímto rozhodnutím zrušil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] domáhala, aby žalovaný na vlastní náklady odstranil oplocení umístěné v celé šíři pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V tomto rozhodnutí mimo jiné krajský soud uvedl, že podle ustálené soudní praxe je ochrana práv odpovídajících věcným břemenům prováděna především negatorní žalobou. Nespočívá-li věcné břemeno ve výlučné možnosti užívat cizí věc (tak je tomu právě v případě práva cesty), může se oprávněný domáhat, aby vlastníkovi, příp. i jiným osobám, byla uložena povinnost umožnit žalobci v žalobě konkretizovaný výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, případně zdržet se v žalobě uvedeného konkretizovaného rušení a odstranit jeho následky. Lze se však domáhat i odstranění zdroje rušení; podmínkou je, že věcné břemeno se vztahuje k místu, odkud rušení vychází (nestačí tedy, je-li zdroj na stejné parcele, avšak nikoliv na té části, ke které se věcné břemeno vztahuje). Pokud tedy vlastník pozemku umístí překážku na cestě zatížené věcným břemenem, která neumožňuje právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat, může se domáhat odstranění této překážky. Není vyloučena ani žaloba na uložení povinnosti umožnit žalobci chůzi, příp. přejíždění přes cizí pozemek. Obecně je tak třeba vycházet z úvahy, že má-li někdo právo užívat cizí věc, má též právo na odstranění překážek, které tomuto užívání přímo brání.

23. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že okresní soud zmiňovaným rozsudkem zřídil ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemcích parc. [číslo] –zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] –zahrada a parc. [číslo] –zahrada, vše v k.ú. [obec] u [obec], za účelem přístupu a příjezdu ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na p. [číslo] – ostatní plocha, v k.ú. [obec] u [obec]. Geometrický plán k rozhodnutí nebyl vyhotoven, neboť z důvodu rozměrů pozemků jsou tyto zatíženy celé. Současně soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému finanční náhradu za zřízení cesty ve výši [částka]. Rozsudek byl v odvolacím řízení v těchto částech potvrzen a nabyl právní moci dne [datum].

24. Z usnesení Okresního soudu v Náchod ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobkyně uhradila žalovanému úhradu ve výši [částka], tak jak jí bylo uloženo rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

25. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný na vlastní náklady odstranil oplocení umístěné v celé šíři pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec]. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že soud z provedeného dokazování nezjistil, že by žalovaný byl v daném sporu pasivně legitimován co do odstranění brány na pozemku [číslo], když žalobkyně neprokázala, že by byla předmětná brána ve vlastnictví žalovaného. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

26. Z usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil že žalobkyně se domáhala v pozici oprávněné nařízení výkonu rozhodnutí tak, aby povinný (žalovaný) odstranil všechny překážky v přístupu a příjezdu z pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zachoval šíři průjezdu a kvalitu povrchu pozemku pro jízdu auta a předal žalobkyni klíč od uzamykatelných bran nacházejících se v kterémkoliv místě na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] Okresní soud tento návrh zamítl. Usnesení okresního soudu bylo v odvolacím řízení zrušeno s odůvodněním, že podání žalobkyně bylo třeba rozumět jako návrhu na zahájení řízení ve smyslu § 79 o.s.ř. a nikoliv jako návrhu na výkon rozhodnutí podle části šesté ve smyslu § 251 o.s.ř.

27. Z usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zřízení služebnosti průjezdu a průchodu ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“), po pozemcích žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], jak je uvedeno v rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojením s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tento její návrh byl okresním soudem zamítnut z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté. Okresní soud v dané věci vyjádřil mimo jiné názor, že rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc. [číslo] zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemcích žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Spolu s právní mocí usnesení o dražbě přestala být rozestavěná stavba, v jejíž prospěch byla služebnost průjezdu a průchodu zřízena, samostatnou věcí a oprávnění ze služebnosti se soustředilo ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo]. Výrok zřízení věcného břemene (pozemkové služebnosti) je závazný pro žalovaného i pro žalobkyni. Žalobkyně tedy opětovným uplatněním tohoto nároku zatížila řízení neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. V odvolacím řízení bylo rozhodnutí okresního soudu potvrzeno. Krajský soud sdílel názor okresního soudu stran dopadu aktuální právní úpravy na vlastnická a jiná věcná práva žalobkyně, sdílel i závěr okresního soudu, že rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] už bylo věcné břemeno (služebnost) práva chůze a jízdy zřízeno ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec].

28. Ze znaleckých posudků [číslo] [číslo] [číslo] má soud za prokázané, že znaleckým posudkem byla určena obvyklá cena nemovitostí – rozestavěného rodinného domu [adresa] včetně vedlejších staveb (chlév, přístřešek umístěný před chlévem na pozemku p. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], kolna), studny a venkovních úprav. Při posledním zpracování znaleckého posudku dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k demolici bývalého chléva a kolny.

29. Ze žaloby na odstranění nepovolených staveb [číslo listu] spisu, opraveného návrhu [číslo listu] spisu, rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala odstranění nepovolené stavby garáže pro osobní automobil a nepovolené stavby stání pro osobní automobil na pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] na náklady žalovaného a urovnání pozemku pod odstraněnými stavbami, zatravnění pozemku a opětovné umístnění plotu na hranici mezi pozemky [číslo] a [číslo] tak, jak byl před postavením předmětných staveb. Okresní soud v daném řízení řešil jako otázku předběžnou otázku vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec]. Žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobkyně není vlastnicí pozemku, na kterém se údajně nacházejí stavby žalovaného, a proto také není aktivně legitimována k podání žaloby o odstranění těchto staveb. V odvolacím řízení bylo rozhodnutí okresního soudu zrušeno s odůvodněním, že okresní soud porušil zásadu předvídatelnosti rozhodnutí a též porušil procesní práva žalobkyně, když jí neposkytl poučení o tom, že zásadní skutečností pro posouzení oprávněnosti žaloby, kromě jiného, je zjištění, zda žalobkyně je vlastníkem pozemku [číslo], ohledně něhož se domáhá odstranění staveb, a především ji nepoučil o břemenu tvrzení ohledně této skutečnosti a o důkazním břemenu ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. Řízení bylo nakonec usnesením okresního soudu zastaveno a to po zpětvzetí žaloby žalobkyní, když v mezidobí bylo rozsudkem Okresního soudu v Náchodě sp.zn. [spisová značka] (původní rozsudek soudu I. stupně, který byl později zrušen v odvolacím řízení) rozhodnuto, že žalobkyně není vlastnicí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec].

30. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka], zejména z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum], protokolu o místním šetření ze dne [datum] a fotografií [číslo listu] zmiňovaného spisu soud zjistil, že dne [datum] se ve [obec] konalo místní šetření. Při tomto bylo zjištěno, že před pozemkem žalovaného parc. [číslo] byla umístěna branka, která byla zachycena i na výše uvedených fotografiích z října [rok]. Na těchto fotografiích bylo dále zachyceno osobní vozidlo stojící na pozemku žalovaného parc. [číslo].

31. Ze smlouvy o dílo č. [rok] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení] jakožto zhotovitelem a projektantem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace zakázky„ Zaměření stávajícího stavu objektu rodinného domu na pozemku [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]“ obsahující zaměření stávajícího stavu a základního stavebně technického průzkumu, které bude soužit v dalším stupni jako podklad pro zpracování dodatečného stavebního povolení objektu rodinného domu na pozemku [adresa] v k.ú. [obec] u [obec] a pro další využití.

32. Ze zprávy [stát. instituce], Odbor správní, oddělení dopravně správních agend má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], je [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného].

33. Ze zprávy [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování soud zjistil, že spis pod sp.zn. [číslo] není na stavebním úřadu veden.

34. Z lustrace v systému ISAS soud zjistil, že [obec] [anonymizováno], [datum narození] (žalovaným navrhovaný svědek) zemřel dne [datum]. Z tohoto důvodu nemohl být důkaz spočívající ve výslechu tohoto svědka proveden.

35. Ze sdělení [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování soud zjistil, že dne [datum] zaslal stavební úřad žalovaného vyjádření k jeho stížnosti na postupy [stát. instituce] ze dne [datum]. Vyjádření bylo zasláno pod sp.zn. [číslo] [ulice] úřad sdělil žalovanému, že užívání stavby rodinného domu na parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], nebylo stavebním úřadem povoleno. Číslo popisné uvedené stavbě bylo nesprávně uděleno obcí [obec] před několika desítkami let. S ohledem na uvedené byly údaje v registru opraveny a uvedeny do souladu s platnými právními předpisy.

36. Ze spisů [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování sp.zn. [číslo] [rok] ([číslo]) a sp.zn. [číslo] [rok] soud zjistil, že řízení o odstranění stavby rodinného domu na parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] bylo zahájeno již dne [datum]. Dne [datum] byla stavebnímu úřadu doručena žádost žalobkyně ([celé jméno žalobkyně]) o vydání dodatečného povolení na předmětnou stavbu. Žadatelka (žalobkyně) byla stavebním úřadem vyzvána k doložení potřebných náležitostí a řízení o dodatečném povolení stavby bylo usnesením [číslo] [rok] ze dne [datum] přerušeno. Vzhledem k podání žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad řízení o odstranění stavby usnesením [číslo] [rok] ze dne [datum] přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou je řízení o dodatečném povolení stavby. O odstranění stavby ani o dodatečném povolení stavby nebylo prozatím rozhodnuto.

37. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] podala na Policii ČR vysvětlení k incidentu ze dne [datum], kdy se dostavila do [územní celek], kde proběhla schůzka se znalcem ohledně její nemovitosti. Následně chtěla žalobkyně provést na nemovitosti nějaké opravy, z tohoto důvodu se na místo dostavil řemeslník. [jméno], která je součástí plotu ohrazujícího pozemek s domem [adresa], byla uzamčena, žalobkyně tak nemohla projít, přičemž žalobkyně má k dané brance včetně cesty přes tento pozemek zřízené věcné břemeno, kdy majitelka pozemku [jméno] [příjmení] je povinna strpět její průchod a průjezd k nemovitosti žalobkyně. V danou chvíli byl u branky i žalovaný ([celé jméno žalovaného]), který ji měl během jejich rozhovoru o věcném břemeni několikrát strčit. Po tomto incidentu žalobkyně zavolala na linku 158.

38. Z fotografií na [číslo listu] spisu soud zjistil, že na pozemku žalovaného je v zadní části, která sousedí s pozemkem žalobkyně (vše k.ú. [obec] u [obec]) umístěn fóliovník, který zabírá (téměř) celou šíři pozemku žalovaného. Před fóliovníkem je umístěn další předmět většího rozměru, který je zakryt plachtou. Na fotografii [číslo listu] je před tímto předmětem zaparkovaný osobní automobil [registrační značka]. Fotografie byly pořízeny v březnu [rok].

39. Z vyrozumění [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum] [číslo listu] a [anonymizováno] spisu soud zjistil, že katastrální úřad zaslal žalobkyni a [jméno] [příjmení] vyrozumění o tom, že na základě listin, které mu byly zaslány, konkrétně rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (kterým byla manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] uložena povinnost zdržet se bránění v chůzi a jízdě vyplývajícím z pozemkové služebnosti zřízené rozhodnutím soudu) a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], nelze provést žádný zápis do katastru nemovitostí a teda podání bylo vyhodnoceno jako bezpředmětné. Dále katastrální úřad žalobkyni sdělil (v souvislosti s rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), že ke vzniku předmětného věcného břemene došlo již rozhodnutím soudu a pro jeho existenci tedy není podstatné, zda je či není zaspáno v katastru nemovitostí.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek zhotovuje projekt na dům na pozemku žalobkyně (pozn. soudu k.ú. [obec] u [obec]) pro dodatečné stavební povolení stavby rodinného domu, který se na tomto pozemku nachází již řadu let. Dané řízení je ve fázi vyjádření dotčených úřadů. O dodatečném stavebním povolení zatím nebylo rozhodnuto. Projekt je téměř hotov, svědek čeká pouze na dopracování projektové dokumentace pro čističku odpadních vod, aby mohl být projekt zaslán na životní prostředí. Zaměření na tento projekt svědek prováděl loňský rok, celá akce však započala již v roce [rok], kdy slíbil žalobkyni, že pro ni tento projekt pro dodatečné stavební povolení vypracuje. Svědek byl na pozemku žalobkyně celkem 4x, poprvé se žalobkyní, pak tam byl dvakrát sám a naposledy opět se žalobkyní v březnu [rok]. Poprvé se na pozemek se žalobkyní dostával přes les a přes nějakou starou branku, protože brána, kterou měli původně projít, byla zamčená. Když tam byl dvakrát svědek sám, měl klíče od žalobkyně a opět se na pozemek dostával přes les a přes starou branku. Naposledy se žalobkyní šel přes bránu, kdy žalobkyně již věděla, kde je klíč od této brány. Na přístupové cestě jim však v cestě bránil fóliovník. Svědek se domníval, že tento tam byl umístěn i v době, kdy byl na pozemku úplně poprvé. Svědek dále uvedl, že ve fóliovníku nebyly rostliny, bylo to spíše skladiště. Svědek na mapě ze spisu [číslo] [rok] (poslední strana tohoto spisu) popsal lesní porost, přes který se dostával na pozemek žalobkyně i na starou branku, která je umístěna na hranici mezi lesem a pozemkem parc. [číslo]. Uvedl, že pokud se jedná o přístupovou cestu, pak fóliovník byl umístěn na pozemku parc. [číslo] kdy celá přístupová cesta byla tímto fóliovníkem zaterasena, možná šel tento i přes hranici pozemku, na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] překážky nebyly.

41. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka], zejména z usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. IV. ÚS 1998/20 soud zjistil, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uložil soud žalovanému [celé jméno žalovaného] povinnost vyklidit nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na LV [číslo] jako pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], a povinnost vyklidit rozestavěný dům bez č.p. (v usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] označený jako rozestavěný dům [adresa]), stojící na pozemku parcelní [číslo] dosud nezapsaný v katastru nemovitostí a účelové stavby společně postavené s doplňkovou funkcí k hlavní budově na pozemku parcelní [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], a to vše vyklizené předat žalobkyni do 15. dnů od právní moci rozsudku. V daném řízení dospěl soud k závěru, že žalobkyně ([anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně]) je vlastníkem výše uvedených nemovitostí, naopak žalovanému k předmětným nemovitostem nesvědčí vlastnické ani jiné právo, které by ho opravňovalo tyto nemovitosti užívat, když bylo zjištěno, že žalobkyně pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] nabyla do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo] [číslo] a registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum] pod [anonymizována dvě slova] [číslo]. Rozestavěný dům v současné době již bez č.p. (v usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] označený jako rozestavěný dům [adresa]), stojící na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaný v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí], nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo dovolacím soudem odmítnuto. Okresní soud se v tomto rozsudku podrobně vypořádal s námitkami žalovaného stran vlastnického práva žalobkyně k výše uvedeným nemovitostem, kdy žalovaný především namítal neplatnost darovací smlouvy ze dne [datum], kterou měla nabýt žalobkyně vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] Okresní soud v odůvodnění upozornil zejména na skutečnost, že problémem platnosti darovací smlouvy ze dne [datum] se opakovaně a velmi podrobně již v minulosti soudy zabývaly, naposledy v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] mezi účastníky [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] (žalovaná) a jejím polorodým bratrem [jméno] [příjmení] (žalobce). Soud dospěl k názoru, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] uzavřeli darovací smlouvu na pozemek - pozemkovou parcelu č.kat. [číslo], zahrada, o výměře [anonymizováno] m², který však nebyl v době uzavření darovací smlouvy nezastavěným stavebním pozemkem, neboť lze dovodit, že ani rozhodnutí o odnětí pozemků zemědělské výrobě ze dne [datum] ani následně vydané územní rozhodnutí dne [datum] nemohla nabýt právní moci, neboť nebylo prokázáno jejich řádné doručení. Protože se v době uzavření darovací smlouvy nejednalo o nezastavěný stavební pozemek, nebylo možno dospět k závěru, že by darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi zemřelým [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla z toho důvodu, že se nejednalo o otce a dceru, absolutně neplatná. Soud poukázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydané v rámci řízení sp.zn. [spisová značka] pod sp.zn. [spisová značka]. Dále soud poukázal i na skutečnost, že k obdobnému názoru stran otázky charakteru a druhu předmětného pozemku, dospěl i Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým jako odvolací soud rozhodoval přímo ve sporu mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví a který s ohledem na charakter tohoto pozemku (kdy i dle jeho názoru nešlo o nezastavěný stavební pozemek) uzavřel, že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Rozsudek okresního soudu č.j. [číslo jednací] byl v odvolacím řízení potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Právní moci nabyl dne [datum] (vyjma výroku II. kterým byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení a který nabyl právní moci již dne [datum]). Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo následně odmítnuto dovolání žalovaného. Žalovaný v této věci podal i ústavní stížnost, která byla usnesením Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 1998/20 ze dne [datum] zamítnuta.

42. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu spisem sp.zn. [spisová značka], dotazem na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [obec], rozhodnutím Okresního národního výboru ze dne [datum] (obsaženému na [číslo listu] spisu sp.zn. [spisová značka]), rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č,j, [číslo jednací], rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č,j, [číslo jednací], rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č,j, [číslo jednací], rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], usnesením Okresního soudu v Náchodě sp.zn. [spisová značka] – dražební vyhláška, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], usnesením Okresního soudu v Náchodě č,j, [číslo jednací], usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], když těmito důkazy chtěla žalobkyně zejména prokázat své vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a k rozestavěnému rodinnému domu v současné době již bez č.p. (dříve označenému [adresa]), stojícím na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí] Tyto skutečnosti byly však již prokázány listinami obsaženými ve spise vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka] (viz. odstavec 41 tohoto rozsudku), a proto je soud i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl.

43. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu dotazem na [stát. instituce] – přestupkovou komisy a na provedení důkazu spisem sp.zn. [spisová značka], spisem sp.zn. [spisová značka] a spisem sp.zn. [spisová značka] vyjma žaloby ze dne [datum], opravy žaloby ze dne § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen o.z.) [číslo], rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kopii dopisu rodičům ze dne [datum] včetně odpovědi vlastní matky, protokolu z [datum], protokolu z [datum], protokolu a výsledku č. j. V [číslo] z [datum rozhodnutí] včetně vyjádření pana [příjmení] z [datum rozhodnutí], kopie rozhodnutí [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kopiemi informací katastru nemovitostí o stavbu dotčených pozemcích, dopis žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný chtěl těmito listinami prokázat zejména to, že žalobkyni nesvědčí vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], dále, že žalobkyně jakožto stavebník měla v 80. letech možnost zřídit si jinou přístupovou cestu k předmětným nemovitostem, dále že byl zamítnut vklad vlastnického práva k nemovitosti - rodinného domu stojícího na pozemku parc. [číslo] v k.ú. katastrální [obec] u [obec], do katastru nemovitostí. Se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, dospěl soud k závěru, že tyto důkazy by nemohly přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění, proto je i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl. Soud navíc poukazuje i na skutečnost, že vlastnické právo žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] bylo prokázáno listinami obsaženými ve spise vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka] (viz. odstavec 41 tohoto rozsudku), kdy těmito listinami byla dále prokázána i skutečnost, že rozestavěný dům bez č.p. stojící na pozemku parcelní [číslo] není dosud zapsán v katastru nemovitostí.

44. Soud dále zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu spočívající v protokole ze dne [datum] na [číslo listu] spisu a rozhodnutí ze dne [datum] na [číslo listu] spisu a důkazní návrh spisem Stavebního úřadu v [obec] vedeného pod sp. zn. [číslo]. První dvě listiny žalovaný předložil až poté co nastala koncentrace řízení. Tyto se navíc vztahují k přestupku žalobkyně z roku 1987 a k rozhodnutí o přípustnosti stavby rodinného domu na pozemku č. kat. [číslo]. Soud má tedy za to, že i kdyby tyto důkazy provedeny byly, nemohly by opět se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění. Spisem sp. zn. [číslo] pak chtěl žalovaný prokázat, že rodinný dům stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] [obec] u [obec], pozbyl v č.p. Soud v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že žalobkyně učinila v průběhu řízení nesporným, že nemovitost - rodinný dům stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. katastrální [obec] u [obec], pozbyla v mezidobí č.p., a proto soud i tento důkaz s ohledem na hospodárnost řízení zamítl.

45. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo]. Předmětnou nemovitost nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo] [číslo] a registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum] pod [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalobkyně je dále výlučným vlastníkem rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Předmětnou stavbu nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 5. 2018 o udělení příklepu, které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovanému nesvědčí k předmětným nemovitostem vlastnické ani jiné právo. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] –zahrada a parc. [číslo] –zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zřízeno ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemcích parc. [číslo] –zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] –zahrada a parc. [číslo] –zahrada, vše v k.ú. [obec] u [obec], za účelem přístupu a příjezdu ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na p. [číslo] – ostatní plocha, v k.ú. [obec] u [obec]. Geometrický plán k rozhodnutí nebyl vyhotoven, neboť z důvodu rozměrů pozemků jsou tyto zatíženy celé. Současně bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému finanční náhradu za zřízení cesty ve výši [částka]. Rozsudek byl v odvolacím řízení v těchto částech potvrzen a nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně úplatu ve výši 10 000 Kč uhradila. Katastrální úřad rozhodl v řízení o povolení vkladu vzniku věcného břemene k nemovitostem – pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jako povinným nemovitostem a stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí na pozemku p. [číslo] jako oprávněné nemovitosti, vše v k.ú. [obec] u [obec] na základě rozsudku Okresního soudu v Náchodě o zřízení věcného břemene č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že tento vklad zamítl. Žalovaný má minimálně od listopadu roku [rok] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] umístěn fóliovník, který zabírá celou šíři tohoto pozemku žalovaného. Tento fóliovník brání žalobkyni v průchodu a průjezdu na její pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] po služebných nemovitostech. Předmětný fóliovník neslouží k pěstování rostlin, je v něm umístěno značné množství movitých věcí. V březnu [rok] byl před tímto fóliovníkem umístěn ještě další předmět většího rozměru, který byl zakryt plachtou. Před tímto fóliovníkem je občas zaparkováno vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného], tedy bytem shodně jako žalovaný (míněno jeho trvalá adresa). Dne [datum] bylo zahájeno u [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování řízení o odstranění stavby rodinného domu na parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Věc je vedena pod sp.zn. [číslo] [rok] ([číslo]). Žalobkyně dne [datum] doručila [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování žádost o vydání dodatečného povolení na předmětnou stavbu. Žalobkyně byla stavebním úřadem vyzvána k doložení potřebných náležitostí a řízení o dodatečném povolení stavby bylo proto usnesením [číslo] [rok] ze dne [datum] přerušeno. Vzhledem k podání žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad řízení o odstranění stavby usnesením [číslo] [rok] ze dne [datum] přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou je řízení o dodatečném povolení stavby. O odstranění stavby ani o dodatečném povolení stavby nebylo prozatím rozhodnuto. Žalobkyně již dne [datum] uzavřela s projektantem [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace zakázky„ Zaměření stávajícího stavu objektu rodinného domu na pozemku [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]“ obsahující zaměření stávajícího stavu a základního stavebně technického průzkumu, které bude sloužit v dalším stupni jako podklad pro zpracování dodatečného stavebního povolení objektu rodinného domu na pozemku [adresa] v k.ú. [obec] u [obec] a pro další využití. Projekt je téměř hotov, kdy se čeká pouze na dopracování projektové dokumentace pro čističku odpadních vod, aby mohl být projekt zaslán na životní prostředí.

46. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

47. Podle ustanovení § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § [číslo] až [číslo] se použijí obdobně.

48. Podle ustanovení § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

49. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem výše uvedených nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] dále rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] –zahrada a parc. [číslo] –zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zřízeno ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], věcné břemeno (pozemková služebnost) práva chůze a jízdy po pozemcích parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] –zahrada a parc. [číslo] –zahrada, vše v k.ú. [obec] u [obec], za účelem přístupu a příjezdu ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na p. [číslo] – ostatní plocha, v k.ú. [obec] u [obec]. Geometrický plán k rozhodnutí nebyl vyhotoven, neboť z důvodu rozměrů pozemků jsou tyto zatíženy celé. Žalovaný delší dobu, minimálně od listopadu [rok], znemožňuje žalobkyni její právo odpovídající pozemkové služebnosti chůze a jízdy vykovávat, a to tím, že na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] umístil po celé šíři tohoto pozemku fóliovník se značným množstvím movitých věcí uvnitř, který žalobkyni brání v průchodu a průjezdu po služebných nemovitostech. Umístění předmětného fóliovníku bylo prokázáno nejenom fotografiemi z listopadu [rok], července [rok] a března [rok], ale také výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že tímto fóliovníkem byla zaterasena celá přístupová cesta na pozemku parc. [číslo] kdy tento šel možná i přes hranici tohoto pozemku. Sám žalovaný na jednání dne [datum] potvrdil, že fóliovník, tak jak je zachycen na fotografiích, je na jeho pozemku stále umístěn. Jelikož žalovaný neoprávněně zasahuje, respektive ruší výkon práva žalobkyně odpovídající věcnému břemeni (pozemkové služebnosti) zřízenému rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uložil mu soud jakožto vlastníkovi služebných nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost umožnit žalobkyni a každému dalšímu vlastníkovi panujících nemovitostí opět specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu.

50. Namítal-li žalovaný, že žalobkyně se nikdy nestala vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], když darovací smlouva ze dne [datum], kterou měla žalobkyně nabýt pozemek [parcelní číslo] do svého vlastnictví, je neplatná, protože svým obsahem a účelem obcházela zákon, pak soud k tomuto uvádí, že otázka vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byla již podrobně řešena v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka], v rámci kterého se žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] domáhala na žalovaném [celé jméno žalovaného] vyklizení nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na LV [číslo] jako pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], a nemovitosti - rozestavěného domu bez č.p. (dříve označeného [adresa]), stojícího na pozemku parcelní [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo žalobě zcela vyhověno. Tento rozsudek okresního soudu byl v odvolacím řízení potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a nabyl právní moci dne [datum] (vyjma výroku II. kterým byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení a který nabyl právní moci již dne [datum]). Okresní soud v uvedeném řízení dospěl k závěru, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], když předmětnou nemovitost nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo] [číslo] a registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum] pod [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dále soud dospěl k závěru že žalobkyně je výlučným vlastníkem rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Předmětnou stavbu nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] Okresní soud se podrobně ve zmiňovaném rozsudku vypořádal se všemi námitkami žalovaného stran neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], které měly vést ke zpochybnění vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] Okresní soud v odůvodnění upozornil zejména na skutečnost, že problémem platnosti darovací smlouvy ze dne [datum] se opakovaně a velmi podrobně již v minulosti soudy zabývaly, naposledy v řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] mezi účastníky [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] (žalovaná) a [jméno] [příjmení] (žalobce), kde soud dospěl k názoru, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] uzavřeli darovací smlouvu na pozemek - pozemkovou parcelu č.kat. [číslo], zahrada, o výměře [anonymizováno] m², který však nebyl v době uzavření darovací smlouvy nezastavěným stavebním pozemkem, neboť lze dovodit, že ani rozhodnutí o odnětí pozemků zemědělské výrobě ze dne [datum] ani následně vydané územní rozhodnutí dne [datum] nemohla nabýt právní moci, neboť nebylo prokázáno jejich řádné doručení. Protože se v době uzavření darovací smlouvy nejednalo o nezastavěný stavební pozemek, nebylo možno dospět k závěru, že by darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi (zemřelým) [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla z toho důvodu, že se nejednalo o otce a dceru, absolutně neplatná. Soud v tomto směru poukázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydané v rámci řízení sp.zn. [spisová značka] pod sp.zn. [spisová značka]. Dále poukázal i na skutečnost, že k obdobnému názoru stran otázky charakteru a druhu předmětného pozemku, dospěl i Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým jako odvolací soud rozhodoval přímo ve sporu mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví a který s ohledem na charakter tohoto pozemku (kdy i dle jeho názoru nešlo o nezastavěný stavební pozemek) uzavřel, že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. S tímto posouzením věci se ztotožnil soud i v předmětném případě, neboť z řízení nevyplynuly a ani žalovaným nebyly vzneseny žádné další skutečnosti (žalovaný tvrdil tytéž skutečnosti a navrhoval shodné důkazy jako v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]), na základě kterých by se soud měl od tohoto hodnocení věci odchýlit. Proto soud v této části plně odkazuje na odůvodnění rozsudku vydaného ve věci sp.zn. [spisová značka]. Nadto soud dodává, že následně (po právní moci zmiňovaného rozsudku) bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odmítnuto dovolání žalovaného. Žalovaný v této věci podal i ústavní stížnost, která byla usnesením Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 1998/20 ze dne [datum] zamítnuta.

51. Namítal-li žalovaný, že žalobkyně svůj nárok opírá o věcné břemeno zřízené rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací], který byl vydán v době platnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., podle jehož ustanovení § 151o odst. 1 věty poslední platilo, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Vklad do katastru nemovitostí v daném případě však proveden nebyl a žalobkyni tak právo odpovídající věcnému břemeni nesvědčí, pak soud k tomuto uvádí, že pozemková služebnost, která založila žalobkyni právo chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], byla zřízena konstitutivním rozhodnutím soudu (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) a vznikla nabytím právní moci rozhodnutí o jejím zřízení, tedy dne [datum]. Do katastru nemovitostí se v době jejího zřízení věcná břemena vzniklá na základě rozhodnutí příslušného orgánu zapisovala dle § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, záznamem, jenž měl pouze deklaratorní účinky. Z jakých důvodů katastrální úřad předmětné věcné břemeno do katastru nemovitostí nezapsal, není soudu známo. To však nic nemění na skutečnosti, že pozemková služebnost platně vznikla a má zákonem a rozhodnutím předvídané účinky.

52. Namítal-li žalovaný, že ze strany žalobkyně se jedná o zjevné zneužití práva, když v současné době stavba bez č.p./č.e. (dříve [adresa]) není stavbou řádnou, když se jedná o stavbu nezkolaudovanou, tudíž„ černou“, tedy není hodna právní ochrany a neměla by ani právní ochrany užívat, pak soud k tomuto uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poté, co nabyla předmětnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví (na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které nabylo právní moci dne [datum]), začala podnikat kroky k tomu, aby jí bylo [stát. instituce], Odborem výstavby a územního plánování (dále také jen stavební úřad) uděleno dodatečné stavební povolení. Za tímto účelem oslovila již v roce [rok] projektanta [jméno] [příjmení], se kterým uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem je zhotovení projektové dokumentace předmětné stavby rodinného domu, která musí být podkladem k žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení. Tato skutečnost byla prokázána nejenom smlouvou o dílo č. [rok], ale i výpovědí svědka [příjmení]. Dne [datum] podala žalobkyně samotnou žádost o vydání dodatečného stavebního povolení ke stavebnímu úřadu. Žalobkyně byla stavebním úřadem vyzvána k doložení potřebných náležitostí (podkladů specifikovaných ve výzvě ze dne [datum]) a řízení o dodatečném povolení stavby bylo proto usnesením [číslo] 2020 ze dne [datum] přerušeno. Vzhledem k podání žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad usnesením [číslo] 2020 ze dne [datum] přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou je řízení o dodatečném povolení stavby, i řízení o odstranění této stavby. Tyto skutečnosti byly prokázány spisy stavebního úřadu sp.zn. [číslo] [rok] ([číslo]) a sp.zn. [číslo] [rok]. Z těchto spisů a opět i z výpovědi svědka [příjmení] bylo dále prokázáno, že projektová dokumentace je v současné době téměř hotova, kdy se čeká pouze na dopracování projektové dokumentace pro čističku odpadních vod, aby mohl být projekt zaslán na životní prostředí. O odstranění stavby ani o dodatečném povolení stavby nebylo prozatím rozhodnuto. Pokud tedy žalobkyně podniká řádné kroky k tomu, aby dosáhla vydání dodatečného stavebního povolení ke stavbě bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], nemá soud za to, že by se ze strany žalobkyně jednalo o zjevné zneužití práva. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené stále potřebuje mít přístup k této stavbě rodinného domu a tedy nerušeně vykonávat své právo odpovídající zřízené pozemkové služebnosti.

53. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně jakožto stavebník měla v minulosti (již v 80. letech) možnost zřídit si jinou přístupovou cestu k předmětným nemovitostem. Soud k tomuto uvádí, že služebnost byla zřízena konstitutivním rozhodnutím soudu. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. je rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], o zřízení služebnosti práva chůze a jízdy po pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území Starkoč u Vysokova, pro vedené řízení závazný. Tedy soud, pro nějž je rozhodnutí o zřízení služebnosti závazné v rozsahu, v jaké je závazné pro účastníky řízení, nemůže v předmětném řízení přezkoumávat, zda byly splněny všechny podmínky pro jeho vydání.

54. Vyjádřil-li žalovaný nesouhlas s tím, že by došlo ke splynutí pozemku par. [číslo] nezkolaudované stavby, a tudíž by žaloba dle jeho názoru neměla znít ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo] pak soud k tomuto uvádí, že podstatou věcných břemen je omezení vlastníka věci ve prospěch oprávněného z věcného břemene. Služebnosti představují jednu ze dvou kategorií věcných břemen. Omezují vlastníka služebné věci tak, že je povinen ve prospěch oprávněného něco trpět nebo se něčeho zdržet. Občanský zákoník respektuje tradiční dělení služebností na osobní a pozemkové (§ 1265 občanského zákoníku). U pozemkových služebností je oprávnění spojené ze služebností vázáno s vlastnictvím nemovitosti. Panující nemovitostí může být pozemek (jak ostatně lze dovodit z jazykového vyjádření), ale i stavba, která netvoří součást pozemku a je tak samostatnou nemovitou věcí. Občanský zákoník se s účinností od [datum] znovu přihlásil k zásadě superficies solo cedit. Na základě přechodného ustanovení § 3054 občanského zákoníku stavby, u kterých se jejich okruh spoluvlastníků shodoval s okruhem spoluvlastníků pozemků, na kterých byly stavby zřízeny, přestaly být k tomuto dni samostatnými věcmi a stala se součástí pozemků. Jelikož stavba dosud nezapsaná v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc. [číslo] byla k [datum] v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení a pozemek parc. [číslo] ve výlučném vlastnictví žalobkyně, stala se nedokončená stavba dle § 3058 odst. 1 občanského zákoníku součástí pozemku parc. [číslo] sjednocením vlastnictví stavby a pozemku ke dni právní moci usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], o udělení příklepu, tj. k [datum]. Návrat zpět do režimu stavby jako samostatné věci ve smyslu občanského zákoníku právním jednáním zákon již neumožňuje. Věcná břemena vzniklá před [datum] se nadále budou řídit ustanoveními občanského zákoníku. Z uvedeného je tedy zřejmé, že s právní mocí usnesení o dražbě přestala být rozestavěná stavba, v jejíž prospěch byla služebnost průjezdu a průchodu zřízena, samostatnou věcí a oprávnění ze služebnosti se soustředilo ve prospěch vlastníka pozemku parc. [číslo]. Výrok zřízení věcného břemene (pozemkové služebnosti) je závazný pro žalovaného i pro žalobkyni. V tomto směru soud plně odkazuje na závěry Okresního soudu v Náchodě v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a závěry Krajského soudu v Hradci Králové v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (také viz. odstavec 27 tohoto rozsudku).

55. Namítal-li žalovaný, že překážka byla prokázána pouze na jednom pozemku žalovaného, tudíž u dalších pozemků nelze žalobě při takto prokázaném skutkovém stavu vyhovět, pak soud k tomuto uvádí, že rozhodnutím soudu (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) byla zřízena pozemková služebnost, která založila žalobkyni právo chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec] Tyto pozemky tvoří souvislý pás a dohromady jedinou přístupovou cestu k pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a ke stavbě dosud nezapsané v katastru nemovitostí stojící na p. [číslo]. Fóliovník umístěný žalovaným na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] představuje překážku a podstatné ztížení, resp. znemožnění (s ohledem na jeho šíři) výkonu práva žalobkyně z pozemkové služebnosti chůze a jízdy. Žalobkyně se touto žalobou nedomáhala odstranění jedné konkrétní překážky (v daném případě fóliovníku) z konkrétního služebného pozemku žalovaného, domáhala se ochrany práva odpovídajícího pozemkové služebnosti v širším pojetí spočívajícím v uložení povinnost žalovanému umožnit jí výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni (pozemkové služebnosti). V tomto směru lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Pokud tedy žalovaný žalobkyni brání, respektive znemožňuje výkon jejího práva odpovídající pozemkové služebnosti chůze a jízdy, byť zaterasením přístupové cesty překážkou umístěnou pouze na jednom ze svých služebných pozemků, má žalobkyně právo domáhat se ochrany tohoto svého práva tím, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu. Opačný výklad by totiž znamenal, že by žalobkyně musela podat obdobnou žalobu ve vztahu ke každému ze zatížených pozemků zvlášť v případě, že by jednotlivá překážka byla postupně přesunuta na zbylé služebné pozemky.

56. Namítal-li žalovaný, že žalobě nelze vyhovět v části, kde by měla žalovanému být uložena povinnost umožnit každému dalšímu vlastníkovi panujících nemovitostí chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu, když toto nelze žádat pro budoucí vlastníky panující nemovitosti, pak soud k tomuto uvádí, že u pozemkových služebností je oprávnění (i povinnost) spojené ze služebností vázáno s vlastnictvím nemovitosti a jako takové přechází s vlastnictvím nemovitosti na nabyvatele. Subjektem práva, resp. i odpovídající povinnosti je tedy vlastník zatížené i oprávněné nemovitosti, a tato právo a povinnosti přecházejí i na jeho nástupce. Pokud se tedy žalobkyně domáhá ochrany tohoto svého práva tím, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu, má právo se tak domáhat nejen ve vztahu ke své osobě, ale i pro budoucí vlastníky panující nemovitosti. Soud v tomto směru poukazuje i na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (jakožto odvolacího soudu v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka]) ve věci ochrany práv vyplývajících z pozemkové služebnosti, kdy i v tomto rozsudku byla povinnost strpět výkon služebnosti chůze a jízdy branou umístěnou na pozemku parc. [číslo] uložena žalovaným jakožto vlastníkům brány nejen ve vztahu k žalobkyni ([anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně]), ale i ve vztahu ke každému dalšímu vlastníkovi pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec].

57. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 420,60 Kč sestávajících z hotových výdajů za zásilku podanou doporučeně ve výši 52 Kč (tímto způsobem byla na soud podána žaloba včetně příloh), cestovného v celkové výši 5 368,60 Kč za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 294 km) k jednání soudu dne [datum] [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a ceně benzínu 27,90 Kč (doloženo dokladem z čerpací stanice v [obec]) a opotřebení dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 294 km) k jednání soudu dne [datum] [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a ceně benzínu (nebylo již doloženo dokladem o čerpání, proto vzata cena z vyhlášky) a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., a za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 294 km) k jednání soudu dne [datum] (vyhlášení rozsudku) [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a ceně benzínu (nebylo již doloženo dokladem o čerpání, proto vzata cena z vyhlášky) a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

58. O nákladech státu soud rozhodl tak, že Česká republika – Okresní soud v Náchodě nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oba účastníci řízení byli zcela osvobozeni od placení soudních poplatků.