15 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , obec a číslo , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec - o zaplacení 469.701 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 442 500 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 442 500 Kč od 9.1.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 27 201 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 27 201 Kč od 9.1.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 144 336 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 20.1.2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 489 701 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 469 701 Kč od 9.1.2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že mezi žalobce a žalovaným (a zároveň mezi jejich sestrami - [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) došlo v minulosti ke sjednání vzájemné dohody ohledně vypořádání dědictví po otci žalovaného, panu [celé jméno žalovaného], [datum narození] a zemřelém [datum], kdy předmětem této dohody bylo vypořádání dědictví mezi všechny 4 sourozenci, kdy však žalobce byl pouze polorodým sourozencem ze strany matky, kdy pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], nebyl jeho biologickým otcem. Dohoda byla v tom smyslu, že se veškeré dědictví bude vždy dělit mezi všechny sourozence rovným dílem (bez ohledu na biologického otce žalobce). V dané věci došlo v rámci dědického řízení po společné matce, [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelé [datum] k poukázání celého dědictví po paní [jméno] [příjmení] ve prospěch pana [celé jméno žalovaného], [datum narození] (zejména družstevní podíl ve [anonymizována tři slova] [obec], [IČO], se kterým bylo spojeno nájemní právo k bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa]). Toto jednání bylo učiněno zejména z toho důvodu, že pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], daný byt obýval, a dále se všichni sourozenci dohodli (tedy i žalobce a žalovaný) na tom, že následné rovné vypořádání mezi nimi budou řešit až po smrti pana [celé jméno žalovaného], [datum narození] a zemřelém [datum]. Dne [datum] došlo k úmrtí pana [celé jméno žalovaného], [datum narození], kdy žalobce nebyl účastníkem dědického řízení (pan [celé jméno žalovaného] nebyl jeho biologickým otcem, ač jej od útlého věku vychoval a všichni sourozenci žili od mala spolu), kdy žalovaný i jeho sestry - [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ještě v rámci dědického řízení po otci přislíbili, že z pozůstalosti budou všichni vyrovnáni rovným dílem (tj. každý z nich ¼), resp. žalovaný se vyrovnáte s žalobcem, kdy podíl vyplacený oběma sestrám neodpovídal právě 1/4 dědického jmění (každé ze sester bylo vyplaceno 500.000 Kč, kdy celková hodnota dědictví odpovídala [částka]). Žalobci však do dnešního dne (ač zde existovala a existuje dohoda všech sourozenců) nebyl vyplacen jeho nárok na 1/4 z dědictví po panu [celé jméno žalovaného], [datum narození], tj. částka ve výši 469.701 Kč, a to právě výlučně ze strany žalovaného (jelikož ten se se sestrami vypořádal v rámci dědického řízení, a dle příslibu žalovaného měl následně vyplatit vypořádání právě žalobci). Ze strany žalovaného je však jakékoliv plnění vůči žalobci odpíráno, ba co více, jakýkoliv vznik a trvání dohody mezi ním a žalobcem, žalovaný popírá. Vznik dané dohody jsou však schopny potvrdit, vyjma žalobce, obě sestry - [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa]. Takové dohodě navíc odpovídá také výše vyplacených podílů oběma sestrám v rámci dědictví po jejich otce, jakož i ponechání veškerého majetku po matce - [jméno] [příjmení], otci [celé jméno žalovaného], [datum narození], kdy si žalobce nečinil po smrti otce (pana [celé jméno žalovaného]) jakýkoliv nárok na dědictví, a vše v rámci dohody sourozenců bylo přenecháno otci. Celková výše neuhrazených závazků žalovaného vůči žalobci tak ke dni podání žaloby činí 469.701 Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil na dlužné plnění ničeho. Přípisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobce, žalovaného k uhrazení dlužného plnění na bankovní účet žalobce ve stanovené lhůtě se sdělením, že pokud žalovaný dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, bude právní zástupce žalobce nucen vymáhat dluh soudní cestou. Žalovaný na tuto výzvu reagoval s tím, že žalobci ničeho nedluží a celý nárok odmítl, a to emailem ze dne [datum]

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Uvedl, že žalobce tvrdí, že mezi ním žalovaným a zároveň mezi jejich sestrami mělo někdy v minulosti dojít ke sjednání vzájemné dohody ohledně vypořádání dědictví po otci žalovaného, panu [celé jméno žalovaného], nar.: [datum], který zemřel dne [datum]. Předmětem této dohody mělo být ujednání, že po smrti otce žalovaného, který není otcem žalobce, se veškeré dědictví rozdělí mezi všechny sourozence rovným dílem, a to bez ohledu na to, že žalobce není synem otce žalovaného, a tedy není ani dědicem. Žalovaný nikdy takovou dohodu s žalobcem neuzavřel a zcela odmítá její existenci. Jediné dohody ohledně vypořádání dědictví, které uzavřel, jsou dohody schválené Okresním soudem v Náchodě při dědickém řízení o pozůstalosti po jeho zesnulé matce paní [jméno] [příjmení], nar.: [datum], zesnulé [datum] a po jeho otci panu [celé jméno žalovaného], [datum], zesnulém dne [datum]. Žalobce sám ve svém návrhu uvedl, že se z dědictví po otci ničeho nedomáhal. Z Usnesení o dědictví je patrné, že žádná jiná dohoda než dohoda, kterou schválil Okresní soud v Náchodě nikdy neexistovala. Z této dohody je zjevné, že ani hodnota pozůstalosti nebyla rozdělena na čtyři díly. Dle protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti po otci žalovaného ze dne [datum] není žalobce uveden jako dědic a ani sestry (paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]) nezmiňují žalobce jako dědice, nebo jakoukoliv dohodu, která by měla být uzavřena ohledně dědictví po jejich otci před tímto jednání někdy v minulosti. Žalobce sám ve svém návrhu uvádí, že si nečinil po smrti otce jakýkoliv nárok na dědictví. Žalovaný považuje za zcela nesporně prokázané, že žalobcem tvrzená dohoda o vypořádání dědictví, které měl být žalobce účastníkem, nikdy neexistovala. Žalovaný nad rámec výše uvedeného uvádí, že dohoda tvrzená žalobcem by ani v případě její existence nemohla být považována za platnou. Současná platná a účinná právní úprava dědictví obsažená v ustanoveních zákona číslo 89/2012 Sb.„ Občanského zákoníku“ umožňuje uzavření dohody dědiců, konkrétně dle § [číslo] odst. 1:„ [příjmení] si mohou před soudem v řízení o dědictví dohodnout, jaká bude výše jejich dědických podílů. Soud dohodu schválí, neodporuje-li zájmu osoby pod zvláštní ochranou.“ Ve spojení s ustanovením § 185 odst. 1 písm. d) zákona číslo 292/2013 Sb.„ V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, která není v rozporu se zákonem, a potvrdí podle ní nabytí dědictví více dědici.“ Žalobce nikdy nebyl dědicem zůstavitele – otce žalovaného a jím tvrzená dohoda nikdy nebyla soudem schválena. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že není možné uzavřít dohodu o vypořádání pozůstalosti, která by měla přednost před dohodou schválenou soudem, a to ani v okruhu dědiců. Dohodu o vypořádání dědictví musí uzavřít všichni, jimž svědčí dědické právo po zůstaviteli, bez ohledu na okolnost, jaký dědický titul jim svědčí. [ulice] dohoda o vypořádání dědictví může být za řízení změněna, odvolána nebo nahrazena novou dohodou, a to i během odvolacího řízení, dokud odvolací soud ve věci nerozhodl. Změna dohody, její odvolání nebo nahrazení novou dohodou jsou možné jen se souhlasem všech dědiců, kteří ji uzavřeli. Dojde-li k uzavření dohody o vypořádání dědictví, soud rozhoduje o jejím schválení či neschválení bez dalšího návrhu. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Žalobce po poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. doplnil, že dohoda mezi sourozenci byla taková, že každý ze sourozenců dostane ¼ z dědictví po jejich otci, a to z hodnoty prodaného majetku, který byl součástí dědického řízení (zejména družstevní podíl v SBD [obec], [IČO]; a nemovitosti – podíly nacházející se v k.ú. [část obce] u [obec]). Žalobce uvádí a předpokládá, že prodejní cena všech výše uvedených nemovitostí/družstevního podílu byla rozhodně vyšší než [částka]. Z daného důvodu bylo také každé ze sester plněno částkou ve výši 500.000 Kč. Jelikož žalobce v době podání žaloby neznal prodejní cenu nemovitostí, tak po žalovaném požaduje ¼ z čisté hodnoty pozůstalosti, tj. 469.701 Kč (ač je předpoklad, že prodejní cena byla vyšší). S ohledem na skutečnost, že žalovaný v [obec] bydlel, byla dohoda sourozenců taková, že v rámci dědického řízení vyplatí sestrám každé z nich 500.000 Kč, žalovaný získá veškerý majetek, a po jeho prodeji se vyrovná se svým bratrem – zde žalobce. Předpokládaná lhůta k plnění byla do 1 roku po skončení dědického řízení (tj. do [datum]), kdy tato lhůta k zaplacení byla také stanovena sestrám účastníků. Žalobce uvádí, že lhůta nebyla zcela pevně stanovena, ale odvíjela se od faktického prodeje majetku po otci, kdy však žalovaný přestal se všemi sourozenci komunikovat a žalobce tak nevěděl, kdy došlo k prodeji daného majetku. Zde žalobce uvádí, že jde o faktické rozdělení daného majetku právě na ¼, kdy obě sestry dostaly v rámci dědického řízení menší díl, než na který by měly (dle tvrzení žalovaného) nárok (1/3 činí 626.268 Kč). Oněch 500.000 Kč odpovídá právě ¼ majetku s tím, že zbylých cca 500.000 Kč mělo jít právě na vypořádání s žalobcem. S ohledem na skutečnost, že veškerý majetek po otci žalovaného získal výlučně žalovaný (kdy se se sestrami vyrovnal již v rámci dědického řízení) byla dohoda sourozenců taková, že to bude právě žalovaný, kdo bude povinen ve výše uvedené lhůtě povinen plnit žalobci. Žalobce opětovně uvádí, že primární dohoda byla sjednána po úmrtí jejich matky, kdy jejich dohoda byla taková, že s ohledem na skutečnost, že jejich otec žije v [obec] a obývá družstevní byt, tak se mu celý majetek po matce přenechá, a sourozenci se následně rozdělí rovným dílem (každý ¼) následně po smrti otce (tato dohoda byla při dědickém řízení po matce i samotným žalovaným opakovaně potvrzena). Tato jejich dohoda byla několikrát stvrzena, naposledy po dědickém řízení po jejich otci. Žalobce také uvádí, že na silvestra 2018 2019 byl žalovaný společně s [jméno] [příjmení] (a jejím manželem – [jméno] [příjmení]), kdy došlo k opětovnému potvrzení toho, že se žalovaný s žalobcem vyrovná rovným dílem, s ohledem na prodejní cenu daných nemovitostí. Výše uvedenou dohodu žalovaný nikdy v průběhu času nezpochybnil, a to do právní moci usnesení dědického řízení po otci (na jehož základě se stal žalovaný výlučným vlastníkem všech nemovitostí). Žalobce také uvádí, že on osobně se v 1/ 2019 u žalovaného zastavil ohledně informací o prodeji nemovitostí z dědictví po otci, kdy byla tato dohoda popřena. V podstatě stejný průběh měla návštěva sester u žalovaného v 2/ 2019, kdy si chtěly také potvrdit aktuální stav prodeje majetku, kdy sestry byly v podstatě vyhozeny od bydliště žalovaného. Žalobce také musí uvést, že faktický přepis nemovitého majetku na žalovaného byl zvolen právě s ohledem na bydliště žalovaného ([obec]), kdy to byl on, který měl nejblíže k tomuto majetku a mohl tak nejsnadněji zařídit záležitosti spojené s prodejem tohoto nemovitého majetku. Druhým důvodem byla důvěra v předchozí dohodu všech sourozenců (dělo mezi všechny na čtvrtiny), kdy v dané chvíli bylo v podstatě jedno, který ze sourozenců majetek nabyde, kdy mezi sourozenci panovala důvěra v dodržení nepsané dohody mezi nimi.

4. Z protokolu ze dne 16.1.2017 sp. zn. [spisová značka] a usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 16.1.2017, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že pod spisovou značkou [spisová značka] bylo vedeno pozůstalostní řízení po [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé [datum]. Účastníky tohoto řízení byly pozůstalý manžel [celé jméno žalovaného], [datum narození], pozůstalý synové – žalobce a žalovaný, pozůstalé dcery - [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] hodnota pozůstalosti byla určena částkou [částka]. V řízení všichni výše uvedení účastníci – dědicové uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že veškerá aktiva a pasiva pozůstalosti nabyl pozůstalý manžel [celé jméno žalovaného] a ostatní dědicové nenabyli a nežádali z pozůstalosti ničeho. Soud tuto dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti schválil výše uvedeným usnesením, které nabylo právní moci [datum].

5. Z protokolu ze dne 23.11.2018 sp. zn. [spisová značka] a usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 23.11.2018, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že pod spisovou značkou [spisová značka] bylo vedeno pozůstalostní řízení po [celé jméno žalovaného], narozeném [datum] a zemřelé [datum]. Účastníky tohoto řízení byly žalovaný jakožto syn a dcery - [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] hodnota pozůstalosti byla určena částkou 1 878 804 Kč, když aktiva tvořil a) družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], b) spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] v části [územní celek] na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě 425 000 Kč, c) spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě 97 500 Kč, d) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě [částka], e) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě [částka], f) práva a povinnosti ze smlouvy o sporožirovém účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] na jméno zůstavitele v hodnotě 42 916 Kč, g) 6 133 kusů podílových listů ISIN [anonymizováno] Sporobond vedených v Samostatné evidenci investičních nástrojů vedené společností [právnická osoba] pod MÚIN [číslo] na jméno [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] v hodnotě 13 562,50 Kč, h) pohledávka vůči [obec] spořitelně – penzijní společnosti, a.s. z titulu smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem [číslo] uzavřené zůstavitelem v hodnotě 54 227,99 Kč, ch) bytové zařízení do bytu o velikosti 3 + 1, včetně elektrospotřebičů v hodnotě 10 000 Kč, i) spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vzhledem k celku na vybavení rekreační chaty [adresa] na [část obce] u [obec] ve výši [částka]. Pasiva byla tvořena náklady zůstavitelova pohřbu ve výši 12 188 Kč. V řízení všichni výše uvedení účastníci – dědicové uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že veškerá aktiva a pasiva pozůstalosti nabyl žalovaný s tím, že pozůstalé dceři [jméno] brožové vyplatí na vyrovnání dědického podílu částku 500 000 Kč a pozůstalé dceři [jméno] [příjmení] vyplatí na vyrovnání dědického podílu částku [částka], a to každé z nich ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bude schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti. Soud tuto dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti schválil výše uvedeným usnesením, které nabylo právní moci [datum].

6. Z výzvy k úhradě dlužného plnění ze dne [datum] a podacího lístku [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 469 701 Kč s odkazem na dohodu žalobce, žalovaného, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ohledně rozdělení pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], a to nejpozději do [datum].

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je sestrou žalovaného a nevlastní sestrou žalobce. Svědkyně uvedla, že mezi ní, její sestrou, žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní dohoda někdy v průběhu po smrti jejich matky s tím, že až se jednou bude řešit majetek po jejich rodičích, bude rozdělen stejným dílem. Konkretizovala, že v rámci dědického řízení po jejich matce byli všichni u notáře, kde byl přítomen i jejich otec a po tomto jednání u notáře se právě dohodli na tom, že se vše bude řešit až po smrti otce. Dělena měla být výše majetku, která vzejde z pozůstalostního řízení po otci ([celé jméno žalovaného]). V rámci pozůstalostního řízení po otci byla dohoda sourozenců upřesněna tak, že se majetek spravedlivě rozdělí rovným dílem mezi všechny čtyři sourozence poté, co se prodá byt. [příjmení], ze které se měly vypočítat čtyři rovné díly, měla vycházet z pozůstalosti, blíže to nestanovovali, ani se o tom blíže nedohodli. I po skončení dědického řízení byla všemi sourozenci dohoda ústně potvrzena. Vyrovnání spravedlivé mezi sourozenci mělo být učiněno po skončení dědického řízení. Plněno mělo být, až bude vše vyřešeno. Takto se dohodli. Dohoda čtyř sourozenců byla potvrzována i ze strany žalovaného po celou dobu v průběhu dědického řízení po otci, kdy je žalovaný ubezpečoval, že se se žalobcem určitě vyrovná. Před notářkou i poté, co šli na společný oběd, si dohodu potvrdili tři přítomní sourozenci, co byli u dědického řízení. To, že žalovanému zůstala vyšší částka dědictví, souviselo s tím, že očekávali, že se z této rozdělí i se žalobcem, jinak by sestry na takovéto rozdělení nepřistoupily. Svědkyně uvedla, že ona sama to brala tak, že se žalovaný se se žalobcem srovná ve chvíli, kdy se vyrovnal s oběma sestrami. Obsahem dohody však bylo pouze to, že se všichni vyrovnají, až bude vše vyřešeno. Sourozenci neřešili nějak konkrétně, co znamená, že bude vše vyřešeno, zda vyrovnání přijde po skončení dědického řízení, či po prodeji bytu, doba zkrátka nebyla přesně určena. Svědkyně nejprve uvedla, že dohoda byla taková, že se bude vycházet z částky, která vzejde z dědického řízení a bude zaznamenána notářkou jako hodnota dědictví. Posléze svědkyně opravila svoji výpověď v tom směru, že se sourozenci měli dělit z reálné hodnoty majetku, až se prodá byt, nikoliv z hodnoty uvedené u notáře. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný ještě u notářky v rámci dědického řízení po otci souhlasil s tím, že majetek bude rozdělen na čtvrtiny, nebylo to počítáno na koruny. Tato dohoda byla sdělena i před notářkou [anonymizováno] [příjmení], která na ně apelovala, aby vše dobře uvážili, aby částka, kterou žalovaný své sestry vyplatí v rámci dědického řízení, již odpovídala dohodě všech čtyř sourozenců stran spravedlivého rozdělení. To, že žalovanému zůstala vyšší částka dědictví, souviselo s tím, že očekávali, že se z této rozdělí i se žalobcem, jinak by sestry na takovéto rozdělení nepřistoupily. Svědkyně očekávala, že žalobce dostane od žalovaného stejné plnění jako ona se sestrou, tedy 500 000 Kč Dohoda byla taková, že se hodnota majetku spravedlivě rozdělí, částka 500 000 Kč pro žalobce v této dohodě však nepadla. V rámci dědického řízení po otci bylo sjednáno, že částka 500 000 Kč bude svědkyni uhrazena do prosince 2019, svědkyně očekávala, že se žalovaný se žalobcem vyrovná ve stejné lhůtě.

8. Ze Smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne [datum] [číslo listu] spisu a smlouvy o převodu družstevního bytu ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný jakožto převodce uzavřel s [jméno] [příjmení] jakožto nabyvatelem smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod družstevního podílu žalovaného, se kterým je spojeno právo užívat družstevní byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec], na nového nabyvatele. Dle smlouvy účinností převodu družstevního podílu mělo dojít k převodu nájmu bytu [číslo] ve 2. Podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec] Cena za tento převod byla sjednána ve výši [částka].

9. Z prohlášení o finančním vyrovnání za převod družstevního podílu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný písemně prohlásil, že obdržel plné finanční vyrovnání od nabyvatele [jméno] [příjmení] související s převodem družstevního podílu v [anonymizováno] [obec], s kterým je spojeno právo užívání bytu [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec]. Výše finančního vyrovnání nebyla na listině uvedena.

10. Z kupní smlouvy [číslo listu] spisu a Prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný coby prodávající uzavřel s [jméno] [příjmení] coby kupujícím smlouvu, jejímž předmětem byl prodej spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st.p. 149, jehož součástí je budova [adresa] v části obce Babí na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví] včetně jedné poloviny vybavení a prodej spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]). Kupní cena byla sjednání ve výši 535 000 Kč. Dne [datum] v písemném prohlášení žalovaný potvrdil, že částku 535 000 Kč obdržel na bankovní účet.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že první dohoda mezi 4 sourozenci byla po smrti matky v roce 2017, kdy se všichni sourozenci i s otcem sešli v [obec] u notářky, ve prospěch otce se všichni vzdali dědictví s tím, že se jednou až zemře i otec všichni sourozenci rozdělí stejným dílem o majetek, tedy každý ¼. Po dobu, co otec žil se nic neřešilo, když pak tento zemřel, sešli se [datum] v [obec] všichni sourozenci, když poté co opustili nemocnici společně šli domů k žalovanému, kde řešili záležitosti pohřbu, řešilo se i co dál s majetkem, kdy se ústně dohodli, že majetek bude rovným dílem rozdělen mezi všechny čtyři sourozence z té hodnoty, která vzejde ze zpeněžení majetku poté co se prodá. Prodávat se měl nemovitý majetek, byl to byt v [obec], pak nějaká chalupa a pozemky v k.ú. [část obce] u [obec]. Prodejní hodnota těchto nemovitostí měla být přičtena ke zbylé hodnotě dědictví, což byly nějaké peníze a tato měla být rozdělena mezi sourozence. Na tomto se dohodli v bytě žalovaného v září 2018. Svědkyně uvedla, že si tuto událost pamatuje jako dnes, kdy seděla u stolu, byla to vypjatá atmosféra, svědkyně jenom říkala, že asi nebude schopna řešit záležitosti ohledně pohřbu, co se týče majetku, pak to byl právě žalovaný, který první opět uvedl, že se všichni rozdělíme stejným dílem. Zbylí sourozenci pověřili žalovaného záležitosti spojených s tímto prodejem, jelikož bydlel trvale v [obec] a měl to tedy nejblíž. Dne [datum] po schůzce u notářky šli na kávu, pak byli ve spořitelně, kde se řešilo zrušení účtu otce, pak se ještě řešil Vodafone. Svědkyně si nepamatovala, zda v tento den byla v bytě po rodičích. Nepamatovala si, že by ten den hlídala děti žalovaného z důvodu, že tento se svojí manželkou byl v nemocnici za matkou své manželky, která umírala. Svědkyně dále uvedla, že zlom v této věci vznikl v lednu 2019, kdy se naposledy měli sejít v bytě po rodičích a probrat vybavení bytu, zda si něco nechají na památku. Od bytu měli klíče od otce. Žalovaný jim nebránil v přístupu do bytu otce, když dohoda zněla, že až do jeho prodeje bude přístup všem sourozencům umožněn. Žalobce byl v bytě po otci také. Žalovaný však nedorazil, proto svědkyně a její sestra jeli k němu domů, vezl je [jméno] [příjmení], žalovaný je však vyhodil, sdělil jim, že nic řešit nebude, do sestry strčil a ta spadla o pár schodů níže. Tímto de-facto téměř veškerá komunikace mezi nimi skončila. Občas byla v kontaktu se žalovaným telefonicky. Naposledy volala žalovanému, když byla v lázních, že jede do [obec], ale žalovaný byl nepříjemný, proto se už o žádný kontakt nepokusila. Byl to červen 2020. Svědkyně k částce [částka] uvedla, že tato byla notářkou odhadnuta jako hodnota pozůstalosti, stejně tak byla dohodnuta částka [částka] pro ni a její sestru jako podíl k vypořádání s tím, že ze zbylé částky se měl žalovaný vyrovnat se žalobcem. V této dohodě u notářky vycházeli z toho, že prodejní cena nemovitostí bude vyšší a tím se rozdíl dorovná. Dohoda byla taková, že kdyby se majetek prodal za míň, než činila částka [částka], přesto by se tato vydělila 4 a všichni by dostali tedy tuto ¼ a tedy i svědkyně se sestrou by dostaly menší částku. Naopak kdyby se prodala za víc, opět by se to dělilo ¼. Svědkyně dostala částku [částka] vyplacenu v listopadu 2019, nevěděla však, zda nemovitosti v této době byly prodány, když s nimi žalovaný přestal komunikovat. Uvedla, že konkrétně se o termínu, kdy částka měla být vyplacena žalobci, nebavili, z dohody však vyplývalo, že poté, co se majetek prodá, bude částka vyplacena i žalobci. Brala to tak, že se měl prodat celý majetek a teprve poté měla být ¼ z této hodnoty vyplacena žalobci.

12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je manželem [jméno] [příjmení]. Uvedl, že ví o tom, že dohoda mezi všemi čtyřmi sourozenci byla taková, že po úmrtí matky se všichni ve prospěch otce vzdají dědického podílu s tím, že další kroky se pak budou řešit až po úmrtí otce. To nastalo zhruba dva roky poté, kdy se u notáře sepsalo usnesení v tom znění, že de-facto veškerý majetek dostane žalovaný a do určitého data uhradí určitou částku stanovenou v usnesení oběma sestrám. Celková částka dědictví byla odhadem celkového majetku, kdy v této době již byla dohoda sourozenců, že zejména po prodeji bytu a nemovitosti v [anonymizována dvě slova] na [část obce], což byly i s ohledem na stav největší nemovitosti se všichni čtyři sourozenci vypořádají rovným dílem. [příjmení], která byla stanovena jako celková hodnota dědictví, vlastně byla stanovena tak, že je to minimum ze základu pro vypořádání a právě i s tímto propočtem byla stanovena částka, která měla být dle usnesení vyplacena oběma sestrám. Sám svědek u sjednání dohody nebyl, o této ho však informovala jeho manželka. Sám měl za to, že až se prodají především ony dvě zmiňované nemovitosti a odečtou se od hodnoty tohoto dědictví režijní náklady jako náklady pohřbu, pak se výsledná částka rozdělí mezi všechny čtyři sourozence. Manželka svědka ho o této dohodě informovala ihned, co přijela domů. Tato dohoda měla být mezi sourozenci uzavřena v den, kdy zemřel otec, svědek myslel konkrétní znění dohody, tedy z čeho měla vycházet ¼ podílu, Manželka svědka jela do [obec] vlakem, když otec umíral, v tento den zemřel a po návratu svědka o této dohodě informovala. Svědek si nevybavoval, zda mu manželka sdělila přesné místo v [obec], kde byla dohoda sjednána. Svědek předpokládal, že se tak zřejmě stalo v bytě žalovaného. K době, do kdy má být majetek prodán uvedl, že přesná doba určena nebyla, jednalo se, že to bude v nejkratší možné lhůtě. Svědek dále uvedl, že o této dohodě se všichni sourozenci bavili po pohřbu otce, kdy se šlo do restaurace [anonymizováno] na oběd, tam byl svědek osobně přítomen. Sourozenci tam probírali také téma společně stráveného [jméno], což měla být jakási vzpomínka na rodiče. Původně se řešilo, že by odjeli všichni na Slovensko, asi však po týdnu se žalovaný omluvil, že s ohledem na finanční situaci a změny u zaměstnavatele si tento pobyt nemůže dovolit a proto měl být [jméno] nakonec stráven v bytě po otci. Na obědě také zaznělo, že nikdo ze sourozenců nemá zájem obývat byt po otci, proto tedy bude určen k prodeji a to prostřednictvím žalovaného, který jelikož sám v [obec] bydlel, měl nejlepší možnost prodej bytu v [obec] zařídit. Řešilo se tam i samotné vyrovnání všech sourozenců po prodeji tohoto bytu, nicméně do konkrétnějších údajů se nezacházelo, právě proto, že dohoda mezi sourozenci byla dána, tedy nebylo tomu již třeba. Svědek dále uvedl, že pohřeb otce se konal v září 2018, tušil, že snad [číslo]. I o [jméno], kterého se zúčastnil svědek, jeho manželka, žalovaný a jeho manželka a všechny jejich děti se bavili o dohodě. Svědek žalovanému nabídl, že by byl s případným prodejem bytu nápomocen stran nějaké prezentace, avšak toto bylo ze strany žalovaného odmítnuto, že vše zařídí sám. Zazněla tam informace, že až se tedy nemovitosti míněno obě dvě, které jsem svědek již zmiňoval ve své výpovědi, prodají, dojde k vyrovnání mezi sourozenci. Tato informace zazněla i ze strany žalovaného. Dohodli se také, že první víkend v únoru 2019, asi 1. a 2. února, dorazí všichni sourozenci do bytu po otci, že se tam uklidí, odnesou se nehodnotné věci, co kdo bude chtít, si vezme na památku. Žalovaný však od [jméno] přestal komunikovat, bylo tedy jasné, že se něco změnilo. Svědek uvedl, že komunikace byla pak se žalovaným nulová, pokud už jeho manželce telefon zvedl, mluvil velice odměřeně. Všichni sourozenci se sešli v bytě po otci, respektive žalovaný tam měl dorazit 2. února, avšak nedorazil, nebral telefon. Svědek, jeho manželka a [jméno] [příjmení] se proto vydali k žalovanému, tato návštěva však nedopadla nejlépe, dopadla vystrčením manželky svědka z domu a ještě nějakými urážkami. Vrátili se do bytu po otci, čekali, až dorazí žalobce, který se v té chvíli pohyboval někde po [obec], a když dorazil, informovali ho o tom, co se stalo.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je manželkou žalovaného. Uvedla, že žalobce viděla naposledy na pohřbu své tchýně, s ostatními členy rodiny udržovali dobré vztahy i v rámci komunikace. Svědkyně popřela, že by byla uzavřena nějaká dohoda mezi sourozenci, tedy žalobcem, žalovaným a dvěma sestrami. Uvedla, že se nikdy nehovořilo o tom, že by byl majetek rozdělen jinak než v rámci běžného dědictví, nehovořilo se tak ani po smrti matky účastníků ani po smrti otce žalovaného. Nevěděla, jaké důvody vedli žalobce k tomu, že se vzdal práva na dědický podíl po smrti své matky. Ostatní sourozenci to prezentovali tak, že se dědictví chtějí vzdát ve prospěch otce. Nikdy však nehovořili o tom, co pak s majetkem zamýšlejí do budoucna, tedy i po smrti otce. Svědkyně nebyla u toho, když se všichni sourozenci sešli v nemocnici, když otec žalovaného zemřel. Na pohřbu nebyla, nevybavovala si ani žádné rozloučení. Svědkyně nevěděla o tom, že by se po smrti otce všichni sourozenci ještě sešli například v bytě po otci žalovaného, tam se sešli spíše individuálně, jednou s jednou sestrou podruhé s druhou sestrou a jejím manželem [jméno] [příjmení], nikdy nic nepadlo o žádné dohodě. V den jednání o pozůstalosti otce u notářky manžela k notářce nedoprovázela, v ten den v odpoledních hodinách se však spolu s manželem sešli s [jméno] [příjmení] v bytě po otci. Ptala se, jak dopadlo jednání u notáře, [jméno] [příjmení] jí předložila zápis z jednání a popsala, jak to dopadlo. Svědkyně věděla, že celková hodnota pozůstalosti činila něco přes [částka]. Hovořila o tom s [jméno] [příjmení] proč, dostala částku,,pouze“ [částka], když tato neodpovídá 1/3, [jméno] [příjmení] ji sdělila, že jí to takto vyhovuje a proto se takto dohodli. S druhou sestrou manžela se o tomto nikdy nebavila. Svědkyně dále uvedla, že ke změně názorů sester žalovaného došlo v červnu 2020, kdy manželovi volal žalobce, telefon byl na reproduktor, tudíž svědkyně rozhovor slyšela, žalobce se manžela ptal, kdy se s ním hodlá nějak vypořádat a manžel mu na toto odpověděl, že s kým měl uzavřené závazky, s tím se už vypořádal. Svědkyně si nevybavovala žádný incident v lednu 2019, vybavovala si však incident první víkend v únoru 2019, kdy ostatní sourozenci dorazili do bytu po tchánovi, v odpoledních hodinách k nim přijely obě sestry a zejména [jméno] [příjmení] začala slovně napadat žalovaného. Žalovaný se jim snažil vysvětlit, že je nemocný a že se necítí na to, aby někam jel, nechtěli se s nimi hádat, nakonec jsme se rozloučili a zavřeli dveře. Svědkyně si žádný atak mezi sourozenci nevybavovala. Po incidentu v únoru 2019 se přerušily vztahy s [jméno] [příjmení], s [jméno] [příjmení] byli nadále v kontaktu. [jméno] 2018 trávili s manželem a dětmi v bytě po tchánovi, byla tam i [jméno] [příjmení], její manžel a děti, žádná debata o majetku nebo dědictví tam neproběhla, pouze bylo uvedeno, že si každý z bytu smí odnést, co chce. Svědkyně si nevybavovala, že by se sourozenci po smrti tchána scházeli v nějaké restauraci. Svědkyně dále uvedla, že dne [datum] slaví narozeniny její prostřední dcera, předem měli naplánovanou oslavu, protože se jednalo o pátek. V bytě byla starší dcera [jméno] a matka svědkyně, poté dorazila dcera a poté ještě syn, oslava probíhala a kolem třetí hodiny dorazil manžel a sdělil, že tchán zemřel. Žádný ze sourozenců v ten den u nich nebyl, nemohli jsme se tudíž bavit o žádné dohodě. Všichni sourozenci se sešli naposledy na pohřbu tchýně, pak už si nic takového nevybavila, na pohřbu byla osobně přítomna, neslyšela, že by mluvili o jakékoliv dohodě stran majetku. Byla jsem přítomna u dvou dohod. První byla dohoda o tom, že se všichni sourozenci vzdali ve prospěch tchána dědictví po své matce, prezentovali jí to všichni sourozenci, kde a kdy přesně to bylo, si nevybavovala, uvedla, že mám za to, že to zřejmě bylo u tchána, když se navštěvovali. Druhá dohoda byla u notáře, o které ji ukazovala [jméno] brožová zápis od notáře. Manžel i [jméno] [příjmení] jí na setkání, o kterém jsem hovořila výše, prezentovali, že částka 500 000 Kč oběma sestrám vyhovovala, majetek nabyde žalovaný a že se dohodli, že byt tchána o který nikdo nejeví zájem, bude prodán a následně dojde k finančnímu vypořádání. [příjmení] [jméno] [příjmení] svědkyně naposledy byla v kontaktu v červnu 2020 a to po telefonu. I po únoru 2019 se s [jméno] [příjmení] osobně viděli, vztahy s [jméno] [příjmení] ochably. Svědkyně uvedla, že po smrti tchána až do dnešní doby neměli s manželem finanční potíže, oba jsou zaměstnáni. Podíly ve výši 500 000 Kč každé ze sester byly vyplaceny z našich finančních prostředků. Financemi byly naspořené prostředky v průběhu společného soužití.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je dcerou žalovaného. Svědkyně žalobce naposledy viděla v den pohřbu matky žalovaného. Sourozenci se nebavili o žádné dohodě stran pozůstalosti. Svědkyně nebyla nikdy přítomna tomu, že by se bavili sourozenci o vzdání se dědictví po matce žalovaného, ani otec svědkyni nikdy neuvedl důvody, proč tomu tak bylo. Svědkyně si nevybavovala, že by po smrti jejího dědečka byl nějaký smuteční obřad či smuteční oběd. Nevěděla o tom, že by se konala nějaká schůzka všech čtyř sourozenců po smrti dědečka. Svědkyně věděla, že rodiče [jméno] 2018 trávili v bytě po dědečkovi, posílali jí i fotografii. Nesdělovali ji, že by se tam bavili o jakékoliv dohodě o majetku, pouze, že slavili silvestra. Svědkyně nebyla přítomna v bytě rodičů, kdy mělo dojít k údajné hádce mezi jejím otcem a [jméno] [příjmení]. Svědkyně nevěděla, jaký byl konkrétní obsah dohody sepsané u notářky po smrti dědečka, z jakého důvodu se dohodli, tak jak se dohodli a jak se naloží s majetkem. Po smrti dědečka kontakt s oběma sestrami otce probíhal stejným způsobem jako po smrti babičky. Vztahy se sestrami otce ochladly někdy v polovině roku 2020, kdy se poprvé dozvěděla něco o tvrzené údajné ústní dohodě sourozenců z telefonátu otce. Svědkyně si nebyla jistá, z jakých prostředků byly vyplaceny podíly sestrám žalovaného. O finanční situaci rodičů se společně nebaví. Uvedla, že na den [datum] připadají narozeniny její sestry [jméno], které bylo v ten den, kdy dědeček zemřel, 12 let, byl to pátek a uspořádali narozeninovou oslavu. Svědkyně dorazila okolo 13:00 hodin, pak dorazila babička z matčiny strany, matka svědkyně přišla okolo 14:00 hodiny a následně dorazila [jméno] s kamarády a přišel i bratr svědkyně. Otec se měl připojit, přišel však až po 15:00 hodině a dospělým sdělil, že dědeček zemřel. Ostatním sourozencům tuto informaci sdělili až po skončení oslavy večer. Za celý den nikdo z ostatních sourozenců žalovaného do bytu nepřišel.

15. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že [datum] se všichni sourozenci i s otcem sešli u notářky kvůli úmrtí jejich matky. Všichni sourozenci se spontánně bez jakékoliv předchozí debaty zřekli dědictví právě ve prospěch otce, kdy jediným a hlavním důvodem byla skutečnost, že jedním z hodnotnějších majetků po matce byl podíl na družstevním bytu ve kterém však otec žil. V řízení u notářky po smrti matky zaznělo v jednoduché formě, že až by jednou nebyl otec, pak po něm zůstane majetek především onen byt a my čtyři sourozenci si tento majetek rovným dílem rozdělíme. V průběhu období ledna 2017 až září 2018 nebyla nikým a nijak zpochybněna tato ústní dohoda o vypořádání budoucího dědictví. Dne [datum] otec zemřel, do nemocnice ho převezla záchranná služba. Když zemřel, byl v nemocnici přítomen žalobce a [jméno] [příjmení]. Žalovaný přítomen nebyl. V pátek [datum] došlo k setkání čtyř sourozenců v bytě žalovaného. Žalobce si již nevybavoval přesnou hodinu. Uvedl, že primárním důvodem setkání nebylo řešení dědictví, avšak při této příležitosti byla stvrzena dohoda ohledně dědictví po otci, kdy ačkoliv žalobce nebyl formálním dědicem po otci, měli se sourozenci rozdělit shodným dílem. Měly se prodat nemovitosti zejména byt, ve kterém otec žil a další některé nemovité věci. Rozloučení s otcem proběhlo uložením urny do hrobu. U řízení u notáře [datum] ani na silvestra 2018 nebyl žalobce přítomen, o těchto událostech ho sestry informovaly. Uvedl, že obsah dohody sepsané u notářky bral stejně jako sestry, které toto potvrzovaly, jako nutné formální stvrzení dědického řízení, nad to však byla naše dohoda mezi všemi sourozenci stran vlastního vypořádání majetku po otci. Žalobce nebyl přítomen u ataku, který se odehrál mezi žalovaným a sestrami, sestry ho však informovaly, že byly žalovaným vyhozeny se slovy,,co po mě chcete, platí usnesení o dědictví a toto splním.“ Sestry ho o tomto informovali primárně telefonicky. Tento incident byl pro žalobce impulsem, aby kontaktoval sám žalovaného. Došlo k osobnímu setkání asi týden po této události, kdy žalovaného navštívil v místě jeho bydliště, žalobce znovu otevřel téma společné dohody ohledně majetku po otci, žalovaný odkazoval pouze na usnesení notářky a zdůrazňoval, že on je teď vlastníkem věcí po otci a že žalobce není účastníkem dědického řízení. Toto setkání začátkem roku 2019 bylo posledním setkáním se žalovaným, V listopadu 2019 došlo k vyrovnání pouze se sestrami, v červnu 2020 se žalobce i se sestrami rozhodli, že nad touto záležitostí nemohou mávnout rukou a proto prostřednictvím e-mailu oslovili žalovaného, který však svůj postoj nezměnil. Žalobce uvedl, že v bytě po otci, kdy sestry následně jely za žalovaným domů, nebyl, nepamatoval si přesně objektivní příčiny proč, původně tam být měl. K úmrtí otce žalobce uvedl, že otec zemřel v dopoledních hodinách, u toho byl přítomen on a sestra [jméno] [příjmení], sestra [jméno] [příjmení] přišla následně. Nepamatoval si, zda žalovaný v odpoledních hodinách také dorazil do nemocnice a pak šli všichni k němu, nebo zda šli k němu pouze tři zbylí sourozenci. Žalobce si však byl jist, že při tomto setkání v bytě žalovaného nikdo jiný nebyl. Žalobce si nevybavoval přesný časový horizont, kdy se sešli v bytě žalovaného, bylo to rozmezí asi poledne až odpoledne. Nevybavoval si, kdo vyzvedával věci po otci v nemocnici. Nebyl schopen uvést konkrétní termín, kdy se konalo uložení urny otce do hrobu. Uvedl, že před smrtí matky nebyla žádná dohoda učiněna, byla až v rámci dědického řízení po smrti matky. Vzdání se dědického řízení samozřejmě proběhlo u notářky, zda přímo u notářky řešili i zbylou část dohody stran budoucího vyrovnání po otci či zda toto bylo řešeno pár minut poté, co od notářky odešli, třeba v nějaké kavárně, si již nevybavoval. Po smrti matky žil otec, tudíž jejich dohoda stran budoucího rozdělení majetku po otci nebyla specifikována do detailů. Po smrti otce a vlastně už i před tím byla dohoda potvrzována všemi sourozenci, po smrti otce zazněla znovu s bližšími specifikacemi konkrétní dohody v tom směru, že z majetku bude prodán byt, [anonymizována dvě slova] (míněno [adresa]) a případně další nemovitosti a celý výtěžek z prodeje pak bude rovným dílem rozdělen mezi všechny čtyři sourozence. Do drobných detailů nějakých drobných peněz na účtu otce dohoda specifikována nebyla. Žalobce uvedl, že se dohodli, co se týče termínu pro prodej majetku a lhůt k plnění, že se bude vycházet ze lhůty uvedené v usnesení notářky, kde je uvedena lhůta pro vyrovnání se sestrami. K vyrovnání mělo dojít po prodeji všech nemovitostí, které byly součástí dědictví. O prodeji bytu se zbylí sourozenci nedozvěděli od žalovaného.

16. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby [číslo listu] spisu a detailu platby [číslo listu] spisu soud zjistil, že dne [datum] uhradil [příjmení] [příjmení] [celé jméno žalovaného] částku [částka] za převod družstevního.

17. Z dokladu o zpopelnění [číslo listu] spisu soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] zemřelý dne [datum] byl dne [datum] zpopelněn v krematoriu.

18. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] sdělila žalovanému, že ji psal žalobce, že ubytování na Slovensku je plné. Současně mu sdělila, že až bude mít volně, ať ji zavolá a mohou vymyslet něco jiného.

19. Z chorobopisu [číslo listu] spisua listu o prohlídce zemřelého [číslo listu] spisu soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum] v čase 14:08 hodin. Tatáž hodina je uváděna v chorobopisu [celé jméno žalovaného] jako hodina ukončení jeho hospitalizace na oddělení ARO.

20. Z výpisu z účtu [číslo listu] spisu soud zjistil, že ke dni [datum] vykazoval účet žalovaného zůstatek 25 015,63 Kč.

21. Z objednávky [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] objednal pro svého otce [celé jméno žalovaného] rozloučení bez obřadu.

22. Z detailu provedených transakcí [číslo listu] spisu soud zjistil, že dne [datum] uhradil žalovaný [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každé částku 500 000 Kč.

23. Ze soupisu osobních věcí a cenností při úmrtí pacienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dne [datum] převzal v nemocnici [obec] věci po zemřelém [celé jméno žalovaného].

24. Z SMS komunikace [číslo listu] spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] ve 12:00 hodin psala manželce žalovaného [příjmení] [příjmení], že přijede do [obec]. V této SMS ji nabídla (s ohledem na [jméno]), zda nechce, aby s ní šla do nemocnice nebo pohlídala děti s tím, ať jí dá vědět. V [obec] měla být v 15:30 – 16:00 hodin. Manželka žalovaného odpověděla, že doma bude v 16:00 hodin, to už bude doma od [jméno] a že se může stavit.

25. Z podrobnosti hovoru [číslo listu] spisu soud zjistil, že dne [datum] volala [jméno] [příjmení] žalovanému, kdy hovor trval 37 minut a 53 sekund.

26. Z čestného prohlášení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] tímto prohlásila, že se s absolutní jistotou společně s [jméno] [příjmení] sešli se žalobcem a žalovaným dne [datum] někdy kolem oběda až odpoledne v domě žalovaného na adrese [ulice a číslo] v [obec], kde si opětovně potvrdili dohodu mezi sourozenci, tj. že majetek vzniklý z dědictví po jejich otci [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum], bude rozdělen mezi sourozence rovným dílem. K plnění mezi všemi sourozenci mělo dojít v roční lhůtě, jak bylo určeno v usnesení o dědictví po jejich otci, případně dříve, pokud by došlo k prodeji majetku po otci, tj. podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec] a chaty v [část obce] u [anonymizováno]. Ostatní menší podíly na nemovitostech podrobně neřešili, jakž neřešili ani zůstatky na bankovních účtech atp.

27. Z čestného prohlášení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] tímto prohlásila, že se s absolutní jistotou společně s [jméno] [příjmení] sešli se žalobcem a žalovaným dne [datum] někdy kolem oběda až odpoledne v domě žalovaného na adrese [ulice a číslo] v [obec], kde si opětovně potvrdili dohodu mezi sourozenci, tj. že majetek vzniklý z dědictví po jejich otci [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum], bude rozdělen mezi sourozence rovným dílem. K plnění mezi všemi sourozenci mělo dojít v roční lhůtě, jak bylo určeno v usnesení o dědictví po jejich otci, případně dříve, pokud by došlo k prodeji majetku po otci, tj. podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec] a chaty v [část obce] u [anonymizováno]. Ostatní menší podíly na nemovitostech podrobně neřešili, jakž neřešili ani zůstatky na bankovních účtech atp.

28. Z černobílé fotografie [číslo listu] soud zjistil, že tato zachycuje [jméno] [příjmení], žalobce a žalovaného, [jméno] [příjmení] a další ženu s tmavými vlasy (vlevo na fotografii). Fotografie obsahuje popisek [jméno] [příjmení] [příjmení] – v [anonymizována dvě slova] [obec].

29. Z e-mailové komunikace [číslo listu] spisu a [číslo listu] spisu soud zjistil, že tato komunikace probíhala především mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] v období června roku 2020. [jméno] [příjmení] v těchto e-mailech opakovaně žalovanému vytýkal, že nedodržel dohodu, že následné dědictví po případné smrti otce se bude dělit rovnoměrně mezi všechny, tedy 4 sourozence, žalobce nevyjímaje. Dále žalovanému vytýkal způsob, jakým odpovídá [jméno] [příjmení], vytýkal mu verbální a fyzické napadení [jméno] [příjmení] dne [datum]. Žalovaný tato nařčení odmítal, poukazoval především na dohody uzavřené před notářkou v rámci pozůstalostního řízení. Z e-mailu ze dne [datum] a [datum] [číslo listu] spisu soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] naspala žalovanému, že by se se žalovaným ráda sešla a dořešila celou záležitost. Uvedla mimo jiné, že neví nic bližšího jak k prodeji [anonymizována dvě slova], tak k prodeji bytu a veškerého vybavení po rodičích, žádala tedy o poskytnutí informací, další důležitou věcí kterou zmiňovala, bylo finanční dorovnání se žalobcem dle jejich domluvy po smrti matky. Žalovaný odpověděl v e-mailu ze dne [datum] tak, že znovu odkázal na dohodu u samotné notářky, na základě které byla [jméno] [příjmení] vyplacena dohodnutá částka. Žalovaný uvedl, že z dědictví po otci se vyrovnal se všemi, s kterými se vyrovnat měl. E-mailem ze dne [datum] vyzval k dodržení dohody stran dědictví po otci žalovaného i žalobce.

30. Účastníci na jednání dne [datum] učinili nesporným, že podíly na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v obci [obec] KÚ [část obce] u [obec] o velikostech minimálně v té výši jak je zaznamenána v usnesení č. j. [číslo jednací] jsou stále ve vlastnictví žalovaného.

31. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou plnorodí sourozenci, žalobce je polorodý sourozenec všech jmenovaných. Všichni měli společnou matku [jméno] [příjmení]. Po smrti matky, která zemřela dne [datum], se v průběhu vedeného pozůstalostního řízení všichni sourozenci dohodli, že nežádají ničeho z pozůstalosti a že ničeho nenabývají. Sourozenci tak učinili s tím, že celá pozůstalost připadne [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] (otci žalovaného, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Tato dohoda dědiců byla schválena usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 16.1.2017, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Současně všichni čtyři sourozenci uzavřeli ústní dohodu (mimo pozůstalostní řízení), že až jednou zemře [celé jméno žalovaného] ([datum narození]), rozdělí si majetek, který vzejde z pozůstalostního řízení mezi sebe všichni čtyři sourozenci stejným dílem. Tato dohoda nebyla v průběhu života [celé jméno žalovaného] (narozeného [datum]) nikterak podrobněji konkretizována. Dne [datum] zemřel [celé jméno žalovaného] ([datum narození]). Sourozenci si téhož dne, když se sešli, potvrdili ústně uzavřenou dohodu, kterou upřesnili v tom směru, že se po skončení pozůstalostního řízení po [celé jméno žalovaného] spravedlivě mezi sebou rozdělí rovným dílem. Výše těchto rovných dílů pak měla vycházet z prodejní ceny majetku zahrnutého do aktiv pozůstalosti – konkrétně se jednalo o družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] v části obce Babí na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] a spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec]. Zmiňované spoluvlastnické podíly se vztahovaly k nemovitostem v lokalitě [anonymizována dvě slova], kdy se jednalo o rekreační chatu, pozemek, jehož byla součástí a další dva navazující pozemky. Lhůta pro rozdělení (vyplacení) těchto částek (podílů) se odvíjela od prodeje výše uvedeného majetku. V rámci pozůstalostního řízení po [celé jméno žalovaného] byla čistá hodnota pozůstalosti určena částkou [částka], když aktiva tvořil a) družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], b) spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] v části obce Babí na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě 425 000 Kč, c) spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě 97 500 Kč, d) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě 33 928 Kč, e) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] ([list vlastnictví]) v hodnotě 1 358 Kč, f) práva a povinnosti ze smlouvy o sporožirovém účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] na jméno zůstavitele v hodnotě 42 916 Kč, g) [anonymizována dvě slova] kusů podílových listů [anonymizována dvě slova] Sporobond vedených v Samostatné evidenci investičních nástrojů vedené společností [právnická osoba] pod MÚIN [číslo] na jméno [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] v hodnotě 13 562,50 Kč, h) pohledávka vůči [obec] spořitelně – penzijní společnosti, a.s. z titulu smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem [číslo] uzavřené zůstavitelem v hodnotě 54 227,99 Kč, ch) bytové zařízení do bytu o velikosti 3 + 1, včetně elektrospotřebičů v hodnotě 10 000 Kč, i) spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vzhledem k celku na vybavení rekreační chaty [adresa] na [část obce] u [obec] ve výši 12 500 Kč. Pasiva byla tvořena náklady zůstavitelova pohřbu ve výši 12 188 Kč. V řízení všichni dědicové, tedy žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobce nebyl synem [celé jméno žalovaného]) uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že veškerá aktiva a pasiva pozůstalosti nabyl žalovaný s tím, že pozůstalé dceři [jméno] [příjmení] vyplatí na vyrovnání dědického podílu částku 500 000 Kč a pozůstalé dceři [jméno] [příjmení] vyplatí na vyrovnání dědického podílu částku 500 000 Kč, a to každé z nich ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bude schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti. Soud tuto dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti schválil usnesením ze dne 23.11.2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]. Výše částek na vypořádání dědického podílu obou sester žalovaného byla odvozena a určena právě s ohledem na dohodu všech čtyř sourozenců stran spravedlivého rozdělení po skončení dědického řízení. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [jméno] [příjmení] Smlouvu o převodu družstevního podílu, jejímž předmětem byl úplatný převod družstevního podílu žalovaného, se kterým je spojeno právo užívat družstevní byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec], na nového nabyvatele, a to za sjednanou cenu [částka]. Tato částka byla žalovanému uhrazena ze strany [jméno] [příjmení] dne [datum]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st.p. 149, jehož součástí je budova [adresa] v části [územní celek] na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] včetně jedné poloviny vybavení a prodej spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec]. Kupní cena byla sjednání ve výši 535 000 Kč. Tato částka byla žalovanému uhrazena ze strany kupujícího dne [datum]. Spoluvlastnické podíly na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v obci [obec] KÚ [část obce] u [obec] o velikostech minimálně v té výši jak je zaznamenána v usnesení č. j. [číslo jednací] jsou stále ve vlastnictví žalovaného. Dne [datum] uhradil žalovaný [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každé částku 500 000 Kč. Žalovaný žalobci na základě ústně uzavřené dohody ničeho neuhradil, ani po výzvách jednak ze strany zbylých sourozenců a švagra [jméno] [příjmení], jednak ze strany žalobce. Žalobce proto žalovaného vyzval dopisem ze dne [datum] k zaplacení žalované částky s odkazem na ústní dohodu všech sourozenců stran rozdělení majetku po otci. Lhůtu pro plnění mu poskytl do [datum]. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil.

32. Podle ustanovení § 574 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

33. Podle ustanovení § 574 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

34. Podle ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

35. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

37. Žaloba je v části důvodná.

38. Mezi účastníky bylo od počátku sporné, zda mezi žalobcem, žalovaným, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla uzavřena ústní dohoda o následném„ vypořádání“ majetku vzešlého z ukončeného pozůstalostního řízení po [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum], mezi všechny 4 zmiňované sourozence, a to rovným dílem. Soud v daném případě dospěl k závěru, že uvedená dohoda uzavřena byla. Tato skutečnost byla prokázána především výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i účastnickou výpovědí žalobce. Všichni shodně vypověděli, že po smrti [jméno] [příjmení] se žalovaný, žalobce a jejich sestry [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v průběhu pozůstalostního řízení dohodli, že se ve prospěch [celé jméno žalovaného] (narozeného [datum])„ vzdají“ svých dědických podílů s tím, že až jednoho dne zemře i [celé jméno žalovaného] ([datum narození]), pak se o majetek rozdělí stejným dílem mezi všechny 4 sourozence, tedy každý dostane ¼. Všichni dále shodně vypověděli, že za života [celé jméno žalovaného] (narozeného [datum]) tato dohoda nebyla přesněji specifikována. K její specifikaci došlo až po smrti [celé jméno žalovaného], a to dne [datum], kdy se všichni výše uvedení účastníci smlouvy sešli u žalovaného a dojednali podrobnější znění jejich ústní dohody. Žalovaný sice v této části namítal, že současná platná a účinná právní úprava dědictví obsažená v ustanoveních zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku umožňuje uzavření dohody dědiců pouze dle § 1963 odst. 1 daného zákona, žalobce navíc nebyl nikdy dědicem po [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]), nebyl účastníkem pozůstalostního řízení a tedy i případná dohoda tvrzená žalobcem by nebyla platná. Soud však k tomuto uvádí, že dané ustanovení dopadá na dohodu dědiců stran vypořádání dědictví s ohledem na výši jejich dědických podílů v rámci probíhajícího pozůstalostního řízení. Toto ustanovení však nijak nebrání a nezakazuje dědicům po skončení pozůstalostního řízení nakládat s majetkem, který přešel do jejich vlastnictví, dle jejich svobodné vůle a tedy i„ rozdělit“ tento majetek či finanční prostředky získané za jeho prodej mezi další osoby, byť by tyto nebyly účastníky dědického řízení. Žalovaný dále poukazoval na výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které zcela ve své výpovědi popíraly jednak uzavření jakékoliv dohody mezi žalobcem, žalovaným, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a jednak schůzku v bytě žalovaného v den úmrtí [celé jméno žalovaného], tedy dne [datum], když samy vypověděly, že tento den slavili (obě svědkyně, matka manželky žalovaného, syn žalovaného a později i žalovaný) narozeniny [jméno] [příjmení] (dcery žalovaného) a nikdo ze sourozenců žalovaného do bytu nepřišel. Soud v daném případě hodnotil věrohodnost všech provedených svědeckých výpovědí, přihlédl jednak k tomu, jak blízký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci, a dále tyto posoudil ve vzájemné souvislosti s ostatními provedenými důkazy, zejména s usneseními Okresního soudu v Náchodě vydanými v rámci obou pozůstalostních řízení, tedy po [jméno] [příjmení] (sp. zn. [spisová značka]) a [celé jméno žalovaného] (sp.zn. [spisová značka]). Na základě uvedeného hodnocení důkazů se přiklonil k výpovědím svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud poukazuje na skutečnost, že svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou plnorodými sourozenci žalovaného a„ pouze“ polorodými sourozenci žalobce. [jméno] [příjmení] je pak manželem [jméno] [příjmení]. Obě sestry navíc již ze strany žalovaného obdrželi částku [částka] v souvislosti s dohodou uzavřenou v rámci pozůstalostního řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka], a tedy soud nemá za to, že by tyto měly nějaký vlastní zájem na výsledku tohoto sporu. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jakožto manželka a dcera žalovaného mohou mít dle soudu zájem na výsledku sporu, když v případě neúspěchu žalovaného v daném řízení, by se tento výsledek dotkl finančních prostředků z rodinného rozpočtu. Soud v tomto směru dále poukazuje na skutečnost, že již výsledek pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení] koresponduje s tím, co svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve svých výpovědích uváděli. Žalobce již v rámci tohoto pozůstalostního řízení věděl, že jednou nebude dědicem po [celé jméno žalovaného] (narozeném 1950), a proto se jeví zcela logicky, že s ohledem na„ vzdání“ se dědictví ve prospěch [celé jméno žalovaného] (narozeného 1950) ze strany všech zbylých dědiců, tedy včetně žalobce, byla již v této fázi mezi účastníky uzavřena (ústní) dohoda o budoucím rozdělení majetku po [celé jméno žalovaného] (narozeném [rok]), tak aby žádný ze sourozenců nebyl tímto postupem„ ochuzen“. I výsledek pozůstalostního řízení po [celé jméno žalovaného] (narozeném [rok]) vedeném pod sp.zn. [spisová značka] koresponduje s tím, co vypovídaly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [obec] hodnota pozůstalosti činila [částka]. V řízení pak všichni dědicové, tedy žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že veškerá aktiva a pasiva pozůstalosti nabyl žalovaný s tím, že [jméno] [příjmení] vyplatí na vyrovnání dědického podílu částku 500 000 Kč a [jméno] [příjmení] vyplatí na vyrovnání dědického podílu částku 500 000 Kč. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] de facto shodně vypověděly, že jediným důvodem, proč takovouto dohodu uzavřely a tedy přistoupily na rozdělení v poměru, kdy žalovanému zůstala z dědictví mnohem vyšší částka, byla ona dohoda čtyř sourozenců, kdy očekávaly, že právě z této se žalovaný rozdělí (vypořádá se) se žalobcem. Přitom všichni u notářky vycházeli z toho, že prodejní cena bude vyšší, hodnota pozůstalosti byla notářkou odhadnuta. [jméno] [příjmení] pak doplnila, že dohoda mezi sourozenci byla taková, že kdyby se majetek (z dědictví) nakonec prodal za menší částku, opět by se sourozenci vypořádali rovným dílem. Tuto skutečnost ve výpovědi potvrdila i [jméno] [příjmení]. V této souvislosti se soudu jeví jako nepravděpodobné, že by se [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]„ spokojily“ každá s částkou 500 000 Kč, kdyby mezi sourozenci nebyla uzavřena žádná dohoda a ony tak dopředu nepočítaly s rozdělením majetku, resp. finančních prostředků z jeho prodeje rovným dílem mezi 4 sourozence, tedy i žalobce. I kdyby totiž soud od čisté hodnoty pozůstalosti (1 878 804 Kč) odečetl hodnotu spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] (33 928 Kč) a hodnotu spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] (1 358 Kč), kdy tyto spoluvlastnické podíly jsou s ohledem na jejich velikost takřka neprodejné a uživatelsky bezcenné, přesto by žalovaný nabyl oproti zbylým dědicům majetek v hodnotě vyšší o více než 340 000 Kč (přesněji 343 518 Kč).

39. Co se týče obsahu samotné dohody, tedy zejména z jaké hodnoty či výsledné částky měly být odvozeny čtyři podíly sourozenců, které si mezi sebe mají tito rozdělit a v jaké lhůtě, pak soud opět vyšel jednak z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále účastnické výpovědi žalobce a čestných prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Je pravdou, že tyto výpovědi se rozcházely v tom, zda prodejní cena nemovitostí a družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec] (dále jen SBD) má být přičtena k hodnotě ostatního majetku vzešlého z pozůstalosti a teprve z tohoto součtu měla vycházet výše jednotlivých podílů či zda výše těchto podílů měla vycházet pouze z prodejní ceny nemovitostí a družstevního podílu v SBD. Soud má v daném případě za to, že hodnota pro výpočet jednotlivých podílů měla vycházet„ pouze“ z prodejní ceny nemovitostí a družstevního podílu v SBD zahrnutých v pozůstalosti, a to konkrétně z prodejní ceny družstevního podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], spoluvlastnického podílu o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] v části obce Babí na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] a spoluvlastnických podílů o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec]. Z výše uvedených výpovědí a čestných prohlášení bylo prokázáno, že se všichni čtyři sourozenci zcela určitě dohodli na tom, že výše podílů, které si mezi sebe rozdělí, bude vycházet z prodejní ceny spoluvlastnických podílů na uvedených nemovitostech a družstevního podílu v SBD, kdy tento majetek byl v pozůstalostním řízení nejhodnotnější (největší). Ve výpovědích hovořili o bytu (ve kterém žil jejich otec) a chatě či nemovitostech v [anonymizována dvě slova]. Bytem byl přitom míněn právě družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], když v tomto družstevním bytě žil [celé jméno žalovaného] (narozený [rok]) až do své smrti, zmiňované spoluvlastnické podíly se vztahovaly právě k nemovitostem v lokalitě [anonymizována dvě slova], kdy se jednalo o rekreační chatu, pozemek, jehož byla součástí a další dva bezprostředně navazující pozemky. V ostatních menších spoluvlastnických podílech na zbylých nemovitostech, konkrétně - spoluvlastnickém podílu o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] a spoluvlastnickém podílu o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec], se jejich výpovědi rozcházely, stejně tak se zcela neshodovaly stran zbylých aktiv zahrnutých do pozůstalosti (viz. odstavec 5 tohoto rozsudku). [jméno] [příjmení] uváděla, že měl být prodán byt, chalupa a pozemky v k.ú. [část obce], prodejní hodnota pak měla být přičtena ke zbylé hodnotě dědictví a tato výsledná částka rozdělena. [jméno] [příjmení] uváděla, že vycházet se mělo z reálné hodnoty majetku, kdy posléze doplnila i v čestném prohlášení, že prodávat se měla chata a byt, její manžel vypovídal, že zejména po prodeji bytu a nemovitostí v [anonymizována dvě slova] na [část obce] se měli sourozenci vypořádat, sám však u uzavření dohody nebyl, o dohodě ho informovala jeho manželka a on sám to chápal tak, že prodejní hodnota se přičte ke zbylé části dědictví a po odečtení nákladů pohřbu se rozdělí mezi všechny sourozence. Sám žalobce ve výpovědi uváděl, že vypořádání mělo být„ pouze“ z prodejní ceny nemovitostí, kdy do dobrých detailů peněz na účtu (aktiva pozůstalosti) dohoda řešena nebyla. Soud má za to, že tyto rozpory mohou být skutečně dány tím, že sourozenci neřešili dohodu do všech detailů, jak ostatně ve své výpovědi uvedla i [jméno] [příjmení]. I v jejich následných čestných prohlášeních pak obě svědkyně připustily, že ostatní menší podíly na nemovitostech sourozenci podrobně neřešili, neřešili ani zůstatky na bankovních účtech, apod. Stejně tak se uvedené výpovědi rozcházely ve lhůtě k plnění. Svědci shodně uváděli, že mezi sebou se měli vyrovnat po skončení dědického řízení, nebylo stanoveno přesné konkrétní datum, tato doba však byla odvozena od prodeje výše uvedených nemovitostí (spoluvlastnických podílů a družstevního podílu v SBD). Obě sestry účastníků sice vypověděly a v čestném prohlášení pak uvedly, že k plnění mezi všemi sourozenci mělo dojít v roční lhůtě, jak bylo uvedeno v usnesení o dědictví po jejich otci [celé jméno žalovaného], avšak ve svých výpovědích současně připustily, že se konkrétně o tomto termínu (všichni) nebavili, že spíše ony samy očekávaly, že se žalovaný se žalobcem vyrovná ve stejné lhůtě jako s nimi. Soud má tedy za to, že dohoda uzavřená mezi všemi sourozenci je platná pokud se týká ujednání, že po prodeji družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], spoluvlastnického podílu o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] v části obce Babí na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] a spoluvlastnických podílů o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec], si celkovou prodejní cenu, kterou obdrží, rozdělí žalovaný, žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] stejným dílem. Pokud se dohoda dotýká dalšího majetku vzešlého z dědictví, pak v této části soud hodnotí dohodu jako neplatnou právě pro její neurčitost, když sami účastníci této dohody jasně a dostatečně určitě nevymezili a neupřesnili, zda a popř. jaká výše tohoto majetku bude zohledněna pro výpočet čtyř rovných dílů. Soud v tomto směru upřednostnil výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy jako celku, když má za to, že část právního jednání, které soud shledal platným lze od ostatního obsahu oddělit a i s ohledem na okolnosti, za kterých smlouva mezi účastníky tohoto řízení, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla uzavřena lze předpokládat, že by k danému právnímu jednání došlo i bez této neplatné části, když bylo vůlí zmiňovaných se spravedlivě mezi sebou vypořádat. Co se týče tvrzené lhůty k plnění do 1 roku od právní moci usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 23.11.2018, č.j. [číslo jednací], tedy do 23.11.2019, pak soud k tomuto uvádí, že bylo prokázáno, že lhůta k plnění byla odvozena od uskutečnění prodeje shora uvedených spoluvlastnických podílů na nemovitostech a družstevního podílu v SBD. Dle názoru soudu naopak nebylo prokázáno, že by si účastníci smlouvy sjednali roční lhůtu k plnění odvozenou od lhůty sjednané v rámci pozůstalostního řízení o [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]), když i obě svědkyně v rámci svých výpovědí připustily, že tato lhůta spíše vycházela z očekávání samotných svědkyň, které měly za to, že se všichni vyrovnají ve stejné lhůtě.

40. Žalobce, žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] si tedy dle dohody po prodeji družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec], k němuž se vztahuje právo nájmu družstevního bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], spoluvlastnického podílu o velikosti ½ vzhledem k celku na pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] v části obce Babí na tomto pozemku stojící, v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] a spoluvlastnických podílů o velikosti ¼ vzhledem k celku na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec], měli rovným dílem rozdělit částku v celkové výši [částka]. Jak bylo uvedeno výše, dne [datum] uzavřel žalovaný s [jméno] [příjmení] Smlouvu o převodu družstevního podílu, jejímž předmětem byl úplatný převod zmiňovaného družstevního podílu, a to za sjednanou cenu [částka]. Tato částka byla žalovanému uhrazena dne [datum]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej výše zmiňovaných spoluvlastnických podílů, a to za kupní cenu ve výši [částka]. Tato částka byla žalovanému uhrazena ze strany kupujícího dne [datum]. S ohledem na uvedené by tak každému ze sourozenců vzniklo po [datum] právo na částku 471 250 Kč odpovídající výši jeho podílu. Soud však nemůže odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný již dle usnesení ze dne 23.11.2018, č.j. [číslo jednací] dne 22.11.2019 uhradil [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každé částku 500 000 Kč. Na základě ústní dohody uzavřené mezi všemi čtyřmi sourozenci by se však po prodeji výše uvedených spoluvlastnických podílů a družstevního podílu v SBD měli vypořádat stran částky [částka] rovným dílem, když i [jméno] [příjmení] ve výpovědi uvedla, že předpokládali, že prodejní cena bude vyšší než cena stanovená notářkou, z toho vycházela i částka pro vypořádání podílu obou sester, každé 500 000 Kč, toto potvrzovala i [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pak dále uváděla, že dohoda byla taková, že kdyby se majetek prodal za méně, přesto by se prodejní hodnota vydělila 4 a všichni by dostali tuto ¼ a tedy i obě sestry by dostaly menší částku. [jméno] [příjmení] pak ve výpovědi uvedla, že před notářkou rovnost podílů i s ohledem na vyrovnání všech čtyř sourozenců nepočítali, pokud by se žalobce se žalobcem srovnal i ona se sestrou by byly ochotny žalobci určitou částku doplatit. To mimo jiné znamená, že v případě nižší prodejní ceny než byla sourozenci očekávána by se i obě sestry se žalobcem a žalovaným musely dle dohody srovnat a jejich podíly dorovnat. Jelikož celková prodejní cena činila„ pouze“ [částka] a žalovaný ještě před prodejem uhradil oběma sestrám částku 2x [částka], nemůže žalobce dle názoru soudu požadovat celou žalovanou částku 469 701 Kč na žalovaném. Žalovanému po prodeji s odečtením částky 2x 500 000 Kč zbyla částka 885 000 Kč, obě sestry disponují každá částkou 500 000 Kč. Tyto finanční prostředky si po [datum] měli všichni čtyři sourozenci dle dohody rozdělit rovným dílem. Proto soud přiznal žalobci právo„ pouze“ na ½ z částky 885 000 Kč. Ve zbylé části žalovaného nároku soud s ohledem na dohodu účastníků neshledal žalobu důvodnou, když rozdílu mezi žalovanou částkou a částkou přiznanou tímto rozhodnutím by se žalobce měl domáhat vůči svým sestrám.

41. S ohledem na výše uvedené soud pohledávku ve výši ½ z částky 885 000 Kč, tedy částku 442 500 Kč uložil žalovanému splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu (výrok I.). Vy zbylé části 27 201 Kč a požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl (výrok II.)

42. Nad výše uvedené soud považoval za vhodné vyjádřit se k námitkám žalovaného vzneseným v průběhu daného řízení ve vztahu ke svědeckým výpovědím [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a účastnického výpovědi žalobce. Žalovaný jednak poukazoval na rozpory ve výpovědích, kdy svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uváděl, že pohřeb [celé jméno žalovaného] (narozeného [rok]) se konal [datum], když ve skutečnosti došlo ke zpopelnění těla zemřelého bez obřadu, a to dne [datum] nebo na skutečnost, že tento svědek vypověděl, že [jméno] na Slovensku nedopadl z důvodu, že žalovaný se omluvil s ohledem na svoji finanční situaci, když však dle e-mailu ze dne [datum] žalobce napsal [jméno] [příjmení], že ubytování na Slovensku je plné. Soud v tomto směru poukazuje na to, že svědek ve své výpovědi uvedl, že pohřeb proběhl v září 2018, tuší, že snad [datum]. Sám svědek tedy připustil, že toto datum si nepamatuje přesně. Dále je třeba upozornit, že i žalobce vypověděl, že jakési rozloučení s [celé jméno žalovaného] (narozeným 1950) proběhlo uložením urny do hrobu. Pakliže svědek nesprávně uvedl termín pohřeb namísto rozloučení uložením urny do hrobu a dále uvedl jiný důvod zrušení [jméno] 2018 na Slovensku, pak má soud za to, že tyto nepřesnosti nemohou mít vliv na výše uvedené rozhodnutí soudu v této věci. Soud zdůrazňuje, že o dohodě mezi sourozenci nevypovídal jen tento svědek, ale i obě sestry žalovaného. Navíc v tomto směru svědek sám uvedl, že u samotného uzavření dohody nebyl, informovala ho o ní jeho manželka [jméno] [příjmení].

43. Namítal-li žalovaný, že žalobce vypověděl, že [celé jméno žalovaného] (narozený [rok]) zemřel v dopoledních hodinách, avšak dle chorobopisu a listu o prohlídce zemřelého zemřel tento až ve 14:08 hodin, pak soud i k tomuto uvádí, že tento čas v posunu pár hodin nemůže mít vliv na výše uvedené rozhodnutí soudu v této věci. Žalobce sice uváděl, že otec zemřel v dopoledních hodinách, nicméně o schůzce všech čtyř sourozenců, která proběhla v tento den, tedy [datum], vypověděl, že přesný časový horizont, kdy se v bytě žalovaného všichni sešli si nevybavuje. Přesně si nevybavil, ani zda žalovaný dorazil již dopoledne do nemocnice či zda se s ním sešli až v jeho bytě. [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že se všichni sourozenci sešli [datum] v [obec], a poté co opustili nemocnici šli společně k žalovanému, kde řešili záležitost pohřbu a majetku. Svědkyně uvedla, že s ohledem na vypětí si tuto událost pamatuje jako dnes. I svědek [jméno] [příjmení] potvrzoval, že ho manželka o dohodě sourozenců informovala v den [datum], kdy se vlakem z [obec] vrátila.

44. Pokud žalovaný namítal k incidentu, který se odehrál před dveřmi žalovaného v únoru 2019 a o kterém ve výpovědi hovořila [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (že žalovaný strčil do [jméno] [příjmení] a ta spadla o pár schodů), to, že sama [jméno] [příjmení] ve výpovědi uvedla, že si nepamatuje, zda ještě v únoru 2019 byla v bytě po otci [celé jméno žalovaného], pak soud k tomuto uvádí, že svědkyně [jméno] [příjmení] byla dotazována na svoji přítomnost v bytě otce, nikoliv přímo na incident, který se odehrál u žalovaného. Ostatní uvedení svědci tento incident shodně popisovali. Soud však poukazuje na to, že tento incident se měl odehrát až po uzavření dohody mezi sourozenci a tento okamžik byl ve výpovědích zmíněn spíše jak zlomový ve vztahu sourozenců. Ostatně skutečnost, že po únoru 2019 přerušil žalovaný a jeho manželka vztahy s [jméno] [příjmení] potvrzovala ve své výpovědi i [jméno] [příjmení]. Tato svědkyně sice vyloučila jakýkoliv atak ze strany žalovaného, avšak také sama uvedla, že u nich (přede dveřmi) obě sestry skutečně byly. I kdyby [jméno] [příjmení] vnímala setkání u žalovaného v únoru 2019 jinak či mu nepřikládala takovou váhu jako ostatní svědci či pouze nechtěla na tento poukazovat, když jde o spor mezi sourozenci, pak samotná skutečnost, že se tato svědkyně o tomto setkání vůbec nezmínila a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ho vnímali vyostřenějším způsobem, nemůže vést soud k názoru o nevěrohodnosti těchto zmiňovaných svědků. [příjmení] způsobem soud nahlíží na neshody ve výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalobce v tom směru, zda o incidentu žalobce sestry informovaly osobně, poté co se vrátili do bytu po otci a tedy žalobce sám dorazil do bytu také či zda ho o tom informovali telefonicky.

45. Namítal-li žalovaný na další rozpor ve výpovědi žalobce stran toho, že žalobce uvedl, že nebyl organizátorem [jméno] 2018 ať by probíhal kdekoliv, když v tomto směru žalovaný poukazoval právě na e-mail ze dne [datum] zaslaný [jméno] [příjmení], ve které žalovanému sděluje, že žalobce psal, že ubytování na Slovensku je plné, pak soud k tomuto uvádí, že daný e-mail sám o sobě neprokazuje, že by žalobce [jméno] v roce 2018 pro všechny sourozence organizoval. Z ostatních výpovědí svědků, a to i z výpovědi [jméno] [příjmení] pak bylo prokázáno, že žalobce [jméno] 2018 v bytě otce, kde se nakonec uskutečnil, netrávil.

46. Namítal-li žalovaný, že svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi nepravdivě uvedla, že s ní žalovaný přestal komunikovat, když v tomto směru poukázal na listinu prokazující hovor v trvání 37 minut, pak soud k tomuto uvádí, že svědkyně uvedla, že po incidentu začátkem roku 2019 de facto veškerá komunikace mezi nimi (žalovaným a svědkyní) skončila. [jméno] svědkyně však dále uvedla, že se žalovaným občas v kontaktu byla, kdy naposledy mu volala v červnu 2020, když byla v lázních s tím, že jede do [obec]. Žalovaný byl však nepříjemný a poté už se o žádný kontakt nepokusila. Svědkyně tedy netvrdila, že by v průběhu roku 2019 (konkrétně [datum], kdy proběhl telefonický hovor dle listiny na č.l. 111 spisu) s žalovaným nikdy telefonicky nemluvila. Taktéž namítal-li žalovaný, že svědkyně si nepamatovala, že by žalovanému hlídala dne [datum] děti, když v tomto směru poukazoval na SMS komunikaci mezi svědkyní a manželkou žalovaného na [číslo listu] spisu, pak soud k tomuto uvádí, že z této SMS komunikace skutečně vyplývá, že svědkyně dne [datum] ve 12:00 hodin nabídla manželce žalovaného, že jí pohlídá děti, když v [obec] bude okolo 15:30 až 16:00 hodin. Manželka žalovaného svědkyni odpověděla, že se u nich může stavit, že ona sama bude doma v 16 hodin a že si popovídají. Tato samotná komunikace však dle názoru soudu neprokazuje, že by svědkyně nakonec děti žalovanému hlídala (když navíc dle SMS komunikace měla být manželka žalovaného již také doma) či zda u žalovaného vůbec toho dne byla. Soud navíc poukazuje, že svědkyně nabízela hlídání v den [datum] ve 12 hodin s tím, že v [obec] bude až odpoledne nikoliv na den [datum], kdy bylo jednáno o pozůstalosti po [celé jméno žalovaného] (narozeném 1950) u notářky. Svědkyně totiž dne [datum] prokazatelně byla v [obec] u notářky již v dopoledních hodinách, když jednání skončilo v 11:30 hodin. O tomto jednání u notářky byla svědkyně jakožto dědic jistě dopředu notářkou řádně vyrozuměna, proto se jeví nelogicky, že by se snad zpráva o jejím příjezdu do [obec] kolem 16 hodiny měla vztahovat ke dni [datum].

47. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 94,2 % - rozsudkem přiznaná částka 442 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 442 500 Kč od [datum] do zaplacení (pro účely nákladů řízení a vyjádření úspěchu a neúspěchu ve věci počítáno do data vyhlášení rozsudku, tedy do [datum]). Naopak v části, ve které byla žaloba zamítnuta, tedy co do částky 27 201 Kč a zákonného úroku z prodlení ročně z částky 27 201 Kč od [datum] do zaplacení (pro účely nákladů řízení a vyjádření úspěchu a neúspěchu ve věci opět počítáno do data vyhlášení rozsudku, tedy do [datum]), byl žalobce neúspěšný (5,8 %). Žalobci vznikly náklady v celkové výši 163 276 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 18 789 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 132 340 Kč, tj. za 13 úkonů právní služby po 10 180 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ve věci samé (doplnění tvrzení a důkazů) ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (přesahující 2 hodiny), písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (přesahující 2 hodiny), vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a písemný závěrečný návrh ve věci samé ze dne [datum], 13 režijních paušálů za 13 úkonů právní pomoci po 300 Kč, ztráty času v celkové výši 3 200 Kč za 32 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 5 047 Kč (žalobce ve vyúčtování chybně uváděl sazbu základní náhrady vozidla ve výši 4,10 Kč km, když právně dle uvedené vyhlášky je ve výši 4,40 Kč km) za 4x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 4x 214 km) [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,5 l [číslo] km a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Jelikož byl žalobce úspěšný ve výši 94,20 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 88,40 % (94,20 % - 5,80 %), tedy ve výši 144 336 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.