64 C 11/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 6 318 000 Kč s příslušenstvím (půjčka) I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku 6 318 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 679 050,79 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradě nákladů řízení částku 23 893 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 6 334 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tak, že žalovaní si na základě smlouvy o bezúročné půjčce ze dne , datum, postupně půjčili od , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , jméno FO, , adresa, , finanční částku v celkové výši 6 512 000 Kč, přičemž tuto částku měli žalovaní splácet ve splátkách a ke splacení mělo dojít nejpozději , datum, . Půjčená částka byla žalovaným vyplácena průběžně v různých částkách již od roku 2007 a po dosažení celkové výše 6 512 000 Kč spolu , jméno FO, a žalovaní uzavření smlouvu o bezúročné půjčce. Žalovaní z dluhu uhradili celkem , hodnota, Kč. , jméno FO, se žalobce domáhá částky 6 334 000 Kč. Dne , datum, postoupila , jméno FO, smlouvou o postoupení pohledávky pohledávku za žalovanými na žalobce. Toto postoupení bylo žalobcům řádně oznámeno. Zbývající dluh nemají žalovaní vůli splatit.

2. Okresní soud v Náchodě vydal dne , datum, platební rozkaz, č. j. , Anonymizováno, , který byl zrušen v důsledku podání odporu žalovanými dne , datum, . V něm žalovaní uvedli, že nárok žalobce neuznávají. S původní věřitelkou , jméno FO, , sestrou žalovaného 1, nikdy písemnou smlouvu o půjčce neuzavřeli. Žalobce neprokázal, že by , jméno FO, vůbec půjčila požadovanou částku žalovaným. S , jméno FO, byla ústní dohoda taková, že peníze, které žalovaným půjčila, budou žalovaní splácet částkami ve výši 5 000 Kč a poté 8 000 Kč, než bude celý dluh uhrazen. Částku 8 , Anonymizováno, žalovaní plní i nadále. Samotná výše dluhu pak ani není správná, jelikož neodpovídá částkám, které žalovaným , jméno FO, půjčila.3. , jméno FO, vyjádření žalovaných reagoval žalobce replikou, kde uvedl, že dne , datum, žalovaní uzavřeli smlouvu o půjčce na částku 1 810 000 Kč s , jméno FO, . Žalovaní tak s , jméno FO, uzavírali smlouvy opakovaně. Podpisy na smlouvě o půjčce ze dne , datum, jsou podpisy žalovaných. Je nesmyslné, aby , jméno FO, půjčila tak vysokou částku se splátkami ve výši 8 000 Kč, jelikož splatit dluh by trvalo 66 let.

4. Dne , datum, vzal žalobce co do částky 16 000 Kč žalobu zpět, jelikož žalovaní uhradili další dvě splátky po 8 000 Kč. Žalovaným tak dle žaloby zbývá uhradit 6 318 000 Kč.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalované k úhradě částky 6 350 000 Kč, a pakliže žalovaní dlužnou částku neuhradí, obrátí se na soud.

7. Vyjádřením ze dne , datum, na č. l. 11 a dopisem ze dne , datum, na č. l. 12 má soud za prokázané, že žalovaní žalobci sdělili, že smlouva o postoupení pohledávky neodpovídá dohodě s , jméno FO, . Žádnou smlouvu s ní neuzavřeli. Dohoda byla pouze ústní na splátkách ve výši 8 000 Kč měsíčně. Nesprávné je i datum vrácení půjčky ze dne , datum, . Splátky budou žalovaní v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávky zasílat na účet žalobce.

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, na č. l. 13 a smlouvou o postoupení pohledávky na č. l. 21 a 22 má soud za prokázané, že , jméno FO, postoupila pohledávky za žalovanými na žalobce.

9. Přehledem plateb na č. l. 14 a 15 spisu má soud za prokázané, že ze strany žalované 2 docházelo nejméně v období od března 2018 do ledna 2020 k pravidelným, obvykle měsíčním, platbám na účet , jméno FO, . Nejčastěji ve výši 8 000 Kč, jindy však i ve výši 4 000 Kč, 3 000 Kč nebo 5 000 Kč.

10. Smlouvou o půjčce ze dne , datum, na č. l. 23 a 24 spisu má soud za prokázané, že , jméno FO, a žalovaní měli uzavřít smlouvu, dle které , jméno FO, půjčila od roku 2007 do , datum, částku 6 512 000 Kč. Žalovaní se měli zavázat k jejímu splacení do , datum, . Smlouva obsahuje čtyři podpisy nadepsané pouze slovy „podpis věřitele“, „podpis dlužníka“ a „svědci“. Ohledáním smlouvy má soud za prokázané, že se smlouva skládá ze dvou listů, jednostranně potištěných, které byly soudu předloženy odděleně. , jméno FO, 1. straně je v pravém horním rohu zabílen text psaný propisovací tužkou. , jméno FO, druhé straně jakékoliv číslování chybí. V levém horním rohu obou stran jsou stopy po sešití kancelářskou svorkou, která byla vyjmuta. , jméno FO, 1. straně se pod těmito stopami nachází jasná stopa po dalším sešití kancelářskou svorkou. , jméno FO, 2. straně takovéto sešití nemá adekvátní odraz.

11. Smlouvou o půjčce finančních prostředků ze dne , datum, má soud za prokázané, že , jméno FO, a žalovaní měli uzavřít smlouvu o půjčce na částku 1 810 000 Kč, přičemž žalovaní mají částku splatit dle dohodnutého splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Smlouva obsahuje tři podpisy nadepsané jako „, jméno FO, a , jméno FO, , Anonymizováno, “ a „, jméno FO, “.

12. Znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ze dne , datum, , vypracovaným znalcem , jméno FO, , má soud za prokázané, že v případě sporného podpisu žalovaného 1 ve znění „, jméno FO, “ na originále smlouvy o půjčce ze dne , datum, je pravděpodobnější, že je pravým vlastnoručním podpisem žalovaného 1. V případě sporného podpisu žalované 2 ve znění „, jméno FO, “ na originále smlouvy o půjčce ze dne , datum, je pravděpodobnější, že je to padělek, než že by to byl pravý vlastnoruční podpis žalované 2. V případě sporného podpisu žalovaného 1 ve znění „, jméno FO, “ na originále smlouvy o půjčce finančních prostředků ze dne , datum, je pravděpodobné, že je pravým vlastnoručním podpisem žalovaného 1. V případě sporného podpisu žalované 2 ve znění „, jméno FO, “ na originále smlouvy o půjčce finančních prostředků ze dne , datum, je pravděpodobnější, že je pravým vlastnoručním podpisem žalované 2.

13. Výslechem znalce , jméno FO, má soud za prokázané, že znalec odkázal na znalecký posudek a zopakoval závěry v něm uvedené. Předmětné listiny zkoumal pouze z hlediska písmoznaleckého. Pokud by znalec dostal pouze podpisy žalovaného 1 ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, a smlouvy o půjčce finančních prostředků ze dne , datum, , tak by nedokázal přesně určit, že oba podpisy učinila stejná osoba. Podpis žalovaného 1 na smlouvě o půjčce ze dne , datum, je dle znalce velmi obtížně zpracovatelný, nicméně díky prvkům dynamického tlaku tohoto podpisu ve srovnání s dalšími podpisy žalovaného 1 došel znalec k závěru, že je pravděpodobnější, že jde o pravý podpis žalovaného 1. U obou žalovaných byla úroveň vnitřní variability jejich podpisů velmi vysoká. Sklon písma je jedno z nejvariabilnějších hledisek. Vzorové podpisy žalovaného 1 se vyznačovaly nízkou variabilitou a vysokou strohostí.

14. SMS komunikací na č. l. 233 až 254 má soud za prokázané, že , jméno FO, a žalovaný 1 vzájemně komunikovali pomocí SMS od září do prosince o splácení blíže nespecifikovaného dluhu a o navýšení splátek. Počínaje datem , datum, se vzájemná komunikace týká podepsání blíže nespecifikované smlouvy o půjčce, kdy , jméno FO, naléhá na žalovaného 1, aby zajistil svůj podpis a podpis žalované 2 na blíže nespecifikované smlouvě o půjčce. Vzájemná komunikace končí v prosinci 2018, kdy , jméno FO, urguje podpis této blíže nespecifikované smlouvy.

15. Usnesením , právnická osoba, o odložení věci, č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, a souvisejícím policejním spisem má soud za prokázané, že policejní orgán trestní věc podezření ze spáchání zločinu maření spravedlnosti podle § 347a trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel, odložil. K věci podala vysvětlení , jméno FO, , která uvedla, že v minulosti za ní chodil její bratr žalovaný 1, který chtěl půjčovat finanční prostředky. Poprvé mu půjčila okolo roku 2000 a byla to částka okolo 100 až 150 tisíc korun. Opakovaně mu v průběhu let půjčovala finanční prostředky v různých výších. , jméno FO, půjčky nebyly sepisovány žádné písemné smlouvy ani jiné písemné doklady, mezi , jméno FO, a žalovaným 1 panovala důvěra. Někdy v roce 2017 nebo 2018 se od žalovaného 1 dozvěděla, že se chce rozvést, proto bratrovi sdělila, že sepíšou smlouvy, aby bylo možné jeho a dluhy žalované 2 zahrnout do jeho vypořádání SJM. Žalovaný 1 s tímto souhlasil a řekl, že smlouvu podepíše. Došlo tedy k sepsání smlouvy a její přeposlání e-mailem nebo osobně v obálce anebo na recepci , Anonymizováno, . Smlouvu , jméno FO, sepsala dne , datum, a podepsala ji až když se jí vrátila od žalovaných podepsaná, a to samé učinila i její dcera, která je na smlouvě uvedena jako svědek. Bylo ujednáno, že celý dluh bude splacen do , datum, v pravidelných a mimořádných splátkách. Žalovaný 1 posílal , jméno FO, průběžně 5 000 Kč měsíčně a později 8.000 Kč měsíčně, a to i po dobu platnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že uplynula splatnost půjčky, a tato dosud nebyla splacena, domluvila se se svým zetěm (žalobcem), že na něho postoupí pohledávku a on to celé vyřídí, neboť jí bylo nepříjemné se s bratrem soudit. Do té doby, než pohledávku postoupila, několikrát bratra o splacení dluhu urgovala. K věci podal vysvětlení žalobce, který uvedl, že se přibližně před 5 lety účastnil rodinného oběda v restauraci v , adresa, , Anonymizováno, , kde zaslechl rozhovor mezi , jméno FO, a žalovanou 2. Bavili se o nějaké půjčce a paní , jméno FO, dost na žalovanou 2 naléhala s vrácením. Jednalo se řádově o miliony korun. Žalobce se poté , jméno FO, zeptal, o co se jednalo, a ona mu odpověděla, že se jedná o půjčku ve výši 6,5 milionu korun, na kterou má potvrzení a výpisy z bank. S ohledem na rodinné vazby se žalobce , jméno FO, nabídl, že pohledávku může vymáhat u soudu on, pokud by mu ji postoupila. Došlo k sepsání smlouvy o postoupení pohledávky a podání žaloby u soudu. Ve věci podala vysvětlení , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , která uvedla, že poznává smlouvu o bezúročné půjčce. U podpisu smlouvy žalovanými přímo nebyla, podepisovala ji až v době, kdy už byla opatřena podpisy žalovaných a podepisovala ji současně s , jméno FO, , svojí matkou, která ji o to požádala, protože formulář, který použila, byl opatřen i kolonkou s podpisovou doložkou svědka. , jméno FO, jedné rodinné oslavě před několika lety se její matka , jméno FO, s žalovanou 2 bavila o nějaké půjče, kterou měla poskytnout a žalovaní ji měli splatit. Její matka naléhala na splacení půjčky. Řádově se mělo jednat o miliony. Tuto pohledávku pak řešila matka s žalobcem, který to měl řešit právní cestou. Ve věci podal vysvětlení žalovaný 1, který uvedl, že od své sestry měl půjčku ve výši 600 000 Kč. Tuto měli na základě ústní dohody, kdy jedna strana byla jeho sestra , jméno FO, a druhá strana byl on a jeho bývalá manželka (žalovaná 2). Jednalo se o bezúročnou půjčku na rekonstrukci domu a nákup vozidla. , jméno FO, půjčce se domluvili v roce 2014. Splácet tuto půjčku s manželkou začali asi v roce 2016. To, že půjčka bude splácena později, bylo se sestrou dohodnuto. Splatnost půjčky byla asi 10 let s tím, že budou posílat pravidelné splátky ve výši 8 000 Kč měsíčně. První rok byla však dohoda taková, že se bude splácet měsíčně 5 000 Kč. , jméno FO, měla z podnikání dostatek finančních zdrojů a oni s manželkou na tom nebyli nejlépe. Sestra jim darovala částku 5 912 000 Kč. S půjčkou 600 000 Kč je tato částka celkem , hodnota, Kč. Tato částka odpovídá částce uvedené na smlouvě o bezúročné půjčce. V případě částky 5 912 000 Kč se nejednalo o půjčku a nikdy takovou smlouvu nepodepsal ani on ani jeho bývalá žena. Půjčka byla pouze těch 600 000 Kč. Uvedený dar jim byl sestrou darován postupně v různých částkách během několika let, a to jednak na účet a jednak i hotově. Jednalo se o období asi 4 až 8 let. , jméno FO, dar nebyl sepsán žádný dokument. K dohodě došlo pouze ústní formou. V roce 2019 se sestrou řešil to, že se chce nechat rozvést. Ihned potom po něm chtěla sestra peníze vrátit, a to nejen půjčku, ale také dar. Chtěla po něm podepsat smlouvu o bezúročné půjčce na částku 6 512 000 Kč, což odmítal s tím, že takto domluveni nebyli. Půjčku 600 000 Kč splácí. Žádnou smlouvu o půjčce ale nepodepisoval. Po nějaké době mu volala bývalá žena , jméno FO, , že ji přišla smlouva o bezúročné půjčce a se všemi podpisy, tedy jeho i bývalé ženy, sestry a nějakého svědka. Podpis svědka je nečitelný a neví, kdo by to mohl být, když u žádného podpisu nebyl a nic nepodepisoval. Tuto smlouvu zkoumal také znalec z písmoznalectví, který uvedl, že podpis jeho ženy je s největší pravděpodobností falsum a u jeho podpisu uvedl, že pravděpodobně jeho podpis to je, ale jistotu nemá. Originál smlouvy o bezúročné půjčce viděl až u soudu v Náchodě, kdy smlouva je o dvou listech, každý list má jiný rozměr, listy k sobě nejsou sešité, ale na druhém listu smlouvy jsou však patrné stopy po sešívačce a na prvním listu je zabělené pořadové číslo. V případě, že by na základě výše uvedené smlouvy peníze zaplatil, tak by mu vznikla škoda ve výši 5 912 000 Kč. Ve věci podala vysvětlení žalovaná 2, která uvedla, že s bývalým manželem (žalovaným 1) bydleli v , adresa, , jméno FO, jim v minulosti půjčila částku okolo 2 milionů korun, o čemž byla řádně sepsána smlouva a půjčka řádně splacena. Někdy mezi lety 2011 až 2014 začínali podnikat v oboru , Anonymizováno, společně s manželem. V několika platbách si s manželem od , jméno FO, půjčili částku v celkové výši 600 000 Kč. Jednalo se o ústně sjednanou půjčku, přičemž se zavázali splácet nejdříve po 3 000 Kč měsíčně a postupem času se měsíční splátka zvedla na 5 000 Kč, respektive 8 000, Kč a to tak, aby celá částka byla splacena do 10 let. Spláceli přibližně od roku 2015 až 2017. , jméno FO, jim v nepravidelných intervalech posílala různé částky na účet, ale jednalo se o dar, kdy , jméno FO, uvedla, že peníze má, a že je ráda, že jim peníze může dát. V žádném případě se nejednalo o další půjčku. Přesnou výši darovaných peněz nebyla schopen uvést. Ve věci byl vyžádán originál soudu předloženého dokumentu označeného jako smlouva o půjčce, který byl podroben odbornému zkoumání znalcem z oboru kriminalistika, odvětví technické zkoumání dokladů a písemností. Ze závěru uvedeného zadaného znaleckého posudku je zjištěno, že oba listy předložené smlouvy byly po dobu, jejíž hranici nelze stanovit, spojeny kancelářskou skobkou, která je odstraněna. List prvý byl navíc po nezjištěnou dobu připojen kancelářskou skobkou k jinému, ke zkoumání nezaslanému listu (listům). , jméno FO, základě tohoto lze stanovit, že list s nadpisem "smlouva o půjčce" tvořil po nezjištěnou dobu celek s jiným listem. , jméno FO, základě rozboru tiskového obrazu listů smlouvy lze stanovit s velkou pravděpodobností, že listy smlouvy nebyly vytištěny během jednoho tiskového procesu. V jakém pořadí byly tištěny, stanovit nelze. V listině nebyly nalezeny známky toho, že by byl text dodatečně vytištěn k podpisům dlužníků. Charakter povrchu volných tonerových částic, které se nacházejí v podpisech na listě uvedených, odpovídá tomu, že list s ručními záznamy byl podepsán až po vytištění textu nad nimi. Listy smlouvy mohly být tištěny na tomtéž tiskovém zařízení, ale s velkou pravděpodobností nebyly tištěny v rámci jednoho tiskového procesu. Oba předložené listy mají skupinově shodné vlastnosti. Soudem předložený dokument nadepsaný jako smlouva o bezúročné půjčce byl podroben znaleckému zkoumání z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma. Z uvedeného posudku bylo zjištěno, že nelze objektivně rozhodnout, zda se jedná v případě podpisu žalovaného 1 na smlouvě ze dne , datum, o pravý podpis, či se jedná o podpis padělaný se snahou o nápodobu pravého podpisu. Ke stejnému závěru znalec dospěl i v případě podpisu žalované 2 na daném dokumentu. Znalec dále upozornil na svá zjištění provedená mikroskopickým zkoumáním, jako je perforace po kancelářských sponkách, rozdílné bělosti obou listin a rozdílné černi. Policejní orgán má za to, že smlouva o půjčce ze dne , datum, vznikla za ne zcela standartních okolností, když i dle vyjádření , jméno FO, měl být rozeslán stranám k podpisu a následně vracen zpět. Nikdo neviděl nikoho dalšího dokument podepisovat, tedy nikdo z účastníků řízení nemůže bezpochyby tvrdit, že jej ten druhý sám a dobrovolně podepsal. Zcela bezvýznamně se pak na dokumentu jeví podpis svědka – , jméno FO, , která se i dle své výpovědi neúčastnila podpisu daného dokumentu, nebyla přítomna, a tedy ani svědkem toho, že by daný dokument podepisovali žalovaní. Viděla pouze dokument podepisovat svou matku , jméno FO, . Provedeným prověřováním se nepodařilo zjistit, za jakých okolností a kde byl dokument tištěn. Žalovaní shodně uvádějí, že dokument neviděli a nepodepisovali. Policejním orgánem přibraný znalec z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma však pravost jejich podpisu nepotvrdil, ani nevyvrátil. , jméno FO, uváděla, že smlouvu jmenovaným zasílala k podpisu, avšak podepisovat dokument je neviděla, neboť oba dle jejího vyjádření byli v té době v cizině (a to každý ještě zcela na jiném místě), tudíž jim dokument přeposlala buď emailem, či ponechala na recepci.

16. Smlouvou o půjčce ze dne , datum, na č. l. 322 až 323 má soud za prokázané, že smlouvou téměř shodné úpravy jako je smlouva, na níž žalobce zakládá svůj nárok, se měli žalovaní zavázat k úhradě částky 6 512 000 Kč , jméno FO, do 10 let.

17. Soud zamítl důkazní návrhy žalobce na výslech , jméno FO, , její dcery , jméno FO, a zpracovatele odborného vyjádření z oboru kriminalistika, jelikož , jméno FO, i , jméno FO, byly vyslechnuty policejním orgánem v trestním řízení, a proto soud považuje další výslech za nadbytečný s odkazem na policejní spis – obsah podaných vysvětlení totiž nenasvědčuje tomu, že výslechem týchž svědků u jednání soudu by mohly být zjištěny skutečnosti relevantní pro právní posouzení věci. Ke stejnému závěru soud dochází i v případě zpracovatele odborného vyjádření z oboru kriminalistika, jelikož další zkoumání předmětné smlouvy o půjčce v důkazním řízení nepovažuje za nutné a zjištěný skutkový stav je pro rozhodnutí postačující.

18. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny právně relevantní skutečnosti pro projednávanou věc.

19. Provedené důkazy jsou s dále uvedenými výhradami ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. Za nevěrohodnou považuje soud smlouvu o půjčce ze dne , datum, na č. l. 23 a 24 spisu, což dále podrobně zdůvodňuje.

20. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

21. Žalovaný 1 je bratrem , jméno FO, . Ta měla po dobu několika let, nejméně od roku 2007, půjčovat bezúročně finanční obnosy v řádech desítek až stovek tisíc korun žalovaným, kteří byli v té době manžely. Žalovaní své závazky vůči , jméno FO, spláceli měsíčními splátkami ve výši 5 000 Kč a posléze 8 000 Kč. Tento právní vztah mezi , jméno FO, a žalovanými byl ujednán pouze ústně a nebyla vyhotovena žádná písemná smlouva. Celková částka, kterou měla , jméno FO, žalovaným půjčit, měla dosahovat výše 6 512 000 Kč. , jméno FO, se po několika letech, nejdéle v roce 2018, začala dožadovat vrácení dlužné částky a zvýšení splátek. Mezi oběma stranami pak mělo dojít k uzavření smlouvy o půjčce ze dne , datum, , kde se žalovaní zavázali splatit , jméno FO, dlužnou částku ve výši 6 512 000 Kč do , datum, . Žalovaní měli splátkami splatit celkem , hodnota, Kč. Celou dlužnou částku však odmítli splatit. , jméno FO, postoupila pohledávku na žalobce, který vymáhal pohledávku soudně. Již po zahájení řízení pak žalovaní uhradili další dvě splátky, čímž byla žaloba v rozsahu dalších 16 000 Kč vzata zpět a žalobce se tak po žalovaných domáhá zaplacení částky ve výši 6 318 000 Kč. Žalovaní však tvrdí, že jim , jméno FO, půjčila částku pouze ve výši 600 000 Kč a zbývající finanční prostředky byly dar. Ujednané splátky ve výši 8 000 Kč dále splácejí, žádnou smlouvu o půjčce ze dne , datum, s , jméno FO, neuzavřeli a pravost svých podpisů na této smlouvě sporují. Technickým zkoumáním smlouvy znalcem stanoveným policejním orgánem bylo zjištěno, že smlouva o půjčce ze dne , datum, vznikla za nestandardních podmínek. Oba listy smlouvy byly spojeny kancelářskou skobkou, která byla odstraněna. List prvý byl navíc původně připojen kancelářskou skobkou k jinému. List s nadpisem "smlouva o půjčce" tak nejspíše tvořil po nezjištěnou dobu celek s jiným listem. S velkou pravděpodobností nebyly listy smlouvy tištěny v rámci jednoho tiskového procesu. Znalec , jméno FO, stanovený soudem dospěl k závěru, že v případě sporného podpisu žalovaného 1 ve znění „, jméno FO, “ na originále smlouvy je pravděpodobnější, že je pravým vlastnoručním podpisem žalovaného 1. V případě sporného podpisu žalované 2 ve znění „, jméno FO, “ na originále smlouvy je pravděpodobnější, že je to padělek, než že by to byl pravý vlastnoruční podpis žalované 2. Znalec přibraný policejním orgánem pak došel k závěru, že v případě podpisu žalovaného 1 na smlouvě nelze objektivně rozhodnout, zda se jedná v případě podpisu žalovaného 1 o pravý podpis, či se jedná o podpis padělaný se snahou o nápodobu pravého podpisu. Ke stejnému závěru znalec dospěl i v případě podpisu žalované 2. Znalec dále upozornil na svá zjištění provedená mikroskopickým zkoumáním, jako je perforace po kancelářských sponkách, rozdílné bělosti obou listin a rozdílné černi.

22. Podle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

25. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

26. Soud v prvé řadě uvádí, že v rovině právní se jedná o spor vcelku jednoduchý, kdy se žalující strana domáhá zaplacení neuhrazené pohledávky, což dokládá příslušnou smlouvou a dalšími důkazy jako je například SMS komunikace či výpisy z bankovního účtu. Těžiště věci však neleží v rovině právní, nýbrž v rovině skutkové, kdy se jedna strana sporu snaží svůj nárok prokázat příslušnou písemnou smlouvou o půjčce ze dne , datum, , načež druhá strana reaguje tvrzením, že tuto smlouvu nikdy nepodepsala.

27. Pokud jde o tuto smlouvu, došel soud k závěru, že existenci žalovaného dluhu s její pomocí prokázat nelze. Pochybnosti v úvahách soudu totiž smlouva budí hned v několika ohledech. Listina nemá charakter listiny veřejné, a proto bylo na žalobci, aby ohledně její pravosti, jakož i ohledně dalších právně relevantních otázek, které jsou v listině obsaženy, nesl břemeno tvrzení a následně břemeno důkazní. V první řadě nelze odhlédnout od okolností podpisu smlouvy, jak je vylíčila , jméno FO, a její dcera , jméno FO, v policejním spise. Datum , datum, mělo být na smlouvě uvedeno již při jejím vytištění, takto nepodepsané vyhotovení smlouvy měla , jméno FO, odeslat žalovaným, ti měli vyhotovení podepsat a následně poslat zpět, načež mělo dojít k podpisu , jméno FO, a , jméno FO, jako svědkyní. Tento způsob uzavření smlouvy, ač neodporující ustanovením občanského zákoníku, je minimálně značně netransparentní a z hlediska potenciálního zneužití rizikový. Samotný podpis , jméno FO, jako svědkyně je pak už z této podstaty zbytečný, jelikož uzavření smlouvy oběma smluvními stranami přítomna nebyla a nesvědčí tudíž vůbec o ničem. Znění smlouvy pak odkazuje na starý občanský zákoník z roku 1964, který pozbyl platnosti několik let před jejím údajným uzavřením, a v kontextu velmi vysoké částky si nelze nevšimnout její stručnosti, kdy se toliko omezuje na dva listy o pouhých pěti článcích. To nelze nijak klást k tíži žalující straně, nicméně to minimálně poukazuje na velmi nízký standard opatrnosti v rovině znění smlouvy i procesu jejího uzavření. V tomto kontextu je nutné odkázat na základní soukromoprávní zásadu, jež prostupuje kontinentální úpravou civilního práva, vigilantibus iura scripta sunt, tedy že každý je povinen střežit a dbát na svá práva. Znaleckým zkoumáním policejním orgánem pak byl zjištěn minimálně pozoruhodný proces vzniku písemného vyhotovení smlouvy, ke kterému mělo dle vyjádření policejního orgánu dojít za nestandardních podmínek, což ostatně vedlo soud k přerušení řízení a podání trestního oznámení na neznámého pachatele pro spáchání zločinu maření spravedlnosti podle § 347a trestního zákoníku. Oba listy smlouvy byly po dobu, jejíž hranici nelze stanovit, spojeny kancelářskou skobkou, která je odstraněna a list prvý byl navíc po nezjištěnou dobu připojen kancelářskou skobkou k jinému neznámému listu. Listy smlouvy navíc nebyly vytištěny během jednoho tiskového procesu. K závěru, že by smlouvu o půjčce skutečně žalovaní uzavřeli, nepřispělo ani znalecké zkoumání jejich podpisů. Soudní znalec , jméno FO, uvedl, že v případě podpisu žalované 2 na smlouvě je pravděpodobnější, že se jedná o padělek. Pokud jde o podpis žalovaného 1, tak je dle znalce pravděpodobnější, že se jedná o pravý vlastnoruční podpis. V obou případech však k těmto závěrům znalec došel s určitou mírou pravděpodobnosti. Zkoumání policejním orgánem pak nepotvrdilo ani nevyvrátilo, že se jedná o pravé vlastnoruční podpisy žalovaných. Věrohodnost smlouvy je navíc dále oslabována existencí ještě další téměř identické smlouvy stejného data na č. l. 322 a 323 spisu, taktéž opatřenou údajnými podpisy žalovaných, která má žalovanou stranu zavazovat k úhradě totožného dluhu, tedy částky 6 512 000 Kč, do 10 let, konkrétně do , datum, . S ohledem na výše uvedené pochybnosti o autentičnosti předložené smlouvy o půjčce tak musel soud dojít k závěru, že pro prokázání žalobcem tvrzeného nároku je prakticky nepoužitelná, což soud zohlednil při jejím hodnocení jakožto důkazu podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

28. Dle názoru soudu není pochyb o tom, že mezi , jméno FO, na straně jedné a žalovanými na straně druhé došlo v průběhu let k transakcím finančních prostředků v řádech desítek až stovek tisíc korun, přičemž výsledná částka mohla dosáhnout i několika milionů korun. Stejně tak soud považuje za nesporné, že mezi oběma stranami došlo k ujednání splátek ve výši 8 000 Kč, byť mohla být tato výše zpočátku jiná. Z provedeného dokazování však soudu nevyplývá výše, čas, účel ani právní titul těchto transakcí od , jméno FO, k žalovaným. I kdyby , jméno FO, skutečně půjčila v uplynulých letech žalovaným částku v řádu milionů korun, přičemž nelze vyloučit ani skutečnost, že šlo z podstatné části o dar, tak tato skutečnost nebyla v tomto řízení jakkoliv prokázána. Ohledně finančních transakcí od , jméno FO, k žalovaným tak soud disponuje pouze SMS komunikací mezi , jméno FO, a žalovaným 1, která však neobsahuje jakoukoliv specifikaci, pokud jde o výši dluhu či splátek, výpisem z účtu , jméno FO, , jenž krom pravidelných splátek v období 2018 až 2020 taktéž nic neprokazuje, a výpověďmi osob z policejního spisu, které se však ohledně líčení okolností vzniku dluhu mezi , jméno FO, a žalovanými výrazně rozcházejí a tudíž ani z nich nelze vyvodit jednoznačné závěry o vymáhané pohledávce. I proto nebylo přistoupeno ke svědeckému výslechu , jméno FO, v tomto řízení, jelikož ten by dle názoru soudu nepřinesl pro rozhodnutí zásadní zjištění. Pokud jde o smlouvu o půjčce finančních prostředků ze dne , datum, , tak ani na základě této soud nemohl žalující straně byť jen částečně vyhovět, jelikož dle jeho názoru není v kontextu zjištěného skutkového stavu věci 17 let stará smlouva sama o sobě dostatečným podkladem pro nepochybný závěr o dluhu co do jeho pravosti a výše či zda již nedošlo k jeho splacení, přičemž na této smlouvě žalující strana ani tvrzený nárok nestaví.

29. V souladu s § 120 o. s. ř. nese důkazní břemeno primárně strana žalující a výsledkem jeho unesení by měl být zjištěný skutkový stav bez důvodných pochybností dle § 153 odst. 1 o. s. ř. Právě tyto důvodné pochybnosti soudu se ani veškerým provedeným dokazováním nepodařilo rozptýlit. , jméno FO, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšní žalovaní mají proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 679 050,79 Kč. Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (33 660 Kč za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě , hodnota, Kč a 33 580 Kč při tarifní hodnotě , hodnota, Kč po částečném zpětvzetí žaloby), při zastupování dvou žalovaných poníženo o 20 % (§ 12 odst. 4 AT), tj. na 26 928 Kč při tarifní hodnotě , hodnota, Kč a 26 864 Kč při tarifní hodnotě po částečném zpětvzetí žaloby. Za 10 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ke znaleckému posudku ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , replika k vyjádření žalobce ze dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, – tak náleží odměna , právnická osoba, x 26 928 + 2 x 8 x 26 864, tj. 537 536 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaných ve výši 10 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 3 000 Kč, dále náhrada za promeškaný čas za 72 půlhodin (72 x 100 Kč) za šest cest osobním automobilem dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 7 200 Kč a dále náhrada cestovních nákladů při celkovém počtu 906 najetých km v celkové výši 13 463 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 117 851,79 Kč, neboť zástupce žalovaných je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalovaných představují 679 050,79 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovaným v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaných. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Oproti vyúčtování nebyla přiznána náhrada dvou režijních paušálů za každý úkon nýbrž pouze jeden, jak vyplývá ze soustavné judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 1610/2014), když v dané věci ani není tvrzeno, u kterého úkonu měly být prováděny aktivity kryté režijním paušálem individuálně ve vztahu k jednomu každému ze žalovaných, a náhrada parkovného ve výši 210 Kč, která nebyla nijak doložena.

31. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U žalobce předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dány nejsou. V daném případě jsou náklady řízení státu tvořeny odměnou znalce ve výši 23 893 Kč. , jméno FO, soud uložil ve výroku III. rozsudku žalobci povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě náhradu nákladů řízení. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.