8 C 161/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČ: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČ: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce sídlem Adresa zmocněnce o vyklizení stavby vodního díla

I. Žalovaný je povinen vyklidit pevnou část stavby vodního díla - jezu, umístěné na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, a pozemek parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, tak, že odstraní na ní upevněné zařízení – hydraulickou jezovou klapku, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 9.616 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit stavbu vodního díla, způsob využití: jez, umístěnou na pozemcích parc. , Anonymizováno, parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, tak, že odstraní na ní upevněné zařízení – hydraulickou jezovou klapku. Tvrdil, že žalovaný uvedené nemovité věci užívá bez právního důvodu, neboť nájemní vztah založený nájemní smlouvou zanikl ke dni , datum, , přičemž žalovaný stavbu jezu užívá k umístění jím vlastněné hydraulické jezové klapky i nadále, když přes výzvu žalobce ze dne , datum, , ve které byl vyzván k vyklizení stavby jezu, jezovou klapku ve lhůtě do , datum, neodstranil. Žalobci proto nezbylo, než se svého nároku – vyklizení stavby jezu, domáhat soudní cestou.

2. Podáním ze dne , datum, žalobce navrhl změnu žalobního petitu s tím, že se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost odstranit pevnou část stavby vodního díla - jezu, umístěné na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, a pozemek parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, tak, že odstraní na ní upevněné zařízení – hydraulickou jezovou klapku.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, soud v souladu s § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil navrženou změnu žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že stavbu jezu je oprávněn užívat na základě zákonného věcného břemene, které vyplývá z § 50 písm. c), resp. § 59a zákona o vodách, dle kterého je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před , datum, . Protože zákon o vodách obsahuje speciální právní úpravu náhrady za tzv. zákonné věcné břemeno, je vyloučen režim obecné úpravy občanskoprávní, a tudíž není možné využít institutu nájemní smlouvy. V této souvislosti žalobce dále poukazoval na skutečnost, že vodní dílo je z pohledu občanského zákoníku samostatnou věcí, neboť splňuje 4 základní podmínky, a to účelnost, ovladatelnost, vymezitelnost a výsledek stavební činnosti. V průběhu řízení žalovaný odmítal závěry, ke kterým ve svém rozhodnutí ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, v souvisejícím sporu o vydání bezdůvodného obohacení dospěl Nejvyšší soud a na podporu svých tvrzení poukazoval na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozsudek ze dne , datum, sp.zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kterém byl vysloven závěr, že vodním dílem se stavba ve smyslu veřejného práva stane okamžikem, kdy je způsobilá plnit funkce uvedené v § 55 odst. 1 vodního zákona, a to bez ohledu na to, zda jde již o způsobilý předmět vlastnického práva – věc ve smyslu práva občanského – či nikoliv. V této souvislosti dále poukazoval na obdobná rozhodnutí, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , kdy ve svých rozhodnutích Nejvyšší soud dovodil, že časovou určenost zbudování vodního díla (ve smyslu toho, zda má být na danou věc aplikován § 59a vodního zákona) je třeba vázat právě na to, jakému právnímu režimu podléhala výstavba vodního díla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , kde se Nejvyšší soud zabýval otázkou stavby vodního díla jako stavby podle občanského práva, kdy konstatoval, že stavba jako výsledek stavební činnosti je zpravidla též stavbou podle občanského práva a je samostatnou věcí, přičemž v některých mezních případech nelze stanovit jednoznačné hledisko pro určení, kdy půjde o samostatnou věc, a kdy o součást pozemku, bude vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů (např. koupě a prodeje, nájmu apod.) a také k jejímu stavebnímu provedení. Dále pak žalovaný na podporu svých tvrzení poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , a jeho závěr, že existence legálního věcného břemene se týká jak vodních děl, která jsou způsobilým předmětem vlastnického práva, tedy věcí ve smyslu práva občanského, tak vodních děl, která jsou toliko výsledkem stavební činnosti a jsou tedy součástí pozemku, na němž se nacházejí. Poukázal přitom na další rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , dle kterého je rozhodné, zda vodní dílo je samostatnou věcí – předmětem vlastnického práva. Nicméně existence legálního věcného břemene brání jak vyhovění žalobě na vypořádání neoprávněné stavby, tak i na vyhovění negatorní žalobě na odstranění výsledku stavebních prací, resp. uvedení pozemku do původního stavu. Závěrem pak žalovaný poskytl pohled na historickou podstatu karetkového hrazení s tím, že původní vlastník pozemku a stavby jezu , Anonymizováno, Lippe původní vzdouvací zařízení (karetky) sám na pevný jez instaloval (, Anonymizováno, ), načež následovalo zestátnění konfiskací spolu se všemi podniky , Anonymizováno, Následnou privatizace dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby došlo k vlastnickému oddělení karetkového vzdouvání od pevné části jezu, kdy do roku , Anonymizováno, bylo karetkové hrazení v majetku manželů , jméno FO, a , jméno FO, , adresa, , , adresa, , od roku , Anonymizováno, pak žalovaného a , jméno FO, , přičemž pevný jez byl následně znárodněn dnem , datum, , kdy Ministerstvem zemědělství byla vydána Zakládací listina státního podniku , právnická osoba, dle zákona č. 305/2000 Sb. o povodích, avšak již bez karetkového vzdouvání.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že Česká republika je vlastníkem a žalobce má na základě § 2 zákona č. 305/2000 Sb., o povodí, a ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, právo hospodařit se stavbou vodního díla, způsob využití: jez, umístěnou na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, parc. , Anonymizováno, vše v k. ú. , adresa, . Mezi účastníky bylo dále nesporné, že Česká republika je vlastníkem a žalobce má na základě § 2 zákona č. 305/2000 Sb., o povodí, a ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, právo hospodařit s pozemkem parc. , Anonymizováno, , druh zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, , přičemž žalovaný je vlastníkem pozemků parc. , Anonymizováno, a parc, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , na kterých se rovněž částečně nachází stavba samotného jezu. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že na stavbě jezu je umístěno zařízení, a to hydraulická jezová klapka o délce 29,5 m, šířce 1 m, se zdvihem 0,5 m, které se nachází ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný a žalobce sepsali dne , datum, prohlášení o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovité věci ve smyslu § 508 o. z. s tím, že tato výhrada byla následně zapsána do katastru nemovitostí pod č. řízení , Anonymizováno, Účastníci dále učinili nesporným, že od roku , Anonymizováno, byly mezi účastníky uzavírány smlouvy, které žalovaného opravňovaly k užívání stavby jezu, přičemž dne , datum, účastníci uzavřeli nájemní smlouvu č. , hodnota, a dále dne , datum, uzavřeli dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě č. , hodnota, , v rámci kterého bylo ujednáno, že nájemní smlouva ve znění dodatku zanikla ke dni , datum, , přičemž v čl. 1 odst. 5 dodatku se účastníci zavázali uzavřít s účinností od , datum, novou nájemní smlouvu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný v roce , Anonymizováno, požádal žalobce o uzavření nové nájemní smlouvy, k čemuž však již nedošlo, neboť žalobcem předložený návrh nájemní smlouvy s nájemným ve výši , Anonymizováno, ročně, nebyl žalovaným akceptován. Účastníci dále učinili nesporným, že hydraulická jezová klapka je stavbou vodního díla, přičemž karetkový vzdouvací systém byl na jezu umístěn již před , datum, . Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že stavební povolení na změnu stavby malé vodní elektrárny bylo vydáno v roce , Anonymizováno, , přičemž k dokončení změny karetkového systému v jezovou klapku došlo kolaudačním rozhodnutím vydaným v roce , Anonymizováno, .

6. Mezi účastníky bylo sporné to, zda žalovaný stavbu jezu užívá nikoliv na základě zaniklého nájemního vztahu, nýbrž na základě zákonného věcného břemene vyplývajícího z § 50 písm. c), resp. § 59a odst. 1 zákona o vodách, tedy zda ke karetkám dříve umístěným na jezu vzniklo žalovanému zákonné věcné břemeno užívání, které se následně v důsledku změny dokončené stavby přeneslo ve věcné břemeno užívání k následné hydraulické jezové klapce.

7. Výpisem z katastru nemovitostí k datu , datum, má soud za prokázané, že Česká republika je vlastníkem a žalobce má právo hospodařit se stavbou vodního díla, způsob využití: jez, umístěnou na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Česká republika je dále vlastníkem a žalobce má právo hospodařit s pozemkem parc. , Anonymizováno, , druh zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, . Výpis obsahuje poznámku o výhradě ve smyslu § 508 o. z., že upevněný stroj není součástí nemovitosti.

8. Informací o pozemku z katastru nemovitostí k datu , datum, má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemků parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , na kterých se nachází stavba vodního díla – jez.

9. Smlouvou o nájmu pozemku pod příslušenstvím malé vodní elektrárny z , datum, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem nájmu byl pozemek parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2 v k. ú. , adresa, , předmětem nájmu byla dále část pevného jezu, resp. koruny jezu sloužící nájemci pro osazení karetkového hražení.

10. Nájemní smlouvou č. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, ve které se žalobce coby pronajímatel zavázal přenechat žalovanému coby nájemci k dočasnému užívání stavbu v , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, (druh vodní plocha) v katastrálním území , adresa, (viz Článek II. odst. 4 ve spojení s Článkem I. odst. 1), smlouva byla uzavřena na dobu 5 let a žalovaný se zavázal hradit žalobci nájemné ve výši 8.500 Kč ročně. Článek I. odst. 1 smlouvy obsahoval popis, dle kterého na koruně jezu je umístěna nástavba (karetkové hražení) ve vlastnictví nájemce, které slouží k přihražení hladiny vody pro využití energetického potenciálu v malé vodní elektrárně ve vlastnictví nájemce vybudované na st. p, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

11. Dodatkem č. , hodnota, k Nájemní smlouvě č. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že dne , datum, byl mezi účastníky uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, ve které účastníci promítli provedenou změnu hražení ve vlastnictví žalovaného s tím, že na koruně jezu je umístěna nástavba (hydraulická jezová klapka) ve vlastnictví nájemce, která slouží k přihražení hladiny vody pro využití energetického potenciálu v malé vodní elektrárně ve vlastnictví nájemce vybudované na st. p, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . V Článku I. bod 4 dodatku účastníci rozšířili předmět nájmu o pozemek parc. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dle Článku II. dodatku si účastníci sjednali dobu trvání nájmu do , datum, , přičemž z Článku I odst. 5 vyplývá, že s účinností od , datum, bude mezi účastníky uzavřena nová nájemní smlouva dle aktuálních platných předpisů.

12. Prohlášením o výhradě ze dne , datum, má soud za prokázané, že účastníci sepsali prohlášení o výhradě, že upevněný stroj není součástí nemovitosti s tím, že tato výhrada byla následně zapsána do katastru nemovitostí. Dle této výhrady si žalovaný jakožto vlastník upevněného zařízení vyhradil ve smyslu § 508 o. z. vlastnické právo k pohyblivému hrazení – hydraulické jezové klapce o šířce 29,5 m a výšce 1 m, uchycené k pevnému jezu s tím, že zařízení je umístěno na stavbě pevného jezu, který je ve vlastnictví státu.

13. Fotodokumentace na č.l. 11, č.l. 184 zachycuje stavbu vodního díla - jez umístěnou na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, .

14. Fotodokumentace na č.l. 248 - 249 zachycuje stavbu vodního díla – jezu umístěnou na pozemcích parc. , Anonymizováno, parc, Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, v průběhu realizace výstavby jezové klapky.

15. Výzvou z , datum, má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobcem vyzván k vyklizení stavby vodního díla – jez umístěné na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, nejpozději do , datum, , a to z důvodu zániku nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou č. , Anonymizováno, ve znění Dodatku č. , hodnota, .

16. Rozhodnutím Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že příslušný vodoprávní orgán vydal rozhodnutí, dle kterého bylo A) žalovanému a , jméno FO, uděleno povolení k dalšímu trvání vodohospodářského díla – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a souvisejících objektů a B) bylo žalovanému uděleno povolení ke vzdouvání povrchových vod pomocí karetek s trny, které jsou osazeny na tělese jezu v , Anonymizováno, , pozemková parcela , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (výrok II. a) rozhodnutí) a dále povolení k jinému využití povrchových vod - pro energetické využití - provoz , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (výrok II. b) rozhodnutí).

17. Rozhodnutím Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že příslušný vodoprávní orgán vydal rozhodnutí, dle kterého bylo žalovanému uděleno povolení ke vzdouvání povrchových vod pomocí karetek s trny, které jsou osazeny na tělese jezu v , Anonymizováno, pozemková parcela , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (výrok I. a) rozhodnutí) a dále povolení k jinému využití povrchových vod - pro energetické využití - provoz , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, (výrok I. b) rozhodnutí).

18. Rozhodnutím Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že příslušný vodoprávní orgán vydal rozhodnutí, dle kterého bylo žalovanému a , jméno FO, uděleno povolení k dalšímu trvání vodohospodářského díla – , Anonymizováno, (výrok I. rozhodnutí) a dále povolení k nakládání s povrchovými vodami, a to a) ke vzdouvání povrchových vod na , Anonymizováno, , a to pomocí karetek s trny, které budou osazeny na tělese jezu , Anonymizováno, , pozemková parcela , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , b) povolení pro energetické využití povrchových vod – pro provoz , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (výrok II. rozhodnutí).

19. Rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, má soud za prokázané, že k žádosti žalovaného bylo rozhodnuto tak, že se mění výroková část II. písm. a) rozhodnutí Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, tak, že vzdouvání povrchových vod na tělese jezu na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, se děje pomocí klapky blíže specifikované ve výrokové části II. rozhodnutí (výrok I. rozhodnutí), a dále bylo výrokem II. téhož rozhodnutí vydáno stavební povolení ke změně dokončené stavby , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, s tím, že rozsah změny díla spočívá v nahrazení stávajících karetek za sklopnou klapku s tím, že stávající trny, do kterých byly karetky uchyceny, budou uříznuty na výšku 100 mm nad korunu jezu a do nich bude zavěšeno 14 základních desek a na těchto deskách bude instalováno 13 hydraulických válců, které budou zajišťovat zvedání klapky. Toto rozhodnutí dle sdělení městského úřadu nabyl právní moci dne , datum, .

20. Rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že k žádosti žalovaného bylo prodloužena platnost stavebního povolení do , datum, .

21. Protokolem , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že vodoprávní úřad souhlasil s užíváním vodního díla , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, s tím, že stavební úpravy byly provedeny dle projektové dokumentace a při prohlídce nebyly zjištěny žádné závady.

22. Přípisem žalobce žalovanému z , datum, má soud za prokázané, že žalobce souhlasil s řešením náhrady karetkového hrazení za jezovou klapku. Přípisem žalobce žalovanému z , datum, má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalobci sdělení k jeho žádosti o povolení změny nakládání s vodami pro , Anonymizováno, , adresa, .

23. Technickou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, a technickými výkresy na č.l. 83-86 má soud za prokázané, že předmětný jez byl osazen pevnými karetkami, které se podle manipulačního řádu při určitých situacích ručně vyhrazovaly (odstraňovaly) a malá vodní elektrárna se odstavovala z provozu. Tyto situace nastávaly při vysokých průtocích v řece. Karetky byly dřevěné desky o rozměrech cca 2,5 m x 0,5 m a tloušťce 5 cm s hmotností přibližně 50 kg, manipulace s nimi byla obtížná, proto bylo navrženo nahradit karetky jezovou klapkou tak, že v koruně jezu zabetonované nosníky, o které se opíraly karetky, budou využity pro uchycení konstrukce klapky, 100 mm nad korunu jezu budou uříznuty. Ovládání klapky bude hydraulické.

24. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, – východ ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , Anonymizováno, z titulu bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, s tím, že žalovaný stavbu vodního díla - jezu umístěné na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, vše v k. ú. , adresa, , užívá od , datum, bez právního důvodu. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

25. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že dovolání žalovaného proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo odmítnuto. V odůvodnění svého rozhodnutí se nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s tím, že vodním dílem zbudovaným před , datum, byl jez jako celek, jehož existence na pozemku ve vlastnictví státu věcné břemeno ve smyslu § 50 odst. c) vodního zákona ve prospěch žalovaného nezakládá. Vzhledem k tomu, že ani dřívější karetkové hrazení nebylo samostatným vodním dílem podle vodního zákona, nemá smysl se zabývat tím, jakým způsobem byly karetky předmětnou klapkou nahrazeny (bod 19 odůvodnění).

26. Smlouvou o způsobu a podmínkách využití vodního díla z , datum, (č.l. 147-148), Smlouvou o způsobu a podmínkách využití vodního díla z , datum, (č.l. 170-171) a Smlouvou o způsobu a podmínkách využití vodního díla z , datum, (č.l. 224-225) má soud za prokázané, že mezi účastníky byly uzavírány smlouvy o způsobu a podmínkách využití vodního díla, které proklamovaly dobrou vůli účastníků řešit problémy týkající se vzájemné spolupráce při zajišťování funkce jezu, jeho provozu a údržby.

27. Evidenčním listem Správy vodních toků a meliorací v , adresa, (č.l. 285-286) má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce Správa vodních toků a meliorací v , adresa, evidovala ke dni , datum, majetek, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, , dokončený , Anonymizováno, , který je popsán následovně: „, Anonymizováno28. Darovací smlouvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že , jméno FO, coby dárce převedl na obdarované , jméno FO, a žalovaného , jméno FO, své vlastnické právo k technologickému zařízení malé vodní elektrárny v , adresa, a mimo jiné i k jedné sadě náplatek na jezu.

29. Kupní smlouvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, coby prodávající převedli na kupující , jméno FO, a žalovaného , jméno FO, své vlastnické právo k průmyslovému objektu s , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, , p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, , p., Anonymizováno, p., Anonymizováno, vše v k.ú. , adresa, .

30. Osvědčením , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby a územního plánování z , datum, č.j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že příslušný stavební úřad s působností vodoprávního úřadu osvědčil podle § 59a odst. 3 vodního zákona, že na pozemkové parcele číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , na vodním díle – jez, je vybudována stavba vodního díla – sklopná klapka tvořená 17 hydraulickými válci, 13 rámci z ocelových profilů, gumovým těsnícím pásem, štítovými segmenty na utěsnění konců klapky přišroubovanými na bočních pilířích a rozvodem hydraulického oleje (dále jen „sklopná klapka“). Dle osvědčení předmětná stavba sklopné klapky byla realizována před účinností vodního zákona, která nastala , datum, . Osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti se vydává za účelem zápisu služebnosti strpět na pozemkové parcele vodní dílo a jeho užívání do katastru nemovitostí podle § 59a odst. 2 vodního zákona.

31. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby a územního plánování z , datum, č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, z jakých podkladů úřad vycházel při vystavení výše uvedeného osvědčení a jaké důvody jej k vydání osvědčení, že sklopná klapka je vodním dílem.

32. Osvědčením , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby a územního plánování z , datum, č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že příslušný stavební úřad s působností vodoprávního úřadu osvědčil podle § 59a odst. 3 vodního zákona, že na pozemkové parcele , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , je vybudována stavba vodního díla – jezu s tím, že jez je tvořen dvěma částmi, kterými jsou pevný jez a vzdouvací zařízení. Dle osvědčení stavba vodního díla – jezu byla realizována včetně vzdouvacího zařízení před účinností vodního zákona, která nastala , datum, . Osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti bylo vydáno za účelem zápisu služebnosti strpět na pozemkové parcele vodní dílo (část vodního díla – vzdouvací zařízení) a jeho užívání do katastru nemovitostí podle § 59a odst. 2 vodního zákona.

33. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby a územního plánování z , datum, č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, z jakých podkladů úřad vycházel při vystavení výše uvedeného osvědčení a jaké důvody jej vedly ke změně původního osvědčení z , datum, s tím, že stavební úřad považuje celou stavbu vodního díla – jezu, za stavbu realizovanou před účinností vodního zákona, která nastala dne , datum, .

34. Dalšími v řízení provedenými důkazy, zejm. písemná komunikace mezi účastníky ve vztahu k uzavření nájemní smlouvy na č.l. 45-53, Metodický pokyn Ministerstva zemědělství na č.l. 71-74, Statut , Jméno žalobce, na č.l. 75-81, rozhodnutí o schválení manipulačního řádu na č. l. 155, Stanovisko expertní skupiny na č.l. 157-160, vyjádření k vydání povolení k nakládání s vodami na č.l. 167, 228, znalecký posudek a legenda k porovnávacím metodám na č.l. 172-182, se soud v odůvodnění svého rozsudku blíže nezabýval, neboť těmito důkazy byly prokazovány skutečnosti, stran kterých nebylo mezi účastníky sporu, případně z nich nevyplývalo pro daný spor žádné právně významné skutkové zjištění.

35. Po provedeném řízení soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci.Česká republika je vlastníkem a žalobce má právo hospodařit se stavbou vodního díla, způsob využití: jez, umístěnou na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, parc. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Česká republika je vlastníkem a žalobce má právo hospodařit s pozemkem parc. , Anonymizováno, , druh zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, . Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , na kterých je stavba jezu rovněž z menší části umístěna. Stavba vodního díla - jezu je v katastru nemovitostí zapsána jako samostatná nemovitá věc, nikoliv jako součást pozemku parc. , Anonymizováno, . Původní kamenný jez pocházející z poloviny 19. století a sloužící pro , Anonymizováno, , byl v roce , Anonymizováno, přebudován na tzv. karetkový jez, který byl po poškození povodní v letech , Anonymizováno, rekonstruován. Právní předchůdce žalobce Správa vodních toků a meliorací v , adresa, evidovala ke dni , datum, majetek, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, , dokončený , Anonymizováno, , který je popsán následovně: „, Anonymizováno, – kamenný o jednom jezovém otvoru světlostí 30 m s nástavky. Karetky byly dřevěné desky o rozměrech cca 2,5 m x 0,5 m a tloušťce 5 cm s hmotností přibližně 50 kg, které se opíraly o ocelové nosníky zabetonované v koruně jezu. Manipulace s nimi byla obtížná, neboť se ručně vyhrazovaly (odstraňovaly) při vysokých průtocích v řece. Právnímu předchůdci žalobce, společnosti , právnická osoba, ., bylo v roce , Anonymizováno, uděleno povolení k vzdouvání povrchových vod jezovým tělesem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, s platností povolení do , datum, s tím, že se jednalo o pevný jez z žulové dlažby do betonu, na koruně jezu byly osazeny dřevěné karetky vysoké 0,5 m opřené o ocelové úchyty (kolejnice), přičemž karetky byly ve vlastnictví žalovaného a , jméno FO, , pevný jez s úchyty pro karetkové hrazení byl ve vlastnictví , právnická osoba, . Karetkové hrazení, resp. samotné karetky, se v důsledku privatizace dostaly do vlastnictví , jméno FO, , který na základě darovací smlouvy ze dne , datum, převedl coby dárce své vlastnické právo k technologickému zařízení malé vodní elektrárny v , adresa, a mimo jiné i k jedné sadě náplatek na jezu na obdarované , jméno FO, a žalovaného , jméno FO, . Rozhodnutím Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí ze dne , datum, a rozhodnutím Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, , ze dne , datum, bylo žalovanému uděleno povolení k vzdouvání povrchových vod pomocí karetek s trny, které jsou osazeny na tělese jezu v , Anonymizováno, pozemková parcela , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a dále povolení k jinému využití povrchových vod - pro energetické využití - provoz malé vodní elektrárny (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, . Rozhodnutím Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo žalovanému uděleno a) povolení k dalšímu trvání vodohospodářského díla – , Anonymizováno, a dále povolení k nakládání s povrchovými vodami, a to ke vzdouvání povrchových vod na řece , Anonymizováno, , a to pomocí karetek s trny, které budou osazeny na tělese jezu v , Anonymizováno, , pozemková parcela , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , b) povolení pro energetické využití povrchových vod – pro provoz malé vodní elektrárny pro pohon , Anonymizováno, . , právnická osoba, pevného jezu bylo v letech , Anonymizováno, umístěno zařízení, a to hydraulická jezová klapka o délce 29,5 m, šířce 1 m, se zdvihem 0,5 m, které je vlastnictví žalovaného. Toto zařízení bylo na stavbu jezu umístěno v souladu s rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, /, Anonymizováno, , jehož výrokem I. byla změněna výroková část II. písm. a) rozhodnutí Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, tak, že vzdouvání povrchových vod na tělese jezu na vodním toku , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, se děje pomocí klapky blíže specifikované ve výrokové části II. rozhodnutí. Současně s tím bylo výrokem II. téhož rozhodnutí vydáno stavební povolení ke změně dokončené stavby „, Anonymizováno, v , adresa, , , Anonymizováno, “ s tím, že rozsah změny díla spočívá v nahrazení stávajících karetek za sklopnou klapku přičemž stávající trny, do kterých byly karetky uchyceny, budou uříznuty na výšku 100 mm nad korunu jezu a do nich bude zavěšeno 14 základních desek a na těchto deskách bude instalováno 13 hydraulických válců, které budou zajišťovat zvedání klapky. Dne , datum, účastníci tohoto řízení sepsali prohlášení o výhradě, že upevněný stroj není součástí nemovitosti a tato výhrada byla následně zapsána do katastru nemovitostí. Dle této výhrady si žalovaný jako vlastník upevněného zařízení vyhradil ve smyslu § 508 o. z. vlastnické právo k pohyblivému hrazení – hydraulické jezové klapce o šířce 29,5 m a výšce 1 m, uchycené k pevnému jezu s tím, že zařízení je umístěno na stavbě pevného jezu, který je ve vlastnictví státu. Od roku , Anonymizováno, byly mezi účastníky uzavírány nájemní smlouvy, které žalovaného opravňovaly k užívání stavby jezu tehdy ještě osazeného na koruně jezu karetkovým hrazením. Současně s tím byly mezi účastníky uzavírány smlouvy o způsobu a podmínkách využití vodního díla, které proklamovaly dobrou vůli účastníků řešit problémy týkající se vzájemné spolupráce při zajišťování funkce jezu, jeho provozu a údržby. Dne , datum, účastníci uzavřeli nájemní smlouvu č. , hodnota, a dále dne , datum, uzavřeli Dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě č. , hodnota, , v rámci kterého bylo ujednáno, že nájemní smlouva ve znění dodatku zanikne ke dni , datum, , přičemž v čl. 1 odst. 5 dodatku si účastníci sjednali, že s účinností od , datum, uzavřou novou nájemní smlouvu. Předmět nájmu si účastníci vymezili v čl. I. odst. 1 jako stavbu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, (druh vodní plocha) v katastrálním území , adresa, . Žalovaný v roce , Anonymizováno, požádal žalobce o uzavření nové nájemní smlouvy, avšak žalobcem předložený návrh nájemní smlouvy s nájemným ve výši , Anonymizováno, ., Anonymizováno, Kč ročně nebyl žalovaným akceptován, přičemž žalovaný další užívání stavby jezu dovozuje z titulu zákonného věcného břemene dle § 50 odst. c) zákona o vodách. Žalovaný byl žalobcem dne , datum, vyzván k vyklizení stavby vodního díla – jez umístěné na pozemcích parc. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, nejpozději do , datum, z důvodu zániku nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou č. , Anonymizováno, ve znění Dodatku č. , hodnota, . Rozsudkem Okresního soudu , adresa, – východ ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku , Anonymizováno, Kč z titulu bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, s tím, že žalovaný stavbu jezu užívá od , datum, bez právního důvodu. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, bylo dovolání žalovaného proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, odmítnuto. V odůvodnění svého rozhodnutí se Nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s tím, že vodním dílem zbudovaným před , datum, byl jez jako celek, jehož existence na pozemku ve vlastnictví státu věcné břemeno ve smyslu § 50 odst. c) vodního zákona ve prospěch žalovaného nezakládá, přičemž vzhledem k tomu, že ani dřívější karetkové hrazení nebylo samostatným vodním dílem podle vodního zákona, nemá smysl se zabývat tím, jakým způsobem byly karetky předmětnou klapkou nahrazeny (bod 19 odůvodnění). , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, dne , datum, vydal Osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle ustanovení § 59a vodního zákona, dle kterého osvědčil, že na pozemkové parcele číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , na vodním díle – jez, je vybudována stavba vodního díla – sklopná klapka tvořená 17 hydraulickými válci, 13 rámci z ocelových profilů, gumovým těsnícím pásem, štítovými segmenty na utěsnění konců klapky přišroubovanými na bočních pilířích a rozvodem hydraulického oleje. Z osvědčení vyplývá, že stavba sklopné klapky byla realizována před účinností vodního zákona, která nastala dne , datum, , přičemž vlastníkem sklopné klapky je žalovaný. Na základě podnětu žalobce ke zrušení shora uvedeného osvědčení vydal , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, dne , datum, Osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle ustanovení § 59a vodního zákona, dle kterého osvědčil, že na pozemkové parcele číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , je vybudována stavba vodního díla – jezu s tím, že jez je tvořen dvěma částmi, kterými jsou pevný jez a vzdouvací zařízení. Z osvědčení vyplývá, že stavba vodního díla – jezu byla realizována včetně vzdouvacího zařízení před účinností vodního zákona, která nastala dne , datum, , přičemž vlastníkem pevného jezu, který je částí vodního díla – jezu, je žalobce, a vlastníkem vzdouvacího zařízení, které je částí stavby vodního díla – jezu, je žalovaný.

36. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále též jen jako „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

37. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

38. Podle § 508 odst. 1 o. z. stroj nebo jiné upevněné zařízení (dále jen „stroj“) není součástí nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem jejího vlastníka zapsána do téhož seznamu výhrada, že stroj jeho vlastnictvím není. Výhrada bude vymazána, prokáže-li vlastník nemovité věci nebo jiná osoba oprávněná k tomu podle zápisu ve veřejném seznamu, že se vlastník nemovité věci stal vlastníkem stroje.

39. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

40. Podle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

41. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

42. Podle § 2225 odst. 2 o. z. při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

43. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (dále též jen jako „zákon o vodách“) protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.

44. Podle § 50 písm. c) zákona o vodách, vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona.

45. Podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, , vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před , Anonymizováno, a jeho užívání.

46. Podle § 59a odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění účinném od , datum, , vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před , Anonymizováno, a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona. Podle odstavce 2 téhož ustanovení katastrální úřad zapíše na základě osvědčení vodoprávního úřadu služebnost podle odstavce 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje. Podle odstavce 3 téhož ustanovení vodoprávní úřad vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. , právnická osoba, osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před , Anonymizováno, . Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena.

47. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do , datum, (dále též jen jako „stavební zákon“), se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

48. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění, podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Podle odst. 2 téhož ustanovení podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

49. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, podnik vykonává při hospodaření s majetkem podniku práva vlastníka, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku podniku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku podniku včetně řízení o určení, zda tu je nebo není vlastnické právo státu k majetku podniku.

50. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 305/2000 Sb., o povodích, v platném znění, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká bez likvidace , právnická osoba, , se sídlem v , adresa, . Podle odst. 2 téhož ustanovení dnem účinnosti tohoto zákona vzniká , Jméno žalobce, , se sídlem v , adresa, .

51. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V řízení se žalobci podařilo prokázat, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které se žalobce coby pronajímatel zavázal přenechat žalovanému coby nájemci k dočasnému užívání stavbu vodního díla - jez, umístěného na pozemcích parc. , Anonymizováno, , parc, Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , přičemž žalovaný se zavázal platit žalobci nájemné. V řízení se dále žalobci podařilo prokázat, že tento nájemní vztah skončil uplynutím doby, na kterou byl účastníky sjednán, tedy ke dni , datum, , přičemž žalovaný poté nesplnil svoji povinnost vyplývající z § 2225 odst. 1 o. z., neboť žalobci předmět nájmu neodevzdal v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji žalobce převzal, když na pevné části stavby vodního díla – jez ponechal vzdouvací zařízení (hydraulickou jezovou klapku), které na pevnou část stavby vodního díla - jez se souhlasem žalobce v letech , Anonymizováno, připevnil. Skutečnost, že po skončení nájemního vztahu nedošlo mezi účastníky k uzavření nové nájemní smlouvy, která by žalovaného k dalšímu užívání pevné části jezu opravňovala, a rovněž skutečnost, že umístěné vzdouvací zařízení – hydraulická jezová klapka nebyla odstraněna, nebyly mezi účastníky od samého počátku řízení sporné. Sporné mezi účastníky bylo v podstatě pouze to, zda žalovaný je oprávněn pevnou část stavby vodního díla – jezu užívat i po skončení nájemního vztahu, a to na základě zákonného věcného břemene, které žalovanému svědčí dle § 50 písm. c) zákona o vodách.

52. Soud se proto v řízení dále zabýval zodpovězením otázky, zda žalovanému vzniklo k pozemku parc. , Anonymizováno, , resp. k pevné části stavby vodního díla – jezu zákonné věcné břemeno užívání dle § 50 písm. c) zákona o vodách, resp. dle § 59a zákona o vodách a dospěl k závěru, že věcné břemeno nemohlo žalovanému vzniknout s ohledem na skutečnost, že vzdouvací zařízení – hydraulickou jezovou klapku nelze považovat za vodní dílo vzniklé před , datum, .

53. V této souvislosti si soud dovoluje připomenout závěr přijatý v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , Anonymizováno, , dle kterého: „Účinky právní normy § 50 písm. c) vodního zákona jsou omezeny na vodní díla vybudovaná před , datum, , která se nacházejí v korytě vodního toku. Norma obsažená v § 59a vodního zákona své účinky vztahuje obecně na všechna vodní díla vybudovaná před , datum, , tedy i na ta, která se v korytě vodního toku přímo nenachází, a dopadá proto na širší okruh případů. Mezi těmito právními normami je proto dán vztah speciality [§ 50 psím. c) vodního zákona] a obecnosti (§ 59a vodního zákona).“54. Vzhledem k tomu, že v daném případě se domnělé vodní dílo – hydraulická jezová klapka, nachází v korytě vodního toku, soud vyšel při posouzení předpokladů vzniku služebnosti ze speciálního ustanovení § 50 písm. c) vodního zákona.

55. Na základě provedeného dokazování a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, bylo prokázáno, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , který je ve vlastnictví České republiky je vybudována stavba vodního díla – jez, která je tvořena dvěma částmi, kterými jsou pevný jez a vzdouvací zařízení. Žalovaný je vlastníkem sousedních pozemků parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , na kterých je rovněž umístěna část jezového tělesa. Soud dále připomíná skutková zjištění, dle kterých původní kamenný jez z cca poloviny 19. století byl v roce , Anonymizováno, přebudován na tzv. karetkový jez, a to tak, že na těleso (stavbu) jezu bylo přidáno dřevěné hrazení, tzv. karetky připevněné k ocelovým úchytům (kolejnice, někdy též trny) pevně zabudovaným do kamenného tělesa jezu a nacházejícím se výlučně na stavbě pevného jezu umístěného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Karetky byly dřevěné desky o rozměrech cca 2,5 m x 0,5 m a tloušťce 5 cm s hmotností přibližně 50 kg, které sloužily k účinnějšímu vzdouvání vody na jezu, zpočátku pro funkci mlýna, později pro pohon turbíny malé vodní elektrárny. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že vlastníkem pevné části vodního díla - jez je Česká republika a vlastníkem vzdouvacího zařízení tzv. karetek byl žalovaný, který své vlastnické právo ke karetkám dovozoval z darovací smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, jako dárcem a , jméno FO, a žalovaným jako obdarovanými, v rámci které bylo převedeno vlastnické právo k technologickému zařízení malé vodní elektrárny v , adresa, , mimo jiné i k „jedné sadě náplatek na jezu“. Nelze přehlédnout, že darovací smlouva neobsahovala zmínku o převodu vlastnického práva k pevně zabudovaným ocelovým nosníkům a otázka vlastnického práva k ocelovým nosníkům zůstala mezi účastníky nevyjasněná, neboť žalobce své vlastnické právo k ocelovým nosníkům dovozuje ze zápisu v Evidenčním listu svého právního předchůdce Správy vodních toků a meliorací v , adresa, , která ke dni , datum, evidovala , Anonymizováno, v , adresa, s popisem: „, Anonymizováno, o jednom jezovém otvoru světlostí 30 m s nástavky“, zatímco žalovaný ze shora uvedené darovací smlouvy. Z provedených důkazů dále vyšlo najevo, že žalovanému bylo na základě rozhodnutí Okresního úřadu v , adresa, , referát životního prostředí, ze dne , datum, uděleno jednak povolení k dalšímu trvání vodohospodářského díla – malé vodní elektrárny , Anonymizováno, a , Anonymizováno, povolení k nakládání s povrchovými vodami - ke vzdouvání povrchových vod na , adresa, v k. ú. , adresa, i v současné době, kdy stavba vodního díla – jez je nadále tvořena dvěma částmi, kterými jsou pevný jez a vzdouvací zařízení, nyní v podobě hydraulické jezové klapky, jejíž odstranění se žalobce z pevné části jezu domáhá. Při zodpovězení otázky, zda žalovanému vzniklo věcné břemeno ve smyslu § 50 písm. c) zákona o vodách, se soud s ohledem na shora uvedený skutkový stav věci přiklonil k názoru vysloveném v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , dle , Anonymizováno, byl vodním dílem zbudovaným před , datum, jez jako celek, jehož existence na pozemku ve vlastnictví státu věcné břemeno ve smyslu § 50 písm. c) vodního zákona ve prospěch žalovaného nezakládá.

56. Navzdory stanovisku Nejvyššího soudu, dle kterého se nemá smysl zabývat ani tím, jakým způsobem byly karetky předmětnou hydraulickou jezovou klapkou nahrazeny, neboť ani dřívější karetkové hrazení nebylo samostatným vodním dílem, se soud pokusil s argumentací žalovaného založené na proměně karetkového systému v hydraulickou jezovou klapku vypořádat a dospěl k závěru, že i kdyby bylo možné karetkové hrazení posoudit jako samostatné vodní dílo, je zřejmé, že v roce , Anonymizováno, bylo žalovaným odstraněno a nahrazeno zcela jiným technologickým způsobem hrazení, a to hydraulickou jezovou klapkou, která k připevnění na pevnou část jezu využívá původní ocelové nosníky (trny) pevně zabudované do jezu zkrácené na 10 cm. Soud se v této souvislosti rovněž pokusil vypořádat s výše dotčenou nevyjasněnou otázkou vlastnictví účastníků k ocelovým nosníkům, které žalovaný i v současné době využívá k upevnění svého zařízení na pevnou část jezu, a dospěl k závěru, že pevně zabudované nosníky jsou ve vlastnictví žalobce, který je vlastníkem pevné části jezu, neboť darovací smlouva, ze které žalovaný dovozuje vlastnické právo k dřevěným karetkám (dle smlouvy „náplatkám na jezu“), o převodu vlastnictví k ocelovým nosníkům zabudovaným do kamenného tělesa jezu ničeho neuvádí, a naopak z logiky věci je zřejmé, že pokud byla původní stavba kamenného jezu v roce , Anonymizováno, přebudována na tzv. karetkový jez, tedy kamenný jez s pevně usazenými ocelovými nosníky sloužícími k podpoře dřevněných desek (karetek) sloužících ke vzdouvání vody, lze se domnívat, že nejen ocelové nosníky, ale i karetky, byly součástí původní stavby vodního díla - jezu, a měly stejného vlastníka. V případě dřevěných karetek však lze mít za více než pravděpodobné, že tyto se v původní podobě vlivem působení přírodních vlivů do doby, kdy je žalovaný odstranil, nedochovaly a byly v průběhu let měněny za nové, jejichž vlastník byl od vlastníka původních karetek odlišný. Tím došlo k faktickému oddělení vlastnictví k části pevného jezu a k části tvořící vzdouvací zařízení – karetek, později nahrazené za hydraulickou jezovou klapku, která i nadále využívá původní konstrukční prvek karetkového jezu, tedy ocelové nosníky sloužící k upevnění karetek a nyní k uchycení jezové klapky. K oddělení vlastnictví pevného jezu a karetek mohlo dojít v době, kdy proběhla rekonstrukce jezu po poškození povodní v roce , Anonymizováno, , případně v době, kdy jez začal být využíván pro pohon turbíny malé vodní elektrárny, jež se následně v rámci privatizace stala vlastnictvím , jméno FO, , který žalovanému a , jméno FO, převedl vlastnické právo ke stavbě vodního díla - malé vodní elektrárny a následně darovací smlouvou i vlastnické právo k příslušenství malé vodní elektrárny, mimo jiné i ke karetkám. Sama skutečnost, že darovací smlouva se o převodu vlastnictví k ocelovým nosníkům nezmiňuje, nasvědčuje tomu, že ani dárce karetek se jejich vlastníkem necítil být, a tedy že ocelové nosníky jsou součástí pevné části jezu, tedy vlastnictvím žalobce. Na tomto základě pak soud dospěl k závěru, že ze skutečnosti, že právní předchůdce žalovaného před účinností zákona o vodách, tedy před , datum, , vlastnil dřevěné karetky, které byly v roce , Anonymizováno, odstraněny a na ocelové nosníky bylo připevněno moderní vzdouvací zařízení tvořené hydraulickou jezovou klapkou, nelze dovozovat vznik zákonného věcného břemene k pozemku parc. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve prospěch žalovaného ve smyslu § 50 písm. c) zákona o vodách, neboť hydraulickou jezovou klapku nelze považovat za vodní dílo, jelikož sama o sobě, bez pevné části jezu, není schopna vzdouvat vodu, a současně neexistovala před , datum, .

57. V daném případě je třeba hydraulickou jezovou klapku chápat z hlediska veřejného práva jako část stavby vodního díla – jezu, zatímco z hlediska soukromého práva je hydraulickou jezovou klapku potřeba chápat jako strojní zařízení, které není součástí nemovité věci (pevné části jezu) a ke kterému svědčí vlastnické právo žalovanému zapsané prostřednictvím výhrady do katastru nemovitostí ve smyslu § 508 odst. 1 o. z. Na tomto základě pak lze uzavřít, že pokud žalovanému nesvědčí k pevné části jezu vlastnické či jiné užívací právo, včetně zákonného věcného břemene ve smyslu § 50 písm. c) zákona o vodách, přičemž žalovaný po skončení nájemního vztahu nesplnil svou povinnost vyplývající z § 2225 odst. 1 o. z., lze požadavek žalobce na vyklizení předmětu nájmu odstraněním hydraulické jezové klapky považovat za oprávněný. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a uložil žalovanému povinnost vyklidit pevnou část stavby vodního díla - jez, umístěné na pozemcích parc. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území, Anonymizováno, , adresa, a pozemek parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, tak, že odstraní na ní upevněné zařízení – hydraulickou jezovou klapku.

58. Pokud žalovaný v průběhu řízení své užívací právo k předmětu sporu dovozoval mimo jiné i ze smluv o způsobu a podmínkách využití vodního díla, které byly průběžně mezi účastníky uzavírány, pak soud dospěl k závěru, že z těchto smluv, které pouze proklamovaly dobrou vůli účastníků řešit problémy týkající se vzájemné spolupráce při zajišťování funkce jezu, jeho provozu a údržby, nelze užívací právo žalovaného k pevné části stavby vodního díla - jezu, umístěné na pozemcích parc, Anonymizováno, , parc, Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, , resp. k pozemku parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , dovodit, tím spíše, když souběžně s těmito smlouvami byly uzavírány řádné nájemní smlouvy.

59. Pokud z osvědčení , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, z , datum, , vyplývá, že stavba vodního díla – jez byla realizována včetně vzdouvacího zařízení před účinností vodního zákona (, datum, ), přičemž vlastníkem pevného jezu, který je částí vodního díla – jezu, je žalobce, a vlastníkem vzdouvacího zařízení, které je částí stavby vodního díla – jezu, je žalovaný, pak soud má za to, že toto osvědčení je nepřesné, neodpovídá soudem zjištěnému skutkovému stavu, a nelze z něj vycházet, neboť vzdouvací zařízení v současné podobě, resp. v podobě hydraulické jezové klapky, nebylo realizováno před účinností zákona o vodách, ale až po ní, a to v letech , Anonymizováno, . Hydraulickou jezovou klapku přitom nelze považovat za pouhé vylepšení systému karetek, neboť z karetkového systému zbyly pouze ocelové nosníky zkrácené na 10 cm, které jsou součástí pevné stavby jezu. Oproti tomu hydraulická jezová klapka je technologicky zcela odlišným typem vzdouvacího zařízení, které s původním karetkovým systémem má společnou pouze funkci, tedy vzdouvání vody, a rovněž využití ocelových nosníků k připevnění k pevné části jezu.

60. Pokud žalovaný namítal, že vzhledem k tomu, že stavba jezové klapky byla realizována v souladu s předpisy veřejného práva a takto byla řádně zkolaudována, tudíž se jejího odstranění lze domáhat výhradně cestou práva veřejného, např. procesem odstranění stavby, pak soud má za to, že s touto argumentací se nelze ztotožnit. Jednak je zřejmé, že hydraulická jezová klapka byla na pevnou část jezu umístěna v rámci stavebního řízení vztahujícího se k vodnímu dílu malé vodní elektrárny dle povolení , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, ke změně dokončené stavby vodního díla „, Anonymizováno, v , adresa, “, a nikoliv v rámci samostatného stavebního řízení, přičemž není vyloučeno na jezovou klapku pohlížet jako na strojní zařízení jak pohledu práva soukromého, tak i veřejného. V této souvislosti lze připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, ve kterém byl přijat závěr, že jde-li o pojem vodního díla, je třeba rozlišovat vodní dílo jako předmět administrativněprávních vztahů, kterým lze poskytnout ochranu ve správním řízení podle vodního zákona, od stavby jako předmětu občanskoprávních vztahů, kterým lze poskytnout ochranu v občanském soudním řízení. Soud proto postup, který zvolil žalobce k ochraně svého práva v rámci občanského soudního řízení, nepovažuje za vyloučený, neboť jeho základem je občanskoprávní vztah vyplývající ze smlouvy o nájmu a rovněž ochrana vlastnického práva. V této souvislosti lze dále poznamenat, že samotné odstranění jezové klapky není realizovatelné s nepřekonatelnými obtížemi, přičemž odstraněním nedojde ke změně podstaty zbývající části stavby vodního díla – jezu, byť účinnost vzdouvání vod za účelem provozu malé vodní elektrárny se nepochybně sníží.

61. Stejně tak se soudu neztotožnil s argumentací žalovaného, dle které sama skutečnost, že žalovaný disponuje oprávněním ke vzdouvání povrchových vod vydaným rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, , vylučuje vyhovění žalobě na odstranění hydraulické jezové klapky. Soud má za to, že existence oprávnění pro nakládání s povrchovými vodami nemůže představovat překážku, která by vlastníku bránila domáhat se ochrany svého vlastnického práva v občanském soudním řízení, neboť existence příslušného oprávnění věcné právo ani závazkový vztah mezi účastníky nezakládá.

62. Závěrem pak soud považuje za potřebné uvést, že se v odůvodnění svého rozhodnutí blíže nezabývá další judikaturou Nejvyššího soudu, na kterou žalovaný ve svých obsáhlých přednesech a podáních odkazoval, neboť tato judikatura vychází z jiného skutkového základu, než k jakému se soudu podařilo dospět v tomto řízení, případně vychází z případů, kdy byl aplikován § 59a vodního zákona, přičemž žalovaný touto judikaturou argumentuje na podporu závěrů, k nimž soud s ohledem na provedené důkazy nedospěl, tedy že hydraulická jezová klapka je samostatným vodním dílem, že hydraulická jezová klapka je stavbou a že se na ni vztahuje zákonné věcné břemeno ve smyslu § 50 odst. c) zákona o vodách. Soud proto považoval za nadbytečné zabývat se ve svém rozhodnutí tím, zda některý z kontextu vytržených závěrů Nejvyššího soudu může některá tvrzení žalovaného, která odporují zjištěnému skutkovému stavu věci, podpořit.

63. Jelikož žalobce byl v řízení úspěšný, přísluší mu dle ustanovení § 142 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9.616 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, z náhrady cestovních výdajů za celkem , hodnota, cest k soudnímu jednání na trase , adresa, a zpět prostředkem hromadné dopravy ve výši 716 Kč (přípravné jednání dne , datum, jízdné 2 x 70 Kč = 140 Kč, přípravné jednání dne , datum, jízdné 2 x 70 Kč = 140 Kč, přípravné jednání dne , datum, jízdné 2 x 70 Kč = 140 Kč, jednání dne , datum, jízdné 2 x 70 Kč = 140 Kč a jednání dne , datum, jízdné 2 x 78 Kč = 156 Kč) a z paušální náhrady hotových výdajů za úkony dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč v celkové výši 3.900 Kč, a to 1x za návrh na zahájení soudního řízení ze dne , datum, , 3 x písemné vyjádření ve věci samé z , datum, , , datum, a , datum, , 2x jednání s protistranou o smíru dle výzvy z , datum, a v rámci přerušení řízení , datum, ), 7x účast na jednání (, datum, , , datum, , , datum, , které přesáhlo dvě hodiny, , datum, , které přesáhlo dvě hodiny a , datum, ).

64. Lhůtu ke splnění povinnosti žalovaného nemovitost žalobce vyklidit soud stanovil 15 denní od právní moci rozsudku. Soud využil možnost vyplývající z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud může v případě, že uložil v rozsudku povinnost, určit lhůtu k jejímu splnění delší něhož tři dny od právní moci rozsudku. Oproti tomu lhůta ke splnění povinnosti zaplatit náklady řízení byla stanovena třídenní.