8 C 39/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 23.961,15 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 14.083 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.184,36 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 13.740,60 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.862,45 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.878,15 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.885,52 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.878,15 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23.961,15 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 14.083 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 13.740,60 Kč a na dlužném poplatku částku 10.220,55 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.

3. Ze zákaznické karty z datum soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku uvedl, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, pracuje jako stavební dělník s příjmem ve výši 14.171 Kč, jeho měsíční výdaje činí 4.500 Kč, nemá žádné jiné závazky. K žádosti měl žalovaný doložit pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky.

4. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 12.283 Kč a doplňkové pojištění ve výši 1.800 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce.

6. Oznámením o postoupení pohledávek z datum a podacím lístkem ze datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce číslo na žalobce.

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem a doplňkovým pojistným v celkové výši 14.083 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek, každé ve výši 469 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil 4.121,85 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 23.961,15 Kč sestávající se z jistiny ve výši 13.740,60 Kč a smluvního poplatku ve výši 10.220,55 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 31.883,74 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o zápůjčce, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

17. V daném případě nelze smlouvu o zápůjčce považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné relevantní důkazy. Právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smlouvy, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí zápůjčky nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

19. Dle smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 14.000 Kč, na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky vrátil celkem 4.121,85 Kč, Soud zde vycházel z následujícího početního postupu vyplývajícího z právně významných tvrzení žalobce, dle kterých se žalovaný zavázal uhradit na jistinu 14.000 Kč, na souhrnný poplatek 12.283 Kč a na pojistné 1.800 Kč, tedy celkem 28.083 Kč. Jelikož ke dni postoupení pohledávky žalovaný dlužil žalobci na jistině 13.740,60 Kč a na dlužném poplatku 10.220,55 Kč, tedy celkem 23.961,15 Kč, dospěl soud na základě rozdílu těchto částek k závěru, že žalovaný ke dni postoupení pohledávek uhradil žalobci celkem 4.121,85 Kč a nikoliv jen 800 Kč, jak tvrdil žalobce ve své žalobě. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 4.121,85 Kč a tedy ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 9.878,15 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o zápůjčce ve výši 9.878,15 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy žalobce za dobu od datum, kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední splátky úvěru, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávky, vyčíslil úrok z prodlení na částku 1.885,52 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.

20. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o zápůjčce soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek, pojistné a úrok z dlužné jistiny ve výši 29 % ročně, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce měl ve věci úspěch v podstatě ve stejném rozsahu, v jakém byl úspěšný žalovaný. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

22. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím zdejšího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.