12 C 8/2020
č. j. 12 C 8/2020-188
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11
- o pozemních komunikacích, 13/1997 Sb. — § 26 § 27
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 47
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2918 § 2958 § 2960 § 2962
- o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 250/2016 Sb. — § 74
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka].</b> <b>III. Mezi žalobkyní a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně na soudním poplatku částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Novém Jičíně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VII. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na nákladech řízení částku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Novém Jičíně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] v 5:30 hod. v obci [obec] na místní komunikaci – ulice [příjmení] asi 18 m za svislým dopravním značením označujícím začátek [územní celek], při jízdě ze svého bydliště přední částí jižního kola značky Campione najela do hlubokého, neoznačeného výtluku v komunikaci. V důsledku toho upadla a utrpěla středně těžká poranění v oblasti rukou a hlavy. O této dopravní nehodě bylo vedeno řízení Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie [územní celek], Územním odborem [obec], Dopravním inspektorátem pod [číslo jednací]. Po vyhodnocení všech rozhodných skutečností dospěl policejní orgán k závěru, že v době nehody žalobkyně na svém jízdním kole jela a nebyla pod vlivem alkoholu. Jejímu pádu předcházelo vjetí do neoznačeného neosvětleného výtluku, za svítání v zalesněném prostoru bez veřejného osvětlení, a tedy za zhoršených rozhledových podmínek, a nestihla tak reagovat na náhlou neočekávanou překážku. V důsledku nehody byla žalobkyně na nemocenské od [datum] do [datum], z toho byla 8 dní hospitalizována. Její léčba však není dosud ukončena, probíhá rehabilitace rukou a pravého kolene. Podle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [číslo] ze dne [datum], při nehodě utrpěla četná zranění hlavy a končetin a zhoršil se její chronicky špatný psychický stav. Léčení bylo dlouhodobé. Úraz zanechal trvalé kosmetické následky a žalobkyně má potíže s jemnou motorikou prstů při hře na flétnu a klavír, když je zaměstnána jako učitelka v Základní a mateřské škole [anonymizováno] a také došlo k somatizaci jejich psychických potíží. Bolestné bylo ohodnoceno 324 body. Při hodnotě bodu pro rok 2018 ve výši [částka] tak činí bolestné celkem [částka]. Po nehodě již dále pro mnohé obtíže nemohla jezdit na svém kole, což byl do té doby její koníček. Pro utrpěné kosmetické vady ve tváři a permanentní fyzickou slabost a únavnost pro její věk a situaci rozvrácené rodiny je limitována v pracovním výkonu a tím i v životě jako takovém. Její práce ji vždy zcela naplňovala, ale po nehodě nemůže dělat různé úkony v její práci, jako např. hru na hudební nástroje. Došlo u ní k obtížnějšímu zvládání obtíží a jiných psychických nároků při využití ruky k jemným pohybům při formálních společenských vztazích a při náplni zaměstnání. S ohledem na to vše bylo stanovené ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]. Za znalecký posudek žalobkyně zaplatila [částka]. V návaznosti na to vyzvala žalovaného k plnění. Naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] a žalovaný jí na to naposledy zamítavě odpověděl dopisem ze dne [datum]. Žalovaný je sice pro tyto účely pojištěn u [právnická osoba], pojistné plnění je ovšem vázáno na stanovisko žalovaného, které je záporné. Žalovaný totiž stále zpochybňuje skutečnost, že došlo k předmětné dopravní nehodě, při níž jí byla způsobena předmětná újma na zdraví. [příjmení] jiné to opírá o skutečnost, že nepřivolala na místo činu policejní hlídku, ale namísto toho šla sama vyhledat pomoc. Žalobkyně se domnívá, že jí může být jen těžko vytýkáno, že šla vyhledat pomoc a nezůstala ležet na zemi, aby ji snad někdo našel a pomohl jí. Po nehodě měla otřes mozku, vše kolem ní bylo od krve a její ruce nebyly příliš funkční, navíc byla první pedagogický pracovník odpovědný za příjem dětí v 6 hodin. Kromě toho se domnívá, že případné porušení předpisů správního práva ve vztahu k vyšetřování dopravních nehod nemůže mít vliv na odpovědnost žalované za újmu, která jí byla způsobena stavem vozovky ve vlastnictví žalovaného. Ostatně krátce po nehodě byla předmětná vozovka v daném úseku opravena. Z ničeho nevyplývá, že by se v důsledku chůze po nehodě její stav nějak změnil.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok na zaplacení částky [částka] zcela neuznává, a to z důvodu, který již předestřel ve své odpovědi na výzvu žalobkyně ze dne [datum]. Podle žalovaného je sice nepochybné, že žalobkyni byla způsobena újma na zdraví, ale žalovaná činila a činí sporným, zda se tak skutečně stalo v důsledku najetí do hlubokého výtluku v komunikaci, která je v katastru žalovaného, nebo jinak. Žalovaný činí nadále sporným výši bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť žalobkyně podle svého vyjádření, nepřivolala ihned lékařskou pomoc a se zraněními šla pěšky další cca. 2 km, což nutně muselo zapříčinit zhoršení jejího zdravotního stavu. Žalovaný rovněž poukazuje na skutečnost, že žalobkyně porušila povinnost jí danou ustanovením § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, dle kterého měla neprodleně ohlásit dopravní nehodu Policii České republiky, setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policie a zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádnému vyšetření nehody. Žalobkyně na místo toho, aby setrvala v místě dopravní nehody a přivolala policii ČR, vydala se pěšky do [obec]. Policejní hlídce, která ji zastavila, uvedla, že na kole před pádem na zem nejela, ale kolo vedla, což vyplývá z úředního záznamu sepsaného na Policii ČR ze dne [datum].
3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozšířila žalobu o částku [částka] a celkem tak po žalovaném požadovala zaplacení částky [částka]. V rámci rozšíření žaloby žalobkyně uvedla, že v důsledku předmětné nehody byla v pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost začala v den nehody, tj. [datum] a byla ukončena [datum]. Podle zprávy zaměstnavatele činil její průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí [částka]. V důsledku pracovní neschopnosti nevykonávala práci v celkovém rozsahu 2 018 hodin s předpokládaným výdělkem [částka]. Za tu dobu jí bylo zaměstnavatelem za prvních čtrnáct dnů vyplaceno [částka] a na odměně [částka] [obec] správa sociálního zabezpečení jí za dobu pracovní neschopnosti vyplatila [částka]. Na výdělku za dané období tedy přišla celkem o [částka]. Dále se rozšíření žaloby týká nákladů na léčbu zranění, když v souvislosti s úrazem byla léčena MUDr. [jméno] [příjmení] na Ortopedickém oddělení [nemocnice], praktickou lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], PhDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa]. [jméno] [příjmení] na Chirurgickém oddělení [nemocnice], MUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], MUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [obec], [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Dále uvedla že v době od [datum] do [datum] absolvovala léčebně – rehabilitační péči z prostředků veřejného zdravotního pojištění v [právnická osoba] v [obec]. K cestám na léčebné a rehabilitační výkony využívala jednak prostředků hromadné dopravy a dále svůj osobní automobil Ford Fiesta, [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo], který má kombinovanou spotřebu BA 95, 6,1 l [číslo] km, když vzdálenost k MUDr. [příjmení] a zpět činí 50,8 km a vzdálenost k PhDr. [příjmení] činí 51,2 km. Neúplné náklady na tuto léčbu spočívající v cestovném činily doposud [částka] a náklady na léky a zdravotní pomůcky služby činily doposud [částka] Celkem se tedy jedná o [částka]. K uvedenému doložila podrobnou tabulku výdajů, v níž jednotlivé náklady na léky, léčebné pomůcky a cesty k lékařům a do léčebných zařízení přesně specifikovala.
4. Změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne [datum].
5. Podáním ze dne [datum] vedlejší účastník ([právnická osoba]) zpochybnil nároky, které žalobkyně uplatnila, a to ve vztahu k bolestnému (týkajícímu se úrazu hlavy, když žalobkyně při pádu neměla na hlavě cyklistickou přilbu), cestovnému k MUDr. [příjmení] dne [datum] ve výši [částka] a nákladům na přípravky Balmed, Dalacin, Apo-curenzym forte, Secatoxin forte, Bi-Oil a [příjmení] gel a ve vztahu k příplatku za pokoj v [anonymizována tři slova], ve dnech [datum] až [datum].
6. Při jednání dne [datum] žalobkyně reagovala na námitku vedlejšího účastníka týkající se bolestného ve výši [částka] (odpovídajícího poranění hlavy s argumentem, že žalobkyně neměla v době nehody cyklistickou přilbu), cestovného k MUDr. [příjmení] dne [datum] ve výši [částka] a rozdílu, který odpovídá slevě na lék Apo-curenzym forte ve výši [částka], a vzala tedy žalobu zpět, co do všech těchto částek v celkové výši [částka]. Soud řízení v uvedené části téhož dne zastavil. Po částečném zpětvzetí žaloby zůstalo předmětem řízení zaplacení částky [částka].
7. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:
8. Z přestupkového spisu Policie České republiky sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] vyplývá, že Policie České republiky podle § 74 odst. 3 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. odložila věc, podle níž mělo dojít k přestupku, a to dne [datum] v 5:30 hod. v obci [obec] na místní komunikaci ulice [příjmení], cca 18 m za svislým dopravním značením, označující začátek [územní celek], kdy došlo k dopravní nehodě cyklistky [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), která při jízdě na svém jízdném kole zn. Campione ze směru od [obec] na [obec] přední částí jízdního kola najela do hlubokého, neoznačeného výtluku v komunikaci, v důsledku čehož upadla. V rozhodnutí o odložení věci policie uvedla zjištění, že žalobkyně při nehodě utrpěla středně těžká zranění v oblasti rukou a hlavy. Věc nejprve nebyla vedena jako dopravní nehoda, neboť prvotním šetřením bylo zjištěno, že cyklistka [celé jméno žalobkyně] měla kolo vést a ne na něm jet. Věc dopravní nehody byla dodatečně zadokumentována dne [datum] a celá událost byla postoupena z obvodního oddělení policie České republiky [obec] na dopravní inspektorát [obec] z důvodu toho, že tento policejní orgán v rámci svého šetření zjistil, že se jedná o dopravní nehodu. [příjmení] zkouška u cyklistky nebyla provedena a technická závada jako příčina dopravní nehody zjištěna ani uplatněna nebyla. Podle zjištění policie se výtluk, do kterého měla cyklistka [celé jméno žalobkyně] s jízdním kolem vjet, nacházel v obci [obec] na ulici [příjmení], 17,7 m od dopravního značení, jenž označuje začátek [územní celek], bráno ze směru jízdy od [obec]. V době ohledání byl již výtluk opraven asfaltovou směsí. Při přeměření opravného výtluku bylo zjištěno, že tento byl 170 cm dlouhý a v nejširším místě 50 cm široký. Hloubku výtluku nebylo možno změřit. Opravený výtluk se nachází na rovném a přehledaném úseku, který je ve směru od [obec] v klesání. Rychlost jízdy v daném místě není nijak omezena. K viditelnosti a rozhledovým poměrům je podle policie nezbytné uvést, že komunikace je vedena přes vrstevnice v zalesněném prostoru, jenž je tvořen především z listnatých stromů. Nejbližší veřejné osvětlení, jež by mohlo osvětlovat daný výtluk, je od tohoto vzdáleno 192,7 m, bráno ve směru na [obec], tedy jedná se o neosvětlený prostor. Policie dále zjistila, že jízdní kolo žalobkyně bylo poškozené, především na přední části, kdy na předním kole se nachází osmice a duše je bez tlakového média. Řídítka jsou vykřivená mimo osu a na jízdním kole se nachází řada dalších dřecích stop. Na jízdním kole bylo nalezeno pouze zadní osvětlení, vydávající světlo červené barvy. Přední světlo na jízdním kole, vydávající světlo bílé barvy, nebylo nalezeno. Nelze však vyvrátit, že k jeho odpadnutí a ztrátě mohlo dojít při pádu, či přesunu cyklistky. Dále provedeným šetřením k dopravnímu značení policie zjistila, že za obcí [obec] se nachází pouze jedno svislé značení, jež upozorňuje na nerovnost vozovky a její havarijní stav, ale pouze na vytýčený úsek 2 km. Této vytýčený úsek 2 km však končí 300 m před začátkem obce Štramberk a 317,7 m před začátkem opraveného výtluku. Dotazem na Město Štramberk pak policie zjistila, že o úrazu cyklistiky [celé jméno žalobkyně] se město dozvědělo [datum], přičemž i v tento den proběhla oprava výtluku prostřednictvím recyklátu. Dne [datum] byl výtluk opraven asfaltovou směsí. Policie uzavřela, že po vyhodnocení všech zjištěných skutečností vše nasvědčuje tomu, že žalobkyně v době dopravní nehody na daném jízdním kole jela, přičemž tomu odpovídá jak rozsah zranění, tak rozsah poškození na jejím kole. Alkoholem v době jízdy ovlivněna nebyla. K příčině vzniku dopravní nehody a pádu žalobkyně na komunikaci předcházelo vjetí do neoznačeného, neosvětleného výtluku v době, kdy byly navíc zhoršené rozhledové poměry, čímž žalobkyni v jízdní dráze vznikla náhlá, neočekáváná překážka, na kterou nestihla nijak reagovat a havarovala. Kromě výše popsaných zjištění a závěrů uvedených výše v rozhodnutí o odložení věci, bylo z jednotlivých listin založených v označeném policejním spise dále zjištěno, že [datum] přijala policie České republiky oznámení o dopravní nehodě a žalobkyni vyslechla dne [datum]. Žalobkyně mimo jiné vypověděla, že danou trasu, kterou jela v den dopravní nehody, zná dobře. Již tudy několikrát v minulosti projížděla. Přímo v týdnu před dopravní nehodou tam jela předešlé čtyři dny. Uvedla, že výtluku si však nevšimla, nebyl nijak označen. K dopravní nehodě pak uvedla, že dne [datum] okolo 5. hodiny vyrazila z místa bydliště na kole. Byla tma, počasí bylo dobré, bylo teplo. Zapnula světlo bílé barvy, které měla umístěné na řídítkách, když se jednalo o přenosné světlo, které bylo prostřednictvím gumového úchytu připevněno kolem tyče řídítek. Také rozsvítila světlo pod sedátkem, a to vydávalo světlo červené barvy. Cyklistickou přilbu v době nehody na hlavě neměla. Při sjíždění do [anonymizováno] nejela nijak rychle, téměř po celou dobu přerušovaně přibržďovala zadní brzdou. [jméno] pomalu, opatrně projela kolem značky, která označovala začátek obce Štramberk, a přibližně po 15 m za danou značkou předním kolem najela do hlubokého výtluku, který se nacházel v její jízdní dráze. Tohoto výtluku si všimla až v době, kdy do něj vjela. Jakým způsobem padala, si nevybavuje. Vybavuje si, že ležela na komunikaci, když se nejspíš probrala z krátkého bezvědomí. Zvedla se, z úst, nosu a obličeje jí tekla krev a byla z dané události v šoku. Zvedla jízdní kolo, které leželo na levé straně komunikace níže pod ní, a řídítky otočeno směrem na [územní celek]. Po zvednutí zjistila, že jízdní kolo není pojízdné, řídítka byla vytočena do boku a na předním kole byla prázdná duše. Jízdní kolo opřela a tlačila ho ve směru na [obec], kdy potřebovala dojít do zaměstnání, neboť měla v 6 hodin přebírat děti ve škole. Jízdní kolo tlačila dále z kopce, až došla k ulici [příjmení], tuto kolmo přešla na druhou stranu na chodník a pokračovala v chůzi do centra obce Kopřivnice. Při chůzi si všimla, že ze směru od [anonymizováno] jede po komunikaci policejní vozidlo. Uvědomuje si, že policejní hlídka na ni něco volala, ale ona pokračovala v chůzi, byla v šoku, ale hlavně pospíchala do školy, neboť se blížila 6. hodina a ona musela převzít děti ve škole. Z policejního vozidla vystoupil policista, který ji doprovodil až do jejího zaměstnání a tam u vstupu byla školní kuchařka paní [příjmení]. Policista požadoval po paní [příjmení] přivolání RZS. Policista z místa odešel, aniž by vyčkal příjezdu vozidla RZS a ještě před odchodem ho žalobkyně požádala, aby vypnul světlo červené barvy, které bylo pod sedátkem. Bližší komunikaci s policistou si nevybavuje. Není schopna si uvědomit, co policistovi opravdu řekla. Následně byla převezena do nemocnice v [obec], kde bylo zjištěno, že utrpěla povrchní poranění rtu, dutiny ústní a nosu, pohmoždění čelisti, otřes mozku, zhmoždění pravého kolene, pravého lokte, otevřenou ránu pravého i levého zápěstí a rukou a zlomeninu levého předloktí. Přímo v ten den po vyšetření prodělala operaci pravé ruky v oblasti prstů a zápěstí. Byla hospitalizována až do [datum]. Následně byla propuštěna do domácího léčení. Nebyla schopna sama se o sebe postarat. [příjmení] se nastěhovat ke své matce, která se o ni starala. Na obvyklém způsobu života byla omezena tak, že nemohla vůbec využívat horní končetiny. Matka ji musela vozit na kontrolu k lékaři do [obec], [obec] a [město]. Takto se o ni starala minimálně měsíc, následně se již přestěhovala zpět do svého bytu. Dále však o ni pečují ještě další osoby, které jí pomáhají s úklidem a přípravou pokrmů. V závěru zdůraznila, že se při jízdě řádné věnovala řízení, ale bohužel vjela do neoznačeného, hlubokého výtluku. Pochybení vidí ve správci komunikace, který daný výtluk včas neoznačil či neopravil. Uvedla, že před jízdnou nepožila žádný alkohol ani jinou návykovou látku. Neužívá ani žádné léky, které by ji omezovaly v řízení jízdního kola. Nevybavila si, že by ji policisté vyzývali k dechové zkoušce. Stejně tak si nevybavila, že by policistům sdělila, že by v době pádu jízdní kolo vedla. Dále uvedla, že do nemocnice za ní přišel nějaký policista a tomu jasně uvedla, kde k dopravní nehodě došlo a jak k ní došlo, tedy že při jízdě vjela do výtluku a upadla na komunikaci. Dne [datum] žalobkyně svou výpověď doplnila a potvrdila, že na kole před pádem jela a netlačila ho. Uvedla, že si nepamatuje na dotazy policistů. Zdůraznila, že před jízdou nepila alkohol, že je abstinent. Také to, že na jízdním kole měla přední i zadní světlo, přičemž přední světlo pak na kole nebylo, takže muselo někde při pádu z kola upadnout a ztratila jej. Ze zprávy [nemocnice], která je v policejním spise založena, vyplývá, že součástí vyšetření poté, co byla žalobkyně dovezena do [nemocnice], bylo i vyšetření krve, a žalobkyně v době vyšetření měla 0,1 g alkoholu v krvi. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] v čase 5:45 byl hlídkou Obvodního oddělení Policie České republiky [obec] během venkovního výkonu zaznamenán na chodníku pro pěší před domem [adresa] na ulici [ulice] v [obec] pohyb ženy vedoucí jízdní kolo a vzhledem k tomu, že žena měla na tváři krev, rozhodli se policisté (prap. [příjmení], pprap. [příjmení] a pprap. [příjmení]) zkontrolovat. Na výzvy policistů, aby se žena na chodníku zastavila a s hlídkou komunikovala, vůbec nereagovala. S jízdním kolem šla stále dál směrem k centru města a následně zašla po chodníku mezi panelové domy [adresa]. Policisté museli za ženou běžet, neboť nezpomalovala a na všechny výzvy odpovídala pouze větami ve smyslu„ nic se mi nestalo“,„ nechte mě být“ a„ nic nepotřebuju“. Když prap. [příjmení] ženu doběhl a pokoušel se jí z těsné blízkosti zastavit, řekla mu, že na něho nemá čas, protože spěchá k dětem. Na dotaz, kde bydlí, odpověděla žena, že ve [anonymizováno]. Dále řekla v rychlé chůzi, že musí být v 6 hodin v [anonymizováno], což je školka a škola pro postižené děti. Kde jí právě od 6 hodin rodiče své děti předávají. Žena byla opakovaně dotazována na to, co se jí stalo, když má ve tváři zaschlou krev. Hlídce několikrát odpověděla, že se jí nestalo vůbec nic. Poté, co byla dotazována na svoje jízdní kolo, které mělo prázdnou přední duši, řekla, že po cestě upadla. Protože prý musela na 6 hodin do práce, hned se ze země zvedla a spěchala do [anonymizováno]. [jméno] bylo prap. [příjmení] sděleno, že v případě, že na kole jela, jedná se o dopravní nehodu, a musí se podrobit orientační dechové zkoušce. To ale žena odmítla a již po několikáté řekla, že spěchá za dětmi. Pak dodala, že na kole před pádem na zem nejela, ale pouze ho vedla při sobě. Dále policisté ženě řekli, že o tom zřejmě sama neví, ale že má zraněnou tvář a pod nosem krev. Bylo jí též řečeno, že se musí nechat ošetřit lékařem, že může mít po pádu na zem, ať už z jízdního kole, nebo ho jen vedla, zraněnou hlavu. To opět žena odmítla s odůvodněním, že spěchá do práce za dětmi. V tu chvíli už došli policisté se ženou pěšky po chodníku až k domu [adresa], což je Škola [anonymizováno]. Zde zazvonili na zvonek, načež vyšla žena v bílém pracovním úboru, a ta řekla, že žena s jízdním kolem je opravdu zaměstnanec [anonymizováno] a učitelka a zároveň bylo zjištěno, že se jedná o [celé jméno žalobkyně]. S pracovnicí se hlídka domluvila na tom, že své kolegyni ihned zavolá rychlou záchrannou službu. Poté ještě hlídka, na žádost [celé jméno žalobkyně], na jejím, ve stojanech odstaveném jízdním kole, vypnula zadní červený blikač a z místa odjela s tím, že nebylo zjištěno protiprávní jednání. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že v dopoledních hodinách telefonicky žádala žalobkyně obvodním oddělní policie České republiky [obec] o kopii zápisu o incidentu z rána dne [datum], přičemž uvedla, že to potřebuje pro svoji pojišťovnu kvůli úrazové pojistce. Bylo tedy založeno č. j. – prošetření události a v souvislosti s danou věcí byla žalobkyně ve 13:30 hod. navštívena dne [datum] na lůžkovém oddělení chirurgie [obec], kde byla poučena podle § 61 zákona [číslo] opětovně dotazována na okolnosti své nehody. Uvedla, že si na událost celkem pamatuje, že neměla výpadky paměti. Uvedla také, že kolo vedla a nejela na něm. Bylo jí sděleno, že v případě jejího pádu na zem, na který tedy neměl vliv nikdo jiný, ani nebyl způsoben při jízdě na kole, se nejedná o žádné protiprávní jednání, které by Policie České republiky měla prošetřovat. Z úředního záznamu z téhož dne v 15:30 hod. vyplývá, že bylo hovořeno telefonicky s manželem žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]), který byl vyrozuměn o průběhu šetření. Uvedl, že žalobkyně byla po nehodě otřesena a je z důvodu lehkého otřesu zmatená, a proto stále opakuje, že na kole nejela, ale že ho jen vedla, ovšem podle názoru [jméno] [příjmení] žalobkyně na kole musela jet a přepadnout přes řídítka v důsledku vjetí do nějakého neoznačeného výmolu. [jméno] [příjmení] bylo sděleno, že jeho bývalá žena možná na kole nejela, neboť na kole vepředu neměla umístěné světlo a k tomu [jméno] [příjmení] řekl, že přední světlo určitě měla, ale muselo jí při pádu odpadnout a někam se ztratilo. Dne [datum] v 16 hod. byl přijat hovor od žalobkyně, která sdělila, že po svém právě proběhnuvším telefonickém rozhovoru s bývalým manželem chce uvést věci na pravou míru a uvádí, že na kole ve chvíli, kdy upadla, seděla a jela. Na dotaz, proč odmítla dechovou zkoušku a řekla, že na kole nejela, odpověděla, že si nepamatuje, že by ji policisté k dechové zkoušce vyzvali a že by řekla, že na kole nejela. Pokud to prý řekla, tak proto, že byla v šoku. Policie [datum] ohledala poškozené kolo v kopřivnické škole [anonymizováno], pořídila fotografie, kdy do záznamu uvedla, že na kole je pouze přední duše poškozená, která je vypuštěná. V plášti předního kola nebyly zjištěny žádné praskliny ani jiná viditelná poškození. Dne [datum] po podání vysvětlení žalobkyně byla provedena fotodokumentace předmětné díry v komunikaci, která byla v době šetření zaasfaltovaná. Policii poskytlo informace Město Štramberk, a to zápisem v provozním deníku, z něhož vyplývá, že dne [datum] byly opravovány díry na cestě [obec] – [příjmení] recyklátem a následně dne [datum] došlo k opravě děr asfaltovou směsí na cestě [obec]. Dle úředního záznamu ke kamerovému záznamu přední kamery policejního vozu hlídky tvořené prap. [příjmení], pprap. [příjmení] a pprap. [příjmení] vyplývá, že hlídka poprvé uviděla žalobkyni, jak jde po ulici [příjmení] ve směru ke [obec], a to v čase 5:4 7:08 hod. Součástí policejního spisu je protokol o nehodě v silničním provozu dne [datum], z něhož vyplývá, že dne [datum] v 5:30 hod. v obci [obec], na místní komunikaci ulice [příjmení] asi 18 m za svislým dopravním značením, označujícím začátek [územní celek], došlo k dopravní nehodě. Dle tvrzení žalobkyně tak, že tato při jízdě na jízdním kole zn. Campione ve směru od [obec] na [obec] přední částí jízdního kola najela do hlubokého, neoznačeného výtluku v komunikaci, v důsledku čehož s jízdním kolem upadla. Při dopravní nehodě utrpěla středně těžká zranění v oblasti rukou a hlavy. [obec] dopravní nehody bylo ohledáno dodatečně, po dlouhé časové prodlevě od vzniku dané události. Výtluk, do něhož měla žalobkyně v době své havárie vjet, byl již v době ohledání opraven asfaltovou směsí. Nebyly nalezeny žádné upotřebitelné stopy, dřecí, brzdné, smykové, krevní, či střepy z částí havarovaného jízdního kola. Nebylo možno zjistit, zda byl výtluk nějakým způsobem označen a nebylo možno změřit hloubku výtluku. Dne [datum] pak došlo k ohledání jízdního kola zn. Campione Razzo v prostoru ZŠ [anonymizováno] a bylo zjištěno, že na kole se nachází řada poškození. Přední duše byla vypuštěná, přední ráfek zdeformován, nachází se na něm tzv. osmice. Na řídítkách došlo k poškození pravé přehazovačky, ukazatel aktuálního zařazeného převodu, dále na řídítkách, na jejich prodloužených kovových rukojetích, rohy jsou viditelné deformace, promáčkliny, rýhy, pravá rukojeť je z větší části potřísněna krví. Na jízdním kole došlo k vyosení, k vyhnutí řídítek mimo svou provozní polohu. Řídítka nebyly v ose s rámem jízdního kola. Na rámu jízdního kola se nachází řada drobných oděrek v laku. Na pravém i levém pedálu se nachází vrypy a odřeniny, na sedátku, především na jeho zadní části a na pravé části se nachází poškození koženkové horní vrstvy sedátka – tato je roztržena. Na zadním přesmykači jsou patrny oděrky, jiné poškozením nebylo při ohledání zjištěno. Brzdy jsou funkční, pod sedátkem je umístěno světlo červené barvy. Na přední části kola žádné světlo nebylo nalezeno. Součástí protokolu jsou i fotografie předmětného výtluku, který byl zasypán asfaltovou směsí, stejně jako fotografie předmětného kola. Doplněny jsou také fotografie, které dodala policii žalobkyně, jež měl fotit její bratr. Na těchto fotografiích se nachází předmětný výtluk tak, jak byl policií popsán, avšak bez vysypání asfaltovou směsí: fotografie potvrzují, že předmětný výtluk se nachází jen několik metrů (cca 20) za hranicí, která označuje konec obce Štramberk blíže ke [obec]. Ve výtluku stojí muž, jednu nohu má ve výtluku, druhou má na silnici. Rozměrově je výtluk cca. 50 cm široký a přinejmenším 1 m dlouhý. Hloubka výtluku je podle nohy (boty) v něm stojícího muže přibližně do výšky kotníku dospělého muže (uvedené fotografie jsou založeny rovněž v soudním spise na č. l. 24, 25).
9. K důkazům byly provedeny (kromě výše uvedených fotografií) také další fotografie, a to fotografie založená na č. l. 26 zobrazující řídítka kola, na kterém měla žalobkyně jet; tužkou jsou zde označeny dvě šipky čísly 1 a 2, z nichž [číslo] směřuje na levou část řídítek a [číslo] na pravou část řídítek (k označeným místům se vyjadřovali svědci i žalobkyně o umístění předního světla v rámci svých výpovědí, viz níže). Z fotografie na č. l. 28 je zřejmé, že duše na předním kole jízdního kola je vypuštěna. Fotografie na č. l. 31 zachycuje žalobkyni v nemocnici, z níž je zřejmé, že má oděrky na čele, nose, pod nosem a na bradě a dále, že má ruku v sádře.
10. K důkazům byl proveden záznam z přední kamery a ze zadní kamery policie České republiky v den nehody při setkání policie České republiky a žalobkyně, a to v časech 1:45 až 3:44 (založen v policejním spise), na němž je zřejmé především to, že žalobkyně vedla kolo vedle sebe a šla běžnou chůzí.
11. Z mapového výstupu ze serveru [webová adresa] vyplývá, že vzdálenost mezi místem, kde mělo dojít k nehodě, až do pracoviště žalobkyně je cesta pěšky v délce 1,5 km v trvání 23 min.
12. Podle tisku mapy ze serveru [webová adresa] (na čl. 127 spisu) je od místa nehody do místa, kde se žalobkyně setkala s policisty, délka pěší trasy 1,1 km a v trvání 17 min, a podle tisku ze serveru Google maps vyplývá, že tato vzdálenost je 1,2 km v délce trvání chůze 14 min.; výchozímu a cílovému bodu, tedy místě nehody a setkání s policisty přitom odpovídají fotografie ze serveru Google maps (čl. 129, 130).
13. Z popisu produktu a technických parametrů, vč. fotografií ke světlu BLINDER-ARC, jež byly doplněny až po výzvě soudu, vyplývá, že světlo, které měla mít žalobkyni připevněné na předních řídítkách, bylo značky BLINDER-ARC od [právnická osoba]. Bylo barvy černé, z voděodolného silikonu s upevněním na řídítka, které zaručuje viditelnost až do vzdálenosti 1 000 m, jehož příslušenstvím byl odnímatelný silikonový pásek pro řídítka s průměrem [číslo] mm; světlo se nabíjelo prostřednictvím USB.
14. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu vypověděla, že sjížděla z kopce, najela do výmolu, který nebyl nijak označen, neviděla ho, letěla dopředu a pak už se jen zvedala. Vzpomněla si, že měla batoh na zádech, nemohla volat o pomoc, měla přetrhané šlachy a velmi ji to bolelo. Zdůraznila, že na ni čekaly děti před zařízením, takže dotlačila kolo až do školky. K nehodě dále uvedla, že ten den bylo horko. Když vyjížděla z [anonymizováno], byla ještě tma. Začalo svítat, když vyšlapala nejvyšší kopec, tzv. alkostezku. Byl to pátek a do školy jezdí stále stejnou cestou. Od pondělí do čtvrtku také jezdila stejnou cestou, ale o hodinu později, to už bylo světlo. Uvedla, že si nevšimla po cestě z kopce dolů žádných výmolů. Dále uvedla, že si pamatuje, kde k pádu došlo. Popsala, že to je kousek za dopravní značkou [obec]. Jako první popsala událost paní v nemocnici, která vedle ní ležela; jmenovala se [jméno] [příjmení]. Pak to také řekla paní dr. [příjmení] a mamince až po delší době. Policistovi, který za ní přišel do nemocnice, to neřekla. Podle žalobkyně ji policista začal obviňovat, že se nepodrobila dechové zkoušce, na což ona mu řekla, že je abstinent a nepije alkohol, a on se jí vysmál. V nemocnici telefonovala dceři, které řekla jen základní věci, že je po operaci. Přijeli a přivezli jí její věci. Dceři a bývalému manželovi také řekla, jak se to stalo. Nevzpomněla si na den, který za ní do nemocnice přijeli. Také volala bratrovi a tomu řekla, ať to nafotí, a on tam jel se švagrovou. Žalobkyně uvedla, že mu řekla, kde jela a kde se to stalo a že to byla ta velká díra, jak se sjíždí do [anonymizováno]. Bratr jí řekl, ať je ráda, že to přežila. Uvedla, že věděla, že je dobré mít od všeho fotodokumentaci a také to kolo má dodnes schované ve sklepě. Uvedla, že nikdy policistovi neřekla, že kolo vedla. Telefonáty jí pomáhala vytáčet pacientka, co ležela vedle ní a zapisovala jí i věci, které se jí staly v nemocnici. Uvedla, že viděla na policii videozáznamy, jak vedla kolo, ale vůbec nechápala, jak ho mohla takhle dotlačit. Jen útržkovitě si vzpomněla, co říkal policista. Podle žalobkyně do ní hučel, kam jde, a ji bolelo každé slovo. Nechtěla mu nic vysvětlovat. Nevzpomněla si, jestli se jí ptal, zda spadla z kola, ani co na to říkala. Uvedla, že v době nehody nebrala žádné léky. Také uvedla, že měla přední světlo a neví jak to, že tam poté světlo nebylo. Uvedla, že možná při pádu spadlo. Podle ní bylo připevněno na ose, která jde svisle od řídítek a bylo připevněno gumou. Popsala, jak se ta guma otočí a zahákne. Nevzpomněla si na název předního ani zadního světla, ani kdo jí ho pořídil. [jméno] přitom mívala na kole stabilně. Nepamatovala si, že by policistovi, který ji navštívil v nemocnici, uvedla, že nemá výpadky paměti. Dále doplnila, že se dopravní nehoda stala před šestou hodinou, protože to ještě stihla do práce. Neví, kolik bylo hodin, protože neměla na ruce hodinky a mobil byl v batohu. Do práce však stihla přijít včas. Uvedla, že byla v šoku, ruce měla zlomené, přetrhané šlachy a všude byla krev. Také uvedla, že když šla, takto bylo od krve (k otázce, zda krev byla i okolo výtluku, resp. místa nehody). Také uvedla, že přilbu na hlavě neměla. Podle žalobkyně nejhorší bylo to, že celou dobu byla odkázána na pomoc druhých, nemohla si ani pustit vodu, vyčistit zuby, nemohla se obléct. Pomáhala jí matka, která ji i vozila k lékařům. Stejně tak jí musela dělat i intimní hygienu. Nemohla hrát na klavír, nemohla se pořádně najíst a napít. Veškeré práce dělala s bolestí. Nemohla ani pořádně na záchod, proto podstupovala všechny ty rehabilitace, aby se co nejdříve mohla vrátit k dětem. Dříve hrávala na klavír i profesionálně, teď s bídou zahraje„ Ovčáci, čtveráci“. Dále doplnila, že když se o sebe nemohla starat, požádala ředitele [anonymizována tři slova] o přidělení nadstandardního pokoje; protože se o sebe nemohla starat, tak za ní dělali všechny věci, které nemohla. Také doplnila, že vzhledem k tomu, že měla poškozené měkké tkáně, používala masážní prsten. Protože se rychle zničí, tak kupovala dva, resp. jich kupovala více, ale už od nich doklady nemá. Žínka byla určena k masážím na místa, kde byly jizvy. Olej pak byl určen k masírování. Také jí museli něčím umývat, tak si musela pořídit mýdlo a emulzi. Odličovací tampony musela používat na obličej, neboť nebylo možno použít ani žínku. [příjmení] gel je přitom speciální čistící gel na obličej na jizvy. Na endokrinologické ambulance pak musela dojít v souvislosti s úrazem, neboť měla zvýšenou hladinu stresového hormonu.
15. Žalobkyně později doplnila svou výpověď, v níž uvedla, že si telefonovala s manželem, pokud se týká typu světla a kdo jí ho instaloval s tím, že si u soudu na to nemohla vzpomenout, ale manžel a dcera si na to vzpomněli, resp. vzpomněl si na to manžel. Následně žalobkyně popsala, jak světlo vypadalo, kde bylo jeho spouštěcí tlačítko, že mělo více režimů. Dále vypověděla, že světlo nikdy nesundávala a popsala místo těsně vedle uchycení řídítek na jejich vodorovné levé části, kde bylo světlo upevněno. Popsala i způsob, jakým jej nabíjela s tím, že když se světlo nabíjelo, tak svítila kontrolka. Většinou takto světlo nabíjela každý měsíc. Dále uvedla, že nikdy neměla problém tím, že by světlo nesprávně drželo, že by se při jízdě posouvalo. Uvedla, že na značku toho světla si nevzpomíná, ale vzpomněl si na to manžel. Dále doplnila, že k bratrovi jezdila před nehodou s kolem často, a když přijela, tak ho nechala opřené o pergolu. Uvedla, že neví, jestli bratr kolo viděl. Při návštěvách přitom bývali spolu spíš vevnitř. [příjmení] měla kolo umístěné ve sklepě. Bylo poměrně drahé, tak bylo pod dvěma zámky.
16. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyni zná z nemocnice. Poznaly se 1. nebo 2. září, tři roky zpětně. Na to si vzpomíná, protože ten den šla na sál a děti přitom šly do školy. Žalobkyni od hospitalizace neviděla, ale zhruba před 14 dny si telefonovaly. Přitom si volají asi 5x za rok. Poprvé viděla žalobkyni, když ji 2. září přivezli na pokoj, protože po operaci byla na JIP. To si toho moc neřekly. Poprvé si povídaly ten večer, bylo to takové normální seznámení. Neptala se žalobkyně, co se jí stalo a ona jí to potom řekla sama, což bylo až další den. Řekla, že jela do práce a měla úraz na kole. Že najela do výmolu, nebo do díry, a tím pádem měla ten úraz, kdy přepadla přes kolo. Svědkyně uvedla, že jí žalobkyně nesdělila, kde přesně se to stalo. Dále doplnila, že žalobkyně ji sdělila, že pak došla do práce, protože ji tam čekali a protože tam musela být. Říkala, že pracuje u dětí v mateřince. Na pokoj za žalobkyní přitom nikdo nepřišel. Žalobkyně telefonovala, podle svědkyně, s bratrem. Když jí někdo volal, tak jí nemusela vytočit číslo, neboť telefon v rukou udržela. Žalobkyně také řekla svědkyni, že za ní byl policista, ale svědkyně jej neviděla. U toho, jak telefonovala žalobkyně s bratrem, svědkyně nebyla. Žalobkyně měla svědkyni říct, že k ní byl policista neurvalý, že jí vyhrožoval, resp. zastrašoval. Neřekla však, jak ji zastrašoval. Dále svědkyně doplnila, že žalobkyni řekla, že by měla zavolat bratrovi nebo manželovi, že by tu díru měl někdo vyfotit, protože se stává, že díra se většinou za dva dny spraví a to se také stalo. To vyfocení díry poradila žalobkyni, aby měla důkaz, že jinak by nedosvědčila, jak se jí to stalo. Tento důkaz by mohl být důležitý podle svědkyně třeba pro pojišťovnu, což žalobkyni poradila právě svědkyně. Uvedla, že nebyla u toho, když žalobkyně telefonovala s dcerou ani s policií. Nebavily se o soukromých věcech, ani nevěděla, že je rozvedená. Viděla ji telefonovat, ale neslyšela, co telefonovala a ani neviděla, jak si vytáčela číslo na telefonu. Následně svou výpověď opravila v tom směru, že o nehodě jí řekla žalobkyně ještě v sobotu večer a druhý den to potom rozváděly, ale více se o tom nebavily. O tom, že by se měla díra vyfotografovat, měla svědkyně žalobkyni říct tentýž večer, tedy v sobotu [datum].
17. Svědkyně [jméno] [příjmení], švagrová žalobkyně, vypověděla, že nehoda se stala žalobkyni v pátek a v neděli je žalobkyně požádala, zda by mohli zajet na místo, které manželovi popsala, aby to vyfotili. Manžel je znalý místa a svědkyně je zase přes focení. Když žalobkyně volala, řekla, že je to ta největší díra široko daleko, jak je značka [obec], tak za ní. Bylo to v místě, kterému se říká„ alkostezka“, přičemž svědkyně s manželem tam také jezdí. Dále uvedla, že žalobkyně popsala, že se jedná o díru, že by se tam vlezlo nákladní auto nebo traktor. Při telefonátu měl manžel telefon zapnutý nahlas, takže to slyšeli oba. Následně to tam jeli fotit, v neděli odpoledne. Bylo škaredé počasí. Na to, že byl konec léta, tak se museli obléknout. Podle svědkyně asi nepršelo, deštník neměla, ale možná mrholilo. Fotografovala ona a manžel se postavil do díry, aby bylo možno odhadnout velikost díry. V okolí díry neviděla stopy po pádu, úlomky z kola, ani krev. Dále popsala, že dvakrát nebo třikrát o prázdninách u nich žalobkyně byla, jezdila často na kole. Svědkyně si nevšimla, zda bylo na jejím kole světlo. Už od švagra věděli, co se žalobkyni stalo. Věděli to už v pátek, ale nevěděli, do které díry najela. Uvedla, že na místě byly ještě nějaké plytké díry, ale tahle na tom místě opravdu razila. Dále doplnila, že posléze na místě nebyli. Fotky poslali švagrovi a to, jestli je ukazoval on žalobkyni v nemocnici, to svědkyně neví. Vzpomněla si ale, že po návratu z nemocnice žalobkyně potvrzovala, že na fotkách je ta díra, do které vjela.
18. Svědek [jméno] [příjmení], bratr žalobkyně uvedl, že nehoda se stala v pátek, ale nevěděl, zda jeli fotit v sobotu nebo v neděli, ale vzpomněl si, že poprchávalo. Uvedl, že o tom, co se stalo, se dozvěděl, když přišel z práce domů, řekla mu to manželka. Sestře volali, v nemocnici za ní nebyli, protože si to nepřála. Sestra manželce popsala, kde se to stalo. Když přijeli na to místo, byla to ta největší jáma a svědek hned věděl, že to bude ono. Nevzpomněl si přesně, kdy sestře volali, volali jí vícekrát. Nevzpomněl si také úplně přesně, kdy po nich žalobkyně chtěla, aby to nafotili. Pravděpodobně v sobotu. Žalobkyně to popsala manželce do telefonu, svědek byl vedle, takže všechno slyšel, přičemž žalobkyně měla popsat, že je to za tou cedulí [obec] a že je to velká díra jako kolo od náklaďáku. Dále svědek uvedl, že tam jeli ještě tentýž den, na pravé straně byla cedule, nějaké stromy, a zhruba 70 m za cedulí byla díra. Nevzpomněl si, že by v okolí díry byly stopy po nehodě, střepy, krev. Uvedl, že když to fotili, tak začalo pršet. Manželka svědka fotila a svědek se postavil do díry, aby bylo vidět, jak je díra hluboká. Dále uvedl, že se sestrou se moc často předtím nevídali, byla u nich jednou v létě. Byla u nich i na kole. Před tou nehodou na kole jezdila podle svědka každý den. Svědek věděl, jaké měla kolo, protože jí ho prodal. Bylo to závodní kolo, které mělo přední i zadní brzdy a světlo KATAI vepředu i vzadu. Mělo nášlapné pedály, nebylo třeba na něm jezdit v cyklistických botách, ale sestra v nich jezdila. Bez nich je to podle svědka nekomfortní, protože to tlačí. [jméno] byla odnímatelná. Přední světlo bylo na zacvaknutí, ale sestra to, podle svědka, neoddělávala, protože je netechnický typ. Svědek rozpoznal na policejních fotografiích kolo. Ukázal na fotografii, kde světlo bylo na řídítku. Uvedl, že světlo bylo na levé straně. Podle svědka lišta, na které světlo bylo, byla napevno. Byla tam plastová objímka a nějaký šroubek. Poté svědek doplnil, že si nevzpomíná, jestli v mezidobí od nehody, kdy jeli fotit, pršelo, ale když přijeli, tak poprchávalo a začalo hustě pršet. Podle svědka se nejedná o frekventovanou cestu, spíš tam jezdí cyklisté, ale je pravdou, že tam jezdí i auta. Sestra mu následně řekla, že vyfotili správnou díru. Podle svědka jí to manželka posílala na mobil. Pokud se týká kola, takto jí prodal už nějakou dobu před tou nehodou, v řádu několika let. A světlo tam bylo celou dobu. Nezaznamenal, že by sestra jezdila bez světla. Podle svědka si volali se sestrou a ta mu děkovala, že to nafotil. Svědek uvedl, že hned věděl, že je to ta správná díra, protože žalobkyně to tak pospala, že je to za tou značkou [obec] a tam nic jiného tak velkého nebylo. Podle svědka měla sestra ty speciální cyklistické boty v době nehody. Když k nim jezdila, tak ty boty mívala obuty. V těch botách se podle svědka chodí celkem dobře, skoro jako v normálních botách, protože zámky jsou v nich zapuštěné. Dále uvedl, že na místě s žalobkyní osobně nebyli. Poté, co se vrátila z nemocnice, ale ztotožnili to místo tak, že poděkovala za ty fotky s tím, že je to to místo, kde se to stalo; to mělo proběhnout telefonicky. Svědek na fotografii na č. l. 26 ukázal místo na levé straně řídítek, kde mělo být umístěné světlo a tam soud učinil značku a označil ji [číslo]. Následně svědek uvedl, že to mohlo být i na druhé straně a tam učinil soud značku [číslo]. Dále svědek uvedl, že u levé brzdy je ukazatel řazení a u pravé brzy je tento ukazatel ulomený (uražený).
19. Svědek [jméno] [příjmení], policista, vypověděl, že si na den, kdy došlo k nehodě, dobře pamatuje, protože jim zrovna končila noční šichta, která končila v 7 hodin. Jeli po ulici [ulice] a proti nim šla žena, která vedla kolo, měla v obličeji krev. Volali na ni, ale ona nereagovala. Otočili se a chvíli jeli vedle ní. Snažili se s ní komunikovat, ona říkala, že se nic nestalo, že nic nechce, že jde za dětmi a pak zašla mezi domy. Pak museli zastavit auto a doběhli za ní a šli s ní. Ona neustále opakovala, že jde za dětmi, až došli k [anonymizováno]. [jméno] se doklepali na nějakou její kolegyni. Té řekli, že neví, o co jde, jestli spadla nebo ji někdo zbil. Žalobkyně se ptali, co se stalo, ale ta uvedla, že nespadla. Měli jí říct, že kdyby na tom kole spadla, že by to byla dopravní nehoda a museli by volat dopravní policii. Také odmítla dechovou zkoušku a stále uváděla, že se nic nestalo, že nic nechce a tak požádali její kolegyni, aby zavolala záchranku. Pak asi za týden přišla výtka od manžela žalobkyně, že jí neposkytli první pomoc a pak svědka kontaktovalo vedení a on šel za žalobkyní do nemocnice, kde se jí znovu ptal a ona znovu opakovala, že se nic nestalo, že nespadla a žádala policistu, ať zavolá jejího manžela a vysvětlí mu to, a proto mu policista volal. Manžel žalobkyně říkal, že žalobkyně na kole určitě jela, což je i svědkova domněnka vzhledem k tomu, jaké mělo kolo poškození. Svědek nedokázal posoudit, zda byla žalobkyně natolik zmatená, že nebyla schopná říct něco bližšího. Svědek dále uvedl, že v autě byli tři (policisté). Za žalobkyní šli dva z nich a řidič zůstal v autě a potom to objel za nimi z druhé strany. Podle svědka se nezdálo, že by žalobkyně kulhala, šla normálně. Nijak nenapadala na nohu. Podle svědka šla rychleji, říkala, že spěchá za dětmi. Bylo patrné pouze to, že měla krev na obličeji, někde od nosu nebo ze rtu. Odmítala komunikovat. S odstupem času má svědek za to, že pokud žalobkyně spadla na kole, tak asi byla v šoku. Vzpomněl si pouze na to, že stále opakovala, že po nich nic nechce. Podle svědka určitě řekla, že nespadla z kola a to k tomu, že jí říkali, že pokud spadla z kola, tak že zavolají dopravní policii, která to vyšetří. Svědkovi přišla žalobkyně pomatená po celou dobu, co se s ní bavil a to i ten den, co se potkali v nemocnici. Přisuzoval to tomu, že v [anonymizováno] mu říkali, že paní je zvláštní. [příjmení] nemocnice svědek jel zjistit, jestli žalobkyně na kole jela nebo jestli upadla, když ho vedla. V nemocnici mu žalobkyně uvedla, že na kole nejela, že ho vedla. Nebyl si jistý, zda v nemocnici padlo něco o pojistce, protože žalobkyni vyslýchal ještě následně a nevěděl tedy, jestli to bylo v nemocnici nebo v rámci toho dalšího výslechu. S manželem žalobkyně mluvil po telefonu, vysvětloval mu situaci, protože jej o to žalobkyně požádala a tomu řekl, že věc odloží, protože tvrdí, že na kole nejela, ale on svědka ujišťoval, že na kole jela, že je jenom zmatená. Dále svědek uvedl, že si nepamatuje, že by mu žalobkyně říkala, kde měla upadnout. Až při výslechu se poprvé dozvěděl, kde mělo k pádu dojít. To s sebou žalobkyně přinesla i fotku. Hned po výslechu jel na místo a ta díra, která jediná tomu mohla odpovídat, za cedulí [obec], tak ta byla zaasfaltovaná. Kolo ohledával svědek hned, jak přišla stížnost. To kolo bylo v [anonymizováno]. Pořizoval i fotodokumentaci. Přední světlo tam podle svědka určitě nebylo. Zadní světlo svědek vypínal tenkrát (po nehodě), protože blikalo, ale přední světlo tam podle něj určitě nebylo. Podle svědka otázka na to, zda žalobkyně požila alkohol, když za ní byl v nemocnici, nepadla. Dále upřesnil, že když žalobkyni potkali, jak vede kolo, tak ho vedla standardně, řídítka držela oběma rukama. Při ohledání si všiml prázdného předního kola. Jestli byly poškrábané řídítka nebo nějaké komponenty, si svědek nepamatoval. Uvedl, že po ohledání kola v [anonymizováno] nemůže říct, že by to kolo na něj působilo, jako by se stala dopravní nehoda. Na kole si nevšiml stop krve, ale možná byly na madlech, což však pouze dedukoval. Svědek uvedl, že si myslí, že se k žalobkyni v nemocnici choval mile, určitě ne arogantně nebo povýšeně a v žádném případě se jí neposmíval.
20. Svědek [jméno] [příjmení], další z policistů, kteří potkali žalobkyni po nehodě, uvedl, že ten den řídil služební vozidlo. Potkali žalobkyni, která měla zakrvácený obličej. Zastavili, ale žalobkyně nereagovala. Podle svědka tam byla ještě kolegyně a svědek jel za nimi. Kolega se žalobkyně vyptával, ale ona nereagovala. Pak dojel k [anonymizováno]. Svědek uvedl, že situaci řešil kolega, a myslí si, že volali záchranku. Vzpomněl si ještě, že na něj někdo volal, ať vypnou blikačku, nevzpomněl si však, zda ji vypínal on nebo kolega. Když potom jeli v autě, tak se o celé situaci ještě bavili, tedy o tom, že paní vůbec nereagovala, že po nich nic nechtěla, že odmítla dechovou zkoušku a že snad byla v šoku. Z toho postupu svědkovi vyplývá, že na kole nejela, protože jinak by museli postupovat jinak, museli by volat záchranku a řešit dechovou zkoušku. Také uvedl, že byl po 12-ti hodinové směně, když celých 12 hodin řídil a byl poměrně unavený.
21. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý manžel žalobkyně, vypověděl, že o okolnostech nehody se dozvěděl až druhý den, kdy mu žalobkyně volala z nemocnice O světle vypověděl, že jej montoval on. Také potvrdil, že žalobkyni řekl, co to bylo za typ světla, přičemž světlo montoval v r. 2017, kdy již od r. 2015 spolu s žalobkyní nebydlí. Uvedl, že se jednalo o typ světla KNOG BLINDER, podle něj australské výroby. Na montáž bylo velmi jednoduché. Byla tam silikonová gumička a klipsa, ty se přišroubovaly vespod toho světla a gumička se dala kolem řídítek, za to se zahákl takový háček z lehké slitiny. Podle svědka to drželo pevně. Dále uvedl, že kdyby došlo k nějakému nárazu, tak je možné, že to asi mohlo odletět. Napájení světla bylo přes miniUSB. K tomu byl kablík asi [číslo] cm. Dále popsal, jakým způsobem nabíjení probíhalo, a uvedl, že upevnil světlo na levou stranu řídítek ve směru jízdy, kousek za čelním sloupkem. Uvedl, že světlo mělo více režimů na svícení. Dalo se nastavit i na blikačku. [jméno] nikdy nesundával. Když mu žalobkyně volala z nemocnice, tak mu říkala, že měla úraz. Řekla mu, že má něco s rukama a poraněnou hlavu. Spíš obecně. Řekla, že se to stalo na alkostezce, jak jela směrem ke [obec] O pojištění za ten úraz se spolu nebavili. Dále uvedl, že policii nevolal v souvislosti s úrazem, ale policie kontaktovala jeho. Volali, že navštívili žalobkyni v nemocnici a chtěli, ať jí domluví, že u toho kola šla tak, aby to nebylo klasifikováno jako dopravní nehoda. [příjmení] řekl, že u toho nebyl a že s tím nechce nic mít. Také uvedl, že [datum] (úterý) mu bývalá manželka předala v nemocnici stížnost, kterou jí psala nějaká sestřička nebo někdo z personálu na stroji nebo počítači. Na policii mu ji odmítli převzít, tak je požádal, ať to tam vyznačí, že to odmítají převzít, a na to konto tu stížnost převzali. To bylo vše, co s policií řešil. Pokud se týká okolností výměny světla, tak uvedl, že bývalá manželka jej požádala, že světlo, které tam měla, bylo nespolehlivé. [příjmení] měl doma asi pět světel, takže jí tam namontoval právě uvedené světlo. [jméno] jí namontoval u ní v garáži někdy v roce 2017. Uvedl, že ví, že byla zima, ale přesný čas si nevzpomene. Dojížděl na doučování angličtiny, takže v té souvislosti se u žalobkyně zastavil. Také uvedl, že v sobotu před nehodou mu žalobkyně volala, že má vytopené parkety v té největší místnosti, tak tam jel a zjistil, že na radiátoru je prasklé těsnění. Náhradní ale neměl, tak tam dal nějakou nádobu, a potom jej žalobkyně požádala, jestli by jí šel pověsit šňůry do sklepa, takže tam šli a viděl tam i opřené kolo o stěnu, na kterém bylo namontované to světlo. Nevěděl nic o tom, že by žalobkyně měla říct policii, že kolo vedla. Nevěděl ani jméno osoby, která mu volala a přesvědčovala ho, aby manželce řekl, že to kolo vedla, ale byl to podle něj někdo od policie, protože volají ze skrytého čísla. Podle něj to bylo poté, co policie byla za manželkou v nemocnici. Jiný rozhovor s policií nevedl, kromě toho, kdy tam nesl stížnost. Uvedl, že původní světlo neprohlížel; manželka mu řekla, že vynechává, tak ho vyměnil. Dále uvedl, že původní světlo, které tam bylo, tak také nebylo na objímku, tedy že by tam byla nějaká objímka a na ní lišta, na kterou by se to světlo zasouvalo.
22. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně dne [datum] havarovala na kole, při nehodě utrpěla následující zranění: otřes mozku, zhmoždění pravé strany čela s oděrkou a hematomem, povrchní oděrky na nosu, povrchní oděrky s tržnou ranou na horním rtu, povrchní oděrky na dolním rtu, vyvrtnutí pravého kolene s povrchní oděrkou a poraněním menisku, zhmoždění přední strany levého stehna s hematomem, fissuru dolního konce vřetení kosti zasahující do kloubu, mnohočetné oděrky na dorsu levé ruky, mnohočetné tržné ztrátové rány dorsu pr. ruky ve výši MCP kloubů, přerušení extenzoru IV. prstu (50%) pravé ruky, zhmoždění pravého lokte, posttraumatickou stresovou poruchu. Žalovaná byla převezena RZS do nemocnice v [obec], kde byla hospitalizována 8 dní, zranění bylo léčeno klidem, medikamenty, převazem oděrek, sešitím šlachy a tržných ran, sádrovou fixací levého zápěstí pod dobu 1 měsíce, ortézou pravé ruky, rehabilitací a psychologickou, resp. psychiatrickou léčbou. Úraz zanechal trvalé kosmetické následky, zraněná (žalobkyně) má potíže s jemnou motorikou prstů při hře na hudební nástroj a došlo k somatizaci jejich chronických psychických potíží. Podle závěru znalce je žalobkyně ženou středního věku, zcela soustředěnou na svoji práci, která nemá jiný zájem, či koníček a která je tak zásadně limitována v pracovním výkonu. Její stav považuje znalec za setrvalý a chronický. Pokud má dojít k jeho zlepšení, pak musí dojít především ke zlepšení psychiky, což však nelze predikovat. Podmínkou je zde uspořádání sociálních vazeb a rodinného zázemí, což v tuto chvíli nepovažuje za reálné. Znalec v rámci uvedeného znaleckého posudku stanovil bolestné dle metodiky Nejvyššího soudu (NS) a v souvislosti s ním činí za úraz ze dne [datum] bolestné částkou [částka], když celkový součet bodů k jednotlivým diagnózám stanovil na 324 při hodnotě bodu [částka] (vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby, kdy žalobkyně reflektovala fakt, že neměla v době nehody na hlavě cyklistickou helmu, není předmětem žaloby zaplacení částky bolestného ve výši [částka] odpovídajícího poranění hlavy žalobkyně, bez této částky pak činí výše bolestného [částka]). Podle odůvodnění výše bolestného jednotlivé položky odpovídají zdravotnické dokumentaci a metodice NS, když k položce [číslo] posttraumatické stresové poruše znalec doplnil, že ta byla hodnocena tak, jak je obvyklé, tedy pomocí NV [číslo] 2015, a sice 100 body, jako difusní axonální poškození mozku lehké reversibilní. Toto hodnocení bylo použito proto, že obdobná položka v Metodice NS není hodnocena. Tento postup je podle znalce plně v souladu s odbornými doporučeními. Pokud se týká odškodnění za ztížení společenského uplatnění (ZSU), pak ke ztížení společenského uplatnění byl ke znaleckému posudku připojen formulář ve formátu pdf, kdy předmětem hodnocení byly domény spojené s psychikou a slabostí rukou, naopak nebyly hodnoceny domény vztahující se k poranění pravého kolene, protože tento stav není léčebně uzavřen a může se upravit. Jednotlivé domény hodnotil znalec v souladu s Metodikou NS, včetně zdůvodnění, které odpovídá zdravotnické dokumentaci, dříve přizanané invaliditě a nálezu při klinickém vyšetření. V rámci jednotlivých domén pak znalec hodnotil zvládání obtíží a jiných psychických nároků (d240 - zde uvedl, že kolohavárie a trauma se na současném psychickém stavu podílí z 1/3), využití ruky k jemným pohybům (d440 - zde znalec vyhodnotil obtíže jako středně těžké, když žalobkyně již nezvládne (jako učitelka hudby) zahrát některé skladby), formální společenské vztahy (d740 – zde zahrnul depresivně anxiozní psychické postižení a jizvy v obličeji, když kolohavárie a trauma se na současném psychickém stavu žalobkyně podílí z 1/3), udržení zaměstnání (d845 – kdy znalec popsal, že žalobkyně díky následkům nehody sice zvládá své povinnosti, ale s obtížemi a vypětím sil) a placené zaměstnání (d850 – zde znalec hodnotil pozici žalobkyně na trhu práce jako poměrně dobrou, avšak s limitací psychikou a zdůraznil rovněž vliv jizev v obličeji a zranění rukou). Znalcem bylo konstatováno omezení v doméně [číslo] (jemné pohyby rukou), které bylo hodnoceno znalcem jako středně těžká obtíž, zasahující do každodenního života a vyskytující se občas během posledních 30 dnů, a ve všech ostatních hodnocených doménách pak podle znalce jde o obtíž lehkou, která je přítomna méně než 25 % času, je tolerovatelná a snesitelná. Domény [číslo] se vztahují k psychice zraněné a jsou hodnoceny procentem postižení 10%, protože na chronickém psychickém stavu zraněné se úraz podílí jen částečně a jeho vliv je však nesporný. Celkové hodnocení nebylo modifikováno koeficientem věku. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění po úrazu ze dne [datum] tak podle znalce činí dle Metodiky NS [částka]. Znalec účtoval za vypracování znaleckého posudku [částka], a to fakturou [číslo].
23. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne [datum] [stát. instituce] vyplývá, že za období od [datum] do [datum] činila výše dávky nemocenského pojištění pro žalobkyni [částka].
24. Z potvrzení o předpokládaném příjmu pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku vydané zaměstnavatelem žalobkyně [příjmení] a MŠ [anonymizováno] v [obec] vyplývá, že celkový předpokládaný výdělek v období od [datum] do [datum] činí [částka], přičemž žalobkyni byla vyplacena náhrady mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti ve výši [částka] a odměna v době pracovní neschopnosti ve výši [částka].
25. Ze zprávy [anonymizováno] rehabilitačního centra ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně absolvovala v [anonymizována dvě slova] centru léčebně rehabilitační pobyt v době od [datum] do [datum], žádala o urychlený nástup k léčbě vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, avšak v době vhodného termínu nástupu nebylo možno žalobkyni nabídnout pokoj bez doplatku za nadstandard; doplatek za nadstandard např. v 1-lůžkovém nebo 2-lůžkovém pokoji přitom zohledňuje vybavení pokoje, případně umístění pokoje v léčebném domě.
26. Z potvrzení o úhradě vyplývá, že [anonymizována dvě slova] centru žalobkyně zaplatila dne [datum] částku [částka].
27. Z propouštěcí zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla při přijetí medikována následujícími přípravky: Calcichew D3, Sorbifer durules, Apo-Curenzym forte, Lioton gel, Contratubex gel na jizvy PHK, Hemagel gel na jizvu horního rtu, Metamizol při bolesti. V rámci doporučení bylo žalobkyni doporučeno cvičení a pohybový režim dle instruktáže, dbát na správné držení těla pohybové stereotypy, byla instruována ve cvičení na posilování svalstva horních končetin, výcvik a udržení funkčnosti horních končetin, jemné motoriky.
28. Z lékařského potvrzení MUDr. [jméno] [příjmení] z Ortopedické ambulance ze dne [datum] vyplývá, že vzhledem k rozsahu a charakteru poranění žalobkyně bylo po úraze vhodné a doporučené užívání bioenzymů, např. Wobenzymu, Apo-Curenzymu forte, nebo podobné. Dále bylo vhodné a doporučené ošetřování a podpora hojení ran lokálními přípravky jako je Hemagel, Bi-Oil nebo jim podobné.
29. Z propouštěcí zprávy Ortopedického oddělení [nemocnice] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyni byly předepsány léky, a sice Dalacin C a Zaldiar.
30. Podle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byly žalobkyni v souvislosti s její psychoterapeutickou péčí předepsány léky Asentra a Mirtazapin Sandos.
31. Podle ambulantní zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [nemocnice], ze dne [datum], byl žalobkyni předepsán lék Secatoxin forte.
32. Z účtenky v lékárně Dr. [jméno] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně zaplatila částku [částka] za přípravek Bi-Oil 200 ml, z účtenky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně zaplatila částku [částka] za mycí emulzi a mýdlo a dle pokladního lístku ze dne [datum] zaplatila žalobkyně za rakytníkový olej a masážní prsten částku [částka]; celkem [částka].
33. Z pokladních dokladů dále vyplývá, že dne [datum] zaplatila žalobkyně za míček molitanový částku [částka], dne [datum] zaplatila [částka] za žínku, dne [datum] zaplatila za masážní prsten [částka] a dne [datum] zaplatila [částka] za gelový polštářek Duotherm, dne [datum] zaplatila za měsíčkovou mast [částka], dne [datum] zaplatila žalobkyně za molitanový míček [částka], dne [číslo] zaplatila žalobkyně za tampony a 2x [příjmení] gel částku [částka] a dne [datum] pak v lékárně v [obec] zaplatila žalobkyně částku [částka] za 60 % líh; celkem [částka].
34. Z účtenky dále vyplývá, že žalobkyně dne [datum] zaplatila žalobkyně [částka] za léky Dalacin a Aescin. Dále dle pokladních lístků platila žalobkyně dne [datum] za Contractubex gel [částka] a za Apo-curenzym forte [částka] a dne [datum] uhradila žalobkyně za Secatoxin forte částku [částka]; celkem [částka] (po částečném zpětvzetí žaloby, žalobkyně neuplatňuje část ceny za Apo-cureenzym forte ve výši [částka] představující poskytnutou slevu, a tedy celkové úhrada položek uvedených v tomto odstavci činí [částka]).
35. Žalobkyně dále doložila zprávu RBP zdravotní pojišťovny ze dne [datum], v níž je podrobně rozepsán výpis zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které byly za žalobkyni zaplaceny s uvedením data, kdy k jednotlivým výkonům došlo. Jednalo se o výkony hrazené následujícím zdravotnickým zařízením: [právnická osoba], [právnická osoba] [obec], [právnická osoba] [obec], [právnická osoba], [obec] a [právnická osoba] [obec].
36. Z jízdenek žalobkyně dále prokázala cesty k lékařům a do medicínských zařízení, a to následujícím způsobem. Cesty do [anonymizováno] [obec] dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] (24+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (24+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (24+ [částka]), dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (26+ [částka]) dne [datum] v částce [částka] (26+33+ [částka] – cesta zároveň k PhDr. [příjmení] do [město]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (24+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (24+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce 46 K (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (23+ [částka]), dne [datum] v částce [částka] (24+ [částka]); k poslednímu uvedenému datu vyplývá ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], že [datum] byla ošetřena žalobkyně v zařízení [právnická osoba], zatímco v ostatních výše popsaných dnech vyplývá provedení výkonu v zařízení [právnická osoba] ze zprávy zdravotní pojišťovny žalované (v odstavci 35 tohoto rozsudku). Podle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] byla žalobkyně vyšetřena ve společnosti [právnická osoba] také dne [datum] a [datum] a za jízdné do tohoto zařízení v uvedené dny vynaložila žalobkyně částku ve výši [částka] (24+ [částka]) a [částka] (23+ [částka]). Celkem žalobkyní vynaložené náklady na jízdné do uvedeného zařízení činí [částka].
37. Za cestu do zařízení REVITA [obec] vynaložila žalobkyně dne [datum] částku [částka] (20+ [částka]), dne [datum] částku [částka] (20+ [částka]), dne [datum] částku [částka] (20+ [částka]), dne [datum] částku [částka] (20+ [částka]), celkem [částka]; provedení výkonu v zařízení REVITA [obec] vyplývá ze zprávy zdravotní pojišťovny žalované (v odstavci 35 tohoto rozsudku).
38. Dne [datum] byla podle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] vyšetřena žalobkyně ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba], v [obec]. Dle jízdenky žalobkyně vynaložila na cestovném do uvedeného zdravotnického zařízení částku ve výši [částka].
39. Z osvědčení o registraci vozidla vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem vozidla [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,1 l [číslo] km benzínu.
40. Z výpisu kontrol u obvodního lékaře vyplývá, že žalobkyně navštívila v souvislosti s pádem na kole ze dne [datum] obvodní lékařku MUDr. [jméno] [příjmení], a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Na cestu k MUDr. [příjmení] do [obec] ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] použila žalobkyně automobil a hodnotu cestovného vyúčtovala za cestu tam a zpět na částku [částka] při vzdálenosti 51,2 km; za pět cest tedy vynaložila celkem [částka] (pokud se ale týká cesty ze dne [datum], vzala žalobkyně žalobu v této části zpět, a tedy požaduje náklady pouze za čtyři cesty ve výši [částka]). Z jízdenek dále vyplývá, že žalobkyně zaplatila za cestu k MUDr. [příjmení] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] (24+26+ [částka]) a dne [datum] částku ve výši [částka] (26+45+ [částka]). Žalobkyně vynaložila na cestovném k MUDr. [příjmení] částku v celkové výši [částka].
41. Z potvrzení PhDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně navštívila ordinaci klinického psychologa pro dekompenzaci psychického stavu v souvislosti s předmětnou nehodou – úrazem, a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. V datech [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] použila žalobkyně k cestě k PhDr. [příjmení] automobil, když jedna cesta tam a zpět byla vyúčtována v částce [částka] při vzdálenosti 50,8 km; za 13 jízd se jedná celkově o částku [částka]. Dále z jízdenek vyplývá, že za cestu k PhDr. [příjmení] vynaložila žalobkyně dne [datum] částku v celkové výši [částka] (33+ [částka]), dne [datum] částku v celkové výši [částka] (34+ [částka]) a dne [datum] částku v celkové výši [částka] (34+ [částka]). Žalobkyně vynaložila na cestovném k PhDr. [příjmení] částku v celkové výši [částka].
42. Z lékařské zprávy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla dne [datum] vyšetřena v [anonymizováno] ambulanci v souvislosti se stresovou situací, kdy [datum] u žalobkyně došlo ke zlomeninám obou horních končetin a k posttraumatické stresové poruše. Za jízdné dne [datum] vynaložila žalobkyně částku [částka] (33+ [částka]).
43. Podle lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení] byla žalobkyně v souvislosti s úrazem vyšetřena dne [datum] a dne [datum] v [nemocnice] ve [obec] (na chirurgické ambulanci). Podle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] byla žalobkyně vyšetřena v souvislosti s cyklonehodou na ORL v [obec]. Na cestovné dne [datum] vynaložila žalobkyně celkem částku ve výši [částka] (44+42+ [částka]).
44. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z [nemocnice] ve [obec] (chirurgická ambulance) vyplývá, že žalobkyně byla v tomto zařízení v souvislosti s předmětnou nehodou ošetřena dne [datum] a ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], ortopeda, vyplývá, že u něj byla žalobkyně vyšetřena rovněž dne [datum]. Dle jízdenek na tuto cestu vynaložila žalobkyně částku ve výši [částka].
45. Podle lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] byla žalobkyně v souvislosti s úrazem vyšetřena dne [datum] a dne [datum] v [nemocnice] ve [obec] (na chirurgické ambulanci). Dle lékařské zprávy MUDr. [anonymizováno], byla žalobkyně téhož dne vyšetřena na ortopedii spol. Orthes ve [obec]. Za cestovné vynaložila žalobkyně částku v celkové výši [částka] (45+ [částka]), zároveň byla vyšetřena.
46. Z výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady újmy na zdraví částkou [částka], když [částka] činí bolestné, [částka] ztížení společenského uplatnění a náklady na znalecký posudek [částka]. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] pak vyplývá, že žalovaný odmítl celkovou částku žalobkyni zaplatit, kdy především zpochybňoval, že k zraněním žalobkyně došlo najetím do hlubokého výtluku v komunikaci katastru města, činil sporným výši bolestného a náhrady za ztížené společenského uplatnění a připomínal porušení povinností dle ust. § 47 odst. 4) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.
47. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně uplatnila předžalobní výzvou vůči žalovanému také ztrátu na výdělku ve výši [částka] a dále náklady na léčbu zranění ve výši [částka], celkem tedy částku [částka]. Z emailové zprávy české pošty pak vyplývá, že zásilka byla doručena příjemci dne [datum].
48. Shora uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a především pak ve vzájemných souvislostech. Meritem sporu mezi účastníky přitom byla skutečnost, kde došlo k úrazu žalobkyně, resp. zda k němu došlo na shora popsaném místě. Zásadním důkazem v tomto ohledu byla účastnická výpověď žalobkyně, posuzovaná nejen v kontextu jejích předchozích výpovědí provedených policií, ale také v kontextu dalších důkazů. Předně je třeba zdůraznit, že pokud se týká popisu předmětné nehody, pak žalobkyně jak při účastnické výpovědi, tak i při dvou protokolárních výpovědích na policii popisuje průběh cesty i nehody, včetně místa nehody prakticky totožně. Soud nemá žádných pochybností o tom, že žalobkyně po celou dobu přesně věděla, kde a jakým způsobem k nehodě došlo, což je zřejmé i z popisu místa nehody, které bezprostředně dva dny po nehodě (v neděli) sdělila svému bratrovi a švagrové (popsala, že to byla ta velká díra, jak se sjíždí do [anonymizováno]). Shodně pak popsali bratr žalobkyně a jeho manželka (svědek a svědkyně [příjmení]) to, co jim telefonicky sdělila žalobkyně z nemocnice, že se jednalo„ o tu největší díru široko daleko, jak je značka [obec]“, na cestě nazývané také jako alkostezka, a že je to„ díra velká, jak kolo od náklaďáku.“. Svědkyně [příjmení] jednoznačně popsala, že předmětná„ díra na tom místě opravdu razila“, přestože tam možná byly i plytké díry. Shodně oba popsali, že žalobkyně jim později podle fotek potvrdila, že vyfotografovali„ správnou díru“, a tedy potvrdila jim místo nehody. Stejně tak odpovídá i časový sled událostí, když vzdálenost měřená podle serveru [webová adresa] i Mapy Google z místa nehody do místa, kde byla žalobkyně zachycena kamerou policejního vozu, činí 1,1 – 1,2 km a pěšky trvá tuto vzdálenost ujít [číslo] min. [příjmení] pak potkala žalobkyni v 5:47, což odpovídá časovému určení nehody, jak je zjistila policie (5:30 hod). Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že k nehodě došlo v pátek [datum] a již následující pondělí [datum] poté, co se o nehodě dozvěděla pracovnice žalovaného, a zároveň v době kdy žalobkyně byla ještě hospitalizovaná a policie věc teprve tento začala nehodu prověřovat, došlo k prvotní opravě výtluku prostřednictvím recyklátu (až následně došlo dne [datum] k opravě asfaltovou směsí); pracovníci žalovaného se tedy nejpozději v pondělí po nehodě museli doslechnout (žalobkyně sama tuto skutečnost sdělovala bratrovi, švagrové, bývalému manželovi a dceři), že a v jakém místě k nehodě došlo a předmětný výtluk opravili. Pokud se týká průběhu nehody je z povahy zranění žalobkyně zcela zřejmé (a ostatně ke stejnému závěru došla i policie), že žalobkyně na kole v době nehody jela. Soud tak došel stran popisu nehodového děje včetně místa a času nehody k totožným závěrům jako Policie ČR, když tyto závěry vyplývají z připojeného policejního spisu. Pokud snad bylo v řízení namítáno, že žalobkyně opakovaně policistům tvrdila, že kolo při nehodě vedla, pak je zjevné, že nehovořila pravdu, což však bylo jistě ovlivněno šokem po nehodě spojeného s tím, (a vyplývá to jak z výpovědi policisty [příjmení], tak i svědkyně [příjmení]), že žalobkyně se v daný okamžik dokázala soustředit pouze na to, aby ve školce převzala děti a nechtěla ve svém stavu nikomu nic vysvětlovat, přičemž z projevů policistů bylo zřejmé, že pokud by uvedla, že na kole jela, bylo by nutno věc vyšetřit jako dopravní nehodu. Tato zjevná lež stejně jako další nepodstatné nepřesnosti, kterých se žalobkyně při svých výpovědích dopustila (soud nemá za to, že osoba která jistě utrpí šok po poměrně vážné cyklistické dopravní nehodě, je schopna si celý nehodový děj dokázat vybavit pokaždé naprosto totožně) však nemá vliv na posouzení věrohodnosti výpovědi žalobkyně stran toho, kdy, kde a jakým způsobem k dopravní nehodě došlo, když tyto skutečnosti jsou potvrzovány dalšími, byť nepřímý důkazy (viz výše), které jako celek utvářejí přesvědčivý obraz o skutkovém stavu. Na uvedeném závěru nemění nic ani to, že soud má dále za to, že žalobkyně vypověděla, že si předmětného výtluku dříve nevšimla, což vzhledem k rozměrům předmětného výtluku a především pak vzhledem k tomu, co vypověděla žalobkyně a svědek a svědkyně [příjmení], není možné; žalobkyně kolem předmětného výtluku o rozměrech nejméně jeden metr na délku a 50 cm na šířku projela stejný týden za denního světla čtyřikrát a nutně musela vědět nejen o existenci výtluku, ale vzhledem k jeho blízkému umístění ve vztahu k označení začátku obce i o jeho poloze, což sama potvrdila tím, že bratrovi a švagrové uvedla při telefonickém hovoru, že je to„ ta“ velká díra jak se sjíždí do [anonymizováno], resp. že jde o tu„ největší díru široko daleko“. Ze skutečnosti, že žalobkyně sama sebe staví do tzv. lepší světla, či vykresluje situaci pro sebe příznivěji, však nelze automaticky dovozovat nevěrohodnost celé její výpovědi, obzvláště tehdy, když i další důkazy podporují podstatu sděleného, a sice kde a jakým způsobem došlo k předmětné dopravní nehodě. Pokud se pak týká dalších podstatných skutečností, pak sama žalobkyně přiznala, že neměla v době nehody na hlavě cyklistickou helmu (přilbu), o čemž rovněž svědčí i její poranění hlavy, ostatně nárok týkající se poranění hlavy vzala žalobkyně sama zpět. Soud má rovněž za to, že žalobkyně měla v době nehody na kole přední bílé světlo, když toto bylo prokázáno jak výpovědí bývalého manžela žalobkyně, tak i výpovědí žalobkyně samotné. Žalobkyně si sice u své první výpovědi nepamatovala, o jakou značku světla se jednalo, nicméně již poprvé uvedla, že světlo se připevňovalo na řídítka prostřednictvím gumy, která se„ otočila a zahákla“. Již v ten okamžik tedy popisovala specifický způsob uchycení předního světla odlišný od přichycení světla původního (to bylo připevněno na zasouvací liště), které bylo dříve bratrem žalobkyně na kole instalováno. Proto také bratr žalobkyně uvedl, že se jednalo o jiný typ světla, neboť měl za to, že na kole, které daroval žalobkyni, zůstalo jeho původní světlo, které však bylo v mezidobí vyměněno bývalým manželem žalobkyně. Ten montáž nového světla potvrdil, stejně jako to, že světlo se na kole nacházelo přinejmenším týden před nehodou, kdy jej na kole viděl. Za situace, kdy žalobkyně měla„ nové“ světlo instalované na kole již od roku 2017 a bývalý manžel žalobkyně potvrdil, že světlo na kole viděl i týden před nehodou, není žádného rozumného důvodu se domnívat, že světlo žalobkyně neměla v den nehody. Závěr o existenci předního světlometu na kole žalobkyně podporuje i úvaha, že v daný čas na daném místě (v zalesněném terénu bez přítomnosti pouličního osvětlení) by bylo prakticky nemožné danou cestu bez předního světla absolvovat. Ke stejnému závěru opět dospěla i policie, když soud sdílí i její úvahu o tom, že je nanejvýš pravděpodobné, že světlo se při pádu uvolnilo; to že následně nebylo světlo na místě nalezeno bratrem žalobkyně (který po něm ostatně ani nepátral) a ani policií je pravděpodobně dáno časovým odstupem od nehody. Ke skutečnosti, že žalobkyně popisovala, že po nehodě byla všude krev, ale v okolí předmětného výtluku nikdo krev nepotvrdil, je třeba zdůraznit, že v den, kdy se na místo nehody dostavili bratr a švagrová žalobkyně, již pršelo, nehledě na skutečnost, že není známo přesné místo, na kterém žalobkyně po nehodě krvácela, když toto místo může být od místa výtluku vzdálené řádově i několik metrů, zatímco fotografie z místa nehody zachycují pouze bezprostřední okolí výtluku. Soud má rovněž za to, že není namístě dovozovat nevěrohodnost svědka [příjmení], bývalého manžela žalobkyně, proto, že vypovídal odlišně od policisty [příjmení], pokud se týká přesného obsahu jejich telefonátu po nehodě, když nelze očekávat, že vyslýchaný policista uvede, že by se choval neprofesionálně či jakkoliv jinak v projednávané věci pochybil; soud se vzhledem k popisu událostí žalobkyní a svědka [příjmení], spíše kloní k závěru, že policisté, kteří byli na konci služby, kdy poprvé potkali žalobkyni, již vyčerpaní, nepřiložili zejména v počátku dané věci patřičnou váhu a situaci poněkud podcenili. Pokud se týká označení předmětného výtluku jeho vzdáleností od značky Štramberk (17,7m), vycházel soud z přesného měření policie ve spojení s fotografiemi pořízenými bratrem žalobkyně; v tomto kontextu se výpověď bratra žalobkyně, který slovy výtluk situoval 70 m od uvedené značky, jeví jen jako vliv odstupu času na paměť svědka či nesprávný odhad.
49. Při závěrech o výši bolestného a odškodnění za ztížení společenského uplatnění vycházel soud ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který podrobně popsal zranění žalobkyně, jež jí vznikly v souvislosti s předmětnou nehodou, a řádně zdůvodnil jak výši bolestného, tak i odškodnění za ztížení společenského uplatnění zcela v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu. V průběhu řízení byla žalobkyní reflektována skutečnost, že v době nehody neměla cyklistickou helmu, a proto žalovanou částku na bolestném ponížila o částku bolestného ve výši [částka] odpovídajícího poranění hlavy žalobkyně, bez této částky pak činí výše bolestného [částka] a výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění [částka]. Prokázaný byl i náklad na pořízení znaleckého posudku ve výši [částka].
50. Listinnými důkazy byl spolehlivě prokázán rozdíl mezi mzdou žalobkyně, kterou by dosahovala v době, kdy byla na nemocenské (tj. od [datum] do [datum]), se započítáním mzdy za prvních 14 dní nemocenské ve výši [částka] a odměny ve výši [částka], a dávek nemocenského pojištění, který činí [částka] ([částka] – 4 [anonymizováno] – 5 [anonymizováno] - [částka] = [částka]).
51. Pokud se týká listinných důkazů, které prokazují náklady, které žalobkyně vynaložila na léčení (léky, léčivo, rehabilitační a hygienické pomůcky), pak shora popsanými listinami je prokazováno jednak to, že žalobkyni byly uvedené léky předepisovány (či přinejmenším doporučovány) lékaři, a jednak bylo účtenkami (pokladními lístky) prokázáno, že žalobkyně jednotlivé shora popsané položky skutečně zakoupila. Vzhledem k charakteru zranění má soud za to, že žalobkyně rovněž v rámci své účastnické výpovědi přesvědčivě vysvětlila, k čemu byly případně jednotlivé pomůcky nakupovány a soud tak nepochybuje o tom, že jejich nákup bezprostředně souvisel s poúrazovou péčí žalobkyně. Za nákup léků, léčiva, rehabilitačních a hygienických pomůcek v souvislosti s léčbou a rehabilitací po předmětné nehodě žalobkyně zaplatila částku v celkové výši [částka]. Stejně tak žalobkyně spolehlivě prokázala, že se v konkrétní dny dostavila k lékařům (z lékařských zpráv) a na poúrazové rehabilitace (zpráva [anonymizováno] zdravotní pojišťovny ze dne [datum]), když k jednotlivým cestám doložila jízdenky; pokud cestovala žalobkyně automobilem, pak prokázala jeho vlastnictví i spotřebu benzínu 95 (6,1 l [číslo]) a při žalobkyní uvedených vzdálenostech (které zjevně v podání, kterým měnila žalobu nesprávně u jednotlivých cest k MUDr. [příjmení] v délce 51,2 km a PhDr. [příjmení] v délce 50,8 km„ prohodila“) souhlasí i žalobkyní uváděná cena jedné cesty ([částka] a [částka]) počítaná s pomocí vyhlášky 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Na cestovném tak vynaložila žalobkyně celkem částku [částka].
52. Soud neprovedl navržené důkazy ohledáním místa samého a vyžádáním proměření délky trasy mezi místem, kde došlo k nehodě, a místem, kde se žalobkyně setkala s policií, když uvedené nahradil měřením vzdálenosti dle dostupných internetových mapových serverů [webová adresa] a Google Maps (včetně fotografií), když výstupy obou takto provedených zjištění jsou prakticky totožné, a ve spojení s kamerovými záznamy PČR potvrzují časovou souvislost se zjištěními policie, když stanovují časovou délku uvedené trasy na [číslo] min. chůze.
53. Po hodnocení důkazů tak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] v 5:30 hod. v obci [obec] na místní komunikaci ulice [příjmení], cca 18 m za svislým dopravním značením, označující začátek obce Štramberk, došlo k dopravní nehodě cyklistky [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), která při jízdě na jízdném kole ze směru od [obec] na [obec] přední částí jízdního kola najela do hlubokého, neoznačeného výtluku v komunikaci, v důsledku čehož upadla; před touto nehodou projížděla žalobkyně ve stejném týdnu v blízkosti předmětného výtluku čtyřikrát, a to za denního světla. Žalobkyně při nehodě utrpěla středně těžká zranění v oblasti rukou a hlavy, a to otřes mozku, zhmoždění pravé strany čela s oděrkou a hematomem, povrchní oděrky na nosu, povrchní oděrky s tržnou ranou na horním rtu, povrchní oděrky na dolním rtu, vyvrtnutí pravého kolene s povrchní oděrkou a poraněním menisku, zhmoždění přední strany levého stehna s hematomem, fissuru dolního konce vřetení kosti zasahující do kloubu, mnohočetné oděrky na dorsu levé ruky, mnohočetné tržné ztrátové rány dorsu pravé ruky ve výši MCP kloubů, přerušení extenzoru IV. prstu (50%) pravé ruky, zhmoždění pravého lokte, posttraumatickou stresovou poruchu. Výši bolestného stanovil soudní znalec na částku [částka] (v této částce není zahrnuto zranění hlavy oceněné částkou bolestného ve výši [částka]). Vzhledem k zraněním žalobkyně a jejím omezením v dalším životě spojeným především s psychikou a slabostí rukou stanovil znalec odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]; znalci zaplatila žalobkyně za znalecký posudek [částka]. Žalobkyně v souvislosti s léčbou zranění utrpěných při nehodě vynaložila na lécích, léčivu a rehabilitačních a hygienických pomůckách částku v celkové výši [částka] a na cestovném k lékařům a do rehabilitačních zařízení částku ve výši [částka]. V době nemocenské (tj. od [datum] do [datum]) by žalobkyně obdržela mzdu v celkové výši [částka], avšak obdržela pouze mzdu za prvních 14 dní nemocenské ve výši [částka] a odměny ve výši [částka], a na dávkách nemocenského pojištění [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného plnění dluhu výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum], avšak bezvýsledně.
54. Podle ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
55. Podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Podle odstavce 6 závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
56. Podle ustanovení § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.
57. Podle ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
58. Podle ustanovení § 2960 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.
59. Podle ustanovení § 2962 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
60. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení zákona o pozemních komunikacích a občanského zákoníku. Podle ust. § 26 a § 27 zákona o pozemních komunikacích, který je vůči občanskému zákoníku předpisem speciálním, platí u dálnic, silnic a místních komunikací základní pravidlo, že vlastník, příp. správce, odpovídá objektivně (tedy bez ohledu na své zavinění) za škody, které uživatelům komunikace vzniknou v důsledku závady ve sjízdnosti či schůdnosti této komunikace; typicky jde o ojedinělé výtluky, osamocená namrzlá místa apod. Za škody vzniklé celkově zhoršeným stavebním či dopravně technickým stavem dálnice, silnice či místní komunikace naopak vlastník ani správce neodpovídá vůbec - takovému stavu pozemní komunikace mají uživatelé povinnost se přizpůsobit. (viz cit. komentář Wolters Kluwer, k §27 zákona o pozemních komunikacích, ASPI). K otázce sjízdnosti komunikace se pak opakovaně vyjadřoval Nejvyšší soud (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2003 sp.zn. 25 Cdo 1495/2003) a uvedl, že závadou ve sjízdnosti je natolik významná změna (zhoršení) sjízdnosti komunikace, která je sice odstranitelná běžnou údržbou, avšak svým charakterem se natolik vymyká stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním vlivům, že řidič ani při obezřetné jízdě respektující stav komunikace či případné důsledky povětrnostních vlivů nemůže její výskyt předpokládat a účinně reagovat při řízení tak, aby závada neovlivnila jeho jízdu a nevznikla tím škoda. Podle NS se přitom závada ve sjízdnosti se může nacházet i v místě nekvalitního stavebního stavu komunikace a není tedy vyloučeno, aby se v místě, kde je stavební stav komunikace poznamenán četnými výtluky, vyskytovala závada ve sjízdnosti představovaná výtlukem natolik rozsáhlým (hlubokým), že vzhledem k okolnímu stavu vozovky jde o takovou změnu sjízdnosti, kterou řidič nemůže předvídat ani tehdy, přizpůsobí-li způsob jízdy špatnému stavu komunikace.
61. V projednávané věci jela žalobkyně v rozhodný den po komunikaci, jejíž kvalita byla poněkud snížená (v komunikaci bylo zjevně již dříve několik výtluků, které byly opraveny ještě před nehodou žalobkyně) a najela do výtluku, který však byl natolik rozsáhlým (dlouhým a hlubokým), že vzhledem k okolnímu stavu vozovky se zcela jednoznačně jednalo o takovou změnu ve sjízdnosti, kterou řidič (zde cyklistka) nemůže předvídat ani tehdy, přizpůsobil-li by způsob jízdy špatnému stavu komunikace, a jednalo se tak nepochybně o závadu ve sjízdnosti vozovky ve vlastnictví žalovaného (viz § 9 odst.1 zákona o pozemních komunikací, podle něhož je obec vlastníkem místní komunikace na svém území). Vzhledem ke skutečnosti, že v důsledku uvedené závady ve sjízdnosti (najetí a pádu žalobkyně do výtluku v komunikaci žalovaného) došlo ke škodě, je žalovaný podle ust. § 27 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích povinen nahradit tuto škodu žalované. Odpovědnost žalovaného je přitom koncipována jako tzv. objektivní a nezkoumá se tedy zavinění žalovaného.
62. V rámci možných liberačních důvodů ve smyslu ust. § 27 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích soud poznamenává, že ty především nebyly ze strany žalovaného ani tvrzeny, a nadto se ze zjištěného skutkového stavu podává, že rozhodně bylo v mezích možností žalovaného předmětnou závadu ve sjízdnosti odstranit, avšak učinil tak až třetí den po nehodě (i když zřejmě bezprostředně poté, co se o nehodě dozvěděl), přičemž mu jistě nic nebránilo ani v tom, aby na závadu předepsaným způsobem upozornil.
63. Pokud se týká samotné škody, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit, pak žalobkyně uplatnila právo na náhradu škody na zdraví (§ 2958 o.z.), na náklady spojené s péčí o zdraví (§ 2960 o.z.) a na náhradu na ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalované (§ 2962 o.z.).
64. Při škodě na zdraví je podle cit. ust. § 2958 o.z. je škůdce (žalovaný) povinen odčinit újmu poškozeného (žalobkyně) peněžitou náhradou, za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, a pokud vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, hradí škůdce poškozenému i ztížení společenského uplatnění. V projednávané věci žalobkyně uplatnila vůči žalovanému bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Účelem bolestného je přitom poskytnout náhradu za vytrpěné bolesti přechodného rázu (jak fyzické, tak psychické) i za dočasné obtíže spojené s průběhem léčby a cílem náhrady za ztížení společenského uplatnění je kompenzovat poškozenému trvalé omezení či dokonce vyřazení z různých sfér společenského života. Při stanovení výše bolestného i odškodnění za ztížení společenského uplatnění soud beze zbytku vycházel ze závěrů znaleckého posudku, v němž znalec jednoznačně a přesvědčivě odůvodnil jak výši bolestného, dle něhož znalec na základě lékařské dokumentace a vlastního vyšetření žalobkyně popsal přesně zranění, která žalobkyně v důsledku nehody utrpěla a použil ve vztahu k nim bodového ohodnocení s příslušnou hodnotou bodu dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.)“, vydanou Nejvyšším soudem ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí jako doporučení občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k aplikaci § 2958 o. z., uveřejněnou pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč. (v textu rozsudku též jen jako„ Metodika“), tak i odškodnění za ztížení společenského uplatnění s popisem výpočtu dle jednotlivých domén, včetně zohlednění předchozího (psychického) stavu žalobkyně. Soud považuje znalecký posudek za úplný a zcela se s jeho závěry ztotožňuje. Jak bylo již několikrát uvedeno výše, žalobkyně sama reflektovala skutečnost, že v době nehody neměla cyklistickou helmu, a proto v rámci hodnocení bolestného nepožadovala odškodnění za úraz hlavy. Výše bolestného a výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění, kterou je vzhledem ke své odpovědnosti povinen žalovaný žalobkyni zaplatit pak činí celkem [částka], k čemuž je třeba připočíst i náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] = [částka]).
65. Ve smyslu ustanovení § 2960 o.z. má žalobkyně nárok také na zaplacení nákladů spojených s péčí o zdraví. Jedná se přitom o náklady, které slouží k obnovení zdraví anebo alespoň ke zlepšení zdravotního stavu poškozeného (a to i když se zlepšení nedostavilo). Mezi tyto náklady se řadí zejména náklady na první pomoc či převoz do nemocnice, na péči lékaře, na léky, na regulační poplatky, na rehabilitaci apod. (viz komentář k ust. § 2960 Občanský zákoník, VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo] - [číslo]: [příjmení] [příjmení], C.H.Beck). V projednávané věci žalobkyně vynaložila náklady na lékaři předepsané (či doporučené) léky a léčivo a na rehabilitační a hygienické pomůcky v celkové výši [částka] a dále na cesty k lékařům a do rehabilitačních zařízení v celkové výši [částka], přičemž podrobným výčtem jednotlivých položek nákladů se soud již zabýval v rámci zjišťování skutkového stavu. Pokud je v částce [částka] zahrnuta i platba za nadstandardní pokoj v rehabilitačním centru, pak soud má za to, že i tuto částku je nutno do uvedených nákladů na léčení zahrnout, když z vyjádření Beskydského rehabilitačního centra je zřejmé, že jiný pokoj v daný čas nebyl k dispozici; úvaha, podle níž by měla žalobkyně vyčkat, až se pro ni uvolní pokoj, který nebude třeba doplácet, je při nutnosti včasné rehabilitace k pokud možno úplnému obnovení zdravotního stavu naprosto nemístná. Celková výše nákladů spojených s péčí o zdraví, které vznikly žalobkyni v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, pak činí [částka] ([částka] + [částka] = [částka]).
66. Žalobkyni vznikl také nárok na náhradu na ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalované (§ 2962 o.z.), který je rozdílem mezi průměrným výdělkem žalobkyně před vznikem újmy a náhradou toho, co žalobkyni bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Způsob výpočtu této částky soud uvedl již výše v rámci hodnocení důkazů a ze zjištěného skutkového stavu je tak zřejmé, že výše tohoto rozdílu činí [částka].
67. Celková výše nároků žalobkyně vůči žalovanému z titulu náhrady škody dle předchozích odstavců, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit pak činí [částka].
68. V rámci právního hodnocení skutkových zjištění však nelze přehlédnout velmi významnou skutečnost, a sice to, že žalobkyně projela kolem předmětného výtluku čtyřikrát ve čtyřech předchozích dne, a to za běžného denního světla. Jak soud vyložil již výše, žalobkyně musela o existence předmětného výtluku dobře vědět, přesto však neučinila nic, aby do něj nenajela (vzhledem k vědomí, že výtluk se nachází v blízkosti značky s označením obce, mohla např. při této značce zastavit a kolem výtluku pouze projít, či projet výrazně sníženou rychlostí). Došlo tedy k situaci, kdy závada ve sjízdnosti sice stála u vzniku škody, avšak nešlo o příčinu jedinou. V takovém případě je nutno povinnost žalovaného k náhradě škody snížit, a to poměrně podle toho, v jaké míře ke vzniku škody přispěly okolnosti, které je možno žalobkyni přičítat (srov. [číslo] obč. zák.). Není přitom podstatné, jestli žalobkyně jednala protiprávně či nikoliv, nebo zda vznik předmětných okolností nějak zavinila (k tomu srov. např. komentář k zákonu o pozemních komunikacích ASPI). Pokud se týká poměru, v jaké míře ke vzniku škody přispěly okolnosti, které je možno žalobkyni přičítat ve vztahu k odpovědnosti žalovaného, pak má soud za to, že poměr je třeba stanovit jako 50:50, neboť pokud by žalovaná zachovala přiměřenou obezřetnost (za zhoršených podmínek viditelnosti při vědomí existence výtluku velkých rozměrů by z kola u značky Štramberk sestoupila) a stejně tak pokud by žalovaný již dříve výtluk opravil či jej viditelně v souladu s právními předpisy označil, k předmětné nehodě by vůbec nedošlo. Při uvedeném poměru pak činí výše náhrady škody, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni [částka] (50% z částky [částka]).
69. Pokud se týká některých námitek žalovaného (a vedlejšího účastníka) k procesnímu postupu soudu, pak soud pouze pro úplnost uvádí, že k prolomení zásady koncentraci řízení nutně muselo dojít ve vztahu k prokazování existence světlometu na kole žalobkyně v době nehody, kdy až do okamžiku koncentrace řízení (k níž došlo při jednání dne [datum] resp. do uplynutí poskytnuté lhůty) měl soud z výpovědi žalobkyně za prokázané, že světlo na kole v době nehody instalováno měla. Při jednání dne [datum] však bratr žalobkyně popsal uchycení světla zcela odlišně od žalobkyně, což znamenalo pochybnosti o dříve učiněných skutkových závěrech a žalobkyně tak nutně musela být poučena, že (až v tento okamžik) neunáší důkazní břemeno, a tedy k této konkrétní okolnosti musela být s patřičným poučením vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. (k tomu viz ust. § 118b odst.1 o.s.ř., poslední věta). Pokud se snad žalovaný a vedlejší účastník domnívá, že na ně soud při jednání dne [datum] nepřípustně přenesl důkazní břemeno, pak ani tuto tezi soud nesdílí. Žalobkyně v daný okamžik zcela unášela důkazní břemeno stran svých tvrzení, ale žalovaný přesto zvolil procesní taktiku, kterou pouze popíral tvrzené a prokazované skutečnosti, resp. měl stran unášení důkazního břemene odlišný názor, a zároveň tvrdil, že není možné při zranění žalobkyně dosáhnout místa setkání s policií v časovém úseku [číslo] min. (ergo, že uvedenou trasu by žalobkyně musela jít při svých zraněních delší dobu). Jistě je na žalovaném, jakou taktiku procesní obrany si zvolí, nicméně pokud začne (kromě pouhého popírání) tvrdit, že se událost, která je předmětem dokazování, stala jinak, než bylo doposud prokázáno žalobkyní, pak toto tvrzení, s nímž je spojen pro něj příznivější procení důsledek ve věci, také musí prokázat, tedy stíhá jej i břemeno důkazní. A konečně namítal-li žalovaný (i vedlejší účastník), že žalobkyně nesetrvala na místě nehody a nepřivolala policii, čímž podstatně ztížila řádné vyšetření nehody, pak uvedené lze skutečně připustit, nicméně z provedeného dokazování (viz výše) jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně tak učinila zjevně v šoku po dopravní nehodě vedena jedinou vůlí, a sice dostát svým pracovním povinnostem a být včas v mateřské školce, kde měla převzít děti, a stěží lze tak zohledňovat tuto skutečnost v rámci rozhodnutí o náhradě škody, resp., její výši. V řízení pak nebylo nijak prokázáno, že by nesetrvání na místě nehody a cesta pešky do místa zaměstnání měla vliv (kromě vlastního ztížení důkazní situace na straně žalobkyně) na rozhodnutí o nároku samotném či jeho výši.
70. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr úspěchu a neúspěchu je mezi účastníky stejný; vzhledem ke skutečnosti, že na straně žalovaného vystupoval vedlejší účastník, bylo obdobně rozhodnuto samostatným výrokem o nákladech řízení také mezi žalobkyní a jím.
71. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je v řízení ze zákona osvobozena od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb.) dochází v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zák. č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích podle výsledku řízení k přenosu poplatkové povinnosti na žalovaného, kterému nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to podle výsledku řízení v 50% výši soudního poplatku. Výše soudního poplatku v projednávané věci přitom činí [částka] (z hodnoty předmětu řízení) a jeho polovina pak činí [částka]. Z toho důvodu soud žalovanému stanovil povinnost zaplatit České republice na účet [název soudu] na soudním poplatku částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když na straně žalovaného vystupoval vedlejší účastník, a proto stíhá povinnost k zaplacení„ přeneseného“ soudního poplatku také jeho, a to solidárně se žalovaným (§ 93 odst.3 o.s.ř).
72. Stát v projednávané věci zaplatil na svědečném svědkovi [jméno] [příjmení] celkem částku [částka] (jízdně [částka] a náhradu mzdy ve výši [částka]). Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil podle výsledku řízení zaplatit každé z procesních stran polovinu nákladů státu, tedy každé částku [částka]; na straně žalovaného přitom vystupoval vedlejší účastník, a proto stíhá povinnost k náhradě nákladů státu také jeho, a to solidárně s žalovaným (§ 93 odst.3 o.s.ř).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.