13 C 157/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odstranění stromů I. Žaloba, aby žalovaní byly povinni odstranit již vysázené stromy – thuje nacházející se na pozemku žalovaných parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, katastrální území , adresa, v těsné blízkosti, maximálně ve vzdálenosti tří metrů, od hranice pozemku žalovaných parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalovaných odstranění vysázených tújí rostoucí blízkosti pozemku žalobce na pozemku žalovaných. Žalobu odůvodnil tím, že pozemky účastníků spolu sousedí, když jeho pozemek je oplocen a používá ho jako zahrádku. Před lety vysázeli žalovaní túje, a to ve vzdálenosti asi 35 až 50 cm od hranic pozemků účastníků. Již tehdy s tím nesouhlasil však žalovaní na to nebrali zřetel. Kořenový systém tújí způsobil, že na jeho pozemku začaly odumírat plodiny, neboť tyto kořeny vysávaly vláhu z jeho pozemků. Živý plot z tújí je vzhledem k jejich objemu až na plotu, který tak nemá možnost si opravit. Živý plot ho obtěžuje nadměrným zastíněním, v jeho blízkosti se hromadí vlhkost, a ta poškozuje dřevěné oplocení. Pozoruje také nadměrný výskyt klíšťat, v lednu 2022 zaslal žalovaným výzvu, aby odstranili túje do konce měsíce, na to však žalovaní nereagovali. Na druhou výzvu z února téhož roku žalovaní reagovali tak, že tu je ořezali na výšku asi tří metrů. Protože se žalovaní nezdrželi sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice nedodrželi zákonem stanovenou hranici tedy 3 m pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m, domáhá se jejich odstranění.

2. Žalovaní potvrdili, že podél společné hranice v minulosti vysadily túje, které jsou obecně využívány jako ,,živý plot”, jehož funkci vykonávají. Ačkoli z dendrologického hlediska jsou považovány túje za stromy, obecně je nutno na ně nahlížet z úhlu pohledu keřů za předpokladu, že jsou výškově i objemově zastřihávány, když ani v opačném případě objemově netvoří ,,korunu” jako stromy v obecném smyslu vnímání. Proto jsou vysazovány tak, jak je běžné, aby nevznikaly nesmyslné hluché prostory. V žalobním návrhu postrádají vymezení rozumných důvodů, které by odůvodňovaly zásah do výkonu vlastnických a užívacích práv. Uváděné důvody považují za účelové, sledující záměr je poškozovat za to, že si dovolili upozornit žalobce, aby zamezil pronikání jím vlastněného psa na jejich pozemky. Tvrzení žalobce si vzájemně odporují, např. uvádí, že túje vysávají vláhu z jeho pozemku, dále ale uvádí, že se v místě hromadí nadměrná vlhkost. Nejsou si vědomi, že by byli v minulosti upozorňováni a vyzýváni k odstranění tújí. Průběžně zastřihávají túje do výšky 230 cm a také jejich objem do šířky výrazně nezasahuje přes hranice pozemků, přes které přerůstá i vegetace z pozemku vlastněného žalobcem. Pokud žalobce tvrdí, že jeho pozemek je nadměrně zastíněn, tak je na místě uvést, že samotný plot žalobce je vysoký 180 cm, a žalovanými zastřihávané túje převyšují tuto výšku pouze o 50 cm, nelze tedy hovořit o nadměrném zastínění, když se jedná o cca 28% výšky plotu žalobce. Na pozemku žalobce se nacházejí dřeviny přesahující výšku 4 metrů, donedávna mu dominoval vzrostlý strom. Pokud se jedná o prkenný plot žalobce, tento degraduje standardním způsobem, nikoli vlivem výsadby tújí, případně minimálně. Pokud žalobce uvádí, že mu výsadba neumožňuje provádět údržbu dřevěného plotu, jedná se o tvrzení zcela účelové, když dle jeho představ by měli být povinni strpěn jeho opakované vstupy na jejich pozemek, aby mohl provádět údržbu. Jednotlivá pole plotu jsou demontovatelná z pozemku žalobce a nemusí tak tento vstupovat na jejich pozemek. Žalobce jako údržbu plotu považuje nátěr plotu ropnými produkty (s největší pravděpodobností ,,vyjetým” motorovým olejem), čímž v letních měsících odpařující se látky nepřípustně zápachem znepříjemňovaly užívání pozemků žalovanými, čemuž částečně zamezily až vysázené túje. Také tyto samotné ropné produkty ohrožují vegetaci, nejen na pozemku žalobce. Pokud se jedná o výskyt klíšťat, je to argument zcela úsměvný a je štěstím, že v našich zeměpisných šířkách se nevyskytují nebezpeční pavouci, kteří by si mohli nalézt útočiště v tújích a ohrožovat tak populaci místní části , adresa, . Všechny žalobcem uváděné rozumné důvody jsou irelevantní, účelové a jako takové namohou mít za následek vyhovění žalobnímu návrhu.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem mimo jiné i pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, manipulační plocha a pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - ostatní plocha jiná plocha v katastrálním území , adresa, (výpis z katastru nemovitosti LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, ). Žalovaní jsou mimo jiné vlastníky sousedního pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, jiná plocha v katastrálním území , adresa, (výpis z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, ). Žalobce na hranicích předmětných pozemků vybudoval dřevěné oplocení s podezdívkou (sdělení k ohlášení drobné stavby ze dne , datum, a šetření na místě samém). Žalování na hranicích pozemku vysázeli živý plot z tújí, které převyšují oplocení vybudované žalobcem zhruba o 50 cm. Túje jsou zastřihávány jak na výšku, tak na šířku směrem do pozemku žalovaných (šetření na místě samém). Dne , datum, zaslal žalobce žalovaným dopis, ve kterém žalované vyzval, aby túje pokáceli do konce měsíce ledna, neboť jejich kořeny zasahují na jeho pozemek a také mu znemožňují řádně se starat o pozemek a oplocení (dopis žalobce žalovaným ze dne , datum, ). Dne , datum, zaslal žalobce žalovaným druhý dopis, ve kterém je opětovně vyzval k pokácení tújí, a to dokonce měsíce února, s tím že pokud tak neučiní, obrátí se na soud (dopis žalobce žalovaným ze dne , datum, ). Vzdálenost dorůstání kořenů tújí je 1,5 až 2 metry u tújí neořezávaných až 3 metry a mají za úkol především zachycovat vláhu ze srážek a živiny. Kořenový systém lze přerušovat, aniž by došlo k zásadnímu poškození dřevin. Plody jsou dřevnaté šištice, které stejně jako jehličí obsahují thujon. Spad na pozemek žalobce je možný jen pokud túje přesahují dřevěné oplocení. Jako optimální řešení situace lze mít snížení výšky plotu na výšku umělého oplocení a ořez větví směřující k plotu žalobce (znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ).

4. Podle § 1017 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

5. Institut rozhrad je původní institut ABGB, který tudíž byl v našem právním řádu přítomen až do roku 1950 a znovu se vrátil po rekodifikaci od roku 2014. V , adresa, právním řádu je však přítomen kontinuálně už více než 200 let. V AGBG je rozhrada definována jako: “brázdy, ploty umělé a samorostlé, ohrady, zdi, soukromé potoky, stoky, prázdná místa a jiné podobné rozhrady, které jsou mezi sousedními pozemky, považují se za společné vlastnictví, jestliže znaky, nápisy nebo jiné značky a pomůcky“. Oproti tomu česká nová definice v občanském zákoníku je poměrně stručnější a omezuje se na: „ploty, zdi, meze, strouhy a jiné …“. V obou případech je však výčet pouze demonstrativní a jako rozhrada může být cokoliv, co je s to v krajině vymezit hranice pozemku (netýká se to však geodetického značení). Rozhrady tedy mohou být jak přirozené, např. potok, strouha či mez, tak umělé, což jsou nejčastěji různé typy plotů. Umělá rozhrada bývá obvykle jen jedna, stojící na hranici pozemků. Dle Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) se totiž ustanovení občanského zákoníku o rozhradách uplatní pouze tehdy, stojí-li rozhrada na obou sousedních pozemcích, resp. přesně na jejich společné hranici. Z toho vyplývá že široká rozhrada, typicky zeď musí stát na obou pozemcích a úzká rozhrada (např. plot z pletiva) musí být vybudována přesně na hranici. V rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud vysvětlil, že pokud jsou túje a stromy vysázeny až za plotem, který odděluje sousední pozemky, pak rozhradou může být jen tento plot, nikoli však živý plot vysázený až za umělým plotem – rozhradou. Z toho by bylo možno dovodit, že o dvojitou rozhradu dle § 1025 občanského zákoníku se jedná, pokud hranice mezi pozemky prochází mezi oběma rozhradamy, tedy v případě plotu ať již dřevěného nebo z pletiva a tújí vysázených z druhé strany plotu se o dvojitou rozhradu jedná v případě, pokud hranice mezi pozemky prochází mezi oběma rozhradami, tedy, že každá z těchto rozhrad stojí výlučně na pozemku jednoho ze sousedů, a žádná nikoliv přímo na hranici. Dvojitou rozhradou jsou tedy dvě na sobě stavebně i funkčně nezávislé zábrany, z nichž každá byla vybudována jiným ze sousedů. Za takových okolností je přirozené, že každý ze sousedů je vlastníkem pouze své rozhrady, kterou také sám udržuje (viz. , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, , Režim vlastnictví a užívání rozhrad, Právní rozhledy 18/2015, s. 632). Rakouský Nejvyšší soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, pojem rozhrada nevykládá tak úzce, tedy, že musí stát na hranici pozemku, ale připouští i možnost, že rozhrada na ní stojí pouze na určitém úseku, přičemž ve zbývající části své délky leží nesporně celou svou šíří na pozemku pouze jednoho ze sousedů, který je pak považován za jejího výlučného vlastníka.

6. Skutečnost, že hranice pozemku účastníků vede mezi dřevěným oplocením zbudovaným žalobcem a živým plotem z tújí posléze vysázenými na pozemku žalovaných soud předpokládal a z tohoto důvodu dospěl k závěru, že se jedná o dvojitou rozhradu, na kterou dopadá ustanovení § 1017 odst. 2 občanského zákoníku. Krajský soud v , adresa, , pobočka , adresa, pak ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , navíc došel k závěru, že rozhrady nemusí stát výlučně na hranici pozemku, mohou být i ve výlučném vlastnictví pouze jednoho ze sousedů, tedy toho vlastníka pozemku, na kterém je rozhrada tvořená stromy či keři vysázena. Pak to, zda vysázené stromy či keře mají tvořit pouze rozhradu lze usoudit podle způsobu vysázení těchto stromů či keřů a také podle toho jaké typy dřevin jsou použity. V uvedeném případě, který tento soud jako soud odvolací rozhodoval bylo prokázáno, že žalovaní vysázeli túje výlučně na svém pozemku a ze způsobu vysázení těchto tújí i z toho jaké druhy dřevin byly použity soud usoudil, že je zřejmé, že úmyslem žalovaných bylo vytvoření rozhrady mezi pozemky. Potvrdil tak rozhodnutí prvostupňového soudu, který zamítl žalobu na odstranění tújí z hranice pozemku. Protože však Krajský soud v , adresa, jakožto odvolací soud v této věci zaujal jiný právní názor, kterým je Okresní soud v , adresa, vázán, zabýval se okresní soud otázkou, zda žalobci svědčí rozumný důvod pro to, aby žalovaní túje odstranili.

7. Ustanovení § 1017 o.z. působí preventivně proti tvorbě imisí, popř. vzniku škody působením např. kořenového systému stromů či spadu listí. Posiluje ochranu proti zastínění pozemků stromy (Nejvyšší soud , spisová značka, ). Aplikace i účel ustanovení § 1017 a 1013 o.z. jsou odlišné (Nejvyšší soud , spisová značka, ). O to, zda půjde o žalobu dle § 1013 či 1017 o.z., rozhoduje vymezení předmětu řízení v petitu žaloby (Nejvyšší soud , spisová značka, ), přičemž nárok upravený v § 1017 odst. 1 o.z. lze uplatnit žalobou na zdržení se sázení stromů nebo na jejich odstranění, a to pouze na stromy vysázené za účinnosti nového občanského zákoníku, tedy po , datum, (Nejvyšší soud , spisová značka, ). V daném případě bylo nesporné, že túje byly vysázeny po , datum, a žalobní petit i po úpravě zněl na odstranění těchto tújí. Nejedná se tudíž o aplikaci § 1013 o. z. ale § 1017 o.z.

8. Dle komentáře k občanskému zákoníku (Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 172 - 173: J. Spáčil, D. Hrabánek) takový rozumný důvod bude například mít vlastník zemědělského pozemku, počne-li soused v těsné blízkosti hraniční čáry sázet stromy, které hrozí v budoucnu vyčerpat podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo které hrozí v budoucnu tento pozemek zastínit, apod. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře například mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit. Jedná se tedy o velmi vážné důvody, kdy vrostlé stromy na sousedním pozemku znemožňují, či podstatně omezují vlastníka sousedního pozemku užívat pozemek k účelu, ke kterému je určen nebo hrozí, že vrostlé stromy způsobí na sousedním pozemku závažné škody na stavbách umístěných na tomto pozemku. Jako rozumný důvod žalobce uváděl především skutečnost, že mu kořenový systém tújí omezuje možnosti pěstování drobných plodin na jeho pozemku, stíní mu, obtěžuje ho imisemi jako již uvedené prorůstáním kořenového systému, či spadu jehličí a plodů tújí na jeho pozemek. Také uváděl, že túje mu brání udržovat dřevěný plot ze strany sousedního pozemku. K tomu je nutno především uvést, že pozemek žalobce je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha - manipulační plocha a jako takový není určen k pěstování čehokoliv, ale způsob jeho užívání je manipulační a skladová plocha. Nejedná se tedy o ornou půdu nebo alespoň zahradu. Nelze tudíž mít za to, že túje na pozemku žalovaných omezují, či ztěžují žalobci užívání jeho pozemku k účelu, ke kterému je určen. Tento jemný kořenový systém pak lze bez újmy na dřevinách odstraňovat. Zde opětovně lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, , který dospěl ve svém rozhodnutí, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soud zamítající žalobu na zdržení se zásahu vlastnického práva spočívající v pronikání kořenového systému z jehličnanů vysázených jako živý plot v bezprostřední blízkosti pozemku žalobce k závěru, že vždy dochází k určitému prorůstání kořenů trvalých porostů za hranice sousedních pozemků a nelze tomu běžně zabránit. Pokud se živý plot zastříhává, kořenový systém roste minimálně, protože odpovídá stále tomu, co je nad zemí a nemá potřebu se rozšiřovat. Aby bylo zamezeno prorůstání kořenů přes hranice pozemku, musela by být nainstalována až do hloubky tří metrů například betonová zábrana. Pokud jsou túje zastříhávány do výšky plotu žalobce, což žalobce může po žalovaných vyžadovat, nelze mít za to, že by túje žalobci stínily nebo že by na jeho pozemek dopadaly plody a jehličí. Pokud se tak děje nad míru přiměřenou poměrům, může se žalobce domáhat toho, aby se žalovaní zdrželi těchto emisí dle § 113 o.z., ale nemůže to být důvod na odstranění tújí dle § 117 odst. 1 o.z. K údržbě oplocení je nutno uvést, že provedení nátěru dřevěného plotu je možno provést i jinak než z pozemku žalovaných. Je možno jednotlivá plotová pole odšroubovat, opatřit ochranným nátěrem a poté opětovně připevnit. Opačný přístup by znemožňoval vysazování čehokoliv v blízkosti plotu souseda, a to by bylo až absurdní. Požadavek odstranění tújí za účelem nátěru oplocení z venkovní strany je neadekvátní a nelze jej poměřovat s příklady uváděnými v citovaném komentáři občanského zákoníku, který uvádí velmi závažné důvody. Túje lze také udržovat tak aby mezi nimi a plotem žalobce zůstal určitý prostor umožňující pohyb osoby provádějící nátěr oplocení. Pokud by navíc žalobce natíral dřevěné oplocení vyjetým motorovým olejem nebo něčím podobným, dopustil by se přestupku na úseku životního prostředí. Rovněž ekonomické hledisko nesvědčí pro vymýcení tújí za účelem nátěru oplocení, když túje o velikosti do 150 cm se prodávají za zhruba , částka, za kus. Vzhledem k množství předmětných tújí u hranice pozemků účastníků a jejich výšce ztracená hodnota byla v hrubém nepoměru s tvrzeným omezením žalobce například v souvislosti s prorůstáním jejich kořenů přes hranice pozemku, či s obtížemi při údržbě vnější strany oplocení žalobce (oplocení, jak již bylo uvedeno lze natřít i jiným způsobem než jen ze sousedního pozemku, či lze zastřihávat túje, aby mezi oběma ploty byla přiměřená mezera). K tomu soud dodává, že pokud znalkyně ve svém posudku řešila možnosti údržby oplocení, co je a není jeho běžnou údržbou, tak to je mimo odbornost znalkyně, a tudíž se nemůže k těmto otázkám vyjadřovat. Nářek žalobce nad vyšším výskytem klíšťat je spíše úsměvný, nemajíce biologické opodstatnění. Rozšíření klíšťat je dáno jednak klimatem a jednak pronikáním živočichů, kteří jsou přenašeči těchto parazitů a existence tújí za plotem žalobce na to nemůže mít sebemenší vliv. Pokud po pozemku žalobce neběhají srny, zajíci, či jiní podobní přenašeči a žalobce udržuje trávu na svém pozemku nízkou, měl by případný výskyt parazitů být výjimečný, spíše nulový. Žalobcem je zřejmě ovlivněn hluboce zakořeněnou nesmyslnou představou, že klíšťata skáčou na procházející ze stromu a keřů. Závěr žalobce ohledně těchto parazitů pramení tedy spíše z lidových pověr o chování tohoto živočicha než ze seriózních biologických poznatků. Důvody žalobce se tudíž ani v nejmenším nepřibližují svou vážností a mírou zásahu do jeho práv důvodům příkladmo uvedeným v komentáři občanského zákoníku. Soud tudíž dospěl k závěru, že žalobce nemá žádný rozumný důvod, aby mohl po žalovaných požadovat odstranění tújí stojících při hranici s jeho pozemku a žalobu tudíž zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast při úkonu (shlédnutí místa semého) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu (shlédnutí místa semého) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu (jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu (jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, s tím, že odměna byla snížena z původní částky , částka, podle § 12 odst. 4 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a osmnácti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 84 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .