16 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 7,25% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5% ročně od [datum] do [datum], a dále od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec a číslo], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], jehož úhrady se žalobkyně žalobou nedomáhá. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku, tj. [částka], se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, na pohledávku žalobkyně uhradil v celkové výši částku [částka]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný souhrnný poplatek částku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. Z účastníky předložených listin soud učinil následující skutková zjištění. [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] ve smlouvě o půjčce zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] představovala souhrnný poplatek. Žalovaný převzal částku ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 52 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. (ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Článek 1. Smluvních podmínek obsahuje údaj RPSN. Podle článku 5. Smluvních podmínek jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky (ze Smluvních podmínek). Žalovaný vyplnil tzv. zákaznickou kartu, ve které mj. uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání činí [částka] a měsíční výdaje jsou [částka] (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na splátkách půjčky uhradil celkově [částka], z toho [částka] bylo započteno na jistinu a [částka] bylo započteno na souhrnný poplatek. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] – str. 12). [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu; dopis byl odeslán žalovanému dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku). Žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku).

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek [částka] splatit v 52 týdenních splátkách po [částka] Částku [částka] převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku [částka], z čehož [částka] bylo započteno na jistinu a [částka] bylo započteno na souhrnný poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.

6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále také„ SOZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 SOZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 121 odst. 3 SOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

9. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná.

10. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaný závazkový právní vztah mezi účastníky vznikl ke dni [datum], tak podle ust. § 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, byl shora uvedený skutkový stav posuzován podle právních předpisů platných a účinných právě k uvedenému dni, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o půjčce podle § 657 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 Smlouva ze dne [datum] splňuje požadavky uvedené v § 4 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který se na smluvní vztah aplikuje, neboť předchůdkyně žalobkyně vystupovala v závazkovém vztahu v postavení podnikatele a žalovaný jako spotřebitel. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutých lhůtách nesplnil, když zaplatil pouze [částka].

13. Předchůdkyně žalobkyně je kapitálovou obchodní společností podnikající v oblasti finančnictví v nebankovním sektoru. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk, což bylo i smyslem posuzované smlouvy o půjčce. V případě smlouvy o půjčce (případně o úvěru) pravidelně představují obchodní zisk podnikatele sjednané úroky. V posuzovaném případě nebyl ve smlouvě o půjčce úrok explicitně ujednán, nicméně není pochyb, že jeho funkci plní blíže neurčený souhrnný poplatek. S ohledem na to, že souhrnný poplatek není předmětem řízení, soud se nezabýval přiměřeností jeho výše, protože ani pokud by dospěl k závěru, že nebyl sjednán v souladu s dobrými mravy, neměl by uvedený závěr vliv na platnost smlouvy o půjčce, když neplatnost ujednání o úrocích sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009).

14. Žalovaný je žalobkyni z titulu smlouvy o půjčce povinen vrátit poskytnuté plnění [částka], avšak dosud zaplatil pouze částku [částka], z čehož pouze [částka] bylo započteno na jistinu (částka [částka] byla započtena na souhrnný poplatek v souladu s čl. 5 Smluvních podmínek, přičemž soud vyhodnotil, že případný úrok ve výši [částka] by bylo lze považovat za přiměřený). Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši [částka] je proto důvodný ([částka] – [částka] = [částka]).

15. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 517 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne [datum] (žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nesplacené části jistiny dne [datum], kdy měl uhradit poslední splátku). Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., účinném od 28. 4. 2005 do [datum]. Kapitalizovaný úrok z prodlení z částky [částka] za období ode dne [datum] do dne [datum] činí [částka].

16. Vedle jistiny a zákonného úroku z prodlení z jistiny, který byl z části kapitalizován ke dni [datum], se žalobkyně domáhala také kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka], která představuje neuhrazenou část souhrnného poplatku, a to za období ode dne [datum] do dne [datum]. Jinými slovy žalobkyně se domáhala úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka], která je součtem dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného souhrnného poplatku ve výši [částka]. S ohledem na výše uvedený právní závěr soudu, že souhrnný poplatek ve smlouvě o půjčce představuje úrok, tj. příslušenství pohledávky ve smyslu § 121 odst. 3 SOZ, domáhá se žalobkyně placení úroků z úroků (anatocismus). Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Pro úplnost soud uvádí, že ve smlouvě o půjčce nebylo sjednáno, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Ohledně zaplacení částky [částka], která představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období ode dne [datum] do dne [datum], byla žaloba zamítnuta, neboť nárok žalobkyně je zjevně rozporu se zákonem.

17. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

18. Výrokem III. vyzval soud žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši [částka], neboť částka [částka] je samostatným nárokem (jedná se o kapitalizovaný úrok z prodlení a nárok na jistinu, která by se k tomuto úroku vázala, není předmětem řízení). Za dané situace soudní poplatek podle položky [číslo] bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu [číslo] k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, činí [částka] a žalobkyně dosud na soudním poplatku uhradila částku [částka]. Doplatek soudního poplatku nechť žalobkyně uhradí na bankovní účet soudu [číslo] pod [variabilní symbol].

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky [částka] (jistina [částka] + zákonný úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku v částce [částka]) a neúspěšná co do částky [částka]. Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 75 % a neúspěšná z 25 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 50 % vzniklých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] podle § 14b odst. 1, bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby) po [částka], 3 x paušální částka hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po [částka] za 1 úkon právní služby, celkem ve výši [částka], přičemž odměna a paušální náhrady jsou zvýšeny o 21% DPH; celková výše nákladů žalobkyně činí [částka]; po snížení na 50 % činí náhrada nákladů řízení [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť obsahuji doplnění a upřesnění žaloby, které měly být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.