Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

6 C 179/2017

č. j. 6 C 179/2017-415

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 71 CO 395/2022-463

Rozhodnuto 2022-10-10 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNJ:2022:6.C.179.2017.1

  1. OS Nový Jičín 6 C 179/2017-415
  2. KS Ostrava 71 CO 395/2022-463

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 784 383 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 784 383 Kč jako náhradu nemajetkové újmy, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení ve výši 58 313,60 Kč vůči žalobkyni nepřiznává.</b> <b>IV. Žalované bude po právní moci tohoto rozhodnutí vrácena složená záloha ve výši 5 000 Kč z účtu Okresního soudu v Novém Jičíně.</b> 1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nemajetkové újmy finanční zadostiučinění ve výši 784 383 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a dále povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Uvedla, že se u žalované dne [datum] podrobila gynekologické operaci, a to vynětí dělohy vaginální cestou a oboustranného vynětí vaječníků a vejcovodů laparoskopickým způsobem. Od té doby se necítila zcela zdráva. Dne [datum] absolvovala urologické vyšetření, při kterém bylo zjištěno, že její levá ledvina je hydronefrotická, vykazující blokádu odtoku moče. Dne [datum] absolvovala CT vyšetření, při kterém byla prokázána nefunkčnost levé ledviny a zároveň byla konstatována jako možná příčina peroperační léze distálního ureteru vlevo, což bylo potvrzeno vyšetřením provedeným dne [datum] ve Fakultní nemocnici [obec]. V důsledku zjištěné diagnózy byla žalobkyni dne [datum] odebraná levá ledvina pro její celkové odumření. Žalobkyně tvrdí, že příčinou odumření její levé ledviny bylo přerušení močovodu s největší pravděpodobností při předchozím operačním zákroku, tedy při gynekologické operaci, kterou absolvovala u žalované dne [datum]. Uvedla, že k poškození jejího zdraví došlo z důvodu neúmyslného pochybení operujícího lékaře při operačním výkonu, když operující lékař nepostupoval lege artis. Nucené odebrání levé ledviny u ní vedlo ke vzniku středně těžké až těžké depresivní poruchy v oblasti přizpůsobení zesílené faktem, že její dceři se vyvinula pouze jedna ledvina a odebrání ledviny žalobkyni do budoucna trvale vyloučilo z možnosti darování orgánu dceři. Uzavřela, že [datum] došlo postupem operujícího lékaře k neoprávněnému zásahu do její osobní integrity a k neúmyslnému ublížení na jejím zdraví, což vyvolalo vznik diagnostikované psychické poruchy, která dosud trvá, a z těchto důvodů v souladu s principem plného odškodnění za utrpěnou újmu na zdraví jí náleží peněžitá náhrada vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy ve výši celkem 784 383 Kč (bolestné ve výši 61 646 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 722 737 Kč). Navrhla, aby bylo při projednávání a posuzování věci užito ustanovení § 3079 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Má za to, že zde jsou mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, když užití předchozích právních předpisů řešících náhradu škody by bylo v rozporu s dobrými mravy a vůči poškozené i nepřiměřeně tvrdé.

2. Žalovaná uplatněný nárok v žalobě neuznala co do důvodu ani co do výše. Uvedla, že lékaři gynekologického oddělení nemocnice nepochybili při poskytování lékařské péče, že žalobkyni byla poskytnuta lékařská péče podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů při respektování její individuality a s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, a tak nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobkyně. Postup operatérů i ošetřujících lékařů shledává lege artis, u žalované byla provedena správná diagnóza a správně byl určen způsob její léčby, žalovaná byla řádně poučena mimo jiné o možnosti a riziku poranění močových cest a nutnosti, aby se v případě jakýchkoli potíží dostavila na kontrolu, což neučinila. Dle žalované nelze prokázat příčinnou souvislost mezi gynekologickou operací a odumřením levé ledviny, když během doby dvou let na zdraví žalobkyně působilo více příčin, které mohly vést k odumření její ledviny. Stejně tak má žalovaná za to, že neexistuje příčinná souvislost ani mezi duševní poruchou a gynekologickou operací.

3. Po provedeném dokazování žalobkyně navrhla, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a aby byla žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Uvedla, že má za to, že v řízení byla prokázána příčinná souvislost mezi gynekologickou operací ze dne [datum] a ztrátou ledviny v důsledku poškození, resp. přerušení močovodu, když v rámci provedeného dokazování se k tomuto závěru přiklonily tři ze čtyř znaleckých posudků.

4. Žalovaná uzavřela, že se žalobkyni nepodařilo prokázat základ žalobou uplatněného nároku, natožpak jeho výši, a navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení.

5. Po stránce skutkové soud zjistil následující skutečnosti.

6. Žalobkyni byla v dubnu 2011 diagnostikována glandulární hyperplázie děložní sliznice. Její potíže byly nejprve řešeny medikací, v květnu 2012 byla svým obvodním gynekologem odeslána k provedení operačního řešení. Žalobkyně byla u žalované na oddělení Gynekologie hospitalizovaná od [datum] do [datum]. Dne [datum] jí byla provedena plánovaná operace: LAVH + BSO + exstirpace endometriálních uzlů z CD. Jednalo se o nekomplikovanou operaci, pooperační průběh byl hodnocen jako klidný. Žalobkyně byla při propuštění vyšetřena, žádné potíže u ní nebyly zjištěny, uvedla, že má afty v dutině ústní, což do té doby neudávala. Bylo jí doporučeno, aby se dostavila do dvou týdnů na kontrolu ke svému obvodnímu gynekologovi, nebo aby se v případě potíží dostavila kdykoliv do nemocnice (z propouštěcí zprávy sepsané MUDr. [jméno] [příjmení], oddělení Gynekologie, [nemocnice]).

7. Před operačním výkonem byla žalobkyně informovaná o diagnóze, o operačním výkonu (odejmutí dělohy s odejmutím vaječníků a vejcovodů), o možných komplikacích, léčebném režimu po výkonu i o eventuálních změnách ve zdravotní způsobilosti. Prohlásila, že od lékaře obdržela plnohodnotné a vyčerpávající informace o charakteru onemocnění, účelu provedení výkonu, prospěchu léčby, možných rizicích a o případných alternativách výkonu. Prohlásila, že informacím porozuměla a výslovně souhlasila s navrhovaným výkonem, což stvrdila svým podpisem dne [datum] (ze záznamu o informovaném souhlasu pacienta ze dne [datum]).

8. Operační zákrok byl proveden MUDr. [jméno] [příjmení] dle indikace, která mu byla dána. Operace proběhla standardně, bez známek komplikací. Žalobkyně po dobu hospitalizace neuváděla potíže. Po řádném vyšetření byla v pořádku propuštěna domů, lékařskou péči na oddělení opětovně nevyhledala. Během operace jí byla provedena extirpace endometroidních uzlů, které se nacházely asi 4 až 5 centimetrů od močovodu, a to v blízkosti střev. V případě, že by došlo k poškození močovodu při operaci, následky by se projevily ihned, případně během hospitalizace, k čemuž nedošlo. V případě, že by došlo k nechtěnému podvázání močovodu, žalobkyně by trpěla úpornými bolestmi zad v takové míře, že by nemohla chodit, bolesti by byly provázeny neustávajícím pocitem na zvracení a zvracením. Dle dokumentace žádné potíže žalobkyně neuváděla, užívala v menší míře běžné léky od bolesti. To, zda nedošlo k přerušení močovodu, bylo zkontrolováno preventivně laparoskopickou kontrolou operačního pole, jejíž součástí je také kontrola průběhu močovodu. Po dobu hospitalizace byla žalobkyně sledována, byla jí prováděna kontrola odchodu a charakteru moči, ze které nebyly zjištěny jakékoli příznaky porušení močovodu (z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], lékaře Gynekologicko-porodnického oddělení u žalované).

9. Při přijetí žalobkyně byla provedena anamnéza pacienta, jako operatér byl primářem určen MUDr. [jméno] [příjmení], který před operací provedl hlášení ohledně plánovaného výkonu. V případě komplikací by k operaci volal primáře či jeho zástupce, k čemuž nedošlo. Den po operaci byl operatérem výkon zhodnocen tak, že nedošlo k žádným komplikacím. Případné zdravotní potíže by se u žalobkyně projevily v horizontu 24 hodin, nejpozději do 3 až 4 dní po operaci, byly by evidovány v sesterské či lékařské dokumentaci, jelikož jsou zjišťovány pravidelně při každodenní vizitě. Primář oddělení se seznámil se s propouštěcí zprávou žalobkyně, ve které neshledal nic neobvyklého. Při operaci byla u žalobkyně zjištěna endometrióza, která sice byla odstraněna, ale tento typ onemocnění může v budoucnu pokračovat, zhoršovat se a zapříčinit, vedle např. močových kamenů, zánětů či srůstů, i poškození močovodu (z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], primáře Gynekologicko-porodnického oddělení u žalované).

10. Operace, konkrétně extirpace endometroidních uzlů, byla provedena přístrojem AUTOCON II 400 pro bipolární koagulaci, který byl servisován, při kontrolách [datum] a [datum] nebyly zjištěny žádné závady, byl schopen bezpečného a spolehlivého provozu, odpovídal technickým normám (z protokolu o revizi a kontrole zdravotnického prostředku ze dne [datum] a [datum]).

11. V dalších letech byla žalobkyně v péči ortopedie, revmatologie a docházela na rehabilitace z důvodu verterobrogenních potíží. Dne [datum] u ni byla sonografickým vyšetřením v urologické ambulanci zjištěna mohutná hydronefrósa s redukcí parenchymu na levé ledvině. Žalobkyně byla objednána na CT břicha (ze zdravotního záznamu ze dne [datum], MUDr. [jméno] [příjmení], urologická ambulance, THERÁPON 98, a. s.).

12. Vyšetřením, CT břicha, byla žalobkyni zjištěna ureterohydronefróza vlevo, afunkční ledvina. Jako nejpravděpodobnější příčinu lékař označil peroperační lézi distálního ureteru vlevo (ze zprávy o CT vyšetření ze dne [datum], MUDr. [jméno] [příjmení], Oddělení radiologie a zobrazovacích metod, [nemocnice] a. s.), pročež žalobkyně byla objednána k přijetí na Urologické oddělení [nemocnice] k provedení potřebných zákroků na den [datum] (ze zdravotního záznamu ze dne [datum], MUDr. [jméno] [příjmení], urologická ambulance, THERÁPON 98, a. s.).

13. MUDr. [jméno] [příjmení] svůj nález z CT vyšetření provedeného [datum] hodnotí jako správný, pochybil však v závěru o nejpravděpodobnější příčině ureterohydronefrózy, kterou nezvolil vhodně. Upřesňuje, že z CT vyšetření nebylo možné jednoznačně určit příčinu zjištěného stavu, do protokolu uvedl první věc, která jej napadla. Uvedení pouze jedné příčiny bylo nešťastné, jelikož zkratkovitě spojil zjištěný stav s gynekologickou operací, o které mu žalobkyně řekla. Provedené vyšetření zobrazilo konec močovodu, příčina ureterohydronefrózy není z provedeného CT vyšetření zřejmá (ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], primáře Oddělení radiologie a zobrazovacích metod u žalované).

14. Žalobkyni byla [datum] ve Fakultní nemocnici v [obec] provedena operace, levostranná nefrektomie laparoskopicky, tedy odnětí levé ledviny. Tkáň postižené ledviny byla s výraznými chronickozánětlivými změnami v oblasti kůry a dřeně, se zánětlivou atrofií parenchymu většiny glomerulů a s výraznou hyalinizací (z propouštěcí zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Fakultní nemocnice [obec]).

15. Jako příčina jejího zdravotního stavu byla v přijímacím protokolu uvedena„ nejspíše sist. močovodu při HYE“, což přijímací lékař pravděpodobně převzal ze závěrů CT vyšetření a z lékařské zprávy od urologa. [ulice] příčina však z CT vyšetření není zřejmá, lze pouze zjistit, že ledvina byla nefunkční. Bývá běžné, že k poškození močovodu při gynekologických operací dochází, žalobkyně mohla i tři roky běžně fungovat. Část, kde byl močovod nefunkční, zůstala v těle žalobkyně, během operace nebyla viditelná. Nelze říci, jakou metodou by bylo možné jednoznačnou příčinu nefunkčnosti ledviny zjistit (z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zástupce přednosty Urologického oddělení Fakultní nemocnice [obec]).

16. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nemajetkové újmy na zdraví ve výši 784 383 Kč, jelikož k odumření a nucenému vyjmutí její levé ledviny došlo jednoznačně v příčinné souvislosti s operačním zákrok provedeným u žalované dne [datum] na oddělení Gynekologie, přičemž po nuceném vyjmutí levé ledviny se u žalobkyně vyvinula středně těžká až těžká depresivní porucha (z výzvy ze dne [datum]). Žalovaná dopisem ze dne [datum] žalobkyni informovala, že výzvu k zaplacení nemajetkové újmy na zdraví nepovažuje za důvodnou a nemůže jí proto požadovanou ani jinou částku vyplatit (z dopisu adresovaného žalobkyni ze dne [datum]).

17. Žalobkyně je od [datum] vedena jako pacientka praktické lékařky MUDr. [jméno] [příjmení], v jejíž péči byla také její matka, paní [jméno] [příjmení], s níž žalobkyně žila ve společném domě a o níž zajišťovala péči. V říjnu 2008 žalobkyně uvedla, že je úzkostná, má obavy o zdraví své matky, je z každodenní zátěže vyčerpaná, bolí jí záda. Na doporučení lékařky užívala po dobu asi 4 měsíců antidepresiva, poté lék pro kompenzaci stavu zcela vysadila. Antidepresiva opětovně užívala od ledna 2012 po dobu asi 7 měsíců. V době po provedené gynekologické operaci byla léčena pro běžné infekty, absolvovala operaci kolena po uklouznutí a distorzi kolene. Od roku 2015 se jí zhoršila bolest páteře, z důvodu zjištěné závažné hydronefrózy absolvovala operaci za účelem odstranění levé ledviny. V březnu 2016 se žalobkyně dostavila k lékařce s tím, že je vyčerpaná bolestí, cítí se v krizi, nevidí východisko z bolesti – antidepresiva odmítla. V červenci 2016 přichází s tím, že žádá psychiatrickou podporu, byla jí vystavena žádanka a byla předána do péče psychiatra (ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

18. Žalobkyni byla diagnostikována depresivní porucha v rámci přizpůsobení středně těžká až těžká, byla jí předepsána antidepresiva. Je nespavá, má nevolnosti, je bez nálady, plačtivá, má třes těla, má strach, že je zase něco špatně, že se něco stane s druhou ledvinou, vše vidí negativně. Není schopna se se vším vyrovnat (ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], psychiatrická ambulance).

19. Dne [datum] se žalobkyně dostavila na psychologické vyšetření. Psychofarmakoterapie s pozitivním efektem u ní již byla zavedena. Uvedla, že se 12 let starala o svou ležící matku, trpěla chronickými vertebrogeními potížemi, při rozsáhlé hysterektomii v roce 2012 u ní došlo k přetětí močovodu, následně k utlačování ledviny, která se stala nefunkční a nakonec musela podstoupit resekci ledviny v roce 2015. Za poškození jejího zdravotního stavu se ji nikdo neomluvil ani nepřiznal chybu, trauma se jí umocňuje, jelikož v případě nutnosti počítala s tím, že by mohla být dárkyní ledviny pro svou dceru. [ulice] bolest ji zúzkostňuje, očekává to nejhorší, prožívá hrůzu, nejhorší následky. V Rorschachově testu ji byla potvrzena výrazná psychická zátěž situačně provokovaná stresem, je zvýšeně vulnerabilní, nadměrně hypersenzitivní, dominuje u ní negativní sebeobraz a anticipační úzkost. Odráží se u ni anticipace pessimálních výhledů pro futuro spojených se zdravotním stavem (ze zprávy PhDr. [jméno] [příjmení], klinické psycholožky, z [datum]).

20. Žalobkyně se asi od svých 40 let léčí s bolestí zad, s klouby a páteří, trpí artrózou. Uvádí, že se po gynekologické operaci v květnu 2012 se necítila dobře, v nemocnici několikrát zvracela, žádala o lék na žaludek. Sestrami jí bylo sděleno, že může hůře snášet narkózu. Nevolnosti jí přetrvávaly, což konzultovala se svou praktickou lékařkou, která ji poslala na vyšetření žaludku, endoskopii, na kterou žalobkyně nedošla. Žalobkyně byla poučena, že se má v případě akutního stavu dostavit zpět do nemocnice, to neudělala. Po nástupu do zaměstnání nepřikládala nevolnosti velkou důležitost, bylo jí ale stále divně. V roce 2014 začala pociťovat silné bolesti v bederní oblasti zad, byl jí zjištěn výhřez plotének. Bolest jí vystřelovala až do ramene, poté jí bylo doporučeno absolvovat vyšetření na urologii nebo nefrologii. O svou matku [jméno] [příjmení] se starala od roku 2004 do roku 2012, kdy jí byla zajištěna pobytová sociální služba. S matkou bydlela v jedné domácnosti, její matka byla zcela nepohyblivá po dobu asi šesti let, vyžadovala celodenní péči, kterou zajišťovala žalobkyně a zdravotní sestry. Matka žalobkyně zemřela v roce 2015. Péče o matku byla pro žalobkyni náročná, byla úzkostlivá a přecitlivělá, proto krátkodobě užívala antidepresiva. Psychologickou pomoc opětovně vyhledala po vynětí ledviny, od roku 2016 je v péči PhDr. [jméno] [příjmení], antidepresiva pobírá dodnes. Tím, že jí byla odňata ledvina, se začala všeho bát, měla silný stres, bála se bolesti. Zdravotní dokumentaci má vedenou u své praktické lékařky, u rehabilitační lékařky, na revmatologii, v psychiatrické ambulanci, na klinické psychologii, gynekologii, gynekologicko-porodním oddělení a radioterapii v [nemocnice]. Její dceři se vyvinula pouze jedna ledvina, tu má prozatím funkční. Žalobkyně jako osobní odpovědnost brala to, že by dceři v případě potřeby ledvinu poskytla (z účastnického výslechu žalobkyně).

21. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že příčinu uzávěru močovodu, a tedy i příčinu, která vedla k afunkci levé ledviny žalobkyně, nelze odborně medicínsky určit, lze o ní pouze spekulovat. Souvislost mezi gynekologickou operací (LAVH + BSO a extirpace endometriodních uzlů) a následnou ztrátou funkce ledviny sice nelze vyloučit, vymezení pravděpodobnosti by však bylo spekulativní a pro časový odstup nelze tuto souvislost prokázat. Dle protokolu byla v dutině břišní dobrá přehlednost orgánů, nebyl zjištěn atypický průběh močovodu, operatér si byl jeho průběhu vědom, nezjistil vyšší riziko jeho poranění. Při poškození močovodu je doba, kdy dojde ke ztrátě funkce a zániku funkčního parenchymu ledviny, individuální, může trvat v řádu týdnů až měsíců. Poranění ureteru se může projevovat variabilně, může mít plíživý průběh s mírnými bolestmi či břišním diskomfortem, ev. nevolností a mírně zvýšenou teplotou až po silné a úporné bolesti. U postupného uzavření močovodu se mohou projevit bolesti zad vzniklé díky městnání moče v dutém vývodném systému ledviny. Postižení ledviny žalobkyně bylo zjištěno pozdě, zabránit zničení ledviny bylo možné včasně zavedenou nefrostomií nebo vnitřní drenáží. Přímou příčinou nuceného odebrání levé ledviny žalobkyně byl vznik městnání moči v dutém systému levé ledviny s postupným zánikem její filtrační funkce a úbytkem kůry ledviny. Riziko poranění močovodu u laparoskopických hysterektomií činí asi 0,6 %, v terénu endometriózy riziko stoupá na 2 %. Dle lékařské dokumentace žalobkyně neinformovala s náležitou péčí všechny zdravotníky o svém zdravotním stavu. Žalobkyně byla informovaná o léčebném postupu, pooperační potíže neřešila s žalovanou ani s ošetřujícím gynekologem. Příčinou ztráty funkce ledviny mohlo být poškození močovodu podvazem či termickým poškozením, ucpání močovodu kamenem, ucpání močovodu zúženinou tlačící na močovod zevně, poškození konečné části močovodu nádorem, ev. tkání endometriózy – konkrétní příčinu však nelze z provedených vyšetření zjistit. Dle CT vyšetření je překážka v oblasti levého močovodu popisována na úrovni malé pánve, naopak histologický popis popisuje překážku spíše na úrovní střední části močovodu. Postup žalované – průběh operace i pooperační péče – byl standardní. Na podezření poškození močovodu při operaci neupomínaly žádné subjektivní ani objektivní obtíže pacientky. Kontrolní ultrazvukové či jiné vyšetření stavu ledvin po provedené operaci se provádí až v případě bolestí nebo zhoršení hodnot sumárních ledvinných funkcí, při nekomplikovaném průběhu operace se kontrola ureterů neprovádí. Deprese nebyla žalobkyni diagnostikována v souvislosti s gynekologickou operací, léčila se s ní již v souvislosti s péčí o nemocnou matku od roku 2011, užívala běžné antidepresivum. Žalovaná podepsala informovaný souhlas s výkonem, který obsahuje veškeré potřebné náležitosti, včetně poučení o riziku ztráty orgánu či jeho funkce a poranění močových cest (z ústavního znaleckého posudku vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v [obec] dne [datum], jeho doplňku ze dne [datum] a výslechu znalce pověřeného k zastupování ustanoveného znaleckého ústavu).

22. Znalec prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. zhodnotil, že lékaři žalované postupovali v léčbě žalobkyně řádně. Operace žalobkyně dle operačního protokolu proběhla bez komplikací s minimální krevní ztrátou a pooperační čirou močí, pooperační stav odpovídal typu operace. Pooperační obtíže signalizující na poškození močovodu jako jsou bolesti v bederní krajině, teploty, krvavá moč nebo vznik urinózní peritonitidy nebyly přítomny. Vyšetření před propuštěním včetně ultrazvuku malé pánve odpovídalo provedené operaci. Dále zhodnotil, že žalobkyně byla tři roky bez urologických potíží. Jako zcela spekulativní označil souvislost mezi gynekologickou operací (peroperační lézí trajektorie levostranného ureteru pravděpodobně následkem elektrokoagulace periureterálních tkání s následnou retrakcí) a vytvořením ureterálního kolénka (ze znaleckého posudku ze dne [datum] prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., znalce pro obor zdravotnictví, odvětví porodnictví, specializace gynekologie a porodnictví).

23. Znalec prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. zhodnotil operační zákrok provedený dne [datum] u žalované tak, že přehlednost orgánů v dutině břišní byla zřejmě dobrá, s velkou pravděpodobností však u ni došlo k poranění ureteru, a to při exstirpaci (odstranění) endometriózního ložiska mezi SA vazem a střevem vlevo přímo, nebo v důsledku termického poškození okolních tkání s následným zúžením a uzavřením jeho průchodu. Podmínky pro laparoskopický výkon byly dobré, konverze na otevřený způsob operace nebyla nutná. Výkon je popsán jako standardní operace, operatér se zřejmě během operace pohyboval v blízkosti ureteru, dle zápisu v operačním protokolu však neměl podezření, že by mohlo dojít k jeho poranění. Úplný závěr močovodu by se projevil bolestmi, poruchou vylučování moči nebo jinými příznaky v prvních dnech po operaci, což by vedlo k dalším cíleným vyšetřením. Tyto nebyly provedeny, jelikož si žalobkyně zřejmě na obtíže nestěžovala. Po standardních gynekologických operacích s nekomplikovaným průběhem nejsou prováděny žádné další vyšetření na stav močovodů nebo ledvin. K odstranění ledviny žalobkyně došlo z důvodu jejího nevratného poškození, kterým bylo s velkou pravděpodobností poškození v době operace nebo k poškození došlo později v souvislosti s operačním výkonem. Důvodem byla zřejmě neúmyslná chyba lékaře. Příčinnou souvislost mezi gynekologickou operací z roku 2012 a odnětím ledviny z roku 2015 znalec hodnotí jako vysoce pravděpodobnou. Ze zprávy z CT ze dne [datum] dovozuje, že k uzavření ureteru došlo v oblasti malé pánve, a to náhle a v jednom místě. Připustil, že k uzavření levého močovodu mohlo dojít i z jiného důvodu než z důvodu peroperačního poškození, to se mu však jeví jako málo pravděpodobné. Uvedl, že pokud si operatér nebyl jist průběhem močovodu, mohl si jej peroperačně ozřejmit (ze znaleckého posudku prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., znalce pro obor zdravotnictví, porodnictví a gynekologie, ze dne [datum]).

24. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], shrnul, že neexistuje metoda, která by nyní mohla objasnit nebo potvrdit příčinu dilatovaného ureteru, který šlo sledovat až do malé pánve, kde náhle končí a k ústí již nepokračuje. Vzhledem k topografii močovodu je při operaci nejčastější příčinou poranění močovodu stehem (prošití, podvázání) či koagulací. U žalobkyně snímky z CT svědčí pro kompletní uzávěr močovodu, z dokumentace však nelze určit, zda je močovod přerušen či je pouze obturován lumen, nelze určit příčinu jeho přerušení. K poranění močovodu mohlo dojít v rámci gynekologické operace, což znalec hodnotí jako velmi pravděpodobné, hraničící s jistotou. Během vlastního výkonu lze různými metodami ozřejmit průběh močovodu a snížit možnost jeho poranění, při laparoskopických operacích se však tento postup v rámci preventivní indikace neprovádí, ozřejmění močovodu jeho vypreparováním se rutinně a pro jistotu rovněž neprovádí z důvodu možných komplikací při hojení tkání (ze znaleckého posudku ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], znalce pro obor zdravotnictví, odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace urologie).

25. Dále soud provedl důkaz posudkem prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze kterého však s ohledem na podstatu sporu nečinil žádná skutková zjištění.

26. K důkazu soud neprovedl žalobkyní navrhovaný listinný důkaz označený jako [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] spolu s překladem textu z předoperačního poučení pacienta užívaného ve zdravotním zařízení [anonymizována dvě slova], Německo, když takové listiny nemohou mít vliv na skutkové a právní hodnocení této věci, jelikož se vztahují k lékařské praxi v zahraničí, která nemá vliv na posouzení postupu žalované a vznik její odpovědnosti za škodu.

27. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

28. Žalobkyně se od roku 2011 léčila s gynekologickými potížemi, pročež byla svým obvodním gynekologem odeslána k operačnímu řešení potíží do nemocnice, k žalované. Dne [datum] jí byla na Gynekologicko-porodním oddělení žalované provedena plánovaná operace, a to LAVH + BSO + exstirpace endometriálních uzlů z CD, tedy provedení odstranění dělohy, vejcovodů a vaječníků poševní cestou s laparoskopickou asistencí a odstranění endometriálních uzlů. K provedení operace byly užity nástroje s řádnou revizí, které byly způsobilé bezpečného a spolehlivého provozu. Diagnóza žalované byla určena správně, správně byl zvolen rovněž způsob provedení operace. Žalobkyně den před operací s provedením výkonu souhlasila, byla poučena o samotném operačním výkonu, o možných komplikacích, léčebném režimu po výkonu i o eventuálních změnách ve zdravotní způsobilosti. Průběh operace byl hodnocen jako standardní, operatér měl dobrý přehled v dutině břišní, neměl pochybnosti o uložení a průběhu dalších orgánů, během operace ani po dobu následné hospitalizace se neobjevily žádné komplikace, žalobkyně neuváděla pooperační bolesti, po propuštění se na kontrolu nedostavila. Operační výkon na žalobkyni i následná péče o žalobkyni během hospitalizace u žalované jsou hodnoceny jako řádné. Při CT vyšetření provedeném dne [datum] byla žalobkyni zjištěna nefunkční ledvina, která jí byla operačně odstraněna v srpnu 2015. Konkrétní příčina ureterohydronefrózy nebyla z CT vyšetření ani během operačního odstranění ledviny zjištěna a ani dodatečně ji nelze dostupnými metodami zjistit. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nemajetkové újmy na zdraví ve výši 784 383 Kč dopisem ze dne [datum], žalovaná nárok odmítla, dopisem ze dne [datum] jej označila jako nedůvodný.

29. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

30. Žalobkyně navrhla, aby soud v souladu s ustanovením § 3079 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přiznal žalobkyni i náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. K aplikaci tohoto přechodného ustanovení však soud nepřistoupil, jelikož je jej nutné vykládat restriktivně. Přechodné ustanovení zakotvené v druhém odstavci umožňuje zpětnou účinnost právních norem, jež je v občanskoprávních vztazích považována za nepřípustnou a protiústavní. Aplikaci tohoto ustanovení lze připustit pouze výjimečně, pokud by setrvání na dosavadní úpravě znamenalo rozpor s dobrými mravy vedoucí ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (posuzováno z pohledu dopadu na poškozeného), což v této věci nebylo zjištěno.

31. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

32. Podle § 420 odst. 3 obč. zák. odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

33. Předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1 obč. zák. je porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), dále vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a presumované zavinění. Zaviněním se rozumí psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě. Tento vztah je vyjádřen buď jako přímý nebo nepřímý úmysl nebo jako vědomá nebo nevědomá nedbalost. Presumována je i nedbalost, při níž vůle nesměřuje ke škodlivému výsledku. U vědomé nedbalosti škůdce věděl o možnosti způsobení škody, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane. Nevědomá nedbalost spočívá v tom, že škůdce nevěděl, že může způsobit škodu, ačkoli to vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

34. V oblasti poskytování zdravotní péče jsou poskytovatelé zdravotní péče povinni postupovat v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, přičemž takový postup je označován jako„ lege artis“. Nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním. Každá konkrétní situace se přitom posuzuje individuálně, neboť lékařská věda disponuje různými a různě účinnými a bezpečnými postupy k provedení konkrétního léčebného zákroku. Je třeba také zohlednit, zda byl zvolen postup adekvátní charakteru nemoci a šetrný k pacientovi a zda způsob provedení byl bez vad.

35. Soud v prvé řadě konstatuje, že bylo prokázáno, že žalovaná provedla žalobkyni smluvený lékařský zákrok na základě správně určené diagnózy a zvolila správný operační postup. Žalobkyně byla řádně poučena o průběhu operace i možných komplikacích, zvlášť byla opakovaně poučena o nutnosti včasně hlásit a řešit jakékoli své bolesti či komplikace, které by se ji vyskytly po provedené operaci, což neučinila i přes doporučení své praktické lékařky. Hospitalizace, operační výkon i pooperační péče jsou řádně zdokumentované, nebylo zjištěno, že by žalovaná jakékoli záznamy zadržovala, nebo by jinak chyběly. Jednalo se o rutinní operaci, podmínky pro laparoskopický výkon byly dobré. Žalovaná postupovala standardně a provedla veškerá vyšetření, která byla dle zdravotního stavu žalobkyně nutná. Ze žádného znaleckého posudku nebylo zjištěno, že by žalovaná podcenila možné riziko poškození močovodů během operace, nebo že by rezignovala na pooperační kontrolu toho, zda k jejich poškození nedošlo. V řízení bylo zjištěno, že k užití technik, které by během operace a po operaci zcela vyloučily poškození močovodů, se v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy přistupuje jen v případech, kdy to okolnosti vyžadují, tedy kdy je např. zhoršená orientace na operačním poli, nebo kdy jsou během pooperační péče zjištěny příznaky, že mohlo dojít poškození močovodu. Žádné takové okolnosti však nebyly zjištěny, a proto nelze k tíži žalované přičítat, že tyto techniky nevyužila. Naopak, pokud by žalovaná pro účely rutinní operace preventivně provedla např. ozřejmění průběhu močovodu jeho vypreparováním, mohla způsobit žalobkyni jinou škodu danou možnými komplikacemi při hojení tkání. Tvrdí-li žalobkyně, že si během pooperační péče na bolesti a nevolnost stěžovala, avšak ty nejsou uvedeny v lékařských zprávách, pak soud takovému tvrzení neuvěřil. V řízení byla předložena veškerá lékařská dokumentace, která je přesvědčivá a úplná. V dokumentaci je zachyceno také to, že si žalobkyně stěžovala na afty, které však s operací nijak nesouvisely, a tedy si lze jen těžko představit, že by stejný personál žalované do dokumentace nevyznačil tak závažné informace o bolestech žalobkyně, jaké uvádí. Soud proto uzavírá, že žalovaná postupovala řádně se zřetelem ke všem možným rizikům, které jsou s daným typem operace spojeny.

36. Soud se dále zabýval tím, zda mohlo dojít ke vzniku škody nevědomou nedbalostí žalované. V tomto ohledu soud uzavírá, že dokazováním nebylo zjištěno, zda během operace došlo k poranění močovodu žalobkyně, či nikoli, nebo zda došlo k jinému škodnému zásahu, který by byl způsobilý v dalších letech zapříčinit vznik škody u žalobkyně. Zároveň však žádný znalecký posudek možnost poranění močovodu, či způsobení jiného škodného zásahu během gynekologické operace, zcela nevyloučil. Soud se proto blíže zabýval tím, zda existuje prokazatelná příčinná souvislost mezi provedenou gynekologickou operací (při které mohlo a nemuselo dojít k poranění močovodu, či k jinému škodnému zásahu) a následným vznikem škody, odumřením levé ledviny žalobkyně. Soud zjišťoval, zda příčinu ztráty funkce ledviny, respektive poškození močovodu, lze nade vši pochybnost propojit s provedenou gynekologickou operací. V této otázce se hodnocení znalců liší. Dva posudky hodnotí příčinnou souvislost jako vysoce pravděpodobnou, hraničící s jistotou. Druhé dva posudky uzavírají, že by bylo zcela spekulativní uzavřít, že během gynekologické operace došlo k zapříčinění pozdějšího odumření ledviny, riziko poškození močovodu uvádí jako minimální, nejvýše jako 2%. Soud se při rozhodování přiklonil k odborným závěrům ústavního znaleckého posudku vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v [obec], jehož závěry jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem poskytnutých zpráv a lékařskou dokumentací, při jeho vypracování bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, znalecký posudek je přesvědčivý a jeho závěry byly znalcem obhájeny při výslechu, a došel k závěru, že příčinná souvislost nebyla prokázána, když nebyl prokázán škodný zásah během gynekologické operace a zároveň existuje vícero možných příčin (ucpání močovodu kamenem, zúženinou tlačící zevně, poškozená nádorem či tkání endometriózy), které mohly způsobit poškození močovodu a následnou ztrátu funkce ledviny. Konkrétní příčinu, která ztrátu funkce ledviny způsobila, nelze určit.

37. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že žalovaná své právní povinnosti neporušila, a to ani nevědomou nedbalostí, postupovala lege artis. Zároveň nebyla prokázána příčinná souvislost mezi provedeným operačním zákrok, který žalovaná vykonala na žalobkyni, a vznikem škody, tedy nucenému odebrání levé ledviny žalobkyně, které u ní mělo vézt také ke vzniku středně těžké až těžké depresivní poruchy.

38. Pro úplnost soud uvádí, že v řízení nebyly splněny podmínky pro výjimečné obrácení důkazního břemene na žalovanou, jelikož veškerá zdravotní dokumentace byla žalovanou řádně pořízena, uchována a předložena v řízení. Povinnost prokázat objektivní podmínky odpovědnosti škůdce za škodu tak zůstala na žalobkyni, provedenými důkazy však splnění podmínek odpovědnosti nebylo prokázáno.

39. Žalobkyně v řízení nebyla úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. by tak byla povinna platit žalované náhradu nákladů, které jí v souvislosti s řízením před soudem vznikly. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud shledal na straně žalobkyně podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř., a to v celém rozsahu. Zohlednil zejména okolnosti, které vedly žalobkyni k soudnímu uplatnění nároku. Žalobkyně podala žalobu poté, co se z lékařských zpráv a i ze znaleckého posudku dozvěděla, že ztrátu její ledviny mohla způsobit gynekologická operace, kterou absolvovala u žalované. Žalobu nepodávala nepodloženě, nýbrž na základě odborného posouzení a až v průběhu řízení byly závěry, o které žalobu opírala, vyvráceny. Za těchto okolností s přihlédnutím k její nepříznivé situaci by bylo nepřiměřeně tvrdé, aby byla zavázána zaplatit náklady řízení žalované, která je velkou akciovou společností a kterou povinnost uhradit si náklady svého zastoupení v souvislosti s daným řízení finančně nijak významně nezasáhne. Rovněž tak žalobkyně ponese náklady svého právního zastoupení ze svého.

40. Ze stejných důvodů nepřiznal soud na základě ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. České republice proti žalobkyni podle výsledku řízení náhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s výplatou znalečného. Rovněž nedošlo k přenosu poplatkové povinnosti na žalovanou, která byla ve sporu úspěšná.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.