6 C 246/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení existence trvání právního vztahu <b>I. Návrh, aby bylo určeno, že právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobcem a žalovaným na základě Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny pro výrobu elektřiny - fotovoltaickou elektrárnu, nacházející se v provozovně s názvem„ FVE“ v [katastrální uzemí], na parcele [číslo] o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0, [číslo] MW, trvá, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], která byla soudu doručena [datum], domáhá vydání rozsudku, kterým bude určeno, že trvá právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobkyní a žalovaným Dohodou o užívání technologické části výrobny elektřiny pro výrobu elektřiny – fotovoltaickou elektrárnu, nacházející se v provozovně s názvem„ FVE“ v [katastrální uzemí] na parcele [číslo] o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0, [číslo] MW ze dne [datum] (dále jako„ Dohoda“), a zároveň kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně zdůraznila, že na rozhodnutí soudu je naléhavý právní zájem, jelikož by bez takového rozhodnutí byla vystavena nejistotě, zda je oprávněna vykonávat svou podnikatelskou činnost, která je ekonomickým důvodem její existence; nadto byla k podání této žaloby vyzvána správním orgánem v rámci správního řízení. Uvedla, že s žalovaným [datum] uzavřela Dohodu Dohoda byla sjednána na dobu určitou, tedy na dobu, na kterou má být licence udělena, nejméně však na dobu 25 let, a byla uzavřena bez sjednání úplatnosti, když žalovaný realizuje profit prostřednictvím zhodnocení obchodního podílu ve společnosti žalobkyně. Dohoda byla jedním z podkladů, které žalobkyně předložila Energetickému regulačnímu úřadu (dále jako„ ERU“) společně se žádostí o vydání licence s předmětem podnikání„ Výroba elektřiny“, pročež ERU jí vydal licenci [číslo] na jejímž základě provozuje fotovoltaickou elektrárnu v provozovně s názvem„ FVE“. Žalovaný zaslal žalobkyni [datum] přípis označený jako„ Odstoupení od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny“, ve kterém sdělil, že nadále nesouhlasí s tím, aby žalobkyně technologickou část výrobny pro účel výroby elektřiny užívala. Žalobkyně má za to, že odstoupení žalovaného není platným právním jednáním a nemohou s ním být spojovány žádné právní následky. Má za to, že žalovaný formuloval důvod pro odstoupení vágně a neurčitě, a proto se jedná o neurčité právní jednání, a tedy neplatné. Dále uvedla, že neexistuje ani důvod pro odstoupení, jelikož nikdy mezi ní a žalovaným nebyla sjednána odměna za užívání technologie, jelikož se mělo za to, že žalovaný bude těžit z ekonomických výsledků žalobkyně jako její jednatel a společník, a proto žalovaný ani nemůže od dohody odstoupit z důvodu, že mu není za užívání technologické části výrobny placena odměna. Nad to jednání žalovaného žalobkyně považuje za zjevné zneužití práva a šikanózní výkon práva vůči žalobkyni, a to zvlášť za situace, kdy je žalovaný společníkem a jednatelem žalobkyně, a tedy nemůže mít z odstoupení od Dohody žádný ekonomický přínos. V neposlední řadě žalobkyně označila odstoupení žalovaného od Dohody jako neplatné z důvodu rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivého hospodářského styku tak, jak předpokládá ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „občanský zákoník“).

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Trvá na důvodech a účinnosti jím učiněného odstoupení od Dohody, jelikož trvání právního vztahu bylo podmíněno vzájemným ujednáním tzv. rámcové dohody mezi ním a panem [příjmení]. Dle rámcové dohody mělo dojít k rovnodílnému majetkoprávnímu uspořádání mezi ním a panem [příjmení], což se nestalo, a tak došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem. Za těchto okolností by nikdy neuzavřel předmětnou Dohodu a neumožnil by žalobkyni licenci získat. Uvedl, že se žalobkyně od listopadu 2014 na jeho úkor bezdůvodně obohacuje a nereaguje na výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení ani na výzvy k uzavření nájemní smlouvy z titulu užívání výrobny FVE. Uvedl, že jako výlučný vlastník technologické části výroby FVE dne [datum] ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 energetického zákona udělil žalované souhlas pro užívání technologie za účelem výroby elektřiny v rámci licencované činnosti, čímž jí umožnil nabytí licence. Od roku 2018 má snahu o řešení a vyřešení vzájemných vztahů mezi ním a žalobkyní, respektive mezi ním a druhým společníkem žalobkyně panem [jméno] [příjmení]. Dosud však nedosáhl jakékoli dohody o rozdělení zisku pramenícího výlučně z užívání technologie v jeho výlučném vlastnictví, nepodařilo se mu uzavřít s žalobkyní řádné právní vztahy ani dosáhnout úhrady bezdůvodného obohacení z titulu užívání technologické části výrobny. Proto nesouhlasí s tím, že na podání žaloby má žalobkyně naléhavý právní zájem, když měla opakovaně možnost jednat o úhradě bezdůvodného obohacení s následným uzavřením řádných právních vztahů, nebo mohla být dodržena ústní ujednání o majetkoprávním uspořádání vztahů mezi ním a druhým společníkem žalobkyně, panem [jméno] [příjmení], ten však jakékoli řešení situace blokoval. Zároveň vylíčil širší rozhodné skutečnosti, které dle něj mají vliv na posouzení věci.

3. Vedlejší účastnice [právnická osoba] s. r. o. navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobkyni uložil povinnost k náhradě nákladů řízení vedlejší účastnice. Uvedla, že na požadovaném určení neexistuje naléhavý právní zájem. Jako spoluvlastník budovy bez č. p. a č. e. na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], vyslovila nesouhlas s užíváním stavební části výrobny elektřiny, což také oznámila ERU. ERU vyslovený nesouhlas vyhodnotil jako nesplnění základních podmínek pro udělení licence a licenci prozatím nepravomocně zrušil. Nejsou-li splněny obě podmínky pro udělení licence, tedy neexistuje-li právní vztah, na jehož základě je možné užívat technologickou i stavební část výrobny, ERU licenci zruší, jelikož držitel licence musí mít současně oprávnění užívat technologickou i stavební část výrobny. Z tohoto důvodu vedlejší účastnice namítá nedostatek existence naléhavého právního zájmu na určení, zda trvá právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobkyní a žalovaným Dohodou, když pravděpodobně nebude splněna podmínka právního titulu k užívání stavební části výrobny elektřiny. Jde-li o odstoupení žalovaného od Dohody, pak má za to, že i sama žalobkyně stvrdila obsah rámcové dohody a vznik bezdůvodného obohacení, když připravila Dohodu o vydání bezdůvodného obohacení za užívání stavební části za období od [datum] do [datum] a připravila nájemní smlouvy prostor sloužících k podnikání, přičemž k podpisu těchto dohod nakonec nedošlo.

4. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti.

5. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] vypověděl, že jednateli žalobkyně jsou ode dne jejího vzniku on a žalovaný, ve společnosti mají oba jednatelé stejný podíl, oba dali vklad 100 000 Kč. Žalobkyně vznikla díky myšlence vybudovat fotovoltaickou elektrárnu (FVE). FVE vznikla pravděpodobně již v roce 2010 a provozoval ji žalovaný, kterému byla udělena licence na výrobu elektřiny. S tímto provozem udělil [jméno] [příjmení] jako jeden z vlastníků nemovitosti, na které se technologie nachází, souhlas. Technologii FVE zakoupil žalovaný na úvěr, který splácel měsíčně z výnosu FVE, který nebyl dělen. Jelikož byla FVE společnou aktivitou, v roce 2014 vznikla žalobkyně, na kterou byla převedena licence. Pro převod bylo potřeba uzavřít novou smlouvu o výkupu elektřiny a bylo třeba doložit souhlas žalovaného s užíváním technologie FVE. Souhlas žalovaného byl doložen na tiskopisu ERU, který je dostupný na internetu a jehož obsahem byl souhlas k používání technologie pro výrobu elektřiny. Na souhlasu je určitě podpis žalovaného, jednatel [příjmení] si nevybavuje, zda i on podepisoval souhlas za žalobkyni, nepamatuje si detaily listiny. Projekt FVE byl chápán jako společný projekt obou jednatelů žalobkyně, jednatel [příjmení] zajišťoval potřebná povolení a úvěr, žalovaný byl nápomocen při instalaci elektrárny. I po vzniku žalobkyně byl úvěr splácen z výnosu FVE, žalovanému byla na účet zasílána částka 30 000 Kč na měsíční splátku. Výnosy byly měsíčně průměrně 30 000 Kč pro každého, byly chápány jako společné. Dle domluvy z roku 2014, kdy byla zakládána žalobkyně, měly být technologie i úvěr na zakoupení technologie převedeny na žalobkyni. Úvěr byl převeden, splácet se mělo asi 600 000 Kč, nakonec však nebyl čerpán, jelikož nedošlo k převodu technologie. Proto úvěr dále splácel žalovaný. Nájemní smlouvu o užívání technologie neuzavřeli, o úplatě ani nejednali, když se to bralo jako společné. Výnosy z FVE v celkové výši asi 1 400 000 Kč zůstaly na účtu žalobkyně, společníci žalobkyně se nedohodli na dělení zisku. Licence na výrobu elektřiny je asi 1 rok nepravomocně zrušená, detaily zrušení si jednatel [příjmení] nepamatuje, proti rozhodnutí podal odvolání. [příjmení] [příjmení] si nepamatuje, zda [datum] došlo k podpisu jakýchkoli dalších dohod. Od roku 2014 proběhl nespočet pokusů k vyřešení neurovnané majetkoprávní situace mezi jednateli, k dohodě mezi nimi však nedošlo. Cílem bylo dohodnout se, že společné podnikání, tedy aktivity spojené s nemovitostí [anonymizováno] [obec], bude napůl. Jednalo se o provoz dvou výroben elektřiny, a to FVE a malé volní elektrárny (MVE). Technologická část FVE je umístěna na nemovitosti parc. [číslo] která je aktuálně ve vlastnictví žalobkyně a vedlejší účastnice. Nájemné za užívání nemovitostí není placeno (z účastnického výslechu jednatele žalobkyně, [jméno] [příjmení]).

6. Žalovaný vypověděl, že je od počátku vlastníkem technologické části FVE, kterou zakoupil na úvěr. Společné podnikání žalovaného a jednatele [příjmení] začalo již v roce 2002, nejprve byla licence udělena panu [příjmení] do roku 2006, od roku 2006 vlastnil licenci k výrobě elektřiny žalovaný a měl ji udělenou do roku 2031. Mezi subjekty nedocházelo k prostému převodu licencí, ale dosavadní držitel musel nejprve ukončit činnost a poté mohl držet licenci další subjekt. K ukončení této formy spolupráce mělo dojít rovnodílným majetkoprávním vypořádáním. Prvotní záměr byl založit jednu [právnická osoba] [obec], což se realizovalo v roce 2013, v roce 2014 vznikla i druhá právnická osoba. Dle dohody žalovaného a pana [příjmení], kterou si sjednali před ukončením licencované činnosti žalovaného a před podpisem souhlasu s užíváním technologické části FVE, měl žalovaný převést vlastnické právo k technologické části na obě dvě společnosti a měl se stát v obou společnostech rovnodílným spoluvlastníkem. V roce 2014 za žalovaným urgentně přijel jednatel [příjmení] s tím, že druhý den musí podat žádost, a předložil mu předmětné čtyři dohody. Tyto již byly vyplněné, on doplnil jen údaje za sebe a podpis. Věděl, co podepisoval, věděl, že se jedná o souhlas s užíváním technologie na 25 let, považoval jej však za úplatný, jelikož měl nabýt podíl 50 % na výnosu [právnická osoba] [obec] a na výnosu žalobkyně. Vzhledem k dlouhodobé spolupráci spoléhal na seriózní jednání pana [příjmení], zůstalo u ústní dohody. Dohoda však nebyla naplněna, žalovaný se nestal podílovým spoluvlastníkem, a proto nepřevedl technologickou část FVE na žalobkyni. Zůstatek úvěru byl kolem 800 000 Kč, splácel jej pouze žalovaný, žádný příspěvek nedostával, když žalobkyně neměla v tu dobu žádné příjmy. Před převodem technologií bylo třeba udělat znalecký a účetní odhad, nebylo je možné darovat, v plánu byl úplatný převod. Ekonomickým důvodem vzniku žalobkyně i druhého subjektu byla výroba elektřiny; do doby získání licence neměly žádné tržby. Žalovaný jakožto držitel licencí měl veškeré výnosy a očekával, že k vypořádání dojde prostřednictvím podílů ve společnostech, ve kterých měl mít on i pan [příjmení] podíl 50 %. K tomu nedošlo. U žalobkyně sice má 50 % podíl a je jednatelem, ale u [právnická osoba] [obec] nemá žádný podíl. Žalobkyně představuje zhruba 20 % výnosů, které do té doby měl. Dohoda mezi žalovaným a panem [příjmení] byla ústní, byla uzavřená před tím, než ukončil licencovanou činnost, sám ji nazval jako rámcovou dohodu. Kdyby věděl, že tato rámcová dohoda nebude plněna, nikdy by souhlas s užíváním technologické části ani jiné souhlasy ze dne [datum] neudělil. Žalovaný předpokládal seriózní přístup, neuzavřel tak dohodu o nájemném. Jistotu, že tzv. rámcová dohoda nebude dodržena žalovaný, nabyl v roce 2018, od kdy má za to, že by mu žalobkyně měla něco za užívání technologie platit. Jednatelem panem [příjmení] byla na několika valných hromadách zablokována smlouva o výkonu funkce, výplata odměn i rozdělení zisku. Žalovanému proto není vyplácen žádný zisk z činnosti žalobkyně. Na valné hromadě žalobkyně byla bezvýsledně opakovaně projednávána otázka platby nájmu spoluvlastníkům nemovitosti za užívání stavby (z účastnického výslechu žalovaného).

7. Žalobkyně je obchodní společností, jejími statutárními orgány jsou jednatelé, a to žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], a pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Každý jednatel může až do majetkové hodnoty ve výši 300 000 Kč jednat samostatně. Jednatelé jsou rovněž jedinými společníky žalobkyně s tím, že každý vlastní obchodní podíl ve výši 50 % (z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 12)).

8. Výlučným vlastníkem technologické části výrobny elektřiny o výkonu 0,028 MW umístěné na nemovitosti na parcele [číslo] v obci [obec] podle listu vlastnictví [číslo] je žalovaný. [příjmení] nemovitosti, na které je technologická část výrobny elektřiny umístěna, je vedlejší účastnice [právnická osoba] a žalobkyně (z nesporných tvrzení účastníků).

9. Žalobkyně jako žadatelka o licenci a žalovaný jako vlastník technologické části výrobny elektřiny dne [datum] podepsali listinu označenou jako Dohoda o užívání technologické části výrobny elektřiny (Dohodu), dle které žalovaný ve smyslu § 5 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, souhlasil s použitím technologické části výrobny elektřiny, kterou bude užívat žadatel o licenci, žalobkyně, pro účely provozování výroby elektřiny, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena, v případě pochybností na 25 let (z listiny označené jako Dohoda o užívání technologické části výrobny elektřiny ze dne [datum] (č. l. 5, č. l. 27 verte, č. l. 87 verte)).

10. Žalobkyně jako žadatelka o licenci a vlastníci stavební části výrobny elektřiny umístěné v nemovitosti na parcele [číslo] v obci [obec] podle listu vlastnictví [číslo] žalovaný [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], dne [datum] podepsali listinu označenou jako Dohoda o užívání stavební části výrobny elektřiny, dle které vlastníci stavební části ve smyslu § 5 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, souhlasili s použitím uvedené části výrobny elektřiny, kterou bude užívat žadatel o licenci, žalobkyně, pro účely provozování výroby elektřiny, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena, v případě pochybností na 25 let (z listiny označené jako Dohoda o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne [datum] (č. l. 27, č. l. 87)).

11. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyni, že jako výlučný vlastník technologické části výrobny elektřiny odstupuje od Dohody ze dne [datum] s tím, že nesouhlasí, aby žalobkyně technologickou část výrobny pro účely výroby elektřiny užívala a vyzval žalobkyni k okamžitému ukončení používání této technologické části. Jako důvod pro odstoupení uvedl, že žalobkyně užívá technologickou část výrobny bez jakéhokoliv poplatku výlučnému vlastníkovi, žalovanému (z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum] (č. l. 8 a č. l. 60)).

12. Žalovaný dopisem ze dne [datum] vyrozuměl ERU mimo jiné o tom, že jako výlučný vlastník technologické části výrobny elektřiny odstoupil od Dohody ze dne [datum], a proto od té chvíle bude žalobkyně vykonávat činnost výroby elektřiny neoprávněně, v rozporu s energetickým zákonem (z dopisu žalovaného [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 7)).

13. ERU vyzvalo žalobkyni, aby doložila dokument prokazující zahájení soudního řízení, v němž bude postaveno na jisto trvání platnosti užívacího práva žalobkyně plynoucího z Dohody. ERU [datum] z moci úřední již zahájil řízení o zrušení licence [číslo] s předmětem podnikání„ výroba elektřiny“ žalobkyně, které je vedeno pod sp. zn. LIC [číslo] 2020 a které bylo usnesením přerušeno (z Výzvy k zahájení soudního řízení a doložení dokladu o zahájení tohoto řízení ze dne [datum] (č. l. 13)). Správní řízení bylo přerušeno do doby vydání rozhodnutí v tomto řízení o určení trvání platnosti užívacího práva plynoucího z Dohody. Držitelem licence [číslo] je doposud žalobkyně (ze sdělení ERU ze dne [datum] (č. l. 66)).

14. ERU rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [číslo jednací], které dosud nenabylo právní moci, zrušil licenci [číslo] udělenou společnosti [právnická osoba] V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že licenci může zrušit pouze tehdy, je-li prokázáno, že držitel licence pozbyl vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, což je podmínkou pro udělení licence, konkrétně souhlas spoluvlastníka stavby vodního díla s provozováním licencované činnosti výrobny elektřiny. Jelikož vedlejší účastnice [právnická osoba] s. r. o. jako spoluvlastník stavební části malé vodní elektrárny odňala souhlas s užíváním výrobny elektřiny, který její právní předchůdce udělil společnosti [právnická osoba] pro výrobu elektřiny, bylo zjištěno, že došlo k naplnění zákonných podmínek pro zrušení licence (z rozhodnutí ERU ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [číslo jednací] (příloha 0)).

15. Jednatelé žalobkyně svolali na den [datum] valnou hromadu, na které dle plánovaného programu měl být udělen souhlas valné hromady s uzavřením nájemní smlouvy mezi žalovaným a žalobkyní týkající se technologie solární elektrárny, technologie vodní elektrárny a zahradního traktoru a dále souhlas s uzavřením nájemní smlouvy mezi oběma společníky žalobkyně jako fyzickými osobami a žalovanou týkající se části nemovitosti v obci a k. ú. [obec], okres [okres], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] (z pozvánky na valnou hromadu ze dne [datum] (č. l. 115)). K pozvánce byly přiloženy návrhy uvedených nájemních smluv, které byly koncipované jako smlouvy úplatné (z návrhu nájemních smluv (č. l. 116 – 120)).

16. V řízení u [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobkyně], u jednání konaném dne [datum] jako svědek vypověděl, že s žalovaným podniká od roku 2002, v podnikání byli úspěšní. Poloviční podíl ve společnosti [právnická osoba] měl žalovaný získat po skončení jeho rozvodového řízení. Uvedl, že se žalovaný prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech, na kterých se nachází výrobna elektřiny FVE a MVE, zbavil práva na nájem za užívání těchto nemovitostí. S žalovaným jednal o uzavření nájemní smlouvy za užívání stavební části, na nájmu se však nedohodli. [příjmení] po celou dobu usiloval o uzavření nájemních smluv. Ke společnému podnikání se [jméno] [příjmení] vyjádřil také písemně. Uvedl, že se s žalovaným měl domluveno, že žalovaný po skončení rozvodového řízení obdrží poloviční podíl ve společnosti [právnická osoba] Technologie FVE byla pořízena úvěrem na fyzickou osobu žalovaného (z protokolu o jednání ze dne [datum] konaného u [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] a z přiloženého písemného vyjádření [jméno] [příjmení] (č. l. 46, č. l. 47, č. l. 48)).

17. Žalovaný dopisem ze [datum] vyzval žalobkyni i společnost [právnická osoba] k mimosoudnímu vyřešení bezdůvodných obohacení vzniklých na jeho úkor, jakožto vlastníka technologií, které užívají obě společnosti. Žalovaný vyzval ke společnému jednání za účelem uspořádání právních vztahů, a to k řešení výkonu vlastnických práv k technologiím, řešení sporných i nesporných nároků a řešení účasti žalovaného na společném podnikání. Zároveň vyzval k vyplacení částky 320 000 Kč z prostředků žalobkyně jako dosud nevyplacenou odměnu za výkon funkce jednatele a jeho podíl na zisku (z dopisu ze [datum] adresovaného žalobkyni, společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] (č. l. 54)). Žalovaný opakovaně vyzval žalobkyni k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání fotovoltaické elektrárny dopisem ze dne [datum], který koncipoval také jako předžalobní upomínku (z listiny označené jako opakovaná Výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení, předžalobní upomínka ze [datum] (č. l. 56)).

18. U žalobkyně každoročně proběhla valná hromada. Valnou hromadu, která proběhla [datum], svolal žalovaný, účastnili se jí oba společníci, předsedou valné hromady byl zvolen JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný [celé jméno žalovaného] (mimo jiné) předložil návrh Nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání a návrh Dohody o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně z titulu užívání movitých věcí tvořících technologii fotovoltaické elektrárny. S těmito návrhy [příjmení] [příjmení], jakožto druhý společník žalobkyně, nesouhlasil. Žalovaný valnou hromadu upozornil na to, že žalobkyně užívá prostory sloužící k podnikání bez právního důvodu a stejně tak bez právního titulu užívá technologickou část výrobny, která je v jeho osobním vlastnictví. Vyzval k nápravě právních vztahů. Společníci žalobkyně se domluvili na konání společné schůzky v termínu [datum], jejímž účelem bude snaha o dořešení veškerých vzájemných sporů. Další valná hromada byla svolána na [datum], svolatelem byl žalovaný [celé jméno žalovaného], přítomni byli oba společníci žalobkyně. Společníci se nedomluvili na volbě předsedy valné hromady ani na volbě zapisovatele. [příjmení] [jméno] [příjmení] vyjádřil nesouhlas s programem valné hromady; svolatel, žalovaný [celé jméno žalovaného], opětovně předložil návrhy na vypořádání bezdůvodného obohacení i návrh nájemní smlouvy, tyto nebyly valnou hromadou z důvodu nesouhlasu společníka [jméno] [příjmení] schváleny. Jednatelé nepředložili k projednání plán činnosti společnosti, jednatel [jméno] [příjmení] opakovaně nedoložil roční účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát. Obdobný průběh měla také valná hromada svolaná na den [datum], během které rovněž společník [jméno] [příjmení] nesouhlasil s navrhovanými nájemními smlouvami či dohodami o vydání bezdůvodného obohacení (ze zápisů z valných hromad žalobkyně (č. l. 31 – 43)).

19. Dne [datum] proběhlo jednání společníků žalobkyně v sídle advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], jehož cílem bylo projednání a schválení rozhodnutí o právním titulu k užívání movitých věcí, které tvoří technologii FVE a které jsou ve vlastnictví žalovaného, žalovanou a případné vyřešení ostatních vzájemných nároků [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jako fyzických osob, společníků i jako bývalých spolupracujících osob při přípravě a realizaci podnikatelských záměrů. [příjmení] [jméno] [příjmení] po zahájení jednání uvedl, že měl za to, že obsahem jednání měla být jiná problematika, a proto se nebude vyjadřovat a nesdělí, o čem dle něj mělo být jednání. Uvedl, že nebude na nic odpovídat. Právní zástupce společníka [jméno] [příjmení] neměl od svého klienta dostatek informací pro vedení jednání, ačkoli v roce 2018 pro svého klienta připravoval devět dokumentů, nájemních smluv a dohod o vydání bezdůvodného obohacení, nebyl však seznámen s protinávrhy. Jednání bylo ukončeno bez jakékoli dohody (ze záznamu z jednání ze dne [datum] (č. l. 44 – 45)).

20. V návaznosti na proběhlá jednání vyzval JUDr. [jméno] [příjmení] v zastoupení vedlejší účastnice [právnická osoba] a v zastoupení žalovaného advokáta, který spolupracoval se společníkem [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], k jednání ohledně vyřešení problematických právních vztahů (z výzev k jednání ze dne [datum] a ze [datum] (č. l. 58 – 61)).

21. Soud k důkazu neprovedl účastníky navrhované důkazy, a to: -) usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], Územního odboru [okres], Oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného; -) obžalobu na žalovaného podanou státním zástupcem Okresního státního zastupitelství ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]; -) listinu označenou jako faktura – daňový doklad [číslo] ze dne [datum] a listinu označenou jako faktura – daňový doklad [číslo] ze dne [datum], kterými žalovaný vyúčtoval žalobkyni vrácení bezdůvodného obohacení z titulu užívání technologické části výrobny FVE v jeho vlastnictví; -) listinu označenou jako Dohoda o užívání stavební části elektřiny ze dne [datum], ve které jako žadatel o licenci vystupuje společnost [právnická osoba]; -) listinu označenou jako Dohoda o užívání technologické části výrobny elektřiny ze dne [datum], ve které jako žadatel o licenci vystupuje společnost [právnická osoba]; -) rozhodnutí ERU o změně rozhodnutí o udělení licence ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] týkající se držitele licence – žalovaného; -) a listinu označenou jako opakovaná Výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení, předžalobní upomínka ze [datum], kterou adresovala [právnická osoba] s. r. o. žalobkyni ve věci užívání nemovitostí, včetně listiny dokládající zaslání výzvy e-mailem; jelikož přímo nesouvisí s předmětem řízení a nemají vliv na právní posouzení věci.

22. Na základě provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.

23. Žalobkyně byla vyzvána správním úřadem, ERU, k podání žaloby na určení trvání užívacího práva založeného mezi žalobkyní a žalovaným spočívajícím v užívání technologické části výrobny elektřiny v provozovně s názvem„ FVE“. Technologická část výrobny elektřiny je ve výlučném vlastnictví žalovaného a žalobkyně ji užívá k výrobě elektřiny. Žalovaný [datum] písemně souhlasil s tím, aby žalovaná užívala technologickou část výrobny elektřiny za účelem výroby elektřiny. Jeho souhlas je zaznamenán na tiskopise ERU, který je dostupný na webových stránkách ERU. Tento tiskopis žalobkyně doložila ERU za účelem získání licence pro výrobu elektřiny. Tiskopis ERU je koncipován jako dohoda o užívání technologické části výrobny elektřiny na dobu 25 let, neobsahuje ujednání o úplatnosti respektive bezplatnosti. Na tiskopisu je podepsán žalovaný jako vlastník technologické části výrobny a za žalobkyni jako žadatelku o licenci jednatel [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] tiskopis stáhl z webových stránek ERU, dnes si na detaily listiny nepamatuje a není si jist, zda vůbec za žalobkyni tiskopis podepisoval. Věděl, že pro převod licence potřebuje novou smlouvu o výkupu elektřiny a že je nutné doložit souhlas vlastníka technologické části výrobny elektřiny. Jednateli a jedinými společníky žalobkyně, společnosti [právnická osoba], jsou [jméno] [příjmení] a žalovaný [celé jméno žalovaného], oba mají 50 % podíl na společnosti, každý z nich může jednat samostatně do výše majetkové hodnoty 300 000 Kč. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] společně podnikají od roku 2002, v roce 2014 byly založeny dvě obchodní společnosti, a to žalobkyně [právnická osoba], která provozuje fotovoltaickou elektrárnu (FVE), a společnost [právnická osoba], která provozuje malou vodní elektrárnu (MVE). Žalovaný byl vlastníkem technologické části FVE a rovněž technologické části MVE. Dle ústní dohody mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] měl žalovaný [celé jméno žalovaného] převést vlastnické právo k technologickým částem na nově zřízené obchodní společnosti (na žalobkyni [právnická osoba] a na společnost [právnická osoba]) a zároveň se [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] měli stát rovnodílnými společníky v obou obchodních společnostech. K naplnění této dohody nedošlo. Žalovaný se nikdy nestal společníkem společnosti [právnická osoba] a zároveň nikdy nepřevedl vlastnické právo k technologické části FVE. Na řešení majetkoprávní situace mezi žalobkyní, žalovaným a [jméno] [příjmení] se účastníci domlouvají nejpozději od roku 2018. Již v roce 2014 bylo dle pozvánky na valnou hromadu v jednání uzavření nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným týkající se technologie solární elektrárny, a to jako smlouvy úplatné. O úmyslu sjednat úplatné nájemní smlouvy vypověděl [jméno] [příjmení] v roce 2018 před Okresním soudem ve Frýdku-Místku. Na valných hromadách v roce 2019 a následujících byly žalovaným opakovaně předloženy návrhy smluv, kterými by byl upraven právní titul k užívání technologické části FVE žalobkyní a úplatnost tohoto užívání. K uzavření dohody mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo, s uzavřením smluv nesouhlasil jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení]. Valné hromady jsou vzhledem k rovnosti podílu společníků bezvýsledné, nedochází na nich ani k dohodě o rozdělení zisku žalobkyně, jednatel [jméno] [příjmení] opakovaně nedoložil roční účetní závěrky žalobkyně, návrhy rozdělení zisku ani úhrady ztrát. V roce 2018 právní zástupce jednatele [jméno] [příjmení] chystal vícero nájemních smluv a dohod o vydání bezdůvodného obohacení, které majetkoprávní vztahy žalobkyně, žalovaného a [jméno] [příjmení] řešily. K jejich projednání a sjednání však nedošlo. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyni, že odstupuje od dohody ze dne [datum] a že nesouhlasí s tím, aby žalobkyně bez jakéhokoli poplatku užívala technologickou část výrobny elektřiny FVE, která je v jeho osobním vlastnictví. Žalovaný v roce 2019 i v roce 2020 písemně vyzýval žalobkyni i společnost [právnická osoba] k řešení výkonu vlastnických práv k technologiím a k řešení účasti žalovaného na společném podnikání. [příjmení] nemovitosti, na které je umístěna technologická část výrobny elektřiny FVE a která je umístěna na parcele [číslo] v obci [obec] je podle listu vlastnictví [číslo] vedlejší účastnice [právnická osoba] a žalobkyně. Vedlejší účastnice [právnická osoba] je rovněž spoluvlastnicí stavební části, na které se nachází výrobna elektřiny MVE, přičemž souhlas s užíváním stavební části pro výrobu elektřiny odňala, a proto byla ERU doposud nepravomocně zrušena licence pro výrobu elektřiny, která byla udělena společnosti [právnická osoba] Také žalobkyni vedlejší účastnice odňala souhlas s užíváním stavební části pro výrobu FVE. <i>24. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>25. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.</i> <i>26. Podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 1. energetického zákona, licence se uděluje nejvýše na 25 let, a to na výrobu elektřiny.</i> <i>27. Podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.</i> <i>28. Podle § 2002 odst. 2 občanského zákoníku, strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.</i> <i>29. Podle § 555 odst. 1 občanského zákoníku, právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.</i> <i>30. Podle § 556 odst. 1 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.</i> <i>31. Podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku, při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.</i> <i>32. Podle § 559 občanského zákoníku, každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.</i> <i>33. Podle § 6 odst. 1 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.</i> <i>34. Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.</i> 35. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce a učinil následující závěry.

36. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda na požadovaném určení má žalobkyně naléhavý právní zájem tak, jak vyžaduje ustanovení § 80 o. s. ř. K podání žaloby byla žalobkyně vyzvána správním orgánem, ERU, přičemž pro potřeby správního řízení je nutné určit, zda žalobkyni svědčí užívací právo k technologické části výrobny elektřiny FVE, která je v osobním vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že požadované určení je způsobilé zjednat pevný základ pro právní vztahy účastníků a řeší celý obsah sporného právního poměru, soud shledal, že žalobkyně má na určení naléhavý právní zájem a žaloba je důvodná. Bez takového určení by žalobkyni hrozila újma v podobě nemožnosti další výdělečné aktivity, výroby elektřiny, a tento stav nelze jiným právním prostředkem odstranit. S ohledem na závěr o důvodnosti určovací žaloby soud přistoupil k samotnému právnímu posouzení, zda dosud trvá užívací právo žalobkyně k technologické části výrobny elektřiny, která je ve vlastnictví žalovaného.

37. Žalobkyně jako titul k užívání technologické části výrobny elektřiny uvádí Dohodu ze [datum], jejíž obsah vykládá tak, že jí bezplatně vzniklo užívací právo k technologické části výrobny elektřiny na dobu určitou po dobu, na kterou má být licence udělena, nejméně na dobu 25 let. Soud posoudil obsah závazku mezi žalobkyní a žalovaným odlišně.

38. V listině označené jako Dohoda ze dne [datum] je beze sporu zachycen v ten okamžik udělený faktický souhlas žalovaného s užíváním jeho technologické části výrobny elektřiny. Tento souhlas žalovaného soud považuje za jednostrannou deklaraci a má za to, že Dohoda ze [datum] zcela nezachycuje celý závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným, na základě kterého vzniklo žalobkyni užívací právo k technologické části výrobny elektřiny, o čemž svědčí následující okolnosti. V prvé řadě samotná listina obsahující souhlas žalovaného, Dohoda, je volně dostupným tiskopisem správního orgánu, do kterého žalobkyně a žalovaný pouze doplnili své identifikační údaje a více jej nemodifikovali, a tedy do něj nezachytili svou celou vůli ani kauzu závazku. Tiskopis odpovídá zákonné dikci dle citovaného § 5 odst. 3 energetického zákona ve spojení s § 4 odst. 1 písm. a) bodu 1. energetického zákona, který požaduje, aby byl souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k výrobě elektřiny vysloven nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena, přičemž dle zákona může být licence udělena nejdéle právě na 25 let. Podmínkou pro získání licence je tedy„ vyslovený souhlas vlastníka“, nikoli doložení komplexního smluvního vztahu mezi žadatelem o licenci a vlastníkem energetického zařízení. Tiskopis tak slouží zejména potřebám správního orgánu, potažmo potřebám žadatele o licenci, kterému se jeho využitím zjednodušuje proces získání licence pro výrobu elektřiny. Dále soud přihlédl k tomu, že [jméno] [příjmení], který listinu podepisoval za žalobkyni, sám uvedl, že listinu stáhl z webových stránek ERU a přinesl ji žalovanému k podpisu. Nevybavil si, že by listinu za žalobkyni vůbec podepisoval a tedy že by za žalobkyni v daný okamžik právně jednal a sjednal pro ni závazek, jehož obsah by byl zachycený v písemném znění Dohody. Na jeho podpis za žalobkyni je proto třeba hledět pouze jako na stvrzení žadatele o licenci, že bere souhlas vlastníka technologické části výrobny elektřiny na vědomí. Žalovaný sice ve své účastnické výpovědi připustil, že si byl vědom celého znění Dohody, jako relevantní závazek však považoval ústní dohodu mezi ním a jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] Dohoda ze dne [datum] proto nezachycuje celý závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným, jelikož ve vztahu k délce trvání souhlasu s užíváním technologické části a v otázce úplatnosti respektive bezplatnosti nezachycuje jejich vůli – u žalobkyně vůle směřující k takovému právnímu jednání zcela chyběla, jelikož cílem jednatele žalobkyně bylo pouze získat souhlas vlastníka technologické části výrobny elektřiny tak, jak je vyžadován správním orgánem ERU, a u žalovaného se (mimo vyslovený jednostranný souhlas s užíváním technologické části výrobny elektřiny) nejednalo o vůli vážnou, jelikož s ohledem na předchozí dohodu věděl, že se Dohodou komplexní právní vztahy mezi ním a žalobkyní řídit nebudou, na což vzhledem k předchozímu společnému podnikání s jednatelem [jméno] [příjmení] oprávněně spoléhal. Soud proto uzavřel, že v listině Dohoda ze dne [datum] není zachycena vůle žalobkyně a pravá vůle žalovaného a tedy že nezachycuje celý závazek mezi žalobkyní a žalovaným, na jehož základě vzniklo užívací právo žalobkyně k technologické části výrobny elektřiny, jelikož žalobkyně a žalovaný pouze využili tiskopis ERU tak, aby splnili požadavky pro udělení licence.

39. Soud posoudil právní jednání žalobkyně a žalovaného a jejich vzájemné závazky podle jejich obsahu, řídil se zejména úmyslem jednajících, který jim byl vzájemně znám, a při výkladu jejich právního jednání přihlédl k tomu, co právnímu jednání předcházelo i k tomu, co žalobkyně a žalovaný následně dali najevo, tedy jaký obsah a význam právnímu jednání přikládali. S odkazem na skutková zjištění soud uzavřel, že úmyslem žalobkyně a žalovaného bylo mezi sebou vytvořit závazek, na jehož základě bude žalobkyně oprávněna užívat technologickou část výrobny FVE a na jehož základě bude žalovanému poskytnuto protiplnění po dobu, na kterou bude licence žalobkyni udělena. Obsah tohoto závazku písemně nezachytili, jednalo se o jejich ústní, respektive konkludentní dohodu. Žalovaný svou část závazku splnil dne [datum] písemným souhlasem s užíváním technologické části výrobny elektřiny tak, jak je zachycen v Dohodě. Protiplnění měl původně sjednáno s jednatelem [jméno] [příjmení] tak, že se stane rovnodílným společníkem také ve společnosti [právnická osoba], k čemuž nedošlo. Souběžně však sjednával s žalobkyní, za niž s ohledem na střet zájmů mohl jednat pouze jednatel [jméno] [příjmení], že mu bude jako protiplnění vyplácen finanční obnos (nájemné). K takovému závěru o pravém obsahu závazkového smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným soud dospěl zejména s ohledem na následné kroky žalovaného a na následné konání jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. Otázka úplatnosti za poskytnuté užívací oprávnění byla otevřena již před valnou hromadou konanou v roce 2014, zásadně však byla řešena až v roce 2018 a 2019 na valných hromadách žalobkyně, kdy již bylo zjevné, že žalovanému není jakékoli protiplnění poskytováno. Návrhy úplatných smluv o užívání technologické části výrobny FVE či na vypořádání bezdůvodného obohacení koncipoval jak žalovaný, tak žalobkyně. Oba si tak byli vědomi toho, že užívání technologické části FVE je úplatné. To, že ke sjednání smluv nedošlo, bylo důsledkem jednání jednatele [jméno] [příjmení], který s ohledem na svůj 50% podíl u žalobkyně blokoval veškeré možnosti narovnání majetkoprávních vztahů mezi žalobkyní a žalovaným a jiná možná řešení, která by mu, respektive žalobkyni, vyhovovala, nenavrhoval. Rovněž nedoložil roční účetní závěrky společnosti a po celou dobu nepředložil návrhy na rozdělení zisku ani úhrady ztrát žalobkyně, pročež k rozdělení zisku žalobkyně mezi oba společníky ([jméno] [anonymizováno] a žalovaného) doposud nedošlo. Žalovaný tak nejenže neobdržel jakékoli protiplnění za udělení souhlasu s užíváním jeho výlučného majetku žalobkyní, ale vzhledem k jednání jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] mu dosud nebyl vyplacen ani jakýkoli podíl na zisku žalobkyně. [příjmení] [jméno] [příjmení] konal i přes to, že sám uvedl, že FVE byla jeho společnou aktivitou s žalovaným a že veškeré aspekty jeho společného podnikání s žalovaným (provoz a zisk z FVE a MVE) měly být napůl. Sám však nijak nepřispěl k narovnání vztahů mezi ním a žalovaným ani mezi žalobkyní a žalovaným, tedy jako fyzická osoba nekonal tak, aby žalovanému umožnil vstup do pozice rovnodílného společníka druhé společnosti [právnická osoba] tak, jak byli domluveni, a v postavení jednatele žalobkyně mařil možnosti narovnání formou nájemních smluv a smluv o vydání bezdůvodného obohacení a po celou dobu provozu výrobny elektřiny neumožnil, aby byl mezi společníky rozdělen zisk žalobkyně. Jeho konání proto soud vyhodnotil ve smyslu § 6 občanského zákoníku jako nepoctivé, ze kterého nemůže těžit on a potažmo také žalobkyně, za kterou ve věcech týkajících se užívání technologické části výrobny FVE jednal pouze on.

40. Vzhledem k uvedenému soud dále zjišťoval, zda žalovaný mohl odstoupit od smluvního závazkového vztahu, na jehož základě žalobkyni vzniklo užívací právo k majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného (k předmětné technologické části výrobny elektřiny). Jelikož soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byl od počátku sjednán smluvní závazkový vztah, dle něhož se na jedné straně žalovaný zavázal umožnit žalobkyni užívat majetek v jeho výlučném vlastnictví (technologickou část výrobny elektřiny FVE) a dle něhož se na straně druhé žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému majetkové protiplnění, zjišťoval, zda ze strany žalobkyně došlo k podstatnému porušení této smlouvy, které by umožnilo platné odstoupení. Bylo prokázáno, že po celou dobu, kdy žalobkyně užívala ve svůj prospěch technologickou část výrobny elektřiny FVE, neposkytla žalovanému jakékoli protiplnění a naopak svým jednáním činěným prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] znemožnila veškeré snahy žalovaného o narovnání jejich majetkoprávních vztahů, soud učinil závěr, že žalobkyně porušila smlouvu podstatným způsobem tak, jak předpokládá ustanovení § 2002 občanského zákoníku. Pokud by žalovaný již při uzavření smlouvy věděl, že mu za umožnění užívání majetku v jeho výlučném vlastnictví nebude poskytováno žádné protiplnění, smlouvu by neuzavřel, přičemž o této vůli žalovaného žalobkyně věděla nebo musela vědět, když sama prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] úplatnost opakovaně konstatovala a sama konala kroky, kterými měla být úplatnost písemně stvrzena. Proto soud učinil závěr, že na straně žalovaného byly splněny podmínky pro možnost platného odstoupení žalovaného od smlouvy ve smyslu ustanovení § 2002 občanského zákoníku. Namítá-li žalobkyně, že právo žalovaného na odstoupení od smlouvy bylo v den, kdy od smlouvy odstoupil, tj. dne [datum], promlčeno, této námitce soud nepřisvědčil. Dle ustanovení § 2002 odst. 2 občanského zákoníku oprávněná strana smlouvy, zde žalovaný, může odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany, zde žalované, nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedala-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Žalovaný uvedl, že jistotu, že původní dohody nebudou dodrženy, nabyl v roce 2018. Dále soud zjistil, že ještě v roce 2018 pro jednatele [jméno] [příjmení] chystal jeho právní zástupce několikero smluv, které měly řešit majetkoprávní vztahy s žalovaným, což uvedl na jednání dne [datum], kde bylo jednáno (nejen) o právním titulu k užívání technologické části FVE. V roce 2018 tak žalobkyně stále dávala přiměřenou jistotu žalovanému, že má zájem řešit plnění jejich původní dohody o úplatnosti za užívání majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tato její ochota se postupem času snižovala, v roce 2019 již bylo zjevné, že dohodu dodržovat nebude, když např. i jednání konané dne [datum] přes širokou účast nevedlo k jakékoli dohodě. Proto tento okamžik soud považuje za okamžik, kdy z chování žalobkyně již zcela zřetelně vyplynulo, že smlouvu porušila podstatným způsobem, respektive, že již nedává žalovanému jakoukoli přiměřenou jistotu, že jejich původní dohodu o úplatnosti za užívání majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného bude dodržovat. Tříletá promlčecí lhůta k uplatnění práva na odstoupení ze smlouvy by tak žalovanému uplynula dnem [datum]. Od smlouvy proto odstoupil včas.

41. Vzhledem k výše uvedeným dílčím právním závěrům soud návrh, aby bylo určeno, že právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobcem a žalovaným na základě Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny pro výrobu elektřiny - fotovoltaickou elektrárnu, nacházející se v provozovně s názvem„ FVE“ v [katastrální uzemí], na parcele [číslo] o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0, [číslo] MW, trvá, zamítl, jelikož bylo prokázáno, že žalovaný od smluvního závazkového vztahu, na jehož základě žalobkyni vzniklo užívací právo k technologické části výrobny elektřiny FVE, platně a účinně odstoupil, a proto právní vztah založený mezi žalobcem a žalovaným v podobě užívacího práva již netrvá.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení byl zcela úspěšný žalovaný, který však náklady řízení nevyčíslil a v řízení nebyl právně zastoupen. Totožně pak vedlejší účastnice náklady řízení nevyčíslila.