7 C 9/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vyklizení nemovitosti a zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému vyklidit a předat žalobci byt nacházející se v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří v obci a katastrálním území , adresa, , jakož i sklep a garáž v uvedeném domě a dále pozemky parc. č. , hodnota, zahrada a parc. č. , hodnota, zahrada v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, , na listu vlastnictví číslo , hodnota, , se zamítá.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení a předání bytu, nacházejícím se v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parcela č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jakož i sklepu a garáže v uvedeném domě a dále pozemků parcela č. , hodnota, zahrada a parcela č. , hodnota, zahrada v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsáno listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, . Dále se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s 15 % úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je vlastníkem uvedených nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, . Žalovaný v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, užívá v neomezeném rozsahu a bez právního titulu samostatnou bytovou jednotku, nacházející se v přízemí domu a za její užívání nehradí žádné nájemné. Dále užívá garáž, sklep a zahradu, kde má svoje věci. Dopisem ze dne , datum, žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytové jednotky ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení této výzvy. Dále žalobce vyzval žalovaného k zaplacení úhrady za užívání bytové jednotky za 6 měsíců zpětně ve výši , částka, (ve výši , částka, za 1 měsíc) a k náhradě za užívání bytové jednotky ve výši , částka, měsíčně za dobu, po kterou ji bude žalovaný užívat od obdržení této výzvy. Jelikož žalovaný na výzvu k vyklizení bytové jednotky nijak nereagoval a do jednoho měsíce ji nevyklidil ani žalobci nezaplatil požadovanou částku , částka, , vyzval žalobce žalovaného opětovně k vyklizení předžalobní výzvou ze dne , datum, . V této výzvě žalobce současně požadoval po žalovaném zaplacení částky , částka, za 7 měsíců užívání nemovitosti v období od března do září roku 2023. Jako jeden z důvodů pro vyklizení žalovaného z bytové jednotky žalobce uvedl nevhodné chování žalovaného vůči jeho matce, která se svým partnerem v rodinném domě bydlí, které je neudržitelné, neslučuje se s dobrými mravy a narušuje pokojné soužití v domě. Úhradu částky , částka, požadoval žalobce z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož žalovaný za užívání předmětné bytové jednotky neplatí žádné nájemné, ačkoli byl k tomu opakované vyzýván. Za přiměřenou náhradu žalobce považuje částku ve výši , částka, měsíčně, a to za dobu 6 měsíců zpětně od zaslání výzvy žalovanému ze dne , datum, a dále částku , částka, za jeden měsíc užívání bytové jednotky po obdržení této výzvy žalovaným.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že nárok uplatněný žalobou není důvodný ani v části vyklizení ani v části požadavku na úhradu bezdůvodného obohacení. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Nemovité věci, u nichž je požadováno žalobcem vyklizení, tj. pozemek parcela č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům a pozemky parcela č. , hodnota, a č. , hodnota, - zahrada, vše v katastrálním území , adresa, , převedl žalovaný společně se svou (dnes již zesnulou) manželkou paní , jméno FO, žalobci a jeho tehdejší manželce paní , jméno FO, v roce 2020. Součástí tohoto smluvního vztahu bylo i sjednání doživotního bezplatného užívání přízemí citovaného domu a ostatních označených nemovitostí. Důvodem, proč tato dohoda nebyla pojata do textu převodní smlouvy bylo, pomineme-li téměř obligátní „písemně nepotřebujeme, nás by vnuk přece z domu nevyhodil ….“, zastavení nemovitosti bance k zajištění úvěru žalobce a požadavek právní nezatíženosti takové zástavy věcným právem. Žalovaný odkazoval na existenci ústní dohody, garantující původním vlastníkům dožití na sklonku života v nemovitosti, kterou si za tímto účelem před dvaceti lety pořídili a sami po mnoho let spláceli úvěr na její pořízení. Dále žalovaný uvedl, že částku, kterou obdrželi s manželkou jako část kupní ceny z úvěru sjednávaného v souvislosti s převodem uvedených nemovitostí na žalobce v roce 2020, jakož i platbu doplatku této kupní ceny v hotovosti, tj. celkově částku , částka, , obratem převedli jako zápůjčku zpět na účet žalobce (platby ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Z této částky nebylo dosud ničeho vráceno, ač k tomu byl žalobce vyzván. Žalovaný předmětné nemovitosti užívá v rozsahu, ve kterém to bylo dohodnuto, a rovněž platí náklady na spotřebu energií v souvislosti se svým bydlením ve výši , částka, měsíčně.

4. Při jednání konaném dne , datum, , žalovaný uvedl, že pokud jde o předmětný dům, zakoupil ho s bývalou manželkou. Spláceli ho 20 let, ještě kvůli tomu 10 let pracoval v důchodu, aby dům splatili. Převod domu na vnuka (žalobce) se vyjednával v době, kdy byl na , podezřelý výraz, nádoru v Praze, předpokládalo se, že už se nevrátí. Druhý den po návratu z Prahy se smlouva podepisovala. Smlouvu nečetl, ale manželka mu říkala, že dožití mají v domě zajištěno až do smrti. Manželka už byla v té době hodně , podezřelý výraz, , za rok a půl zemřela na rakovinu. Teprve po její smrti mu dcera najednou začala říkat, ať se z domu vystěhuje, že tam nemá co dělat apod. Řekl jí, že má přece právo dožití a že ona není vlastník domu, takže o tom nemůže rozhodovat. Dcera potom přivedla žalobce, který je vlastník domu, a ten ho začal z domu vyhazovat. Peníze, které za koupi domu s manželkou obdrželi se zase hned vracely žalobci, potřeboval je na nějaké jiné výdaje. Transakci provedla dcera , adresa, , on svůj bankovní účet ovládat neumí, umí jen kartou vybrat peníze. Pokud jde o půjčku, žalobce ji měl vrátit poté, co prodá dům v Loučce, který opravoval. Dům prodal vloni, ale nic jim nevrátil a sdělil, že se s nimi nemá o čem bavit. Všechno má na svědomí jeho dcera , jméno FO, , připravila ho i o auto, které si koupil a zaplatil. Ona ho měla jen přihlásit a přihlásila ho na sebe. Situace je komplikovaná ještě tím, že u soudu je druhá žaloba, v níž se žalobkyně , jméno FO, domáhá po svém bratrovi , jméno FO, vyklizení bytu v , adresa, . Tento byt si zakoupil , jméno FO, , ovšem protože byl v exekucích, tak se se sestrou dohodl, že jako vlastník bude uvedena ona.

5. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , soud nařídil účastníkům podle ustanovení § 100, odst. 3 občanského soudního řádu, za účelem smírného vyřešení sporu setkání s mediátorem , tituly před jménem, , jméno FO, a řízení na dobu tří měsíců přerušil. Jednání s mediátorem smírné vyřešení sporu nepřineslo. Žalobce navrhoval vyřešení situace tím způsobem, že by se žalovaný přestěhoval buď do bytu na , adresa, , který vlastní matka žalobce , jméno FO, , případně by žalobce zakoupil jiný byt a v něm umožnil žalovanému bydlet. K dohodě nedošlo zejména proto, že žalovaný trval na tom, aby se stal vlastníkem bytu, do kterého by se odstěhoval, zatímco žalobce navrhoval zřízení věcného břemene bezplatného doživotního bydlení pro žalovaného.

6. V písemném vyjádření ze dne , datum, žalobce dále uvedl, že mediace potvrdila skutečnost, že uživatelé předmětného domu spolu nemohou trvale žít, jelikož jejich soužití je narušeno chováním žalovaného. Žalovaný se dopouští domácího násilí vůči matce žalobce, která se svým partnerem v rodinném domě bydlí. Chování žalovaného je neudržitelné, neslučuje se s dobrými mravy a narušuje pokojné soužití v domě. Kupní smlouva ohledně rodinného domu , adresa, byla uzavřena mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou na straně jedné a , jméno FO, a , Jméno žalovaného A, na straně druhé. Dohoda o doživotním bydlení nebyla uzavřena, a to ani ústně, ani písemně. Část peněz, několik set tisíc korun, která byla prarodičům (žalovanému s manželkou) vyplacena v hotovosti, byla žalobci obratem zaslána zpět na účet a použita ke koupi jiné nemovitosti. Je pravdou, že jeho matka , jméno FO, přeposlala peníze za koupi domu z účtu žalovaného na účet žalobce, bylo to s vědomím žalovaného a s jeho souhlasem. Nejednalo o půjčku, ale o dar. Dům prarodiče nekoupili a nesplatili sami, k umoření části ceny na jeho pořízení byly použity finanční prostředky partnera matky žalobce , jméno FO, . Po smrti babičky začal , jméno FO, manipulovat se svým otcem (žalovaným) a vyvolávat agresivní a násilné konflikty v domě. Po čase žalobce nespatřoval jiné řešení, než ukončit bydlení žalovaného ve společné domácnosti s jeho matkou , jméno FO, a její rodinou. Došla mu trpělivost a jel za dědečkem (žalovaným) situaci řešit. Vysmál se mu a řekl, „že si vše vezme zpátky, že je mladý a nic neví“. Nápad na převod domu „vzešel z hlavy“ prarodičů kvůli nemanželskému synovi, kterého žalovaný má. Babička věnovala celé záležitosti velkou pozornost. Smlouva se uzavírala v obývacím pokoji prarodičů a k ověření podpisů došlo následně na poště, pravděpodobně v , adresa, .

7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že nemovitosti, které jsou předmětem řízení, byly již v minulosti „půjčeny“ žalobci a ten je v pořádku vrátil. Jednalo o zastavení těchto nemovitostí k zajištění dluhu žalobce vůči , právnická osoba, . ve výši , částka, , a to zástavní smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, . Zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí v řízení č. j. V-3659/2016-804 a bylo vymazáno předtím, než došlo k převodu předmětných nemovitostí na žalobce a jeho manželku Kupní smlouvou ze dne , datum, (v jejím čl. IV. odst. 1 je konstatováno nezatížení nemovitostí zástavním právem).

8. Žalobce při jednání konaném dne , datum, na podané žalobě trval. Uvedl, že v domě probíhají dennodenně vážné neshody, které mají charakter domácího násilí ze strany žalovaného, a proto bylo podáno , podezřelý výraz, oznámení. Tyto neshody jsou také důvodem pro podání této žaloby, jelikož se stupňují. , podezřelý výraz, stav žalovaného umožňuje přestěhování do bytu o velikosti 1+1, a pokud by byl problém s tím, že byt je v patře, může být směněn za přízemní byt. Nápad převodu nemovitosti na žalobce vzešel ze strany původních vlastníků (prarodičů), kteří chtěli dům uklidit před nemanželským synem žalovaného. Chtěli obdarovat vnuka, ke kterému zejména babička měla dobrý vztah a vyloučit z dědictví nemanželského syna žalovaného. Sepis smlouvy zajišťoval podle vzoru žalobce, který se orientuje v trhu s realitami. Kam se měli prarodičce, tj. žalovaný a jeho zesnulá manželka po prodeji domu žalobci vystěhovat, neřešili, to bylo jejich věcí, v té době byly vztahy ještě dobré. Kupní smlouva obsahuje závazek prodávajících k vystěhování a k odhlášení trvalého pobytu pod sankcí smluvní pokuty, ale žalobce neřešil, kam se prarodiče odstěhují. Matka žalobce vlastní byt, do kterého by se žalovaný případně mohl přestěhovat. Přestože byt je zatížen zástavním právem, je reálné, aby zde bylo zřízeno věcné břemeno pro žalovaného.

9. Žalovaný při jednání dne , datum, s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že dům pořídili s bývalou manželkou na hypotéku v roce 2002 a spláceli ho po celou dobu trvalým příkazem z účtu , právnická osoba, . Půjčku doplatil až před dvěma lety. Nápad na převod nemovitosti byl jeho manželky s dcerou, on byl tehdy v Praze na , podezřelý výraz, nádoru v krku, byla to už druhá rakovina, má za sebou 36 ozařování. Smlouvu podepisoval až po návratu z , podezřelý výraz, . Už v minulosti s manželkou již jednou tento dům na žalobce převedli, aby získal hypotéku na jiný dům, on jim ho potom zase převedl zpátky. Teď to mělo být stejně, ale žalobce je podvedl a dům už nechce vrátit. Sepis smlouvy v prvém případě zajišťovala , jméno FO, , v druhém případě převodu si žalobce zajistil sepis sám, aby je podvedl. Peníze, které od něho dostali za prodej domu, mu babička obratem půjčila a koupil si za ně dům v Žimrovicích. Další dům má ve , adresa, , a ještě měl dům se třemi byty v Loučce, který už prodal. Žalobce slíbil, že jim veškeré finanční prostředky, které na něho převedli, vrátí, až prodá dům v Loučce, ale už jim nic nevrátil. Žalovaný dále uvedl, že má nemanželského syna, neví, jak se jmenuje, ani neví, jak se jmenuje jeho matka, zapomněl to. Ví, že na něho platil alimenty , částka, . Nikdy ho neviděl, ani neví, jestli žije. O vystěhování z domu v , adresa, se dozvěděl na podzim 2023, do té doby mu nikdo nic o vystěhování neříkal. Nesouhlasí s přestěhováním do bytu o velikosti 1+1 ve vlastnictví , jméno FO, . Byt není volný, bydlí v něm jeho syn , jméno FO, . U zdejšího soudu probíhá řízení o vyklizení tohoto bytu, je zde právní překážka pro nastěhování žalovaného. Žalovaný nyní užívá přízemní byt v domě se zahradou, což je pro staršího člověka mnohem vhodnější, jelikož zde nejsou schody. Byt o velikosti 1+1 se nachází v 2. patře, je ve stadiu rekonstrukce, nejsou tam podlahy, není obyvatelný, syn žalovaného tam spí na zemi. Schody do bytu pro žalovaného představují překážku vzhledem k jeho špatnému , podezřelý výraz, stavu. Má problém s chůzí, vyjít do schodů je pro něho skutečný problém. Je po , podezřelý výraz, nádoru, který mu tlačil na dýchací trubici, má problémy s chůzí i s dechem.

10. V dané věci učinil soud následující zjištění:

11. Žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí a to pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům a pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, – zahrada v obci a katastrálním územ , adresa, . Uvedené nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem vyplývajících ze smlouvy č. , IBAN, ze dne , datum, až do výše , částka, ve prospěch , právnická osoba, ., zákazem zcizení, závazkem neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákazem zřídit věcné břemeno po dobu trvání zástavního práva (list vlastnictví č. , hodnota, ).

12. Uvedené nemovitosti nabyl žalobce do společného jmění spolu se svou bývalou manželkou , jméno FO, v pozici kupujících na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, s prodávajícími manželi , jméno FO, a žalovaným , Jméno žalovaného A, (prarodiči žalobce) za částku , částka, . Část kupní ceny ve výši , částka, byla zaplacena kupujícími v hotovosti a částka , částka, byla uhrazena prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . na účet prodávajících u , právnická osoba, (kupní smlouva z , datum, ) Tyto nemovitosti přešly do výlučného vlastnictví žalobce na základě dohody o vypořádání společného jmění ze dne , datum, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, (z , Anonymizováno, č. , hodnota, ).

13. Žalovaný spolu s dnes již zesnulou manželkou , jméno FO, nabyli objekt bydlení č.p. , Anonymizováno, na parcele č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří spolu s pozemky parc. č. , hodnota, , 1087 a 1088 v obci a katastrálním území , adresa, kupní smlouvou ze dne , datum, za částku , částka, . Část kupní ceny ve výši , částka, byla kupujícími uhrazena prostřednictvím úvěru ze stavebního spoření stavební spořitelny Wüstenrot, zbytek kupní ceny byl zaplacen v hotovosti. Tento úvěr ze stavebního spoření splácel žalovaný s manželkou (kupní smlouva z , datum, ). Dne , datum, čerpal žalovaný s manželkou , jméno FO, hypoteční úvěr ve výši , částka, a k jeho zajištění bylo sjednáno zástavní právo k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, (zástavní smlouva z 31. 31. 2008). Tento úvěr byl splácen z účtu , jméno FO, a byl doplacen dne , datum, (sdělení Moneta Money bank z , datum, , výpověď svědků , jméno FO, , , jméno FO, ).

14. V kupní smlouvě o převodu nemovitostí z , datum, jsou mimo jiné obsažena ujednání o tom, že předmět převodu bude straně kupující předán nejpozději do , datum, , kdy budou předány klíče a o předání bude sepsán protokol, ve kterém bude uveden stav měřidel patřících k předmětu převodu ke dni předání. Dále je zde obsažen závazek strany kupující ve lhůtě do 15 dnů od rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch prodávajících provést změnu trvalého pobytu, aby adresa předmětu převodu nebyla adresou trvalého pobytu prodávajících ani třetích osob, a zajistit převod veškerých měřidel energií na kupující (článek V. kupní smlouvy z , datum, ). Pro případ prodlení s předáním nemovitosti nebo pro případ prodlení s povinností prodávajících odhlásit se z trvalého pobytu byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, denně za každý den prodlení (článek VI., bod 4. kupní smlouvy z , datum, ). K odhlášení prodávajících ani třetích osob z trvalého pobytu na adrese , adresa, , , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, nikdy nedošlo, ani k protokolárnímu předání nemovitosti kupujícím, ani k převodu měřidel na kupující. Žalobce se do nemovitosti nikdy nenastěhoval. Prodávající v dané nemovitosti dále společně bydleli až do úmrtí , jméno FO, dne , datum, . Teprve po úmrtí , jméno FO, došlo k přepisu energií na její dceru , jméno FO, (nikoli na žalobce), voda je dosud evidována na zemřelou , jméno FO, (z tvrzení žalovaného a svědeckých výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, ).

15. Veškeré finanční prostředky, které kupující (žalobce) v hotovosti zaplatil prodávajícím (žalovanému a jeho manželce) za převod nemovitostí dle kupní smlouvy z , datum, , byly žalobci ze strany jeho prarodičů , jméno FO, vráceny, stejně tak byla zpět na jeho účet dne , datum, převedena částka , částka, získaná z hypotečního úvěru od Moneta Money bank, a.s., kterou poté použil na nákup jiné nemovitosti (shodná tvrzení účastníků, výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, . za měsíc březen 2020, výpověď svědka , jméno FO, ).

16. Motivací převodu nemovitosti z prarodičů , jméno FO, na vnuka (žalobce) byla snaha „uchránit“ rodinný majetek (dům č.p. , Anonymizováno, s pozemky) před potenciálními dědici ze zákona, a to nemanželským synem žalovaného , Jméno žalovaného A, a dále před dědicem ze zákona, synem , jméno FO, , který je postižen exekucemi. Stalo se tak v době, kdy , jméno FO, prodělala rakovinu a poté i žalovaný , podezřelý výraz, nádorem v krku a byl , podezřelý výraz, v Praze se špatnou prognózou (z výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, ). Po převodu nemovitosti měli obyvatelé domu mít zajištěno bezplatné bydlení v domě ve stejném rozsahu, jak tomu bylo před převodem (výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ).

17. Nemovitosti v , adresa, byly převedeny kupní smlouvou na žalobce dočasně. Záměrem převodců byla ochrana rodinného majetku a záměrem žalobce bylo získat hypotéční úvěr a finanční prostředky použít nikoli na zaplacení kupní ceny za dům, nýbrž na jinou nemovitost v Loučce. Následně po prodeji domu v Loučce měl žalobce nemovitosti v , adresa, převézt zpět prodávajícím (manželům , jméno FO, ), kteří poté zamýšleli nemovitosti převést na vnuky , jméno FO, a , jméno FO, (výpověď svědků , jméno FO, a , jméno FO, ).

18. V domě č.p. 340 , Jméno žalovaného B, v , adresa, bydleli společně od jeho pořízení v roce 2002 žalovaný s manželkou , jméno FO, v přízemí domu a v horním patře jejich dcera , jméno FO, , její přítel pan , jméno FO, , dcera , jméno FO, , syn , jméno FO, a do jisté doby zde bydlel i žalobce. Toto soužití pokračovalo v nezměněné podobě i po převodu domu na žalobce v roce 2020. Rodina žila v domě společně harmonicky, za užívání domu nebylo žalobci hrazeno žádné nájemné. Sám žalobce dům žádným způsobem neužíval. Energie hradil žalovaný a obyvatelé horního patra domu mu přispívali.

19. Asi rok po smrti , jméno FO, v průběhu roku 2023 se vztahy mezi žalovaným a dalšími spolubydlícími v domě začaly zhoršovat, zejména v souvislosti se spory o dědictví (automobil po babičce, byt) mezi sourozenci , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovanému bylo při hádce sděleno, že v domě nemá co dělat, že mu tam nic nepatří, že se má vystěhovat. Byl z toho v šoku (výpovědi , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ). Hádky mezi žalovaným a ostatními obyvateli domu se stupňovaly, docházelo k nim nepravidelně asi 5x ročně. V jednom případě se žalovaný ohnal po své dceři , jméno FO, , ale k fyzickému napadení nedošlo. Obyvatelé domu se sobě vzájemně vyhýbají, nedokáží spolu v klidu komunikovat. Přestali žalovanému pomáhat a pečovat o něho, veškerou péči o něj nyní zajišťuje syn , jméno FO, . Hádky se týkají sporů o majetek mezi sourozenci , jméno FO, a , jméno FO, , kteří si z žalovaného udělali prostředníka ve vzájemných konfliktech (výpověď svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ). U zdejšího soudu probíhá spor mezi žalobkyní , jméno FO, a žalovaným , jméno FO, o vyklizení bytu v , adresa, . Řízení je vedeno pod spisovou značkou , spisová značka, a dosud není skončeno (výpověď svědků , jméno FO, , , jméno FO, , spis ve věci , spisová značka, ). Vnučka žalovaného , jméno FO, podala , podezřelý výraz, oznámení týkající se chování žalovaného v domě. Toto oznámení bylo Policií ČR, obvodním oddělením , jméno FO, dne , datum, postoupeno k projednání přestupku , právnická osoba, v , jméno FO, , který dne , datum, věc odložil. Správní orgán dospěl k závěru, že s ohledem na časové vymezení spáchání skutků nastala ve třech případech nejpozději dne , datum, prekluze a v jednom případě došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku (z Vyrozumění oznamovatelky o výsledku šetření Policie ČR ze dne , datum, a Vyrozumění , právnická osoba, , jméno FO, o odložení věci ze dne , datum, ).

20. Žalobce vyzval žalovaného písemnou výzvou ze dne , datum, k vyklizení bytové jednotky v domě č.p. 340 , Jméno žalovaného B, v , adresa, , jakož i pozemků parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, – zahrada, které užívá bez právního důvodu a bezplatně. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši obvyklého nájemného , částka, měsíčně za 6 měsíců zpětně tj. ve výši , částka, (z výzvy z , datum, , včetně podacího lístku z , datum, ).

21. Dne , datum, zaslal žalobce prostřednictvím právní zástupkyně žalovanému předžalobní výzvu, která byla téhož dne odeslána poštou na adresu žalovaného (z předžalobní výzvy z , datum, včetně podacího lístku).

22. V řízení byly prováděny ještě další důkazy, z nichž však nebyla učiněna žádná další zjištění vztahující se k předmětu sporu.

23. Z uvedených zjištění soud učinil tento skutkový závěr: Žalovaný spolu s jeho bývalou manželkou , jméno FO, měli od roku 2002 ve společném jmění manželů nemovitosti a to dům č.p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parcela č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, a dále pozemky parcela č. , hodnota, zahrada a parcela č. , hodnota, zahrada v obci a katastrálním území , adresa, . V nemovitosti užívali přízemí domu, v prvním patře bydlela jejich dcera , jméno FO, s partnerem , jméno FO, s dětmi , jméno FO, a , jméno FO, a do jisté doby také s žalobcem. Tyto nemovitosti (dům a pozemky) převedli manželé , jméno FO, kupní smlouvou uzavřenou dne , datum, do společného jmění žalobce (jejich vnuka), a jeho tehdejší manželky , jméno FO, . Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, a byla uhrazena v částce , částka, z prostředků kupujících a v částce , částka, byla hrazena z hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . Celou kupní cenu, kterou prodávající od kupujících obdrželi, převedli obratem zpět na účet kupujících. Převod nemovitostí se uskutečnil pouze „na oko“ za tím účelem, aby žalobce mohl získat prostřednictvím hypotečního úvěru finanční prostředky na jinou nemovitost v Loučce, po jejímž prodeji mělo dojít k „vrácení“ převedených nemovitostí zpět prodávajícím a k jejich následnému převodu na vnuky , jméno FO, a , jméno FO, . Motivací tohoto „převodu“ nemovitostí za života žalovaného a jeho manželky byla snaha pro případ úmrtí jednoho z nich uchránit rodinný majetek před možným exekučním postihem, jelikož jejich syn , jméno FO, měl dluhy. Současně chtěli vyloučit z dědění nemanželského syna žalovaného, kterého nikdo z rodiny neznal, ovšem vědělo se, že existuje. Převod nemovitosti na žalobce se uskutečnil v situaci, kdy žalovaný byl vážně , podezřelý výraz, zhoubným nádorovým , podezřelý výraz, s velmi nejistou prognózou. Součástí tohoto smluvního vztahu byla i ústní formou uzavřená dohoda mezi prodávajícími a kupujícími o doživotním bezplatném užívání nemovitosti jejími obyvateli v rozsahu, jak tomu bylo doposud. Důvodem, proč tato dohoda nebyla pojata do textu převodní smlouvy, byla skutečnost, že jednou z podmínek banky poskytující hypoteční úvěr, byl závazek úvěrovaných, zapsaný na listu vlastnictví, nezatížit úvěrovanou nemovitost věcným břemenem. Podle této ústně uzavřené dohody o bezplatném užívání nemovitostí se smluvní strany chovaly od jejího uzavření v únoru 2020 až do poloviny roku 2023. Žalovaný s manželkou (dokud žila) v nemovitosti nadále bezplatně bydleli a užívali ji ve stejném rozsahu jako před prodejem domu žalobci. Stejně tak nemovitosti bezplatně užívali ostatní obyvatelé domu. Nedošlo k jejich odhlášení z trvalého pobytu ani k převodu měřidel na žalobce, jak bylo sjednáno v kupní smlouvě. Sám žalobce zakoupené nemovitosti žádným způsobem nevyužíval, bydlel v jiném městě. , jméno FO, základě dohody o vypořádání SJM uzavřené s bývalou manželkou se po rozvodu žalobce stal výlučným vlastníkem těchto nemovitostí. V průběhu roku 2023 začaly vznikat konflikty mezi žalovaným a ostatními obyvateli domu bydlícími v prvním patře. Jádrem těchto konfliktů byly majetkové spory mezi sourozenci , jméno FO, a , jméno FO, o dědictví po zesnulé matce , jméno FO, . Tyto konflikty vyústily v písemnou výzvu žalobce adresovanou žalovanému ze dne , datum, k vyklizení nemovitosti a dále v požadavek na zaplacení úhrady za užívání přízemí domu ve výši , částka, měsíčně, a to za 6 měsíců zpětně. Žalovaný se vyklidit odmítl, soudem nařízená mediace nevedla k vyřešení sporu.

24. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení občanského zákoníku upravujících smlouvu o výpůjčce.

25. Podle ustanovení § 2193 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

26. Podle ustanovení § 2194 o. z. vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení vypůjčitele.

27. Podle ustanovení § 2198 odst. 1 o. z. půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení věci, to neplatí, užije-li vypůjčitel věc v rozporu se smlouvou.

28. Podle ustanovení § 2198 odst. 2 o. z. potřebuje-li půjčitel věc nevyhnutelně dříve z důvodu, který nemohl při uzavření smlouvy předvídat, může se domáhat jejího předčasného vrácení, jen bylo-li to ujednáno.

29. Podle ustanovení § 2199 odst. 1 o. z. obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého.

30. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a současně ve všech vzájemných logických souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný spolu s dnes již zesnulou manželkou jako prodávající převedli do společného jmění žalobce a jeho tehdejší manželky , jméno FO, nemovitosti - dům č.p. , Anonymizováno, a pozemky v , adresa, . Iniciátorem převodní smlouvy byla , jméno FO, , která měla obavy, že se exekučně vymáhaný dluh syna , jméno FO, a existence nemanželského syna žalovaného negativním způsobem promítne do pozůstalosti po smrti vlastníků domu, a zhorší tím právní postavení ostatních členů rodiny (dcery , jméno FO, , jejích dětí a partnera), kteří s nimi v domě žili. Stalo se tak v době, kdy žalovaný již podruhé vážně , podezřelý výraz, zhoubným nádorem a byl na , podezřelý výraz, v Praze. Panovala obava, že pokud zemře, budou se věřitelé syna , jméno FO, a nemanželský syn žalovaného hlásit o dědictví. Proto se účastníci po poradě s právníkem dohodli, že nemovitost bude ještě za života vlastníků dočasně převedena na žalobce, který převodu zároveň využije k získání úvěru od banky na jinou nemovitost v Loučce a zároveň tím způsobem dojde k „ochraně“ pozůstalosti před věřiteli zadluženého dědice , jméno FO, a před nemanželským synem žalovaného. Po prodeji nemovitosti v Loučce měl žalobce nemovitosti „vrátit“ zpět žalovanému a jeho manželce, případně jednomu z nich, pokud by už druhý v dané chvíli nežil. Následně měly být převedeny na sourozence žalobce , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce získal tyto nemovitosti de facto bezúplatně, jelikož celá jím zaplacená kupní cena jak z vlastních prostředků, tak z hypotéčního úvěru, mu byla prodávajícími obratem převedena zpět na jeho účet. Součástí tohoto smluvního vztahu bylo i sjednání doživotního bezplatného užívání přízemí citovaného domu a ostatních v žalobě označených nemovitostí žalovaným a jeho manželkou. Důvodem, proč tato dohoda byla uzavřena pouze ústní formou a nebyla pojata do textu převodní smlouvy, bylo zastavení nemovitosti bance k zajištění úvěru žalobce a požadavek banky na právní nezatíženost takové zástavy věcným právem. Samotné uzavření dohody o doživotním bezplatném užívání nemovitostí bylo prokázáno výpovědí několika svědků navržených jak stranou žalovanou, tak stranou žalující. Velmi podrobně popsal celou situaci svědek , jméno FO, a jeho výpověď koresponduje s ostatními provedenými důkazy a s následným chováním aktérů dohody po jejím uzavření. Sám žalobce žádnou verzi, co se mělo stát s bydlením všech obyvatel domu poté, co dům zakoupil od prarodičů , jméno FO, , nepřednesl, pouze ústy své právní zástupkyně uvedl, že se o to nezajímal. Jako nevěrohodnou vyhodnotil soud výpověď svědkyně , jméno FO, , zejména v té části, kdy měla zodpovědět otázku, kam se měli její rodiče po převodu nemovitostí vystěhovat. Svědkyně vypovídala velmi neurčitě a vyhýbavě, uváděla, že o tom nic neví. , jméno FO, druhé straně sama spontánně vypověděla, že děda s babičkou neměli platit nájemné, ale měli se podílet na úhradách za plyn, elektřinu a vodu jako doposud, což nasvědčuje tomu, že v domě měli dále žít. Dohoda o bezplatném užívání nemovitostí žalovaným a jeho manželkou je prokazována také následným chování účastníků po jejím uzavření. Prarodiče dál předmětné nemovitosti bezplatně užívali ve stejném rozsahu, jak tomu bylo po celou dobu od roku 2002. Sám žalobce nikdy zakoupené nemovitosti neužíval, žádnou úhradu za jejich užívání od žalovaného a jeho manželky nepožadoval. Většina svědků potvrdila, že si manželé , jméno FO, nemovitosti pořídili, aby se zajistili na stáří, dvacet let spláceli hypotéku a na svém majetku lpěli. Lze si jen těžko představit, že by se náhle zbavili střechy nad hlavou i veškerých finančních prostředků získaných z prodeje nemovitosti a dobrovolně se ocitli v pozici „bezdomovců“. Požadavek na vyklizení žalovaného z důvodu užívání nemovitosti bez právního důvodu uplatnil žalobce až tři a půl roku po převodu v reakci na probíhající spory o dědictví mezi sourozenci , jméno FO, a jeho matkou , jméno FO, .

33. Uzavřenou dohodu posoudil soud podle citovaných ustanovení § 2193 a následujících občanského zákoníku upravujících smlouvu o výpůjčce, která je smlouvou reálnou, bezplatnou a dočasnou. Byla uzavřena mezi vypůjčiteli (žalovaným a jeho manželkou) a půjčiteli (žalobcem a jeho tehdejší manželkou) a jejím předmětem bylo bezplatné užívání přízemního bytu v domě, včetně užívání zahrady, sklepu a garáže ve stejném rozsahu jako doposud. Tato dohoda naplňovala znak dočasnosti, neboť byla uzavřena na dobu určitou, v daném případě na dobu života vypůjčitelů, případně do doby, než žalobce prodá dům v Loučce, na který využil peníze ze získané hypotéky a dům jim vrátí (převede zpět). Dočasnost trvání smlouvy byla spojena s určitou událostí, která ještě nenastala. Smlouva o výpůjčce nevyžaduje žádnou zvláštní formu ani když jde o nemovitost, tedy ústní forma postačuje. Podle ustanovení § 3198 o. z. jestliže je závazek ze smlouvy o výpůjčce zřízen na dobu určitou nebo k určitému účelu, nemůže půjčitel požadovat vrácení věci předčasně. Podmínky pro předčasné domáhání se vrácení věci podle § 2198 dle názoru soudu nenastaly, neboť ze strany žalovaného nedošlo k užívání části nemovitosti v rozporu se smlouvou, nemovitost užívá stále ve stejném rozsahu. Vztahy mezi obyvateli domu sice momentálně nejsou dobré, nekomunikují spolu, vzájemně se vyhýbají, ovšem jejich neshody svou povahou a intenzitou rozhodně nenaplňují znaky tvrzeného domácího násilí. Ve smlouvě o výpůjčce nebyla sjednána možnost půjčitele žádat předčasné vrácení z důvodů, které nemohl předvídat. Takové okolnosti ani nenastaly, jelikož žalobce v domě vůbec nebydlí a žádným způsobem ho dosud neužíval ani nehodlá užívat.

34. Výpůjčka je bezúplatným závazkem, vypůjčitel neposkytuje půjčiteli žádnou úplatu za přenechání užívacího práva. Vypůjčitel pouze hradí náklady spojené s užíváním věci, jimiž jsou v daném případě ceny energií. Žalovaný hradí na tyto energie měsíčně částku , částka, , tedy tyto povinnosti si řádně plní. Proto je nedůvodný i požadavek žalobce na jakoukoli peněžitou náhradu za užívání. Soud uzavírá, že žalovaný nemovitosti, jejichž vyklizení se žalobce domáhá, užívá na základě existujícího právního důvodu, kterým je smlouva bezúplatná o výpůjčce, která byla uzavřena na dobu určitou (na dobu života) a stále trvá. Z tohoto důvodu žalobu zamítl ohledně obou žalovaných nároků.

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudní řádu. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tato částka zahrnuje náklady na odměnu advokáta určenou dle § 7 bod 5. u peněžitého nároku na zaplacení částky , částka, a u nároku na vyklizení určenou dle 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do , datum, . V součtu soud vycházel z tarifní hodnoty , částka, , čemuž odpovídá odměna ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Žalovanému byla přiznána odměna za 7 úkonů právní služby po , částka, (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u soudních jednání přesahujících dvě hodiny dne , datum, – 2x a dne , datum, rovněž 2x, písemný závěrečný návrh), 7x režijní paušál po , částka, , tj. , částka, , k tomu náhrada za promeškaný čas 6x půl hodiny po , částka, (za tři jízdy k soudu) a náhrada hotových výdajů za použití osobního automobilu pro cestu právního zástupce z , adresa, k soudu do , jméno FO, a zpět (dne , datum, , , datum, a , datum, ), tj. 3 x 50 = 150 kilometrů, osobním automobilem AUDI A6, RZ: , SPZ, průměrnou spotřebou motorové nafty 5,7 l/100 km, při ceně nafty dle platné vyhlášky , částka, /litr, paušální režii 5,60/km, celkem jízdné , částka, , k tomu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši , částka, , celkem náklady řízení po zaokrouhlení ve výši , částka, .