12 C 313/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 152 033 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení částky 152 033 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 18. 9. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta B, advokáta v adresa.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení. Dle tvrzení obsažených v žalobě byl žalovaný insolvenčním správcem společnosti právnická osoba v likvidaci, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „družstvo“), jejíž úpadek byl řešen v insolvenčním řízení vedeném Anonymizováno soudem v Praze (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. MSPH spisová značka (dále jen „insolvenční řízení“). Žalobce dne datum přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši částka s příslušenstvím, kterou žalovaný uznal co do výše částka. Žalovaný jako insolvenční správce družstva podal dne datum žalobu k Obvodnímu soudu pro adresa, která byla vedena pod sp. zn. spisová značka (dále jen „nalézací řízení“), jíž se domáhal po žalobci a jeho manželce (tituly před jménem jméno FO – dále jen „manželka“) zaplacení částka z titulu neuhrazených plateb do fondu oprav družstva a neuhrazených vyúčtování za služby, obojí za období od dubna 2018 do března 2021. Rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka Obvodní soud pro adresa žalobu zamítl a uložil žalovanému jako insolvenčnímu správci družstva zaplatit žalobci částku částka na náhradě nákladů řízení.

2. Žalovaný si dle žalobce musel být nedůvodnosti žaloby vědom již při jejím podání, protože mu bylo známo, že žalobce a jeho manželka disponují pohledávkou za družstvem ve výši alespoň částka způsobilou k započtení, a že tito učiní námitku započtení, jíž pohledávka uplatněná v nalézacím řízení zanikne. Tímto úmyslným jednáním žalovaný způsobil žalobci škodu částka, která nemohla být uspokojena z majetkové podstaty družstva. Dle žalobce není rozhodné, kdy k samotnému započtení došlo, žalovaný již před podáním žaloby v nalézacím řízení věděl o záměru žalobce započíst vzájemné pohledávky. Žalobce s manželkou poprvé započetli pohledávky v dopise ze dne datum, své stanovisko zopakovali v dopise ze dne datum. Žalovanému navíc muselo být zřejmé, že v majetkové podstatě družstva nebude majetek, z jehož výtěžku by mohla být pohledávka žalobce uspokojena. Již před zahájením nalézacího řízení se totiž vedl spor o nahrazení projevu vůle družstva k převodu bytové jednotky užívané rodinou žalobce, kterou žalovaný sepsal do majetkové podstaty družstva, a tento spor skončil rozhodnutím ze dne datum, jímž bylo žalobě vyhověno a žalobce s manželkou se stali vlastníky této jednotky. Žalovaný tak nejpozději k tomuto datu věděl, že ať dopadne nalézací řízení jakkoli, žalobce náhradu nákladů řízení neobdrží. Dále žalobce namítal, že jeho pohledávka nebyla řádně zahrnuta do seznamu pohledávek za majetkovou podstatou.

3. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a navrhl, aby ji soud zamítl. Uvedl, že neporušil žádnou svou povinnost a žalobci tak není povinen hradit náhradu škody. Žalobu byl nucen podat, aby předešel promlčení pohledávky. Žalobce s manželkou odmítali pohledávku uhradit, k započtení před zahájením nalézacího řízení nedošlo a žalovaný nemohl započtení provést, aby nepoškodil práva ostatních věřitelů. K započtení došlo až v průběhu nalézacího řízení. Namítal také, že náklady nalézacího řízení narostly zejména s ohledem na chování žalobce a jeho manželky. Pohledávka žalobce na náhradu nákladů řízení byla zahrnuta v insolvenčním řízení mezi pohledávky za majetkovou podstatou, stav majetkové podstaty nicméně neumožnil ji ani částečně uspokojit.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z dopisu žalobce a manželky ze dne datum adresovaného tituly před jménem jméno FO, likvidátorce družstva, soud zjistil, že žalobce s manželkou v tomto dopise vyčíslili své pohledávky za družstvem v celkové výši částka, vyzvali likvidátorku k jejich úhradě s tím, že pokud tato částka nebude uhrazena, budou provádět zápočet veškerých budoucích plateb záloh na služby spojené s užíváním bytu a příspěvku do fondu údržby a oprav proti tomuto dluhu až do jeho úplného umoření.

6. Z obsahu spisu v nalézacím řízení soud zjistil, že žaloba byla podána dne datum a žalobce (tituly před jménem jméno FO jako insolvenční správce družstva, dále jen „tituly před jménem jméno FO“) se jí proti žalobci a jeho manželce domáhal zaplacení částka s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb do fondu oprav družstva a neuhrazených vyúčtování za služby, obojí za období od dubna 2018 do března 2021 s tím, že nejstarší pohledávka byla splatná datum (č. l. 3). Dopisem ze dne datum adresovaným tituly před jménem jméno FO, likvidátorce družstva, žalobce s manželkou sdělili, že „... pokud se jedná o zálohy na služby spojené s užíváním bytu a platby do fondu údržby a oprav od měsíce dubna 2018, uplatňujeme zápočet proti pohledávce, kterou máme za BD“ (č. l. 24). Ve vyjádření ze dne datum žalovaní (tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO) sporovali oprávněnost, resp. soudní vymahatelnost žalovaného nároku, a dále uvedli, že datum žalobci (tituly před jménem jméno FO) oznámili, že nebude-li obratem dluh uhrazen, přistoupí k zápočtu své pohledávky, když toto mu bylo opakovaně avizováno dopisem ze dne datum, přičemž „na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalovaní tedy uplatnili zápočet uvedených pohledávek“ (č. l. 21). Žalovaní i přes výzvu soudu k doplnění tvrzení tom, kdy a jakým způsobem uplatnili zápočet v podání ze dne datum uvedli, že v dopise ze dne datum konstatují, že uplatňují zápočet svých pohledávek na pohledávky družstva (čl. 31, 34). Při jednání konaném dne datum žalobce s manželkou uvedli, že svoji zjištěnou pohledávku v insolvenčním řízení ve výši částka namítají v rámci procesní obrany k započtení na žalovanou pohledávku žalobce ve výši částka s příslušenstvím (č. l. 78a). Při jednání dne datum žalobce s manželkou vůči pohledávce družstva ve výši částka namítli k započtení pohledávku z insolvenčního řízení P1.1 ve výši částka v plné výši, na pohledávku družstva ve zbývající výši částka pak započetli svoji pohledávku P1.2 ve výši částka (čl.107). Při jednání dne datum zástupce žalovaných závěrem navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobou uplatněný nárok není důvodný, neboť vyúčtování dle nich nejsou řádná, nebyla doručen a nejsou tak splatná a z opatrnosti byla uplatněna námitka započtení (čl.116). Rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, Obvodní soud pro adresa nalézací řízení částečně zastavil, ve zbytku žalobu zamítl a uložil žalobci (tituly před jménem jméno FO) zaplatit žalovaným (tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO) náhradu nákladů řízení v částce částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud sice učinil závěr o důvodnosti žalobcem uplatněného nároku, avšak žaloba byla zamítnuta z důvodu, že tento nárok zanikl započtením, které žalovaní učinili v průběhu nalézacího řízení (č. l. 118).

7. Z usnesení č.j. MSPH spisová značka-A-18 ze dne datum (čl. 111-113) a výpisu z obchodní rejstříku družstva (čl. 115) soud zjistil, že usnesením ze dne datum insolvenční soud zjistil úpadek družstva, prohlásil na jeho majetek konkurs a ustanovil žalovaného do funkce insolvenčního správce. Z detailu insolvenčního řízení Oddíl P (čl. 110), seznamu přihlášených pohledávek (čl. 12-14), přihlášky pohledávky (čl. 6-9) a přezkumného listu nezajištěné pohledávky (čl. 15-18) soud zjistil, že žalobce mimo jiné přihlásil dne datum a datum do insolvenčního řízení přihláškami P1 a P2 pohledávky ve výši částka a částka, které insolvenční správce popřel částečně co do pravosti a výše v rozsahu částka a částka, ve stejném rozsahu je popřelo družstvo. Z konečné zprávy ze dne datum (čl. 153-155) a rozsudku Anonymizováno soudu v Praze č.j. č.j. spisová značka (čl. 81-87) soud zjistil, že jediný významnější majetek ve vlastnictví družstva – byt č. Anonymizováno v budově čp. Anonymizováno postavené na pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú adresa a k bytu náležející podíl na společných částech budovy čp. Anonymizováno, na pozemcích p. č. Anonymizováno a nebytové jednotce č. Anonymizováno, vše v k. ú. adresa - byl na základě rozsudku Anonymizováno soudu v Praze č.j. spisová značka ze dne datum bezúplatně převeden do vlastnictví žalobce a jeho manželky a tedy byl vyřazen z majetkové podstaty. Příjmy majetkové podstaty ve výši částka nepostačovaly na úhradu odměny insolvenčního správce, ostatní pohledávky za majetkovou podstaty se tak nebyly uspokojeny.

8. Z korespondence zástupců účastníků (čl. 55 p. v. – 58) soud zjistil, že v období od datum byla předmětem mimosoudní komunikace mezi účastníky u soudu již uplatněná pohledávka družstva ve výši částka s přísl. za dlužné zálohy na služby, příspěvku do fondu oprav a vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období let 2018 až 2020, jejíž existence byla zástupcem žalobce a jeho manželky sporována. Zároveň byl zástupce žalovaného upozorňován, že žalobci budou provádět započtení svých pohledávek.

9. Ze stížností žalobců (čl. 51-55) soud zjistil, že žalobce a jeho manželka uplatnili dne datum u insolvenčního soudu v návaznosti na zahájení nalézacího řízení stížnost na postup žalovaného, a to se sdělením o úmyslu vůči pohledávce uplatněné v nalézacím řízení učinit zápočet 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru, že žalovaný byl dne datum ustanoven insolvenčním správcem družstva, jehož úpadek byl řešen konkursem. Jako insolvenční správce družstva podal proti žalobci a jeho manželce dne datum žalobu na zaplacení částka s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb do fondu oprav družstva a neuhrazených vyúčtování za služby, splatných v nejstarší části k datum. Žalobce s manželkou do insolvenčního řízení družstva přihlásili přihláškou P1 pohledávky ve výši částka, které správce, dlužník ani žádný z věřitelů nepopřel v rozsahu částka. Žalobce s manželkou proti družstvu uplatňovali pohledávky ve výši částka, v dopisu ze dne datum avizovali jejich budoucí započtení a v dopisu ze dne datum uvedli, že uplatňují zápočet, aniž by konkretizovali splatné pohledávky družstva, kterých se mělo započtení týkat (uvedli, že se jedná o zálohy na služby spojené s užíváním bytu a platby do fondu údržby a oprav od měsíce dubna 2018, aniž by tyto byly vyčísleny). Ve vyjádření ze dne datum žalobce a jeho manželky uvedli s odkazem na předchozí dopisy, že zápočet byl uplatněn. Při jednání konaném v nalézacím řízení dne datum žalobce a jeho manželka uvedli, že započítávají žalovanou pohledávku družstva proti svým pohledávkám přihlášeným do insolvenčního řízení v rozsahu částka. Při jednání dne datum pak vůči pohledávce družstva ve výši částka namítli k započtení pohledávku z insolvenčního řízení P1.1 ve výši částka v plné výši, na pohledávku družstva ve zbývající výši částka pak započetli svoji pohledávku P1.2 ve výši částka. Rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, bylo nalézací řízení částečně zastaveno, částečně byla žaloba zamítnuta, a žalovanému (tituly před jménem jméno FO, insolvenčnímu správci družstva) bylo uloženo zaplatit žalobci a jeho manželce (tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO) náhradu nákladů řízení v částce částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tato pohledávka byla v insolvenčním řízení zahrnuta do konečné zprávy jako pohledávka za majetkovou podstatou, k jejímu (ani částečnému) uspokojení nedošlo kvůli nízkému výtěžku zpeněžení majetkové podstaty družstva.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.

12. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon – dále jen „IZ“) je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

13. Podle § 37 odst. 1 IZ insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

14. V rozsudku ze dne datum, sen. zn. spisová značka, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 16/2018 (dále jen „R 16/2018“) Nejvyšší soud uvedl, že:  Přímo z dikce ustanovení § 37 IZ se podává, že odpovědnost za škodu způsobenou insolvenčním správcem při výkonu jeho funkce je odpovědností bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědností) založenou na současném splnění následujících předpokladů: porušení povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce a vznikem škody. Splnění těchto předpokladů musí být v řízení jednoznačně zjištěno.  Předpoklad spočívající v porušení povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce může být naplněn třemi základními formami (plynoucími z dikce § 37 odst. 1 IZ), a to tím, že insolvenční správce porušil při výkonu funkce povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem, nebo insolvenční správce porušil při výkonu funkce povinnosti, které jsou mu uloženy rozhodnutím soudu, anebo insolvenční správce nepostupoval při výkonu funkce s odbornou péčí.  K povinnosti insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí Nejvyšší soud především zdůrazňuje, že insolvenční správce je zjednodušeně řečeno, správcem cizího majetku, konkrétně správcem majetku dlužníka nebo majetku ve vlastnictví jiných osob, na který se po dobu trvání účinků insolvenčního řízení pohlíží jako na dlužníkův majetek. Povinnost insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí je přitom povinností vyššího stupně než povinnost postupovat při výkonu funkce s „péčí řádného hospodáře“.

15. Odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí (§ 37 odst. 1 věta první IZ) je osobní majetkovou odpovědností insolvenčního správce. Plnění, k jehož úhradě je insolvenční správce případně zavázán ve sporu o takovou náhradu škody nebo jiné újmy, je následně uspokojováno (exekučně vymáháno) z osobního majetku insolvenčního správce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

16. Jedním z esenciálních předpokladů odpovědnosti insolvenčního správce za způsobenou škodu podle § 37 IZ je porušení povinnosti při výkonu funkce. Žalobce shledával toto porušení povinnosti ve skutečnosti, že žalovaný podal proti žalobci a jeho manželce žalobu na zaplacení částky, která byla nižší, než přihlášená (a následně zjištěná) pohledávka žalovaného v insolvenčním řízení družstva v situaci, kdy buď tyto pohledávky již byly vzájemně započteny, eventuelně kdy si žalovaný byl vědom záměru žalobce pohledávky započíst. Potud přichází v úvahu toliko porušení povinnosti insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí.

17. Soud v uvedeném jednání žalovaného neshledal porušení jeho povinnosti postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí. Žalovaný byl po ustanovení do funkce povinen postupovat tak, aby zajistil co nejvyšší uspokojení věřitelů. Součástí této povinnosti je i povinnost vymáhat pohledávky dlužníka, tedy rovněž předcházet tomu, aby došlo k jejich promlčení.

18. Žalovaný evidoval vůči žalobci a manželce pohledávku dlužnice splatnou v části již k datum a pokud žalovaný měl za to, že tato pohledávka může být oprávněná, měl povinnost ji ve prospěch věřitelů družstva vymáhat. Potud je významné, zda v době podání žaloby pohledávka družstva zanikla, případně zda její zánik byl žalovanému znám. Ze zjištěného skutkového stavu však vyplývá, že žalobce a jeho manželka v dotčené době proti pohledávce družstva své pohledávky platně nezapočetli. Náležitostí započtení (jako právního jednání) je konkrétní specifikace pohledávek, které mají kompenzačním prohlášením zaniknout, a to takovým způsobem, aby nebyly zaměnitelné s žádnými jinými pohledávkami. V dopise ze dne datum však žalobce s manželkou jen avizovali záměr v budoucnu pohledávky započíst (k započtení vázanému na podmínku či doložku času se přitom nepřihlíží, srov. § 1983 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“), v dopisu ze dne datum pak dostatečně nekonkretizovali pohledávky družstva, proti nimž měly být jejich pohledávky započteny (nadto se zjevně mělo jednat na straně družstva o pohledávky budoucí, dosud nesplatné, tedy nezpůsobilé k započtení, viz § 1987 odst. 1 o. z.). K samotnému započtení tak došlo až v rámci nalézacího řízení při jednání konaném dne datum, resp. dne datum.

19. Nelze tedy uzavřít, že k podání žaloby v nalézacím řízení došlo ze strany žalovaného nedůvodně, v rozporu s požadavkem odborné péče. Naopak, žalobce s manželkou pohledávku uplatněnou v nalézacím řízení neuznávali a aktivně se v průběhu řízení proti uplatněnému nároku bránili. Z následného zániku žalované pohledávky započtením vyplývá, že v době započtení existovala a byla způsobilá k započtení. Přiléhavá je potud argumentace žalovaného, že sám nemohl k započtení přistoupit, protože by tím upřednostnil žalobce jako přihlášeného věřitele. V případě vymožení žalované pohledávky by tato podle pravidel konkursu byla použita k uspokojení přednostních pohledávek, případně ve zbývajícím rozsahu poměrně rozdělena mezi přihlášené věřitele. Započtení této pohledávky proti přihlášené pohledávce žalobce ze strany žalovaného by představovalo svévolné upřednostnění zájmů žalobce oproti ostatním věřitelům (žalobci by se v důsledku započtení dostalo vyššího uspokojení, než ostatním věřitelům). Takové jednání žalovaného by představovalo porušení jeho povinností jako insolvenčního správce. K započtení tak mohl přistoupit toliko žalobce a jeho manželka a bylo na nich, kdy tak učiní. Vymáhal-li žalovaný dosud nezapočtenou pohledávku po žalobci, který na ni dobrovolně neplnil a který již v dané době mohl k započtení přistoupit, nemůže se žalobce proti žalovanému úspěšně dovolat neoprávněnosti takovéhoto postupu jen s poukazem na způsobilost pohledávky k započtení a oznámený záměr žalobce pohledávky vzájemně započíst.

20. Soud dospěl dále k závěru, že byť by jedinou položkou majetkové podstaty byla pohledávka družstva, proti níž dlužníci z této pohledávky mohli uplatnit námitku započtení (a avizovali, že tak učiní), nejsou námitky žalobce týkající se stavu majetkové podstaty v době podání důvodné, neboť žalovaného by to nezbavovalo povinnosti tuto (v té době dosud zápočtem nezaniklou) pohledávku soudně vymáhat. I takováto pohledávka totiž mohla sloužit k uspokojení věřitelů. Dokud k započtení skutečně nedošlo, nemohl žalovaný spoléhat na to, že k němu žalobce s manželkou přistoupí. Kritériem pro řádný postup insolvenčního správce v souladu se zájmy věřitelů (§ 36 odst. 1 IZ) naopak nebyla skutečnost, že žalobci a manželce mohou vzniknout v nalézacím řízení v případě úspěchu náklady, které nebude možné v insolvenčním řízení uspokojit. Potud soud pro vyloučení pochybností poznamenává, že v dané věci se neuplatní ustanovení § 37 odst. 3 IZ, které se týká toliko hmotněprávních jednání (v terminologii IZ právních úkonů) insolvenčního správce, nikoli jeho procesních úkonů (podání žaloby). Z těchto důvodů se proto soud blíže nezabýval okolnostmi týkajícími se vyřazení bytové jednotky z majetkové podstaty, protože i pokud by tato jednotka od počátku do majetkové podstaty nepatřila a žalovaný si toho byl vědom, nebyla by tím dotčena řádnost jeho postupu při podání žaloby.

21. Shrnuto uvedené, žalobce v řízení neprokázal porušení povinností žalovaného při výkonu funkce insolvenčního správce družstva, nejsou proto dány předpoklady pro závěr o odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou při výkonu funkce. Škoda vzniklá žalobci, spočívající v neuhrazení přiznané náhrady nákladů řízení z majetkové podstaty družstva, tak nemůže mít příčinnou souvislost s porušením povinnosti žalovaného, když k takovémuto porušení povinnosti ani nedošlo. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky 4 x částka za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednáních datum a datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum cestovní náhrada částka (za 106 ujetých km při částka za litr paliva při průměrné spotřebě 6,148 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum cestovní náhrada částka (za 106 ujetých km při částka za litr paliva při průměrné spotřebě 6,148 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t., dále také náhrada za ztrátu času u obou těchto cest ve výši 2 x 6 x 30 minut po částka podle § 14 a. t., tj. částka. Náhrada nákladů zastoupení advokátem tak činí 4 x částka + 4 x částka + částka + částka, tj. částka, společně s ní žalovanému náleží za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z této částky ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.