8 C 195/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro vrácení daru

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se žalobou ze dne datum ve znění změny žaloby připuštěné při jednání dne datum domáhá vydání designového krbu Anonymizováno, který má 50 cm v průměru, komínový tvar, nahoře s třemi malými kruhu vypadajícími jako obruče a otvorem ve spodní části ve tvaru pece (dále jen „krb“), vydání designové vázy Anonymizováno od výrobce Anonymizováno, vysoké 30 – 40 cm z bílé keramiky vypadající jako naskládané bločky papírů (dále jen „váza“) a zaplacení částka. Žalobu odůvodnil tím, že krb žalovanému daroval přibližně před 7 lety, vázu daroval před 13 lety jako svatební dar. Dále žalovanému daroval před 8-9 lety jako vánoční dárek víkendový pobyt v hotelu Anonymizováno v hodnotě částka. Před pěti lety zaplatil částka na základě komunikace s manželkou žalovaného, přičemž tato částka představovala cca 20 % celkové hodnoty hodinek, na jejichž koupi se vybírala částka od více spolupracovníků a hodinky byly následně darovány žalovanému jako dárek ke 40. narozeninám. Žalobce dopisem ze dne datum odvolal všechny dary a vyzval ho k vrácení darů pro nevděk. Ten odůvodnil tím, že dne datum kontaktoval žalovaný matku žalobce a sdělil jí nepravdivou informaci o tom, že žalobce je držitelem zbraní a nábojů, že si sestavil seznam osob, které chce usmrtit, a že má obavy o život svůj a své rodiny. Téhož dne byl žalobce zadržen policií a následně hospitalizován v Psychiatrické nemocnici adresa. Dne datum byl žalovaný opětovně zadržen policií za účelem podání vysvětlení. Podezření ze spáchání trestného činu se nepotvrdilo. Dne datum se uskutečnila schůzka účastníků, kdy žalovaný přečetl předem připravený text, že ukončuje vzájemnou spolupráci. Důvodem mělo být to, že žalobce vytvářel nepříjemnou atmosféru na pracovišti a že v důsledku toho chtěl v minulosti skočit pod vlak. Dále žalovaný uvedl, že chtěl společnost právnická osoba. prodat a že měl podezřené, že ho chtěl žalobce srazit autem. Explicitně také uvedl, že kdyby znal povahu psychického onemocnění žalobce dříve, nikdy by ho nezaměstnal. Tato tvrzení byla pro žalobce naprosto šokující, nečekaná a zraňující. Za situace, kdy žalobce s žalovaným spolupracoval přes 15 let, bylo takové ukončení spolupráce lidsky nepřijatelné. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. K tvrzení žalobce uvedl, že spolupráce mezi nimi byla zpočátku výborná. Byl obeznámen s tím, že žalovaný trpí nějakou psychickou poruchou, která se projevovala i změnami nálad, které končili vyhrocením situací a dusnou atmosférou. Žalovaný zjistil v roce 2024, že žalobce trpí hraniční poruchou osobnosti. V průběhu spolupráce se žalovaný naučil se žalobcem vycházet, aby spíše nedocházelo ke konfliktům. K zásadní situaci došlo po střelbě na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023, kdy žalobce na pracovišti uváděl, že střelci rozumí a v dalších dnech to rozváděl, a to i ve smyslu, že i on má svůj seznam lidí, kterým by se pomstil. Po nějaké době také sdělil, že na internetu sehnal zbraň. Vše vyvrcholilo datum, kdy při odchodu žalovaného z práce žalobce prohlásil, že ten den už brzy nastane a žalovaný se bude divit, jak rychle to bude. V tu chvíli měl žalovaný opravdu strach, a proto kontaktoval matku žalobce. Namítl opožděné odvolání daru ve vztahu k událostem předcházejícím dni datum. Soud vzal za svá skutková zjištěné shodná tvrzení účastníků o tom, že spolu dlouhodobě spolupracovali, kdy žalovaný založil společnost právnická osoba. a žalobce pro tuto společnost zejména zprostředkovával prodeje a za svoji činnost vystavoval společnosti faktury. Dne datum se uskutečnila schůzka v prostorách společnosti právnická osoba., na které bylo žalovanému oznámeno ukončení spolupráce. Dopisem ze dne datum doručeným žalovanému dne datum žalobce odvolal darování částky částka na koupi hodinek ke 40. narozeninám, krbu Anonymizováno Anonymizováno, víkendového pobytu v hotelu Anonymizováno a designové vázy Anonymizováno. Z provedených důkazů bylo rovněž prokázáno, že žalobce podal vysvětlení na polici datum. Dne datum byl zadržen policií a následně 5 dní hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Dle propouštěcí lékařské zprávy k údajnému vyhrožování zakoupením zbraně uvedl, že se jednalo o vtip. Vyrozuměním ze dne datum byl žalovaný informován, že jednáním žalobce nebyla naplněna žádá skutková podstata trestného činu (viz podstatný obsah spisu Krajského ředitelství policie hl. města Prahy sp. zn. Anonymizováno). Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle § 2055 odst. 2 o.z. plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2075 odst. 1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Podle § 2075 odst. 2 o.z. je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne. Žalobce se domáhá plnění na základě odstoupení od darovacích smluv ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobcem tvrzená darování nejsou plněním z pouhé společenské úsluhy ve smyslu § 2055 odst. 2 o.z. Společenské úsluha se od darovací smlouvy odlišuje tím, že chybí úmysl stran vyvolat právní následky jejich jednání. Jde zpravidla o projev společenské konvence. Společenské úsluhy z povahy věci rovněž zpravidla nepředstavují vyšší majetkovou hodnotu. Dle právní teorie jde v těchto případech o projevy vůle neprávní povahy, jež působí následky pouze v mimoprávní, konkrétně v morální sféře. Právní řád takovéto projevy vůle nezakazuje, neuznává však pro jejich podstatu a účel jejich právní relevanci. Případné porušení takto vzniklých morálních povinností je spojeno rovněž jen s morálními sankcemi. Pokud jde o žalobcem darovanou vázu, jakožto svatebního daru žalovanému a jeho manželce, pak nelze než uzavřít, že se o společenskou konvenci jedná, jde o běžnou záležitost v rámci mezilidských vztahů, kde jednoznačně chybí úmysl založit jakýkoliv právní vztah. Stejně je tomu jednoznačně i v případě darovaného víkendového pobytu k Vánocům, kdy nelze očekávat, že by osoby vzájemně si darující vánoční dárky měly v úmyslu vytvářet právní vztahy. Jako darování pak nelze považovat ani „složení se“ na dárek žalovanému ke 40. narozeninám. Absence úmyslu se právně vázat vyplývá už jen ze skutečnosti, že žalovanému byl dárek předán jako překvapení, kdy o konkrétním jednání žalobce, tedy o přispění částky částka, pravděpodobně ani nevěděl. V těchto případech tedy vůbec nedošlo k darování ve smyslu § 2055 odst. 1 o.z. a nelze se tedy ani domáhat vrácení daru. Pokud jde o darování krbu, soud neprováděl dokazování k okolnostem darování, neboť dospěl k závěru, že žalobcem uvedené důvody nenaplňují podmínky pro vrácení daru pro nevděk. V prvé řade soud poukazuje na to, že lhůta pro odvolání daru podle § 2072 běží zvlášť pro každé provinění (naplňující předpoklady pro odvolání). Lze tedy zohlednit pouze ta jednání, která nastala v průběhu jednoroční lhůty; nelze přihlížet ke skutečnostem – pokud to namítne obdarovaný – které nastaly více než rok před uplatněním práva na vrácení daru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka). Vzhledem k tomu, že k odstoupení od darovací smlouvy došlo datum, pak k událostem ze dne datum a datum soud nemohl přihlížet, neboť žalovaný namítl opožděné odvolání. Žalobce ostatně ani tyto události v průběhu řízení nijak neakcentoval, když poukazoval zejména na zraňující jednání žalovaného při ukončení spolupráce při schůzce dne datum. Soud však dospěl k závěru, že samotná tvrzení žalobce nedosahují takové intenzity, aby mohly naplnit podmínky pro odvolání daru pro nevděk. Nevděk v pojetí o.z. sestává ze zjevného porušení dobrých mravů (objektivní hledisko) a ublížení dárce (subjektivní hledisko). Rozhodující má být přitom především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce nepostačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka). V prvé řadě soud tedy hodnotil nemravnost jednání žalovaného, které mělo spočívat v tom, že četl předem připravený text, kdy uváděl, že ukončuje spolupráci se žalobcem z důvodu vytváření nepříjemné atmosféry na pracovišti, že chtěl v důsledku toho skočit pod vlak, měl podezření, že ho chce žalobce srazit autem a pokud by znal povahu jeho onemocnění, nikdy by ho nezaměstnal. Soud by takové jednání žalovaného z objektivního hlediska za nemravné shledat nemohl. Je zřejmé, že v uvedeném případě převažuje hledisko subjektivní, kdy žalobce pochopitelně mohl považovat tvrzené sdělení za velice zraňující. To vyplývá i z průběhu jednání, kdy žalobce kladl důraz právě na to, že práce byla jeho životem. Současně však také připustil, že ukončení spolupráce by „snesl“, byť těžce, ale nejzraňujícími slovy mělo být to, že žalovaný by ho při znalosti jeho onemocnění nikdy nezaměstnal. Z lidského hlediska je pochopitelné, že žalobce nesl situaci velice těžce, ale z hlediska objektivního nelze takové jednání považovat za zjevně nemravné. Pro posouzení, zda v konkrétním případě jde o nevděk, je navíc nezbytné hodnotit ve vzájemném vztahu motiv dárce a rozsah darování (méně hodnotné dary vyžadují zpravidla i nižší stupeň vděčnosti) na straně jedné a pohnutku pro nevděk obdarovaného na straně druhé. V tomto případě bylo tvrzeno darování krbu, který žalobce sám ohodnotil na necelých částka. Jedná se tedy o dar nižší hodnoty, např. ve srovnání s věcmi nemovitými, které bývají často předmětem darování a případně také předmětem sporů o jejich vrácení. O to zjevnější by pak mělo být nemravné jednání, které by mělo být důvodem k odstoupení od darovací smlouvy. Soud tedy dospěl k závěru, že i v případě prokázání darování krbu a tvrzení ohledně ukončení spolupráce, by nebyly naplněny znaky nevděku s ohledem na absenci tvrzeného zjevného porušení dobrých mravů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 116 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 116 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.