12 C 145/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Obec Anonymizováno , IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, území , adresa, , obec , adresa, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, se žalobkyně domáhala určení svého vlastnictví tak, aby soud určil, že je výlučnou vlastnicí p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobu odůvodňovala tak, že se jedná o takzvané mimořádné vydržení tohoto pozemku. Kupní smlouvu s , jméno FO, uzavřela dne , datum, společně se svým manželem, společně se ujali držby zakoupených nemovitostí a žalobkyně tyto užívá dosud. Jakmile se ujala držby předmětného pozemku, držela ho přesně ve stejných hranicích a od ostatních pozemků oddělených oplocením, v naprosto stejném stavu, v jakém se její držba a situace nachází nyní. Pokud žalobkyni upozornila žalovaná v roce 2019, že užívá část parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která je ve vlastnictví žalované, pak na toto kladně reagovala. Avšak až v roce 2023 obdržela konkrétní nabídku k převodu nemovitosti, kdy, již byl pozemek geometricky oddělen a obdržel p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . O skutečnosti, že by měla užívat obecní pozemek, dříve nevěděla, neboť tento měla oplocený a stále jej užívala ve stejných hranicích, jak tento získala od své předchůdkyně.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne , datum, a , datum, , kde uvedla, že žalovaná v rámci inventarizace vlastního nemovitého majetku a ověřování jeho stavu v rámci několikaletého procesu zjistila, že část jejího pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je oddělena oplocením, které ji připojuje k pozemku p. č. St. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, , jež jsou užívány žalobkyní. Poté žalovaná obvyklým postupem vyzvala žalobkyni dne , datum, k nápravě a žalovaná se dostavila na obecní úřad, kde sepsala žádost o odprodej této plochy. Následně žalovaná oddělila ze svého vlastnictví konkrétní plochu - nově definovaný pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a vytvořila podmínky k převodu vlastnictví prodejem. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně neučinila do podání žaloby žádné právní jednání, kterým by vůči žalované uplatnila domnělé právo na vydržení sporného pozemku. Z procesní opatrnosti žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť měla za to, že žalobkyně promeškala tříletou promlčecí lhůtu od upozornění žalované ze dne , datum, k uplatnění práva na vydržení.

3. Soud prováděl dokazování listinnými důkazy, výpověďmi svědků i žalobkyně a učinil z nich tato skutková zjištění: Z kupní a darovací smlouvy, že byla uzavřena v Advokátní poradně , adresa, dne , datum, mezi , jméno FO, jako prodávající a dárkyní a manželi , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, jako kupujícími a obdarovanými a to tak, že prodávající byla podle náhradní přídělové listiny ONV , adresa, z , datum, a rozhodnutí Státního notářství v Olomouci o dědictví ze dne , datum, vlastnicí nemovitostí, které byly zapsány v evidenci nemovitostí u Střediska geodézie pracoviště ve Šternberku na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Z těchto prodala pozemek st. č. , hodnota, zastavěná plocha o výměře 683 m2 s domem č.p. , Anonymizováno, a p.č. , hodnota, louku o výměře 245 m2 kupujícím do jejich bezpodílového spoluvlastnictví za ujednanou kupní cenu 22 100 Kčs. , jméno FO, srážku z kupní ceny si vyhradila prodávající doživotní a bezplatné právo užívání části domku, spoluužívání dvora a užívání zahrady. Podle uvedených nabývacích titulů vlastnila ještě další pozemky, které darovala těmto manželům darovací smlouvou. Smlouva byla registrována Státním notářstvím v Olomouci dne , datum, a tímto dnem nastaly právní účinky registrace. Z usnesení č.j. , spisová značka, , že Okresní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne , datum, v dědické věci projednání dědictví po , jméno FO, zemřelému , datum, tak, že mj. syn , jméno FO, a dcera , jméno FO, nabývají rovným dílem objekt bydlení č.p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, na pozemku p. č. St. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří a pozemek p.č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří se vším příslušenstvím a součástmi zejména vedlejší stavbou, venkovními úpravami a porosty, vše zapsáno na , jméno FO, 4 pro katastrální území , adresa, . Manželce zůstavitele bylo současně zřízeno věcné břemeno práva doživotního bezplatného samostatného užívání objektu bydlení č.p. , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Z upozornění ze dne , datum, , že Obec , adresa, zastoupena starostou zaslala žalobkyni upozornění, že užívá část parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , která je v majetku obce a je nutné tento stav napravit uzavřením nájemní smlouvy na tuto parcelu, odkoupením parcely, případně uvolněním parcely. Byla vyzvána k dostavení se osobně na obecní úřad pro domluvu na dalším postupu ve věci. Ze žádosti z , datum, , že žalobkyně sdělila Obci , adresa, , že žádá o prodej části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, dle zaslaného upozornění o užívání obecního majetku. Tento pozemek užívá jako zahradu a má ho oplocený. Z geometrického plánu, že jej vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, zeměměřičský inženýr dne , datum, pro rozdělení pozemku a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemku s tím, že oddělil pozemky tak, že vznikly nové parcely p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada. Souřadnice byly určeny dle sloupků plotu a plotu. Z náhledu do katastru nemovitostí ke dni , datum, , že pro katastrální území a obec , adresa, je zapsáno vlastnické právo žalobkyně k pozemku p. č. , hodnota, o výměře 268 m2 trvalý travní porost. Pro katastrální území a obec , adresa, je zapsáno vlastnické právo , jméno FO, a , jméno FO, každého k 1/2 k p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 678 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, rodinný dům. Pro katastrální území a obec , adresa, je zapsáno vlastnické právo žalované k p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 83 m2 zahrada. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, odboru stavebního ze dne , datum, , že souhlasí s dělením pozemku žadatele Obce , adresa, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ostatní plocha v katastrálním území , adresa, dle geometrického plánu. Dělení je navrhováno z důvodu prodeje nově vzniklých oddělených částí pozemku vlastníkům přilehlých nemovitostí dle jejich skutečného užívání (jedná se o nápravu stavu). Ze záměru Obce , adresa, , že , datum, bylo vyvěšeno na úřední desce, že Obec , adresa, zveřejnila záměr mj. prodat část parcely , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která je oddělená geometrickým plánem pro dělení pozemků a nově oddělená parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, má výměru 83 m2. Zájemci o koupi mohou podat své nabídky do , datum, . Z emailové korespondence, že dne , datum, sdělil právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalované, že žalobkyně obdržela sdělení žalované, že jí nabízí k převodu část pozemku v katastrálním území , adresa, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a za cenu , částka, + DPH za 1 m2, když obdržela geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, oddělující nově vytvořený pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělený z obecního pozemku. , adresa, oddělení je vedena přesně v současných hranicích zídky a plotu žalobkyně. Ta pozemek držela jako poctivý a pravý držitel v dobré víře a má za to, že nastalo vydržení. Dne , datum, odpověděl právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně, že je třeba ze strany obce prověřit historii a reálný stav věci. V řádu týdnů až nějakého měsíce sdělí výsledek. , jméno FO, to až dne , datum, sdělil právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně, že obec musela vzít v potaz více informací, a sděluje, že neshledává řádnou poctivou a pravou držbu žalobkyně. Pozemek, nechť tedy odkoupí za stejných podmínek jako ostatní, nebo bude ze strany obce následovat výzva k vyklizení s předžalobní upomínkou. Dal žalobkyni lhůtu k reakci do , datum, . Z kupní smlouvy, že byla uzavřena dne , datum, mezi Obcí , adresa, jako prodávajícím a manželi , jméno FO, a , jméno FO, jako kupujícími ohledně pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada o výměře 109 m2 v katastrálním území a obci , adresa, , jako pozemku odděleného geometrickým plánem z pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Kupní cena byla sjednána , částka, / m2 tj. ve výši , částka, + 21 % DPH. Z letecké fotografie, že je na ní zachycen rodinný dům č. , hodnota, , adresa, se zahradou, jejíž hranice jsou ze všech stran ohraničeny plotem. Z letecké fotografie pozemků z katastru nemovitostí, že je na ní zachycen snímek parcel včetně zakreslení hranic p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Z výpisů z katastru nemovitostí, že ke dni , datum, a , datum, bylo v katastru nemovitostí na , jméno FO, , Anonymizováno, pro katastrální území a obec , adresa, zapsáno vlastnické právo Obce , adresa, k p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ostatní plocha - ostatní komunikace o výměře 11 656 m2. Jako nabývací titul byl zapsán vznik práva ze zákona č. 172/1991 převod majetku dle zákona záznamem z roku 1993. Následně pak bylo zapsáno i vlastnické právo k p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada o výměře 83 m2. Z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp.zn. , spisová značka, : Ze žaloby, že , datum, byla podána k Okresnímu soudu v Olomouci o vyklizení nemovitosti pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , a to žalobcem Obcí , adresa, proti žalovaným , Jméno žalobkyně, , , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce se domáhal, aby žalovaní byli povinni vyklidit pozemek a předat jej žalobci vyklizený a zbavený oplocení tvořícího rozhradu mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, do 90 dnů od právní moci rozhodnutí. Z výpisů z katastru, že ke dni , datum, bylo zapsáno pro katastrální území a obec , adresa, na , jméno FO, , Anonymizováno, vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, každého k 1/2 parcely č. St. , Anonymizováno, o výměře 678 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, rodinný dům. , jméno FO, 4 bylo zapsáno vlastnické právo , Jméno žalobkyně, k parcele č. , hodnota, o výměře 268 m2 trvalý travní porost. Z předžalobní upomínky, že dne , datum, adresoval právní zástupce žalobkyně žalovaným výzvu k vyklizení „neprávem zabraného pozemku“ jako předžalobní výzvu s tím, že pokud nebude pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nejpozději do , datum, vyklizen a současně zpřístupněn jakožto veřejná plocha likvidací a odklizením bezprávně a bez povolení zřízeného oplocení, přistoupí obec k vymáhání těchto nároků prostřednictvím soudního sporu. Současně je obec ochotna věc vyřešit mimosoudně odprodejem za podmínek, za jakých jsou obdobně plochy odprodávány. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že je dcerou žalobkyně a v domě , adresa, bydlela od narození, tj. od roku 1974 do svých 21 let. V dědictví po tatínkovi získala polovinu domu a pozemku, který k němu patří. Spoluvlastnický podíl neužívá, mamince pomáhá, ale maminka se o všechny pozemky stará sama. , jméno FO, plotě, který je kolem zahrady, se nikdy nic neměnilo, nic se neubíralo, nic se nepřidávalo. Je to stále tak, jak to bylo od jejího narození. Plot se jen natíral, ale žádný nový se nedělal. Asi před 3 roky maminku oslovil starosta obce, že kus pozemku patří obci. Nikdy dříve předtím se v rodině nebavili o tom, že by část pozemku nebyla jejich. Mělo se jednat o spodní část zahrady, která byla stále oplocena jejich plotem a nacházela se uvnitř jejich pozemku. Neví, kolik to mělo být metrů. Sousedi , jméno FO, si dělali plot asi před 20 lety tak, že navázali na jejich plot na té kratší straně, na zakončení jejich pozemku. Z výpovědi svědka , jméno FO, , že je synem žalobkyně. V domě , adresa, bydlel od narození asi do roku 2000 - 2003. Vlastní polovinu toho domu spolu se sestrou a polovinu pozemku, který k němu patří. Spoluvlastnický podíl užívá tak, že tam bydlí mamka a on za ní jezdí. O pozemky se stará mamka, občas jí pomůže. , adresa, pozemků za domem jsou stále stejné, nic se na nich neměnilo. Plot kolem zahrady je pořád stejný, nikdy nedělali nový. Je to kovový plot s výlisky, plot udržovali natíráním, ale nic na něm neměnili. Obec oslovila mamku v roce 2019, že užívá část obecního pozemku. Měla to být ta spodní část zahrady uvnitř jejich oplocení. Když sousedé , jméno FO, stavěli plot, navázali ho ve stejné úrovni, jako byl jejich plot. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že žalobkyně je její tchýně, vzala si jejího syna v roce 2003. Asi od roku 2001 za ním začala jezdit do domu , adresa, . Pozemky za domem obhospodařovali tchýně s tchánem, oni jim pomáhali. Když tchán zemřel, tak manžel získal polovinu domu a část zahrady, něco zůstalo tchýni. V roce 2019 přišel tchýni dopis, byla velmi překvapená a řešilo se, že jí sdělili, že část zahrady není její, a to přesto, že to tolik let obhospodařovala. Asi tam nebylo ani napsáno kolik metrů, nemluvilo se o žádných konkrétních číslech. Jen to, že je to vzadu na zahradě. Od toho roku 2001 se určitě nový plot nedělal, jen možná nový nátěr. Tchýně má podél plotu zasazené maliny a hrozny. Ty maliny jsou tam od nepaměti, už tam v roce 2001 byly. , jméno FO, konci pozemku je brána, je chatrná, ale občas se použije. Od roku 2001se s hranicemi pozemků nic nedělo. Plot je stále na stejném místě, je částečně zděný a částečně drátěný. Až do roku 2019, kdy tchýni přišel ten dopis, nikdy nemluvila o tom, že by část pozemku neměla být její. Sousedé , jméno FO, pak mají plot v jedné linii s tím plotem na konci. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že bydlí v , adresa, od konce roku 1997. Plot se sousedkou p. , jméno FO, už tam byl, když se nastěhovali. Nic s ním nedělali, je to její plot. , jméno FO, konci jejich pozemku je plot dřevěný s kovovou bránou. Udělali si ho ve stejné linii, jako ho má paní , jméno FO, . Ta má plot stále stejný, nikdy s ním nic nedělala, s tím jejím plotem nebylo hnuto. I ona má na konci pozemku bránu, uvnitř zahrady má něco zasazeno. Ani v dolní části pozemku, která končí tou bránou, se s hranicí nikdy nepohybovalo. Ten plot je stále na stejném místě, to ví od roku 1997, kdy se nastěhovala. O svůj pozemek se žalobkyně stará. Oslovila je obec v roce 2019, že užívají část pozemku obce, takže měli požadavek, že to odkoupí. , jméno FO, se ale nedělo, až předloni, za cenu vyšší. Když si to oplocovali, tak to srovnali s plotem paní sousedky. Sami nezjistili, že pozemek není jejich, nenapadlo je to nechat zaměřovat a prostě plot u pozemku srovnali „v lajně“. Z výpovědi svědka , jméno FO, , že se přistěhovali do , adresa, , už to bude určitě 25 let. Data si nepamatuje. Plot se sousedkou paní , jméno FO, už tam byl. Oni si pak dělali svůj plot na konci pozemku, srovnávali to podle ní a mají tam bránu. Za tu dobu, co tam bydlí, si p. , jméno FO, nový plot nedělala, nikam ho neposunovala. Oni si plot dělali hned po nastěhování. Pokud je tam mezi jejich ploty nějaký sloupek zděný, tak ten tam určitě byl, oni nic nezdili. Když plot dělali, tak ho vzadu srovnali se sousedkou s tím, že i jejich pozemek asi určitě sahá až tam. Byli obcí pak vyrozuměni, že užívají část pozemku obce a ten loni dokupovali. Z výpovědi žalobkyně, že dům dostali od její babičky, matky její matky, a to ona i manžel v roce 1972. Pak dům opravovali a v roce 1974 se tam nastěhovali. S domem dostali i zahradu. Co se týká plotu, tak tam byly velké kameninové zídky, které museli rozebrat a dělali si plot nový. Dělali betonový základ s kovovými sloupky a plot je z kovových výlisků. A to dělali po obou stranách pozemku stejný plot i tu bránu na konci pozemku v letech 1973 - 1974. Věděli, kde mají ten plot udělat, protože jak zbořili ty zídky, tak tam plot udělali. A tam, kde zídky končily, udělali tu bránu na konci pozemku. Se sousedy Slížkovými mají plot eternitový tam - kde je dvůr, a kde začíná zahrada - už mají ten kovový. Dělali to od domu až úplně dozadu. Plot je stále stejný, jenom se občas natře. Vzadu u brány má nasazeny ostružiny, maliny, rybíz, angrešt, hroznové víno a jabloně. Postupně to tak zasazovali, už je to hodně dlouho. Nikdy babička ani rodiče neříkali, že by ten pozemek nebyl jejich až dozadu. V roce 2019 přišel od obce dopis, tak byla za starostou. Ukázal nějakou nečitelnou mapu, že část pozemku je obce, a že se to vyměří. Také nevěděl, kolik to je metrů. Asi měsíc potom to vyměřovali. V tom roce 2019 si tedy požádala, že to odkoupí, ale neřekli, jaká je to výměra. Od té doby se ale nic nedělo. Až v roce 2023 řekl starosta, že to musí odkoupit. Ona to ale odkoupit už nechce, nebyla si vědoma, že to není jejich. Když dělali oplocení svého pozemku, tak ho udělali tam, kde byly ty zídky. Ty zídky byly až úplně na konec pozemku, kde udělali plot a zakončili to branou. Nenechávali si to zaměřit, protože jejich plot je tam, kde byly ty původní zídky. Neví o tom, že by to měla být louka. Oni měli dům, dvůr a zahradu. Důkazy výslechem svědkyně , Anonymizováno, a listinou na č. l. 47 nebyly provedeny z důvodu zpětvzetí důkazního návrhu. Místní šetření nebylo prováděno pro nadbytečnost, když všichni slyšení svědci situaci a místo přesně a shodně popsali.

4. Z provedených důkazů a skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, trvalý travní porost v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na , jméno FO, č. , hodnota, , o celkové výměře 268 m2. Žalobkyně tento pozemek nejprve nabyla do BSM kupní smlouvou od , jméno FO, spolu se svým manželem registrovanou Státním notářstvím dne , datum, . Poté do výlučného vlastnictví pak v dědickém řízení po svém zemřelém manželovi , jméno FO, , na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Předchozím vlastníkem byla její příbuzná v přímé linii - babička , jméno FO, od roku 1964. Žalovaná byla v katastru nemovitostí zapsána, jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 ostatní plocha, využití ostatní komunikace 11 656 m2 v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , a to vznikem práva ze zákona č. 172/1991 převodem majetku dle zákona záznamem z roku 1993. Následně jí pak bylo zapsáno i vlastnické právo k p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada o výměře 83 m2. , jméno FO, základě geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, pro rozdělení pozemku a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemku oddělil pozemky tak, že vznikly nové parcely p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada. Až dne , datum, Obec , adresa, sdělila žalobkyni upozornění na neoprávněné užívání části parcely č. , Anonymizováno, /2, avšak bez jakékoliv konkretizace rozsahu či umístění. Žalobkyně poté na výzvu žalované projevila zájem o koupi části pozemku dne , datum, . , právnická osoba, , adresa, odbor stavební dne , datum, souhlasil s dělením pozemku žadatele Obce , adresa, p. č. , Anonymizováno, /2 z důvodu prodeje nově vzniklých oddělených částí pozemku vlastníkům přilehlých nemovitostí dle jejich skutečného užívání. Poté dne , datum, žalovaná zveřejnila záměr mj. prodat parcelu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 83 m2 s tím, že zájemci o koupi mohou podat své nabídky do , datum, . Téhož dne právní zástupce žalobkyně kontaktoval právního zástupce žalované, že žalobkyně sice obdržela návrh na prodej za , částka, /m2, ale má za to, že došlo k vydržení. , jméno FO, to až dne , datum, sdělil právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně, že neshledává řádnou poctivou a pravou držbu žalobkyně a pokud p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, neodkoupí, bude následovat výzva k vyklizení s předžalobní upomínkou po lhůtě do , datum, . Kupní smlouvou ze dne , datum, žalovaná prodala manželům , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahradu o výměře 109 m2 jako pozemku odděleného geometrickým plánem z pozemku p. č. , Anonymizováno, /2 v katastrálním území a obci , adresa, . Dne , datum, byla podána k Okresnímu soudu v Olomouci žaloba vedená pod sp. zn. , spisová značka, o vyklizení nemovitosti pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, proti , Jméno žalobkyně, , , jméno FO, a , jméno FO, . Předžalobní upomínku dne , datum, adresoval právní zástupce obce k vyklizení nejpozději do , datum, . Náhled do katastru nemovitostí a výpisy potvrzují vlastnické právo žalobkyně k pozemku p. č. , hodnota, a spoluvlastnické právo , jméno FO, a , jméno FO, k p. č. st. , Anonymizováno, se stavbou č. p. , Anonymizováno, , zatímco oddělená p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla zapsána do vlastnictví Obce , adresa, . Letecká fotografie zobrazuje rodinný dům č. , hodnota, se zahradou ohraničenou plotem a snímek parcel včetně zakreslení hranic p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Z výpovědí svědků vyplývá, že , jméno FO, , dcera žalobkyně, bydlela v domě , adresa, od narození v roce 1974 do svých 21 let a uvedla, že plot kolem zahrady se nikdy neměnil. Asi před třemi lety starosta obce upozornil její matku, že část pozemku patří obci. Nikdy dříve předtím se v rodině nebavili o tom, že by část pozemku nebyla jejich. , jméno FO, , syn žalobkyně, bydlel v domě od narození do roku 2000-2003 a rovněž potvrdil, že hranice pozemků zůstaly stejné a plot se nikdy neposouval. , jméno FO, , snacha žalobkyně, začala jezdit do domu v roce 2001 a uvedla, že plot se od té doby neměnil a zahrada byla vždy takto oplocena. V roce 2019 přišel tchýni dopis od obce, že část zahrady není její a to přesto, že to tolik let obhospodařovala. Nikdy nemluvila o tom, že by pozemek nebyl její. Tchýně má podél plotu od nepaměti zasazené maliny. Sousedé , jméno FO, pak mají plot v jedné linii s tím plotem na konci zahrady, kde je i brána. , jméno FO, , sousedka žalobkyně, bydlí v , adresa, od konce roku 1997 a rovněž vypověděla, že plot žalobkyně byl vždy na stejném místě. Obec je také v roce 2019 upozornila, že užívají část obecního pozemku. , jméno FO, , soused žalobkyně, uvedl, že se přistěhovali do , adresa, před 25 lety a plot žalobkyně byl vždy na stejném místě. Žalobkyně vypověděla, že dům dostali od její babičky v roce 1972, plot postavili v letech 1973-1974 a nikdy ho neposouvali. Dělali ho stejný po obou stranách pozemku i tu bránu na konci pozemku. Plot postavili tam, kde byl plot původní, který zbořili. , jméno FO, konci udělali bránu a vzadu u brány má už hodně dlouho nasazeny ostružiny, maliny, rybíz, angrešt, hroznové víno a jabloně. Nikdy babička ani rodiče neříkali, že by ten pozemek nebyl jejich až dozadu. Nenechávali si to zaměřit, protože jejich plot je tam, kde byly ty původní zídky. V roce 2019 byla obcí upozorněna, že část zahrady patří obci, což ji překvapilo, protože pozemek vždy považovala za svůj. Tehdy požádala, že to odkoupí, ale obec neřekla ani jaká je to výměra a od té doby se nic nedělo. Až v roce 2023 sdělili, že to musí odkoupit. Skutkově lze uzavřít, že ze všech věrohodných a shodných výpovědí vyplynulo, že takto nastavená hranice pozemku byla pokojně užívána předchůdci žalobkyně i žalobkyní samotnou až do , datum, , kdy Obec , adresa, zveřejnila záměr prodat část parcely , Anonymizováno, /2, která byla teprve tehdy oddělená geometrickým plánem pro dělení pozemků a nově oddělená parcela obdržela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a byla určena o výměře 83 m2. O tom, že se plot nachází pořád na stejném místě, svědčí i fakt, že na předmětné části pozemku u vrat se nachází dlouhodobě rostoucí ovocné keře zasazované žalobkyní postupně v rámci jejího obhospodařování nemovitosti, a to od roku 1973.

5. Podle § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

6. Dle § 987 občanského zákoníku, držitel je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 991 občanského zákoníku, držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem. Podle § 992 odst. 1 občanského zákoníku, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle § 993 občanského zákoníku, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Podle § 994 občanského zákoníku, má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

7. Podle § 1089 odst. 1 občanského zákoníku, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 občanského zákoníku, k vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 1 občanského zákoníku, k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle § 1092 občanského zákoníku, do vydržecí doby se ve prospěch vydražitele započte i doba řádné a poctivé tržby jeho předchůdce.

8. Dle § 1095 občanského zákoníku, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy, s ohledem na učiněná skutková zjištění a po aplikaci citovaných zákonných ustanovení, dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je namístě této žalobě zcela vyhovět. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení vlastnického práva k pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která byla oddělená geometrickým plánem o výměře 83 m2 z dosud žalobkyní užívané plochy, v rámci oplocení jejích nemovitostí. Tento závěr lze učinit i dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, k tomuto srov. např. usnesení NS ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , nebo usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde se NS ČR vyslovil takto: „Vznikne-li mezi vlastníky sousedních nemovitostí spor o hranice pozemku či parcely, nelze se u soudu domáhat opravy výměry parcely v katastru nemovitostí ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky. V takovém případě je třeba sporný pozemek (jeho část) vymezit zásadně geometrickým plánem; vlastnictví takto identifikovaného pozemku může být předmětem soudního řízení.“. Dále též komentář k § 1028 občanského zákoníku mimo jiné uvádí: „Tam, kde hranice je mezi sousedy subjektivně sporná, ale objektivně lze po provedeném dokazování její průběh určit, jde o „určení“ hranice mezi pozemky; problém se řeší určovací žalobou na určení vlastnického práva k vymezenému pozemku; rozsudek je deklaratorní. Naopak žaloba podle § 1028, tedy žaloba o stanovení hranice mezi pozemky, směřuje k vydání konstitutivního rozhodnutí. Podmínkou pro vyhovění žalobě je, že hranice opravdu nelze zjistit.“ (viz SPÁČIL J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 1. Vydání, s. 190-194. Komentář.)

10. Vlastnické právo žalobkyně k pozemku lze podle názoru soudu dovodit z poctivé, řádné a pravé držby předmětného pozemku tak, jak je definován v geometrickém plánu. Soud došel k právnímu závěru, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného pozemku z titulu vydržení dle ustanovení § 1091 odst. 2 občanského zákoníku, když je prokázáno, že žalobkyně s manželem se v roce 1973 stali vlastníky v BSM předmětného pozemku p. č. , hodnota, koupí od babičky žalobkyně. Následně po smrti manžela se na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci v dědické věci žalobkyně stala v roce 2012 výlučnou vlastnicí. , adresa, mezi pozemky žalobkyně a žalované je po desetiletí tvořena plotem a bránou, za kterou se nachází žalobkyní dlouhodobě zasazené a obhospodařované ovocné keře uvnitř oploceného pozemku žalobkyně. Bylo prokázáno, že předmětný plot byl po koupi vystaven roku 1973 - 1974. Tento stav trval nerušeně a pokojně až do roku 2019, kdy poprvé žalovaná zmínila skutečnost, že by se mělo jednat o pozemek žalované, avšak bez jakéhokoliv vyměření a konkretizace. Tehdy však již žalobkyně řádně držela pozemek 46 let. Poté pak bylo žalovanou postupováno uplatňováním nároku vůči žalobkyni až v srpnu 2023, tedy až po 50 letech držení a užívání pozemku žalobkyní. S přihlédnutím k § 994 občanského zákoníku, který stanoví vyvratitelnou domněnku, že držba je řádná, poctivá a pravá a k tomu, že provedeným dokazováním nebyla tato domněnka vyvrácena, nelze dojít k jinému závěru, než že žalobkyně je vlastníkem výše popsaného pozemku, který vydržela na základě poctivé, řádné a pravé držby, která nebyla přerušena více než 47 let. Po celou tuto dobu vykonávala žalobkyně toto právo pro sebe a svého manžela a po jeho úmrtí už jen pro sebe samou. Soud má za to, že tato vyvratitelná domněnka dle § 994 občanského zákoníku ani vyvrácená být nemohla, neboť z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně je řádným držitelem dle § 991, neboť předmětný pozemek p. č. , hodnota, nabyla kupní smlouvou od své právní předchůdkyně - přímé příbuzné a pak na základě výroku orgánu veřejné moci v dědickém řízení tak, jak je popsáno výše. Žalobkyně je tedy i držitelem poctivým, jelikož měla z přesvědčivého důvodu tj. právních titulů za to, že jí náleží právo, které vykonává, jak uvádí ustanovení § 992 odst. 1 občanského zákoníku.

11. Žalobkyně tak po celou dobu jednala v dobré víře, že předmětný pozemek je jejím výlučným vlastnictvím, přičemž neměla žádný důvod o tomto stavu pochybovat. Žalobkyni rovněž svědčí i držba pravá dle ustanovení § 993 občanského zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se žalobkyně vetřela v držbu svémocně nebo že se v ni vloudila potajmu nebo lstí, anebo že usilovala proměnit v trvalé právo to, co jí bylo povoleno jen výprosou. Lze tedy uzavřít, že jsou splněny podmínky stanovené v § 1089 odst. 1 ve spojení s § 1090 odst. 1 a § 1091 odst. 2 občanského zákoníku. Nad to je nutno připomenout znění § 1092 občanského zákoníku, který stanoví, že do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Z výpovědí svědků a žalobkyně vyplynulo, že předmětný pozemek byl rodinou žalobkyně užíván v těchto hranicích již před rokem 1973 a že hranice pozemku, která vyústila v tento spor, byla takto nastavena již v dávné minulosti. Ani poté, co bylo v katastru nemovitostí zapsáno vlastnictví žalované, tato nepřerušila poklidnou držbu žalobkyně a uběhla tak řádně celá zákonná lhůta.

12. Vzhledem k okolnosti, že hranice pozemků je zde objektivně určitelná a jedná se pouze o subjektivní spor mezi vlastníky sousedních pozemků, lze žalobě o určení vlastnického práva s ohledem na provedené dokazování, přisvědčit. Jak již bylo uvedeno výše, žaloba na určení a na stanovení hranice mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku by nebyla v tomto případě na místě, neboť hranice mezi pozemky není objektivně neurčitelná, jelikož reálně existuje. Tato hranice je tvořena plotem a bránou již od roku 1973-1974 tj. podstatně více než 10 let, což je minimální doba, která je potřebná pro vydržení vlastnického práva k nemovité věci dle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku. Lze tedy uzavřít, že došlo k naplnění řádného vydržení dle občanského zákoníku, ke kterému je třeba kvalifikované držby trvající po určitou, zákonem stanovenou, dobu. Faktický stav se tak proměnil ve stav právní a z držitele - žalobkyně se stal vlastník. , jméno FO, závěr soud dodává, že žalovaná měla možnosti nastalou situaci dříve řešit, avšak prodleva na její straně a skutečnost, že neprovedla dříve zaměření a vytyčení hranic, nemůže jít k tíži žalobkyně. K námitkám žalované soud uzavřel, že nemohlo dojít k žádnému promlčení na straně žalobkyně, když dle § 614 občanského zákoníku se vlastnické právo nepromlčuje a je na žalobkyni, kdy se rozhodne domáhat se svého věcného práva, které nabyla vydržením vlastnictví. Nejedná se o majetkové právo, které by podléhalo promlčení. Soud vyhodnotil, že žalobkyně po celou dobu od roku 1973 užívala nemovitosti ve stejných hranicích, tak jak byly vytyčeny jejími předchůdci a její vlastnické právo nebylo nikdy napadeno či držba přerušena a to minimálně do , datum, . , jméno FO, tomto nic nezměnilo ani dědické řízení po zemřelém manželovi žalobkyně, po kterém se její vlastnictví pouze přeměnilo ze SJM (dříve BSM) na výlučné. Námitky žalované ohledně nemožnosti vydržení jsou vyvráceny i provedeným geometrickým plánem a výpisy z katastru nemovitostí, když z těchto vyplývá, že parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která je předmětem tohoto řízení je zapsána jako zahrada a takto byla i k tomuto účelu žalobkyní po celou dobu užívána, zatímco parcela žalované č. , Anonymizováno, /2 je druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace. Taktéž nemohlo dojít o držení dětmi žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, , jak uváděla žalovaná, když tito nabyli v dědickém řízení do rovnodílného podílového spoluvlastnictví p. č. st. , Anonymizováno, tj. zastavěnou plochu a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, - rodinný dům, ale nikoliv zahradu či travnatou plochu, kterou nadále vlastnila, užívala a držela pouze žalobkyně. Velikost vydržené plochy není dle soudu neúměrná natolik, aby toto bylo zcela zřejmé, když žalobkyně přeměřování nabytých nemovitostí nikdy neprováděla a vycházela v dobé víře ze stavu v jakém nemovitosti nabyla od své předchůdkyně, když hranice již byly v době nabytí určeny předchozím oplocením. Navíc ani žalovaná vyměření svého pozemku prováděla až v roce 2019 a geometrický plán byl vyhotoven až v roce 2023. Nikdy tedy po celou dobu 46 let nebyla držba žalobkyně zpochybněna. Je zcela nepochybné a zřejmé, že předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl žalobkyní skutečně vydržen, neboť její držba byla řádná, poctivá a pravá, a to po dobu několikanásobku zákonné vydržecí doby. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , mimosmluvní odměna z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 3 úkony do , datum, po , částka, (příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé, písemné vyjádření ze dne , datum, ), dále 2 úkony od , datum, (účast na jednání soudu dne , datum, a , datum, ). Písemné vyjádření žalobkyně ze dne , datum, nebylo soudem považováno za účelně učiněný úkon, když žalobkyně k němu vyzvána soudem nebyla, nové skutečnosti neobsahovalo, pouze rozporovalo tvrzení žalované a jednalo se o nadbytečný úkon, když jeho obsah mohl být sdělen u jednání soudu ústně. Dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně 3 x , částka, a 2 x , částka, a 21 % DPH ze všech těchto částek vyjma soudního poplatku.