12 C 287/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení podílového spoluvlastnictví

I. Návrh žalovaného, aby bylo odloženo zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovité věci pozemku p. č. , Anonymizováno, /9 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 38 m2 v k. ú. , adresa, na dobu 2 let od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem pozemku p. č. , Anonymizováno, /9 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí stavba č. p. , Anonymizováno, (jiná st.), jak je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.

III. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pozemek p. č. , Anonymizováno, /9 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí stavba č. p. , Anonymizováno, (jiná st.), jak je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, .

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému vypořádací podíl ze zrušeného podílového spoluvlastnictví ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení státu České republice částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku Okresnímu soudu v Olomouci na účet č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

VII. Žalovaný je povinen zaplatit na nákladech řízení státu České republice částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku Okresnímu soudu v Olomouci na účet č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobce domáhal proti žalovanému rozhodnutí soudu, kterým by bylo zrušeno jejich podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /9 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 38 m2 zapsanému pro katastrální území a obec , adresa, na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „Pozemek“) s tím, aby tato nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, který by byl povinen zaplatit žalovanému odpovídající částku na vypořádání jeho podílu. Žalobu žalobce odůvodňoval tím, že Pozemek je zcela obklopen dalšími pozemky, které vlastní přímo žalobce nebo jeho matka, přičemž na , jméno FO, stojí stavba ve vlastnictví matky žalobce. Podle žalobce se rozdělení pozemku s ohledem na umístění cizí stavby na pozemku jeví jako nemožné, a proto navrhl přikázání pozemku do svého vlastnictví, když v dané lokalitě má podnikatelský záměr. Žalobce dále uvedl, že se již dříve pokoušel domluvit se žalovaným na vyřešení spoluvlastnických vztahů k , jméno FO, , avšak dosavadní snaha o mimosoudní vyřešení skončila bezúspěšně.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že vzhledem k daným okolnostem by bylo vhodné spoluvlastnictví k , jméno FO, zrušit, avšak nesouhlasil s navrhovaným způsobem vypořádání, neboť měl za to, že Pozemek lze reálně rozdělit, aniž by tím došlo ke ztrátě hodnoty věci. Žalovaný dále uvedl, že nemá zájem svůj spoluvlastnický podíl na , jméno FO, prodat. Se žalobcem jednal o směně , jméno FO, za jiné pozemky, což žalovaný , právnická osoba, neodmítá, avšak žalobcem nabízené pozemky považuje za nevhodné a neekvivalentní. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že má zájem na vlastnictví , jméno FO, , přičemž trval na tom, že Pozemek lze reálně dělit. Pro případ, že by soud shledal Pozemek nedělitelným, navrhl přikázání , jméno FO, do vlastnictví žalovaného s tím, že je připraven žalobci vyplatit na vypořádacím podílu částku , částka, , a dále žalovaný navrhoval rovněž dražbu , jméno FO, mezi účastníky.

3. Dne , datum, podal žalovaný současně se závěrečným návrhem ve věci samostatnou žalobu o odklad zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovité věci (, jméno FO, ), o které bylo u Okresního soudu v Olomouci zahájeno samostatné řízení sp. zn. , spisová značka, . Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla řízení o těchto žalobách spojena ke společnému řízení vedenému nadále pod sp. zn. , spisová značka, . V žalobě o odklad zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovité věci žalovaný uvedl, že u Okresního soudu v Olomouci současně probíhají dvě řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví ke dvěma sousedním pozemkům, a sice toto řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví k , jméno FO, a dále řízení o zrušení podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4 v katastrálním území , adresa, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém je více účastníků než v tomto řízení. Žalovaný se neúspěšně domáhal spojení obou věcí ke společnému projednání a dále tvrdil, že hrozí dřívější meritorní rozhodnutí v této věci, kdy „taková dichotomie žalovaného vážně poškozuje“. Žalovaný v žalobě o odklad zrušení podílového spoluvlastnictví k , jméno FO, rovněž uvedl, že má sám zájem na reálném rozdělení , jméno FO, , čemuž v případě , jméno FO, brání absence přístupu k veřejné komunikaci. Žalovaný rovněž uvedl, že v rámci zpracovaných znaleckých posudků není zohledněna skutečnost, že aktuálně probíhá v obci , adresa, změna územního plánu, z čehož žalovaný dovozuje, že mu reálně hrozí významná ztráta. Žalovaný proto navrhl, aby bylo zrušení podílového spoluvlastnictví k , jméno FO, odloženo o dobu dvou let ve smyslu § 1155 občanského zákoníku, aby mohlo dojít po uplynutí této lhůty k racionálnímu a spravedlivému vypořádání spoluvlastnictví k , jméno FO, .

4. Přípisem ze dne , datum, pak sám žalovaný (bez vědomí právního zástupce) soudu navrhl přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. s odůvodněním, že ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo dne , datum, rozhodnuto rozsudkem, který je pro žalovaného procesně nepříznivý, a proto zvažuje podání odvolání proti tomuto rozsudku. Žalovaný uvedl, že se domnívá, že je nezbytné, aby soud řízení přerušil do doby, než bude ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, vydáno pravomocné rozhodnutí, které bude mít přímý dopad na právní posouzení této věci. Soud návrh na přerušení řízení zamítl, když k přerušení řízení neshledal žádné relevantní důvody.

5. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Z náhledu a výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , že k tomuto dni bylo zapsáno vlastnické právo žalobce a žalovaného (každého ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ½) k pozemku o velikosti 38 m2 parc. č. , Anonymizováno, /9 (zastavěná plocha a nádvoří), na kterém se nachází stavba č. p. , Anonymizováno, (jiná stavba), vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Z nákresu pozemků a shodného tvrzení stran u jednání soudu dne , datum, , bylo zjištěno, že mezi stranami je nesporné, že Pozemek sousedí s pozemkem par. č. , Anonymizováno, /4, ohledně něhož je u Okresního soudu v Olomouci vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, a s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /10, který je ve vlastnictví paní , jméno FO, . Další pozemky, obklopující výše uvedené pozemky z obou stran, jsou ve vlastnictví žalobce nebo jeho matky. Z předžalobní výzvy, že dne , datum, právní zástupce žalobce adresoval žalovanému předžalobní výzvu k uzavření smlouvy o směně pozemků nebo odkoupení spoluvlastnického podílu žalovaného na pozemku uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Ze sdělení , Jméno advokátky, ze dne , datum, , že jako právní zástupkyně žalovaného reagovala na předžalobní výzvu žalobce, když uvedla, že žalovaný nemá zájem svůj spoluvlastnický podíl na , jméno FO, prodat bez ohledu na případnou nabízenou cenu, je ale přístupen jejich případné směně. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , že na LV , Anonymizováno, pro obec a katastrální území , adresa, je jako vlastník budovy č. p. , Anonymizováno, , která se nachází mj. na , jméno FO, , zapsán již žalobce, a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Ze znaleckého posudku položka , č. účtu, , označení , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /24, že dne , datum, jej vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, k možnosti reálného rozdělení a k ceně , jméno FO, , přičemž znalec vycházel z podkladů z katastru nemovitostí, územního plánu obce , adresa, , indexů cen stavebních děl od , právnická osoba, a místního šetření, provedeného dne , datum, za účasti žalobce a žalovaného, a dále ze sdělení účastníků. Znalec po provedeném místním šetření dospěl k závěru, že v případě jakéhokoliv rozdělení , jméno FO, by došlo k dalšímu zhoršení jeho využitelnosti, přičemž se lze podle znalce domnívat, že rozdělení pozemku by nebylo v souladu s ustanovením § 140 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., neboť Pozemek nemá přístup z veřejné komunikace. Obvyklou a tržní cenu , jméno FO, stanovil znalec ke dni vypracování znaleckého posudku za využití srovnávací metody částkou , částka, . Součástí znaleckého posudku je rovněž fotodokumentace z místního šetření ze dne , datum, , ze které je patrné, že na , jméno FO, se nachází pozůstatky původní stavby v podobě betonové základní desky. Z vyjádření znalce ze dne , datum, , že se znalec vyjádřil k námitkám právní zástupkyně žalovaného, ke kterým uvedl, že z hlediska srovnání hodnoty pozemků není zásadní, zda je pozemek v katastru nemovitostí veden jako zastavěná plocha nebo ostatní plocha. K námitce, že ve svém znaleckém posudku počítá s neexistentní stavbou, znalec uvedl, že pouze zohlednil skutečnost, že podle katastru nemovitostí se na , jméno FO, nachází stavba ve vlastnictví žalobce, přičemž po této stavbě byly na , jméno FO, v době místního šetření pouze její pozůstatky. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že znalec trvá na svém znaleckém posudku, který se zabývá otázkou rozdělení , jméno FO, a jeho oceněním. Pozemek je dle znalce malý, obtížně využitelný a jeho rozdělení by dále snížilo jeho praktickou využitelnost, přičemž Pozemek nemá právně zajištěný přístup ani příjezd, což znalec považuje za zásadní překážku jeho dělení. Ocenění bylo provedeno porovnávací metodou na základě realizovaných obchodů s obdobnými pozemky, přičemž znalec zohlednil i časový vývoj cen. K dotazu právního zástupce žalovaného znalec uvedl, že Pozemek podle něj není hodnotnější než okolní pozemky, přestože se jedná o zastavěnou plochu, protože i okolní pozemky se nachází v zastavitelném území čili není zásadní rozdíl mezi , jméno FO, a pozemky vedle. Znalec při zpracování posudku nezjistil, že by probíhalo řízení o změně územního plánu. Znalec vypověděl, že v doplňujícím posudku, který zpracoval v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , byl požadavek na ocenění pozemků v dané lokalitě tak, aby při srovnání cen nebyly zahrnuty prodeje pozemků, kdy žalobce vystupuje na straně kupujícího. Výsledek byl takový, že kupní cena pozemků byla ještě nižší, protože žalobce je v tomto území nositelem poptávky. V případě stejného požadavku na stanovení běžné ceny , jméno FO, i v tomto řízení by byla výsledná cena , jméno FO, také nižší. , jméno FO, pozemku se nacházejí pouze betonové základy, které však podle znalce nepředstavují stavbu ve smyslu katastrálního zákona. Z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, : Ze žaloby ze dne , datum, , že u Okresního soudu v Olomouci probíhá pod sp. zn. , spisová značka, řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 (ostatní plocha) zapsaného na listu vlastnictví č , Anonymizováno, pro obec a katastrální území , adresa, , kdy žalobce vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/5, žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ a zbývající podíl o velikosti id. 1/10 vlastní , jméno FO, , nar. , datum, . Z výpisu z katastru nemovitostí, že ke dni , datum, byli na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, zapsáni jako spoluvlastníci pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4 v k. ú. , adresa, : žalovaný jako vlastník podílu ve výši id. ½, žalobce jako vlastník podílu ve výši id. 4/10 a , jméno FO, jako vlastník podílu ve výši id. 1/10. Ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , položka , č. účtu, , označení , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /24, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /4 v k. ú. , adresa, nelze podle znalce reálně rozdělit na pozemky, které by odpovídaly svou velikostí velikostem spoluvlastnických podílů. Obvyklá cena tohoto pozemku byla k datu , datum, odhadnuta znalcem na , částka, . Ze závěrů dodatku znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , položka , č. účtu, , označení , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /24, ke znaleckému posudku položka , č. účtu, , označení , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /24, že obvyklá cena pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4 v k. ú. , adresa, – za podmínky neuvažování poptávky ze strany žalobce – byla k datu , datum, odhadnuta znalcem na , částka, .

6. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: V katastru nemovitostí jsou jako vlastníci pozemku parc. č. , Anonymizováno, /9 v katastrálním území , adresa, , o výměře 38 m², zapsáni žalobce a žalovaný, každý s podílem o velikosti id. ½, přičemž na , jméno FO, se nachází pozůstatky stavby č. p. , Anonymizováno, . Jako vlastník této budovy je v katastru nemovitostí zapsán žalobce. , jméno FO, se nachází pouze betonové základy původní stavby. Pozemek sousedí s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /4 ke kterému probíhá samostatné řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, přičemž oba tyto pozemky jsou obklopeny pozemky ve vlastnictví žalobce a jeho matky. Mezi účastníky proběhla před podáním žaloby komunikace ohledně vypořádání spoluvlastnictví k , jméno FO, , avšak bezvýsledně. Součástí komunikace byla i předžalobní výzva žalobce z , datum, . Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že pozemek je malý, obtížně využitelný a jeho rozdělení by dále zhoršilo jeho praktickou využitelnost, přičemž nemá právně zajištěný přístup z veřejné komunikace. Obvyklou cenu , jméno FO, stanovil znalec na , částka, .

7. Podle ust. §1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle ust. §1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle ust. §1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

10. Podle ust. §1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

11. Podle ust. § 1155 odst. 1 občanského zákoníku může soud na návrh spoluvlastníka zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů a skutkových zjištění v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Soud se nejprve zabýval návrhem žalovaného na odložení zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k , jméno FO, vedeném původně pod sp. zn. , spisová značka, a následně spojeném do jednoho řízení. Ohledně tohoto návrhu žalovaného soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady stanovené v § 1155 občanského zákoníku. Žalovaný neprokázal, že mu zrušením spoluvlastnictví k , jméno FO, hrozí majetková ztráta nebo vážné ohrožení jiného jeho oprávněného zájmu. Žalovaný založil svou argumentaci zejména na skutečnosti, že u Okresního soudu v Olomouci probíhají dvě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dvou sousedních pozemků ve spoluvlastnictví (nejen) účastníků tohoto řízení. Žalovaný tvrdil, že hrozí dřívější meritorní rozhodnutí v této věci než ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , kdy „taková dichotomie žalovaného vážně poškozuje“, aniž by uvedl, v čem má toto tvrzené vážné poškození spočívat. V mezidobí však bylo ve věci sp. zn. , spisová značka, rozhodnuto rozsudkem ze dne , datum, vyhověním žalobě. Dalším důvodem pro odložení zrušení spoluvlastnictví , jméno FO, má být podle žalovaného skutečnost, že aktuálně probíhá v obci , adresa, změna územního plánu, v jejímž důsledku dojde především ke změně užití pozemků v celé lokalitě, z čehož žalovaný dovozuje, že mu reálně hrozí významná ztráta. Žalovaný však své tvrzení o probíhající změně územního plánu, která by měla zásadním způsobem ovlivnit cenu předmětných pozemků neprokázal a soudu tak nezbývá než uzavřít, že podmínky stanovené v § 1155 občanského zákoníku nebyly splněny. Sama skutečnost, že věc bude mít v budoucnosti vyšší cenu přitom sama o sobě nemůže být důvodem pro odložení zrušení spoluvlastnictví věci, když takový přístup by ad absurdum vedl k nezrušitelnosti jakéhokoliv spoluvlastnictví. Žalovaný pak ani neuvedl, z jakého důvodu žádá odložení rozdělení spoluvlastnictví k , jméno FO, na dva roky, tedy nejdelší možnou dobu, když sám opakovaně uváděl, že se zrušením podílového spoluvlastnictví k , jméno FO, obecně souhlasí. S ohledem na výše uvedené tak soud uzavírá, že nebyly splněny podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví , jméno FO, ve smyslu § 1155 občanského zákoníku, a soud proto návrh na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví , jméno FO, výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. V žalovaným uplatňovaných procesních postupech (návrhu na přerušení řízení či na odklad zrušení spoluvlastnictví v samém závěru řízení) lze spatřovat spíše obstrukční záměry.

13. Oba účastníci v rámci řízení shodně uvedli, že s ohledem na dané okolnosti by bylo vhodné spoluvlastnictví k , jméno FO, zrušit, avšak neshodli se na způsobu vypořádání spoluvlastnictví, když oba avizovali zájem na odkoupení druhého spoluvlastnického podílu. Mezi účastníky před podáním žaloby probíhala jednání o směně pozemků, kdy žalobce žalovanému nabízel k výběru konkrétní pozemky v dané lokalitě, které však žalovaný považuje za nevhodné a neekvivalentní, a k dohodě mezi účastníky tak nedošlo. S ohledem na shodný postoj účastníků tak soud výrokem II. tohoto rozsudku podílové spoluvlastnictví účastníků k , jméno FO, zrušil.

14. V řízení bylo prokázáno, že na , jméno FO, se v době podání žaloby nacházely pozůstatky budovy ve vlastnictví matky žalobce, která v průběhu řízení přešla do vlastnictví žalobce. V současné době tak není Pozemek prakticky nijak využíván a nemá zajištěný přístup z veřejné komunikace. S výjimkou jednoho sousedního pozemku, ohledně něhož probíhá (nejen) mezi účastníky u Okresního soudu v Olomouci rovněž řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jsou vlastníky okolních pozemků žalobce a jeho matka. Žalobce uvedl, že má s pozemky v dané lokalitě podnikatelský záměr. Žalovaný naopak trval na tom, že Pozemek lze reálně dělit, přičemž pro případ, že by soud shledal Pozemek nedělitelným, navrhl přikázání , jméno FO, do vlastnictví žalovaného s tím, že je připraven žalobci vyplatit na vypořádacím podílu částku , částka, , nebo navrhoval nařízení dražby , jméno FO, mezi spoluvlastníky.

15. Soud se tedy následně zabýval možností rozdělení , jméno FO, , přičemž vycházel z judikatury Nejvyššího soudu ČR, podle níž otázka, zda věc je dělitelná, záleží vždy na individuálních okolnostech věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě vzal soud v úvahu skutečnosti, že se jedná o pozemek s velmi malou rozlohou (38 m2), který je v celé své rozloze zatížen stavbou žalobce (která se z převážné části nachází na dalších pozemcích ve výlučném vlastnictví žalobce), kdy v současné době se na pozemku nachází pouze pozůstatky stavby a pozemek tak neslouží svému účelu. Ačkoli se v sousedství , jméno FO, nachází další pozemek ve spoluvlastnictví (nejen) účastníků, o jehož zrušení a vypořádání je u Okresního soudu v Olomouci vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, , nelze odhlédnout od skutečnosti, že samotný Pozemek není právně ani fakticky připojen k veřejné komunikaci a je obklopen pozemky ve vlastnictví žalobce a jeho matky. Rozdělením , jméno FO, by tak vznikly dva samostatné pozemky o rozloze 19 m2 bez zřízeného přístupu, zatížené pozůstatky stavby ve vlastnictví žalobce, tedy faktický stav, u kterého lze očekávat další právní spory účastníků. Soud proto dospěl k závěru, že rozdělení , jméno FO, není dobře možné, a je tedy třeba jej za náhradu přikázat jednomu ze spoluvlastníků.

16. V této souvislosti soud konstatuje, že je mu z úřední činnosti známo, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /4 byl dosud nepravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, přikázán do výlučného vlastnictví žalobce, avšak žalovaný avizoval, že se proti tomuto rozsudku hodlá odvolat, přičemž rozhodnutí odvolacího soudu nelze jakkoli předjímat, proto procesní soud z uvedeného rozsudku ve věci sp. zn. , spisová značka, nečiní žádné závěry. Při zvažování kritérií pro přikázání , jméno FO, spoluvlastníku soud individuálně přihlížel ke specifickým okolnostem daného případu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Soud zohlednil skutečnost, že se Pozemek nachází v lokalitě, kde většinu pozemků vlastní žalobce a jeho matka, kteří mají s danou lokalitou podnikatelské záměry. Pozemek je obklopen dalšími pozemky žalobce, případně jeho matky. Pozemek je v celém svém rozsahu zatížen stavbou ve vlastnictví žalobce, která brání jeho jinému využití. Soud proto dospěl k závěru, že logickým vypořádáním spoluvlastnictví , jméno FO, je přikázání , jméno FO, do vlastnictví žalobce, což soud výrokem III. tohoto rozsudku učinil.

17. Ačkoli žalovaný navrhoval dražbu mezi spoluvlastníky ve smyslu § 1147 in fine občanského zákoníku a uváděl, že je připraven žalobci vyplatit na vypořádacím podílu částku , částka, , soud dospěl k závěru, že tyto návrhy žalovaného nejsou motivovány vůlí žalovaného hospodařit s , jméno FO, . Pozemek jako takový je v současné době bez jakékoli rozumné možnosti využití, přičemž jeho přikázání do vlastnictví žalovaného by pouze založilo prostor pro budoucí soudní spory mezi účastníky a nařízení dražby mezi spoluvlastníky by pravděpodobně vedlo k nespravedlivému navýšení vypořádacího podílu, když Pozemek je obklopen mnoha výrazně většími pozemky ve vlastnictví žalobce a jeho matky, a vlastnictví , jméno FO, je tak pro žalobce stěžejní pro realizaci jeho avizovaného podnikatelského záměru v dané lokalitě. Pro účely stanovení přiměřené náhrady za spoluvlastnictví , jméno FO, nechal soud vypracovat znalecký posudek s úkolem stanovení běžné a tržní ceny , jméno FO, . Znalec v posudku určil cenu , jméno FO, částkou , částka, , přičemž soud po přezkoumání znaleckého posudku považuje argumentaci znalce za logickou a jeho závěry za dostatečně odůvodněné. Znalec rovněž uspokojivě zodpověděl všechny položené dotazy a závěry svého znaleckého posudku obhájil při svém výslechu u jednání soudu. Soud tedy výrokem IV. tohoto rozsudku uložil žalobci zaplatit žalovanému vypořádací podíl ze zrušeného podílového spoluvlastnictví ve výši , částka, , a to v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 věty první před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši vypořádacího podílu neshledal důvody pro stanovení delší lhůty. V této souvislosti soud podotýká, že takto určená výše vypořádacího podílu v sobě zahrnuje zvýšený zájem žalobce o tento Pozemek, když dle zjištění znalce je žalobce nositelem poptávky po pozemcích v této lokalitě a bez jeho dlouhodobého zájmu o pozemky v dané lokalitě by jejich obvyklá cena byla výrazně nižší.

18. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem V. rozsudku podle § 142 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu judicium duplex, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch a soud v této věci neshledal žádné zvláštní důvody pro odchýlení se od tohoto obecného pravidla (srov. např. nálezy Ústavního soudu II. ÚS 572/19, I. ÚS 262/20 či stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 59/23). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Z odůvodnění stanoviska lze uvést následující: Spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí I. ÚS 174/05). Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. § 1140 a § 1143 o.z.). Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany proto kromě toho, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je více než vítané a vhodné. Soud tedy v souladu s uvedenou judikaturou rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. O nákladech řízení státu bylo soudem rozhodnuto ve výrocích VI. a VII. v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi. Jestliže povinnost nevznikla žádnému z účastníků s ohledem na výsledek (v projednávané věci pak s ohledem na povahu sporu), rozdělí se náklady státu mezi účastníky rovnoměrně, srov. Občanský soudní řád, Komentář, 3. vydání (1. aktualizace), , adresa, , právnická osoba, . Beck, 2022 – výklad k § 148 o. s. ř. V řízení vznikly státu náklady za přiznané a vyplacené znalečné. Soud proto uložil účastníkům podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu jeho náklady řízení rovným dílem. Náklady státu tohoto řízení sestávají ze znalečného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, za podaný znalecký posudek (přiznaného usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) a ve výši , částka, za písemné vyjádření k námitkám žalovaného a osobní účast u jednání soudu dne , datum, (přiznaného usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Celkem tedy náklady řízení státu činí , částka, . Výrokem VI. tohoto rozsudku uložil soud žalobci nahradit státu náklady řízení ve výši poloviny této částky, tedy , částka, , a to v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 věty první před středníkem o. s. ř. Výrokem VII. tohoto rozsudku uložil soud žalovanému nahradit státu náklady řízení ve výši poloviny této částky snížené o zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši , částka, (složenou žalovaným dne , datum, ), tedy , částka, , a to v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 věty první před středníkem o. s. ř.