16 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 12 859 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 859 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 6. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 132,22 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení státu, v částce 320 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci 20. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 12 859 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky, každá v rozsahu ideální jedné poloviny nemovitostí, a to pozemku parc. číslo o výměře 166 m2, zahrada, pozemku parc. číslo o výměře 264 m2, ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na list vlastnictví pro k. ú. anonymizováno, územní celek, okres okres, zapsané na LV vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Žalovaná užívá pozemky nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu. Žalobkyně tvrdila, že předmětné pozemky jsou připloceny ve funkčním celku k rodinnému domu adresa, pozemku na parc. č. st. anonymizováno a pozemku parc. číslo jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV číslo v k. ú. anonymizováno, územní celek, okres okres, vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, když tyto nemovitosti jsou ve vlastnictví žalované a tvoří s nemovitými věcmi ve vlastnictví žalobkyně a žalované jeden funkční celek. Žalovaná, která má v rodinném domě adresa trvalý pobyt a dům trvale obývá, tak užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu výlučně oba předmětné pozemky, když tyto tvoří zahradu v oploceném uzamčeném celku k rodinnému domu. Žalovaná tuto zahradu používá jako přístup k rodinnému domu, pěstování plodin, jiným volnočasovým aktivitám, skladování materiálu či jiných movitých věcí, aniž by měla smluvně takové užívání ošetřeno. Za užívání předmětných pozemků nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu za období od 1. 2. 2018 do 31. 12. 2019 je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 12 859 Kč. Náhrada byla vypočtena jako obvyklé nájemné simulované ve výši 5 % z obvyklé ceny spoluvlastnického podílu ve výši poloviny pozemku ve spoluvlastnictví účastníků dle znaleckého posudku celé jméno svědka ze dne 3. 4. 2018. Nájemné za období od 1. 2. 2018 do 31. 12. 2018 pak činilo částku 6 078 Kč. Pro období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 byla částka nájemného upravena o průměrnou roční míru inflace ve výši 2,1 % a činí částku 6 781 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě ze dne 12. 5. 2020 se splatností do 15. 6. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila a je tedy v prodlení od 16. 6. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu s tím, že uvedla skutečnosti ohledně spoluvlastnictví za nesporné. Tvrdila však, že užívá pouze malou část (určitě ne ani polovinu) předmětných pozemků, a to tu, která přiléhá k domu adresa, ve kterém žalovaná bydlí. Předmětné pozemky jsou opravdu oploceny, oplotila je v roce 2014 žalovaná, když pouze nahradila starý, rozpadající se, plot. V minulosti žalovaná měla pozemky v nájmu a užívala je k pěstování plodin a volnočasovým aktivitám. Období od 1. 1. 2018 nadále, které je předmětem žaloby, již žalovaná pozemky takto nijak neužívá, pouze na menší části přiléhající k části domu adresa skladuje dřevo na otop a přívěsný vozík. Žalovaná v minulosti, a to v roce 2018, měla zájem od žalobkyně odkoupit její polovinu předmětných pozemků. Žalobkyně však požadovala přemrštěnou cenu. K dohodě nedošlo, žalovaná přestala s koncem nájmu polovinu žalobkyně užívat a tedy i hradit nájemné a opakovaně vyzvala žalobkyni k reálnému rozdělení pozemků na poloviny, což žalobkyně odmítla. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Rozsudkem ze dne 10. 8. 2021 č.j. 16 C 11/2021-71 Okresní soud v Olomouci žalobu zamítl. Usnesením ze dne 5. 1. 2022 č.j. 75 Co 366/2021-100 Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudek Okresního soudu v Olomouci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž uvedl, že okresní soud doplní dokazování o již žalobcem navržené svědecké výpovědi, dále se bude zabývat tím, zda je užívání předmětných pozemků nad rámec spoluvlastnického podílu žalované dáno již jejich„ připlocením“ k nemovitým věcem žalované. V případě, že užívání nebude dáno již„ připlocením“ pozemků k nemovitým věcem žalované bude se Okresní soud zabývat tím, v jakém rozsahu žalovaná předmětný pozemek fakticky užívá jako přístup k nemovitým věcem v jejím výlučném vlastnictví, k pěstování plodin, volnočasovým aktivitám, ke skladování materiálu, případně jinak. Podle rozsahu výlučného užívání předmětných pozemků žalovanou, se okresní soud bude zabývat výší nároku na náhradu za takové užívání.

4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 24. 11. 2020, že Česká republika s tím, že právo hospodařit s majetkem státu je dáno Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a žalovaná, jsou podílovými spoluvlastníky, každý v rozsahu jedné poloviny pozemku parc. číslo o výměře 166 m2, zahrada, pozemku parc. číslo o výměře 264 m2, ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na list vlastnictví pro k. ú. anonymizováno, územní celek, okres okres, zapsané na LV vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19. 1. 2021 pak bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem parcely č. st. anonymizováno o výměře 241 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba anonymizováno, adresa, rod. dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. anonymizováno a pozemku parcelní číslo o výměře 212 m2, zahrada, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV číslo v k. ú. anonymizováno, územní celek, okres okres, vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Ze snímku pozemkové mapy bylo zjištěno, kde se nachází pozemky ve spoluvlastnictví účastníků a kde se nachází pozemky žalované.

5. Z odpovědi na sdělení k odkoupení podílu na pozemcích v k. ú. anonymizováno ze dne 20. 9. 2018 ze strany žalobkyně, pracoviště okres, zástupci žalované, bylo zjištěno, že žalovaná reagovala na žádost žalobkyně o odkup podílu na předmětných pozemcích za kupní cenu 323 000 Kč s tím, že majetek bude nabídnut široké veřejnosti prostřednictvím výběrového řízení.

6. Z čestného prohlášení ze dne 5. 9. 2017 pak bylo prokázáno, že žalovaná prohlásila, že plot dělala v červnu 2014 na své náklady z důvodu rozpadlého původního plotu. Z fotodokumentace ze dne 10. 4. 2017 byly zjištěny fotografie pozemku, kde bylo vidět, že tento je užíván k zemědělské činnosti, dále se na pozemku nacházelo dřevo, přívěsný vozík, pozemek byl oplocen, dále se na něm nacházela houpačka, částečně byl pozemek zarostlý trávou.

7. Ze znaleckého posudku číslo 2018 ze dne 3. 4. 2018, zpracovaného znalcem celé jméno svědka, bylo prokázáno, že tento stanovil polovinu pozemku v podílovém spoluvlastnictví účastníků ke dni 3. 4. 2018 částkou 132 840 Kč.

8. Z výzvy k úhradě náhrady za bezesmluvní užívání pozemků v k. ú. anonymizováno ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě za bezesmluvní užívání společných pozemků v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019 k celkové částce 18 232 Kč s tím, že žádala úhradu na účet do 15. 6. 2020. Z doručenky pak bylo prokázáno, že tato výzva jí byla doručena, datum převzetí je však nečitelné.

9. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně bylo prokázáno, že je sousedkou žalované. Sousedí s předmětnými pozemky, pokud se stojí čelem k vratům, z pravé strany. Ve vztahu k užívání pozemku uvedla, že žádné užívání tam není, pozemek je zarostlý, jsou tam bodláky, lítá to svědkyni do zahrady. Že létají bodláky na její zahradu, svědkyně říkala žalované, která ji oznámila, že s tím nemůže nic dělat. Vrata na pozemku jsou zavřená, zda jsou zamčená nebo ne, svědkyně nevěděla, nezkoušela to. Na pozemku má sousedka zaparkované auto. Pozemek, je zarostlý, toto trvá několik let, přesně svědkyně neví. Žalovaná s autem parkuje hned za bránu, při pohledu na bránu spíše vpravo. Žalovaná má psa a kočku, pes se pohybuje na jejich dvorku, ne na předmětném pozemku. Pozemek je oplocen, přední část pozemku opravovala žalovaná. Byl tam plot z palet, měla strach, aby to na někoho nespadlo. Svědkyně přesně nevěděla, kdy plot opravovali, bylo to asi, když koupili polovinu. Plot, který je u strany svědkyně, patří svědkyni.

10. Z šetření na místě samém bylo prokázáno, že pozemek parc. číslo je při vstupu ze silnice zajištěn železnou bránou a dřevěným plotem. Po pravé straně při pohledu ze silnice před pozemkem je pozemek oplocen železným plotem, z levé části dřevěným plotem a dále plotem ze střešní krytiny. Asi v polovině pozemků jsou pozemky přehrazeny plotem. Na části pozemku parc. číslo se nacházel ovocný keř. Pozemek je v neudržovaném stavu, zarostlý trávníkem. Na pozemku parc. číslo po pravé straně je plot ukončen a dále je pozemek ohraničen zadní stěnou kůlny, která je postavena na sousedním pozemku. Na této parcela se nachází neposečená tráva, dva keře a u levé části pozemku se nachází dříví, a to asi dva metry od plotu pozemku, cirkulárka, stavební nářadí, přívěsný vozík r. z. anonymizováno číslo, části lešení, paletový vozík, osobní automobil Volkswagen Tiguan a popelnice. Dle sdělení žalované je zde původní brána, která se nezamyká, plot v přední části byl vyměněn, protože původní plot byl z palet, padal a žalovaná měla strach, aby nespadl na nějaké dítě. Na bráně se nachází zámek, který lze uzamknout.

11. Z výpovědi svědka celé jméno svědka bylo prokázáno, že zpracovával na objednávku žalobkyně jako znalec ocenění předmětných pozemků v roce 2017, 2018 a v roce 2021. Při provádění znaleckého posudku provedl dne 10. 3. 2018 místní šetření, kdy dostal od žalobkyně kontakt na žalovanou, se kterou se domluvil na termínu místního šetření. Při místním šetření mu otevřel nějaký pán. Otevíral vrata z uličního prostoru do prostoru, který je oplocený, nevím, zda vrata byla zamčená či nikoliv. V prostoru se nacházela zpevněná plocha z monolitického betonu, studna, dále se tam nacházela údajně zrušená žumpa, která byla částečně zasypaná, ale já jsem ji musel v posudku řešit, oplocení nebylo předmětem ocenění. Žádné věci se na pozemku nenacházely. Obvyklá cena ve znaleckém posudku v roce 2021 vyšla na částku 130 010 Kč.

12. Z výpovědi svědka celé jméno svědka bylo prokázáno, že je bývalým zaměstnancem žalobkyně, pracoval na odloučeném pracovišti v obec na pozici řidič, domovník, a to od roku 1989 do roku 2021. Jeho úkolem bylo jeho povinností provádět kontroly pozemků státu, když tyto se prováděly tak jednou za rok. Pamatuje si, že prováděl kontrolu i předmětných pozemků, kdy ze strany od silnice byl plechový plot a vrata a z druhé strany od polní cesty byl drátěný plot. Zvonil a klepal, ale na pozemek nebyl vpuštěn a na tento tedy nešel, neví, zda vrata byla zamčená. Nepamatuje si, kdy byl pozemek kontrolovat v roce 2018, ale bylo to v období vegetace. Na pozemku stál přívěsný vozík, v zahradě možná stála nějaká polorozbořená kůlna. Při prohlídce pozemku pořídil fotografie a sepsal protokol, který s fotografiemi následně předal příslušnému referentovi.

13. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Mezi účastníky je nesporné a bylo prokázáno i z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky, každá v rozsahu ideální jedné poloviny, parc. číslo pozemku parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. anonymizováno, územní celek, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno, na kterém je postaven dům adresa Rozvadovice a pozemku parc. číslo zapsaných na LV číslo v k. ú. anonymizováno, územní celek, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Pozemky ve spoluvlastnictví účastníků nejsou v současnosti udržovány a jsou zarostlé trávou a tento stav trvá již několik let. Tyto pozemky jsou částečně oploceny, avšak z nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované je přístup na pozemky v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalovaná užívá pouze část pozemku parc. číslo když na něm parkuje svůj automobil, skladuje dříví, cirkulárku, stavební nářadí a přívěsný vozík, zbývající část tohoto pozemku žalovaná neužívá a neužívá ani pozemek parc. číslo.

14. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná rozhodná zjištění pro jeho rozhodnutí.

15. Podle § 2991 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2, o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 8. 1. 2008 sp. zn. 30 Cdo 199/2007 uvedl, že:„ Jestliže uživatel pozemku bez právního důvodu ovládá pozemek vlastníka natolik, že ač není vlastníkem, je to pouze on, kdo jej může využívat pro svoje potřeby, pak bez ohledu na to, nakolik intenzivně jej skutečně využívá (jakou plochu, jak často), a zda na tento pozemek mají přístup i další subjekty, vzniká mu prospěch, spočívající v tom, že - ačkoliv svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka pozemku postavení detentora celého pozemku - jeho majetkový stav se nezmenšil, neboť žádnou úhradu odpovídající faktickému uchopení pozemku jeho vlastníkovi neposkytl. Výše bezdůvodného obohacení se v tomto případě musí odvíjet od výše nájemného odpovídajícího nájemní smlouvě obvyklé v daném místě a čase (aby mohl výlučně disponovat celým pozemkem, musel by uživatel bez právního důvodu uzavřít s jeho vlastníkem nájemní smlouvu k pozemku a pak by také byl nucen hradit odpovídající nájemné z pozemku bez ohledu na to, jak často a v jakém rozsahu jej skutečně užíval).“ 18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná bydlí v domě v jejím výlučném vlastnictví, který se nachází na pozemku v jejím výlučném vlastnictví. Tento dům a pozemek sousedí s pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované. Pozemky ve výlučném vlastnictví žalované jsou samostatně oploceny a stejně tak jsou samostatně oploceny pozemky ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované. Z pozemků ve výlučném vlastnictví žalované je však podél zdi rodinného domu ponechán průchod, kterým je možné se dostat na pozemky ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované. Rodinný dům s pozemky (ve výlučném vlastnictví žalované i ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované) tak tvoří vizuálně jednoznačně vymezený areál rodinného domu, tedy objekt, kam nelze vstupovat bez omezení. Že se pozemky jeví, jako vizuálně jednoznačně vymezený areál rodinného domu, nepřímo potvrdila i svědkyně celé jméno svědkyně, která u jednání dne 10. 8. 2021 vypověděla, že z pozemků ve vlastnictví žalobkyně a žalované jí na pozemek létají bodláky a na toto si stěžovala právě žalované. Pro závěr, že se jedná o vizuálně jednoznačně vymezený areál rodinného domu, svědčí také to, že žalovaná v řízení sama uvedla, že předmětné pozemky užívá pro přístup ke svému rodinnému domu, k parkování osobního automobilu a k uskladnění vozíky a dříví. Žalovaná tedy předmětné pozemky využívá tak, jak je běžně užívána zahrada rodinného domu.

19. Z výše uvedeného soud dospěl k závěru, že předmětné pozemky jsou ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008 sp. zn. 30 Cdo 199/2007„ připloceny“ k areálu rodinného domu a tvoří jeho zahradu, přičemž žalovaná je v postavení detentora a jí jediné předmětné pozemky slouží, aniž by za jejich užívání hradila žalobkyně jakožto druhé spoluvlastnici jakoukoli úhradu. S ohledem na to, není rozhodné, do jaké míry žalovaná pozemky skutečně využívá, jelikož již samotným„ připlocením“ těchto pozemků dochází k bezdůvodnému obohacení na její straně.

20. Dále se soud zabýval výší bezdůvodného obohacení žalované. Žalobkyně jako důkaz v řízení předložila, znalecký posudek ze dne 3. 4. 2018, znalce celé jméno svědka číslo 2018, který k tomuto dni určil tržní cenu spoluvlastnického podílu žalobkyně na předmětných pozemcích na částku ve výši 132 840 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované bezdůvodné obohacení za užívání jejího spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích za období od 1. 2. 2018 do 31. 12. 2019. Žalobkyně pak vyšla z tržní ceny jejího spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích při určení výše bezdůvodného obohacení žalované, které vyčíslila za rok 2018 na částku 6 078 Kč a za rok 2019 na částku 6 781 Kč.

21. Žalovaná v řízení tuto částku nijak nerozporovala a netvrdila, že výše bezdůvodného obohacení je nižší a toto ani nijak neprokazovala, přičemž měla ohledně této skutečnosti v případě, že ji chtěla rozporovat, břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

22. S ohledem na výše uvedené soud určil výši bezdůvodného obohacení žalované na částku ve výši 12 859 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 12. 5. 2020 a jako termín splatnosti určila 15. 6. 2020. Do dnešního dne však žalovaná ničeho neuhradila, a proto má žalobkyně nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 12 859 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla plně úspěšná, má proto právo na částečnou úhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí náhradu nákladů dle vyhlášky číslo 245/2015 Sb., a to za výzvu k plnění, sepis žaloby, účasti na jednání ve třech případech a třikrát příprava na toto jednání, a dále za cestovné za cestu zaměstnance žalobkyně osobním automobilem Škoda Octavia, registrační značka, při průměrné spotřebě 4,9 l nafty na 100 km, ujeto 194 km, cena nafty a opotřebení vozidla dle příslušné vyhlášky za cestu k jednání 24. 5. 2021 v částce 1 112,16 Kč, stejně tak 10. 8. 2021 a účast na šetření na místě samém dne 1. 6. 2021, kdy bylo ujeto 236 km a přiznána náhrada cestovného ve výši 1 352,94 Kč. Jde o náklady do rozhodnutí soudu prvního stupně. Dále byla přiznána náhrada nákladů řízení za odvolání proti rozsudku, jednou písemné podání, jedenkrát účast na jednání a jedenkrát příprava účasti na jednání, tj. třikrát 300 Kč a dále cestovné stejným automobilem na cestu obec, okres a zpět k jednání dne 16. 3. 2022, v částce 1 254,96 Kč Celkem byla tedy žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení v částce 8 132,22 Kč.

24. Žalované jako procesně neúspěšné straně byla také uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši 320 Kč. Tato částka představuje částku svědečného, které bylo přiznáno celé jméno svědka usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 3. 2022 č.j. 16 C 11/2021-130. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.