16 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Libora Brokeše a přísedících Mgr. Ivo Janečka a Alice Rampouchové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 2 222 476 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 470,50 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobce, aby mu žalovaná byla povinna zaplatit částku 2 215 005,50 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 74 705,06 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 85 910,81 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 85 910,81 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 74 705,05 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 85 910,81 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, s 8,50 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, s 8,50 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, s 8,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 56 028,79 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, s 9,50 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, s 9,50 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, s 10,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 85 910,81 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, s 12,50 % úrokem z prodlení ročně z částky 18 676,26 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, s 13 % úrokem z prodlení ročně z částky 85 910,81 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, s 13,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 56 028,79 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 52 293,54 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 85 910,81 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 78 440,31 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 82 175,56 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 161 553,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci 25. 5. 2023 domáhal po žalované zaplacení náhrady mzdy podle § 208 odst. 2, zákoníku práce, ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy žalobce nemohl pro překážky na straně zaměstnavatele konat práci, když mu vznikl nárok na náhradu mzdy ve výši 81 304 Kč za každý měsíc, kdy trvala překážka na straně zaměstnavatele. Žalobce požadoval po žalované nahradit mzdu za období od 1. 6. 2020 do 30. 11. 2022. Nárok odůvodňoval tím, že mezi žalovanou s žalobcem vznikl v minulosti spor o trvání pracovního poměru, když ze strany , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z pozice orgánu fakulty veřejné vysoké školy oprávněného jednat za zaměstnavatele bylo žalobci zasláno upozornění na skončení pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou ze dne 14. 5. 2020, ve kterém bylo žalobci oznámeno, že dne 31. 5. 2020 vyprší doba určitá sjednaná v pracovní smlouvě ze dne 30. 9. 2010, která byla prodlužována řadou dohod o změně pracovní smlouvy a zaměstnavatel žalovaná s dalším prodloužením pracovního poměru nepočítala. Na tento přípis žalobce reagoval prostřednictvím právního zástupce sdělením zaměstnavateli ze dne 22. 5. 2020 a oznámením zaměstnance ze dne 26. 5. 2020, ve kterých žalobce upozorňoval, že v minulosti uzavřené dohody o změně předmětné pracovní smlouvy, kterými byl prodlužován pracovní poměr, byly uzavřeny v rozporu s § 39 odst. 2, zákoníku práce, a současně oznámil, že trvá na tom, aby ho žalovaná nadále zaměstnávala dle pracovní smlouvy a následných dohod na , Anonymizováno, na pozici docent a byla mu přidělována práce dle pracovní smlouvy. Na přípis však bylo ze strany žalované reagováno odmítavě, když žalobce podal u Okresního soudu v Olomouci žalobu, který byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, a následně před Krajským soudem v , adresa, , který rozsudkem, č. j. , spisová značka, , ze dne 11. 11. 2022 rozhodl tak, že se určuje, že při uzavírání dohody o změně pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou dne 17. 5. 2017 nebyly splněny podmínky pro prodloužení pracovního poměru na dobu určitou ve smyslu § 39 odst. 2 – 4, zákoníku práce.

2. Žalovaná namítala, že nárok žalobce je neoprávněný, když žalobce v předmětném období byl u žalované zaměstnán a vykonával práci, za níž mu žalovaná vyplácela mzdu. Pracovní náplní tato práce byla zcela shodná s tím, co žalobce u žalované vykonával, i před obdobím, které je předmětem žaloby. Žalobce uzavřel s žalovanou zastoupenou rektorem dne 3. 6. 2020 pracovní smlouvu, na základě, které byl žalobce s úvazkem 0,8 zaměstnán na pozici odborného pracovníka oboru chemických se zařazením do , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 30. 12. 2020 došlo ke změně obsahu výše uvedené pracovní smlouvy s účinností od 1. 1. 2021 tak, že stávající pracovní úvazek byl převeden z , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Ostatní ujednání pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2020 zůstala touto dohodu o změně pracovní smlouvy nedotčena.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne 11. 10. 2022, že soud rozhodl ve věci žalobce proti žalované o určení trvání pracovního poměru in eventum o určení, že nebyly splněny podmínky pro prodloužení pracovního poměru na dobu určitou, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. září 2021 č. j. , spisová značka, , tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., pokud jím byla zamítnuta žaloba o určení, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou nadále trvá, a to na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou na straně zaměstnavatele ze dne 30. 9. 2010, ve znění všech dohod o změně pracovní smlouvy a doplňků, neboť dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 19. 12. 2019 došlo ke změně pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou, in eventum, aby soud určil, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou nadále trvá, a to na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou na straně zaměstnavatele ze dne 30. 9. 2010, ve znění následných dohod o její změně, neboť v důsledku písemného oznámení ze dne 26. 5. 2020 došlo ke změně pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou, potvrdil. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., pokud jím byla zamítnuta žaloba o určení, že při uzavírání Dohody o změně pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou dne 17. 5. 2017 nebyly splněny zákonné podmínky pro opakované prodlužování pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, změnil tak, že určil, že při uzavírání Dohody o změně pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou dne 17. 5. 2017 nebyly splněny podmínky pro prodloužení pracovního poměru na dobu určitou ve smyslu § 39 odst. 2 až 4 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce. Rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovolání žalované vůči tomuto rozsudku bylo rozsudkem Nejvyššího soud ČR č. j. , spisová značka, ze dne 27. 2. 2024 v části, ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení odmítnuto, jinak bylo dovolání zamítnuto.

4. Dále je možno z odůvodnění Krajského soudu v , adresa, převzít tyto skutkové závěry. Žalobce uzavřel dne 30. 9. 2010 se žalovanou pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 12. 2011 s dnem nástupu do práce 1. 10. 2010, druhem práce „ved. prac. ob. chemie“ a místem výkonu práce v sídle žalované; pracovní smlouva obsahuje mimo jiné ujednání v čl. IV., že je celým úvazkem 0,5 zapojen jako junior researcher do pracovního týmu projektu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, “ - nejdéle po dobu trvání projektu do 30. 9. 2014, pracovní smlouva byla prodloužena dohodou smluvních stran opět na dobu určitou do 1. 3. 2013, která se v písemné podobě u žalobce nedochovala, její existence však není mezi účastníky sporná, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 28. 2. 2013 došlo jednak k navýšení úvazku žalobce na 1,0 a pracovní poměr byl prodloužen do 30. 6. 2015 s tím, že dohoda opět obsahuje ustanovení o zapojení žalobce celým úvazkem jako , Anonymizováno, na projektu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ – nejdéle po dobu trvání projektu do 30. 6. 2015, v mezidobí byla mezi žalovanou a zaměstnanci žalované, zastoupenými , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a základními organizacemi , právnická osoba, , uzavřena dne 28. 12. 2014 „Dohoda o uzavírání pracovního poměru na dobu určitou“, která s odkazem na § 39 odst. 4 zákoníku práce vymezuje důvody a okruhy zaměstnanců pro výjimky ze sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou; jedna z výjimek je sjednána v článku II. odst. 3 písm. a) této dohody, kde je stanovena tato výjimka pro zaměstnance s přímou účastí na projektech, tj. akademické a vědecké pracovníky a ostatní (neakademické) zaměstnance, s nimiž žalovaná sjedná pracovní poměr na práce v konkrétním projektu, na který jsou nebo budou poskytovány účelově vázané prostředky, jejichž poskytování je vymezeno časově a druhem pracovních aktivit dne 14. 5. 2015 uzavřeli účastníci další dohodu o změně pracovní smlouvy, kterou byl pracovní poměr prodloužen do 30. 6. 2018; jako pracoviště je v dohodě uvedeno „, Anonymizováno, – Odd. , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (ostatní ujednání pracovní smlouvy zůstávají beze změny), dne 17. 5. 2017 uzavřeli účastníci další dohodu o změně pracovní smlouvy, kterou byl jednak účinností od 1. 6. 2017 pracovní poměr žalobce prodloužen na dobu určitou do 31. 5. 2020 a jednak je v ní jako pracovní zařazení žalobce uvedena pozice „, Anonymizováno, “ s tím, že ostatní ujednání pracovní smlouvy zůstávají beze změny; dohody ze dne 14. 5. 2015 a 17. 5. 2017 neobsahují žádnou zmínku o tom, že by žalobce byl zapojen do nějakého projektu. Žalobci bylo ze strany žalované doručeno upozornění (datované 14. 5. 2020) na skončení pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou, ve kterém byl žalobce upozorněn, že dne 31. 5. 2020 vyprší doba určitá sjednaná v pracovní smlouvě a zaměstnavatel s dalším prodloužením pracovního poměru nepočítá. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované sdělení datované 22. 5. 2020, ve kterém mimo jiné vyzval žalovanou k přidělování práce v souladu s pracovní smlouvou (i po datu 31. 5. 2020), placení mzdy za vykonanou práci, vytváření podmínek pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržování ostatních pracovních podmínek stanovených právními předpisy dle § 38 zákoníku práce. Veškeré tyto důkazy pak byly provedeny i u jednání dne 24. 9. 2024. Bylo zjištěno z dopisu žalované zást. žalobce, ze dne 26. 5. 2020 bylo na výzvu reagováno a to negativně.

5. Za pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou zastoupenou rektorem a žalobcem dne 3. 6. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena pracovní smlouva, den nástupu do práce byl sjednán na 3. 6. 2020 jako druh práce byla sjednána pozice odborný pracovník oborů chemických, s pracovním úvazkem 0,8, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2022, zkušební doba byla sjednána ve lhůtě 3 měsíců. Z ujednání pod bodem IV. pak bylo zjištěno, že zaměstnanec bude zapojen úvazkem 0,8 jako odborný pracovník na projektu nanotechnologie pro budoucnost reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000754, SPP 813103378. Úvazek je rozdělen na 95 % hrazených z dotace a 5 % hrazeno z vlastních zdrojů. Z dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou zastoupenou rektorem a žalobcem a ze 30. 12. 2020 bylo zjištěno, že se změnil obsah pracovní smlouvy uzavřené dne 3. 6. 2020 s účinností od 1. 1. 2021, takže stávající pracovní zařazení a úvazek se zaměstnanci převádí z , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Z dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaná s její součástí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že sjednaný obsah pracovní smlouvy uzavřené ze dne 3. 6. 2020 se ve znění jejich změn mění s účinností od 1. 3. 2021, a tak to, že pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou. Z dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou její součástí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , že sjednaný obsah pracovní smlouvy uzavřené dne 3. 6. 2020 ve znění jejích změn se změnil tak, že zaměstnanec je zapojen úvazkem 0,4 na pozici odborný pracovník v projektu nanotechnologie pro budoucnost reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000754. Úvazek je rozdělen na 95 % hrazených z dotace a 5 % hrazených z vlastních zdrojů, ke změně pracovní smlouvy došlo dnem 1. 4. 2021.

6. Soud neprováděl další navržené důkazy, když tyto byly podle jeho názoru nedůvodné. Neprováděl zejména navržený důkaz výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, k , Anonymizováno, činnosti žalobce a výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , když ve vztahu k tomuto byla tvrzení žalobce prokázána písemným stanoviskem tohoto svědka.

7. Provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 11. 10. 2020 bylo rozhodnuto že pracovní poměr, který měla žalovaná za pracovní poměr uzavřený na dobu určitou se změnil na pracovní poměr neurčitou. Toto vyplývá z rozhodnutí, kterým krajský soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že při uzavírání dohody o změně pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou dne 17. 5. 2017 nebyly splněny zákonné podmínky pro opakované prodlužování pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, když určil, že při uzavírání dohody o změně pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou dne 17. 5. 2017 18 nebyly splněny podmínky pro prodloužení pracovního poměru na dobu určitou ve smyslu § 39 odst. 2-4 zákoníku práce. Z pracovních smluv uzavřených mezi žalobcem žalovanou bylo zjištěno že byla uzavřena pracovní smlouvu mezi žalovanou zastoupenou rektorem a žalobcem dne 3. 6. 2020 tak, když den nástupu do práce byl sjednán na 3. 6. 2020 a jako druh práce byla sjednána pozice odborných prací oborů chemických pracovním úvazkem 0,8. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2022 pracovní poměr pak byl několikrát změněn ale základní je že zaměstnanec byl zapojen úvazkem 0,8 jako odborný pracovník na projektu nanotechnologie pro budoucnost z tam uvedeným v registračním číslem. Dále bylo prokázáno, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 9. 2010 na dobu určitou do 31. 12. 2011. Následně spolu účastníci uvedl uzavírali dohody o změně pracovních smluv o smlouvy, na základě které prodlužovaly pracovní poměr, když poslední dohodou ze dne 17. 5. 2017 byl v pracovní poměr prodloužen do 31. 5. 2020. Dále bylo v řízení prokázáno že ze strany zaměstnavatele bylo žalobci sděleno, že s ohledem na uplynutí doby trvání pracovního poměru dojde k jeho skončení. Vůči tomuto se žalobce bránil u soudu a rozsudkem Krajského soudu v , adresa, bylo v podstatě jeho žalobě vyhověno, když bylo konstatováno, že pracovní poměr se nezměnil na dobu určitou poslední dohodou o změně pracovního poměru, ale změnil se na pracovní smlouvu na dobu neurčitou.

8. Podstatnou otázkou, kterou bylo nutno skutkově posoudit bylo porovnání, zda obsah pracovních poměrů, které si po rozhodnutí odvolacího soudu konkurují byl shodný či nikoli.

9. Dne 03.06.2020 sjednal žalobce s žalovanou novou pracovní smlouvu, na základě níž byl žalobce s úvazkem 0,8 zaměstnán na pozici odborného pracovníka oborů chemických. Čl. IV. této pracovní smlouvy pak bylo sjednáno, že, zaměstnanec bude zapojen úvazkem 0,8 jako odborný pracovník na projektu Nanotechnologie pro budoucnost, reg. č. CZ.02.1.01./0.0/0.0/16_019/0000754, SPP 813103378 (úvazek je rozdělen na 95 % hrazených z dotace a 5 % hrazených z vlastních zdrojů). Do 31.05.2020 byl tedy žalobce zaměstnán na pozici „, Anonymizováno, “ na základě pracovní smlouvy ze dne 01.10.2010 ve znění následných dohod. Popis těchto pracovních míst je obsažen ve vnitřní normě , Anonymizováno, , Anonymizováno, R-B-21/09 „Katalog pracovních míst na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, “ platné od 08.06.2021, přičemž zcela totožné definice těchto pracovních míst obsahovala již předchozí vnitřní norma , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , právnická osoba, -18-26 „Katalog pracovních míst na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, “ platná od 16.11.2018. Pracovní pozice „docent“ je čl. 1.4 této normy definována následovně: CZ-ISCO 23103, Mzdová třída A4, Kvalifikační požadavky: akademická hodnost „, Anonymizováno, “ v oboru nebo v oboru blízkém. Obsah pracovní činnosti – obecně: Výkon pedagogické a tvůrčí činnosti, specializované práce zahrnující sledování rozhodujících trendů vývoje vědy a umění, tvůrčí aplikace výsledků vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti do výuky studentů a absolventů vysokých škol a do výchovy AP, VP nebo uměleckých pracovníků. Typické konkrétní činnosti: příprava a vedení vybraných přednášek, seminářů a cvičení a ostatních vzdělávacích a vědeckých nebo uměleckých činností, ověřování znalostí studentů (postupové zkoušky a dílčí zkoušky), opravy a hodnocení testů, zápočtových a seminárních a dalších prací a výkonů studentů ve výuce, zkoušení předmětů v bakalářském a magisterském studijním programu, vedení a oponování seminárních, bakalářských a diplomových prací, poskytování odborných konzultací, tvůrčí řešení nejnáročnějších vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů nebo provádění velmi náročných a obtížných výzkumných a vývojových prací při tvůrčím řešení úkolů významných pro rozvoj odvětví nebo vědního oboru u uměleckých oborů tvůrčí činnost v oblasti umění, tvůrčí aplikace výsledků základního výzkumu nebo další tvůrčí činnost, publikační, expertizní a posuzovatelská činnost v tuzemsku i v zahraničí, spolupráce při přípravě, příp. příprava vědeckých, výzkumných a vývojových nebo uměleckých projektů, prezentace výsledků na vědeckých a odborných konferencích v tuzemsku i v zahraničí, účast na přijímacím řízení, se složitými vazbami na ostatní vědní obory vyžadující vysoký stupeň zobecnění jevů; publikování výstupů výzkumu a vlastních vědeckých výsledků v tuzemsku a zahraničí.

10. Pracovní pozice „vědecký pracovník“ je definována čl. 2 Katalogu pracovních míst na Univerzitě Palackého v Olomouci, přičemž žalobce spadá do kategorie „vědecký pracovník na úrovni A4“, která je čl. 2.4 této normy definována následovně: CZ-ISCO 23101, Mzdová třída A4, Kvalifikační požadavky: akademická hodnost „, Anonymizováno, “ v oboru nebo v oboru blízkém Obsah pracovní činnosti – obecně: Tvůrčí řešení nejnáročnějších vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů nebo provádění velmi náročných a obtížných výzkumných a vývojových prací při tvůrčím řešení úkolů celostátního významu pro rozvoj odvětví nebo vědního oboru, zejména: řešení komplexu úkolů s neurčitě zadanými vstupy a neurčitě vymezenými výstupy zpravidla s dlouhodobým časovým horizontem řešení a rozsáhlými a složitými vazbami na ostatní vědní obory, vyžadující vysoký stupeň zobecnění jevů, tvůrčí koordinace náročných celostátních nebo mezinárodních projektů a případně vedení výzkumného týmu, publikování vlastních vědeckých výsledků v tuzemských a zahraničních vědeckých časopisech, sbornících a monografiích, aktivní účast na tuzemských a zahraničních vědeckých konferencích a seminářích.

11. Z porovnání těchto dvou pozic je tedy dle názoru soudu prokázáno, že až na některé drobné změny jsou obě pozice stejné.

12. Podle § 208 zákona č. 292/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen z. p.), nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

13. Podle § 34b, odst. 2, z. p., zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.

14. V řízení bylo prokázáno, že k překážkám na straně žalované, pro které by nemohl žalobce u žalované konat práci, došlo pouze v rozsahu tří dnů. Pak došlo k uzavření smlouvy, na základě které bylo ze strany žalované žalobci umožněno dále vykonávat obdobnou práci jako dle pracovní smlouvy ve znění dohod o změně pracovní smlouvy. Dle podrobného rozboru jednotlivých pozic (jak je uvedeno ve skutkových zjištěních), bylo prokázáno, že až na některé drobné změny jsou obě pozice stejné.

15. Dle názoru soudu není důvodný případný odkaz žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 991/2020, ze dne 31. 5. 20 2, který v právní větě uvedl: „Pro zánik nároku na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru podle ustanovení § 61 zák. práce, není významné, zda zaměstnanec (který trvá na dalším zaměstnávání) je u dotčeného zaměstnavatele zaměstnáván v dalším pracovním poměru; rozhodující z tohoto hlediska je, zda zaměstnavatel umožní zaměstnanci pokračovat v práci podle původní pracovní smlouvy.“ V dané věci jde o nárok z jiného titulu, podle jiných skutkových tvrzeních než v daném případě. V judikované věci jde o nárok z titulu, že nemohl zaměstnanec konat práci pro neplatné rozvázaní pracovního poměru dle § 61 dříve platného zák. práce (nyní dle § 69 odst. 1. z. p.), žalobce v tomto případě tvrdil, že nemohl konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele. Jde tedy vždy o nárok z jiného titulu, u kterého jsou rozdílné podmínky pro přiznání nároku.

16. Soud po provedením dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný v rozsahu 2 dní, kdy pracovní poměr na pozici docent měl skončit 31. 5. 2020 a nově byl navázán pracovní poměr dne 3. 6. 2020. S ohledem na tu skutečnost, že u obou těchto pracovních poměrů je uvedena žalovaná jako jeden zaměstnavatel, je možno uzavřít, že žalobce byl zaměstnán u jednoho subjektu u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s tím, že dle názoru soudu je jedno, kdo za žalovanou jedná, zda je to děkan , Anonymizováno, , Anonymizováno, v případech, kdy se jedná o zaměstnání přímo na fakultě, a rektor v případech, kdy se jedná o zaměstnance rektorovi přímo podřízených. Dále je nutno uzavřít podle obsahu spisu, že bylo prokázáno, že žalobce převážně vykonával stejnou činnost v obou případech, tedy jak v případě původně uzavřené pracovní smlouvy, tak i nově uzavřené pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2020. Pedagogickou činnost přestal vykonávat již před skončením původní smlouvy, i nadále publikoval, pracoval převážně na stejném projektu. Soud se také zabýval tím, zda na nové pozici byl stejně odměňován jako na té původní. Bylo zjištěno, že nová pozice byla stejně odměňována, spíše obdržel více než žaluje. V tomto směru je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 21 Cdo 815/2022, ze dne 20. 12. 2022, jak na něho odkazovala žalovaná i ve svých vyjádřeních. Náhrada mzdy (platu) podle ustanovení § 208 zák. práce má tedy charakter ekvivalentu mzdy (platu), kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku toho, že mu zaměstnavatel (např. proto, že podle jeho mylného názoru pracovní poměr skončil) v rozporu s ustanovením § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce neumožnil konat práci, k níž se zavázal podle pracovní smlouvy; zákon tímto způsobem sleduje, aby zaměstnanci byla reparována újma, kterou utrpěl následkem protiprávního postupu zaměstnavatele. S ohledem na závěry provedeného dokazování i na právní hodnocení s přihlédnutím k uvedenému rozhodnutí NS je pak nutno uzavřít, že žalovanému žádná újma nevznikla, mimo dvou dnů, kdy byl bez zaměstnání, a tedy žádná další újmu mu nemůže být nahrazena. S ohledem na to, že došlo k uzavření pracovní smlouvy dne 3. 6. 2020 u stejného zaměstnavatele, jak tomu bylo i podle pracovní smlouvy, která měla skončit k 31. 5. 2020, došlo pak ke sjednání nových podmínek v této pracovní smlouvě. Zejména z těchto důvodů pak soud žalobu žalobce zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 161 553,81 Kč, přičemž tato částka představuje 99,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 99,66 % a úspěchu žalobce v rozsahu 0,34 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 222 476 Kč sestávající z částky 17 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 19. 12. 2023, z částky 17 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 1. 2024, z částky 8 610 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 14. 3. 2024, z částky 8 610 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne 8. 4. 2024, z částky 17 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 9. 2024, z částky 17 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 10. 2024, z částky 17 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 11. 2024 a z částky 17 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 2. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 11 339,67 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 3. 2024 náhrada 2 782,62 Kč za 328 ujetých km v částce 2 382,62 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 9. 2024 náhrada 2 782,62 Kč za 328 ujetých km v částce 2 382,62 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 11. 2024 náhrada 2 782,62 Kč za 328 ujetých km v částce 2 382,62 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 2. 2025 náhrada 2 991,81 Kč za 328 ujetých km v částce 2 391,81 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 134 429,67 Kč ve výši 28 230,23 Kč. Soud přiznal za účast u jednání dne 14. 3. 2024 pouze polovinu úkonu, když u tohoto jednání byla pouze vznesena námitka podjatosti a po, té bylo jednání odročeno. Polovina úkonu byla také přiznána za vyjádření žalované k námitce podjatosti. Nebyla přiznána náhrada za vyjádření ze dne 11. 11. 2024, když šlo vyjádření, které korespondovalo s již sděleným stanoviskem žalované, ve kterých pouze opakovala a rozvíjela svou argumentaci, kterou mohla nebo uvedla již dříve a jde také pouze o vyjádření k proběhlému dokazování.