16 C 197/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 10 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 806 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně, aby jí žalovaný byl povinen zaplatit částku 3 344 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 67,36 Kč, s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 767,93 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 150 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že uzavřela se žalovaným dne datum úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.Anonymizováno.cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci. Pokud je žadateli o uzavření smlouvy schválena jeho žádost, objeví se na internetových stránkách text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy žadatel zadá SMS kód na webové stránce www.Anonymizováno.cz, je smlouva uzavřena a odeslána na e-mailovou adresu žadatele. Identita žalovaného byla ověřena již v minulosti při uzavření jiné smlouvy. Žalobkyně při uzavírání smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS a lustrací Centrální evidencí exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně také podrobila žalovaného tzv. credit scoringu, při kterém posoudila jeho příjmy a výdaje. Žalovanému byl úvěr poskytnut dne datum na jeho bankovní účet. Strany smlouvy si sjednaly další volitelné služby, a to Bezpečnou splátku za poplatek 99 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní takzvaným Korunovým odkladem, za takovéto prodloužení je účtován poplatek ve výši 792 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní takzvaným Desetiprocentním odkladem, za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 392 Kč. Žalovaný uhradil dne datum částku 1 192 Kč, datum částku 1 Kč a datum částku 1 Kč. Žalovanému byly následně účtovány v souladu se smlouvou účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, a to dne datum. Dne datum byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 204 Kč a stejná smluvní pokuta ve výši 204 Kč byla účtována dne datum. Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 10 150 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 6 808 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatků za Bezpečnou splátku ve výši celkem 396 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti Korunovým odkladem v celkové výši 1 584 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti Desetiprocentním odkladem v celkové výši 390 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč, smluvních pokut v celkové výši 408 Kč, vše spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 67,36 Kč od datum do datum, a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 10 150 Kč od datum do zaplacení ve výši 12,75 %.

2. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, kde uvedl, že nárok žalobkyně neuznává ani z části. Neexistuje splatný závazek tvrzený žalobkyní v žalobě ve výši 10 150 Kč s příslušenstvím. Za rozhodné považoval zejména neplatnost právního titulu uvedeného žalobkyní a neexistencí dluhu ve výši uvedené v žalobním návrhu a v platebním rozkazu. K jednání se nedostavil.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: - z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Strany smlouvy si sjednaly službu Korunového odkladu za poplatek 792 Kč, Bezpečnou splátku za poplatek 99 Kč měsíčně a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za Desetiprocentní odklad 392 Kč. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, a zákonný úrok z prodlení; - z Opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č. č. účtu zaslána žalobkyní částka 8 000 Kč; - z Výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že ke dni datum činila neuhrazená jistina 6 808 Kč, neuhrazený úrok z prodlení 67,36 Kč, neuhrazené poplatky za Bezpečnou splátku 396 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti 390 Kč, poplatek za poskytnutí 264 Kč, předpis smluvní pokuty 408 Kč, předpis účelně vynaložených nákladů 300 Kč a předpis poplatku za prodloužení splatnosti minimální splátka 1 584 Kč. Byla provedena úhrada ve výši 1 192 Kč dne datum, dne datum byla uhrazena částka 1 Kč a dne datum také částka 1 Kč; - ze Sazebníku platného od datum bylo zjištěno, že poplatek za poskytnutí úvěru činil 33 Kč za každých 1 000 Kč půjčených na 30 dní, poplatek za Desetiprocentní odklad činil 49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, poplatek za Korunový odklad činil 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady činily maximálně 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokuta činila 3 % z dlužné jistiny, poplatek za Expres výplatu činil 199 Kč a poplatek za Bezpečnou splátku činil 99 Kč měsíčně a SMS servis 49 Kč měsíčně; - z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu datum; - z předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému byla dne datum zaslána výzva k úhradě žalované částky do 30 dnů; - z Potvrzení o prověření bonity žalovaného ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně zjišťovala příjmy žalovaného, provedla dne datum lustraci žalovaného v rejstřících CRIBIS, SOLUS, NRKI a ISIR a provedla výpočet limitu nejvyšší měsíční splátky pro žalovaného a domácnost žalovaného; - z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla zaslána částka 8 000 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným úvěrovou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byl Sazebník poplatků, a to prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, na internetových stránkách žalobkyně www.Anonymizováno.cz. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se jako úvěrovaný zavázal úvěr žalobkyni zaplatit ve jednoho měsíce od poskytnutí uvedené částky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Strany smlouvy si sjednaly službu Korunového odkladu za poplatek 792 Kč, Bezpečnou splátku za poplatek 99 Kč měsíčně a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za Desetiprocentní odklad 392 Kč. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, a zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byly poskytnuty před uzavřením smlouvy Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala bonitu žalovaného lustrací ve veřejně dostupných rejstřících, zjišťováním příjmů a výdajů žalovaného, ověřováním závazků žalovaného a výpočtem limitu nejvyšší měsíční splátky pro žalovaného a domácnost žalovaného. V souladu se smlouvou pak byl úvěr ve výši 8 000 Kč žalovanému poskytnut dne datum převodem na bankovní účet žalovaného. Ke dni datum činila neuhrazená jistina 6 808 Kč, neuhrazený úrok z prodlení 67,36 Kč, neuhrazené poplatky za Bezpečnou splátku 396 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti 390 Kč, poplatek za poskytnutí 264 Kč, předpis smluvní pokuty 408 Kč, předpis účelně vynaložených nákladů 300 Kč a předpis poplatku za prodloužení splatnosti minimální splátka 1 584 Kč. Byla provedena úhrada ve výši 1 192 Kč dne datum, dne datum byla uhrazena částka 1 Kč a dne datum také částka 1 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky výzvou zaslanou dne datum, a to nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy.

5. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

7. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ust. § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 86 odst. 2, zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním žalobkyně a žalovaného nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z.

15. Soud posuzoval, zda byly splněny všechny podmínky shora citovaných zákonných ustanovení. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě 1 měsíce od poskytnutí finančních prostředků. Žalobkyně v řízení žádným způsobem neprokázala prověřování úvěruschopnosti žalovaného, přestože byla vyzvána k doložení dokladů o příjmech žalovaného, ze kterých při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Nedoložila doklady, že by jakýmkoli způsobem prověřovala výdaje žalovaného. Dle názoru soudu tedy nesplnila zákonnou povinnost stanovenou ve shora citovém zákonném ustanovení. Žalovaný je pak povinen podle shora citovaných zákonných ustanovení vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu. Soud tedy stanovil žalovanému povinnost zaplatit jistinu ve výši 6 806 Kč, když sama žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný zaplatil na svůj dluh částku 1 194 Kč, a ve zbytku pak žalobu zamítl.

16. Soud nepřiznal ani nárok na úrok z prodlení, když v tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který v právní větě uvedl: „Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).“ 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 767,93 Kč, přičemž tato částka představuje 34,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,05 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,95 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 150 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.