16 C 308/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro podílové spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitosti – budově č. p. 535 (rod. dům) na pozemku p. č. 734/2, jak je vše zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , obec a , adresa, , se zrušuje.

II. Nemovitost – budova č. p. 535 (rod. dům) na pozemku p. č. 734/2, jak je vše zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , obec a , adresa, , se přikazuje za náhradu do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na úplné vypořádání spoluvlastnického podílu částku 2 950 000 Kč, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 6 182,57 Kč na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci, č. ú.: , č. účtu, , VS: , RČ, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobu odůvodňoval tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, každý ve výši ideální ½ vzhledem k celku nemovitých věcí, a to budovy č. p. , Anonymizováno, (rod. dům) na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jak je vše zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , obec a , adresa, . Žalobce je na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jak je tento pozemek zapsán u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV číslo , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec a , adresa, . Pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce. Účastníci jsou manželé, když u Okresního soudu v Olomouci probíhá opatrovnické řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, , které dosud nebylo pravomocně skončeno, a ze strany žalobce byl podán návrh na rozvod manželství, řízení je vedeno u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce tvrdil, že k ukončení společné domácnosti došlo v srpnu roku 2020. Žalobce se z předmětné nemovitosti dočasně odstěhoval, snažil se domluvit na smírném vyřízení věci, tedy uzavření dohody ohledně vypořádání předmětné nemovitosti, k dohodě však nedošlo. Odchodem žalobce z předmětné nemovitosti došlo k zániku rodinné domácnosti. Právo bydlení se nevztahuje k manželství účastníků, kdy právo bydlení pro žalovanou vyplývá z podílového spoluvlastnictví nemovitosti v podobě užívání jejího spoluvlastnického podílu. Žalobce nechal zpracovat znalecký posudek a následně zaslal žalované přípis, ve kterém ji vyzval k uzavření dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví, zaslal jí znalecký posudek a navrhoval vypořádací částku ve výši 2 200 000 Kč. Žalovaná s touto částkou nesouhlasila. Žalobce nechal zpracovat doplnění znaleckého posudku, nabídl žalované vyplacení vypořádacího podílu ve výši 2 450 000 Kč. Žalobce hradil náklady spojené s bydlením, a to i v době, kdy došlo k rozchodu účastníků. Žalobce nabídl žalobkyni vypořádací částku 3 000 000 Kč a dále uvedl, že trvá na přepisu energií a vyzval žalovanou, aby začala žalobci hradit částku ve výši 10 750 Kč za nadměrné užívání nemovitosti. Žalovaná dle tvrzení žalobce nemovitosti užívá pouze částečně, kdy většinu času, a to i společně s nezletilými dětmi účastníků, tráví u současného partnera v , adresa, , případně u svých rodičů. Žalobce pak tvrdil, že má k dispozici finanční prostředky, které mu budou poskytnuty jeho rodiči, bude mít tedy prostředky ve svém výlučném vlastnictví, nebudou součástí společného jmění účastníků a následně bude schopen s těmito finančními prostředky disponovat tak, aby vyplatil žalované příslušnou částku na vypořádání spoluvlastnického podílu.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila podáním ze dne , datum, doplněným dne , datum, , když uváděla, že dosud nebylo rozhodnuto o úpravě poměrů k společným nezletilým dětem. S žalobcem jsou stále manželé, nebylo tedy rozhodnuto o vypořádání SJM a úpravě práv bydlení a je toho názoru, že pro tyto skutečnosti nemůže být ve věci rozhodováno. Není možné tedy uhradit vypořádací podíl za nemovité věci, když finanční prostředky patří do SJM účastníků a zároveň nemůže ani jednomu z účastníků být poskytnut úvěr bez souhlasu druhého, přičemž by i tento spadal do SJM. Žalovaná si také nechala vypracovat znalecký posudek, který stanovil cenu rodinného domu bez pozemku ve výši 7 830 000 Kč. Účastníci nejsou schopni se shodnout na hodnotě nemovité věci v jejich podílovém spoluvlastnictví a žalovaná navrhovala vypracování znaleckého posudku na odstranění těchto rozporů.

3. Okresní soud v Olomouci rozhodl ve věci rozsudkem, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , když žalobu žalobce zamítl s odůvodněním, že žaloba byla podána v době nevhodné pro vypořádání. K odvolání žalobce pak Krajský soud v , adresa, – pobočka v Olomouci, usnesením, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, rozsudek Okresního soudu v Olomouci zrušil mimo výroku I., ve zbytku vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že zde nebyly důvody pro zamítnutí žaloby, a pokud jde o další řízení, uvedl: „Jiná varianta vypořádání podílového spoluvlastnictví, než přikázat nemovitost – budovu č. p. 553 rod. dům do výlučného vlastnictví žalobce nepřichází v úvahu, neboť budova nesdílí vlastnický režim pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , na němž se nachází; pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce. Obsahem spisu jsou znalecké posudky, které předložili sami účastníci. Posudek, který si nechala zpracovat žalovaná a zpracovatelem posudku je , právnická osoba, , neobsahuje doložku podle § 127a o. s. ř. a je dále nepoužitelný pro účely tohoto řízení, neboť částka 12 220 000 Kč je obvyklá cena stanovená za budovu č. p. , Anonymizováno, včetně pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který však není předmětem tohoto řízení, a tudíž ani ocenění. Znalecký posudek, který předložil žalobce a zpracoval jej znalec , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje povinnou doložku podle § 127a o. s. ř. a předmětem ocenění podle tohoto posudku je obvyklá cena rodinného domu č. p. , Anonymizováno, bez pozemku. Žalovaná vyjádřila nesouhlas s výslednou cenou, ke které znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl a navrhla vypracování revizního znaleckého posudku. Revizní znalecký posudek k návrhu žalované ke zjištění obvyklé ceny nemovitosti – rodinného domu je třeba provést. Zde je nutné při zadání posudku vymezit znalecký úkol tak, že obecná cena musí reflektovat skutečnost, že dům se nachází na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce a cena musí být tak nižší, než by byla v případě, že by šlo o dům na pozemku, jehož by byla žalovaná spoluvlastníkem (jednotný vlastnický režim pozemku a stavby). Jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný ze spoluvlastnického vztahu přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2903/2010).“4. Po rozhodnutí Krajského soudu pak bylo mezi účastníky nesporné, že došlo k odstěhování žalované z předmětné nemovité věci a došlo také k rozvodu manželství účastníků.

5. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, každý ve výši ideální ½ vzhledem k celku nemovitých věcí, a to budovy č. p. , Anonymizováno, (rod. dům) na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jak je vše zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , obec a , adresa, . Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce je na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jak je tento pozemek zapsán u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV číslo , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec a , adresa, . Na pozemku stojí stavba, shora uvedený dům. Z darovací smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , otec žalobce, jako dárce daroval žalovanému jako obdarovanému pozemek oddělený geometrickým plánem číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , potvrzený Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , dne 56. 2. 2008, kdy byl z pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2, v k. ú. , adresa, , který je předmětem daru.

6. Z dopisu zástupkyně žalobce žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato sdělovala žalované, že převzala právní zastoupení ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem, rozvodu manželství a vypořádání společného jmění manželů a podílového spoluvlastnictví. Ve věci vypořádání spoluvlastnictví navrhla, aby předmětné nemovitosti nabyl do výlučného vlastnictví žalobce a žalované že bude vyplacen vypořádací podíl z předmětného rodinného domu. Z dopisu zástupkyně žalobce žalované ze dne , datum, bylo prokázáno, že tato navrhovala vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že předmětná nemovitost připadne do výlučného vlastnictví žalobce a žalované bude vyplacena příslušná částka vypořádacího podílu. Uvedla, že žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek, když hodnota předmětných nemovitostí byla stanovena na částku 4 900 000 Kč, navrhoval tedy, že žalované bude vyplacena polovina této částky, 2 450 000 Kč. Z výzvy k úhradě a přepisu energií v předmětném domě ze dne , datum, bylo prokázáno, že zástupkyně žalobce vyzývala zástupce žalované k přepisu energií na osobu žalované. Z reakce zástupkyně žalobce na přípis ze dne , datum, pak bylo prokázáno, že zástupkyně žalobce zástupci žalované zasílala dopis dne , datum, , kdy opakovala, že žalobce má zájem o nabytí nemovitostí do výlučného vlastnictví, reagovala na znalecký posudek žalované, který podle žalobce v žádném případě neodpovídá skutečnosti, a uvedla, že žalobce je ochoten vyplatit žalované maximální částku ve výši 3 000 000 Kč.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, pak bylo prokázáno, že matka žalobce je vlastnicí bytové jednotky (bytu) číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vymezené v budově: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (bytový dům), na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (bytový dům) na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, který činí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, který činí rovněž , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jak je vše zapsáno na LV číslo , hodnota, (jednotka) a číslo , hodnota, (pozemky), pro katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

8. Z darovací smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jako dárci a žalovaným jako obdarovaným, ze dne , datum, , bylo prokázáno, že dárkyně číslo , hodnota, ) je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to bytové jednotky (bytu) číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vymezené v budově: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (bytový dům), na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (bytový dům) na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, který činí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, který činí rovněž , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jak je vše zapsáno na LV číslo , hodnota, (jednotka) a číslo , hodnota, (pozemky), pro katastrální území , adresa, , obec a , adresa, , účastníci dále prohlásili, že je vedeno u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , spisová značka, řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Dárce číslo , hodnota, ) se zavázal nemovitosti shora uvedené prodat a nabýt finanční prostředky z uvedeného prodeje nabýt do svého vlastnictví, když hodnota těchto nemovitostí se pohybuje v rozmezí 2 930 000 Kč – 3 448 000 Kč. Dárci dále společně prohlásili, že mají rovněž naspořené finanční prostředky, které společně s obdrženou kupní cenou obdrženou za nemovitosti darují obdarovanému, aby je mohl použít na vyplacení hodnoty vypořádacího podílu za nemovitosti žalované. Dárci se ve smlouvě zavázali, že společně a nerozdílně darují obdarovanému finanční prostředky ve výši odpovídající hodnotě vypořádacího podílu, který bude obdarovaný povinen vyplatit na vypořádání spoluvlastnického podílu žalované, jak bude tato hodnota určena pravomocným rozsudkem, obdarovaný dar přijímá.

9. Z prohlášení , jméno FO, , matky žalobce, a , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo prokázáno, že tito prohlásili dne , datum, , že poskytnou žalobci finanční prostředky na vypořádání z prodeje shora uvedeného bytu ve vlastnictví , jméno FO, a dále že poskytnou a darují žalobci další finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalované ze strany žalobce.

10. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že spoluvlastnictví účastníků vzniklo na základě toho, že manželka, v té době jeho přítelkyně, projevila zájem o podíl na nemovitosti, došlo k uzavření kupní smlouvy a asi rok poté se vzali. Žalobce se rozhodl k podání žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, protože po ukončení jejich soužití je mu žalovanou bráněno v užívání společného domu a žalovaná prohlašuje, že v domě bude bydlet ještě pět až deset let, nemá zájem na ničem se dohodnout. Nechal si vypracovat znalecký posudek, který byl vypracován v její prospěch oproti znaleckému posudku, který si nechal vypracovat žalobce. Navrhuje, aby nemovitost byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví a stanovena mu povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl. Dům má k dispozici dvě patra, 4 + KK, jak konstatoval i znalec, a dle znalce není možné nemovitost reálně rozdělit. To, že součástí kupní smlouvy nebude pozemek, byla pojistka pro to, aby o tento pozemek nepřišel, protože vedle bydlí rodiče. Finanční prostředky má zajištěny tak, že mu budou darovány ze strany jeho rodičů do jeho výlučného vlastnictví a tyto zaplatí žalované do jejího výlučného vlastnictví. V rámci jednání s žalovanou po jejich rozchodu v červenci 2020 začal navrhovat možnost vypořádání. Nechal si vypracovat znalecký posudek, a podle tohoto posudku navrhl žalované částku na vypořádání. Ze strany žalované to nebylo akceptováno. Asi po roce, s ohledem na stav na trhu nemovitostí, si nechal vypracovat doplněk znaleckého posudku, což také nebylo akceptováno. Byl vypracován další návrh na vypořádání, kde byla uvedena další částka, která také nebyla ze strany žalované akceptována. Žalovaná za to, že užívá celou nemovitost, žalobci nic nehradí. Součástí aktualizace znaleckého posudku bylo stanovení i výše obvyklého nájemného, které bylo stanoveno částkou 21 500 Kč. V první fázi chtěl po žalované, aby mu hradila polovinu tohoto nájemného, pak jí navrhoval, pokud mu umožní užívat dům a odstěhuje se ke svým rodičům, bude jí platit polovinu nájemného do doby, než dojde k vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce přestal od září 2021 platit energie, chtěl po žalované, aby mu ty peníze vracela, když od července 2021 navýšil platby výživného o tuto částku. Pojištění nemovitosti hradí žalobce. Pozemek získal od otce, byl oddělen od pozemku patřícímu otci a tento bezprostředně sousedí s dvorem rodičů, není nijak oddělen. Vztah žalované k rodičům žalobce od doby jejich rozchodu není dobrý, žalobce tvrdil, že je verbálně i fyzicky napadá. O tom, že se žalovaná chce stěhovat ke svým rodičům, ví žalobce od manžela její sestry, dále od žalované, která to uvedla v průběhu opatrovnického řízení, a dále se tuto skutečnost dozvěděl při zápisu dcery Emy do první třídy. Žalobce v současné době bydlí na adrese , adresa, v podnájmu se současnou partnerkou, a to od srpna 2020. Matka žalobce prodá byt ve svém výlučném vlastnictví, tyto prostředky mu daruje a žalobce z nich vyplatí žalovanou. Náklady spojené s bydlením domu vydělal, hradil je ze svého účtu. Nemají dosud s žalovanou upravené společné jmění manželů. Z vypořádání bude mít manželka dostatek peněz, aby si zajistila svoje bydlení.

11. Z výpovědi žalované jako účastnice řízení bylo prokázáno, že se s žalobcem, tehdy jejím přítelem, dohodli tak, že žalovaná získala podíl na domě, když zaplatila polovinu domu. Podíl na pozemku nezískala, tento získal žalobce darem, říkal, že je to pro něho pojistka, kdyby se stalo něco takového, jako v současné době. V domě bydlí po celou dobu, i poté, co ukončili společné soužití. V domě bydlí její dvě děti. Žalovaná nemá v dispozici finanční prostředky, aby vyplatila žalobce z domu. Spíše o dům zájem nemá, ale ještě to se žalobcem neřešila. Žalovaná tvrdila, že žalobce odnesl z domu polovinu všeho vybavení. Veškeré náklady spojené s užíváním domu hradí žalovaná, a to od listopadu minulého roku, pojištění nikdy nehradila.

12. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že je otcem žalobce a žalovaná je jeho snacha. Dům si postavili. Stavba začala v roce 2008 a manželství uzavřeli , datum, . V současné době, podle svědka, dům slouží jako noclehárna, žalovaná se tam jde s dětmi pouze vyspat, ráno je odvede do školy. Vzdálenost mezi domem svědka a domem účastníka je 3,5 metru. Mají k dispozici finanční prostředky na účtech, když náklady, které by nepokryl prodej domu, by neměly být vysoké. Po ukončení soužití účastníků jim žalovaná nadávala, jak špatně vychovali syna, v únoru 2021 došlo ke konfliktu, poškodila okenní síť a napadla manželku, které rozbila brýle. V současném období je nulová komunikace a dětem účastníků je zakázáno k nim vstupovat. Pozemek účastníků a pozemek svědka nejsou nějak odděleny, bylo to myšleno tak, že děti tam budou běžně chodit. Od dětí bylo svědkovi sděleno, že Ema nastupuje po prázdninách do jiné školy, než ve , adresa, a vnuk uváděl, že bude mít také jiné kamarády, z toho svědek usoudil, že se budou po prázdninách stěhovat. Svědkovi je známo, že žalobce žalované nabízel finanční prostředky na vypořádání. Má příjmy ze starobního důchodu a provozuje malou fotovoltaickou elektrárnu od roku 2010. Mezi pozemky účastníků a svědka nebyl živý plot. Svědek přímo neviděl, že by žalovaná z domu stěhovala nějaké věci. Jsou schopni poskytnout žalobci peníze nad ty, které získají z prodeje bytu do 1 000 000 Kč.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že je matkou žalobce, žalovaná je jeho snacha. Protože situace s bydlením v jejich domě a domě účastníků je neúnosná, dohodli se se žalobcem, že prodají byt a peníze mu darují, aby mohl vypořádat žalovanou. Žalovaná nerespektuje jejich soukromí, soužití není dobré. Když jsou děti účastníků u svědkyně, žalovaná si je zavolá, děti jsou z toho nervózní. Dělá naschvály. Společné užívání domu účastníků bylo ukončeno před dvěma lety. Svědkyně neví o tom, že by syn do domu chodil. Žalovaná v domě přespává, vždy přijede večer s dětmi a přespí tam. Když má syn děti v péči, žalovaná v domě není. Žalobce měl snahu několikrát se s žalovanou dohodnout, žalovaná se dohodnout nechce, vykřikuje, že tam bude ještě deset let. Pozemky nejsou odděleny. S vnoučaty se vídají jenom, když je má v péči syn. Žalovaná trvala na tom, že se má dohodnout se synem. Svědkyně slyšela od vnučky, že bude mít svůj pokojíček, že bude mít pejska, že se bude stěhovat k babičce na , Anonymizováno, , k rodičům žalované. Jsou schopni žalobci darovat peníze z prodeje bytu, byt je odhadnut přes 3 000 000 Kč a do 1 000 000 Kč jsou schopni poskytnout úspory. Částečně se mezi pozemky svědkyně a pozemkem syna nacházely živé ploty. Svědkyně neviděla, že by žalovaná z domu stěhovala nějaké věci.

14. Z potvrzení zástupců společností , Anonymizováno, , bez uvedení data, bylo zjištěno, že zástupkyně , jméno FO, potvrdila žalobci možnost financování záměru vyplacení bývalé ženy v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví. Co se týká výše úvěru zvažovala předložený posudek na dům a z něj vyplývající částku pro financování, tedy 3 000 000 Kč, bonitu pro tuto částku máme dostatečnou. Po předložení pravomocného rozsudku jsou schopni uhradit částku do 7 pracovních dnů.

15. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo zjištěno, že tento stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí ve výši 4 400 000 Kč. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stanovil tržní hodnotu předmětných nemovitostí 4 900 000 Kč.

16. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, stanovila obvyklou cenu rodinného domu částkou 7 830 000 Kč. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato stanovila hodnotu rodinného domu 11 180 000 Kč.

17. Z revizního znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, zpracovaného Znaleckým a oceňovacím institutem, s. r. o., znaleckou kanceláří, pak bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětné budovy v k. ú. , adresa, , včetně zohlednění omezení stavby bez pozemku v souladu s usnesením, činí 5 900 000 Kč. Úkolem znalecké kanceláře bylo stanovit obecnou cenu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (cenu stanovit bez tohoto pozemku s ohledem na to, že pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce, jak je tento dům a pozemek zapsán u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to ke dni vypracování znaleckého posudku, cena domu musí reflektovat skutečnost, že dům se nachází na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce a cena musí být nižší, než by byla v případě, že by šlo o dům na pozemku, kterého byla žalovaná spoluvlastníkem (jednotný vlastnický režim pozemku a stavby)). Nicméně znalecká kancelář uvedla, že s ohledem na to, co musí cena reflektovat dle uloženého úkolu znalecké kanceláři, musí být cena nižší, než by byla v případě, že by šlo o dům na pozemku, kterého by byla žalovaná spoluvlastníkem. Znalecký standard uvádí, že výše určená cena by se měla korigovat o cca 10-30 %. Tato srážka má za úkol zohlednit všechna omezení (příslušenství na pozemku jiného vlastníka, přístup přes pozemek jiného vlastníka, snížení poptávka po stavbách bez pozemku atd.). Uvedla tedy, že vyšší vypovídací schopnost má varianta stanovena podle ocenění dle zadání, to je cena 5 900 000 Kč. Dále se znalecká kancelář vyjadřovala ke znaleckému posudku, který podal znalecký ústav , právnická osoba, , ze dne , datum, . V prvé řadě znalecká kancelář uvedla, že znaleckým úkolem bylo určit obvyklou cenu včetně pozemku, což je rozdílný úkol než v případě znaleckého úkolu pro znaleckou kancelář. Pokud jde o rozdělení ceny na cenu stavby a pozemku, je provedeno až v bodě 6, kde však není zřejmé, z čeho zpracovatel při rozdělení vycházel. Lze předpokládat, že cenu pozemku určil ve výši ceny zjištěné dle předpisu, kterou odečetl z obvyklé ceny stavby včetně pozemku. Jedná se však o nestandartní postup bez jakéhokoli doprovodného komentáře. Cena stavby bez pozemku byla určena nad rozmezím, ve kterém se pravděpodobně obvyklá cena pohybuje, a to obtížně přezkoumatelným a nestandartním způsobem. Ve vztahu ke znaleckému posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, pak znalecká kancelář uvedla, že oceněna byla pouze stavba bez pozemku. Přes to, že znalec uvedl, že bude použito v posudku pouze oceňovací metody porovnávací hodnotou, následně je provedeno ocenění nákladovým způsobem dle THU. Pro tu je zásadní velikost obestavěného prostoru, kterým však byl znalcem vypočten asi o 16 % menší, než je v daném případě. Jím uváděné rozměry neodpovídají rozměrům stavby. Tato chyba má významný vliv na věcnou hodnotu. Při srovnávacím způsobu ocenění znalec přímo při analýze dat snižoval u jednotlivých vzorků jejich vstupní cenu o skutečnost, že se jedná o ocenění stavby bez pozemku. Jedná se o nestandartní postup, který je obtížně překontrolovatelný. Tato metoda nezohledňuje výměry pozemků srovnávaných nemovitostí. Pro srovnávací způsob ocenění byly použity pouze nabídky z realitní inzerce. Dále se znalecká kancelář vyjadřovala k jednotlivým vzorkům a jejich hodnotě. Závěrem konstatovala, že výsledná tržní hodnota ve výši 4 900 000 Kč se ke dni vypracování znaleckého posudku pohybovala v rozmezí, ve kterém se pravděpodobně obvyklá cena pohybovala. Nicméně opětovně upozorňovala na metodiku znaleckých standardů, dle které by neměla být srážka za obtížnější obchodovatelnost a přístup zohledněna.

18. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky domu shora uvedeného, a to v rozsahu každý jednou polovinou. Pozemek, na kterém je dům postaven, je ve výlučném vlastnictví žalobce. Z výpovědi svědků, rodičů žalobce, z předložené darovací smlouvy ze dne , datum, pak bylo prokázáno, že rodiče žalobce se rozhodli žalobci darovat ušetřené finanční prostředky s tím, že matka žalobce se dále rozhodla prodat byt, který je v jejím výlučném vlastnictví a peníze, které získá z prodeje bytu také darovat žalobci, aby mohl tyto finanční prostředky využít na vyplacení vypořádacího podílu žalované při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému domu. V době rozhodování soudu se žalovaná odstěhovala z předmětné nemovité věci a manželství účastníků bylo rozvedeno. Z revizního znaleckého posudku pak byla zjištěna hodnota nemovitostí, které byly předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví.

19. Podle § 1140 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

20. Podle § 1140 odst. 2, o. z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

21. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

22. Pokud jde o právní hodnocení, mezi účastníky zůstalo po rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci, sporné to, v jaké výši má být vypořádán spoluvlastnický podíl žalované k předmětné budově č. p. 535 stojící na pozemku p. č. 734/2, který je však ve vlastnictví výlučně žalobce. Soud vycházel ze závazného stanoviska krajského soudu a zadal vypracování revizního znaleckého posudku, který stanovil přiměřenou náhradu za spoluvlastnický podíl. Znalecký posudek byl dle názoru soudu vypracován v souladu se zadaným znaleckým úkolem a znalecká kancelář podrobně vysvětlila, jak k výši hodnoty budovy dospěla. Vyjádřila se také k závěrům znaleckých posudků, které v řízení předložili účastníci. Odůvodnění závěrů znalecké kanceláře je logicky vyústěním provedených zkoumání, porovnávání a místního šetření.

23. NS ČR v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2903/2010 ze dne 30. 8. 2011 v právní větě uvedl: “Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví: přiměřená náhrada za spoluvlastnický podíl a jeho ocenění. Přiměřenou náhradu za spoluvlastnický podíl je nutno chápat jako hodnotový ekvivalent, vyjádřený v penězích, ekvivalent, umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jaká byla představována podílem spoluvlastníka, jenž byl přisouzen ostatním spoluvlastníkům. Základem pro stanovení přiměřené náhrady za nemovitosti (nicméně obdobný závěr je třeba vztáhnout i k věcem movitým) je její obecná cena obvyklá v daném místě v době rozhodování s tím, že tuto náhradu soud určí odpovídajícím podílem z ceny celé věci, nikoliv cenou, za kterou by bylo možno prodat spoluvlastnický podíl. Při stanovení přiměřené náhrady se přihlíží především k cenám, za něž by byly v daném místě a čase v souladu s nabídkou a poptávkou prodány nemovitosti obdobných kvalit, a náhrada tak musí vyjadřovat cenu závislou nejenom na konstrukci a vybavení, ale i na poptávce a nabídce v daném místě a čase. Existence podílového spoluvlastnictví pak není sama o sobě důvodem, pro který by měla být obecná cena nemovitosti stanovená pro účely vypořádání spoluvlastnictví snížena. Má-li být účastníku vylučovanému ze spoluvlastnictví poskytnuta přiměřená náhrada, odpovídající majetkové újmě, která mu nastane v důsledku zániku podílového spoluvlastnictví, je třeba vzít v úvahu všechny významné okolnosti, které mají vliv na stanovení obvyklé ceny, která je i cenou „tržní“. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu, stojícím na pozemku, jehož výlučným vlastníkem je jen jeden ze spoluvlastníků, případně k domu, ke kterému je přístup přes pozemek jen jednoho spoluvlastníka, musí soud k uvedeným skutečnostem snižujícím celkovou cenu domu přihlédnout a zohlednit je při stanovení výše náhrady za vyloučení ze spoluvlastnictví. Jestliže se na pozemcích v podílovém spoluvlastnictví nacházejí stavby ve výlučném vlastnictví jednoho z podílových spoluvlastníků, nepochybuje dovolací soud o správnosti závěrů znaleckého posudku potud, že tato okolnost může ovlivňovat obecnou (tržní) cenu pozemků. Na výši kupní ceny za pozemky může mít nepochybně vliv posouzení, zda se jedná o pozemky zastavěné či nezastavěné.“ Soud tedy dospěl k závěru, že je nutno vycházet z ceny stanovené znaleckou kanceláří ve znaleckém posudku, ve kterém znalecká kancelář zohlednila omezení stavby bez pozemku v souladu se zadáním ze strany soudu. Soud proto po zrušení podílového spoluvlastnictví stanovil žalobci povinnost zaplatit žalované na úplné vypořádání spoluvlastnického podílu částku 2 950 000 Kč. Solventnost žalobce byla také dle názoru soudu v řízení prokázána, jednak předloženým potvrzením společnosti Partners a také sdělením a výpovědí rodičů žalobce, že jsou připraveni žalobci poskytnout finanční prostředky na vypořádání. Soud tedy stanovil povinnost vyplatit žalobci vypořádací podíl ve lhůtě 2 měsíců, která je dle názoru přiměřená částce k vypořádání.

24. Není dle názoru soudu důvodný odkaz žalované na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 346/2020, ze dne 30. 1. 2001, který měl v odůvodnění uvést: “Požadavku spravedlnosti odpovídá, aby soud vycházel z obvyklé nesnížené ceny, neboť jen tak se žalovanému v rámci jeho podílu dostane ekvivalentní náhrady toho, co žalobci přikázáním nemovitostí do jejich vlastnictví získávají.“ V tomto rozhodnutí bylo ze strany Nejvyššího soudu v právní větě vymezen pojem přiměřená náhrada. Šlo však o případ, kdy mělo být posuzováno, zda má být přiměřená náhrada stanovena jako cena zjištěná anebo cena závislá nejen na konstrukci vybavení, velikosti a stáří stavby, ale i na zájmu o ni, to je na poptávce a nabídce v daném místě a čase. Musí jít tedy o náhradu, která by představovala cenu, za níž by bylo možno věc prodat. Proto nemělo dojít ke snížení ceny, ale bylo řečeno, že soud má vycházet z obvyklé nesnížené ceny. V daném případě také šlo o to, že zde nebylo rozdílné vlastnictví předmětu ve spoluvlastnictví a například pozemku, ale šlo o nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků, a to i pozemků. V daném případě je však přiměřená náhradu musí odpovídat té skutečnosti, že je zde rozdílné vlastnictví budovy a rozdílné vlastnictví pozemku.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn tím, že vypořádání předmětného podílového spoluvlastnictví bylo v zájmu obou účastníků řízení. Strany nebyly schopny se shodnout na výši vypořádacího podílu, a pokud žalovaná navrhovala původně zamítnutí žaloby, z toho důvodu, že šlo o vypořádání v době nevhodné, využila svého práva, které vyplývá z ustanovení občanského zákoníku a tuto skutečnost nelze tedy klást k tíži žalované při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se také opírá o rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který v nálezu sp. zn. II ÚS 572/19, ze dne 12. 12. 2019 v právní větě uvedl: “Rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.“ Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. O náhradě nákladů řízení státu pak bylo rozhodnut v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když stát má právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku sporu. V daném řízení žalovaná zaplatila zálohu na znalecký posudek a ze strany žalobce bude tedy povinnost zaplatit zbytek náhrady nákladů řízení státu, když žalovaná zaplatila zálohu ve výši 12 000 Kč a celkové náklady řízení činily 18 128,57 Kč.