20 C 120/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B, 779 00 Olomouc pro 371 168,96 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby žalovaní 1) a 2) byli povinni zaplatit žalobkyni částku 371 168,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 371 168,96 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů řízení částku 371 944,32 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 1) a 2), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2024 domáhala zaplacení částky 371 168,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně do doby jeho úmrtí v roce 1987 žila jako družka s otcem žalované 1), jméno FO. I z tohoto důvodu považovala oba žalované manžele za součást své rodiny. jméno FO učinil dne 9. 4. 1987 pořízení ohledně části jeho majetku, kde výslovně potvrdil, že na koupi chaty s pozemkem v adresa, vlastnicky evidované pro jeho osobu, se podíleli se žalobkyní každý jednou polovinou a vyjádřil přání, aby v případném dědickém řízení chata s pozemkem byly převedeny na žalobkyni bez náhrady. Žalovaná 1) přání svého otce nevyhověla, a žalobkyně od ní po skončení dědického řízení chatu s pozemkem odkoupila kupní smlouvou ze dne 3. 5. 1988 za 49 617 Kč, které jí vyplatila. Tuto chatu s pozemkem o cca 30 let později žalobkyně ve snaze ještě za života uspořádat její majetkové poměry hodlala žalovaným darovat, což uskutečnila smlouvou ze dne 4. 10. 2017 podepsanou v adresa. Tuto smlouvu uzavírala žalobkyně se žalovanými v době, kdy nejenom byla stále pod silným vlivem pro ni trýznivé události v podobě úmrtí jejího syna, jméno FO, dne 10. 9. 2017, ale i pod vlivem léků. Žalobkyně považovala ještě delší dobu po uzavření převodní smlouvy žalované za svou rodinu a plně jim důvěřovala. Důvěřovala jim i v tom, že jí k podpisu na modřanské poště dne 4. 10. 2017 předložili darovací smlouvu, jak byli dohodnuti, a nikoliv smlouvu kupní, kterou nevědomky podepsala, a to dokonce spolu s dokladem o převzetí kupní ceny (100 000 Kč), která jí nikdy nebyla vyplacena. O existenci dokladu o údajném převzetí kupní ceny se žalobkyně dozvěděla až v průběhu řízení č. j. spisová značka vedeného u Okresního soudu pro Prahu-východ, kde prohlásila, že se ze strany žalovaných jednalo o podvod, protože tuto listinu ji k podpisu žalovaní podstrčili, s jejím obsahem ji předem ani následně neseznámili. K žádnému předání jakékoliv částky ze strany žalovaných žalobkyni jako kupní ceny samozřejmě nedošlo. Podstatnou náležitostí převodní smlouvy ze dne 4. 10. 2017 se mělo stát věcné břemeno doživotního bezplatného užívání převáděných nemovitostí pro žalobkyni. K tomu však nedošlo, protože žalobkyně poté, co na přepážce pošty zjistila, že v předložené smlouvě takové ustanovení chybí, cítila silné zklamání a rozrušení, přestala být orientovaná v čase i místě, a i když se po chvíli zotavila, nakonec podlehla psychickému nátlaku žalovaných a uvěřila jim v tom, že stačí příslušný údaj dopsat do textu smlouvy a oni pak „věcné břemeno zařídí“. Rukou žalobkyně dopsaný a žalovanými parafovaný text na straně třetí smlouvy jako bod „7.“ ale měl ve skutečnosti za následek jen obligační závazek žalovaných umožnit žalobkyni doživotní bezplatné užívání převáděných nemovitostí. Ani tento závazek ovšem žalovaní nedodrželi, ačkoliv o jeho platnosti a neměnnosti žalobkyni opakovaně ujišťovali, neboť přípisem ze dne 18. 5. 2023 ji vyzvali k vyklizení chaty v termínu do 30. 7. 2023 z důvodu jejího prodeje. Zejména tímto chováním ze dne 18. 5. 2023 žalovaní žalobkyni ublížili úmyslně jednáním v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně proto, jakož i z důvodu podvodu na ní spáchaného při uzavření převodní smlouvy (podstrčení kupní smlouvy na místo smlouvy darovací, aniž by v tu dobu věděla o podvodu s jejím podpisem na dokladu o převzetí kupní ceny), od převodní smlouvy ze dne 4. 10. 2017 pro jednání žalovaných přípisy ze dne ze dne 10. 7. 2023 odstoupila a požadovala navrácení převedených nemovitostí. Dne 4. 10. 2017 žalobkyně žalovaným darovala nejenom nemovitosti, ale při té příležitosti a pak i následně zejména finanční částky: a) 138 771,20 Kč poukázanou na účet Anonymizováno (Jméno žalované B) dne 4. 10. 2017; b) 172 397,96 Kč poukázanou na účet Anonymizováno (Jméno žalované B) dne 4. 10. 2017; c) 50 000 Kč poukázanou na účet Anonymizováno (Jméno žalované A) dne 10. 11.2017; d) 10 000 Kč poukázanou na účet Anonymizováno (Jméno žalované A) dne 13. 12.2018; to je celkem 371 168,96 Kč. Žalobkyně odstoupila od výše uvedených darovacích smluv přípisy ze dne 20. 2. 2024 z důvodu jednání žalovaných vůči žalobkyni ze dne 18. 5. 2023 (požadavek na vyklizení chaty do dne 30. 7. 2023), jakož i z důvodu pokračování v takovém jednání v podobě přípisů žalovaných žalobkyni ze dne 19. 7. 2023 a 1. 8. 2023 a lživých a žalobkyni ubližujících výroků při soudním roku konaném u Okresního soudu pro Prahu východ dne 19. 2. 2024 ve věci č. j. spisová značka prostřednictvím právního zástupce žalovaných, považujíc takové zjevně nevděčné jednání žalovaných za protiprávní, zneužívající omylu na její straně, podstatně porušující ujednání žalobkyně a žalovaných (doživotní a bezplatné užívání nemovitostí) a za hrubě rozporné s dobrými mravy a vědomě a záměrně jí ubližující. Vyzvala je současně ke vrácení částky v celkové výši 371 168,96 Kč na účet č. č. účtu, a to nejpozději do dne 27. 2. 2024. Nebylo pro žalobkyni překvapením, že to žalovaní přípisem jejich právního zástupce ze dne 28. 2. 2024 odmítli.

2. Žalovaní 1) a 2) se k podané žalobě vyjádřili tak, že nárok uplatněný žalobou ani z části neuznávají a mají jej za zcela nedůvodný. Předně žalovaní namítají, že s žalobkyní neuzavřeli žádnou darovací smlouvu, pokud žalobkyně v žalobě tvrdí, že s žalovanými uzavřela nějakou darovací smlouvu, pak je takové tvrzení zcela nepravdivé. Vzhledem k tomu, že žalovaní od žalobkyně nepřijali žádný dar, nemůže tak žalobkyně požadovat vrácení daru. Žalovaní dále uvedli, že je pravdou, že je v období Vánoc roku 2016 oslovila žalobkyně s tím, že si chce uspořádat své majetkové vztahy, kdy se jich dotázala, zda by měli zájem o její byt či předmětné nemovitosti v k. ú. adresa. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1) měla k nemovitostem v k. ú. adresa vztah, rozhodli se žalovaní pro tyto nemovitosti. Žalobkyně jim tak nabídla, že jim tyto nemovitosti prodá za kupní cenu ve výši 100 000 Kč, kdy s tímto žalovaní souhlasili. Žádné další podmínky převodu vlastnického práva nebyly mezi stranami dohodnuty, předjednány a ani ze strany žalovaných slibovány. Mezi stranami následně došlo k dohodě, že žalovaní zajistí vypracování kupní smlouvy, což žalovaní učinili, kdy si nechali vypracovat kupní smlouvu v podobě tištěného textu kupní smlouvy ze dne 4. 10. 2017. Dne 4. 10. 2017 žalovaní společně s jejich zetěm tituly před jménem jméno FO přijeli po předchozí dohodě za žalobkyní do místa jejího bydliště. Tam žalovaní předali vypracovaná vyhotovení kupní smlouvy žalobkyni, která si ji přečetla a zkontrolovala. Když prohlásila, že je smlouva v pořádku, předal žalobkyni žalovaný 2) kupní cenu v dohodnuté výši 100 000 Kč v hotovosti, kdy tyto peníze žalobkyně přijala. Převzetí předmětné částky žalobkyně následně potvrdila v písemném potvrzení o převzetí kupní ceny, kdy podpis na této listině byl (na její vlastní přání) následně na poště úředně ověřen. Následně se všichni zúčastnění, tedy žalobkyně, žalovaní a pan tituly před jménem jméno FO, přesunuli na poštu, kterou vybrala žalobkyně s ohledem na to, že bydlela a bydlí v Praze a vyzná se tam. Tam došlo k ověření podpisů na předmětné kupní smlouvě. Při ověření podpisů, stejně jako po celý předmětný den, nedošlo mezi žalovanými a žalobkyní k žádné rozepři, žalobkyně podepsala předmětnou smlouvu naprosto dobrovolně. Žalobkyně sama potvrzuje, že si kupní smlouvu podrobně studovala, kdy uvádí, že jí v této smlouvě chybí zajištění užívání (byť to nebylo sjednáno), a to ještě na předmětné poště před ověřením podpisu. Těžko si tak lze představit, že by si žalobkyně nevšimla, že se jedná o kupní smlouvu namísto darovací a že je v ní závazek žalovaných k zaplacení kupní ceny. Stejně tak si lze jen těžko představit, že by si žalobkyně nevšimla, že podepisuje potvrzení o převzetí finančních prostředků, které obsahově a graficky již na první pohled vypadá zcela odlišně od předmětné kupní smlouvy. Taková tvrzení žalobkyně jsou zcela nepravdivá, s výhradou, že jí ve smlouvě chybí zajištění užívání, přišla až téhož dne po obědě. Nadto o sobě žalobkyně vždy prohlašovala a prohlašuje to do dnešního dne, že by nikdy nepodepsala něco, co si několikrát nepřečte a nezkontroluje. Po úředním ověření podpisů na předmětné smlouvě žalobkyně „pozvala“ žalované a jejich zetě na oběd do restaurace, kterou sama vybrala, byť nakonec útratu zaplatil zeť žalovaných pan tituly před jménem jméno FO. Po tomto obědě šli všichni zúčastnění znovu k žalobkyni domů, kde se žalobkyně zmínila o tom, že by chtěla mít v předmětné kupní smlouvě ještě napsáno, že ji nechají žalovaní nemovitosti užívat. Žalovaní tomuto požadavku vyhověli, kdy s žalobkyní ještě v danou dobu vycházeli a neviděli žádný důvod, proč by jí měli bránit. Po převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem žalovaným předala žalobkyně veškerou související dokumentaci. Do té doby ovšem mezi žalobkyní a žalovanými o budoucím užívání předmětných nemovitostí nebylo jednáno, tedy žalobkyně do té doby po žalovaných nepožadovala zřízení věcného břemene ani obligačního vztahu. Žalobkyně a žalovaní mezi sebou měli dobré vztahy až cca do prosince 2018, kdy se žalovaná 1) snažila žalobkyni vysvětlit, že žalobkyně nemůže k žalovaným přijet na vánoční návštěvu, a to z důvodu, že žalovaný 2) je po operaci, sám potřebuje značnou péči žalované 1) a žalovaná 1) by tak nebyla schopna pro žalobkyni nachystat takový komfort, jaký žalobkyně očekávala a vyžadovala. Od té doby se žalobkyně s žalovanými přestala konstruktivně bavit, dokonce jim postupem času začala vykat. Žalovaní se také prostřednictvím snachy žalované 1) dozvěděli, že požadavky žalobkyně, které vznáší proti žalovaným v různých soudních řízeních, mohou souviset s návratem vnuka žalobkyně ze Švýcarska a jeho rozčarováním nad tím, že žalobkyně prodala předmětné nemovitosti žalovanými a nikoliv jemu. Žalobkyně se následně po žalovaných domáhala zřízení věcného břemene doživotního užívání před Okresním soudem Praha – východ ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka, ve kterém nakonec po sdělení předběžného názoru odvolacího soudu vzala podanou žalobu v celém rozsahu zpět, nicméně v tomto řízení nerozporovala, že s žalovanými uzavřela kupní smlouvu, tuto smlouvu považovala za platně uzavřenou. Následně podala žalobkyně proti žalovaným žalobu u Okresního soudu adresa – východ ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka, kde nyní nově tvrdí, že jí měla být podstrčena k podpisu kupní smlouva namísto darovací a taktéž potvrzení o úhradě kupní ceny, stejně tak se nyní snaží vytvořit dojem, že kupní smlouvu uzavřela pod údajným nátlakem, v omylu a v době, kdy byla ovlivněna léky. Je zřejmé, že ve druhém řízení používá žalobkyně zcela opačná tvrzení proti řízení prvnímu. Dle názoru žalovaných je to s ohledem na závažná obvinění a dehonestování žalovaných právě žalobkyně, kdo jedná v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalobkyně tvrdí, že ji žalovaní vyzvali k vyklizení předmětných nemovitých věcí, pak to bylo z důvodu jejich velmi špatného technického stavu, což ostatně bylo žalobkyni velmi dobře známo, neboť tyto nemovité věci rekreačně občasně užívala. Žalovaní jako vlastníci předmětných nemovitých věcí nechtěli nést případnou odpovědnost za újmu, která by mohla vzniknout na majetku, zdraví či životě v důsledku dlouhodobě nevhodného technického stavu budovy – zatékání do střechy, vlhnutí zdiva, netěsnosti dveří a oken apod. Žalovaní již s ohledem na jejich zdravotní stav a věk nejsou schopni rekonstrukci provést svépomocí, nemají ani dostatek finančních prostředků pro zajištění rekonstrukce třetím subjektem. Dle názoru žalovaných nemohou být nuceni pasivně přihlížet degradaci jejich majetku až do jeho úplného zničení a způsobení újmy třetí osobě. Žalovaní taktéž potřebovali a potřebují finanční prostředky, aby mohli podpořit jejich onkologicky nemocnou dceru. To však žalobkyně odmítá pochopit. Byť žalovaní s žalobkyní neuzavřeli žádnou darovací smlouvu, kdy tvrzení o uzavření darovacích smluv je pouze účelovým tvrzením žalobkyně pro potřeby vedení soudního řízení, žalovaní namítají, že se ani nedopustili žádného jednání, pro které by bylo hypoteticky možné požadovat vrácení daru pro nevděk. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu nelze za takové jednání považovat jakékoliv jednání, které se dárci nelíbí, nýbrž musí být naplněna dostatečně velká intenzita amorálnosti takového jednání, které by muselo způsobit objektivně újmu na straně dárce. Újma by musela vzniknout objektivně, nikoliv pouze subjektivním pocitem dárce. K ničemu takovému nedošlo, byť ani nedošlo k uzavření žádné darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými. Žalovaní dále doplnili, že uvedené finanční prostředky žalobkyně darovala rodinám dcer žalovaných, tedy dcerám žalovaných – jméno FO a jméno FO, jejich manželům tituly před jménem jméno FO a jméno FO a jejich dětem. Žalobkyně se takto výslovně vyjádřila již dne 4. 10. 2017 krátce po uzavření předmětné kupní smlouvy, kdy při návštěvě pobočky právnická osoba. oznámila žalovaným a tituly před jménem jméno FO, že dcerám žalovaných, jejich manželům právnická osoba zašle finanční prostředky „na přilepšenou“, což bylo ze strany obdarovaných akceptováno, jakmile se k nim toto sdělení dostalo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla schopna zajistit na místě samém pouze bankovní spojení na žalovaného 2), zaslala finanční prostředky na jeho účet, tedy částky 138 771,20 Kč a 172 397,96 Kč a pověřila jej, aby finanční prostředky předal obdarovaným a ti si je rozdělili. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla k účtu č. účtu dispoziční právo, krátce poté si část ve výši 50 000 Kč převedla na svůj účet. Zbylou část předmětných prostředků žalovaní předali obdarovaným. Žalovaní považují tvrzení žalobkyně, že s nimi měla uzavřít tvrzené darovací smlouvy, za zcela nepravdivé a účelové, kdy žalobkyně nebyla ochotna žalovaným darovat ani nemovitosti v k. ú. adresa, trvala na tom, aby jí za jejich převod vyplatili kupní cenu ve výši 100 000 Kč, což žalovaní učinili, jak již bylo dříve tvrzeno. Je tak absurdní představa, že za takového stavu by žalobkyně žalovaným darovala tvrzený objem finančních prostředků, žalobkyně jim žádné finanční prostředky darovat nechtěla. Pro případ posouzení žalobního nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalovaná vznesli z procesní opatrnosti námitku promlčení.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, že dne 4. 10. 2017 přišly na účet žalovaného 2) jméno FO, č. účtu: č. účtu částky 138 771,20 Kč a 172 397,96 Kč. Dne 10. 11. 2017 přišla na účet vedený na jméno žalované 1) č. účtu: č. účtu částka 50 000 Kč a dne 13. 12. 2018 přišla na tento účet částka 10 000 Kč.

5. Z kupní smlouvy ze dne 4. 10. 2017, že žalobkyně jako prodávající a žalovaní jako kupující uzavřeli dne 4. 10. 2017 kupní smlouvu, na základě které převedla žalobkyně do vlastnictví žalovaných nemovitosti, a to pozemek p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba – budova s číslem evidenčním Anonymizováno, stavba pro rodinnou rekreaci, pozemek p. č. Anonymizováno/1, ostatní plocha a pozemek p. č. Anonymizováno plocha v k. ú. adresa, obci adresa, jak je zapsáno na LV č. hodnota, a žalovaní se zavázali zaplatit žalobkyni kupní cenu ve výši 100 000 Kč. V čl. 3 odst. 7 kupní smlouvy je rukou dopsáno, že kupující se zavazují umožnit doživotní užívání výše uvedených nemovitostí prodávající jméno FO. Podpisy na kupní smlouvě jsou úředně ověřeny.

6. Z potvrzení o úhradě finanční částky v hotovosti ze dne 4. 10. 2017, že žalobkyně potvrdila svým úředně ověřeným podpisem, že dne 4. 10. 2017 byla ze strany žalovaných uhrazena částka 100 000 Kč na úhradu koupě předmětných nemovitostí.

7. Z plné moci ze dne 19. 7. 2018, že žalovaní udělili dne 19. 7. 2018 žalobkyni plnou moc, aby je zastupovala zejména při jednáních s Policií ČR a pojišťovnami v souvislosti s užíváním nemovitostí v k. ú. adresa, když žalobkyně je dle kupní smlouvy ze dne 4. 10. 2017 doživotním uživatelem výše popsaných nemovitostí.

8. Z nedatovaného dopisu žalované žalobkyni, že žalovaná píše žalobkyni, že si neumí zpracovat její chování k nim, žalobkyni nikdo z chaty nevyhazuje a tak, jak je ta kupní smlouva žalobkyní dopsaná, to platí. Celých 40 let chatu užívala žalobkyně a její praví vnuci, tak ať ji užívá dál, nikdo ji nevyhazuje a žalovaná ani nemá v úmyslu chatu prodávat. Platí to tak, že chatu bude žalobkyně užívat do konce života. Žalovaná cítí z dopisu žalobkyně, že jí někdo pomáhá dělat tyto kroky proti žalovaným.

9. Z dopisu ze dne 9. 8. 2021, že žalovaní píší žalobkyni dopis, kde zmiňují, že pokud jde o její žádost podepsat dohodu o zřízení věcného břemene užívání, tak nemají jediný důvod ji podepsat. Odkazují žalobkyni na kupní smlouvu, která je ze strany žalovaných beze zbytku plněna. Rukou žalobkyně je tam dopsána věta, kde má doživotní užívání chaty. Takto to žalobkyně chtěla a žalovaní to respektují. Žalobkyni toto právo nikdo nebere. Navíc má zplnomocnění jednat s institucemi, pokud se něco s chatou bude dít. Pokud chce žalobkyně podat žalobu, tak je to její právo, žalovaní mají svědomí čisté a svůj závazek vůči žalobkyni plní.

10. Z dopisu ze dne 18. 5. 2023, že žalovaní dopisem ze dne 18. 5. 2023 oznámili žalobkyni, že prodávají chatu a přilehlé pozemky v adresa, proto žalobkyni žádají o vyklizení jejích osobních věcí do 30. 7. 2023.

11. Z odstoupení od kupní smlouvy, že žalobkyně dopisem ze dne 10. 7. 2023 adresovaném oběma žalovaným odvolala své jednání ze dne 4. 10. 2017 spočívající v převodu vlastnického práva k chatě pro projevený nevděk žalovaných spočívající zejména v jasně formulovaném rozhodnutí zbavit žalobkyni možnosti užívání chaty. Žalobkyně v dopise dále uvádí, že právním jednáním označeným jako kupní smlouva ze dne 4. 10. 2017 převedla vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na LV č. hodnota v k. ú. adresa žalovaným. K tomuto jednání přistoupila jako ke způsobu rozdělení svého majetku za života. Podstatnou součástí smlouvy o převodu vlastnictví k chatě byl zejména závazek žalovaných umožnit žalobkyní doživotní a bezplatné užívání chaty a zřízení věcného břemene této dohodě odpovídající. Chatu žalobkyně užívá dosud a má nadále zájem ve výkonu tohoto práva pokračovat. Žalovaní svůj závazek ke zřízení věcného břemene nesplnili, dne 18. 5. 2023 navíc žalobkyni adresovali písemnou výzvu k vyklizení chaty do 30. 7. 2023 z důvodu jejího zamýšleného prodeje. Takové jednání považuje žalobkyně za protiprávní zneužívající omylu na její straně podstatně porušující ujednání žalobkyně a žalovaných, hrubě rozporné s dobrými mravy a vědomě a záměrně jí ubližující. Žalobkyně odmítá vyklidit chatu a zříci se jejího doživotního a bezplatného užívání a namítá neplatnost smlouvy ze dne 4. 10. 2017 z důvodu lstivého omylu vyvolaného žalovanými.

12. Z inzerce a z e-mailu ze dne 18. 7. 2023, že žalovaní inzerovali prodej předmětných nemovitostí v k. ú. adresa na serveru www.Anonymizováno.cz a že právní zástupce žalobkyně emailem ze dne 18. 7. 2023 sdělil realitní kanceláři, že žalovaní nejsou oprávnění k prodeji inzerovaných nemovitostí z důvodu probíhajícího soudního sporu u Okresního soudu adresa - východ o určení vlastnického práva.

13. Z výpisu z majetkového účtu, z pokynů na jednorázový prodej cenných papírů, z výpisu z účtu u právnická osoba a z pokladních dokladů, že žalobkyně měla u právnická osoba cenné papíry v hodnotě 311 167,17 Kč, kdy tyto cenné papíry prodala a peníze z nich utržené převedla dne 6. 10. 2017 v částkách 172 397,76 Kč a 138 771,20 Kč na účet žalovaného 2), dne 10. 11. 2017 převedla na účet žalované 1) částku 50 000 Kč a dne 13. 12. 2018 částku 10 000 Kč s tím, že pod podpis uvedla: „hezké vánoce mamka.“ 14. Z odstoupení od darovací smlouvy, že žalobkyně dopisem ze dne 20. 2. 2024 odstoupila od darovací smlouvy, na základě které žalovaným darovala finanční částku 371 168,96 Kč a požádala o její vrácení do 27. 2. 2024 z důvodu, že žalovaní nesplnili jejich ústní závazek ke zřízení věcného břemene. Dne 18. 5. 2023 navíc žalobkyní adresovali písemnou výzvu k vyklizení chaty v k. ú. adresa do 30. 7. 2023 z důvodu jejího zamýšleného prodeje, ačkoliv ji po dni 4. 10. 2017 opakovaně ústně a písemně ujišťovali o tom, že na jejím oprávnění doživotního výlučného užívání chaty se nic nezměnilo a nezmění. Při ústním jednání konaném u Okresního soudu pro Prahu východ dne 19. 2. 2024 ve věci č. j. spisová značka pak prostřednictvím jejich právního zástupce v jejich lživých a žalobkyni ubližujících výrocích pokračovali, navazujíce tím na jejich přípisy ze dne 19. 7. 2023 a 1. 8. 2023. Takové zjevně nevděčné jednání považuje žalobkyně za protiprávní, zneužívající omylu na její straně, podstatně porušující ujednání žalobkyně a žalovaných, hrubě rozporné s dobrými mravy a vědomě a záměrně jí ubližující.

15. Z dopisu ze dne 28. 2. 2024, že žalovaní reagovali na dopis žalobkyně ze dne 20. 2. 2024 dopisem ze dne 28. 2. 2024 tak, že požadavek žalobkyně je třeba odmítnout. Žalovaní nikdy žalobkyni neslíbili zřídit v její prospěch na předmětných nemovitých věcech žádnou služebnost. Žalovaní popírají, že by učinili jakékoliv lživé či ubližující výroky vůči žalobkyni. Dále popírají, že by se dopustili jakéhokoli nevděčného jednání vůči žalobkyni, stejně tak, že by zneužili jejího omylu či jednali jakkoliv jinak v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyní uváděné darovací smlouvy žalovaní s žalobkyní neuzavřeli.

16. Z žaloby ze dne 10. 1. 2022, že žalobou ze dne 10. 1. 2022 doručenou Okresnímu soudu adresa – východ dne 11. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaných zřízení věcného břemene – služebnosti doživotního užívání nemovitostí v k. ú. adresa s odůvodněním, že dne 4. 10. 2017 uzavřela se žalovanými kupní smlouvu, na základě které prodala žalovaným nemovitosti v katastrálním území adresa. Žalovaní dne 10. 10. 2017 předložili katastrálnímu úřadu návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Kupní smlouva byla podepsána žalobkyní a oběma žalovanými a podpisy na ní byly úředně ověřeny. Dne 19. 7. 2018 žalovaní pověřili žalobkyni plnou mocí k jednání ve věcech týkajících se správy předmětných nemovitostí. V závěru této plné moci výslovně uvedli, že žalobkyně je dle kupní smlouvy ze dne 4. 10. 2017 doživotním uživatelem shora popsaných nemovitostí. Po zjištění, že právo doživotního užívání nemovitosti není uvedeno v katastru nemovitostí, žádala žalobkyně žalované, aby toto bylo právně upraveno, protože chtěla mít v této věci právní jistotu. Její žádosti však nebylo vyhověno. Dle výpisu z katastru nemovitostí věcné břemeno– služebnost doživotního užívání pro žalobkyni tam uvedena není. V loňském roce žalobkyně nabyla oprávněného dojmu, že žalovaní hodlají nemovitost prodat, čímž by žalobkyně přišla o možnost ji užívat nadále užívat. Z tohoto důvodu se obrátila se na žalované se žádostí o zřízení věcného břemene– služebnosti, doživotního užívání nemovitostí a předložila jim příslušnou smlouvu o zřízení služebnosti. Dopisem ze dne 28. 12. 2021 žalovaní kategoricky odmítli tuto smlouvu uzavřít. Proto žalobkyně podává tuto žalobu. Řízení v této věci bylo zastaveno v průběhu odvolacího řízení z důvodu zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně, žalovaní se vzdali práva na náhradu nákladů řízení.

17. Z žaloby na absolutní neplatnost kupní smlouvy, z rozsudku Okresního soudu adresa – východ ze dne 22. 8. 2024, č. j. spisová značka, z odvolání žalobkyně a z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, č. j. spisová značka, že žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu adresa – východ dne 26. 5. 2023 domáhala určení, že kupní smlouva ze dne 4. 10. 2017 je absolutně neplatná s tvrzením, že s žalovanými uzavřela dne 4. 10. 2017 kupní smlouvu, kdy ještě před uzavřením kupní smlouvy se strany domluvily, že žalovaní zřídí žalobkyni služebnost doživotního užívání předmětných nemovitostí. V průběhu řízení žalobkyně žalobu změnila tak, že s žalovanými byla uzavřena smlouva darovací, přičemž žalovaní se k žalobkyni chovají způsobem, kterým jí chtějí ublížit, když žádají, aby předmětnou nemovitost vyklidila a domáhala se určení, že je výlučnou vlastnictví nemovitostí v katastrálním území adresa. Soud žalobu zamítnul s odůvodněním, že v řízení bylo prokázáno, že dne 4. 10. 2017 uzavřeli účastníci kupní smlouvu na prodej nemovitostí, přičemž žalovaní se zavázali umožnit žalobkyni doživotní užívání těchto nemovitostí. Z žádného z provedených důkazů se nepodává, že by se žalovaní zavázali ve prospěch žalobkyně zřídit věcné břemeno. Ostatně kdyby se tak stalo, nic žalobkyni nebránilo tuto skutečnost zapsat do smlouvy, když tam dopsala právo užívací. Soud tak uzavřel, že žádné věcné břemeno si strany neujednaly. Je též nepochybné, že žalobkyni byla částka 100 000 Kč předána. To odpovídá všem výpovědím a listinným důkazům, když žalobkyně zvlášť toto předání písemně potvrdila a o jejím podpisu nemůže být žádný pochyb. Pokud žalobkyně poukazovala na skutečnost, že stejného dne darovala žalovaným částku asi 300 000 Kč a nebylo proto logické uzavírat kupní smlouvu, tak soud konstatoval, že pro posouzení věci je irelevantní motivace účastníků vztahu. Soud tak uzavřel, že žalobkyně uzavřela po důkladném zvážení a prostudování kupní smlouvu, když mezi stranami byla ujednána kupní cena, která byla uhrazena, a bylo ujednáno jako právo obligační právo bezúplatně užívat nemovitost až do smrti. V následném období žalovaní smlouvu dodržovali a žalobkyni užívání nerušeně umožňovali, a to i přes to, že žalobkyně opakovaně požadovala zřízení věcného břemene doživotního užívání. Výzvu k vyklizení nemovitosti (jakož jejich první akt omezující užívání) zaslali žalobkyni až v souvislosti s tím, že ona vůči nim podala nedůvodnou až šikanózní žalobu, kterou se domáhala zřídit věcné břemeno, ač jí takové právo zjevně nenáleželo. Žalovaní poté vyzvali žalobkyni k vyklizení nemovitosti, na což žalobkyně žalované vyzvala k vrácení daru a odstoupila od smlouvy. Pokud se týká odvolání daru pro nevděk, pak soud konstatoval, že i kdyby se ze strany žalovaných jednalo o smlouvu darovací, nelze odhlédnout od skutečnosti, že nevděk se měl týkat porušení jejich povinnosti nechat žalobkyni nemovitost užívat do konce jejího života tím, že ji vyzvali nemovitost vyklidit v souvislosti s jejím prodejem. Tento tvrzený nevděk si však žalobkyně způsobila zjevně nedůvodnou žalobou ve věci spisová značka. Nikdo při tom nemůže těžit ze svého nepoctivého činu. Pokud žalobkyně zahájila kroky proti žalovaným, ač k tomu neměla v tu chvíli žádný rozumný důvod (žalovaní jí umožňovali užívat nemovitost, nikterak jí v tom nebránili, a naopak ji v tom utvrzovali) a neměla k takové žalobě ani žádný titul, nelze než uzavřít, že žalované svým chováním popudila a aktuální stav tím vyvolala. Ostatně i z tohoto důvodu je odstoupení od smlouvy vnímáno soudem jako rozporné s dobrými mravy a zcela zjevně neplatné. Rozsudek Okresního soudu adresa - východ ze dne 22. 8. 2024, č. j. spisová značka byl k odvolání žalobkyně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, č. j. spisová značka jako věcně správný.

18. Z výpovědi svědka jméno FO, že žalobkyně je nevlastní matka jeho tchýně a několikrát se s ní setkal ať již při návštěvách na Moravě nebo Praze, ve vztahu k žalovaným je svědek jejich zeť. V roce 2017 byl svědek s žalovanými a s žalobkyní v právnická osoba, kdy žalobkyně u této příležitosti řekla, že chce dát peníze dětem žalovaných. Žalobkyně tyto peníze poslala na účty žalovaných, ale měly být použity právnická osoba žalovaných, když budou v nouzi. Což se také stalo. Když byl svědek zproštěn výkonu služby, tak žalovaní pomáhali jeho manželce a posílali jí peníze, stejně tak pomohli švagrové, když měla problémy s podnikáním. K setkání s žalobkyní a s tchány v právnická osoba došlo v období, kdy žalobkyni umřel syn a ona chtěla nějakým způsobem vypořádat svůj hmotný majetek, řešilo se i něco s chatou a garáží. Předmětná chata se nachází se v obci adresa. Její technický stav je velmi špatný, nikdo tam čtvrtstoletí nic neinvestoval. Žalobkyně vede proti žalovaným soudní spory, žalovaní nesou tyto soudní spory velmi špatně, protože měli s žalobkyní dobré vztahy, které se zhoršily poté, co byl tchán na operaci kyčle a žalobkyně nemohla ten rok přijet na Vánoce, protože tchýně se musela starat o tchána. Od té doby se vztahy účastníků zhoršily. K dotazu, jak proběhlo setkání v právnická osoba, svědek uvedl, že žalobkyně požádala tchány, jestli by s ní zajeli do právnická osoba, svědek tchány vezl autem a byl u toho a slyšel, jak se baví o tom, že žalobkyně chce převést nějaké peníze na účet žalovaných. Pamatuje si podrobnosti, jak hovořila s paní ze spořitelny, hladila ji po ruce, dávala jí čokoládu za ochotu a jak zdůrazňovala, že ty peníze jsou právnická osoba. Žalobkyně něco i podepisovala, řešila nějaké portfolio u právnická osoba a domlouvala se s paní ze spořitelny, jestli tam nějaké peníze ještě nechat, aby nepřišla o úroky apod. U této schůzky byla přítomna žalobkyně, žalovaní, svědek a paní ze spořitelny. Pak odcházeli po schodech a jelikož je žalobkyně na schodech nejistá, tak buď svědek nebo tchán jsme ji podpírali a na schodech znovu řekla, že peníze jsou právnická osoba. K dotazu, jakou částku vztahoval svědek pro svou rodinu, svědek uvedl, že toto neví přesně, ale ví, že manželce tcháni z těchto peněz dali částky v řádu deseti tisíc korun. Přímo u předání peněz svědek přítomen nebyl. Nedokáže časově zařadit, kdy byly tyto částky manželce předávány. Žalovaní mají 3 děti, 2 dcery a syna, peníze byly určeny pro ty, co se vyskytnou v nouzi.

19. Z výpovědi žalovaného 2), že od doby, co se oženil se svojí manželkou, tak žalobkyně s tchánem vždy jezdili do adresa na Vánoce, a to až do smrti tchána. Žalobkyně potom jezdila i po jeho smrti, oni ji vždycky brali jako babičku a jejich děti ji měly velmi rády. Proto je velmi zasáhlo, že na ně podala žalobu, ačkoli mohla na chatu normálně jezdit. Vztahy mezi nimi se ochladily po operaci žalovaného, kdy 20. 12. před Vánoci jej propouštěli z nemocnice a manželka se o něho musela starat, a proto chtěla ať žalobkyně přijede na jaře. Vztahy se potom zhoršily poté, co přijel vlastní vnuk žalobkyně ze Švýcarska. Žalobkyně pak začala manželce dokonce vykat. To bylo až po darování těch peněz a po převodu chaty. Manželka byla v kontaktu se snachou žalobkyně a od ní se dozvěděla, že vnuk žalobkyně měl najednou zájem o pozemek, že by si tam chtěl postavit dům. Žalovaní tedy v říjnu 2017 byli v Praze, kdy vyřizovali prodej chaty, ověřovaly se podpisy na poště a žalobkyně pak řekla, ať s ní jdou do spořitelny, že by chtěla dát něco dětem. Žalobkyně měla kdovíjaké fondy, ale některé se ještě nemohly ukončit. Žalobkyně napsala peníze na účet žalovaného, protože měl u sebe zrovna kartu k účtu. Žalobkyně jinak posílala peníze právnická osoba k narozeninám a podobným příležitostem na účet manželky, jejíž číslo zrovna neměla k dispozici, protože byli v té spořitelně. Žalovaní z těch peněz, které jim žalobkyně poslala na účet, dali každé dceři přibližně 100 000 Kč a synovi asi 60 000 Kč, zbytek peněz si žalobkyně vybrala. Ještě si žalovaný 2) pamatuje, jak odcházeli ze spořitelny a ona říkala: „Tak máme to vyřešené, děti dostaly peníze. Kdyby se dostaly do obtíží, peníze jim dáte.“ Toto říkala hlavně manželce. U této schůzky byl přítomen i zeť jméno FO. Výzvu k vyklizení nemovitostí poslali žalobkyni až poté, co žalobkyně podala žalobu na ně, žalované to velmi zasáhlo, tak si řekli, že to prodají, ať je klid a nemusí se soudit. Přitom tam žalobkyně mohla jezdit bez omezení a prakticky může do dneška. Poté, co bylo zastaveno odvolací řízení, protože žalobkyně vzala žalobu zpět, tak žalovaní se v tomto řízení vzdali práva na náhradu nákladů řízení, protože si mysleli, že to půjde ještě řešit po dobrém. K dotazu, zda na modřanské poště při podpisu smlouvy žalovaný slíbil žalobkyni, že zařídí věcné břemeno doživotního bydlení, žalovaný uvedl, že to je výmysl žalobkyně. Ona byla velmi pečlivá úřednice a jen tak by něco nepodepsala a kdyby chtěla mít věcné břemeno ve smlouvě, určitě by to do smlouvy dala. K dotazu, jaký je technický stav chaty, žalovaný uvedl, že chata byla původně dřevěná a pak se přistavovala cihlová část. Ta dřevěná část je ve velmi špatném stavu, je cítit ztuchlinou, jsou tam udělané schody na nerovném povrchu, rovněž ve špatném stavu. V jednom místě zatékalo do střechy, to žalovaný opravil, dále opravoval poničený plot. Chata je celkově v neudržovaném stavu. Střechu je potřeba vyměnit celou a je potřeba to opravit od základu, šlo by o velmi nákladnou opravu, kterou nejsou schopni s manželkou financovat. Toto byl také jeden z důvodů, proč se rozhodli chatu inzerovat k prodeji.

20. Z výpovědi svědka jméno FO, že žalobkyni zná jako nevlastní babičku své manželky, má k ní spíše pozitivní vztah, žalovaní jsou rodiče jeho manželky. Je mu známo z doslechu od žalovaných, že žalovaní dostali nějaké peníze od žalobkyně určené pro jejich děti v případě nouze. U předání těchto peněz nebyl. Došlo k tomu těsně před Covidem. Žalovaní jim potom průběžně, zejména v období Covidu, darovali celkem asi částku 100 000 Kč, kdy při předání těchto částek jim sdělili, že se jedná o peníze od paní jméno FO. Pokud se týká chaty v adresa, tak se tam s manželkou stavovali teď o víkendu, když se vraceli z taneční soutěže. Chata je nepoužívána, pozemek je celý zarostlý a v plotě je díra, takže tam asi chodí cizí lidé. Žalovaní chtějí chatu prodat, protože se o ni nestíhají starat, a oprava chaty by byla finančně nákladná, na což žalovaní nemají peníze.

21. Z výpovědi svědkyně jméno FO, že žalobkyně je její nevlastní babička, žalovaní jsou její rodiče. U jednání o penězích přímo nebyla, ví o nich od rodičů, když jim tyto peníze předávali, že se jedná o peníze od žalobkyně, bylo to někdy v období Covidu. Rodiče jim je předávali v hotovosti, neví přesně, o jakou částku se jednalo, nebyla to naráz jedna částka, ale peníze jim předávali ve více případech dle potřeby. Rodiče řekli, že jim můžou pomoct, protože babička jim dala nějaké peníze, aby jim je předali, když budou v nouzi. Chata v adresa je v dezolátním stavu, rodiče chtějí chatu prodat, protože už nejsou nejmladší a je pro ně náročné jezdit do Prahy chatu udržovat. Také chtěli svědkyni z peněz z prodeje chaty pomoct, protože je onkologicky nemocná a operace jsou nákladné.

22. Z výpovědi žalované 1), že byli s žalobkyní na poště v Praze při podpisu kupní smlouvy, byl u toho přítomen manžel, žalovaná 1), žalobkyně a zeť jméno FO. Na poště podepsali kupní smlouvu, vše proběhlo v pohodě. Žalobkyně pak řekla, že si chce ještě něco vyřídit ve spořitelně, takže šli všichni do spořitelny, a žalobkyně tam chtěla, aby jí udělali součet peněz, co má na svých fondech. Ve spořitelně se na to moc netvářili, ale žalobkyně jim strčila čokolády, tak jí to nakonec udělali. Žalovaní u toho stáli. Žalobkyně pak šla jen s manželem do vestibulu banky, kde jsou takové boxy a tam si ještě něco sepisovali, něco si tam přehazovali z účtu na účet, ale u toho žalovaná 1) nebyla. Potom šli ze schodů a žalovaná žalobkyni podpírala a ona jí říká: „tak jsem napsala nějaké peníze Pavlíkovi na účet právnická osoba, kdyby se někdo dostal do nesnází.“ Žalovaná jí poděkovala, že je hodná, ale vůbec nevěděla, kolik to bylo peněz. Peníze od žalobkyně přišly na účet manžela, žalovaní je potom vybrali a rozdělili mezi děti dle potřeby. Dětem při předávání peněz řekli, že jim ty peníze dala babička pro ně. Děti to přijaly a byly za to rády, protože zeť byl v tu dobu postaven mimo službu, syn byl nezaměstnaný a jméno FO měli všechno zavřené kvůli Covidu. Pokud se týká chaty v adresa, žalovaná tu chatu zdědila po otci a darovala ji žalobkyni. Žalobkyně chtěla mít vyřešený majetek, a proto jim nabídla, ať si vyberou buď byt nebo chatu, žalovaní si vybrali chatu. Chatu od žalobkyně koupili. Žalobkyně bydlí v bytě v Praze a na chatu jezdila na léto a víkendy. Pak se jí vrátil vnuk ze Švýcarska, kterému se tam moc nedařilo a ona si asi řekla, že se s převodem chaty unáhlila a řekla vnukovi, že chata je prodaná, ale že se s žalovanými soudí, i když v tu dobu se s nimi ještě nesoudila. Žalovaní žalobkyni poslali výzvu k vyklizení chaty z toho důvodu, že je pořád bombardovala dopisy, asi chtěla, aby byla chata zapsaná zpět na ni. Žalovaná chtějí dát chatu k prodeji, protože údržba je nákladná a manžel už na to nestačí. Do chaty nikdo neinvestoval. Je náročné ji udržovat, a přitom to neužívat, žalovaná z toho nikdy nic neměla.

23. Z výpovědi svědka jméno FO, že ve vztahu k žalobkyni je nevlastní vnuk, žalovaní jsou jeho rodiče. O předmětu řízení ví, že se jedná o peníze, co babička darovala vnukům. Měly to být peníze pro ně jako pro vnuky. Toto mu řekli rodiče, že dostali peníze od babičky, v době, kdy mu vypomáhali. Bylo to v období Covidu, byl na neschopence a rodiče mu pomáhali tak, že za něj dopláceli nájem. Řekli mu, že je to z peněz, co jim dala babička pro vnuky. K dotazu, zda v zhruba posledních 10 letech jednal s paní jméno FO o tom, že by měl od ní dostat darem nějakou finanční částku nebo od ní v tomto období nějaké peníze dostal, svědek uvedl, že on osobně od paní jméno FO nic nedostal ani s ní o tomto nejednal.

24. Z výpovědi svědkyně jméno FO, že žalobkyně je její nevlastní babička, má k ní spíše pozitivní vztah, žalovaní jsou její rodiče. Vím, že v tomto řízení jde o peníze, které babička poslala pro ně. Ví to proto, že její rodiče přišli a řekli jí to, bylo to někdy v období Covidu. Rodiče jí řekli, že babička poslala peníze pro ně, právnická osoba. Rodiče jim peníze dávali v hotovosti postupně, podle toho, jak kdo potřeboval. Bylo to několik desítek tisíc Kč, přesnou částku neví. Ví, že to babička poslala rodičům na účet s tím, že až to budou děti potřebovat, mají jim peníze dát. Nepamatuje se, že by se jí o tom zmínil její manžel po schůzce, na které byla podepsána kupní smlouva na chatu v adresa. Svědkyně ale párkrát telefonovala s babičkou Olgou a ona jí to řekla do telefonu. Řekla jí, že poslala rodičům peníze a že když budou potřebovat, mají si o ně říct. Bylo to taky nějak v období Covidu.

25. Z výpovědi žalobkyně, že dne 4. 10. 2017 přijeli oba žalovaní a zeť jméno FO. Sešli se u ní v bytě a než jeli k ověřování podpisů, tak je požádala, aby nejdřív jeli do spořitelny, že tam potřebuje něco vyřídit. Chtěla jim udělat hezký večer a darovat jim nějaké peníze. Ve spořitelně jsme byli přítomni žalobkyně, žalovaní a jeden zeť a byl tam velký frmol. Žalobkyně potřebovala probrat převod cenných papírů, které tam měla a pracovnice spořitelny jí řekla, že cenné papíry prodala za cca 311 000 Kč. Žalobkyně jí řekla, ať to převede na účet buď žalovaného nebo žalované. Žalovaný řekl, že má kartičku. Peníze byly převedeny na účet žalovaného žalobkyně řekla, že to mají k těm nemovitostem. Žalovaný byl u převodu těch peněz, takže to věděl. Když šli dolů po schodech ze spořitelny, tak žalovaná na žalobkyni volala: „Mamko, říkal mi Pavlík, že jsi dala dětem na kokinka.“ Žalobkyně na to řekla, že ono to bude i víc než jen na kokinka. Žalobkyně peníze darovala jméno FO a Dagmaře jméno FO.

26. Ve zbývajícím rozsahu soud žádná relevantní skutková zjištění z výpovědi žalobkyně neučinil, neboť její výpověď byla v rozporu s ostatními provedenými důkazy, zejména listinami a výpověďmi svědků. Tak např. svědek jméno FO uvedl, že u předání peněz žalovaným nebyl přítomen, kdy toto jeho tvrzení koresponduje i s výpověďmi žalovaných a svědka jméno FO, žalobkyně oproti tomu tvrdila, že u předání peněz byli oba zeťové. Rovněž tvrzení žalobkyně o tom, že s žalovanými měla být uzavřena darovací smlouva na nemovitosti v k. ú. adresa, nikoli smlouva kupní, již byla vyvrácena mnoha dalšími důkazy.

27. Z prohlášení z dubna 1987, z notářského zápisu ze dne 3. 5. 1988 a z potvrzení o změně oprávněných osob v penzijním připojištění soud žádná relevantní skutková zjištění pro toto řízení neučinil.

28. Důkazní návrhy žalobkyně na provedení důkazu ověřovací knihou právnická osoba., pobočka adresa jakož i výpovědi pracovníků právnická osoba a pracovnice právnická osoba soud zamítnul pro nadbytečnost, neboť pro posouzení dané věci není vůbec relevantní, zda byly podpisy účastníků na kupní smlouvě ze dne 4. 10. 2027 před ověřeny před nebo po obědě, resp. před nebo po návštěvě právnická osoba a již provedenými důkazy je skutkový stav spolehlivě prokázán.

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

30. Žalobkyně jako prodávající a žalovaní jako kupující uzavřeli dne 4. 10. 2017 kupní smlouvu, na základě které převedla žalobkyně do vlastnictví žalovaných nemovitosti, a to pozemek p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba – budova s číslem evidenčním Anonymizováno, stavba pro rodinnou rekreaci, pozemek p. č. Anonymizováno, ostatní plocha a pozemek p. č. Anonymizováno, ostatní plocha v k. ú. adresa, obci adresa, jak je zapsáno na LV č. hodnota, a žalovaní se zavázali zaplatit žalobkyni kupní cenu ve výši 100 000 Kč. V čl. 3 odst. 7 kupní smlouvy je rukou dopsáno, že kupující se zavazují umožnit doživotní užívání výše uvedených nemovitostí prodávající jméno FO. Podpisy na kupní smlouvě jsou úředně ověřeny. Žalobkyně potvrdila svým úředně ověřeným podpisem, že dne 4. 10. 2017 byla ze strany žalovaných uhrazena částka 100 000 Kč na úhradu koupě předmětných nemovitostí. Dne 4. 10. 2017 darovala žalobkyně žalovaným finanční částky 138 771,20 Kč a 172 397,96 Kč získané prodejem cenných papírů v právnická osoba., které poslala na účet žalovaného 2) jméno FO, č. účtu: č. účtu. Dne 10. 11. 2017 přišla na účet vedený na jméno žalované 1) č. účtu: č. účtu částka 50 000 Kč a dne 13. 12. 2018 přišla na tento účet částka 10 000 Kč. Žalovaní použili peníze pro své děti.

31. Žalobou ze dne 10. 1. 2022 doručenou Okresnímu soudu adresa – východ dne 11. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaných zřízení věcného břemene – služebnosti doživotního užívání nemovitostí v k. ú. adresa s odůvodněním, že dne 4. 10. 2017 uzavřela se žalovanými kupní smlouvu, na základě které prodala žalovaným nemovitosti v katastrálním území adresa. Po zjištění, že právo doživotního užívání nemovitosti není uvedeno v katastru nemovitostí, žádala žalobkyně žalované, aby toto bylo právně upraveno, protože chtěla mít v této věci právní jistotu. Její žádosti však nebylo vyhověno. Řízení v této věci bylo zastaveno v průběhu odvolacího řízení z důvodu zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně, žalovaní se vzdali práva na náhradu nákladů řízení.

32. Žalovaní dopisem ze dne 18. 5. 2023 oznámili žalobkyni, že prodávají chatu a přilehlé pozemky v adresa, proto žalobkyni žádají o vyklizení jejích osobních věcí do 30. 7. 2023.

33. Žalobou doručenou Okresnímu soudu adresa – východ dne 26. 5. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že kupní smlouva ze dne 4. 10. 2017 je absolutně neplatná s tvrzením, že s žalovanými uzavřela dne 4. 10. 2017 kupní smlouvu, kdy ještě před uzavřením kupní smlouvy se strany domluvily, že žalovaní zřídí žalobkyni služebnost doživotního užívání předmětných nemovitostí. V průběhu řízení žalobkyně žalobu změnila tak, že s žalovanými byla uzavřena smlouva darovací, přičemž žalovaní se k žalobkyni chovají způsobem, kterým jí chtějí ublížit, když žádají, aby předmětnou nemovitost vyklidila, a domáhala se určení, že je výlučnou vlastnictví nemovitostí v katastrálním území adresa. Soud žalobu zamítnul s odůvodněním, že v řízení bylo prokázáno, že dne 4. 10. 2017 uzavřeli účastníci kupní smlouvu na prodej nemovitostí, přičemž žalovaní se zavázali umožnit žalobkyni doživotní užívání těchto nemovitostí. Z žádného z provedených důkazů se nepodává, že by se žalovaní zavázali ve prospěch žalobkyně zřídit věcné břemeno. Ostatně kdyby se tak stalo, nic žalobkyni nebránilo tuto skutečnost zapsat do smlouvy, když tam dopsala právo užívací. Soud tak uzavřel, že žádné věcné břemeno si strany neujednaly. Je též nepochybné, že žalobkyni byla částka 100 000 Kč předána. To odpovídá všem výpovědím a listinným důkazům, když žalobkyně zvlášť toto předání písemně potvrdila a o jejím podpisu nemůže být žádný pochyb. Pokud žalobkyně poukazovala na skutečnost, že stejného dne darovala žalovaným částku asi 300 000 Kč a nebylo proto logické uzavírat kupní smlouvu, tak soud konstatoval, že pro posouzení věci je irelevantní motivace účastníků vztahu. Soud tak uzavřel, že žalobkyně uzavřela po důkladném zvážení a prostudování kupní smlouvu, když mezi stranami byla ujednána kupní cena, která byla uhrazena, a bylo ujednáno jako právo obligační právo bezúplatně užívat nemovitost až do smrti. V následném období žalovaní smlouvu dodržovali a žalobkyni užívání nerušeně umožňovali, a to i přes to, že žalobkyně opakovaně požadovala zřízení věcného břemene doživotního užívání. Výzvu k vyklizení nemovitosti (jakož jejich první akt omezující užívání) zaslali žalobkyni až v souvislosti s tím, že ona vůči nim podala nedůvodnou až šikanózní žalobu, kterou se domáhala zřídit věcné břemeno, ač jí takové právo zjevně nenáleželo. Žalovaní poté vyzvali žalobkyni k vyklizení nemovitosti, na což žalobkyně žalované vyzvala k vrácení daru a odstoupila od smlouvy. Pokud se týká odvolání daru pro nevděk, pak soud konstatoval, že i kdyby se ze strany žalovaných jednalo o smlouvu darovací, nelze odhlédnout od skutečnosti, že nevděk se měl týkat porušení jejich povinnosti nechat žalobkyni nemovitost užívat do konce jejího života tím, že ji vyzvali nemovitost vyklidit v souvislosti s jejím prodejem. Tento tvrzený nevděk si však žalobkyně způsobila zjevně nedůvodnou žalobou ve věci spisová značka. Nikdo při tom nemůže těžit ze svého nepoctivého činu. Pokud žalobkyně zahájila kroky proti žalovaným, ač k tomu neměla v tu chvíli žádný rozumný důvod (žalovaní jí umožňovali užívat nemovitost, nikterak jí v tom nebránili, a naopak ji v tom utvrzovali) a neměla k takové žalobě ani žádný titul, nelze než uzavřít, že žalované svým chováním popudila a aktuální stav tím vyvolala. Ostatně i z tohoto důvodu je odstoupení od smlouvy vnímáno soudem jako rozporné s dobrými mravy a zcela zjevně neplatné. Rozsudek Okresního soudu adresa - východ ze dne 22. 8. 2024, č. j. spisová značka byl k odvolání žalobkyně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, č. j. spisová značka jako věcně správný.

34. Žalobkyně dopisem ze dne 20. 2. 2024 odstoupila od darovací smlouvy, na základě které žalovaným darovala finanční částku 371 168,96 Kč a požádala o její vrácení do 27. 2. 2024 z důvodu, že žalovaní nesplnili jejich ústní závazek ke zřízení věcného břemene. Dne 18. 5. 2023 navíc žalobkyní adresovali písemnou výzvu k vyklizení chaty v k. ú. adresa do 30. 7. 2023 z důvodu jejího zamýšleného prodeje, ačkoliv ji po dni 4. 10. 2017 opakovaně ústně a písemně ujišťovali o tom, že na jejím oprávnění doživotního výlučného užívání chaty se nic nezměnilo a nezmění. Při ústním jednání konaném u Okresního soudu pro Prahu východ dne 19. 2. 2024 ve věci č. j. spisová značka pak prostřednictvím jejich právního zástupce v jejich lživých a žalobkyni ubližujících výrocích pokračovali, navazujíce tím na jejich přípisy ze dne 19. 7. 2023 a 1. 8. 2023. Takové zjevně nevděčné jednání považuje žalobkyně za protiprávní, zneužívající omylu na její straně, podstatně porušující ujednání žalobkyně a žalovaných, hrubě rozporné s dobrými mravy a vědomě a záměrně jí ubližující.

35. Žalovaní reagovali na dopis žalobkyně ze dne 20. 2. 2024 dopisem ze dne 28. 2. 2024 tak, že požadavek žalobkyně je třeba odmítnout. Žalovaní nikdy žalobkyni neslíbili zřídit v její prospěch na předmětných nemovitých věcech žádnou služebnost. Žalovaní popírají, že by učinili jakékoliv lživé či ubližující výroky vůči žalobkyni. Dále popírají, že by se dopustili jakéhokoli nevděčného jednání vůči žalobkyni, stejně tak, že by zneužili jejího omylu či jednali jakkoliv jinak v rozporu s dobrými mravy.

36. Podle ust. § 2072 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

37. Podle ust. § 2073 obč. zák. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

38. Podle ust. § 2075 odst. 1, 2 obč. zák. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

39. Podle ust. § 1734 obč. zák. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.

40. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) byla dne 4. 10. 2017 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně jako prodávající převedla do vlastnictví žalovaných jako kupujících nemovitosti v k. ú. adresa za kupní cenu ve výši 100 000 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že ve stejný den žalobkyně převedla na účty žalovaných finanční částku v celkové výši 311 169,16 Kč, dne 10. 11. 2017 pak částku 50 000 Kč a dne 13. 12. 2018 částku 10 000 Kč se záměrem jim tyto peníze darovat a žalovaní tyto peněžní prostředky jako dar přijali. Na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že žalobkyně při darování peněz projevila vůli, aby žalovaní v případě potřeby uvedené finanční prostředky použili ve prospěch svých dětí. Soud má za to, že se stále jedná o darovací smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanými, když byla nepochybně prokázána vůle žalobkyně finanční částku darovat žalovaným i vůle žalovaných jako obdarovaných tento dar přijmout. Děti žalovaných u uzavírání darovací smlouvy vůbec nebyly přítomny, nebyly o údajné vůli žalobkyně je obdarovat vůbec informovány (pokud ano, tak až posléze) a smlouva tak nemohla být uzavřena mezi žalobkyní právnická osoba žalovaných. Ostatně žalobkyně sama nejlépe ví, jaká byla její vůle a koho chtěla obdarovat a tato ve své účastnické výpovědi jednoznačně uvedla, že peníze darovala žalovaným, nikoli jejich dětem. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne 20. 2. 2024 adresovaným oběma žalovaným odstoupila od darovací smlouvy, na základě které darovala žalovaným uvedené finanční částky z důvodu nevděčného jednání žalovaných spočívajícího v tom, že žalovaní nesplnili svůj ústní závazek ke zřízení věcného břemene doživotního a bezplatného užívání nemovitostí v k. ú. adresa a dne 18. 5. 2023 adresovali žalobkyni výzvu k vyklizení těchto nemovitých věcí do 30. 7. 2023 z důvodu jejich zamýšleného prodeje a dále z důvodu, že žalovaní u jednání konaném u Obvodního soudu pro Prahu východ pokračovali ve lživých a žalobkyni ubližujících výrocích. Dle ust. § 2072 odst. 1 obč. zák. může dárce pro nevděk obdarovaného odstoupit od darovací smlouvy, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy. Soud má za to, že v daném případě nebyly podmínky pro odstoupení od darovací smlouvy splněny. Jednak nebylo prokázáno, že by podmínkou pro uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem v k. ú. adresa, byl ústní závazek žalovaných ke zřízení věcného břemene doživotního a bezplatného užívání těchto nemovitostí ve prospěch žalobkyně, kdy v tomto soud odkazuje na závěry Okresního soudu adresa – východ i závěry Krajského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího, které dovodily, že žalovaní nikdy neměli povinnost uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene a tudíž tuto povinnost nemohli ani porušit. Pokud se týká výzvy k vyklizení předmětných nemovitostí, pak tento tvrzený nevděk si žalobkyně způsobila zjevně nedůvodnou žalobou ve věci sp. zn. spisová značka. Pokud žalobkyně zahájila kroky proti žalovaným, ač k tomu neměla v tu chvíli žádný rozumný důvod (žalovaní jí umožňovali užívat nemovitost, nikterak jí v tom nebránili, a naopak ji v tom utvrzovali) a neměla k takové žalobě ani žádný titul, nelze než uzavřít, že žalované svým chováním popudila a aktuální stav tím vyvolala. Pokud se týká tvrzení žalobkyně, že žalovaní u jednání konaném u Obvodního soudu pro Prahu východ pokračovali ve lživých a žalobkyni ubližujících výrocích, pak soud konstatuje, že žalovaní v tomto řízení pouze uplatňovali svá procesní práva a hájili se proti žalobkyní nedůvodně podané žalobě. V tomto jednání žalovaných nelze spatřovat nic, co by mělo být ve zjevném rozporu s dobrými mravy a odvolání daru žalobkyní tak nemůže založit povinnost žalovaných obdržené finanční prostředky žalobkyni vrátit. Z těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli procesně plně úspěšnými účastníky řízení a žalobkyně tak má povinnost nahradit jim účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení žalovaných tvoří odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 17 úkonů právní služby po 9 820 Kč ve výši 166 940 Kč v případě žalované 1) a odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 17 úkonů právní služby po 9 820 Kč ve výši 166 940 Kč snížená dle ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %, tedy o částku 33 388 Kč, tedy odměna ve výši 133 552 Kč v případě žalovaného 2), když právní zástupce žalovaných zastupoval oba žalované a činil při jejich zastupování společné úkony. Odměna advokáta pak náleží za následující úkony právní služby: převzetí a příprava věci, porada ze dne 26. 6. 2024, sepis a podání vyjádření k žalobě ze dne 27. 6. 2024, sepis a podání doplnění tvrzení ze dne 8. 8. 2024, sepis a podání doplnění tvrzení ze dne 2. 10. 2024 – reakce na vyjádření žalobkyně, porada ze dne 14. 4. 2025, účast na jednání soudu (2 úkony) dne 15. 4. 2025, sepis a podání doplnění tvrzení ze dne 23. 4. 2025, sepis a podání doplnění vyjádření ze dne 14. 5. 2025 (nové skutečnosti), porada ze dne 17. 6. 2025, účast na jednání soudu dne 18. 6. 2025 (3 úkony), sepis a podání vyjádření ze dne 15. 9. 2025, účast na jednání dne 22. 10. 2025 a účast na jednání dne 10. 2. 2026. Za sepis a podání vyjádření k výzvě protistrany ze dne 28. 2. 2024 soud odměnu nepřiznal, neboť se nejedná o náklad řízení, když tento úkon byl učiněn ještě před zahájením řízení. Náklady řízení dále představuje tomu odpovídající počet režijních paušálů ve výši 5 x 300 Kč a 12 x 450 Kč, tedy v celkové výši 6 900 Kč. Náklady řízení dále představuje 21 % DPH, tj. 64 552,32 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalovaných je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení žalovaných činí částku 371 944,32 Kč. O místu plnění ve výroku III. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.