20 C 221/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 364 691 Kč od 16. 12. 2022 do 20. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 000 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 654,39 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovanou v pozici nájemce dne 27. 5. 2021 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2021, jejímž předmětem byl pronájem skladovacích prostor o výměře 1 542 m2 (plocha A), administrativního zázemí v přízemí o výměře 309 m2 (plocha B), administrativního zázemí v prvním patře o výměře 244 m2 (plocha C) a venkovních skladovacích prostor (plocha D), které se nacházejí na pozemku parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „smlouva“), a to za účelem dřevovýroby a skladování dřeva. Podle čl. 3.1. smlouvy ve znění dodatku č. , hodnota, bylo ujednáno nájemné ve výši 351 340 Kč měsíčně, které bylo na základě inflační doložky dle čl. 3.2. v roce 2022 navýšeno na částku 364 691 Kč. Na základě této smlouvy byla žalované vystavena žalobkyní faktura č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2022 znějící na částku 364 691 Kč jakožto nájemné za měsíc prosinec 2022, splatná dne 15. 12. 2022. Faktura byla částečně uhrazena ve výši 274 691 Kč dne 20. 12. 2023. Žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 28. 2. 2025 k úhradě dluhu, neboť žalovaná již ze zbývající částky 90 000 Kč neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, neboť má pochybnosti o výši žalované částky, když se má jedna o částku, která byla valorizována, avšak žalobkyní není tvrzeno ani prokázáno, jak valorizace proběhla, zda a jakým způsobem to bylo žalované oznámeno, jaká byla míra inflace a z jakého koeficientu bylo vycházeno. Žalobkyně za celou dobu nájemního vztahu neprovedla vyúčtování elektřiny a plynu, na které byly hrazeny podstatné zálohy. Poslední čtyři měsíce nájemního vztahu, tedy od 9/2022 do 12/2022 se žalovaná v prostorách areálu nenacházela, takže je zjevné, že tam budou podstatné přeplatky, kdy žalobkyně je povinna tyto platby vyúčtovat a přeplatky vrátit. Nárok, který žalovaná uplatňuje, je vyšší, než žalovaná částka, kdy žalovaná má za to, že na spotřebě energií přeplatila minimálně 200 000 Kč, což vychází ze čtyř měsíčních záloh. Žalovaná včera písemně vyzvala žalobkyni k provedení vyúčtování a vrácení přeplatků. Žalovaná započítává proti žalobnímu nároku částku, která odpovídá žalobnímu nároku s příslušenstvím, žalovaná tedy v tomto řízení nepožaduje více a nejedná se o vzájemný návrh, ale o obranu proti žalobnímu nároku.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání a z dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne 27. 5. 2021 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2021, jejímž předmětem byl pronájem skladovacích prostor o výměře 1 542 m2 (plocha A), administrativního zázemí v přízemí o výměře 309 m2 (plocha B), administrativního zázemí v prvním patře o výměře 244 m2 (plocha C) a venkovních skladovacích prostor (plocha D), které se nacházejí na pozemku parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „smlouva“), a to za účelem dřevovýroby a skladování dřeva. V čl. 3, odst. 3.1. smlouvy bylo ujednáno nájemné ve výši 351 340 Kč měsíčně plus DPH, které byl nájemce povinen hradit vždy předem na každý měsíc nejpozději do 15. dne daného měsíce na základě vystavené faktury pronajímatelem, a to bankovním převodem na účet pronajímatele č. , č. účtu, . Strany se dále dohodly, že faktura bude zasílaná nájemci na email: , e-mail, . V odstavci 3. 2. si strany dohodly, že nájemné je pronajímatel oprávněn každoročně zvýšit o roční míru inflace za předešlý kalendářní rok oficiálně vyhlášenou , právnická osoba, poprvé od 1. dne kalendářního měsíce následujícího poté, kdy bude vyhlášena míra inflace za předchozí rok. Dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 27. 5. 2021 strany změnily ujednání o výši nájemného tak, že se dohodly na celkové měsíční ceně nájemného bez příslušné sazby DPH.

5. Z faktury č. , hodnota, a z e-mailu ze dne 18. 11. 2022, že žalobkyně vyúčtovala žalované nájemné za měsíc prosinec 2022 fakturou č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2022 znějící na částku 364 691 Kč s datem splatnosti 15. 12. 2022. Faktura byla žalovaná zaslána na e-mail , e-mail, .

6. Z upomínky faktur v prodlení, že žalobkyně upomenula žalovanou mimo jiné o uhrazení zbývající části faktury č. , hodnota, , na kterou byla provedena dne 20. 12. 2023 částečná úhrada a k zaplacení zbývá částka 90 000 Kč.

7. Z výzvy k úhradě dlužné částky a z doručenky datové zprávy, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 28. 2. 2025 k úhradě mimo jiné dlužné faktury č. , hodnota, s tím, že jinak se bude svého nároku domáhat soudně.

8. Z výzvy k vrácení zaplacených záloh ze dne 21. 10. 2025, z e-mailu ze dne 21. 10. 2025 a z doručenky datové schránky, že jednatel žalované vyzval žalobkyni dopisem ze dne 21. 10. 2025 odeslaným jak e-mailem tak do datové schránky žalobkyně k zaplacení částky 950 000 Kč, která nebyla řádně vyúčtována, nebo v případě předložení řádného vyúčtování k bezodkladnému vrácení přeplatků, které dle názoru žalované činí minimálně 200 000 Kč.

9. Po provedeném odkazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

10. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne 27. 5. 2021 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2021, jejímž předmětem byl pronájem skladovacích prostor o výměře 1 542 m2 (plocha A), administrativního zázemí v přízemí o výměře 309 m2 (plocha B), administrativního zázemí v prvním patře o výměře 244 m2 (plocha C) a venkovních skladovacích prostor (plocha D), které se nacházejí na pozemku parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „smlouva“), a to za účelem dřevovýroby a skladování dřeva. V čl. 3 odst. 3.1. smlouvy bylo ujednáno nájemné ve výši 351 340 Kč měsíčně plus DPH, které byl nájemce povinen hradit vždy předem na každý měsíc nejpozději do 15. dne daného měsíce na základě vystavené faktury pronajímatelem, a to bankovním převodem na účet pronajímatele č. , č. účtu, . Strany se dále dohodly, že faktura bude zasílaná nájemci na email: , e-mail, . V odstavci 3. 2. si strany dohodly, že nájemné je pronajímatel oprávněn každoročně zvýšit o roční míru inflace za předešlý kalendářní rok oficiálně vyhlášenou , právnická osoba, poprvé od 1. dne kalendářního měsíce následujícího poté, kdy bude vyhlášena míra inflace za předchozí rok. Dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 27. 5. 2021 strany změnily ujednání o výši nájemného tak, že se dohodly na celkové měsíční ceně nájemného bez příslušné sazby DPH. Žalobkyně vyúčtovala žalované nájemné za měsíc prosinec 2022 fakturou č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2022 znějící na částku 364 691 Kč s datem splatnosti 15. 12. 2022. Faktura byla žalovaná zaslána na e-mail , e-mail, . Na tuto fakturu byla žalovanou dne 20. 12. 2023 provedena částečná úhrada ve výši 274 691 Kč a k zaplacení zbývá částka 90 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 28. 2. 2025 k úhradě mimo jiné dlužné faktury č. , hodnota, s tím, že jinak se bude svého nároku domáhat soudně. Jednatel žalované vyzval žalobkyni dopisem ze dne 21. 10. 2025 odeslaným jak e-mailem tak do datové schránky žalobkyně k zaplacení částky 950 000 Kč, která nebyla řádně vyúčtována, nebo v případě předložení řádného vyúčtování k bezodkladnému vrácení přeplatků, které dle názoru žalované činí minimálně 200 000 Kč.

11. Podle ust. § 2 201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle ust. § 1982 odst. 1, 2 obč. zák. (1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Podle ust. § 1987 odst. 1, 2 obč. zák. (1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

14. Podle ust. § 2054 odst. 2 obč. zák. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Právní hodnocení:

18. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná v plném rozsahu. Žalobkyně svůj nárok prokázala předloženými listinnými důkazy, které nebyly žalovanou nikterak rozporovány. Z těchto důkazů pak vyplynulo, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované prostory sloužící k podnikání a žalovaná se zavázala platit sjednané nájemné. V nájemní smlouvě si strany mimo jiné dohodly, že nájemné je pronajímatel oprávněn každoročně zvýšit o roční míru inflace za předešlý kalendářní rok oficiálně vyhlášenou Českým statistickým úřadem poprvé od 1. dne kalendářního měsíce následujícího poté, kdy bude vyhlášena míra inflace za předchozí rok. Soud má za to, že takto ujednaný způsob zvyšování nájemného je zcela určitý, kdy i třetí osobě na smluvním vztahu nezúčastněné musí být zřejmé, jakým způsobem může být nájemné zvýšeno. Žalobkyně žalované nájemné za prosinec 2022 řádně dle smluvních ujednání vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , na kterou byla žalovanou provedena částečná úhrada a lze tak mít dle shora cit. ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku za to, že žalovaná touto úhradou uznala i zbytek dluhu. Žalobní nárok tak je zcela důvodný a oprávněný.

19. Žalovaná započetla proti žalobnímu nároku částku, která odpovídá žalobnímu nároku s příslušenstvím, kdy se má jednat o přeplatky na vyúčtování plateb energií, které žalovaná žalobkyni platila. Žalovaná uvedla, že má za to, že na spotřebě energií přeplatila minimálně 200 000 Kč, což vychází ze čtyř měsíčních záloh. Soud k tomuto uvádí, že započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany) „uspokojení“ (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu. Občanský zákoník proto upravuje řadu předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) k (především jednostrannému) započtení. Jde-li o aktivní pohledávku, musí být zásadně splatná a uplatnitelná u soudu Aktivní (k započtení použitá) pohledávka dále nesmí být „nejistá nebo neurčitá“. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020 je smyslem a účelem vykládaného ustanovení ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. „Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky.

20. Ze shora uvedeného soud dovozuje, že pohledávka žalované na vrácení případných přeplatků na zaplacených měsíčních zálohách k započtení způsobilá není, když je sporné, zda vůbec a v jaké výši žalované vznikla a toto zjištění by vyžadovalo další rozsáhlé dokazování. Oproti tomu žalobní nárok je zcela nepochybně prokázán provedenými důkazy. Soud uzavírá, že žalovanou vznesená námitka započtení tak není způsobilá přivodit zánik žalobou uplatněného nároku. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti shledává souladným se zákonem a tomuto odpovídající. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 600 Kč, odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby ve výši 18 800 Kč (4 700 Kč za jeden úkon) a náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za 4 úkony právní služby po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast na jednání dne 22. 10. 2025. Náklady řízení dále představuje cestovné z Brna do Olomouce a zpět v délce 156 km při použití automobilu VW Touran, při kombinované spotřebě 4,7 l/ 100 km, tedy cestovné ve výši 1 159 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 150 Kč. Náklady řízení dále představuje 21 % DPH, tj. 4 695,39 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 30 654,39 Kč. O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů.