20 C 237/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci 2. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro určení

I. Žaloba, aby bylo určeno, že usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu vydražiteli [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], je neplatným právním jednáním, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 6 690 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 1), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku 10 078 Kč k rukám právního zástupce žalované 2), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů řízení částku 10 078 Kč k rukám právního zástupce žalované 3), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 27. 8. 2020 se žalobkyně domáhala určení, že usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu vydražiteli [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], je neplatným právním jednáním. Žalobu odůvodnila tím, že pouze náhodou zjistila, že je vedeno vkladové řízení ohledně zápisu vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Olomouc, k. ú. [část obce] doposud ve vlastnictví žalobkyně ve prospěch žalované 3). Důvodem toho převodu měla být provedená elektronická dražba v rámci exekučního řízení vedeného žalovaným 1) pod sp. zn. [spisová značka], která se měla konat dne 31. 3. 2020. Ze strany žalované 3) došlo k učinění nejvyššího podání a udělení příklepu usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalovaný 1) však nedodržel zákonem stanovený postup dražby nemovité věci, který mu ukládá zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, když provedl prodej nemovitostí pro pohledávku ve výši 8 167,50 Kč, přičemž žalobkyně disponovala peněžními prostředky na účtu a motorovými vozidly, z nichž mohla být pohledávka uspokojena. Takový postup je zcela zjevně nepřiměřený a nezákonný. Předmětem exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vymožení pohledávky žalovaného 2) v částce 8 167,50 Kč, kdy však dle exekučního spisu byl [celé jméno žalovaného] zvolen způsob exekuce prodejem nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, jejíž hodnota je mimo jiné dvakrát tak vysoká než je i částka 1 380 000 Kč, za kterou byla nemovitá věc vydražena. Žalobkyni dokonce ani žádný ustanovený znalec [celé jméno žalovaného] nikdy nekontaktoval za účelem vyhotovení znaleckého posudku na nemovitou věc. Žalobkyně působí na trhu dlouhá léta již od roku 2002 a je obecně známou stavební firmou, včetně tohoto je kontakt na žalobkyni dohledatelný na webových stránkách. Vzhledem ke skutečnosti, že šlo o údajnou pohledávku jen ve výši 8 167,50 Kč, byl zvolený způsob provedení exekuce absolutně nepřiměřený. Jako důvod zvoleného způsobu provedení exekuce uvedl žalovaný 1) to, že nebyl schopen dohledat účet žalobkyně, proto zvolil rovnou prodej nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně. Toto tvrzení soudního exekutora je absurdní. Jednání soudního exekutora [celé jméno žalovaného] je zcela v rozporu se zákonem. Žalobkyně jako podnikatelka má veden účet u [právnická osoba], [IČO], v níž má firemní účet od roku 2018. Žalobkyně také vlastní několik motorových vozidel, jejichž vlastnictví je zjistitelné z registru vozidel včetně stavebního materiálu, zásob. Exekutor je povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dlužníka dosaženo. Žalobkyně také podala dne 28. 5. 2020 na soudního exekutora [celé jméno žalovaného] trestní oznámení, které je nyní předmětem prověřování a šetření ze strany Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Oddělení hospodářské kriminality.

2. Žalobkyně dále namítala, že usnesení o příklepu nemůže být v právní moci, neboť žalobkyni nebyly doručeny žádné listiny ani usnesení o příklepu v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy již v průběhu roku 2018 měla žalobkyně potíže se přihlásit do své datové schránky a nahlédnout do dokumentů, které do ní byly zaslány. Jednatel žalobkyně několikrát v průběhu let 2018 [číslo] reklamoval u správce systému datových schránek v souladu se zákonem, že se do datové schránky nelze přihlásit. Při reklamaci obdržel nové přístupové údaje a heslo, poté se sice bylo možno přihlásit, ale žádné zprávy se v datové schránce jako doručené nezobrazovaly. Žalobkyně opakovaně telefonicky reklamovala nefunkčnost datových schránek u České pošty, s. p., kdy tato sepsala reklamační protokol, ovšem tyto komplikace s nefunkčností datové schránky přetrvávaly. [příjmení] zprávy od žalovaného 1) tak nelze považovat za řádně doručené. Ze všech shora uvedených důvodů se žalobkyně podanou žalobou domáhá určení neplatnosti shora citovaného usnesení soudního exekutora.

3. Žalovaný 1) se k podané žalobě vyjádřil tak, že usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací], které žalobkyně napadá, je výkonem veřejnoprávního oprávnění soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti a nelze jej tak napadnout žalobou ve sporném řízení. Žalobkyně proti němu může brojit jen cestou řádných a mimořádných opravných prostředků podle obecně platné právní úpravy. Žalobkyně rovněž neprokázala právní zájem na požadovaném určení, když vydražitel se stal dražbou a na základě pravomocných rozhodnutí originárním vlastníkem nemovitých věcí a je zapsaný v katastru nemovitostí. Požadovaným určením žalobkyně nic nezmění na právních poměrech, nelze jej uplatnit jako podklad pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Soudní exekutor ani ostatní žalovaní nejsou ve věci pasivně legitimováni. Žalovaný 1) navrhnul žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

4. Žalovaná 2) se k podané žalobě vyjádřila tak, že není ve sporu pasivně legitimována. Žalovaný 1) prováděl předmětnou exekuci bez jakýchkoliv příkazů a dispozic žalované 2) jakožto oprávněné. Podle ust. § 28 exekučního řádu jsou úkony soudního exekutora považovány za úkony exekučního soudu a podle ust. § 52 odst. 2 exekučního řádu je exekutor oprávněn vykonávat úkony, které předpisy jinak svěřují soudu. Žaloba na neplatnost je žalobou soukromoprávní, kterou však nelze vést proti rozhodnutí soudu. Z těchto důvodů žalovaná 2) navrhla žalobu zamítnout.

5. Žalovaná 3) se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, neboť z ustálené judikatury vyplývá, že určovací žaloba není institutem pro určení neplatnosti rozhodnutí soudu, potažmo soudního exekutora, které není právním úkonem ve smyslu ust. § 34 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Je tudíž pojmově vyloučeno domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí soudu ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Na požadovaném určení nemůže být dán naléhavý právní zájem a je vyloučena i existence věcné legitimace účastníků řízení. Nelze tedy než konstatovat, že žalobkyně zvolila zcela nepřípustný procesní postup, který právní řád neumožňuje, a to ani, kdyby se se skutečně jednalo o rozhodnutí nezákonné. Žalobkyně přitom soudu zamlčuje, že o jí uváděné argumentaci o nefunkčnosti datové schránky již bylo pravomocně rozhodnuto jiným soudem. Žalobkyně si řádně a v souladu s právní úpravou podala odvolání proti usnesení o rozvrhu, o kterém pravomocně rozhodl Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] Odvolací soud vzal za prokázané, že vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo žalobkyni jakožto povinné doručeno do datové schránky fikcí s účinky dne 2. 2. 2019 a zdůraznil, že bylo prokázáno, že i veškeré další písemnosti byly žalobkyni do datové schránky řádně doručeny. Ze všech těchto důvodů žalovaná 3) navrhla žalobu zamítnout.

6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

7. Z usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného], Exekutorský úřad Kladno ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že tímto usnesením byl v exekučním řízení vedeném o vymožení pohledávky oprávněného [příjmení] [jméno], sanitární systémy, s. r. o., se sídlem [adresa žalované], [IČO], proti povinnému [příjmení] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], pro 8 167,50 Kč s příslušenstvím a náklady exekuce udělen příklep vydražiteli společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované] č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], jiná stavba, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, vše zapsáno pro k. ú. [část obce] a obec Olomouc na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc za nejvyšší podání 1 380 000 Kč.

8. Z usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného], Exekutorský úřad Kladno ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že těmito usneseními bylo rozhodnuto o rozvrhu rozdělované podstaty. Krajský soud ve svém rozhodnutí mimo jiné dospěl k závěru, že veškeré písemnosti týkající se všech fází řízení prodejem nemovitých věcí byly žalobkyni doručeny, přičemž se tak stalo zákonnou fikcí.

9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Usnesením soudního exekutora [celé jméno žalovaného], Exekutorský úřad Kladno ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl v exekučním řízení vedeném o vymožení pohledávky oprávněného [příjmení] [jméno], sanitární systémy, s. r. o., se sídlem [adresa žalované], [IČO], proti povinnému [příjmení] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], pro 8 167,50 Kč s příslušenstvím a náklady exekuce udělen příklep vydražiteli společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované] č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], jiná stavba, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, vše zapsáno pro k. ú. [část obce] a obec Olomouc na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc za nejvyšší podání 1 380 000 Kč. Usnesením soudního exekutora [celé jméno žalovaného], Exekutorský úřad Kladno ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o rozvrhu rozdělované podstaty. Krajský soud ve svém rozhodnutí mimo jiné dospěl k závěru, že veškeré písemnosti týkající se všech fází řízení prodejem nemovitých věcí byly žalobkyni doručeny, přičemž se tak stalo zákonnou fikcí.

12. Dle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a jako takové jí nelze vyhovět. Žalobkyně se v daném řízení domáhá určení, že usnesení soudního exekutora je neplatným právním jednáním. Soudu nezbývá, než se ztotožnit s argumentací žalované 3) a odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že určovací žaloba není institutem pro určení neplatnosti (procesního) rozhodnutí soudu (soudního exekutora). Rozhodnutí soudu (státního orgánu) není právní úkon (§ 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), nýbrž individuální právní akt orgánu státní moci, a nelze na něj aplikovat ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právních úkonů. Je tudíž pojmově vyloučeno domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí soudu (soudního exekutora) ve smyslu § 80 o. s. ř. Proto na požadovaném určení ani nemůže být dán naléhavý právní zájem a je vyloučena i existence věcné legitimace účastníků řízení. Nelze tedy než konstatovat, že žalobkyně zvolila zcela nepřípustný procesní postup, který právní řád (právní předpisy) neumožňuje, i kdyby se jednalo o rozhodnutí nezákonné.

14. S ohledem na shora uvedené tedy soud ani neučinil žádná relevantní skutková zjištění z důkazů navržených žalobkyní k prokázání nefunkčnosti datové schránky žalobkyně, doručení či nedoručení písemností soudního exekutora, potažmo pak způsobu provedení a přiměřenosti předmětné exekuce, když ani v případě, že by skutková tvrzení žalobkyně v tomto směru byla prokázána, by žalobě nebylo možné vyhovět.

15. Vzhledem ke všem shora důvodům soud žalobu zamítnul.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli procesně plně úspěšnými účastníky a žalobkyně tak má povinnost nahradit každému ze žalovaných účelně vynaložené náklady řízení.

17. Náklady žalovaného 1) tvoří odměna advokáta ve výši 4 500 Kč, tj. za 2 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání dne 10. 8. 2021 – dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž za účast na jednání dne 10. 8. 2021 náleží právnímu zástupci žalovaného 1) odměna snížená o 20 %, tedy částka 2 000 Kč dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když při jednání dne 10. 8. 2021 zastupoval právní zástupce žalovaného 1) současně žalované 2) a 3). Náklady řízení žalovaného 1) dále představuje paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaného 1) ve výši 2 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 80 km při použití automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,2 l/ 100 km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky ve výši 27,20 Kč litr, tedy cestovné ve výši 886,78 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč Celkem tedy částka cestovného vynaloženého za cestu k jednání dne 10. 8. 2021 činila 1 286,78 Kč, přičemž tuto částku soud podělil třemi, když u jednání zastupoval všechny tři žalované jeden právní zástupce. Na žalovaného 1) tak připadá z cestovného částka 429 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 1 161 Kč, neboť právní zástupce žalovaného 1) je plátcem DPH. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 6 690 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalovaného 1) (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

18. Náklady žalované 2) tvoří odměna advokáta ve výši 7 000 Kč, tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 10. 8. 2021 – dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž za účast na jednání dne 10. 8. 2021 náleží právnímu zástupci žalované 2) odměna snížená o 20 %, tedy částka 2 000 Kč dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když při jednání dne 10. 8. 2021 zastupoval právní zástupce žalované 2) současně žalované 1) a 3). Náklady řízení žalované 2) dále představuje paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalované 2) ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 80 km při použití automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,2 l/ 100 km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky ve výši 27,20 Kč litr, tedy cestovné ve výši 886,78 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč Celkem tedy částka cestovného vynaloženého za cestu k jednání dne 10. 8. 2021 činila 1 286,78 Kč, přičemž tuto částku soud podělil třemi, když u jednání zastupoval všechny tři žalované jeden právní zástupce. Na žalovanou 2) tak připadá z cestovného částka 429 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 1 749 Kč, neboť právní zástupce žalované 2) je plátcem DPH. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 10 078 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalované 2) (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

19. Náklady žalované 3) tvoří odměna advokáta ve výši 7 000 Kč, tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 10. 8. 2021 – dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž za účast na jednání dne 10. 8. 2021 náleží právnímu zástupci žalované 3) odměna snížená o 20 %, tedy částka 2 000 Kč dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když při jednání dne 10. 8. 2021 zastupoval právní zástupce žalované 3) současně žalované 1) a 2). Náklady řízení žalované 3) dále představuje paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalované 3) ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 80 km při použití automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,2 l/ 100 km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky ve výši 27,20 Kč litr, tedy cestovné ve výši 886,78 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč Celkem tedy částka cestovného vynaloženého za cestu k jednání dne 10. 8. 2021 činila 1 286,78 Kč, přičemž tuto částku soud podělil třemi, když u jednání zastupoval všechny tři žalované jeden právní zástupce. Na žalovanou 3) tak připadá z cestovného částka 429 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 1 749 Kč, neboť právní zástupce žalované 2) je plátcem DPH. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 10 078 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalované 2) (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).