22 C 108/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 150 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 69 926 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím (úrok z prodlení), která má představovat nevrácené peníze, které žalovanému poskytl na bankovní účet na základě smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2022. Žalovaný peníze dosud nevrátil, ač k tomu byl povinen nejpozději do 30. 6. 2023.

2. K pohledávce, kterou žalovaný uplatňuje k započtení uvedl, že tato zanikla úhradou částky 210 000 Kč na účet žalovaného dne 13. 6. 2022. Uzavření smlouvy s panem , jméno FO, bylo zcela zprostředkováno žalovaným, ten žalobci sdělil, aby půjčku vrátil na jeho účet. Žalovaný si musel být vědom toho, že postoupená pohledávka již zanikla, postoupení pohledávky po podání žaloby je proto účelové. U jednání dne 2. 12. 2024 uvedl, že pohledávka žalovaného není k započtení způsobilá, jelikož je nejistá.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jelikož má vzájemnou pohledávku, která na něho byla dne 20. 6. 2024 postoupena z osoby pana , jméno FO, , kterému vznikla na základě smlouvy uzavřené s žalobcem dne 3. 3. 2022 o zápůjčce ve výši 200 000 Kč s úrokem 2 % měsíčně z dlužné částky. Žalovaný provedl zápočet vzájemných pohledávek, konkrétně zápočet částky 48 000 Kč (úrok z uvedené půjčky za období od 3. 3. 2022 do 4. 3. 2023) a částky 102 000 Kč (poměrná část jistiny). Vzájemné pohledávky dle žalovaného zanikly ke dni 4. 3. 2023. K úhradě částky 210 000 Kč ze strany žalobce uvedl, že tato souvisela s jinou půjčkou.

4. Soud učinil následující relevantní skutková zjištění.

5. Soudu je z úřední činnosti známo, že žaloba byla doručena soudu dne 7. 5. 2024 (č. l. 1). Elektronický platební rozkaz žalovaný osobně převzal dne 23. 5. 2024 (č. l. 18). Odpor žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu byl doručen soudu dne 3. 6. 2024 (č. l. 15). Podání žalovaného obsahující započtení jeho vzájemné pohledávky do výše pohledávky žalobce uplatňované v tomto řízení bylo žalobci doručeno dne 8. 7. 2024 (č. l. 25 verte).

6. Žalobce (jako „zapůjčitel“) a žalovaný (jako „vydlužitel“) se dne 1. 12. 2022 dohodli na obsahu smlouvy, ve které se žalobce zavázal půjčit žalobci bezúročně částku 150 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal půjčku vrátit nejpozději do 30. 6. 2023 (smlouva č. l. 7-8). Žalobce tuto částku žalovanému půjčil na nákup vozidla, žalovaný garantoval její vrácením případným zpeněžením vozidla (účastnický výslech žalobce).

7. Žalobce zaslal žalovanému předmětnou částku na uvedený účet dne 1. 12. 2022 s popisem pro sebe „, jméno FO, půjčka“ (oznámení o provedení příkazu č. l. 9).

8. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k vrácení půjčky (předžalobní výzva a podací stvrzenka č. l. 10-11).9. , jméno FO, , nar. , datum, , je uveden na smlouvě o zápůjčce ze dne 3. 3. 2022 jako „zapůjčitel“, žalobce je uveden jako „vydlužitel“, smlouva obsahuje ujednání o tom, že zapůjčitel vydlužiteli zapůjčí částku 200 000 Kč s úrokem 2 % měsíčně, částku se zapůjčitel zavázal předat v hotovosti při podpisu smlouvy, vydlužitel se zavázal zápůjčku vrátit do 3. 3. 2023 v hotovosti na adrese zapůjčitele; smlouva obsahuje ujednání, že jí lze měnit pouze písemným dodatky podepsanými oběma smluvními stranami; podpis žalobce na smlouvě je úředně ověřen na poště ve , Anonymizováno, (smlouva č. l. 23-24). Smlouva obsahuje i podpis zapůjčitele, v elektronické podobě zmíněné smlouvy (v ISAS) působí tento podpis laickým pohledem jako elektronicky dodatečně doplněný na oskenovaný dokument.10. , jméno FO, (jako „postupitel“) a žalovaný (jako „postupník“) se dne 20. 6. 2024 dohodli na postoupení pohledávky postupitele za žalobcem ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 3. 2022 ve výši 200 tis. Kč s příslušenstvím na žalovaného; postoupení bylo sjednáno jako bezúplatné (smlouva č. l. 25).

11. Žalobce zaslal dne 13. 6. 2022 na účet žalovaného částku 210 tis. Kč s variabilním symbolem svého rodného čísla a s popisem „půjčka“ (oznámení o provedení příkazu č. l. 36).

12. Žalovaný byl v minulosti (v roce , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, ) na základě oznámení třetích osob prověřován policií v souvislosti s působením jako finanční poradce (dokumenty od PČR č. l. 73-76, 81-84, 86-87, 94-98, 101-104), v jednom případě vystupoval v prověřovaném vztahu obdobným způsobem jako v nynější věci i pan , jméno FO, , přičemž finanční transakci (půjčení peněz od pana , jméno FO, třetí osobě – oznamovateli) zajišťoval žalovaný, který také inkasoval splátky (čl. 95 verte – 96).

13. Z účastnického výslechu žalobce byl dále zjištěn účel smlouvy o zápůjčce 200 tis. Kč a účel platby žalobce na účet žalovaného ve výši 210 tis. Kč. Žalobce měl v minulosti zastavený , Anonymizováno, ve prospěch třetí osoby v souvislosti s půjčkou zprostředkovanou žalovaným. Když chtěl , Anonymizováno, prodat, žalovaný mu sdělil, že před výmazem zástavního práva musí uhradit ještě 200 tis. Kč, které mu současně nabídl jako půjčku. Smlouvu o půjčce podepsali na poště ve , Anonymizováno, , kde ověřovali podpisy, žalobce se domníval, že půjčka je bezúročná, jelikož měl půjčku vrátit hned po získání prostředků z prodeje , Anonymizováno, , současně se domníval, že smlouvu uzavírá přímo s žalovaným; zda žalovaný na poště ověřoval na smlouvě přímo svůj podpis si již s jistotou nepamatoval. Po obdržení prostředků z prodeje , Anonymizováno, kontaktoval žalovaného, jakým způsobem má peníze vrátit, ten mu sdělil, ať mu je pošle na účet a přidá tam něco navíc jako úrok. Žalobce mu zaslal 210 tis. Kč. Přibližně po půl roce ho navštívil pan , jméno FO, a dotazoval se na dluh ze zápůjčky, že mu přišlo pouze 10 tis. Kč, žalobce nevěděl, že by mu něco dlužil, ani, že by s ním uzavřel smlouvu; k předmětné půjčce sdělil, že tato byla uhrazena na účet žalovaného a předal panu , jméno FO, výpis z banky. Před tím pana , jméno FO, nikdy neviděl, jeho jména si nevšiml ani na smlouvě. , jméno FO, už ho nekontaktoval ani poté.

14. Soud hodnotil důkazy samostatně i ve vzájemné souvislosti a přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, přičemž zohlednil účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), které nastaly uplynutím dne 3. 10. 2024.

15. Účastnickou výpověď soud vyhodnotil na základě bezprostředního vnímání chování žalobce při výslechu jako věrohodnou, žalobce vypovídal přesvědčivě a konzistentně, byl schopen reagovat na doplňující dotazy, odpovídal konkrétně, detaily si s odstupem času přesně nepamatoval, což nezastíral. Účastnický výslech byl navržen před koncentrací řízení, a to k prokázání toho, jakým způsobem byla uzavřena smlouva ze dne 3. 3. 2022, toho, že pan , jméno FO, v procesu kontraktace nijak nevystupoval, toho, jak byl panem , jméno FO, následně kontaktován a zejména toho, že závazek z této smlouvy zcela zanikl splněním ještě před postoupením pohledávky na žalovaného. Vzhledem k tomu, že účastnický výslech byl proveden až po koncentraci řízení, soud nečinil klíčová zjištění k okolnostem, které v řízení do té doby ani rámcově nezazněly.

16. Soud neprovedl důkaz svědeckou výpovědí pana , jméno FO, , jelikož byl navržen až po koncentraci řízení, ačkoliv podmínky pro jeho navržení k osvětlení spolupráce pana , jméno FO, s žalovaným byly splněny již před koncentrací (procesní nepřípustnost). Tento výslech byl navrhován i k osvětlení zapojení pana , jméno FO, do finančních vztahů žalovaného s jinými třetími osobami, nicméně v tomto ohledu nešlo o okolnosti podstatné pro rozhodnutí nynější věci (irelevance).

17. Soud učinil následující relevantní skutkový závěr. Žalobce bezhotovostně dne 1. 12. 2022 poskytl žalovanému částku 150 tis. Kč, kterou mu žalovaný měl vrátit do dne 30. 6. 2023. Žalovaný tuto částku dosud nevrátil, před podáním žaloby k tomu byl žalobcem vyzván. Žalovaný se dohodl dne 20. 6. 2024 s panem , jméno FO, , že na něho bude postoupena pohledávka pana , jméno FO, za žalobcem ze smlouvy ze dne 3. 3. 2022. Existence této pohledávky je mezi účastníky nejistá vzhledem k tomu, že žalobce dne 30. 6. 2022 uhradil žalovanému částku 210 tis. Kč, přičemž měl na základě dohody s žalovaným za to, že tím je jeho závazek ze smlouvy ze dne 3. 3. 2023 v celém rozsahu vypořádán; žalovaný naopak vychází z písemného obsahu předmětné smlouvy, přičemž žádná úhrada v souladu s písemným obsahem smlouvy, tj. v hotovosti na adrese pana , jméno FO, , neproběhla. Žalovaný projevil vůli tuto postoupenou pohledávku započíst vůči nyní uplatňované pohledávce žalobce do výše 150 tis. Kč, žalobci byl tento projev vůle doručen (soudem) dne 8. 7. 2024. Žalobce dne 2. 12. 2024 u jednání za přítomnosti právního zástupce žalovaného uvedl, že pohledávka není způsobilá k započtení, jelikož je nejistá.

18. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících úvah, přičemž právní předpisy aplikoval vždy ve znění určeném dle okamžiku, kdy nastala příslušná právní skutečnost, nestanoví-li konkrétní relevantní přechodné ustanovení jinak. Na předmětný spor soud aplikoval zejména ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

19. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 12. 2022 uzavřena platná smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku tím, že žalobce přenechal částku 150 tis. Kč žalovanému. Žalovaný byl dle smlouvy povinen částku vrátit do 30. 6. 2023 (§ 1958 odst. 1 občanského zákoníku), což dosud neučinil, od 1. 7. 2023 se žalovaný nachází v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku).

20. Obrana žalovaného spočívala v započtení pohledávky plynoucí ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 3. 2022, která měla být uzavřena mezi panem , jméno FO, a žalobcem, přičemž započtení žalovaný provedl vůči pohledávce žalobce uplatňované v nynějším řízení do výše 150 tis. Kč, toto právní jednání bylo vůči žalobci účinné dnem 8. 7. 2024.

21. Soud uvedené započtení posoudil jako neplatné podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, jelikož se jedná o nejistou pohledávku a žalobce se nezpůsobilosti pohledávky k započtení dne 2. 12. 2024 během jednání vůči žalovanému dovolal. Tím žalobce uplatnil námitku relativní neplatnosti ve smyslu § 586 odst. 1 občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017; pro uplatnění námitky relativní neplatnosti není rozhodné, jakým způsobem je námitka účastníka formulována/kvalifikována – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2874/2018). Pro úplnost soud dodává, že uplatnění (právní) námitky relativní neplatnosti nebrání ani koncentrace řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 23 Cdo 5278/2016).

22. Podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku není k započtení způsobilá pohledávka nejistá nebo neurčitá. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, bylo rekapitulováno, že za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit); musí zde být objektivní nejistota o jejím vzniku, případně výši, splatnosti, věřiteli atd. Nejistotu pohledávky uplatněné k započtení (aktivní) je nutno poměřovat ve vztahu k pohledávce, vůči které je započítávána (pasivní). Je-li míra nejistoty aktivní pohledávky vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky, lze mít podmínky § 1987 odst. 2 občanského zákoníku za splněné. Současně je třeba před konstatováním nezpůsobilosti (nejistoty) aktivní pohledávky k započtení zohledňovat, zda vzešla ze stejného právního vztahu mezi stranami, což by s ohledem na zájem na spravedlivém uspořádání vztahů svědčilo ve prospěch jejího posouzení ve stejném řízení.

23. V nynějším věci měla pohledávka uplatněná k započtení vzniknout mezi žalobcem a odlišným subjektem, nejedná se tedy o pohledávku, která měla vzniknout z totožného vztahu, na jehož základě žalobce uplatňuje nárok nynější žalobou. Z tohoto pohledu tedy není nepřiměřené požadovat po žalovaném, aby pohledávku v případě jejího nejistého charakteru uplatnil samostatnou žalobou.

24. Současně panuje spor o existenci pohledávky, příp. její výši, přičemž existence tohoto sporu je objektivního charakteru, když vyplývá z dosavadního stavu dokazování. Soud dospěl k závěru, že k prokázání existence (celé či části) předmětné pohledávky v době jejího postoupení na žalovaného a v době jejího započtení by bylo dále nezbytné vyzvat žalovaného k doplnění tvrzení o tom, zda a jak bylo ze strany pana , jméno FO, žalobci poskytnuto předmětných 200 tis. Kč, když tato tvrzení v řízení žalovaným dosud uvedena nebyla a s ohledem na skutečnosti, které v řízení vyšly najevo, nelze mít poskytnutí peněz žalobci ze strany pana , jméno FO, za nesporné. Pochybnosti o jistotě této pohledávky v soudu vyvolává i podoba podpisu pana , jméno FO, na smlouvě o zápůjčce ze dne 3. 3. 2022 v kontextu výpovědi žalobce o tom, že smlouvu uzavřel přímo s panem žalovaným (vnikají tak pochybnosti o pravosti předmětné smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 3. 2022; přičemž ke skutečnostem zpochybňujícím věrohodnost provedených důkazů soud podle § 118b odst. 1 o. s. ř. přihlíží i po koncentraci řízení); dále také okolnost, že postoupení této pohledávky na žalovaného bylo sjednáno jako bezúplatné (přičemž dle tvrzení žalovaného na něho mělo být postoupeno 248 tis. Kč).

25. Vzhledem k tomu, že veškeré další dokazování by bylo vedeno pouze ve vztahu k otázkám souvisejícím se započítávanou (aktivní) pohledávkou, přičemž (pasivní) pohledávka žalobce žádné další dokazování nevyžaduje (její vznik ani nebyl sporný), je nepoměr nejistoty (aktivní) pohledávky žalovaného jednoznačný.

26. S ohledem na výše uvedené soud obranu žalovaného vyhodnotil jako nedůvodnou, když žalovaným provedené započtení je neplatné podle § 586 odst. 1 ve spojení s § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Jelikož žalovaný je povinen vrátit žalobci částku 150 tis. Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 12. 2022, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.), přičemž lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.), právo na náhradu nákladů přísluší plně úspěšnému žalobci. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 6 000 Kč a nákladů advokátního zastoupení, které byly určeny s přihlédnutím k vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v rozhodném znění, jako odměna za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 8. 8. 2024, účast u jednání v rozsahu 0-2 hodiny dne 4. 9. 2024, účast u jednání v rozsahu 2-4 hodiny dne 2. 12. 2024) ve výši 7 x 7 100 Kč; dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 7 x 300 Kč; dále cestovné za dopravu na jednání dne 4. 9. 2024 a dne 2. 12. 2024 [vždy trasa , adresa, a zpět (dohromady 80 km), doložená průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, cena benzínu (38,20 Kč/l) a náhrada za užití vozidla (5,60 Kč/km) určeny podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.] v požadované výši 631 Kč; dále náhrada za promeškaný čas uvedenými cestami v trvání 4 započatých půlhodin ve výši 4 x 100 Kč plus DPH (21 %) ve výši 11 095 Kč. Lhůtu a místo k plnění soud určil podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Soud nepřiznal náhradu za písemné vyjádření ze dne 3. 10. 2024, jelikož obsah tohoto vyjádření mohl být zahrnut již v písemné reakci ze dne 8. 8. 2024 (toto zaslané vyjádření soud naopak vyhodnotil jako účelnou reakci na zcela nově vznesenou obranu žalovaného), nejpozději však na jednání dne 4. 9. 2024.