22 C 205/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 152 926,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 71 938 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení jistiny ve výši 79 988,71 Kč; smluvní pokuty 1 000 Kč; úroku v kapitalizované výši 3 746,16 Kč; úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 151 926,71 Kč za období od 27. 8. 2025 do 23. 9. 2025; úroku ve výši 12 % ročně z částky 151 926,71 Kč za období od 24. 9. 2025 do zaplacení; úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 151 926,71 Kč za období od 6. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 151 926,71 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok, úrok z prodlení), která má představovat nevrácené peněžní prostředky poskytnuté žalované na základě smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 19. 7. 2023 s žalobkyní, ve které se žalovaná se zavázala měsíčně hradit splátku úvěru ve výši 15 386 Kč. Dále se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalované. Výši příjmů ověřila na základě podkladů předložených žalovanou. Výši výdajů, uvedenou žalovanou, porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě a se stanovenou částkou životního minima, přičemž z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Dále učinila dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, do insolvenčního rejstříku, a dále ověření, že na žalovanou není vedeno exekuční řízení. Žalovaná splátky od 15. 8. 2023 do 25. 5. 2025 hradila, na splátku splatnou dne 25. 6. 2025 uhradila dne 12. 8. 2025 částku 15 000 Kč. Vzhledem k opakovanému prodlení s úhradou splátek žalobkyně úvěr ke dni 27. 8. 2025 zesplatnila. Zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím relevantním skutkovým zjištěním.

4. Z úvěrových podmínek žalobkyně (č. l. 7-8) byl zjištěn jejich obsah a že jsou účinné od 1. 12. 2021, z úvěrových podmínek žalobkyně (č. l. 9-10) byl zjištěn jejich obsah a že jsou účinné od 18. 10. 2023.

5. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 24-25) vč. informací o úvěru (č. l. 16-18) a potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, (č. l. 19) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne 19. 7. 2023 vyjádřily shodnou vůli uzavřít tuto smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na účet č. , č. účtu, bezúčelový úvěr ve výši 350 000 Kč; účastníci se dohodli na úročení ve výši 13,49 % ročně; žalovaná se zavázala úvěr a úroky splatit v 27 měsíčních splátkách ve výši 15 386 Kč (poslední splátka ve výši 15 383,97 Kč) do 15. 10. 2025 (první splátka splatná dne 15. 8. 2023); celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit činila 415 419,97 Kč; dále se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Žalovaná ve smlouvě uvedla korespondenční adresu , adresa, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Úvěrové podmínky , Anonymizováno, ; smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na portále , Anonymizováno, ; žalovaná ji podepsala prostřednictvím verifikační SMS.

6. Z potvrzení o vyplacení úvěru (č. l. 21) a z výpisu z běžného účtu (č. l. 39) bylo zjištěno, že žalovaná úvěr ve výši 350 000 Kč čerpala dne 19. 7. 2023, kdy byla uvedená částka připsána její účet. č. , č. účtu, .

7. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, (č. l. 11) bylo zjištěno, že dne 10. 9. 2023 účastníci sjednali splátkové volno pro splátky připadající na 15. 9. 2023 a 15. 10. 2023 s tím, že během splátkového volna je úvěr dále úročen sjednanou sazbou; celková částka k doplacení byla navýšena o tyto úroky na 410 398,24 Kč a doba splácení prodloužena do 15. 1. 2026.

8. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, (č. l. 12) bylo zjištěno, že dne 12. 3. 2024 účastníci sjednali splátkové volno pro splátku připadající na 15. 3. 2024 s tím, že během splátkového volna je úvěr dále úročen sjednanou sazbou; celková částka k doplacení byla navýšena o tyto úroky na 353 277,20 Kč a doba splácení úvěru prodloužena do 15. 2. 2026.

9. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, (č. l. 13) bylo zjištěno, že dne 10. 4. 2024 účastníci sjednali splátkové volno pro splátku připadající na 15. 4. 2024 s tím, že během splátkového volna je úvěr dále úročen sjednanou sazbou; celková částka k doplacení byla navýšena o tyto úroky na 357 725,05 Kč a doba splácení úvěru prodloužena do 15. 4. 2026.

10. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, (č. l. 15) bylo zjištěno, že dne 13. 6. 2024 se účastníci dohodli na změně splatnosti měsíčních splátek úvěru z původního 15. dne na 25. den v měsíci; dále sjednali, že první splátka po změně proběhne 25. 6. 2024 a úvěr bude nově doplacen 25. 4. 2026, počet splátek k doplacení úvěru je 23 a celková částka k doplacení je 343 762,9 Kč.

11. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, (č. l. 14) bylo zjištěno, že dne 10. 1. 2025 účastníci sjednali splátkové volno pro splátku připadající na 25. 1. 2025 s tím, že během splátkového volna je úvěr dále úročen sjednanou sazbou; celková částka k doplacení byla navýšena o tyto úroky na 238 917,51 Kč a doba splácení úvěru prodloužena do 25. 5. 2026.

12. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, (č. l. 20) bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla výši čistého měsíčního příjmu z podnikání 45 000 Kč, dále uvedla, že je vdaná, bydlí ve vlastním, nemá žádnou vyživovací povinnost, celkové výdaje vč. splátek úvěrů domácnosti uvedla ve výši 12 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti uvedla ve výši 28 000 Kč. Z potvrzení dále vyplývá, že z bankovního výpisu byla verifikovaná výše mzdy 33 068 Kč. Žalobkyně dále ověřila informace v bankovním a nebankovním registru klientských informací; dle úvěrových registrů byl žalované 23. 12. 2021 poskytnut kontokorent s limitem 10 000 Kč, dále jí byl poskytnut dne 24. 6. 2022 osobní úvěr ve výši 28 418 Kč s výší měsíční splátky 2 000 Kč a dne 28. 12. 2022 úvěr ve výši 30 000 Kč s výší měsíční splátky 2 818 Kč; z insolvenčního rejstříku žalobkyně zjistila, že žalovaná v tomto nemá záznam; pro stanovení disponibilního příjmu byla použita hodnota 33 068 Kč; žalobkyně vypočetla disponibilní čistý měsíční příjem žalované ve výši 24 238 Kč.

13. Z úvěrové zprávy (č. l. 27-30) s aktualizací dat k 30. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná měla aktivní 2 splátkové a 1 nesplátkový kontrakt. Dne 24. 6. 2022 jí byl poskytnut úvěr ve 28 418 Kč s výší měsíční splátky 2 000 Kč, zbývající jistina činila 7 512 Kč, dne 28. 12. 2022 jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s výší měsíční splátky 2 818 Kč, zbývající jistina činila 19 540 Kč, dále jí byl poskytnut kontokorentní úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, nesplacená jistina činila 6 435 Kč. Odmítnuta byla žádost o úvěr ve výši 63 580 Kč ze dne 28. 12. 2022 s výší měsíční splátky 6 462 Kč.

14. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1. 4. 2023 do 19. 7. 2023 (č. l. 31-38) bylo zjištěno, že byla na účet žalované připsána úhrada (s poznámkou úhrada faktury) od , právnická osoba, dne 11. 4. 2023 úhrada ve výši 44 202 Kč, dne 8. 6. 2023 ve výši 47 240 Kč, dne 7. 7. 2023 ve výši 52 035 Kč. Z výpisu z účtu je dále zjevné, že žalovaná hradila splátky úvěrů ve výši 2 000 Kč a 2 818 Kč. Z výpisu z účtu je dále zřejmé, že souhrnná měsíční výše odchozích transakci v březnu převyšovala 33 tis. Kč, v květnu převyšovala 23 tis. Kč, v červnu převyšovala 30 tis. Kč a červenci (ač se jedná o neúplný měsíc) převyšovala 25 tis. Kč.

15. Ze splátkového kalendáře vytvořeného dne 2. 9. 2025 (č. l. 26) bylo zjištěno, že žalovaná v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou zaplatila celkem částku 278 062 Kč. Dále bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně určila zůstatky v době zesplatnění a ke dni vytvoření splátkového kalendáře (na jistině částka 151 926,71 Kč, na úroku částka 3 746,16 Kč, na smluvní pokutě částka 1 000 Kč).

16. Z výzvy k zaplacení půjčky č. , hodnota, , tzv. předžalobní výzvy (č. l. 40) bylo zjištěno, že žalobkyně dne 27. 8. 2025 sepsala výzvu adresovanou žalované, v níž žádala o předčasné doplacení půjčky č. , hodnota, ve výši 155 672,87 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, a to nejpozději do 5. 9. 2025.

17. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu.

18. Žalobkyně a žalovaná vyjádřily dne 19. 7. 2023 vůli uzavřít smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 350 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr a úroky splatit v 27 měsíčních splátkách ve výši 15 386 Kč (poslední splátka ve výši 15 383,97 Kč) do 15. 10. 2025; celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit činila 415 419,97 Kč; dále se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč. Následnými dodatky byla doba splácení úvěru prodloužena do 25. 5. 2026. Žalovaná v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradila celkem částku 278 062 Kč. Žalobkyně dne 27. 8. 2025 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradila celkem částku 278 062 Kč.

19. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami.

20. Právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.

21. Soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).

22. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 19. 7. 2023 uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně řádně ověřila příjem žalované z bankovního výpisu, současně si opatřila informace o jejím dosavadním úvěrovém zatížení, přičemž šlo o dva úvěrové splátkové produkty s celkovou výší měsíčních splátek 4 818 Kč a dále o jeden kontokorentní úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, kdy nesplacená jistina činila 6 435 Kč. Žalobkyně uvedla, že co do výdajů, porovnala výši výdajů uvedenou žalovanou s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Již z těchto údajů je zřejmé pochybení při prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Obecně standardu odborné péče neodpovídá, pokud jsou výdaje spotřebitele určeny paušální (fiktivní) částkou bez toho, aby byly zkoumány reálné výdaje konkrétního spotřebitele (k otázce fiktivních výdajů srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. 33 Cdo 656/2024-380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024, bod 24). I s přihlédnutím k faktickým běžným výdajům zřejmým z výpisu z účtu (odchozí transakce) je zřejmé, že jejich pravidelná výše značně přesahuje deklarovaných 12 tis. Kč a při zohlednění splátky nově poskytnutého úvěru (cca 15 tis. Kč měsíčně) ve spojení s výší ověřeného příjmu vylučují závěr o (materiální) úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s náležitou odbornou péčí a v důsledku toho dospěla k nesprávnému závěru o úvěruschopnosti žalované.

24. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně při prověření úvěruschopnosti nepostupovala s náležitou odbornou péčí, což vedlo k nesprávnému závěru o úvěruschopnosti žalované a poskytnutí úvěru. Celá úvěrová smlouva je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž žalovaná je v takovém případě povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud proto ostatní nároky žalobkyně založené na předmětné (neplatné) smlouvě jako nedůvodné zamítl (smluvní úrok, smluvní pokuta), jelikož nebyly platně sjednány.

25. Soud proto provedl zúčtování bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 350 000 Kč, přičemž dosud uhradila částku 278 062 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nevznikl nárok na úrok a poplatek, na který úhrady žalované částečně započítávala, tak žalovaná prostřednictvím úhrad fakticky vrátila část jistiny. Žalovaná netvrdila, že by žalobkyni vrátila více (zůstala v řízení pasivní), soud proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyhodnotil nárok žalobkyně jako důvodný v rozsahu dosud nevrácené jistiny, ve zbývající části nárok jako nedůvodný zamítl.

26. Ohledně požadovaného úroku z prodlení soud vyšel z toho, že žalovaná je podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit jistinu v době přiměřené svým možnostem, která se v případě sporu odvíjí buď od dohody účastníků nebo od určení soudem. Existence sporu je dána objektivně tím, že žalovaná jistinu dobrovolně nevrátila. Jelikož však žalovaná své možnosti jistinu vrátit nijak nespecifikovala (zůstala v řízení pasivní), určil soud lhůtu k vrácení jistiny v délce tří dnů od právní moci rozsudku analogicky podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému se žalovaná nemohla dostat do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, čj. 33 Cdo 3675/2021); soud proto jako nedůvodný zamítl i požadavek na úhradu úroku z prodlení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.). Žalovaná byla ve sporu zjevně úspěšnější, částečná náhrada nákladů jí však podle § 150 o. s. ř. nebyla přiznána, jelikož jsou zde důvody zvláštního zřetele, když žalované žádné náklady řízení nevznikly.